ŠKOLNÍ ČASOPIS ZÁKLADNÍ ŠKOLY MORKOVICE
ČERVEN 2010, ŠKOLNÍ ROK 2009–2010, ČÍSLO 5 INTERNET: WWW.ZSMORKOVICE.CZ/CASOPIS, E-MAIL: CASOPIS @ ZSMORKOVICE.CZ
Slovo šéfredaktora Vlastní článek Napiš i ty svůj vlastní článek do časopisu. Je to jednoduché. Napiš, podepiš a odešli na náš redakční email casopis @ zsmorkovice.cz
Už nám začalo léto, a tak tu máme pro vás poslední číslo školního časopisu Elvis. Jistě se všichni už těšíte na prázdniny, proto si nás můžete přečíst hlavně na internetových stránkách školy na www.zsmorkovice.cz/casopis. V tomto čísle se dozvíte hodnotné informace o výletech, které pořádala škola pro některé žáky. Máme pro vás i výsledky soutěže „Oranžová učebna“. Děkujeme všem, kteří hlasovali pro naši školu. Jsou tu i výsledky dotazníku o Moodlu na naší škole. Pokud nevíte, jedná se o elektronickou výuku s různými úkoly.
Abyste o prázdninách nenadělali chyby ve svém mailu, tak pro vás bývalý šéfredaktor připravil typografická pravidla. A pro holky tu máme různé druhy pleťových masek. Tak neváhejte nějakou vyzkoušet, abyste byly ještě krásnější. Neodpustili jsme si také vtipy na konec. Po prázdninách zase pokračujeme, takže se máte na co těšit. Za celou redakci Vám přeji příjemné prázdniny. šéfredaktor Miroslav Šamánek 1
Oranžová učebna výuku fyziky či chemie získá celkem 14 škol ze všech regionů České republiky. Sedm z nich zvolila veřejnost hlasováním na www.cezregionum.cz a dalších sedm škol vybrala Nadace ČEZ. Hlasování probíhalo od 15. 4. do 15. 5. 2010 a Nadace poskytne v rámci tohoto projektu více než dva a půl milionu korun.
V minulém čísle školního časopisu jsme Vás seznámili s projektem Oranžová učebna a žádali jsme Vás o hlasování na internetových stránkách. Tento projekt vyhlásila Nadace ČEZ. Jeho cílem je zkvalitňovat výuku na základních, středních a vyšších odborných školách. V rámci tohoto projektu podala naše škola v měsíci březnu 2010 žádost o nadační příspěvek na nákup vybavení druhé počítačové učebny přenosnými počítači (notebooky).
Mezi přihlášenými byly základní i střední školy ze všech koutů České republiky. Snad jen pro zajímavost uvádím, že z našeho nejbližšího okolí získala Oranžovou učebnu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Vyškov.
V květnu probíhalo internetové hlasování, v němž naše škola získala 140 hlasů. Konkurence však byla velmi silná – cituji z tiskové zprávy Nadace ČEZ:
I přes tento neúspěch děkujeme všem, kteří svým hlasem naši školu podpořili. Budeme nadále sledovat další projekty a budeme se těšit na Vaši podporu.
Mimořádný zájem o získání grantu Oranžová učebna Nadace ČEZ dokazuje přes tisíc přihlášených škol a skoro půl milionu hlasujících. Novou učebnu pro
Děkujeme.
