Slovo na začátek PŘIPRAVTE VĚNCE, ZDOBTE DŮM

Slovo na začátek PŘIPRAVTE VĚNCE, ZDOBTE DŮM… … ano, Vánoce jsou za dveřmi a všichni už se těšíme na Ježíška. Rok je za námi, bilancujeme. Někteří mají za sebou mnoho hezkého, někteří jsou rádi, že rok končí. Před námi je rok s magickým číslem 2010, co nám přinese? Přejme si, aby to byl rok , který nás potěší. Sbor sv. Jiří má ve svém repertoáru píseň „ Svatí pochodují“. Při koncertech zpívá jednu sloku anglicky a druhou česky:

“Tak pojďte dál do dalších dní, budeme se rádi mít, ve svornosti s písni na rtech, v přátelství a shodě žít!“ Mým velkým přáním je, aby tyto řádky byly „motto“ vranských občanů pro příští rok BlaTo a roky další.

Bílé Vánoce v záři svíček s vůní purpury za zvuků koled. Štědrého Štěpána. Dobrou baštu a lahodný mok na Silvestra. Radostné vykročení do roku 2010. Všem svým věrným čtenářům přeje Zrcadlo

SLOVO STAROSTKY Ještě jsme se ani nestačili rozhlédnout a ten krásně barevný podzim končí, zima se kvapem přichází. Další rok v novodobých dějinách České republiky se blíží ke svému konci. V listopadu uplyne již 20 let od celospolečenských změn – nabízejí se otázky: Je to lepší nebo horší? Změnily se obce a města v České republice? Je i naše obec po 20 letech jiná? Je na nás, abychom s určitým odstupem a nadhledem sami provedli porovnání. Já věřím, že hodnocení dopadne kladně. V předvánočním čase si mnoho z nás uvědomí, že jsme zase o rok zkušenější, naše děti snad moudřejší a minulé Vánoce? – to snad není možné, že je to už 12 měsíců. Zkrátka, čas je nám všem odměřován stejně, ale jeho ubíhání může být pro každého jiné. Doba Vánoc jistě patří mezi nejvýraznější dobu bilancování. Uvědomujeme si, jak přes veškerou snahu, nedokážeme dávat to, co bychom měli a chtěli. Chceme najednou dohonit to, na co nám celý rok nezbývá čas. Jen pro některé z nás je předvánoční čas období zklidnění, adventu a duševní pohody. Jiní naopak trpí nedostatkem času, protože v práci musí stihnout vše, co bylo na letošní rok naplánované a k tomu ještě napéct cukroví, uklidit celý byt, nakoupit dárky, sehnat stromeček. Někdy je to opravdu pěkný shon. Ale rozsvícený stromeček a radost z rozdaných dárků bude pro nás odměnou i potěšením. Vážení spoluobčané, přeji vám všem, abyste konec roku zvládli bez velké nervozity a stresu. Přeji vám příjemné prožití svátků vánočních, abyste Vánoce prožili v klidu a pohodě, přeji vám mnoho radosti ze setkání se svými nejbližšími u rozsvíceného stromečku. Do Nového roku přeji mnoho spokojenosti, hodně radosti, zdraví a úspěchů.

Vaše starostka Bohuslava Chvátalová Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

1

Zprávy z radnice Od uzávěrky posledního čísla Zrcadla se zastupitelstvo sešlo 2 x, účast 76,7 %. Rada obce zasedala 9 x s účastí 86,7 %. ■ Zastupitelstvo obce v listopadu t.r. odsouhlasilo rozpočtové opatření č. 2, navýšení příjmy celkem ve výši + 358,-tis. Kč, snížení výdaje celkem o – 404,-tis. Kč. ■ Zastupitelstvo obce schválilo rozpočtový výhled na roky 2010 – 2013 s podmínkou, že se bude každý rok aktualizovat. ■ Zastupitelstvo obce schválilo ponechání současné výše místního koeficientu daně z nemovitosti pro rok 2010. ■ S účinností od 1.10.2009 se obec stala plátcem DPH a to z tržeb za přívoz a z drobných služeb poskytovaných obecním úřadem. ■ Obec uzavřela smlouvu o zřízení věcného břemene pro již v minulosti vybudované nadzemní vedení VN 2x110 kV a části vedení 2x22 kV v rozsahu ochranného pásma tohoto vedení se společností ČEZ Distribuce, jednorázová úplata bude činit cca 1.450 tis. Kč. ■ Obec nezískala dotaci z Fondu dopravně bezpečnostního opatření Středočeského kraje na instalaci měřiče rychlosti automobilů ■ Žádost o dotaci ze SFŽP na zateplení budovy a změnu topného systému základní školy v rámci rekonstrukce budovy z r. 1936 byla obci zamítnuta z důvodu nesouladu projektové dokumentace a energetického auditu. ■ Obec požádala o dotaci na z programu FROM (Fond rozvoje obcí a měst) na instalaci tepelných čerpadel a rekonstrukci topného systému v základní škole (budova z r. 1936) z rozpočtu Středočeského kraje. ■ V další etapě rekonstrukce původní horní budovy školy, kterou provádí firma RES s.r.o. Kyjov, byla provedena rekonstrukce sociálních zařízení ve 2. NP, opravena 1 třída – dílna, položeny nové dlažby na chodbách a přeložena střecha. Dále bude zprovozněn průchod mezi přístavbou a původní budovou v úrovni suterénu, tj. vstup ze šaten pro 1.stupeň. Bude zrušena stará dělící stěna se vstupními dveřmi do původní budovy a instalována nová ve vstupní hale pro prostor zádveří. Částečně bude rekonstruován prostor původní ředitelny a sborovny. Tato celá etapa rekonstrukce by měla být dokončena do konce listopadu a zkolaudována v průběhu prosince t.r. Na tuto etapu bude vynaloženo cca 5.200 tis. Kč, z toho 5 mil. Kč činí dotace ze státního rozpočtu. V prosinci by měl být odzkoušen a případně uveden do provozu původní topný systém na tuhá paliva. ■ V listopadu bude provedena ve vile Pod Lesem čp. 162 sanace vlhkého zdiva pomocí tvrzených nerezových ocelových desek firmou HW-Systém Panty Brno, nákladem cca 200 tis. Kč. ■

Vranský občan se ptá... radnice odpovídá 1) Podzim, padá listí, kam s ním? Pražské služby nabízejí speciální sběrné nádoby hnědé barvy o obsahu 120 nebo 240 litrů, tzv. kompostejnery. Ty jsou určeny výhradně ke shromažďování např. listí, trávy, plevele, zbytků rostlin, čisté zeminy z květináčů, dřevní štěpky z větví stromů či keřů, spadaného ovoce, zbytků ovoce a zeleniny, čajových sáčků a kávové sedliny, skořápek od vajec apod. Systém provzdušnění kompostejnerů zajistí, aby v nádobách nedocházelo v odkládaných surovinách k hnilobným procesům. Dosavadní zkušenosti jenom potvrzují, že se z nádoby žádný zápach neline. Kompostejnery jsou obsluhovány společností Pražské služby, a.s., v pravidelné četnosti 1x 2

ZRC A D LO Č ÍSLO 161 – 4/2009

za 14 dní s tím, že svoz bioodpadu probíhá speciální svozovou technikou pouze ve vegetačním období, tzn. od 1. 4. do 30. 11. kalendářního roku. Ve Vraném nad Vltavou je tato služba zavedena a svoz bioodpadu probíhá každou sudou sobotu. Zájemci si mohou uzavřít smlouvu - elektronicky vyplněním formuláře na adrese www.psas.cz/bio - při osobní návštěvě kteréhokoliv Zákaznického centra Pražských služeb, a.s., v otevírací době v Po a St 8–18 a v Út, Čt, Pá 8–15 h • Pasáž Škodova paláce, Jungmannova 29, PRAHA 1 • Průmyslová 615/32, PRAHA 10 • Proboštská 1, PRAHA 6 - prostřednictvím Callcentra 284 091 888 Termín prvního svozu bioodpadu bude klientovi oznámen formou SMS, e-mailem a uvedením na internetových stránkách www.psas.cz. Další svozy budou již probíhat v pravidelném 14denním harmonogramu. Cena za službu sběru a svozu bioodpadu činí v roce 2009 podle velikosti sběrné nádoby celkem 412,- Kč za 120litrovou nádobu a 714,- Kč za 240litrovou nádobu. Do celkové ceny služby je zahrnut i pronájem kompostejneru. Pro ty zájemce, kteří požádají dodavatele služby o zimní uskladnění nádoby, bude po 30. 11. nádoba stažena, vyčištěna, uskladněna a do 31. 3. následujícího roku klientovi opět předána do užívání. Tato nadstandardní služba je zpoplatněna částkou 150,- Kč ročně za 1 nádobu. Smlouvu o sběru a svozu bioodpadu uzavírá společnost Pražské služby, a.s., s jednotlivými zájemci, a i když se jedná o zpoplatněnou službu, neznamená to, že objednavateli služby musejí automaticky vzrůstat celkové náklady odvozu komunálního odpadu. Podle některých průzkumů lze pečlivým tříděním bioodpadu snížit váhové množství směsného odpadu v nádobě pro komunální odpad až o 19 %, a tím i ušetřit výdaje spojené s odvozem tohoto odpadu! Druhou možností je založit si na zahradě kompost vlastní. Nechcete kompost na zahradě, že vám hromada odpadků bude hyzdit její vzhled? Šetříte místem? Nejjednodušším a možná i nejlepším řešením je zakoupení hotového kompostéru. K dostání jsou kompostéry jednoduché i složité se systémem ventilačních otvorů, horním víkem i spodními dvířky na odebírání hotového humusu. Kompost je hotový zhruba za šest měsíců až jeden rok. Správný způsob kompostování byl uveden v Zrcadle č. 155, zmínka o kompostování i svozu bioodpadu je v Zrcadle č. 158 a 159.

