5 / 2003
KVĚTEN
Slovo do duše od MUDr. Pechy • Pochod s Avonem 7. ostravské onkologické dny • Lymfedém
SLOVO DO DUŠE
Milé mammahelpky, milí přátelé A je to opět tady. Znovu příležitost se zamyslet, něco napsat a s vámi se o to podělit. Uvažoval jsem, o čem všem jsem již mluvil. Přemýšlel jsem, které téma jsem opomněl. Mám pocit, že již takové téma není, že už vše bylo řečeno. To ale určitě není možné, bylo by špatně, kdyby už nebylo co říct. Zamýšlel jsem se nad Mamma HELPEM, nad tím, jak vznikl, nad tím, co již všechno udělal, nad jeho dalšími plány, uvažoval jsem o mnohých z vás. Co jiného než nemoc nás svedlo dohromady? Co očekáváme jeden od druhého? Co nás vlastně drží pohromadě? Je to pocit sounáležitosti k dané skupině, je to osobní vztah jednoho k druhému, je to potřeba někomu pomoci, nebo naopak očekávání pomoci od druhých…? Které vlastnosti máme společné, čím se lišíme od ostatních? Nebo jsme stejní? Vybrali jsme si jeden druhého jako si vybíráme přátele. Máloco potěší duši tak, jako věrné a oddané přátelství. Kolik dobra je v tom, mít okolo sebe duše, kterým je možno bez nebezpečí svěřit různá tajemství, o jejichž svědomitost je možno míti menší obavy než o svědomitost vlastní, jejichž radami je možno se řídit, jejichž veselost dokáže rozptýlit náš smutek a které nám stačí jen vidět, abychom pookřáli, usmáli se a pocítili vnitřní radost. Jejich přítomnost nám dává sílu a odhodlání, jejich víra pak vyhrává nad naší nejistotou. Jejich síla je na rozdávání a nelze než ji přijmout a dál rozdávat. S těmi bez váhání naopak sdílíme jejich starosti, jejich prohry, dokážeme se vžít do jejich náhle neřešitelných situací. Vybírali jsme si vlastně jeden druhého, nebo nám život předem napsal s kým, kdy a jak? Při výběru přítele hledáme na člověku ty vlastnosti, které se nám líbí, kterých si vážíme, které bychom sami rádi měli. Najdeme-li takového člověka a máme-li mu za jeho vlastnosti ze svých co nabídnout, snažíme se o navázání přátelského kontaktu. My jsme se však sešli na zcela jiném základě a naše vztahy se vyvíjely zcela jiným způsobem. Minimálně jednu věc jsme ale měli společnou. Je zvláštní, ale krásné, jak může negativní zkušenost silně pozitivně ovlivnit další život… Vše samozřejmě není ideální, a tak ne vždy všichni, od kterých bychom to očekávali, stejné chování a uvažování, jako je naše, také skutečně mají. Všichni to dobře víme, někdy nás to trápí, ale musíme to překonat, protože nemáme jinou možnost a nemůžeme nic jiného než vyhrát. Zamyslíme-li se každý nad sebou, zjistíme, že máme různé nedostatky, některé očividné, některé méně zjevné, jiné, které se objeví jen někdy. Máme je my, mají je i ostatní. Musíme se s nimi smířit, ale nemusíme se jim poddávat. Umíme bojovat sami se sebou, umíme přece 2
překonávat to nejhorší, co může člověka potkat, a děláme to pospolu už řadu let. Stále se učíme překonávat smutek, nestěžovat si, žít ze všech sil, doufat a věřit. Podle Seneky je největším zdrojem trápení majetek. O nemoci nemluví. My o ní taky nemluvíme. Víme, že je, ale nedokáže nic změnit na tom, že pro nás je život jako tanec… MUDr. Václav Pecha Toto je úvodní slovo předsedy našeho sdružení na dubnové valné hromadě – bylo určené i vám, které to máte příliš daleko nebo jste tentokrát přijít nemohly.
SERIÁL
iZIP – Moje zdravotní knížka, moje volba (díl 3.) Na závěr našeho miniseriálu ještě návod, jak provést svou registraci internetové zdravotní knížky pomocí počítače. Není to nijak složité. Myslím, že i vy, co máte s počítači méně zkušeností byste to pomocí dětí a vnuků zvládli. Vše je uspořádáno velmi jednoduše a přehledně. Možná to bude ten váš rozhodný krok, kdy si začnete s počítačem rozumět. Stačí se jen připojit na internet, najít stránku www.izip.cz a v ní kliknout na vstup pacienta. Poté vepíšete identifikační číslo klienta a vámi zvolené (pokud jste si ho zvolili) přístupové heslo klienta – a jste ve své zdravotní knížce, a můžete si zjistit, co vám tam lékaři napsali. I ostatní části jsou velmi přehledné. Profil klienta slouží k udržování základních údajů klienta, jako je jméno a příjmení, tituly, identifikační číslo apod., dále váš praktický lékař a další důvěrní zdrav. pracovníci (tj. zdrav. pracovníci, které jste si na přihlášce iZIP označili jako důvěrné a tím jim umožnili nejen do knížky zapisovat, ale i prohlížet ostatní záznamy). Dole na této obrazovce se také nacházejí dvě textová pole Nové osobní heslo a Ověření hesla, Pomocí nich je možné vkládat, měnit či rušit osobní heslo klienta. Vložení osobního hesla je dobrovolné, není povinností klienta. Chcete-li dopsat nebo změnit nějaké osobní údaje (adresa, telefon, připsat důvěrné zdrav. pracovníky apod.), použijte oddíl Žádost o změnu v profilu – po stisknutí tohoto tlačítka se objeví údaje o klientovi a tam uvedete, o jakou změnu žádáte. Po stisknutí tlačítka Založení se požadavek uloží, uživateli se objeví zpráva, že jeho požadavek byl přijat a pokud má klient uvedenu e-mailovou adresu, obdrží na ní rovněž zprávu o tom, že byl jeho požadavek přijat. Po vyřízení požadavku obdržíte zprávu, že požadavek byl vyřízen nebo zamítnut. V případě, že budete chtít všem zablokovat přístup ke své zdravotní knížce, provedete to v Žádosti o zablokování přístupu k záznamu – po stisknutí tohoto 3
