JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Studijní obor: Hra na flétnu
Slovinská flétnová škola Bakalářská diplomová práce
Autorka práce: Eliška Honková Vedoucí práce: doc. František Kantor Oponent práce: prof. Václav Kunt
Brno 2014 1
Bibliografický záznam HONKOVÁ, Eliška. Slovinská flétnová škola (Slovenian flute school). Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2014. Počet stran 32. Vedoucí diplomové práce doc. František Kantor.
Anotace Diplomová práce Slovinská flétnová škola pojednává o dnešním systému slovinského hudebního školství, se zaměřením na výuku flétny. Obsahuje také tři rozhovory s pedagogy a konkrétnější popis vybraných škol zastupujících každý stupeň školství. Diplomová práce pojednává také o historii flétny na území Slovinska, včetně nálezu nejstarší flétny na světě a zmiňuje nejvýznamnější tamní orchestry s ohledem na uplatnění umělců. Popisuje nejproslulejší soutěže s flétnovou kategorií. Zahrnuje i nejvýznamnější slovinské flétnisty a skladatele, komponující pro tento nástroj.
Annotation Diploma thesis „ Slovenian Flute School” deals with current system of Slovenian musical education, with a focus on teaching the flute. It includes three interviews with teachers and specific description of the selected schools representing each level of education. The thesis also talks about the history of the Slovenian flute education, including finding the oldest flutes in the world and the most significant local orchestras with regard to the application of artists. It describes the most famous competition with flute categories. It also contains the most important Slovenian flautist and composers, composing for this instrument.
Klíčová slova Flétna Slovinsko Vzdělávání Osobnosti Orchestry Soutěže
Keywords Flute Slovenia Education Personalities Orchestras Competitions
Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci zpracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a zdroje informací, které jsem použila.
V Brně dne 28. dubna 2014
Eliška Honková
Poděkování Chtěla bych především poděkovat doc. Františku Kantorovi za velkou vstřícnost a cenné rady, dále Mateji Zupanovi za podání základních informací a ostatním respondentům za ochotu při rozhovorech.
Obsah Úvod............................................................................................................................. 1 1. Historie slovinského flétnového školství............................................................... 3 1.1. Neandrtálská kostěná flétna ............................................................................... 3 1.2. Boris Čampa ...................................................................................................... 4 1.3. Draga Ažman ..................................................................................................... 4 1.4. Fedja Rupel ........................................................................................................ 5 2. Systém slovinského hudebního školství................................................................ 6 2.1. Základní umělecké školy .................................................................................. 6 2.1.1. Základní umělecká škola Škofja loka (Glasbena šola Škofja loka) ............ 8 2.2. Konzervatoře ..................................................................................................... 9 2.2.1. Konzervatoř v Lublani (Konzervatorij za glasbo in balet Ljubljana) ...... 11 2.3. Hudební akademie (Akademija za glasbo) ...................................................... 12 2.3.1. Současní flétnoví učitelé na Akademiji za glasbo v Lublani..................... 13 3. Rozhovory ............................................................................................................. 16 3.1. Ana Kavčič Pucihar ......................................................................................... 16 3.2. Liza Hawlina Prešiček ..................................................................................... 17 3.3. Matej Zupan .................................................................................................... 19 4. Uplatnění flétnistů ................................................................................................ 21 5. Významné slovinské osobnosti ............................................................................ 25 5.1. Slovinští flétnisté ............................................................................................. 25 5.2. Slovinští skladatelé (komponující pro flétnu) ................................................. 28 6. Slovinské soutěže .................................................................................................. 30 Závěr.......................................................................................................................... 32 Použité informační zdroje ....................................................................................... 33 Seznam ilustrací ....................................................................................................... 35 Seznam příloh ........................................................................................................... 42