Výlet do Prahy Žáci prvního stupně ZŠ se často ve svém učivu setkávají s významnými místy a událostmi konajícími se v našem hlavním městě i jeho okolí. Ani historie našeho národa není dětem lhostejná a jména jako Karel IV. či T. G. Masaryk v nich vzbuzují zájem i hrdost. I přes velkou snahu nás pedagogů žádný obraz, sebepoutavější výklad nebo počítačový výukový program nenahradí hluboký zážitek z navštíveného místa. Vždyť každý školní výlet se stává nezapomenutelným. Není výjimkou, že dnes děti s rodiči často cestují do zahraničí, aniž by poznaly krásy naší vlasti a hlavního města. Žijeme v malém klidném městě, které je opakem rušného velkoměsta s mnohými dopravními prostředky. Podařilo se nám pro výletníky připravit pobyt s možností vyzkoušet si různé druhy dopravy. Nadšení u dětí vzbudilo metro, vlak i lodní doprava po Vltavě. Sestavit časový harmonogram všech navštívených míst bylo náročné, ale posuďte sami, jak se nám to povedlo: V úterý 1. 6. jsme navštívili krásnou ZOO v Tróji, pluli jsme lodí po Vltavě a důstojně jsme prošli Vyšehrad a Slavín. Ve středu 2. 6. naše výprava jízdou metrem, tramvají a lanovkou dorazila na Petřín, odtud na Pražský hrad s Chrámem sv. Víta, Karlův most, Staroměstské náměstí a Václavák. Odměnou za vytrvalost v nepříznivém deštivém počasí bylo 3D kino v IMAXU na Flóře - Divoký oceán. Ve čtvrtek 3. 6. nás osobáček odvezl z Hlavního nádraží na Karlštejn, kde jsme si se zájmem prohlédli hrad 2
a vyslechli poutavé vyprávění slečny průvodkyně. Nezapomenutelná byla návštěva Muzea voskových figurín. I přes nepřízeň počasí jsme toho hodně viděli a zažili. O bezproblémový průběh výletu se spolu s námi – učitelkami postaraly také maminky některých žáků: p. Kaňová, p. Navrátilová, p. Paulišincová, p. Wagnerová a zdravotní sestřička p. Krejčířová. Těm patří uznání za obětavost a trpělivost s žáky 3. A a 5. A ZŠ Morkovice, kteří jim touto cestou moc děkují. tř. uč. Lenka Foltýnová a Světlana Tesařová
Habsburská Vídeň V pátek 4. 6. třídy 8.A a 8.B s několika zájemci z řad rodičů navštívily Vídeň v rámci dějepisného vzdělávacího programu, který pořádá pan doktor Kočí z Kroměříže a který je zaměřen na Vídeň a vládu habsburské dynastie. Z Morkovic jsme vyjeli o půl sedmé ráno a v deset hodin jsme dorazili do Vídně. Cestou jsme poslouchali výklad pana doktora o dnešním Rakousku, ale i o jeho historii, která je společná oběma zemím od roku 1526 až do roku 1918. Také jsme sledovali krajinu Dolního Rakouska, kterou jsme projížděli, plnou větrných elektráren a vinic. Jako první jsme si ve Vídni prohlédli zámek Schönbrunn s nádhernými zahradami, Neptunovou fontánou a vystoupali jsme na kolonádu Gloriette, odkud byl nádherný výhled na celé město. Pak jsme se vrátili k hlavnímu sídlu habsburk Hofburgu a odtud od pomníku Marie Terezie jsme procházeli historickým centrem Vídně i nejdražší vídeňskou ulicí Graben. Prohlédli jsme si nádherný gotický chrám sv. Štěpána i základy římského tábora. Následovalo osobní volno k nákupům a prohlídce přilehlých ulic. Nejvíce nás pobavily „živé sochy“, se kterými jsme se za drobné euro vyfotografovali. Po osobním volnu jsme pokračovali v prohlídce památek. Zastavili jsme se u divadla, radnice, parlamentu. Všude jsme vyslechli poučný výklad pana doktora, který byl místy i zábavný a vtipný, ale i okořeněný humorem a pikantnostmi ze života velikánů. Závěr našeho programu tvořila návštěva zábavného centra Prateru. Na to jsme se obzvláště těšili. Dostali jsme rozchod a mohli navštívit jakoukoliv atrakci a utratit všechny eura, co jsme si vyměnili. Z mnoha atrakcí se ozývaly děsivé výkřiky našich spolužáků. My dvě máme nezapomenutelné zážitky ze strašidelného hradu, z horské dráhy a ruského kola. Z Vídně se nám ani nechtělo odjíždět, ale bohužel všechno má začátek a konec. Do Morkovic jsme se vrátili spokojeni, plni nových zážitků a informací o habsburské Vídni. Monika Handlová, Monika Brázdilová, 8.A
3
Moodle na naší škole Žákům druhého stupně naší školy určitě nemusíme představovat počítačový systém Moodle. Téměř všichni jej bezpečně znají a pracují s ním. Zajímalo nás, jak naši žáci hodnotí přínos Moodlu, jak s ním jsou spokojeni a zda jim aspoň trošku pomohl překonávat obtíže s učením. Podívejte se, jak dopadla malá anketa, která proběhla na konci školního roku a které se zúčastnilo 70 hlasujících.