tlačítka se na obrazovce objeví varování, že nikdo nebude moci přistupovat do vaší zdravotní knížky (ani vy). Toto varování můžete stornovat a pokračovat v práci nebo potvrdit. Pro obnovení přístupu do systému je nutno kontaktovat iZIP. Doufáme, že vám tato naše minisérie pomohla se trochu orientovat v nabídce internetové zdravotní knížky. Je třeba si ale také přiznat, že jako každý nový projekt má své „mouchy“. Podle návodu jsem absolvovala celou cestu od přihlášení se do systému, až po lékaře, které jsem požádala o zápis do své knížky (jen ty, kteří při práci používají počítač). A hádejte, kde to zklamalo. Nemusíte, určitě to všichni tušíte nebo jste to sami zažili. Nepořídila jsem. Buď o internetové zdravotní knížce zatím nic neslyšeli a tvářili se skepticky, pro další to byla práce navíc – „co si ta pojišťovna na nás ještě nevymyslí, aby nám ztěžovala život“. Další podmínili svou registraci předchozí registrací nemocnice, ve které jsou zaměstnáni, což je opravdu podle pravidel nutné. Ale jak dál. Nezbývá než chvíli čekat, ale ne nečinně. Mohu-li vám radit, přihlašujte se do iZIPu, žádná nová věc se neprosazuje lehce. Tento systém bude do budoucna velkým přínosem pro vztah lékaře a pacienta a tak nepřipravme svým nezájmem naše děti o tento „historický zlomový moment“. Možná budeme jednou hrdé na to, že jsme byly u jeho zrodu. K 19. květnu 2003 využívalo systému iZIP 78 428 přihlášených uživatelů. Současně bylo již zaregistrováno 1 337 zdravotnických pracovníků, kteří jsou oprávněni zapisovat do zdravotních knížek svých pacientů registrovaných v systému iZIP. Napište nám své zkušenosti a pro odpověď na dotazy si volejte zdarma na číslo: 800 11 49 47 (po-pá 8:00 – 16:00) Ida
HLÁSÍME, ŽE… …se nám opět pár dobrých věcí podařilo! • Především se našlo opět dvacet ochotných dvojic, které ve středu 14. května nabízely Pražanům (ale i obyvatelům Stodu u Plzně) žluté měsíčky zahradní – letos s lila stužkou, a spolu s letákem podávaly hlavně ženám i potřebné informace. V tomto roce se totiž Liga proti rakovině Praha, která Květinový den pořádá, zasloužila o osvětu pokud jde o rakovinu děložního hrdla. Podle statistik tímhle nádorem onemocní ročně v České republice 1 100 žen a třetina jich v této souvislosti zemře. Toto onemocnění je ale – stejně jako to naše – při včasném odhalení dobře léčitelné! Jen je třeba o tomto nebezpečí vědět a pravidelně absolvovat preventivní prohlídky. (Doplním pro někoho možná překvapující informaci: nádorové onemocnění prsu je ročně v ČR diagnostikováno asi u pěti tisíc žen…) – Jak jsme dopadly, pokud jde o sbírku, zatím nevíme, protože všechny výsledky z banky v této chvíli ještě zdaleka nemáme, ale já bych chtěla bez ohledu na výši vybraných peněz 4
poděkovat všem děvčatům, která se Květinového dne zúčastnila, zejména těm ženám, co to zkoušely poprvé – a byly tentokrát dokonce v převaze, a taky těm, co nejsou ani členkami Mamma HELPU, ani je osobně rakovina netrápí, ale prostě nám přišly pomoci, a odnesly si (aspoň doufám), pěkné zážitky a dobrý pocit v duši. • Hodně silné zážitky (a taky asi i pořádný kus únavy) si z jednoho květnového víkendu přinesla docela určitě dvě děvčata: Iva Rašková a Marcela Pořádková. Díky nim (a díky obětavé a svědomité fyzioterapeutce Katce Vaníkové z Teplic) totiž vznikla velmi potřebná a dosud neexistující videokazeta se cvičením pro ženy po operaci prsu! Tedy abych věci uvedla na pravou míru – děvčata celou sobotu a neděli cvičila a cvičila a cvičila, Katka mluvila, mluvila a mluvila, pánové kameramani, osvětlovači, zvukaři a jiní odborníci si pořád vymýšleli další a další vhodnější záběry a detaily, natočili metry materiálu, a teď je na pořadu ještě druhá půlka práce ve studiu, aby kazeta brzy mohla do světa! (A taky zbývá sehnat posledních třicet tisíc na výlohy – nevíte náhodou o někom, koho by těšilo, kdyby na takové videokazetě – a v bulletinu a na našich webových stránkách – mohl mít své logo či poděkování? Jestli ano, dejte mi, prosím, vědět!) • Naše sdružení oslovilo v poslední době několik novinářů z nejrůznějších periodik a tak jsme měli příležitost dát o MAMMA HELP CENTRU vědět dalším, které takovou pomoc potřebují, a nevědí, kam se obrátit. Věřte, že každý článek, každý rozhovor, kde je uveden telefonní kontakt a adresa, má velkou odezvu – okamžitě stoupne počet osobních návštěv i telefonických dotazů. Kdo například čtete PULS, jistě jste si všimly nejen článku o preventivních prohlídkách a akreditovaných diagnostických centrech, kde se tyto prohlídky provádějí, ale také rozhovoru s Ivou, která popsala své léčení a taky pomoc, kterou u nás našla. Sledujete-li rozhlasový pořad Host do domu, uslyšíte možná Marcelu a Jindru, jak hovoří o práci v Centru (a o úskalích téhle práce jsem se pokusila zauvažovat ve večerním rozhlasovém pořadu A nebo jinak…). Obrátili se na nás ale také například z redakce Zdravotnických novin, abychom přispěli do jejich seriálu o využití internetu pacienty…Chci v této souvislosti poprosit vás, které už dokážete o své nemoci nahlas hovořit, abyste se mi ozvaly, a daly své hlasy k dispozici. Nebojte se, nemusí jít vždy o dlouhý osobní rozhovor, nemusí být ani uvedeno vaše jméno. Jde o to, dodat odvahu ostatním, které si to přečtou a třeba v té chvíli právě nevědí, kudy kam. Jestli máte pocit, že třeba právě vám kdysi podobný novinový článek či pořad pomohl, zkuste se zamyslet, zda teď není ve vašich silách „dluh“ tímto způsobem splatit. 5