Úvod Téma diplomové práce jsem si zvolila v souvislosti s mou studijní stáží v Lublani ve Slovinsku. Univerzitu v Lublani jsem si vybrala na základě mezinárodních kurzů v Diekirchu (Lucembursku), kde jsem absolvovala hodiny s Matejem Zupanem. Ačkoliv není slovinský národ zrovna známý svými vynikajícími flétnisty, flétnové školství je tu poměrně rozšířené. Během mého studia bylo do Lublaně pozváno hned několik vynikajících zahraničních pedagogů, aby zde koncertovali a provozovali workshopy. Byli to Emmanuel Pahud, Julien Beaudiment a Mario Caroli. Dále se zde každý druhý rok v květnu pořádá mezinárodní flétnový festival s mnoha významnými osobnostmi. Názvy všech stupňů školství nejsou stejné jako v České republice, ale pro základní orientaci jsem je v obsahu přizpůsobila českému vzoru. Veškeré informace o školském systému jsou se zaměřením na obor hra na příčnou flétnu. Výběr pedagogů pro rozhovory se odvíjel od rad profesorů na akademii, jejich studentů a všeobecné známosti. Flétnové osobnosti jsem zvolila na doporučení pedagogů, studentů a ptala jsem se na ně i při rozhovorech. Stupeň významnosti slovinských flétnistů lze jen těžko přesně určit, jsou proto seřazeni podle věku. Slovinsko je malá země (něco málo přes dva miliony obyvatel), takže mě množství konzervatoří překvapilo. Soustředila jsem se na ty školy, odkud vychází nejvíce úspěšných žáků/studentů. Za základní umělecké školy je to ZUŠ ve Škofje loce a za konzervatoře Lublaňská konzervatoř. Všechny jsem osobně navštívila a vyslechla vyučovací hodiny. Má diplomová práce nese název Slovinská flétnová škola, cítím tedy povinnost sem také krátce zařadit učební osnovy jednotlivých škol. Byla jsem překvapená, jak někdy až příliš velké nároky jsou kladeny na studenty konzervatoří i základních uměleckých škol. Nutno podotknout, že jsem studovala malou konzervatoř o 106 studentech. Čerpala jsem převážně ze slovinské literatury a internetových stránek. Co se týče otázky stylu hraní (francouzský, či německý), je Slovinsko dost nejednotné. V Lublani se hraje hlavně francouzským způsobem, který se teď více rozmáhá. Stále se však při hranicích s Itálií a Rakouskem hraje více německým stylem.
1
Cílem mé diplomové práce je poznat kulturní bohatství Slovinska, jeho flétnovou tradici a vůbec vše, co se flétny týče a předat tyto poznatky české hudební veřejnosti.
2
1. Historie slovinského flétnového školství Slovinská flétnová minulost nesahá příliš daleko do historie, avšak nejstarším důkazem o existenci hudby je nález flétny starý až 60 tisíc let.
1.1. Neandrtálská kostěná flétna Nejstarší dochovaná flétna (Divje Babe Flavta, Neandertalčeva piščal) byla nalezena v jeskyni na severovýchodu Slovinska (nedaleko Cerkna) výzkumným týmem vedeným dr. Ivanem Turkem r. 1995. Je to údajně vůbec nejstarší hudební nástroj. Tento nález dokazuje, že neandrtálci hráli na flétnu již před 43 až 60 tisíci let. Flétna je z vydlabané medvědí kosti se dvěma úplnými a dvěma neúplnými otvory, které jsou zarovnány do řady a mají všechny podobný průměr. Stále ovšem existují dohady, že kost má pouze náhodný tvar. Vědci totiž nalezli stopy zřejmě vlčích zubů. Ve španělských jeskyních jsou však vyobrazeny skalní kresby, které se velmi podobají slovinskému nálezu. Bob Fink (kanadský muzikolog) tvrdí, že otvory flétny jsou nastaveny na diatonickou stupnici, ale flétna měří pouhých 5,7 palců (14,5 cm), tudíž není možné toto tvrzení dokázat. Dále medvědí stehenní kost by nebyla dostatečně dlouhá, aby byla diatonická stupnice úplná. Flétna je nyní vystavena ve Slovinském národním muzeu (Narodni Muzej Slovenije) v Lublani. Historie flétnového školství První návrh na založení hudebního vzdělávání přišel v r. 1872, ale až se vznikem Jugoslávie (1919) byla založena jugoslávská konzervatoř s nižší, střední a vyšší úrovní vzdělávání1. Každou úroveň studovalo od 120 do 230 studentů. Osamostatněná Hudební Akademie (Glasbena Akademija) byla zavedena v r. 1939, jejími obory byly hudební historie, pedagogika a etnografie (obor hra na flétnu nikoli). Během světové války byl provoz školy několikrát přerušen. Hned po válce se však Hudební Akademie přejmenovala do dnešní podoby - Akademija za glasbo. Od 1
Vznik tohoto vzdělávání vyplynul také z nedostatku vzdělaných hudebníků, kvůli kterému byla na pár let přerušena slovinská filharmonie (1908 – 1913).