1. otázka Myslíte si, že Vám Moodle pomohl lépe si zorganizovat učení, lépe pochopit učivo, lépe si učivo procvičit? Máte pocit, že je pro Vás Moodle přínosný?
2. otázka Ohodnoťte známkou jako ve škole, jaký se Vám zdá Moodle. Je přehledný a jednoduchý na obsluhu? Je s Moodlem snadná práce?
3. otázka Chtěli byste využívat Moodle nejen v informatice, ale i v dalších předmětech?
4. otázka Máte pocit, že je hodnocení pomocí bodů v Moodlu objektivní a spravedlivé?
Všem hlasujícím děkujeme za odpovědi a zároveň přejeme mnoho dalších úspěchů a příjemných chvil při práci s Moodlem. Mgr. Radek Strnadel
4
Požární ochrana očima dětí Chlapci a děvčata, jistě si vzpomínáte na minulé číslo časopisu, ve kterém jsme zveřejnili jednu z prací zaslaných do literární soutěže s názvem „Požární ochrana očima dětí.“ Slíbili jsme vám, že si přečtete v dalším vydání časopisu i zbývající dvě zdařilé práce našich autorek – Moniky Brázdilové a Moniky Handlové. Představte si, že naše tři děvčata obsadila první místa při vyhlášení této soutěže. Vítězkou v kategorii literární práce žáků 8. a 9. tříd byla vyhlášena Monika Brázdilová. Druhé místo obsadily společně Monika Handlová a Marta Hanáková. Děvčata byla pozvána 15. června na slavnostní vyhlášení výsledků do Kroměříže. Kromě diplomu dostala každá balíček s věcnými cenami a také malé pohoštění. Společně s ostatními výherci si zasoutěžili a prohlédli techniku a zařízení hasičů. Určitě si domů odnesly naše výherkyně pěkné zážitky a vzpomínky. Svým jménem jim blahopřeji a děkuji za vzornou reprezentaci naší školy. Také doufám, že je potěšení z psaní neopustí a že se můžeme těšit na další pěkné literární práce. p. uč. Jarmila Štelcová
Stanování v lese Jednou jsme si se Zuzkou řekly, že půjdeme stanovat do lesa. Zuza souhlasila, ale pod podmínkou, že si uděláme táborák. Tak jsem jí řekla, že je to samozřejmost. Druhý den jsme se sbalily, nakoupily jídlo, nafasovaly deky a spacáky a vyrazily jsme. Cestou k lesu jsme si povídaly, jaké to bude „vzrůšo“ a dobrodružství. Už jsme byly u zdejšího lesa a já se zarazila: „Zuzano? Máš sirky a zapalovač?!“ „Do háje! Já je nechala doma na stole,“ a hned se pro ně rozběhla. Já jsem ji mezitím počkala na mýtině. Jak doběhla, celá rudá a zpocená, hodila po mně sirky a zapalovač. Vstoupily jsme do lesa. Chodily jsme dlouho, než jsme našly „své místo“. Rozložily jsme stan a začaly se zabydlovat. K večeru už jsme měly všechno uspořádané, a tak jsme si připravovaly ohniště. Jenomže Zuzka už byla unavená a chtěla jít spát. Vyhověla jsem jí a zalehly jsme. Další den ráno jsme posnídaly rohlíky s paštikou, které nám mamka přichystala na svačinu. Pojedly jsme a já navrhla: „Půjdeme se podívat do okolí? Třeba uvidíme nějakou srnku, nebo jiné překvápko.“ Zuza přikývla a šlo se. Chodily jsme a jediné, co jsme viděly, byli létající ptáci a semtam nějaký brouk. Jak jsme tak brouzdaly, zahlédly jsme potok s čistou vodou. Rychle jsme si vyzuly gumáky a vrhly se do něj. Cákaly a blbly jsme jako malí haranti. Za chvíli jsme byly mokré jako myši a vrátily jsme se do stanu. Už se stmívalo, a tak jsme konečně rozdělaly oheň, abychom se usušily a abychom upekly buřty, co jsme si zabalily. Napíchaly jsme je na větvičky a daly nad oheň. Větve nebyly moc dobře opracované, a proto buřty sjížděly. Zuzku už nebavilo koukat do ohně a držet tyč. Navrhla, že si zahrajeme karty. Skočila jsem do stanu a vylezla jsem s kartami v ruce. Sedly jsme si na deku a začaly hrát kanastu. Hrály jsme a hrály a úplně jsme zapomněly na buřty.