2) Opět byl poničen AKÁTEK. Postaral se viník o opravu a hlavně uhradil finanční náklady? Viníka poničeného dětského hřiště Akátek obec zná. Ihned po této politováníhodné události jsme vstoupili v jednání s pachatelem, jak bude vymáhána náhrada škody. Domluvili jsme se, že škodu odčiní tím, že na své náklady a vlastní prací dá poničený Akátek do pořádku. První etapa oprav proběhla poměrně brzy. Nyní však iniciativa „zůstala na mrtvém bodě“. Viník byl obeslán písemně s výzvou, ať vzniklé škody a opravy dětského hřiště ukončí nejpozději do 15.11.2009, jinak že bude případ postoupen Policii ČR. Velmi nás mrzí, že vandalismus po obci nejenom, že nemizí, ale spíše je ještě častější a škody jsou rozsáhlejší. Obracíme se proto na vás, jako již mnohokrát předtím, nebuďte nevšímaví, nebuďte lhostejní ke svému okolí. Pokud nemáte odvahu zasáhnout ihned na místě sami proti ničitelům, zapište si čas, místo vandalismu, viníky, číslo automobilu apod. a nahlašte to na Policii ČR nebo napište na přestupkovou komisi při obecním úřadě. Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

3

INFO – servis VÁNOCE U NÁS … BETLÉMSKÉ SVĚTLO:

24. prosince 2009, 14.00–16.00 h., ve skautské klubovně

PŮLNOČNÍ MŠE SVATÁ: 24. prosince 2009, v kostele sv. Jiří (čas bude upřesněn rozhlasem) VÁNOČNÍ KONCERT:

26. prosince 2009, v 17 hodin, v kostele sv. Jiří

CO NÁS ČEKÁ A NEMINE…… Po svátcích vánočních , Silvestru a oslavě Nového roku se vrátíme do běžného denního dění… Jen připomínáme, že opět se společně poveselíme a vyřádíme na Masopustním průvodu. Přijďte všichni, ať je nás co nejvíce. VRANSKÝ MASOPUST 2010 se bude konat: 20.února 2010.

Volný čas CESTOMÁNIE …… Tentokrát máme typ na výlet či dovolenou od Sboru sv. Jiří. Sbor při svém zářijovém zpívání v Severních Čechách navštívil v Lužických horách nádherný Ranč Malevil v Heřmanicích.

Malevil Kdo z nás netouží utéct z uspěchané doby, z města přeplněného auty a lidmi, do klidu, kde rámus dělají pouze ptáci a místo smogu voní louky a les. Zapomenout na starosti a najít si čas sám pro sebe a své blízké, mít pohodu a klid v duši. Zveme Vás proto na MALEVIL. Svůj čas zde můžete buď krásně prolenošit anebo naopak Vám den bude připadat krátký, pokud byste chtěli využít všech aktivit, které Vám nabízíme. MALEVIL najdete v překrásném údolí Lužických hor nad obcí Heřmanice u Jablonného v Podještědí. Obklopen Jezevčím, Zámeckým a Kamenným vrchem s výhledem na dominantní Ještěd či Hvozd, zapůsobí na každého návštěvníka jako pohádkové zjevení Restaurace Příjemné posezení Vám nabízíme ve třech stylových restauracích, které jsou zajímavé nejen dobrým jídlem, ale i vlastním interiérem. Ve dvou jste obklopeni krásnými starožitnostmi a kuriózními předměty. Ve třetí s příznačným názvem „Back in Afrika“ se přenesete na černý kontinent a díky výzdobě můžete v duchu cestovat. Sklenka vína z Jižní Afriky a z Chile doladí atmosféru pohody. Ogrilujeme Vám zde vše, na co máte chuť – od kuřete až po celé sele Bowling V roce 2003 jsme přemýšleli, cože by Vám tady mohlo ještě chybět. A tak teď už snad nic. I do ranního kuropění Adrenalin park Nabízíme největší lanové centrum v Čechách s obří houpačkou a lezeckou stěnou. Vaši odvahu si můžete vyzkoušet na Tarzaním skoku na vysokých traverzách či zdolat Jakobův gigantický žebřík. 4


Sport a relaxace Možnosti ke sportovnímu vyžití jsou na MALEVILU veliké. Jste-li tenisoví nadšenci, pak jistě oceníte kvalitu dvou tenisových kurtů nebo výuku v naší tenisové škole. Máte-li rádi míčové hry, můžete si zahrát plážový volejbal, badminton. Kopcovitý ráz lužické krajiny nenechá žádného cyklistu v klidu – terén je opravdu přepestrý. A jestliže sebou kolo nemáte, rádi Vám jej zapůjčíme. Veškeré sportování zakončete skokem do bazénu či podvečerní procházkou kolem rybníčka. Zatáhne-li se nebe šedými mraky a spadnou první kapky, není konec sportování. Svaly si můžete protáhnout při squashi a uvolnit je v našem wellness centru ( sauna, vířivá vana, solárium, thajské masáže, reflexní masáže. Večer si můžete s přáteli zahrát kulečník, nebo bowling. Malevilské ZOO Jako v Noemově arše zde domov mají lamy, pštrosi, holubi, pávi, osli, krávy, ovce, kozy, čuníci, kočky, husy, kachny, králíci. K MALEVILU také patří koně. Den můžete začít vyjížďkou – lesy a louky přímo vybízejí k romantickému toulání krajinou. A když počasí zrovna nepřeje – máme krásnou krytou jízdárnu. Máte-li svého koně či koupit si jej hodláte, nabízíme Vám pro něj domov u nás. Máme moderní boxy a krásné pastviny. Maminkám, těm je tu hej Nemusíte si hrát se svými dětmi na zahradě nebo na městském pískovišti. Vezměte je k nám na ranč Malevil do krásného prostředí v Lužických horách. Pískoviště máme také, ale s čistým pískem a prolézačkami, trampolínou, bazénem a dětským koutkem. K tomu ještě dětskou ZOO, kde se vaše děti naučí krmit králíky, kachny, slepice, husy, pávy, pštrosy, kozy kamerunské, ovce, lamy, osly papoušky, veverky, mývaly, fretky, prasata. Pohrají si s nimi, svezou se na ponících a Vy si chvilku můžete dělat co chcete.! Srovnejte to se Stromovkou! Cena za pokoj pro Vás a dítko je od pondělí do pátku za 999 Kč na noc a k tomu ještě navíc obdržíte voucher na jednu vámi vybranou aktivitu – tenis, squash,saunu, whirpool, solárium,bowlingovou dráhu na 1 hodinu nebo půjčení kol. Na recepci si můžete zakoupit dětskou stravu od Hippíka. Budete-li si přát, zajistíme tetu na hlídání. Kontakty Malevil s.r.o., Heřmanice v Podještědí 280, 471 25 Jablonné v Podještědí tel.: +420 487 762 760, tel. golfová recepce - +420 487 762 107 fax.: + 420 487 760 036, [email protected], [email protected] [email protected], [email protected]

Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

5

DIVADLO ŽIJE…. Půjčila jsem si název jednoho pořadu, který vysílá Česká televize… Ano, ve Vraném opravdu divadlo žije. Od září jsme navštívili již tři premiéry a tak můžeme doporučit ostatním spoluobčanům následující představení. Ve Švandově divadle na Smíchově jsme byli s „Casanovou v lázních“. Naše oblíbené divadlo Radka Brzobohatého nás přivítalo ve své nové „ Tančírně“. Toto představení je vlastně takové 2 a půl hodiny dějepisu, hudební výchovy a tanečních hodin. Prostě ohromná shou, kterou si diváci pěkně užijí. Naše dobrá Fidlovačka nám zpříjemnila nedělní odpoledne „Lucernou“. V pátek 12. prosince 2009 navštívíme Divadlo Pod Palmovkou a shlédneme „ Někdo to rád horké“. Neděle 17.1.2010 navštívíme divadlo Palace ,, Vše o ženách”. I v roce 2010 bude Vranské divadlo žít... Na jaře 2010 plánujeme návštěvu Hudebního divadla v Karlíně . Od září letošního roku divadlo uvádí operetku „Polská krev“. Zájemci o toto představení se mohou již přihlásit. Opereta se hraje v neděli odpoledne od 15ti hodin. BlaTo

Společenská kronika ZPRÁVY Z MATRIKY: Narození: David Pětík Adéla Kořínková Karel Hlaváček Adriana Matoušková Tereza Břinčilová Eliška Břinčilová

srpen- říjen 2009 Úmrtí: Václav Jahoda Anna Červená Odhlášeno z obce: 3 občané Přihlášeno do obce: 37 občanů

V naší obřadní síni i mimo obřadní síň /např. na zahradě, u řeky Vltavy/se uskutečnilo několik svateb a z toho jedna zlatá svatba – 50 prožitých let na společné cestě životem Stanislav a Miloslava Havlíkovi, kterým ještě jednou blahopřejeme.

Historie matrik …. pokračování K důležitým změnám ve vedení matrik dochází až ve druhé polovině 18.století, kdy do záležitostí evidence obyvatelstva začal zasahovat stát, který si v souvislosti s pronikavými změnami hospodářského života uvědomoval důležitost těchto údajů pro statistické účely při řízení národního hospodářství. Řadu opatření státního zákonodárství v Českých zemích zahájil dvorský dekret Marie Terezie z 20. července 1770 obsahující nařízení o bezplatném provádění zápisů do matrik, zachycování jmen otců nemanželských dětí, zákaz uvádět přízviska po gruntu nebo chalupě. V letech 1770 a 1771 byl proveden soupis obyvatelstva a očíslování domů. Popisná čísla uváděná v matrikách jsou nám vítaným prostředkem k rozlišení osob stejného jména a příjmení v obci v té době žijících. Ve většině matrik tím také končí údobí větných zápisů, které byly nahrazeny údaji ve sloupcích a řádcích. 6


Avšak pro účely státní správy bylo vedení matrik dokonale upraveno až za Josefa II. císařským patentem z 1. května 1781, jenž dal matrikám průkaznost a právní platnost veřejných listin. Patentem z 20. února 1784 bylo farářům uloženo vedení samostatných knih pro každý druh zápisu (matriky narozených, oddaných a zemřelých). Patentem z 19. července 1784 bylo také uloženo vést záznamy zvlášť pro každou přifařenou osadu. Tyto patenty tedy katolickým farářům stanovily povinnost vést matriky narozených, oddaných a zemřelých a přesně určovaly nadepsání sloupců. Záznamy se pak vpisovaly ručně do předtištěných formulářů, aby byla zajištěna jednotnost. Pokračování příště …… A jelikož časopis Zrcadlo již do konce roku nevyjde přeji všem našim občanům … „ Krásný stromek, zlaté jmelí, za okny ať sníh se bělí. Stálé zdraví, pevný krok, ať Vás provází celý rok.“ Krásné Vánoce a šťastný nový rok Věra Urbanová-matrikářka

NAŠE ZRCADLO MÁ ČTENÁŘE PO CELÉ REPUBLICE…. Zrcadlo čtou pravidelně i v Plané u Mariánských Lázní. Ano, manželé Pavla a Zdeněk Babičkovi, si rádi přečtou o dění v naší obci, rádi na Vrané vzpomínají. Tito naši bývalí spoluobčané společně žijí již 60 let a 17. září 2009 oslavili v kruhu svých milých diamantovou svatbu. Posíláme pozdravení a dodatečnou gratulaci do Plané a manželům Babičkovým přejeme ještě hodně společných let.