3
r. 1948 byl ve škole zpřístupněn obor hra na flétnu. V r. 1991 byla zrušena Svazová republika Jugoslávie a opět vzniklo Slovinsko. To pro akademii znamenalo velkou modernizaci, jak v učebních osnovách, tak v rozšíření škály studijních oborů. Prvním významným flétnovým pedagogem byl Boris Čampa. Jeho studentka Draga Ažman se stala významnou pedagožkou na konzervatoři. Nástupce Borise Čampy Fedja Rupel, učí na Akademiji za glasbo dodnes.
1.2. Boris Čampa Boris Čampa je vůbec první významnou flétnovou osobností v historii slovinského flétnového školství. Narodil se r. 1926 a zemřel v Lublani r. 2000. Během
svého
života
studoval
v Lublani
na
Akademii za glasbo a poté pokračoval v Paříži na École Normale de Musique. Po studiích působil v orchestru Slovinské filharmonie a od r. 1972 se stal profesorem na Akademii za glasbo. Během výuky koncertoval jako sólista i v hudebních ansámblech (Zagrebški solisti, Collegium musicum) a stal se také propagátorem flétnových soudobých technik. Interpretoval nejnovější slovinská díla, která mu byla často věnována. V r. 1964 koncertoval se všemi sonátami Johanna Sebastiana Bacha s cembalem, za což získal ocenění Prešernov sklad2. Pod jeho vedením studovali také Irena Grafenauer (viz podkapitola 5.1. Slovinští flétnisté), Draga Ažman a Fedja Rupel (viz níže).
1.3. Draga Ažman Studovala na konzervatoři v Lublani u prof. Jože Pogačnika3, se kterým v pozdější době hrála v orchestru slovinského rozhlasu (Simfonični orkester RTV Slovenia) po dobu čtyř let. „Jaké je to štěstí pro umělce hrát v orchestru, kde můžete poznat hudbu, skvělé hudebníky, slavné dirigenty a dál se vzdělávat.“4 2
Prešernov sklad – od r. 1962 uděluje slovinské ministerstvo kultury tuzemským umělcům významné ocenění. Cenu mohou získat ti, kteří mají nejlepší umělecké výkony, životní dílo, nebo neustále obohacují slovinské kulturní dědictví. Toto ocenění je uděleno umělci jen jednou za život. 3 Jože Pogačnik (*1936) – je slovinský flétnista a pedagog.
4
Poté přešla studovat na Akademiji za glasbo v Lublani k Borisi Čampovi v oboru hudební učitelství. „Učení se pro mě stalo výzvou a úspěchy mých učenců mě naplňují pýchou.“5. Za svá učitelská léta na konzervatoři v Lublani získala Škerjančevo ocenění6.
1.4. Fedja Rupel Narodil se r. 1937 v Lublani. V r. 1960 získal magisterský diplom na Akademii za glasbo v Lublani pod vedením Borise Čampy. Svou hru zdokonaloval i studiem v Paříži. Hrál 21 let v orchestru Slovinské filharmonie. Působil také v Komorním orchestru Slavka Osterce7 a v Lublaňském dechovém triu. Od r. 1964 vyučuje na Akademii za glasbo v Lublani. Pod jeho vedením prošlo mnoho významných flétnistů, či flétnových učitelů.