5
Vtom se Zuzka začala smát, až se za břicho popadala. „Co je, vole? Co děláš?“ „Pálí se ti špekáček,“ vzala jsem prudce za větev a hořící špekáček mi vyletěl z větve přímo do suchého listí za stanem. Křoví začalo hořet a začalo peklo. Hleděly jsme se Zuzkou jako opařené, ale najednou Zuzana začala volat, že hoří, ale kdo by ji slyšel uprostřed lesa a ještě k tomu neměla ani jedna u sebe mobil. Mezi naším údivem a panikařením chytla část lesa okolo stanu. Les v plamenech! Vůbec jsme nevěděly, co máme dělat. Potok, co jsme se v něm cákaly odpoledne, byl daleko. Najednou jsem vyjekla na Zuzku: „Jdi do vesnice a přiveď hasiče nebo rodiče, ale pohni, než chytne všechno!“ V tu chvíli Zuzce hrkly do očí slzy, sklonila se pro tenisky a pelášila do vesnice, co jí nohy stačily. Já se mezitím snažila ohnivou zem udusit dekou. Udělalo se mi špatně a málem jsem omdlela, ale stihla jsem si dát před pusu tričko. Asi za 16 minut přijela Zuzka s panem Robátkem a hasičským autem plným hasičů, kteří začali ihned hasit les i náš stan. Jeden hodný hasič nás vzal do auta, dal nám napít, vyšetřil nás a dovezl nás domů. Všechno se uhasilo, ale naši rodiče na nás byli pěkně naštvaní, protože museli zaplatit vysokou pokutu a výjezd hasičů. A ještě k tomu nám ty peníze strhávají až do poslední koruny z kapesného, ale uznávám, že si to zasloužíme. Už nikdy nebudu stanovat v lese a už vůbec dělat si tam táborák!!! Monika Brázdilová, 8.A
Stoh „Zdar hoši, našel jsem parádní místo...!“ volal Michal, když přiběhl ke zbytku partičky. „Co tu chceš, vole?“ Nestačilo ti to jednou?“ řve na Michala Richard. „Jo, prostě k nám do party nepatříš,“ přidávají se Lukáš a David. „Ale já mám fakt super místo,“ opakuje Michal. „Hele, jestli to zas bude ňákej blbej vtip, tak si tě podáme.“ Kluci se vydali po polní cestě, která je dovedla ke stohu blízko lesa. „Tak co? Dobrý, ne?“ ptá se Michal. „No... žádná sláva...,“ odpovídá David. „To ještě není všechno“ dodává Michal a ukáže na díru ve stohu. Když do ní vlezli, byl tam celkem prostor. „Tak OK, můžeš tu být s náma,“ řekl Richard. Po pár dnech se kluci domluvili, že uspořádají nějakou akci a pozvou taky holky. „Tak, kde máte to super místečko?“ říká Petra. „Nó, tady ten stoh,“ odpověděl Lukáš. „Hmm, jak malí. Dem, holky, chovají se, jako kdyby jim bylo deset,“ zavelela Klára a odešly. Kluci měli po náladě a taky se začínali nudit. „Dáš si cígo?“ ptá se Richard Michala. „Né, dělá se mi z toho blbě.“ Nato se mu kluci vysmějou. „Ježiši, to je kretén, dem dovnitř, vole.“ A Lukáš s Richardem zalezli do stohu. „Dělej, dej si, nebo s náma už nechceš byt v partě?“ přemlouvá Michala David. Nakonec si přece jen Michal dá, ale uvědomil si, kde jsou kluci... „Hej, vypadněte! Vždyť to chytne!“ „Co děláš, vole, jak by to asi chytlo?“ „Prostě vylezte, nikdy nevíte.“ „Se neposer!“