ÚSPĚŠNÍ VRANŠTÍ SPOLUOBČANÉ…. Zlatá medaile Členka oddílu TAEKWON – DO ve Vraném nad Vltavou Aneta SEQUENSOVÁ, se jako člen reprezentačního týmu České republiky. Zúčastnila 24. Mistrovství Evropy v Taekwon – do, které se konalo 12. – 17. 5. 2009 ve Slovinském Zreče. V konkurenci 26ti národních týmů, z celé Evropy, obsadila 1. místo v kategorii družstev juniorů. Zlato putovalo do Vraného nad Vltavou. Redakční rada ZRCADLA za všechny občany Vraného nad Vltavou gratuluje a přeje mnoho dalších sportovních úspěchů. Prosíme naše milé čtenáře, vědí – li o dalších úspěšných, dejte nám o nich vědět. Děkujeme. Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

7

SLAVNOSTNÍ UDÁLOST V sobotu odpoledne, 21. listopadu 2009, bylo na vranské radnici veselo. Rodiče přišli se svými ratolestmi, 9ti holčičkami a 6ti chlapečky, aby se zapsali do vranské KRONIKY. Ano, paní starostka přivítala 15 nových občánků Vraného. Přejeme všem maličkým hodně spokojenosti a lásky svých blízkých.

Ze života obce U ČEHO BYLO ZRCADLO……. Začal školní rok 2009 – 2010. ÚTERÝ 1. září 2009 = jde se do školy, ale i do školky. V nové školní budově se budou celý rok učit tyto třídy: 1 A, 1.B, 2.tř. + celý druhý stupeň. Stařičká, ale dobrá, stará škol ( u kostela ) přivítala pod svou středu třídy: 3.,4. a 5.. Všichni přejeme těmto třídám, aby se mohli co nejdříve přestěhovat do školy „NOVÉ“. I do Mateřské školky nastoupili nové děti. Tatu školku již navštěvují děti, jejichž rodiče také svá dětská léta trávili ve stejných budovách.

2. ročník Běhu naděje SOBOTA 12. září 2009 Již podruhé se sešli nadšenci na louce u Vltavy vedle Galaxie, aby navázali na deset let Běhu Terryho Foxe. Podpořit tuto dobrou myšlenku letos přišlo kolem 75 lidí. Jako vždy se závodilo na kolech, běželo se. Poslední, ale ne méně důležitá skupina, účastníci trasu prošli buď sami nebo s kočárky, malé děti na tříkolkách, koloběžkách a kolech. Počasí přálo, nálada výborná, hudba, občerstvení…… Nejmladší účastníci: Filípek Tomek 1 rok. Už nyní se těšíme na 3. ročník tohoto humánního běhu.

Plzeňská dvanáctka…. …řekne-li se Plzeňská dvanátcka, každý si představí orosený půllitr piva s pěnou jako smetana, ano je to tak. Ale známe i jiné Plzeňské 12.. V pátek 25. září 2009, v rámci Festivalu Vejvodova Zbraslav 2009, se opět u nás uskutečnil koncert 12 o Plzeň – dechovky plzeňské konzervatoře. Mladí hudebníci pro nás připravili hodinku příjemné hudby. Své vystoupení kapela zakončila již tradičně, hitem století, Škoda lásky, všichni přítomní si od srdce zazpívali. 8


Martin, lampiony, dělení… …zářící průvod v čele s Martinem na koni, se i letos vydal, od nové školy ke kostelíku.Martin se nám opět představil a seznámil přítomné se svým životem. A Martinské dělení, ano, všichni se rozdělili o mnoho dobrot.

Posvícení Sobotní odpoledne 26. září 2009 se opět vydařilo, sluníčko svítilo, nálada byla výborná a hlavně občané Vraného se sešli u Sokolovny, aby společně oslavili naše Václavské posvícení. A posvícení o opravdu vydařilo…ti, co přišli mají pěkné zážitky a ti, co zůstali doma mají čeho litovat…. Ale není třeba litovat, za rok se opět sejdeme při již 4. vranském posvícení a to nás přijde jistě ještě více než letos.

Stromeček po čtvrté… 1. adventní neděle: 29. listopadu 2009 – Vánoční jarmark: vánoční hudba, stánky plné dárečků, stánky s dobrotami, stánky s dobrým mokem, stánek jako výstavní místo „ Adopce panenek“, skautská čajovna, Betlém a zpívání dětí z mateřské školky. K dobré náladě také přispěla základní škola, liduška a Sbor sv. Jiř. Paní starostka odpočítala rozsvícení Vánočního stromečku – vše se rozzářilo a vánoční nálada je tu. Vánoce, Vánoce přicházejí…..

Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

9

HOLA, HOLA ŠKOLKA VOLÁ! Srdečně Vás zdravíme a novinky přinášíme. Od začátku školního roku už uběhla spousta času a my se s vámi podělíme o to,jak jsme tuto dobu ve školce trávili. Můžu říci, že od začátku jsme měli všichni velmi napilno. Dětičky jsme hned od počátku začali kulturně vzdělávat – přijela za námi již tři divadla s moc pěknými pohádkami. I vystoupení dvojice Vanda a Standa mělo velký úspěch. Nejvíce se dětem líbilo, že byly do jejich programu také zapojeny a mohly se z nich stát, pravda jen na chvilku, malí herci a zpěváci. Také nás navštívil nadpraporčík z Policie ČR, který měl přichystané moc zajímavé povídání o tom, jak se správně chovat na silnici, na co dát pozor, jak přecházet silnici a podobně. Nechyběl ani doprovodný film k tomuto tématu a opravdu můžu konstatovat, že děti u něj ani nedutaly, tak je zaujal. Na rozloučenou byli všichni obdarováni samolepkou s logem Policie ČR. Tak to bylo trochu kultury a teď práce! Té bylo skutečně dost. Hned v září jsme se totiž museli začít připravovat na naše posvícení. Poprosili jsme maminky, babičky, no zkrátka všechny šikovné o upečení posvícenských perníků. Prosby byly vyslyšeny, perníků se nám sešla velká spousta a začalo se. Ptáte se co? No přece zdobit! Paní učitelky nachystaly polevy a drobení a další zkrášlovací doplňky pro napečené dobroty. Děti se oblékly do svých „malovacích“ oblečků a s velkým nasazením se pustily do práce. Dílo se jim dařilo, tak krásné a barevné výtvory , ty neuvidíte nikde jinde a kolik jich udělaly ,to se ani spočítat nedalo. Myslím,že se velmi snažily. Velkou motivací pro ně byl slíbený výlet. Věděly, že penízky, které vyděláme prodejem hotových perníčků, investujeme do zaplacení autobusu. A kam pojedeme? 1.12.2009 se chystáme do Příbrami, do starých dolů, kde mají udělané PEKLO a tam na nás čekají čertíci,Mikuláš a také nějaká ta nadílka. Tímto děkujeme všem maminkám a babičkám,které napekly i těm, které přišly pomáhat přímo k nám do MŠ, též děkujeme paní Renátě Špringlové z bazárku PRO BABY za sponzorský dar, který nám poskytla( tašky na mikulášskou nadílku). Jeden týden v říjnu jsme si všichni hráli na INDIÁNY. Celý týden se děti pečlivě připravovaly. Vyráběly se čelenky,korále, tomahavky atd. Povídali jsme si o indiánských symbolech, o správném chování indiánů, na zahradě nám vyrostl pravý indiánský stan , toto vše vyvrcholilo ve čtvrtek odpolednem s rodiči. Svatý Petr nám opět přál, a tak vše vyšlo na jedničku, děti složily indiánskou přísahu,byla zakopána válečná sekyra, namaloval se indiánský totem. Ani o soutěže nebyla nou10


ze. Házelo se tomahavkem (samozřejmě papírovým), chytal se kůň do lasa (pochopitelně dřevěný) a nakonec si malí indiáni mohli odlít svou stopu ze sádry. A protože nám všem pořádně vyhládlo,upekli jsme si buřty na indiánském ohni. No a teď se pomalu blíží Advetní čas,tak i nás ve školce čekají přípravy na nejkrásnější svátky v roce. Naším prvním úkolem bude naučit se zpívat koledy, se kterými vystoupíme u slavnostního rozsvícení stromečku v naší obci 29.11.2009. Dalším úkolem je připravit besídku pro rodiče a věřte, že na tu se děti moc těší. Nejen, že rodinným příslušníkům ukáží, co vše dovedou, ale hlavně je moc zajímá , jaké dárečky do školky Ježíšek nadělí. Ale o tom , jak to vše dopadlo, Vám napíši zase příště. Všem Vám přejeme krásné a pohodové Vánoce, do roku 2010 toleranci, štěstí, zdraví Kolektiv MŠ a spoustu úspěchu.

NAŠI MALÍ SOKOLÍCI Od září je každé pondělní odpoledne od 16ti do 17ti hodin naše SOKOLOVNA plná malých dětiček. Šatna je plná zaparkovaných kočárků malých cvičenců. V některých povozech jsou maličcí sourozenci našich sportovců. Na Káju čekají její dvě sestřičky Eliška a Terezka – 2 měsíce, Tadíkovu bráškovi je 7 měsíců. Děti jsou velmi šikovní cvičenci. Dokáží si zacvičit na všech sportovních nářadí. Vidíte-li roční děti jak se nebojí skákat na trampolíně, přeskočit švédskou bednu, házet a kopat do míče, je to nádhera. Starší mazáci jsou malinkým kamarádům vzorem. SOKOLíci Přijďte i ostatní si s malými SOKOLíky zacvičit.