• Další, kdo se na nás obrátil, je Edukační centrum pro diabetiky. Proč? Pořádají seminář na téma Sexualita handicapovaných žen! Tato otázka, myslím si, nás, co jsme po ablaci, jistě velmi zajímá, takže mne těší, že jsme takové pozvání dostali a že budu moci srovnat zkušenosti jiných nemocí znevýhodněných žen s našimi. Abych ale měla co srovnávat, ráda bych znala vaše názory, postoje, zkušenosti dobré i špatné – já vím, jde o hodně intimní věci, ale čas od času i na ně dojde například na rekondičních pobytech, protože tu zkrátka jistý problém existuje. Mohu-li počítat s vaší důvěrou, budu se těšit, že ve středu 4. června přijdete na chvilku do „modrého pokoje“, na kus řeči na tohle tak přirozené (a tak ožehavé) téma. • Vyrazily jsme také do světa: Ida na Onkologické dny do Ostravy, já do německého Raublingu, kde sídlí firma AMOENA a kde se vyrábějí epitézy, zdravotní prádlo a plavky. Článek od Idy si přečtete už v tomto čísle, já se s vámi o své zážitky podělím až příště (mám pro to i jeden dobrý důvod – budu vám moci předložit své osobní zkušenosti s nalepovací epitézou Contact!). Chci ale v této souvislosti říci, že jsme obě, v Ostravě i Raublingu, sklidily za nás za všechny obdiv k tomu, co Mamma Help za pouhé čtyři roky existence dokázal – tuhle informaci si jen pro sebe nechat nemůžeme. Věřte, že jak lékaři a sestry na onkologických dnech, tak čeští i němečtí účastníci semináře v Amoeně se netajili svým překvapením nad prostým výčtem akcí a projektů, které zřejmě od „pouhého“ pacientského sdružení ani neočekávali… Nejde ani tolik o chválu z cizích úst, i když se samozřejmě dobře poslouchá, ale jde o respekt, který si Mamma Help dokáže takto vydobýt – a věřte, že se pak snáze jedná o jakékoli možné pomoci, která nám zvnějšku může být poskytnuta. (A tiše si říkám, že i všem mammahelpkám se srdíčko možná zatetelí radostí, že je právě na tu naši komunitu a naše snažení takto s upřímnou úctou pohlíženo…) • Konec s tirádami, ještě nás čeká spousta práce! Například se můžete při návštěvě MAMMA HELP CENTRA na chvilku „zdržet“ vyplněním dotazníku pro MUDr. Jana Novotného a jeho výzkumnou práci, kterou s kolektivem realizuje na Onkologické klinice Všeobecné fakultní nemocnice (Karlovo náměstí) a která má pomoci objasnit, zda je správný předpoklad, že nádory prsu vznikají pravděpodobně kombinací vlivů dědičných, hormonálních a vlivů životního stylu. Pokud se ptáte, k čemu by vám to bylo, nelze než dodat: myslete i na své blízké! • A myslete taky na sebe – nezříkejte se například možnosti jet „na pojišťovnu“ do lázní (nárok na plně hrazenou lázeňskou péči máte jedenkrát, do dvou let od skončení vašeho léčení), nešetřete za každou cenu, například na tom, jestli si dopřejete aspoň jednou za rok některý z rekondičních pobytů…Snažte se o své nemoci a o svém životě s nemocí posbírat co nejvíc informací, v klidu si je 6
srovnat v hlavě a podle svých sil a možností se s těmi všemi změnami vypořádat. Zkuste si zkrátka odpovědět na otázku, co je opravdu v danou chvíli důležité… • Možná je důležité, nezůstat na všechno sama. Na tohle téma je dnešní Slovo do duše od Dr. Pechy, a také já jsem se snažila na valné hromadě oslovit ty z vás, které moc často nevyužívají naši nabídku odpoledních programů (cvičení, arteterapie, poradny a přednášky), přestože nabídka je přepestrá a tedy je z čeho vybírat podle gusta i momentální chuti. Možná (vy, Pražanky) máte spoustu jiných možností – a to je jen dobře – a pro vás, co bydlíte daleko, je zkrátka cestování obtížné i finančně náročné. Přesto mám pocit, že právě vy, které jste ještě v léčení a překonáváte s tím spojené obtíže, možná někdy zbytečně sedíte doma a váháte, zda se obléci a vydat se k nám, zda to stojí za tu námahu… Rozumím vám a přeci nemohu, než říci: jednou to prostě zkuste! Nabídka na červen je, myslím, lákavá (a o prázdninách si musíme my, co v Centru sloužíme, i naši lektoři, odpočinout, takže Centrum bude odpoledne zavřené). Přijďte, těšíme se na vás!
Gratulace:
těm z nás, které oslaví své narozeniny
v červnu: Blanka L., Jana Kuk., Jana Kun. (55) a Zdeňka V. – 1. 6., Irena L., Venuše A. a Zina S. – 2. 6., Alena B. – 3. 6., Věra H. (70) – 4. 6., Helena F. – 6. 6., Bc. Hana P. a Marcela K. (55) – 8. 6., JUDr. Zuzana P. – 9. 6., Alena V. (50) a Dagmar L. (50) – 11. 6., Ilona Z. a Miroslava O. (55) – 12. 6., Ivona F., Jana H. a Jarmila R. – 13. 6., Alena J. (55) a Jana D. – 14. 6., Věra S. – 16. 6., Blanka S. – 17.6., Eva S. a Petra Š. – 20. 6., Hana M. – 22. 6., Jaroslava N. (80) – 23. 6., Jiřina H. – 24. 6., Jana Š. – 27. 6., Inga S. a Ludmila S. – 28. 6., Miroslava N. – 29. 6., Ladislava L. – 30. 6. v červenci: PhDr. Marta J. (70) – 2. 7., Vladimíra P. – 3. 7., Marta H. – 4. 7., Zdeňka Š. – 5. 7., Miloslava N. – 10. 7., Hana P. – 12. 7., Božena M. a Dagmar N. – 13. 7., Olga N. – 14. 7., Eva S. – 19. 7., Alena Č. (50) a Ludmila K. – 20. 7., Dana Č. – 22. 7., Anděla P, Natalya M. a Olga B. – 23. 7., Renata Š. – 24. 7., Anna B. – 26.7. 7
Z NAŠEHO ARCHÍVU