6
Nakonec vylezli. „Sakra, asi mi tam vypadl mobil,“ řekl David a vrátil se dovnitř. Mezitím Lukáš dokouřil a nedopalek vyhodil na slámu. „Tak dem,“ řekl Richard a šli, zatímco David ještě hledal mobil ve stohu. „Ty vole, ten stoh hoří!“ zařval Michal a kluci utíkali zpátky. Snažili se oheň uhasit pomocí mikin, ale už bylo pozdě. „Dělejte, to nedáme, Michale, volej hasiče,“ křičel Richard. „Sakra, mobil mám doma, volej ty!“ „Mně se vybil!“ Richard se ohlédne na Lukáše. „Na mě se nedívej, nemám kapsy, mobil mám u Dejva... Kde vůbec je?“ Kluci se zarazili... „Héj, Davide, kde jsi?“ Ale přes oheň nebylo nic slyšet. Kluci obíhali stoh, ale díru už nenašli. Najednou uslyšel Richard kašel. “Tady je, dělej, vylez, pojďte mi pomoct!“ Tak společně zachránili Davida. „Kde máš mobil?“ ptal se Lukáš. „Já zavolám hasiče a vy udělejte něco s Dejvem.“ Po pár minutách bylo slyšet přibližující se houkání sirény. Když přijelo červené auto, měli hasiči brzy vše pod kontrolou. Davidovi, který byl pořád ještě černý jako uhel, se díky plynové masce dýchalo lépe. S popáleninami si ještě pár dní poležel doma. Kluci si z tohoto zážitku snad vzali ponaučení. Nejen kvůli domácímu vězení a ztrátě kapesného, co museli dát za škody, ale i kvůli Davidovi, kterému šlo opravdu o život. Monika Handlová, 8.A obrázek stohu slámy nakreslil Filip Gloza, 6.A
A na závěr jednu úvahu z posledních slohových prací žáků 8. tříd.
Co je štěstí? Tuto otázku si lidé kladou odedávna. Někteří si myslí, že štěstí je majetek, peníze, luxusní život. Někteří hledají ztracené štěstí dokonce v alkoholu a drogách. Jiní lidé vidí štěstí v takových hodnotách, jako je zdraví, láska, kamarádství... To už je lepší. Ale já bych šel ještě dál. myslím si totiž, že největší štěstí je v čisté duši – v čistém svědomí. Ve vědomí, že jsem dobrý člověk a žiji správně svůj život. Že jsem nikomu neublížil, ale snažím se pomáhat. Protože „V péči o štěstí druhých nacházíme své vlastní“ (Platon). Filip Jašek, 8.B
7
Goodbye Eliška Branžovská, 9.B
Začátek na konci Martina Juřenová, 9.B
Dnes to tu končí je to poslední den, zítra bude smutno asi fakt všem.
Konec roku se nám blíží, rychlostí světla se k nám plíží. Někdo to snáší lehce, jiným se z 9.B nechce.
Těch devět let uteklo jako voda, určitě budeme vzpomínat do budoucna.
Hodně jsme toho všichni prožili, na různé výlety jsme spolu jezdili. Učení nás nudilo čím dál víc, nakonec nevíme vlastně skoro nic. To nám nebrání, abychom šli dál teď, na středních školách nás uvítají s radostí hned. Z žáků se stanou studenti, co budou toho snad čím dál tím víc věděti.