BĚH DO SCHODŮ 2009 V sobotu 10. 10. 2009 se u hřbitovních schodů ve Vraném nad Vltavou uskutečnil již tradiční Běh do schodů. I letošní (16. ročník) navázal na tradici zvyšujícího se počtu účastníků - tentokrát se na startovní listinu zapsalo rekordních 137 závodníků a podívat se, pobavit se a fandit přišlo i mnoho dalších místních občanů. Pro všechny zúčastněné běžce bylo opět připraveno 17 kategorií (včetně kategorie psí:-) ), věkové rozmezí letošních běžců bylo od 1 roku do 86 let. Nejvíce sportovců se přihlásilo do kategorie MUŽI 19-40 let (27 závodníků), ze které také vzešel (již tradiční) absolutní vítěz - Matěj Sofron, tentokrát s časem 10,38 s. Mimořádnou cenu za nejpočetnější skupinu (19 závodníků) opět vyhrál oddíl Galaxie plný nestárnoucích sportovců ve skvělé formě. Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

11

Touto cestou bychom velmi rádi poděkovali všem těm, bez kterých by se Běh do schodů 2009 nemohl uskutečnit. Velký dík tak patří TJ Sokol Vrané nad Vltavou I., Lukášovi Novotnému (technické a hudební zázemí), CEV Zvoneček (zapůjčení pomůcek a materiálu) a všem sponzorům, kteří finančně, či věcně přispěli na pořízení cen. Největší poděkování však patří všem zúčastněným sportovcům a přihlížejícím, kteří přišli i letos (ranní počasí totiž zrovna nevěstilo vysokou účast). Právě díky nim se tak daří společně posilovat myšlenku tradice Běhu do schodů jako podzimního vranského rozloučení se sportovní sezónou, ale především jako setkání místních spoluobčanů nejen při sportu, ale třeba i nad domácí zelňačkou, horkým grogem či jinými pochutinami... Na závěr bychom rádi poděkovali všem závodníkům a přihlížejícím za dobrovolné finanční příspěvky, jejichž výtěžek bude využit při realizaci dalšího ročníku Běhu do schodů a to zejména k zakoupení cen pro vítěze v jednotlivých kategoriích. Věříme, že se příští rok shledáme se všemi letošními návštěvníky Běhu a těšíme se i na všechny tváře nové - padne i příští rok rekord v počtu závodníků? Záleží i na VÁS! Těšíme se! Podrobnosti o závodě - fotografie a výsledky všech kategorií - naleznete na webových stránkách: www.sokolvranenadvltavou.cz Za organizátory Janeček Petr, Kilián Martin, Lupienská Natálie Malá Jaroslava, Tejnický Jaroslav, Vláčil Jan

TJ SOKOL VRANÉ N/VLTAVOU Malé ohlédnutí za akcemi Sokola v září a říjnu. Byla to humanitární akce „ Běh Naděje“ dne 12.9. Běh se konal za překrásného počasí a myslím, že zúčastnění si to hezky užili. Finanční výtěžek 4 500,- Kč byl poslán na konto výzkumu léků proti rakovině. Na běhu bylo 75 účastníků. Chceme zde poděkovat za velice dobrou spolupráci a podporu Galaxie-vodní sporty, OÚ Vrané n/Vltavou, firmě MEGAFYT a všem obětavým organizátorům, kteří se zasloužili o dobrý průběh běhu. 12


Další akcí Sokola v rámci Svatováclavského posvícení byla zábava dne 26.9., kde se zase nejlépe bavila mládež. Zlatým hřebem podzimního snažení byl oblíbený „Běh do schodů“ dne 10.10., kterého se zúčastnilo 130 závodníků. O zdařilém průběhu běhu viz článek našich mladých sokolů. Naše sportovní aktivity jsou stále stejné viz naše webové stránky. Chtěla bych však upozornit na školu TAEKWON-DO, která pořádá svá cvičení v sokolovně vždy ve čtvrtek od 17,30hod- 19hod. TAEKWON-DO patří mezi bojová umění, která vedou k soustředění mysli a cvičí tělo k pružnosti, odolnosti a síle. Protože „Zrcadlo“ vyjde někdy na začátku prosince a další až v r.2010, tak již nyní za Sokol Vrané n/Vltavou přeji všem vraňákům a všem lidem vůbec hezké prožití svátků vánočních a v Novém roce 2010 pevné zdraví a štěstí při veškerém jejich konání. Na závěr chci upozornit, že veškeré informace o vranském Sokole najdete na našich webových stránkách www.sokolvranenadvltavou.cz.Přijďte si zacvičit! Těšíme se na shledání v sokolovně. Se sokolským heslem „Tužme se“. Marie Koubová

VRANSKÝ LESNÍ BĚH – VÝZVA! Členové TJ Sokol Vrané nad Vltavou I. pro Vás připravují obnovení jedné z největších sportovních akcí, která kdy na území naší obce v historii probíhala. Jmenuje se VRANSKÝ LESNÍ BĚH! Tato akce se uskuteční 10. dubna 2010. Podrobnosti se včas dozvíte na webových stránkách naší jednoty www.sokolvranenadvltavou.cz. Pokud někdo z Vás by nám chtěl s touto akcí pomoci nebo má nějaké historické dokumenty (pozvánky, plakáty, výsledkové listiny,fotografie atd.), nebo by nám rád sdělil jakoukoliv informaci k historii této akce, napište nám na [email protected], nebo kontaktujte hlavního organizátora Ondřeje Berena na telefonním čísle 603 375 502. Děkujeme vám a těšíme se na vás! Přípravný tým akce TJ Sokol Vrané nad Vltavou I.

SBOR SV. JIŘÍ OPĚT NA CESTÁCH Letitý přítel sboru mgr. Marcel Hrubý, člověk, díky jemuž v severní části naší republiky bylo již rekonstruováno mnoho kostelů a další se rekonstruují, pozval Sbor sv. Jiří zpívat. Ve dnech 19. a 20. září 2009 sbor koncertoval, tentokrát již po druhé v letošním roce, na severu Čech. V sobotu dopoledne v Srbské Kamenici zpíval při slavnostní pouti rodáků a svěcení obecního praporu Srbské Kamenice. V podvečerních hodinách koncertoval v Mařenicích. Nedělní dopoledne sbor navštívil obec Růžová na Děčínsku a doprovodil zpěvem mši svatou. Sváteční středu 28. října 2009 – Den vzniku samostatného československého státu –Sbor navštívil Domov důchodců v Kytíně a uspořádal pro seniory koncert. V tomto domově jsou i vranské dámy: paní Božena Brožová, Marie Procházková a Marie Szaková. Po koncertě jsme si s milými obyvateli domova pěkně popovídali. V neděli 1. listopadu sbor vystoupil v kostele sv. Jakuba na Zbraslavi se svým tradičním „ Dušičkovým koncertem „. O Vánocích se sbor těší na své příznivce v našem vranském kostelíku sv. Jiří při koncertě. Sbor sv. Jiří má novou adresu webových stánek: www.sborsvjiri.cz. Jiříkovci Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

13

SENIOREK… Po prázdninách jsme se sešly v našem Klubu. Naše členky nelenily ani přes léto a našily opět mnoho krásných panenek. V Klubu to teď vypadá jako v mateřské školce pro panenky. V šití stále pokračujeme. V KLUBU jsme uspořádaly takové malé vítání občánků, našich panenek. Naše malé kamarádky si můžete prohlédnout na webových stránkách obce: www.vranenadvltavou.cz, fotogalerie,SENIOREK. Tyto panenky jste si mohli prohlédnout při vánočním jarmarku – 1. Adventní neděli 29.11.2009 při rozsvěcování vánočního stromečku. Panenky byly nejen k prohlédnutí, ale zároveň jste měli možnost si vybranou panenku zakoupit – Panenku si adoptujete. Jedna panenka = 1 vakcína pro 1 děcko v Africe. Adopcí posloužíte dobré věci. Ve středu 23. září 2009 jsme se sešly, abychom oslavily 75. narozeniny naší milé Vlastičky Smolíkové. Ještě jednou gratulujeme. 1. října se slaví Mezinárodní den seniorů a tak SENIOREK vyrazil na Den otevřených dveří do Domu PORTUS – Život 90. Při této příležitosti uspořádali v Domě PORTUS 7.října den otevřených dveří. Vedoucí Seniorku Blanka Tomková nás objednala, a tak jsme se mohli zúčastnit. Co je Dům PORTUS? Najdete ho na Praze 1,v ulici Karolíny Světlé, je sídlem občanského sdružení pro seniory a jejich blízké zvané ŽIVOT 90. Tento název označuje nejen rok vzniku, ale též možnost dožití i přežití devadesátky!! ŽIVOT 90 je nezisková organizace. Prostředky získává z ministerstva, od sponzorů a vlastní výdělečnou činností. Dům Portus má 3 poschodí. Začneme sklepem, tak jak nás provázel vedoucí Portusu.Ve sklepě je pronajatá restaurace, kde se můžete dobře naobědvat .Pro členy je oběd za 62 Kč.Členství může získat kterýkoliv senior - i ze zahraničí - za vstupní poplatek 50 Kč. 14


V přízemí sídlí informační středisko o všech možných aktivitách seniorů. Zde vám na bezplatné lince 800 157 157 po celých 24 hodin poskytnou jakoukoliv radu týkající se nějakého vašeho problému, nebo vás odkáží na příslušnou instituci. Je zde divadelní sál a zároveň kinosál, seniorbazar,kde si můžete levně zakoupit různé oblečení, pořádají se zde tematické výstavy. 1.patro :kavárnička,učebna výuky jazyků (angličtina,němčina,francouzština aj), cvičebna, místnost pro stolní hry (různé věci daruje manželka prezidenta L.Klausová), přednášky a hudební kroužek. Ve druhém patře je odlehčovací centrum. Je zde rehabilitační místnost a 9 většinou dvoulůžkových pokojů (na víc kapacita nestačí). Senioři zde mohou pobývat maximálně 3 měsíce s veškerým zaopatřením při denním poplatku 394 Kč . Mohou zde prožít několik dní i senioři, jejichž blízcí odjedou na dovolenou. Za malý poplatek zde půjčují hole, vozíky aj. 3.patro: kanceláře, správa budovy a redakce vlastního časopisu. ŽIVOT 90 pořádá vycházky, cykloturistiku a množství kurzů, př.:počítačový, výtvarný, taneční, filatelistický, kurz první pomoci, trénování paměti, šití a další. O tísňové péči AREÍON se dozvíte v příštím Zrcadle.

Cílem sdružení bylo vybudovat centrum poskytování služeb z jednoho místa. Že se to podařilo, o tom svědčí získání grandu na vzdělávání seniorů. Cítíte se opuštěni, je vám smutno, potřebujete si popovídat,poradit se, ubližují vám lidé, úřady, prožíváte jinou těžkou životní situaci? Nezůstávejte se svým trápením sami! Obraťte se na poradenskou senior linku 800 157 157. Zvlášť o Vánocích se nemá nikdo cítit samoten. Také jsme uspořádaly „Dušičkový výlet“. Navštívili jsme Vyšehrad. Prohlédly jsme si Baziliku sv. Petra a Pavla. V dešti, plakalo i nebe, jsme zapálily svíčky na hrobě Waldemara Matušky. Náš výlet pokračoval. Sešly jsme dolů k Vltavě. Jako hezká tečka této akce byla Podskalská celnice Na Výtoni. Expozicí: „Zaniklé Podskalí“ a „Vory a lodě na Vltavě“ jsme se příjemně naladily. Přenesly jsme se do historie a vzpomínaly …… SENIOREK přeje svým milým spoluobčanům krásné a v pohodě prožité Vánoce a na všechny, kteří rozšíří naše řady, v příštím roce se moc těšíme. SENIOREK Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