Lymfedém Blíží se doba letních dovolených, vrcholí práce na zahrádkách, čeká nás také určitě plno slunných a horkých dní, proto se znovu vracíme v našem bulletinu k přednášce MUDr. René Vlasákaz Centra preventivní medicíny v Italské o vzniku lymfedému a jeho předcházení. Mnoha novým členkám bude jistě tento článek k užitku, a pro vás, „služebně starší“, je nabídnut k „zopakování“. Jednou z nejobávanějších komplikací u žen po operaci prsu, lépe řečeno po výkonu v podpažní jamce, je otok horní končetiny, lymfedém. Dříve než si popíšeme vznik tohoto otoku s možnostmi jeho prevence a léčby, dovolte krátké připomenutí, co je lymfa a lymfatické cévy. Život na Zemi nemůže existovat bez vody. Buňky všech mnohobuněčných organismů jsou obklopeny tekutinou, která se složením blíží vodě pramoře, v němž vznikl první život. Mluvíme o vnitřním prostředí a jeho vyváženost – homeostáza – je pro normální funkci našeho těla nezbytná. Voda tvoří 60 % naší tělesné váhy. Je rozdělena na vodu v buňkách (intracelulární tekutinu) a mimobuněčnou vodu (extracelulární). Ta se ještě dělí na krev, lépe řečeno krevní plazmu a tkáňový mok, čili mízu neboli lymfu. Krev, životně nezbytná tekutina, ze srdce proudí tepnami a vedle živin přináší buňkám ve tkáních kyslík. Tepny čili arterie se nakonec dělí až na drobné tepénky či arterioly a ty na nejmenší krevní cévy – vlásečnice neboli kapiláry. Právě ve vlásečnicích se odehrává největší část práce krve. Zde krev odevzdává vše co buňky potřebují, a naopak od nich odebírá to, co nechtějí. Tento odpad odebírají na konci kapilár drobné žilky, kterým říkáme venuly, ty se spojují v žilní systém, který končí mohutnou dolní a horní dutou žilou, jež přivádí krev do plic, a odtud okysličenou zpět do srdce. Ne vše, co buňka nepotřebuje, je ale odváděno žilním systémem. Prostor mezi buňkami, který označujeme jako mezibuněčný, je vyplněn již zmíněnou lymfou. Ta, na rozdíl od krve, neobsahuje červené krvinky, ale tvoří hlavní transportní cestu bílým krvinkám, hlavním bojovníkům s infekcí a jinými choroboplodnými zárodky. Dále obsahuje bílkoviny, tuky a ostatní produkty látkové výměny. Z mezibuněčného prostoru se lymfa postupně slévá do lymfatických kapilár, které přecházejí v lymfatické cévy. V jejich průběhu nacházíme lymfatické uzliny, kde se odehrává nejen boj s infekcí, ale i s nádorovými buňkami. Celý lymfatický systém je zakončen v blízkosti srdce, kde ústí do horní duté žíly tzv. hrudní důčejí. S nadsázkou lze říci, že lymfatické uzliny nacházíme ve velké míře v místech důležitých transportních uzlů, kdy z periferie (rukou, nohou, hlavy) se mohou infekce nebo jiné choroboplodné zárodky šířit do vnitřních orgánů těla. 8
Uzliny podpažní jamky neboli axily tvoří z velké části spádovou oblast pro mléčnou žlázu a prso. Lymfatické uzliny v axile tvoří základní obranný val proti šíření jak infekčních tak i zhoubných onemocnění k ostatním orgánům těla. V případě zhoubného onemocnění, rakoviny, mluvíme o metastázování. Tak jsme se dostali k hlavní příčině, proč při operaci prsu provádíme revizi axily. Z diagnosticko-prognostického a léčebného hlediska jde o nezbytný chirurgický zákrok, jehož výsledkem je ve větší nebo menší míře poškození lymfatických cév. K dalšímu poškození může dojít po ozáření axily. Tímto se vytváří překážka pro odtok našeho pomyslného moře. Nyní záleží na řadě dalších faktorů, které v konečném důsledku rozhodují, zda v postižené oblasti dojde či nedojde k zvládnutí takzvaného lymfatického břemene. Jinými slovy, zda na základě této přehrady (překážky) dojde k zaplavení okolí a s jakými důsledky. Podle Světové zdravotnické organizace se tyto „záplavy“ u žen po ablaci prsu vyskytují ve 20 % a označují se jako sekundární lymfedém. Co je tedy potřeba udělat, aby k této poměrně časté komplikaci nedocházelo? Především je třeba na možnost této komplikace myslet. Je smutnou pravdou, že řada lymfedémů u žen po operaci prsu vzniká z čiré neinformovanosti žen, jak včas této komplikaci předcházet. Další smutnou skutečností je fakt, že naprostá většina žen ani operatérem, ani onkologem není na toto nebezpečí upozorněna, ale co je ještě horší, mnoho žen s již vyvinutým lymfedémem je chlácholeno, že je to daň léčbě, a že s daným postižením se již nedá nic dělat. Jako chirurg se pokusím omluvit kolegy chirurgy. Je pravda, že v rámci chirurgické léčby rozvinutý lymfedém operatér zastihne poměrně málokdy. Až v posledních letech s větším rozvojem mammárních poraden má operatér možnost ženy dlouhodobě sledovat a v delším časovém úseku tato komplikace není již takovou vzácností. Prevence lymfedému patří jak do krátkodobého, tak i dlouhodobého rehabilitačního plánu u žen s nádorovým onemocněním prsu. Je ovšem bohužel také pravda, že rehabilitaci žen po ablaci prsu není na mnoha pracovištích věnována systematická pozornost. A nutno je také dodat, že i přes veškerá včasná opatření se bude v určitém procentu sekundární lymfedém při léčbě karcinomu prsu vždy vyskytovat. Následná preventivně léčebná opatření vznikla na našem pracovišti jako zkušenost s tímto onemocněním zhruba v posledních deseti letech.
Doporučení nemocným – co můžete pro svou léčbu udělat vy sami: Dodržujte preventivně-léčebná opatření popsaná v tomto textu. Denně provádějte dechová cvičení a drénující cviky. Oteklou část můžete masírovat dle rad 9