Devítiletá cesta Barbora Hauschwitzová, 9.A
Školo, Goodbye ti dávám, Goodbye ti dám, my jedeme dál, ten skvělý čas za to stál. Elita odchází, všichni plačte, byli jsme nejlepší, tak si toho važte. Školo, Goodbye ti dávám, Goodbye ti dám, my jedeme dál, ten skvělý čas za to stál.
Kráčeli jsme do školy Strachy celí rozklepaní Psali první úkoly A vždy byli poctivě naučení.
Vzpomínky Šárka Vysloužilová, 9.B
Ale dny jako voda ubíhaly A my se začali rychle rozkoukávat Na nervy učitelů vesele si vyhrávali A lumpačením jsme si na průšvihy začali zadělávat. Na té cestě jsme spoustu kamarádů našli A prožili kupu nezapomenutelných chvilek Dnes jsme však až na samý konec došli A to vše se zapíše jen do vzpomínek. Také nás potkaly různé prohry, ale i úspěchy Mnohé z nás zklamání a první lásky I přesto kamarádi zůstaneme navěky I když na tváři narostou nám vrásky.
Když jsme se poprvé uviděli, byli jsme malí a nic jsme ještě neuměli. Na prvním stupni, to se řádilo, mnoho srandy k tomu patřilo. Učení nám přibývalo a volného času ubývalo. Kapka smutku a mnoho srandy nás provedly, do 9. třídy nás zavedly. Už nám nezbývá nic jiného, než jen vzpomínat a krásné, společné chvilky počítat. Vzpomínáme na hlášky a když z nás byli učitelé na prášky.
8
Typografie Vážení čtenáři, asi každému se někdy stalo, že zažil to dilema, kdy se rozhoduje v textu, jestli udělá mezeru či neudělá, jestli text napsal správně či nikoli, apod. Tyto nedostatky řeší typografie – umělecko-technický obor, který se zabývá písmem a úpravou textu (nejen v elektronické podobě). Spousta lidí si myslí, že když má ve svém textové editoru korektor chyb (kontrolu pravopisu), tak se mu toto nemůže stát. Opak je pravdou. I když máte nejmodernější korekci textu, kterou disponuje MS Word 2007, tak se na něj nemůžete vždy spolehnout. Poté je na místě člověk, nebo jakákoliv jazykovědná příručka. V našem článku se budeme zabývat pouze malou částí tohoto oboru, a jsou to mezery, pomlčka a spojovník, ze kterých si uvedeme jen ty nejdůležitější pravidla. Mezery se dělají vždy: • • • • •
mezi číslicemi data (14. 10. 2005, 8. prosince 1964); po tečce ve zkratkách, až na výjimky (spol. s. r. o., akad. arch. Alexej Jerný, ale Mgr. Jiří Svoboda, Ph.D. – vědecký titul „doktor filozofie“ se píše za příjmením a bez mezer); mezi číslicí a značkou, pokud ji nečteme jako přídavné jméno (18 km, 300 s, 12 mm, 15 %, 10 procent); mezi znakem pro paragraf a číslicí (§ 56); ze tečkou, vykřičníkem, otazníkem, středníkem, dvojtečkou (nejčastější chyba).
Mezery se nedělají: • •
mezi číslicemi označujícími hodiny (15.35 hod.); mezi číslicí a přídavným jménem či značkou, jež se čte jako přídavné jméno (30% roztok nebo 30procentní, 100km rychlost, 12V baterie).
Pomlčka s mezerami se píše (na klávesnici pod kódem Alt0150): • •
u společného autorství (Mazák – Burian, 1992); u víceslovných členů typu: na trase Praha – Hradec Králové.
Pomlčka bez mezer se píše: • •
u jednoslovných výrazů typu: Praha–Vídeň; tam, kde označuje rozsah „...až“, „...od... do“, popř. má význam „versus“ (str. 24–30, v letech 1968–1985, zápas Sparta–Slavia).