15

Od našich dopisovatelů ČTENÍ NA POKRACOVÁNÍ... „Jar.Kaňák: V mých vzpomínkách byl mistrem v lovu candátů pan Půst, který bydlel v domku těsně před přejezdem. V dobách před napuštěním slapské přehrady zde byl doslova candátí ráj, kde chytit krásné candáty přes 60 cm bylo naprosto běžné. Nemohl jsem se dočkat zahájení lovné sezony asi v roce 1954 a lovu candátů. K mému velkému zklamání však byl s candáty konec. Později mně i ostatním natěšeným rybářům došlo že předčasným napuštěním slapské přehrady, ke kterému došlo při velké vodě, byl s candáty definitivní konec. Tak v současnosti mají rybáři žně hlavně na podzim s nasazenou kapří násadou, a s cejny nebo štikami. Dřívější ráj tu už zdaleka není. “ Pořádaly se různé společné vycházky výlety osadníků, vzpomínám na jednu, která nás vedla na posázavskou stezku. Začínala v Kamenném Přívoze, kam se dojelo vlakem. Pokračovala dále pěšky podle Sázavy pod Medníkem, kde je pozoruhodný most na vysokých kamenných sloupech přes Sázavu a vede po něm železniční trať směr Jílové a dále k Čerčanům. Vycházka pro nás končila v Davli, kde jsme nasedli na vlak a jeli do Vraného, protože ve Skochovicích nebyla ještě zastávka. Ta byla zřízena až v roce 1933. Každý rok asi v srpnu se pořádal odpolední výlet. Vyšlo se ve 13 hodin, prošlo se vesnicí a údolím zvaným Úvozce a vyšlo se nahoru na kopec, kde se rozprostírala pole a kráčelo se po cestě, kde později byl vybudován statek pana Krištůvka, kterému byl jeho původní statek zatopen přehradou. Od statku se šlo dále po cestě nahoru k lesu, od kterého byla krásná vyhlídka po všech polích až k Vranému a směrem na Zvol na zákrut mezi lesy zvaný Amerika. Bylo vidět na kopce za řekou tam, kde nyní stojí televizní vysílač Cukrák. Poté jsme dorazili do osady patřící ke vsi Březová a to byl cíl naší cesty – hostinec jehož majitelem byl pan Kypta. (Slyšel jsem vyprávět, že Březové je známý hostinec ve kterém podnikají tři sestry Kyptovy – zřejmě vnučky původního majitele.) Tam jsme si odpočinuli, dospělí popili pivo, děti limonády, povídalo se s místními obyvateli a i s panem Kyptou a nadešel čas návratu domů. Cesta byla pohodlnější s kopce a kratší. Byly požívány dvě možné varianty zpáteční cesty, buď údolím Dubná k Vltavě a kolem trati do osady – ta byla nejkratší a nebo lesem k vyhlídce a dolů směrem k nynější zastávce Skochovice. Výletem konaným každoročně do té doby, než byla napuštěna přehrada, byla cesta kolem řeky na Libřici do údolí kolem potoka, kde byla též trampská osada. Šlo se asi do poloviny údolí, kde jsme navštívili některé osadníky. Při cestě zpět jsme mezi tunely přešli zastávku Libřice a polevé straně byl velmi známý hostinec „U hrubiána“, kam jsme zašli na pivo a něco sníst na posilněnou na zpáteční cestu. Divím se, že některého z dospělých nenapadlo to doplavat, při tom proudu, který tenkrát ve Vltavě byl, dostal by se domů o polovinu rychleji než pěšky. Taktéž každoročním výletem byla cesta do Trnové. Ve Skochovicích jsme ve 13. hodin nasedli na vlak do Měchenic. Za stanicí přes koleje a cestou po stráni jsme stoupali vzhůru na kopce. Když jsme dosáhli vrcholu a prošli lesem, uviděli jsme přes sebou moře polí a uprostřed malebnou vesničku zvanou Trnová. Na kraji vesnice byl velkostatek rodiny Šlógrů. Na místní faře byla deska s nápisem, že v určitém roce devatenáctého století zde pobýval hudební skladatel František Škroup, který zde v okolí složil hudbu k naší hymně „Kde domov můj“. O pobytu skladatele Františka Škroupa v Trnové jsem se prvně dozvěděl 16


v hostinci „Na Leznici“ jednou večer, kdy nás tam bylo velmi málo a mimo zpívání se též vyprávělo. Pan Boudník nám vyprávěl, že skladatel František Škroup trávil dovolenou na faře v Trnové. Chodil na procházky do lesa a vyprávělo se, že docházel na palouček na pravé straně údolí vedoucím od hostince „ Na Leznici“ a končícím na okraji vesničky Trnová. Dle vyprávění zde na tomto paloučku skladatel František Škroup napsal noty ke hře „Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka“, ve které se zpívala píseň „Kde domov můj“. V roce 1918 při vyhlášení Československé republiky byla první sloka písně přijata jako československá hymna. V roce 1976 mi vyprávěla paní Marta Dvořáčková rozená Uhrová, že jí navštívil jeden z jejích učitelů na vranské škole, který po odchodu do důchodu odjel do pohraničí. Při této návštěvě Martě vyprávěl, že se dočetl, že naše hymna nebyla složena na paloučku nad hostincem „Na Leznici“, ale naopak na druhé skalnatém úbočí zvaném „ Na vyhlídce.“ a vyzval jí, aby ho tam doprovodila. Tak se stalo a když seděli nahoře na tomto skalnatém úbočí, viděli Vltavu směrem ku Praze až k Vranému ke kopci Homole. Na druhou stranu směrem proti toku Vltavy až k libřickým tunelům,tento výhled jim potvrdil, že toto místo je pravděpodobnější. Po sdělení Marty jsme se tam vypravil a musím to též uznat.Během psaní této vzpomínky, jsem se od dcery Marty Dvořáčkové paní Jarušky Trojanové dozvěděl, že pan učitel také vyprávěl její mamince, že při pobytu pana Škroupa v Trnové tu bývala někdy hostem na zámečku i Ema Destinová. Nápis na pamětní desce na faře jsem v Trnové četl v roce 1976.Letos v červnu 2008 jsem se tam opět vypravil, abych opsal text na pamětní desce, což se mi ale nepodařilo a cesta byla marná.Z bývalé fary je totiž soukromá rekreační vila a deska je údajně umístěna uvnitř trnovské márnice, vedle kostelíka, která byla zamčena a uvnitř kulatým okénkem bylo vidět pouze na postavec na kterém byla deska zboku . Zamčenými železnými dveřmi bylo na desku vidět zepředu,ale nebylo možno nic přečíst, protože uvnitř byla úplná tma. Další procházky byly vlakem na Jarov , před tunelem doleva a údolím do Ohrobce, podle rybníka do Zvole, pak kolem Homole do Vraného a zpátky do Skochovic. Ještě tedy něco k dopravě. Do Skochovic se jezdilo vlakem z Braníku do Vraného. V Praze tramvaj končila v Braníku před lomem, pak jsme šli pěšky po železničních kolejích přípojky z Braníku do cementárny v Podolí ( na jejím místě je dnes plavecký stadion Podolí),na branické nádraží na vlak. Vystoupili jsme ve Vraném a dále pěšky 2 km do Skochovic. Když se šlo z Vraného horem přes Nové Skochovice, tak na předposledním domku po pravé straně hned pod kolejemi – dnes proti přehradě – byla umístěna velká, oválná, plechová, modrá cedule informující, že zde začíná nebo končí obec Skochovice. Na posledním domku po pravé straně směrem k Vranému byla stejná cedule s textem na horní půli : Osada Vrané nad Vltavou a ve spodní půli Obec Skochovice. Při hledání dokladů v archivech o jednáních v letech 1928 – 1939 se obce nazývaly „ Spojené obce Skochovice a Vrané nad Vltavou“. Z toho vyplývá, že kdyby se přehrada postavila o několik metrů výše proti proudu, mohla se jmenovat skochovická. Dopravu těžších zavazedel vymyslel můj otec. Aby se s nimi nemusel táhnout z Vraného pěšky, tak jel vlakem směrem na Dobříš do stanice Měchenice. Nasedl do posledního vagonu a když vlak, který odbočoval přes výhybky na trať na Dobříš, velmi zpomalil jízdu, tak otec sestoupil na poslední schůdek a zavazadlo položil na zem ve Skochovicích a pokračoval do Měchenic, odkud se vrátil přes most pěšky. Tato doprava těžkých zavazadel se ujala i u ostatních osadníků. Vzpomněla si na ní i paní Miluška Pokorná, která mi vyprávěla, jak její strýc pan Babka dopravoval těžší zavazadla do chaty. Tento způsob se používal Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

17

do roku 1933, kdy byla ve Skochovicích zřízena zastávka. Zpáteční cesta se často konala parníkem z přístavu Trnová, který byl u hostince Na Leznici. Skochovice přístav zatím neměly. Na parníku se zpívalo za doprovodu kytar, aby cesta rychleji uběhla. Když bylo ošklivé počasí, tak se sedělo u komínu, kde ze strojovny táhl ohřátý vzduch a nebo se sedělo v podpalubí. V některých místech tam bylo slyšet, když byla malá voda, jak se dno parníku dře o dno řeky. Plavbu parníků řídili zkušení kapitáni, kteří dobře znali říční dno Vltavy a i při malé vodě parník bez problémů dovedli k cíli. Konečná stanice parníků v Praze byla mezi Palackým a Jiráskovým mostem. Jeden přístav byl na Smíchově a druhý naproti v Praze 2. Málem bych zapomněl na zvláštní raritu vranského nádraží, kterou byl pan přednosta Zajíc. Velký silný muž s plnovousem, tak jsem si v mládí představoval Krakonoše. Při vjezdu vlaku do stanice byla všechna okénka vlaku obsazena mládeží i dospěláky a všichni čekali, co se nového od pana přednosty dozvědí. Ku příkladu „ Halo, halo, dorazili jste do stanice Vrané nad Vltavou a vítá vás přednost Zajíc. Vlak pokračuje cestu na Dobříš a kdo jede směr na Červany si vystoupí a počká na příjezd jiného vlaku. Až vlak vyjede na další cestu, po pravé straně teče řeka Vltava a po pár metrech uvidíte vodní dílo Vranskou přehradu. Jistě si všimnete, že břehy jsou silně obsazeny muži, kteří zírají jedním směrem a ani se nehnou. Mohli byste se domnívat, že se jedná o nějaké tiché blázny, ale omyl, dnešním dnem začíná doba, kdy je povolené chytáni ryb. Tak jim přejem hodně úspěchů. Příští stanice po přejetí mostu je stanice Měchenice.“ Jednou jsem ve Vraném čekal asi půl hodiny na vlak a dal jsem se do řeči s panem Zajícem a pochválil jsem, jak je celé nádraží čisté, mezi kolejemi žádný plevel. To dá jistě hodně práce a nebo požíváte nějaký postřik? Pan přednosta se usmíval a vyprávěl : to byl takový nápad, šel jsem ze panem řídícím do školy a požádal ho, aby mi poslal asi 15 hochů z posledního ročníku na pletí nádraží. Chlapci přišli a nijak se nadšeně netvářili. Dal jsem jim nářadí a ukázal jak to mají dělat. A když začali pracovat začal jsem jim vyprávět vtipy. Chlapci se řehtali a práce jim šla od ruky, až jsem byl překvapen. Udělali jsme jednu kolej a pozval jsem je na další den. Po čtyřech dnech bylo nádraží jako nové. Nyní za mnou mládenci běhají a ptají se, kdy bude další brigáda. Byl to dobrý nápad a díky vtipům pana přednosty velmi úspěšný. Jak jsem již připomenul, v roce 1933 byla ve Skochovicích zřízena vlaková zastávka. U prodejny jízdenek, kde úřadovala paní Zamrazilová si s manželem zřídila prodej občerstvení jako smíchovské pivo, limonády, oplatky, cukroví a i salám, vuřty a utopence. O prázdninách chodili osadníci na obědy do místních hostinců: U Hartmanů a U Matyášů. Při zpáteční cestě jsme šli přes vlakovou zastávku a rodiče nám dětem vždy koupili něco sladkého. Vzpomínám se na nápoj, který se jmenoval Šábeso a bylo to podobné šampaňskému vínu, třetinová lahvička stála 50haléřů a nebo citrónka a malinovka za 30haléřů. A ještě k Šábesu jeden velký pišingr za 50halérů. Tak tato zastávka stála moje rodiče o 1 korunu více. Pro zajímavost : v té době bylo k dostání v místních hostincích Hartmanově, Matyášově a v hostinci přes řeku Na Leznici u Boudníků pouze pivo zbraslavské v litrových lahvích zátkovaných korkovou zátkou, později uzávěry jako u limonád, to je porcelánový uzávěr s gumičkou, ale jen krátkou dobu. Později bylo pivo plněno do půllitrových lahví a uzavírány jako dnes kovovou čepičkou. Oproti tomu se v občerstvení na zastávce prodávalo pivo Staropramen ze Smíchova. Také o kulturní vyžití a zábavu se starali místní majitelé hostinců páni Hartman, Matyáš a za vodou pan Boudník v hostinci Na Leznici. 18