terapeuta (v technice manuální lymfodrenáže rádi zaučíme vaše rodinné příslušníky!). Oteklou končetinu denně bandážujte nebo noste elastický návlek. Všeobecné zásady: Nepřetěžujte poškozenou část těla. Nevyhnete-li se zátěži, dělejte pauzy a odpočívejte. Nevystavujte ji nadměrnému účinku tepla a chladu. Každé poranění pečlivě ošetřete dezinfekcí a sterilní náplastí, případně vyhledejte lékaře. Jakoukoli změnu na postižené paži ihned hlaste lékaři! V domácnosti: Dávejte pozor při manipulaci s kuchyňským nožem, vyvarujte se bodnutí jehlou (používejte při šití náprstek), opatrně manipulujte se žehličkou, nemyjte nádobí v horké vodě, neobsluhujte postiženou končetinou horkou troubu, gril, apod., při úklidu používejte gumové rukavice. Nenoste v postižené ruce těžké nákupy! V zaměstnání: Důležitá je volba vhodného zaměstnání – konzultujte ji s lékařem. Vyvarujte se dlouhodobého jednostranného zatížení končetiny, mezi prací provádějte časté pauzy a „drénující cviky“. Při oblékání: Noste pohodlné, netěsné oblečení, vhodné prádlo (podprsenku s širokými ramínky), na oteklé ruce nenoste šperky a hodinky (ruka nesmí být ničím zaškrcována!) Výživa: Dbejte zásad racionální výživy – dostatek ovoce a zeleniny, omezte příjem soli, pijte denně 2-3 litry tekutin (voda, minerálky, ovocné čaje), udržujte si optimální hmotnost. Při spánku: Snažte se udržet končetinu ve zvýšené, drenážní poloze (podložte si ji dalším polštářem), neležte na postižené straně! U lékaře: Upozorněte lékaře na lokalizaci lymfedému, na postižené končetině si nikdy nenechávejte provádět odběr krve, měření krevního tlaku, aplikaci injekce, lokální umrtvení. Při lázeňské léčbě se vyvarujte bahenních zábalů. Hygiena a kosmetická péče: Dbejte o řádnou hygienu, ale nepoužívejte alergizující a dráždivé kosmetické přípravky, kůži vysušenou obinadly či návlekem, používáte-li je, ošetřujte alespoň dvakrát denně mastnějším krémem. Nekoupejte se v horké vodě (ideální teplota je 28 stupňů Celsia), nenavštěvujte saunu ani horkou parní lázeň, při vysoušení vlasů fénem chraňte ramena a paži, při ošetřování nehtů dejte pozor na poranění (kůžičku si nestříhejte, jen změkčete olejem a opatrně odhrňte). Záliby: Plést, šít, háčkovat můžete jen po poradě s lékařem a při dodržení určitých zásad (časté přestávky s drénujícími cviky, vhodná poloha končetiny). Při práci na zahradě používejte rukavice, vyvarujte se větší námahy a dejte pozor na drobná poranění (říznutí od travin, třísky, popíchání trny apod.), při chovu domácích zvířat se vyhněte kousnutí a škrábnutí. Sport: Doporučované sporty jsou cyklistika, plavání, cvičení ve vodě, chůze a takové aktivity, při nichž nedochází k větší zátěži končetiny (kuželky, tenis, míčové hry). Při sportu nezapomínejte na elastickou bandáž nebo návlek. 10
O dovolené: Vyhněte se oblastem s velkým výskytem bodavého hmyzu, chraňte se před přímými účinky slunce, zakrývejte oteklé části oděvem, pro dovolenou volte raději termín mimo letní sezónu. Pobyt u moře a v horách působí často velmi příznivě, mějte ale na paměti, že dlouhé cestování (autobusem i letadlem) může otok zhoršit. Využijte v každém případě své právo na lázeňskou léčbu a rekondiční pobyt! MUDr. René Vlasák
ZAPIŠTE SI DO DIÁŘE Neděle 1. června – Happening „Nejlepší dárek pro dítě je zdravá máma!“ Najdete nás v Praze 3 na Parukářce, kde si po celý den můžete užívat skvělého zábavného programu Středa 4. června od 16.30 – kosmetika RYOR (přijďte si nakoupit před létem, další poradna bude až po prázdninách!) Středa 11. června, od 16.30 – přednáška MUDr. Bendové z FNKV o nových možnostech substituční hormonální léčby klimakterických obtíží, a její vhodnosti či nevhodnosti pro ženy s rakovinou prsu Sobota 14. června – AVON proti rakovině prsu – POCHOD 2003, start ve 12.00 na Václavském náměstí. Sejdeme se v 11.30 před Baťou! Středa 18. června od 16.30 – IKEA – Máte chuť na Švédsko? Zveme vás na malou ochutnávku švédských specialit spojenou s představením tradičních švédských pokrmů, potravin a také zvyků a svátků, které se promítají do švédské kuchyně. Středa 25. června od 16.00 – nabídka epitéz, a prádla firmy AMOENA (nepotřebujete nové plavky na léto?)
Prázdninový provoz – červenec, srpen je jako každoročně omezen na dobu od 8.30 do 13.30, odpolední programy se nekonají, až zase v září! V týdnu od 30. června do 6. července je v Mamma HELP CENTRU zavřeno 11
Přijďte si tedy ještě honem zacvičit: Pondělí: rehab. cvičení s Hankou Vozkovou, od 14.30 hod. (pozor –odpadá 2.6.) Úterý: tai-chi s Míšou Lustovou, od 17.30 hod. Středa: rehabilitační cvičení s Helenou Dvořákovou, od 17.30 hod. Čtvrtek: jóga a relaxace se Zuzanou Bílkovou, od 15.00 hod. Každá cvičební lekce stojí 15,- Kč, díky dotaci, kterou jsme dostali od Městské části Praha 3. Ze stejných peněz také můžeme přispět všem, které chodí cvičit do bazénu v Centru preventivní medicíny v Italské se Soňou Brzkovskou (schovávejte si proto paragony!)
Pochod Prahou - půjdete s námi? I v letošním roce nás AVON Cosmetics zve na svůj Pochod proti rakovině prsu 2003: Na Václavském náměstí v Praze začíná prezence účastníků již v 10.00, start pochodu je v poledne a cílem je Petřín. Jako doklad o zaplacení startovného, tj. 200,- Kč, slouží opět slušivá růžová trička, která jsou zároveň vstupenkou na zábavný program na Petříně. (vezmete-li s sebou děti do 15 let, mají vstup zdarma). Odpolední program začíná ve 14.00 hodin a můžete se těšit třeba na Jiřího Korna, Moniku Absolonovou, Bohuše Matuše, Josefa Laufera, Marcelu Březinovou a další. Moderuje opět Honza Musil. A vaše startovní číslo bude navíc slosováno – hlavní cenou je zájezd v hodnotě 40.000 korun. Marketingová ředitelka paní Michaela Brejšová, která má pochod na starosti, nás spolu se svými kolegyněmi na pochod pozvala a poslala i přihlášky (můžete si trička objednat i předem, na dobírku). A my vám stejně jako vloni nabízíme možnost absolvovat Pochod společně – sraz je před Baťou v 11.30. Držme palce, ať to letos neproprší!