Spojovník se užívá u těchto typů (pozor: nezaměňovat s pomlčkou či naopak): • Jiří Stanislav Guth-Jarkovský; 1-fenyl-2,3-dimethyl-4-isopropylaminol-5-pyrazol; • uživatel-laik; řezník-uzenář; bude-li (najde-li apod.) Typografie je mnohem širší a obsáhlejší téma, které by se mělo probírat v předmětu informatika a výpočetní technika. Většinou se však z osnov, pro velký nezájem žáků, vylučuje. Celkově je to však velice užitečný obor, jehož znalost dá vašemu textu ten správný „říz“. Literatura: PhDr. Jiří Kostečka, Ph.D., Český jazyk pro 1. ročník gymnázií, 2. vydání Praha: SPN, 2009. 256 s. bývalý šéfredaktor Martin Kruták
9
Pleťové masky Zde máš pár tipů, jak si vyrobit vlastní pleťovou masku snadno a rychle: •
Čokoládová: Rozpusť tabulku hořké čokolády ve vodní lázni, nařeď ji mlékem, máslem nebo smetanou a nanes na obličej a dekolt. Po této masce budeš mít pleť hebkou jako miminko.
•
Medová: Smíchej 1 – 2 bílky s 1 lžičkou medu a vyšlehej vše do pěny. Poté nanes masku na obličej a nech ji působit 10 – 15 minut. (na smíšenou či mastnou pleť).
•
Tvarohovo-citrónová: Smíchej 2 polévkové lžíce tvarohu s jednou čajovou lžičkou citrónové šťávy. Nech 15 minut působit a pleť ošetři krémem.(Tahle maska ti pomůže pokud máš široké póry).
•
Ovocná maska z banánu: Banán rozmačkej na kaši, přidej lžičku medu a lžičku olivového oleje. Směs nanes rovnoměrně na pleť a za 15 minut smyj. Tahle maska ti pomůže, pokud máš suchou a drsnou pleť.
•
Okurková: Smíchej dvě polévkové lžíce okurkové šťávy se 4 lžícemi jogurtu či tvarohu. Kaši nech na pleti působit několik minut, pak ji opláchni. Pokud máš smíšenou či mastnou pleť, vyzkoušej tuhle masku.
•
Z jablek a skořice: Oloupej 1 jablko a nastrouhej na jemném struhadle nebo rozmixuj. Přidej 1 lžičku bílého jogurtu, 1 lžičku medu, ½ lžičky mleté skořice a 1 lžičku ovesných vloček. Důkladně promíchej v jemnou kašovitou hmotu a nanes na obličej. Přibližně po 15 minutách masku smyj. Tahle maska ti pomůže, pokud máš mastnou a problematickou pleť.
•
Broskvová: Zralé broskve (meruňky) rozmačkej, na 2 lžíce broskvové kaše přidej 1 ušlehaný bílek a dobře promíchej. Pokud je směs řídká, zahusti ji trochou mouky. Nechej působit 15 – 20 minut a poté ji smyj vlažnou vodou. Maska zužuje póry a pleti dodá broskvovou barvu. Redaktorka Lucie Konečná
Školní časopis Elvis na Internetu www.zsmorkovice.cz/casopis 10
Smějeme se s Elvisem A máme tu opět další várku humoru v podobě vtipů. Tentokrát na téma „zvířátka“. Zvířátka se dohodnou, že půjdou do Zoo. Lev řekne: „Musíme si s sebou vzít batůžek.“ Žába: „Jo, jo, baťůžek.“ Hroch řekne: „Do batůžku plášťenku.“ Žába: „Jo, jo pláštěnku.“ A opice řekne: „A k pláštěnce svačinu.“ Žába: „Jo, jo, svačinu.“ A tygr řekne: „A tuhle zelenou potvoru s velkou hubou necháme doma.“ Žába: „Chudák krokodýl, on se tak těšil!“.
Malý velbloud se ptá maminky: „A mami proč máme jenom tři psty na nohou?“ "No, to víš, až půjdeme pouští, tak abychom nezapadli do písku.“ „A mami, proč máme tak dlouhé řasy?“ „To víš synku, až půjdeme pouští a bude písečná bouře, tak nám ochrání oči.“ „A mami, proč máme ty dva velké hrby na zádech?“ „No to víš, až půjdeme pouští, tak abychom měli dostatek vody na přežití.“ „A mami, na co nám to je tady v zoo?"