Jedna z písní, které se zpívaly u Boudníků : Ty starej parádníku, co jezdíš po párníku z Prahy do Trnový copak tě tam asi baví v hospodě u Boudníků. mně tam nic nebaví, já tam chytám ryby ty velké nachytám, ta malé vyrůst nechám, to je moje potěšení. Víc si toho, bohužel, nepamatuji. V roce 1936 pan Hartman postavil nový hostinec za vesnicí, blíže osadě Zlaté slunce, protože viděl, jak se osada rozrůstá a tak správně vytušil, že to tak bude pokračovat, a tak šel blíž za zákazníkem. Ukázalo se, že jeho předpoklad vyšel a obchod v hostinci jen kvetl, obzvláště po válce, když se stavěly chaty nejen v naší osadě, ale i nahoře v lese a na prodaných polích. Bohužel přišel rok 1948 a znárodňování. Přestože komunistický režim sliboval znárodňovat podniky nad 50 zaměstnanců, znárodnil i samotného ševce, trafikanta a každého malého podnikatele. Tak byli postiženi i majitelé místních hospůdek a konec konců i většina majitelů chat, což byli převážně drobní živnostnici. Tak se v novém hostinci pana Hartmana pilně do války a i po válce vyvařovalo. Za války byla nedělní odpoledne nezapomenutelná, protože se zpívalo, vyprávěly se různé zajímavé příběhy. Pan Hartman koupil piáno a paní učitelka – manželka výpravčího z Vraného (jméno jsem zapomněl) hrála a vesele se zpívalo. V hostinci Na Leznici, kam se chodívalo v sobotu večer, v létě o dovolených častěji a též zpívalo a dokonce se i tančilo. O hudbu se postarali pan Boudník – basa a jeho synové – harmonika, housle a saxofon. Též docházel z Měchenic pan Semerák, který míval v osadě Zlaté slunce chatu, hrál na harmoniku nebo kytaru a Jaroslav Císař mladší též na kytaru. Ostatní návštěvníci byli z Měchenic pan Horák s trubkou, z Trnové pan řídící s heligónem, pan Mařík s trubkou, z Modřan pan Láznička s klarinetem a ještě ze Skochovic chodil pan Liebich s houslemi. Podotýkám, že tento pán, povoláním magistrátní úředník města Prahy, vlastnil ve 30 a 40 letech jeden z prvních džezových orchestrů a začínal u něj zpívat později populární zpěvák Standa Procházka. Dalším muzikantem, který časem Na Leznici docházel ze Skochovic byl pan Vomáčka zedník, který hrál na basu. Jako basista byl jistě dobrý, ale panu Budníkovi se nevyrovnal, protože tento hrál na basu jako na čelo. Jistě nevíte, že zedníci v zimě nemohli pracovat a proto téměř každý hrál na nějaký nástroj a měli svoje hudební tělesa se kterými hráli v zimě na tanečních zábavách a plesech a zajišťovali tak pro své rodiny finance na obživu. Těchto sešlostí se z osady Zlaté slunce zúčastňovali rodiny Semerákova, Císařových, Černých, Lopatovi, p. Reichel, Chytrých, Šťastných, Řehákovi, Krčilovi, Pokorní, p.Wanke, pan Stavač, Záleský, Zemek, Ježdík, od Ledvinků mládež. (Jestli jsem na někoho zapomněl, tak ne úmyslně, naopak moc rád na všechny vzpomínám.) Cesta tam i zpět byla různá. Po mostě – což bylo pod pokutou zakázáno, lodí v létě – což bylo nejčastější a v zimě po ledě. Ještě jedna možnost byla a to přívozem tam, ale zpět již v noci přívoz nejezdil, tak přes most nebo s někým lodí. Já a ještě někteří z mládeže jsme někdy k návratu použili přeplavání řeky, když nám ošacení vzali do lodě. Dost komplikovaná byla cesta v zimě po ledě. Cesta tam byla jednoduchá, protože led byl na obou stranách až ke břehu. V noci ale, když jsme se vraceli, tak přehrada zadržovala vodu, led stoupal s řekou a od břehu se utrhl a mezi ledem a břehem byla jenom voda. Na levé straně u Boudníků byl při návratu pan Boudník nápomocen a položil mezi břeh a ledovou plochu fošnu, po které se přecházelo. Na pravé skochovické straně u břehu bylo mělko a tak jsme přešli po ledě vodou, proto bylo vhodné chodit ve vysokých guPokračování v příštím čísle movkách. Ostatní se bez riskování vraceli po mostě. Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

19

HON ZA LÉTAJÍCÍMI SKŘÍTKY Byla chladná zářijová noc, při které každý očekává co okamžikem déšť. Nepřišel. Jen slabý větřík profukoval naše bundy a mikiny. Nešli jsme hned ven za těmi neškodnými predátory, ale za naší lektorkou Petrou, která nám jich pár přivezla v teráriích. Jejich hebké kožíšky se nám pohybovaly po rukou a Petra při tom vyprávěla, poučovala a odpovídala na otázky. Přivezla hned několik druhů. Trvale handicapované netopýry rezavé, kteří se do přírody již nevrátí, protože mají protržené létací blány. Poté i malého netopýra řasnatého, který byl jen podvyživen a zanedlouho se měl do volné přírody opět navrátit. Jak vlastně netopýry můžeme chránit nám lektorka podrobně vysvětlila. Za prvé jim záměrně neubližovat. Bohužel např. při zateplování domů se často stane, že celá kolonie zahyne, protože jsou uvězněni ve svých úkrytech a spárách. Proto se vytvořila pomůcka, která zabrání takovéto většinou neúmyslné vraždě. Jsou to tzv. dvířka, která vyletnuvším netopýrům zabrání k opětovnému vletu nebo roura, která se umístí mezi zateplující materiál a celá kolonie zde může žít v klidu dál. A jak to pokračovalo, když naše neustálé dotazy utichly? Vydali jsme se ven i s detektorem hlasu netopýrů a naslouchali. Museli jsme dojít až k řece, abychom přeci jen nějakého slyšeli. Petra nám při cestě vysvětlila, že detektor pracuje s různě vysokými frekvencemi, na kterých může netopýří hlas být zachycen. Každý druh netopýra má specifický výkřik a podle toho zkušený „lovec“ může zvíře identifikovat. U Vltavy jsme zachytili netopýra vodního, který lovil nad vodní hladinou hmyz, ostatně jako všichni naši netopýři. A jelikož nás zima nezastrašila, tak jsme se vydali dál do údolí, kde jsme měli již zkušenosti s netopýřím výskytem. Když jsme tam dorazili, nebyli jsme sice jimi zaplaveni jako v minulém roce, ale přeci jen jsme zaslechli další dva druhy, večerního a menšího, který byl v ČR objeven teprve před několika lety. I když jsme si ze začátku mysleli, že žádného neuslyšíme, měli jsme přeci jen štěstí. Netopýři jsou díky své převážně noční aktivitě poměrně nenápadní. Přesto se s těmito tajemnými živočichy můžeme setkat jak v přírodě, tak i ve městech a na vesnicích. Netopýři jsou savci a jejich schopnost aktivně létat dala název řádu, do kterého patří, tedy letouni. Za tmy se orientují pomocí tzv. echolokace. Vydávají ultrazvukové signály a podle jejich ozvěny se orientují. Netopýři tak vlastně vidí ušima. Druhy žijící u nás se živí výhradně hmyzem a jinými drobnými bezobratlými živočichy. Ty chytají ve vzduchu, ale dokáží je sbírat i z listů, země či dokonce vodní hladiny. Dvakrát do roka netopýři vyhledávají trvalejší úkryt. Od května do července jsou to jen samice, které vytvářejí takzvané letní kolonie. Takové kolonie můžou čítat desítky až stovky zvířat a rodí mláďata. Útočiště hledají netopýří samice například v dutinách stromů, pod kůrou nebo v prasklinách skal. Během podzimu se netopýři páří, chystají si tukové zásoby na zimu a vyhledávají zimní úkryt, kde se uloží k zimnímu spánku. Tím může být jeskyně, stará štola nebo i sklep. Aktivní začnou být netopýři zase koncem února nebo během března. Protože v přírodě ubývá míst, kde se netopýři mohou ukrýt, naučili se někteří využívat lidské stavby. Setkat se s nimi můžeme za dřevěným obložením nebo ve škvíře pod omítkou či oplechováním střechy, překvapit nás můžou i za trvale otevřenými okenicemi na chatě. Podobné úkryty netopýři naleznou i na panelovém domě ve městě, ve štěrbinách mezi panely, větracích otvorech nebo pod izolací. 20


Všechny naše druhy netopýrů jsou chráněny a to v kategorii silně ohrožený a kriticky ohrožený druh. K účinné ochraně těchto zajímavých živočichů je však potřeba i spolupráce veřejnosti, zejména majitelů a správců budov. Jakékoli rušení netopýrů v jejich úkrytech je může vážně ohrozit, nejcitlivější jsou samice s mláďaty. Proto se snažme plánovat stavební úpravy střechy nebo jiné části budovy, která je obývána netopýry, na dobu, kdy jsou netopýři mimo úkryt (u letních kolonií konec srpna až březen, u zimovišť od dubna do října). Otvory a štěrbiny, které používají netopýři pro vlet a výlet, nebo jako úkryt, je vhodné zachovat, nebo alespoň odstranit v době nepřítomnosti zvířat tak, aby nedošlo k jejich uvěznění uvnitř. Pokud z technických důvodů není možné otvory a štěrbiny ponechat, lze je nahradit rozvěšením speciálních netopýřích budek. Tyto budky mohou být začleněné například přímo do izolační vrstvy při zateplování domu a potom i opatřené stejnou omítkou, takže nejsou nápadné. Kromě stavebních úprav na budovách mohou netopýry ohrozit také jedovaté nátěry trámů na půdách. Tomu se dá předejít použitím šetrnějších prostředků a jejich aplikací v nepřítomnosti zvířat. Netopýry bohužel často ohrožuje i záměrná likvidace v důsledku lidské ignorace a přetrvávajících pověr, netopýři nejsou nebezpeční, nesají krev (to umí jen upíři, kteří u nás nežijí), ani se nesnaží nám zamotat do vlasů. Riziko pokousání netopýrem, když na něj nebudete sahat nebo ho chytat, je také minimální a možnost přenosu vztekliny je stejně pravděpodobná jako u jiných zvířat. Nedávné zprávy v mediích o riziku nakažení byly značně přehnané. A pokud Vám omylem vletí do místnosti, otevřete okno a zhasněte, netopýr se dokáže zorientovat a sám vyletí. Soužití s netopýry se nemusíme bát.