LISTÁRNA Byl opět Květinový den Ligy proti rakovině – už 7. v pořadí. Ještě nikdy předtím jsem nevystupovala na veřejnosti, ani nic veřejně nenabízela. Nejsem také z Prahy, ale když se tvořily na naší valné hromadě prodejní dvojice, přihlásila jsem se, i když s dost velkými obavami. Naštěstí moje partnerka byla prodávat už potřetí, a tak jsem doufala, že se budu mít u koho přiučit. Ráno 14. května jsme si přivstaly a sešly jsme se u stanice metra Florenc. Než jsme vystoupily do podchodu metra, měly jsme prodáno už mnoho kytiček. Lidé se na nás „vrhali“ i ve vagónech a měly jsme plné ruce práce. To byl tak 12
povzbuzující úvod do celé akce, že jsem ztratila veškeré obavy a ostych a začala jsem vyvolávat – Květinový den, kupte si u nás kytičku a přispějte tak na onkologický program Ligy proti rakovině – a zabíralo to. Sáčky se prázdnily a pokladní taška těžkla. Kolem osmé hodiny nám začaly konkurovat další prodejní dvojice. Studenti, školáci a skauti se svými vedoucími. Vzaly jsme proto zbytek kytiček a šly jsme se projít směrem k autobusovému nádraží. To byl ten nejlepší nápad. Velké množství lidí se začalo kolem nás tlačit a jeden přes druhého nám sypali drobné do vaku. Venku byla sice docela zima, foukal studený vítr, ale sluníčko se občas také ukázalo. Když se naše zásoby vyčerpaly, opravily jsme rozpadlé kytičky (letos ta připínátka opravdu špatně držela a lidé se vraceli i několikrát) a všechny jsme je – včetně našich na klopách – prodaly. Bylo krátce po desáté, když jsme nastoupily cestu do banky se svým úlovkem. Po odevzdání peněžního vaku jsme si zašly spolu na horké kafe. Nešlo se jen tak rozejít. Musely jsme ještě ty naše nové dojmy strávit. Takže: největší „úlovek“ – pět set korun za jednu kytičku – od paní ve středním věku. Když mi ji dávala, odpověděla jsem, že nemohu ani rozměňovat, ani vracet peníze, a když řekla, že nic zpět nechce, nezmohla jsem se na víc než jen poděkovat. A nejmenší „úlovek“ – asi sedm korun třicet. Byla to babička, která seděla poblíž na lavičce a přišourala se s drobnými v ruce. Měla ale obavy, že to bude za kytičku málo. Nebylo, byl to jeden z darů pro nás nejcennější. Nejčastěji ale měli lidé už v ruce připravenou dvacetikorunu, a tak si myslím, že i když je stále více zájemců o kytičky, celkově vybraná částka Mamma HELPEM nebude asi vyšší než v minulých letech. Ale je hezké vidět, jak hlavně mladá generace bere tyto věci vážně. Potkat lidi bez kytičky na klopě nebo na baťůžku bylo opravdu vzácností. Pomalu si všichni na nové formy pomoci zvykáme a až bude tato mladá generace finančně zajištěná, stane se pomoc potřebným součástí jejich života. A o to nám přece hlavně jde. Zdena Moje milá, báječná kamarádko, Maruško Korchová! Dlouho, opravdu dlouho mi trvalo, než jsem dokázala učinit ten pokus, ale nebylo zbytí – ty už mi svou kostkovanou cmundu neupečeš. Sebrala jsem odvahu, našla tvůj recept, rozpálila troubu… Slzy mi padaly do brambor, a výsledek? Nic moc. Ale neboj, nevzdám to, tys taky přece nic nikdy nevzdávala. I když nikdy nebude vonět a křupat jak ta tvoje, časem se polepším. Zvolám Halelujá!, hodně nahlas, abys to i Ty slyšela a mohla se usmát tím svým tichým, vlídným úsměvem… Jana Moje milá, Věrko Kouřilová, s každou vůní marjánkové cigarety, která ke mně dolehne, vidím, jak vcházíš do dveří, na moment strneš, že tu je s námi i doktor, a pak bez úvodu vypálíš: „A co třeba tráva, to se smí, nebo mi z ní při chemošce 13
bude blbě?“ Tvé příjmení tak pro nás bylo k zapamatování rázem hračkou… Hloupá zpráva, že si své cigárko dáváš už jen někde hrozně daleko, k nám dolehla se zpožděním. Prostě, dlouhý kouř… Jana Moje milá, Dášo Nováková, poprvé jsme se spolu setkaly při mém prvním rekondičním pobytu na Šumavě. Poznaly jsme Tě jako tichou, trpělivou kamarádku, vždy ochotnou pomoci radou i skutkem. I později jsme si vzájemně radily a povzbuzovaly se, v poslední době už jen přes telefon. Vždy se mi při něm vybavil Tvůj výraz klidu a pohody, který byl pro mne povzbuzením. A tak si Tě uchováme ve svém srdci i dál… Ida Moje milá, Evko Lempelová, s každým pohledem z oken Mamma HELPU máme dětinskou radost, že nám ta meduňka roste a sílí, opravdu po zimě na všech místech, kams ji vloni zasadila, vzrostla a má se k světu. S prvním čajem, který z ní pro spoustu lidí uděláme, odplavíme snad i kousek zármutku, že u stolu neusedneš s námi… Jana Moje milá, kamarádko Alenko Čadková, vzpomínám na naše dýchánky v Miroticích, procházky po městě, na Tvůj oblíbený „sekáč“, kde jsem vždycky něco utratila a na Tvá slova – to si musíš koupit, udělej si radost! A pak ty večery na lavičce při dechovce, kterou jsem díky tobě začala milovat, večery s písničkou, tvým cigárkem a pivem – vždycky jsi mne naladila na tu správnou notu! Jestli jsem ti něco záviděla, pak rodinu, kterou jsi tak milovala, a neuvěřitelnou odvahu a sílu, s níž jsi se svým údělem zápasila, bez jakékoli známky únavy… Marcela Moje milá, Zdeňko Trpišovská, bylas zdaleka a ten rok, co jsme se Ti pokoušeli aspoň na dálku zpříjemnit, utekl příliš rychle, nestačily jsme se ani pořádně poznat. Život je prostě takový, utíká nám mezi prsty… Snad ses aspoň nad bulletinem občas potěšila, i když jsi to jistě snadné neměla. Jana Moje milá, Evko Šmerdová, tvé energické a bojovné Nás nedostanou! mi zní v uších až příliš často. A bohužel mi právě v tuhle chvíli nějak nejde přes pusu – potřebovala bych Tvůj suchý anglický humor, s nímž jsi komentovala průběh našich „olympijských her“ v Beskydech coby jejich hlavní rozhodčí. Není bohužel hra jako hra, některá je jenom „jako“, některá je naostro. Obstálas v obou. Kdybys teď byla vedle mě, něco pěkně šťavnatého bys mi na to řekla… Jana 14
7. ostravské dny podpůrné léčby v onkologii pořádané Radioterapeutickou klinikou FNsP Ostrava a Zdravotně sociální fakultou Ostravské univerzity měly jako hlavní téma výživu v onkologii. Už dávno se uznává, že výživa onkologického pacienta je jedním z nejdůležitějších faktorů spojených s onemocněním a také s jeho léčbou. Podpora výživy se stala jedním ze základních kamenů podpůrné léčby. Přednášky na kongresu se zabývaly nejen poruchami metabolizmu onkol. pacientů a dále také i postupy při jeho obnově. Zkušeným hodnocením výživy a tedy i jejím sledováním, které by měli rutinně provádět nejen lékaři, ale i sestry, je možno předcházet dlouhodobým vlivům poruch výživy pacientů při onkol. léčbě. Na stále více kongresech a seminářích se setkáváme s touto problematikou, které jsme se také u nás na jedné z přednášek věnovali a ke které se jistě ve svých edukačních programech vrátíme. Na ostravských dnech se staly tradicí diskusní fóra o některých klíčových problémech podpůrné léčby. Nevyhýbají se na nich ani tématům jako je eutanázie nebo spirituální péče. Letos se diskutovalo o sociální péči v onkologii – v sesterské sekci, a o podmínkách ukončení onkol. léčby – v lékařské sekci. Diskutovali nejen lékaři – onkologové a sestry, ale i pacient (předseda Klubu stomiků, Ostrava), také právník obeznámený se zdravotním právem a předpisy a etik. Někdy to byl opravdu problém stihnout téma, které mě zajímalo nejvíce, a tak jsem přebíhala z