Stojí velká fronta zvířátek a čekají, než se otevře krámek. Jeden malý zajíček hopsá dopředu. Medvěd ho chytl za uši, hodil ho na konec řady a křikl: „Nepředbíhej!“ Zajíček znova běžel dopředu, ale medvěd ho zase chytl za uši, hodil ho na konec řady a povídá: „Nepředbíhej!“ Zajíček si smutně sedl na bobeček, povzdechl: „Ach jo, já snad dneska neotevřu.“
První den vidí medvěd zajíce na krásné motorce, zastaví ho: „Zajíci, kde jsi na to vzal?“ Zajíc: „To víš, nepiju jako ty, tak na to mám.“ Druhý den vidí medvěd zajíce v krasným autě: „Zajíci, kde jsi na to vzal?“ „To víš, nepiju jako ty, tak na to mám.“ Třetí den vidí zajíc medvěda v helikoptéře. „Medvěde, kde jsi na to vzal?“ „To víš, vrátil jsem lahve!"
Zvířátka v lese mají schůzi a medvěd včele povídá: „Sešlo se mi tady spousta stížností, že mezi námi žije jedno zvířátko, které nás všechny nemožně otravuje a obtěžuje svým kvákáním. Nechci toto zelené otravné stvoření jmenovat, ale je jisté, že bychom s ním měli něco udělat.“ V tom se ze zadních řad ozve protivný kvákavý hlas, povstane žába a křičí: „Jasněé, známé, krokodýl, vyhoďte ho z lesá!“
Zloděj se v noci vloupá do bytu, uslyší papouška, jak mu říká: „Ferry tě vidí, Ferry tě vidí!“ Zloděj popadne deku a zakryje klec, když vtom se papoušek ozve znovu: „Ferry není papoušek. Ferry je pitbul!“ Hajný jde na provázku s tchořem. Potká ho známý a zvědavě se ptá: „Ochočenýho tchoře jsem v životě neviděl. Kam ho dáváte na noc?“ „Spí se mnou v posteli a zahřívá mi nohy,“ chlubí se hajný. „A co ten zápach?“ „Už si chuděra zvykl...“
Obrovský pes s peněženkou v tlamě vejde do řeznictví. „Tak mladý pane, dáte si masíčko?“ žertuje řezník. „Haf!“ štěkne pes. „Hmm,“ odtuší prodavač. „A budou to játra, slanina, roštěná.“ „Haf!“ „Půl kila, kilo.“ „Haf!“ Ohromený řezník maso zabalí, vezme si peníze z peněženky, podá nákup psovi a jako v mrákotách tohoto zákazníka sleduje. Pes vejde do blízkého činžáku a začne škrábat na dveře. Ty se otevřou a v nich stojí rozzlobený pán. Řezník: „Vy máte tak chytré zvíře.“ „Chytré?!“ diví se majitel. „Tento týden si už potřetí zapomněl klíče.“
Na hodině mušího přírodopisu dává učitel úkol: „Tak milé mušky, vyjmenujte mi tři dravá zvířata.“ „Sím, pavouk, žába a vlaštovka.“ „Správně a teď vyjmenujte tři neškodná zvířata.“ „Hmm, třeba lev, tygr nebo leopard...“ Redaktorka Lucie Konečná
11
Redakce školního časopisu Elvis přeje všem čtenářům krásné prázdniny.
Obrázek nakreslil Martin Rachtava a žákyně 8.A třídy.
ELVIS – školní časopis Základní školy Morkovice, www.zsmorkovice.cz/casopis Šéfredaktor: Miroslav Šamánek. Redakční tým: Pavel Vybíral, Lucie Konečná, Barbora Koleníková, Kamila Dobešová. Zprostředkovatel redakční rady: Mgr. Radek Strnadel. Korektor: Mgr. Jarmila Štelcová.
12