Lucie Klaudisová, Jana Kolomazníková Na případné dotazy a názory k článku Vám rádi odpovíme v CEV Zvoneček, [email protected] ČLÁNEK BYL VYTVOŘEN ZA PODPORY GRANTU Z ISLANDU, LICHTENŠTEJNSKA A NORSKA V RÁMCI FINANČNÍHO MECHANISMU EHP A NORSKÉHO FINANČNÍHO MECHANISMU PROSTŘEDNICTVÍM NADACE ROZVOJE OBČANSKÉ SPOLEČNOSTI

JEDNA Z NEJSTARŠÍCH NAUČNÝCH STEZEK V ČESKU OBLÉKLA NOVÝ KABÁT Asi 15 kilometrů jihovýchodně od Prahy, v malebném údolí řeky Sázavy a na jeho zalesněných svazích pod vrchem Medník, se nachází jedna z nejstarších naučných stezek České republiky Medník. Její obnovu si vzali na starost členové Českého svaZ R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

21

zu ochránců přírody (ČSOP). Slavnostní otevření nově zrekonstruované stezky se koná právě dnes. Naučná stezka Medník, jejíž větší část leží v národní přírodní památce stejného jména – Medník, je veřejnosti známa především díky výskytu kriticky ohrožené rostliny kandík psí zub. Oproti té původní však stezka doznala řady změn. Kromě délky trasy, změnili ochránci přírody také obsah a vzhled informačních tabulí. Čtrnáct nově nainstalovaných tabulí představuje Medník ze všech možných stran. Návštěvníci mají možnost přečíst si informace o místních bučinách, významu lesa a stromů, o suťových lesích, mohou se dozvědět zajímavosti z geologie, o historii trampingu, vodáctví a turistice v oblasti Posázavského pacifiku. Děti, ale nejen ony, si mohou zahrát interaktivní hru u prameništního potůčku, a pokud se hrou či záplavou nových informací unaví, mohou pod vrcholem Malého Medníku vydechnout na nově vybudovaném odpočívadle. Novou stezku dlouhou přibližně 5 kilometrů vytvořila základní organizace ČSOP Zvoneček z Vraného nad Vltavou, ve spolupráci s generálním partnerem ČSOP, společností RWE Transgas Net. a s podporou Středočeského kraje. Český svaz ochránců přírody zpřístupňuje zajímavé lokality veřejnosti ve spolupráci s generálním partnerem ČSOP, společností RWE Transgas Net v rámci projektu „RWE Transgas Net. Blíž přírodě.“ Jeho cílem je ochrana přírody prostřednictvím prezentace významných lokalit veřejnosti. CEV Zvoneček

STÁLÝ VRANSKÝ DOPISOVATEL ZRCADLA Redakční rada ZRCADLA velmi děkuje svým „ stálým dopisovatelům“ za jejich příspěvky po celý letošní rok. Bez těchto našich „příspěvkářů„ by se ke čtenáři nedostalo mnoho informací. Věříme, že nám zachováte svou přízeň a v příštím roce s námi budete opět spolupracovat. Děkujeme paním a pánům: paní starostce Bohumile Chvátalové, paní matrikářce Věře Urbanové, Petrovi Janečkovi, paní starostce SOKOLA Majce Koubové, paní Kateřině Vrtiškové, RR kolektivu MŠ, Seniorku, Sokolíkům.

VLASTENECTVÍ JE POTŘEBA CTÍT….. V minulém Zrcadle jsem v Úvodníku psala o prodejnách potravin v naší obci a jejich majitelích. Musím se omluvit majiteli Potravin u pošty, omylem jsem uvedla, že se jedná o Ukrajince, ale pravda je národnost Ruská. Já jsem na svou národnost velmi hrdá, a proto chápu, že se uvedení nesprávné národnosti člověka může dotknout. Takže, teď už si budu pamatovat, že majitel prodejny u pošty je národnosti ruské. BlaTo

JUNÁCKÝ TOTEM Všechny čtenáře Zrcadla zdraví skauti z Vraného nad Vltavou středisko ,, Vltava". Co je u nás nového? Proběhl nábor do vlčat a světlušek, což je věková kategorie 6–10 let. Schůzku máme každý čtvrtek od 16.00 do 17.30 hodin. Oddíl vede Jarka Trojanová. Pokud dítě chodí do družiny, vedoucí si ho tam vyzvedává v 16.00 se souhlasem rodičů. 22


Skochovická kachna Již několik let pořádáme první sobotu v říjnu sportovní setkání okresních skautů v kempu Matyáš. Ani letos tomu nebylo jinak. Sešli jsme se 4. října za veliké účasti hráčů, sluníčko svítilo a byl tu podzim. Kachna se vyvedla.

Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

23

11. 11. 2009 Sv. Martin Akce pro všechny malé i velké. Sv. Martin v čele lampionového průvodu, zbrojnoši, žebrák, napečené martinské houstičky, makové rohlíčky a hlt dobrého moku a to vše za hudebního doprovodu o který se již několik let stará pan Lukáš Novotný. Tak zase za rok. Vánoční čas V čase vánočním připravujeme Beltémské světlo a Vánoce bez televize. O akcích budeme informovat. Za celé středisko ,,Vltava" přeji čtenářům vše dobré a rok 2010 plný slunce a pohody Jarka Trojanová Kontakty: Radim Strnad- roveři, dotazy a zprávy na tel.: 605 568 842 Jarka Trojanová- vlčata a světlušky, tel.: 733 159 491

PRANOSTIKY Prosinec Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se třeba kruté zimy báti. Hřmění v prosinci zvětšuje silné větry. Čím chladnější zima, tím teplejší léto. Není-li v zimě sněhu, nebude v létě hub. Dobře oblečeným se mráz uctivě klaní, špatně oblečené zraní. V prosinci ještě zima laškuje, ale v lednu již kraluje.

Leden Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu. Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu. Lednové mlhy věští mokré jaro. Je-li leden teplý, nepřibude do sudu. V lednu silný led, v květnu bujný med. V lednu mráz – těší nás, v lednu voda – věčná škoda. Ve dne jas, v noci mráz.

Únor Když skřivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá. Záhy-li taje, nadlouho neroztaje. Když únor vodu spustí, ledem ji březen zahustí. Nechce-li severák v únoru váti, v dubnu se to musí přec jenom státi. V únoru sníh a led – v létě nanesou včely med. Co si únor zazelená – březen si hájí, co si duben zazelená – květen to spálí. 24

Sv. Kateřina prádlo máchá (25.11.) a Barbora je škrobí (4.12.). Na sv. Ondřeje ještě se nám ohřeje (30.11.), ale na sv. Mikuláše už je zima celá naše (6.12.). Sv. Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje. Když na Mikuláše prší, zimy lidi hodně zkruší. Jasná noc o Štědrém dnu, mrazy lezou ke dnu. Uhodí-li na Davida mráz (30.12.), potom mrazy vydrží nejméně do svíček (6.1.).

Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují. Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk i zahrad se málo těží. V lednu sníh a bláto, v únoru tuhé mrazy za to. Připadne-li Nový rok na pátek, nutno se obávat očních nemocí, také lidé budou hojně mříti. Jasný den Pavla svatého, slibuje mnoho dobrého (25.1.). Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. Na Hromnice zimy polovice (2.2.). Na Hromnice musí skřivánek vrznout i kdyby měl zmrznout. Je-li na sv. Blažeje pěkně, urodí se brambor hojně (3.2.). Na sv. Valentýna zamrzne i kolo mlýna (14.2.). Jaký mráz bude večer v noci na sv. Matěje, takový bude 40 dní pořád (24.2.). ZRC A D LO Č ÍSLO 161 – 4/2009

ODJEZDY AUTOBUSŮ PID OD 1.9.2009 ZE STRNAD DO PRAHY čas 05,25 05,34 05,40 05,54 05,55 06,05 06,15 06,25 06,34 06,35 06,45 06,55 07,04 07,05 07,15 07,24 07,25 07,34 07,35 07,45 07,54 07,55 08,10 08,24 08,40 08,54 09,10 09,24 09,40 10,10 10,40 11,10 11,24

linka 390 314 361 314 338 390 361 390 314 390 361 338 314 390 361 314 338 314 390 361 314 338 390 314 338 314 390 314 361 390 338 390 314

stanice VÚ VÚ * VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ * VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ * VÚ VÚ * VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ

čas 11,24 11,40 12,10 12,40 12,54 13,10 13,24 13,40 14,10 14,40 14,54 14,55 15,10 15,24 15,25 15,40 15,54 15,55 16,10 16,24 16,25 16,40 16,54 16,55 17,10 17,24 17,25 17,40 17,59 18,00 18,20 18,25 18,40

linka 314 361 390 338 314 390 314 361 390 390 314 338 361 314 390 390 314 338 361 314 390 390 314 338 361 314 390 390 312 390 361 314 338

stanice VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ * VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ * VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ * VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ * VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ VÚ * VÚ

VÚ *) autobusy vyjíždějí z konečné stanice „Přívoz Jíloviště“ o 1 minutu dříve Jízdní řád přívozu – jezdíme každou celou čtvrthodinu – 15-30-45-00 min. Převáží se v pracovní dny od 5,15 do 18,45 hodin. Jízdné přívozu osoba nad 15 let, kočárek, zvíře, zavazadlo nad 20 kg . . . .5.-Kč dítě do 15 let věku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2,-Kč jízdní kolo, vozík, předmět nad 1,5 m . . . . . . . . . . . . . . . . . . .5.-Kč