přednáškového sálu sester do sálu lékařů jak zajíc na honu. Některé diskuse naštěstí probíhaly panelově současně pro obě sekce a také, jako v minulosti, byly obě diskuse zaznamenány na video i audiokazety, které bude možno získat jako výukový materiál. Účastníci kongresu si mohli vybrat další přednášky pojednávající o všech stránkách podpůrné léčby, mimo jiné např. podporu pacientů a rodin se zděděnými předpoklady pro vznik nádoru. Podobné široké spektrum témat bylo i v sekci sester. Jako obvykle se do sekce sester přihlásilo více účastnic než na část lékařskou. Je to zájmem sester o problematiku podpůrné léčby v onkologii. Sestry mají v péči o onkol. pacienty svou nezastupitelnou roli. Jsou jim nejblíže a znají jejich i ty nejintimnější problémy. Sestry plní úlohu základního článku v sociální péči tím, že odhalují problémy nemocných i poruchy vztahů pacientů s rodinami. Také v péči o výživu je práce sester nezastupitelná. Jsou to právě sestry, které lékaře informují o potížích pacienta s příjmem potravy a pomáhají při udržení a zlepšení výživy pacientů. Sociální sestry, které na onkologických odděleních působí, nebo by měly působit, mají nelehkou úlohu skloubit sociální potřeby pacienta s požadavky 15
lékařů a rodiny. Diskutoval se problém jak až daleko může v poskytování informací o sociálních problémech pacienta tato sestra zajít, a kdy už porušuje právo na soukromí. Zdravotně sociální fakulta Ostravské univerzity sociální odborníky ve zdravotnictví sice vychovává, je však daleko větší problém – z jakých zdrojů je potom zaplatit. Zda z finančních zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí nebo ze zdrojů Ministerstva zdravotnictví. Peníze jsou i zde jako obvykle až na prvním místě. Na letošní kongres bylo zasláno nejvíce prací v jeho sedmileté historii. Většina prací byly práce originální a seznámily účastníky s novými poznatky z českých a slovenských pracovišť. Novinkou bylo vydání a přiložení textů přednášek k programu ostravských onkologických dnů. Za pacienty promluvil předseda Klubu stomiků Doc. RNDr. Pavel Kreml, CSc. Stomici, stejně jako ženy s rakovinou prsu se sdružují do dobře fungujících pacientských organizací v naší republice. Stejně jako organizace žen mají své specifické problémy, které se snaží ve svých komunitách společně řešit a žít při tom pokud možno normálním životem. Představili jsme v užším debatním kruhu náš Mamma HELP a Alianci organizací a žen s rakovinou prsu. Program a cíle našeho Mamma HELP Centra byly pro mnohé příjemným překvapením. Příští rok už bychom naše organizace chtěli představit v hlavním programu kongresu. Ida
HORKÁ LINKA Víte, že většina pojišťoven přispívá svým pojištěncům na plavání? Zjistěte si své možnosti u vaší pojišťovny, nenechávejte tuto úsporu propadnout! Hledáte po nemoci nové místo? Potřebujete rekvalifikaci? Baví vás šití? Můžete získat výuční list ve Škole šití, kterou vede paní Irena Čiháková. Kurz stojí 6.900,Kč, ale pro členky Mamma HELPU se nabízí 10% sleva! Můžete se jednotlivě přihlásit do kurzů podle vašich časových možností, nebo se můžete zapsat na seznam zájemců v MH CENTRU. Pokud nás bude osm, bude to jen náš kurz. A ještě rada pro ty, které jsou momentálně bez zaměstnání – školné za vás může uhradit úřad práce! Pro podrobnější informace o Škole šití volejte na 251 564 340, pí. Čiháková. Víte, co bylo Na Parukářce kdysi, když tam ještě nebyl náš happening? Podle historických pramenů bylo na Vrchu sv. Kříže, jak se ta lokalita správně jmenuje, popraviště, ale za vlády Josefa II. byla šibenice přemístěna na Židovské pece. V 17. století tu naopak postavili kapli. Původní kříž byl z tohoto místa odstraněn v roce 1825. A paní Amálie Eckhardtová, které patřil tehdejší Olšanský dvůr a která koupila i Vrch, zde nechala vysvětit nový kříž v roce 1846… 16
Nová zdravotnická služba v Praze 3 – endokrinologie Hlavně pro vás, které jste neměly možnost zúčastnit se velmi zajímavé přednášky doc. MUDr. Kalvachové z Endokrinologického ústavu, přinášíme neméně zajímavý článek MUDr. Marka Zemana, zástupce starosty MČ Praha 3, který jsme převzali z Radničních novin: Medicínský obor endokrinologie se zabývá onemocněním žláz s vnitřní sekrecí. Mezi ně patří onemocnění především štítné žlázy, příštitných tělísek, slinivky břišní, nadledvin, hypofýzy a hypothalamu, mužských a ženských pohlavních orgánů. V těchto případech hovoříme o produkci „žlázových“ hormonů. Místa produkující hormony, tj. působky vyplavované do krve, jsou však i v dalších orgánech, například v ledvinách, játrech, žaludku nebo dokonce i v srdci. Co však je na celém systému zajímavé, je to, že jde většinou o kombinaci několikastupňového řízení a propojení systému sekrece hormonů nervovou tkání – mozkem a endokrinními žlázami. Zde lze hledat souvislost mezi vlivem psychické pohody či nepohody jednotlivce (např. v období zvýšeného stresu) a zhoršením některých onemocnění. V širším slova smyslu je nejčastějším a nejvýznamnějším onemocněním žlázy s vnitřní sekrecí diabetes melitus, tedy cukrovka, onemocnění slinivky břišní. Toto onemocnění si však zaslouží samostatné pojednání. Z ostatních onemocnění, která do endokrinologie patří, jsou daleko nejčastější onemocnění štítné žlázy. Štítná žláza je dvojlaločný orgán umístěný v oblasti krku, který produkuje dva hormony: trijodtyronin (T3) a tyroxin (T4). Tyto hormony mají za úkol vývoj a úroveň činnosti vnitřního prostředí, tedy metabolismu. Při poruchách činnosti štítné žlázy se tedy můžeme setkat se zvýšenou únavou, poruchami spánku, hubnutím, nebo naopak přibíráním váhy, se zvýšenou nervozitou, či naopak apatií, zvýšením krevního tlaku, poruchami rytmu srdce apod. Štítná žláza se může chorobně projevovat zvětšením, vznikem tzv. strumy, která může vyvolat až polykací obtíže, přičemž funkce (tj. produkce hormonů) nemusí být změněna. Naopak funkce štítné žlázy může být zvýšena (hovoříme o hyperfunkci) nebo snížena (hypofunkce štítné žlázy) a její rozměry a tvar mohou být v normě. V každém případě jde o onemocnění potenciálně závažné a při podezření na nemoc štítnice je třeba vyhledat odborného lékaře. Z dalších žláz s vnitřní sekrecí alespoň na okraj zmiňme příštitná tělíska, která jsou uložena vzadu za štítnou žlázou a produkují parathormon, který zvyšuje obsah vápníku v krvi, přičemž vápník je nezbytný pro řadu dějů v organismu (např. stahy svalových vláken, včetně srdečních, nebo pro srážlivost krve). Dále je potřeba se zmínit o činnosti nadledvin, které – jak již název napovídá – jsou 17
umístěny na horním pólu ledvin. Z anatomické stránky se dělí na kůru a dřeň. Kůra produkuje hormon zvaný aldosteron, který má za úkol udržovat v organismu rovnováhu sodíku a draslíku a stálost extracelulární (mimobuněčné) tekutiny. Dále jsou zde produkování steroidní hormony. Ve dřeni nadledvin se vytvářejí noradrenalin a adrenalin, mající velký vliv na činnost srdce, krevní tlak a konstrikci cév. Článek doprovází také aktuální informace o otevření nové endokrinologické ambulance v bývalé poliklinice Vinohrady, na adrese Vinohradská 176 (kousek od MH CENTRA), kam se můžete objednávat nejen přes svého lékaře, ale i přímo!