Z R CA DLO Č Í S L O 1 6 1 – 4 /2 0 0 9

ODJEZDY AUTOBUSŮ PID OD 1.9.2009 Z PRAHY SMĚR STRNADY Smích. nádr. pří. Strnady 05,00 05,20 05,45 06,00 06,05 06,20 06,35 06,35 06,50 07,00 07,15 07,35 07,45 07,50 08,00 08,10 08,15 08,35 08,50 09,05 09,25 09,35 10,05 10,35 11,05 11,35 11,45 12,05 12,15 12,35 12,45 13,05 13,20 13,35 13,45 14,05 14,15 14,20 14,35 14,45 14,50 15,05 15,15 15,20 15,35 15,45 15,50 16,05 16,15 16,20 16,35 16,45 16,50 17,05 17,15 17,20 17,35 17,45 17,50 18,05 18,15

05,23 05,41 06,06 06,23 06,26 06,41 06,58 06,56 07,11 07,23 07,36 07,56 08,08 08,11 08,23 08,31 08,38 08,56 09,13 09,26 09,48 09,56 10,26 10,56 11,26 11,56 12,08 12,26 12,38 12,56 13,08 13,26 13,41 13,56 14,08 14,26 14,38 14,41 14,56 15,08 15,11 15,26 15,38 15,41 15,56 16,08 16,11 16,26 16,38 16,41 16,56 17,08 17,11 17,26 17,38 17,41 17,56 18,08 18,11 18,26 18,38

směr

linka

přívoz Rabyně Štěch N.Ves Pikov N.Knín Bratřín Štěch Rabyně přívoz Hrad Štěch Bratřín Pikov přívoz Štěch přívoz N.Knín přívoz Hrad přívoz Rabyně N.Knín Hrad Štěch Rabyně N.Ves N.Knín přívoz Rabyně N.Ves N.Knín Pikov Rabyně N.Ves N.Knín přívoz Pikov Rabyně N.Ves N.Knín Pikov přívoz Hrad Štěch N.Ves N.Knín Hrad přívoz Rabyně Štěch N.Ves N.Knín Pikov přívoz Rabyně Štěch Bratřín N.Knín Pikov přívoz

314 390 361 314 338 361 314 390 390 314 338 390 314 338 314 390 314 361 314 338 314 390 361 338 390 390 314 361 314 390 314 361 338 390 314 361 314 338 390 314 361 338 314 390 390 314 361 338 314 390 390 314 361 338 314 390 390 314 361 338 314

25

Rk. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

A MUŽSTVO – III. TŘÍDA T˘m Záp + 0 Jílové B 13 10 2 1 D. BfieÏany 13 10 0 3 KrÀany 13 8 0 5 Psáry 13 7 3 3 Libefi 13 7 2 4 Bojanovice 13 6 2 5 Zvole B 13 6 2 5 Jesenice B 13 6 0 7 Hvozdnice B 13 5 2 6 Vrané 13 3 4 6 Slapy 13 4 1 8 D. Jirãany 13 2 4 7 Hradi‰tko B 13 2 2 9 K. Pfiívoz 13 2 2 9

SKUPINA A Skóre Body(Prav) 50: 22 32 ( 11) 41: 18 30 ( 12) 51: 34 24 ( 6) 30: 23 24 ( 3) 32: 25 23 ( 2) 35: 22 20 ( -1) 40: 38 20 ( 2) 26: 31 18 ( 0) 29: 31 17 ( -4) 22: 32 13 ( -5) 25: 46 13 ( -5) 10: 38 10 (-11) 27: 40 8 (-13) 25: 43 8 (-10)

Rk. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

B MUŽSTVO T˘m Záp Vestec 14 ·tûchovice B 14 Okrouhlo 14 Zlatníky 14 Jílové C 14 D. BfieÏany B 14 Radlík 14 Jílovi‰tû B 14 LibeÀ 14 Vrané B 14 D. Jirãany B 14 Davle B 14 Libefi B 14 Psáry B 14 PrÛhonice B 14

– IV. TŘÍDA SKUPINA A + 0 - Skóre Body(Prav) 11 1 2 58: 21 34 ( 13) 9 3 2 47: 17 30 ( 12) 8 3 3 38: 17 27 ( 9) 8 3 3 38: 22 27 ( 9) 7 5 2 40: 24 26 ( 2) 7 2 5 47: 40 23 ( 2) 6 4 4 38: 35 22 ( -2) 7 1 6 33: 37 22 ( 1) 6 2 6 38: 25 20 ( -4) 5 3 6 26: 33 18 ( -3) 4 2 8 24: 38 14 ( -7) 4 1 9 30: 29 13 ( -8) 3 4 7 30: 51 13 (-11) 2 1 11 24: 69 7 (-14) 0 1 13 14: 67 1 (-17)

Výsledkový servis našich fotbalistů DOROST – OKRESNÍ SOUTĚŽ SKUPINA A Rk. T˘m Záp + 0 - Skóre Body(Prav) 1. ·tûchovice 10 8 2 0 34: 7 26 ( 11) 2. Mûchenice 10 6 1 3 29: 20 19 ( 4) 3. Jesenice 10 4 0 6 28: 18 12 ( -3) 4. Vrané 10 3 3 4 20: 20 12 ( -3) 5. PrÛhonice 10 3 0 7 11: 40 9 ( -6) 6. Zvole 10 2 2 6 10: 27 8 ( -7)

26

ST. ŽÁCI – Rk. T˘m 1. Psáry 2. D. BfieÏany 3. âerno‰ice 4. Vrané 5. Zvole 6. Hvozdnice

OKRESNÍ PŘEBOR SKUPINA A Záp + 0 - Skóre Body(Prav) 10 6 3 1 28: 11 21 ( 6) 10 5 2 3 30: 14 17 ( 2) 10 5 1 4 23: 15 16 ( 1) 10 3 4 3 17: 18 13 ( -2) 10 3 2 5 26: 45 11 ( -4) 10 0 4 6 12: 33 4 (-11)


tarant_inzerce_128x59_press.indd 1

2.11.2009 19:59:03

CENÍK INZERCE OBECNÍHO ČASOPISU ZRCADLO (Náklad 300 kusů + zveřejnění na internetových stránkách obce Vrané nad Vltavou – www.vranenadvltavou.cz ProtoÏe se OÚ Vrané n. V. stal plátcem DPH jsou ceny za inzerci + DPH 19 %. Podrobnosti najdete níÏe v ceníku.

Obálka: 2, 3 a 4 strana obálky – BAREVNĚ

1/2 1/1

Vnitřní blok: strany 1–32 – ČERNOBÍLE

1/1

âíslo úãtu: 7226504/0600 Variabilní symbol: 33492111

1/4

1/2 1/3 šířka

CELOSTRANA – 1/1 Formát: 128x185 mm Barevnost: Barva Cena: 2000 Kã + DPH (pfii dodaném tiskovém podkladu) Cena zlomu: 800 Kã +DPH Umístûní: pouze na 2, 3 nebo 4 obálce

PÛLSTRANA – 1/2 Formát: 128x90 mm Barevnost: Barva Cena: 1000 Kã + DPH (pfii dodaném tiskovém podkladu) Cena zlomu: 600 Kã +DPH Umístûní: pouze na 2, 3 nebo 4 obálce

CELOSTRANA – 1/1 Formát: 128x185 mm Barevnost: âernobílá Cena: 600 Kã + DPH (pfii dodaném tiskovém podkladu) Cena zlomu: 600 Kã +DPH Umístûní: pouze ve vnitfiním bloku

PÛLSTRANA – 1/2 Formát: 128x90 mm Barevnost: âernobílá Cena: 400 Kã + DPH (pfii dodaném tiskovém podkladu) Cena zlomu: 400 Kã +DPH Umístûní: pouze ve vnitfiním bloku

T¤ETINA – 1/3 Formát: 128x59 mm Barevnost: âernobílá Cena: 300 Kã + DPH (pfii dodaném tiskovém podkladu) Cena zlomu: 300 Kã +DPH Umístûní: pouze ve vnitfiním bloku

1/4 šířka âTVRTINA – 1/4 Formát: 62x90 mm Barevnost: âernobílá Cena: 200 Kã + DPH (pfii dodaném tiskovém podkladu) Cena zlomu: 200 Kã +DPH Umístûní: pouze ve vnitfiním bloku

âTVRTINA – 1/4 Formát: 128x43 mm Barevnost: âernobílá Cena: 200 Kã + DPH (pfii dodaném tiskovém podkladu) Cena zlomu: 200 Kã +DPH Umístûní: pouze ve vnitfiním bloku

Postup zadání inzerce: Inzerent dodá podklady k v˘robû inzerátu na Obecní úfiad místostarostce Filipové (osobnû, nebo elektronickou po‰tou na email [email protected]), zaplatí poplatek za zvefiejnûní dle rozmûru inzerátu (osobnû, nebo elektronicky na ã. ú.: 7226504/0600, v. s. 33492111. Za v˘robu inzerátu platíte pfiímo Ivo Vavfiinovi osobnû, nebo elektronicky na ã. ú.: 213956399/0800. Podklady do ãlánkÛ zasílejte na adresu [email protected] a podklady pro inzerci a hotové inzeráty na adresu [email protected] Podmínky pfiijetí elektronick˘ch podkladÛ: Hotové inzeráty ve formátu PDF, EPS, TIFF, JPEG V TISKOVÉM ROZLI·ENÍ tj. 300 dpi pfii 100% velikosti a v barevném prostoru CMYK. Obrázky ve formátu PDF, EPS, TIFF, JPEG V TISKOVÉM ROZLI·ENÍ tj. 300 dpi pfii 100%.

Vydává: Obecní úřad Vrané nad Vltavou ■ Redakční rada: B. Tomková, M. Plecháčová, J. Zlámalíková ■ Technická spolupráce: Lucie a Ivo Vavřinovi – grafická úprava, zlom a foto ■ Uzávěrka: 1. 11. 2009 ■ Uzávěrka dalšího čísla: 2. 2. 2010 ■ Cena: 10 Kč ■ Redakce neručí za věcnou správnost otištěných příspěvků od dopisovatelů. Svoje dotazy, pfiipomínky nebo pfiíspûvky ke zvefiejnûní posílejte na adresu: Obecní úfiad – ZRCADLO, Bfiezovská 112, 252 46 Vrané n. Vlt. Elektronická adresa: [email protected]. Samozfiejmû je moÏn˘ osobní kontakt s kter˘mkoliv ãlenem redakãní rady

28


Slovo na začátek PŘIPRAVTE VĚNCE, ZDOBTE DŮM

Recommend Documents