PŘEČETLI JSME ZA VÁS
Problémy s doplatky za léky Pod titulkem Rada a pomoc z lékárny vyšel v časopise Zdravý život článek autorky Mgr. Leony Štěpkové, viceprezidentky České lékárnické komory, vysvětlující, jak je tomu s doplatky za léky v lékárnách: Proč se tolik liší doplatky za léky v různých lékárnách? Jde o problém, na který se pacienti lékárníků dnes a denně dotazují. Systém cenotvorby léčiv v ČR je poměrně složitý a nepřehledný, svázaný několika regulačními mechanismy. Pokusím se proto raději vysvětlit tuto problematiku na jednoduchém příkladu. Přípravek, který lékárník nakoupí od svého distributora za 100,- Kč, stojí konečného spotřebitele – pacienta 119,- Kč. Pojišťovna hradí tento lék až do ceny 120,- Kč. V lékárně se tedy na zmiňovaný přípravek nepřiplácí ani koruna v hotovosti, je „zadarmo“. Ze dne na den vstoupí v platnost nové úhrady jednotlivých léků pojišťovnou a lékárník najednou požaduje po nemocném 69,- Kč! Jak je to možné? Stalo se to, že pojišťovna zaplatí za lék už jen 50,- Kč a zbytek do 119,- Kč musí uhradit překvapený pacient. Nikdy předtím cenu léčiva nevnímal také proto, že se na její přímé úhradě nijak nepodílel. Aby příště pacient nevyžadoval na lékaři jiný, „levnější“ medikament, snaží se výrobci, resp. dovozci zlevnit, a to někdy velmi výrazně. Jejich zájmem je prodej ve velkém množství, a tak chtějí cenu nastavit tak, aby se ta konečná co nejvíc blížila úhradě pojišťovnou. Toto se děje v průběhu asi 14 dnů před a po platnosti nového číselníku. Lékárníci jej mají k dispozici v kompletní podobě nejdříve asi deset dnů před změnou. Není v jejich silách ani v zájmu pacientů udržovat stav 18
zásob tak nízký, že by během těch 10 dnů všechny léky vyprodali a nakoupili je pak už za „zlevněné“ ceny. A tak se stane, že pokaždé, když vstoupí v platnost nový číselník pojišťovny, zbývají v lékárnách léky s vysokým doplatkem. Jedná se především o přípravky, které bývají na skladě, přestože jsou předepisovány sporadicky. V tom se ovšem liší lékárna od lékárny, protože stav skladu je závislý hlavně na tom, co předepisují lékaři v okolí. Současný systém lékárníky trápí, staví je do nepříjemné role vůči pacientům, neumožňuje jim udržovat optimální zásoby a ty pak často působí citelné ekonomické ztráty. Vzniká „cenový chaos“, nepřehledný pro pacienty i pro lékaře, v jejichž silách není ani přesně informovat pacienty o konkrétním doplatku.
RECEPTY Vejce na způsob utopenců 8 natvrdo uvařených vajec opatrně oloupeme a neporušená uložíme do sklenky s víčkem. Přidáme 4 stroužky česneku, ½ červené papriky (třeba pálivé) a podle chuti kopr nebo jinou zelenou bylinu. Vše zalijeme prochladlým nálevem, uzavřeme a uložíme do ledničky nejméně na tři dny. Nálev: 7 dl vody, 1,5 dl octa, 1-2 lžíce cukru, 1 lžička soli, 5 kuliček pepře, ½ lžičky hořčičného semene, bobkový list. Vše svaříme.
Japonská vejce 4 natvrdo uvařená a oloupaná vejce prolisujeme nebo rozmixujeme. Na každé vejce přidáme lžičku hladké mouky. Směs osolíme, podle chuti okořeníme a rozprostřeme na pomaštěný alobal. Proložíme podélně rozříznutými párky a pomocí alobalu svineme do rolády. Alobal pevně uzavřeme, vaříme v páře 10 minut. Rozbalíme až po vychladnutí a pokrájíme na úhledné plátky. Prosba nakonec: Nemáte doma někdo zbytečnou pokojovou anténu? Bulletin MAMMA HELP! vydává Sdružení pacientek s nádorovým onemocněním prsu s finanční podporou Ministerstva zdravotnictví. Odborná garance: MUD. Václav Pecha. Evidenční číslo: MK ČR E 13680 Adresa: U Vinohradské nemocnice 4/2256, 130 00 Praha 3 Tel. 272 732 691, 272 731 000, 272 738 696-8. www.mammahelp.cz, e-mail:
[email protected] Redakce: Jana Drexlerová, Ida Bartošová, grafika: Helena Fialová Tisk: UNITISK Kněževes
19
VŠEOBECN Á POJIŠŤOVNA, a .s.
Vyplely jsme kopec před okny MAMMA HELP CENTRA – nemáte na zahrádce nějaké přebytečné trvalky, které nepotřebují přílišnou péči?