4
BUH, Tomaž. Zbornik 2003/2004: Zbornik sredne glasbene in baletne šole Ljubljana. Offset tisk Verènik s.p., Domžale. duben 2005, ISSN 1318-788. 5 BUH, Tomaž. Zbornik 2003/2004: Zbornik sredne glasbene in baletne šole Ljubljana. Offset tisk Verènik s.p., Domžale. duben 2005, ISSN 1318-788. 6 Škerjančevo ocenění – uděluje Střední hudební a baletní škola v Lublani (konzervatoř) svým úspěšným studentům. Lucian Marijo Škerjančev byl významný slovinský skladatel, dirigent a pedagog. Toto ocenění se uděluje již od r. 1995. 7 Slavko Osterc (1895 - 1941) – byl slovinský skladatel a hudební pedagog. Své dílo orientoval zvláště na komorní symfonickou, scénickou a vokální hudbu.
5
2. Systém slovinského hudebního školství Slovinské hudební vzdělávání bych přirovnala k hudebnímu vzdělávání v České republice. Fungují zde tři stupně školství, a to základní umělecká škola (glasbena šola), konzervatoř (konzervatorij za glasbo, srednja glasbena šola) a hudební akademie (Akademija za glasbo). Tyto školy se řídí pečlivým plánem celého studia, rozpracovaným na jednotlivé ročníky (učni načrt). Po rozhovorech s učiteli jsem došla k názoru, že úroveň flétnistů ve Slovinsku stoupá.
2.1. Základní umělecké školy Ve Slovinsku je zavedeno 63 základních uměleckých škol a osmnáct poboček. Je to první hudební škola, kterou mohou žáci navštěvovat (děti nemají hodiny flétny ve školce). Hrát na flétnu se žáci učí šest let (nižší stupeň) a poté další dva roky (vyšší stupeň). Na školách mají zvlášť učitele pro příčnou flétnu a zvlášť pro zobcovou. Známkuje se 1 – 5 (známka pět je vynikající). Věkový limit pro nástup do školy je sedm let (druhá třída ZŠ). Na příčnou flétnu žáci začínají hrát v devíti letech. Aby byly děti přijaty na hudební školu, musejí složit přijímací zkoušku. Ta je na všech školách ve stejný den a skládá se z prověření rytmu (tleskání), zpěvu písně, intonační zkoušky a prstové způsobilosti. Hodina flétny je individuální (jeden žák) dvakrát týdně po dobu 60 minut. Dále jednou týdně jedna hodina hudební nauky a jedna hodina komorní hry (od čtvrtého ročníku). Žák zaplatí za základní uměleckou školu měsíčně 28 € (k 1. 1. 2014). První třída neobsahuje žádné závěrečné/postupové zkoušky, avšak všechny další třídy zkoušky mají a jsou nezbytné k postupu do další třídy. Vystoupení mají děti jednou za měsíc. Mladý muzikant je rozvíjen v šesti hudebních odvětvích: hra na flétnu, rytmus, tvoření zvuku, komorní hra, interpretace hudby a aplikování naučených technik hry, hodnocení výkonů. Požadavky: 1. třída – držení flétny, těla a postavení rukou. Cvičení na dýchání, nasazení a vedení tónu, vibrato, artikulaci a intonaci. Rozsah od c1 – g3. Durové stupnice a tónické kvintakordy v jedné oktávě do čtyř křížků. Jednoduché ornamentální ozdoby. Dynamika, agogika a základní interpretace různých charakterů skladby.
6
2. třída – práce s jazykem (legato, non legato, staccato), dvojité staccato. Práce s tónem, vibrato. Rozsah od c1 – a3. Durové stupnice do čtyř křížků a béček. K postupovým zkouškám si žák připraví jednu durovou stupnici i s akordem (T5), dvě etudy rozdílného charakteru a dvě krátké skladby/písně s doprovodem (jedna zpaměti). 3. třída – artikulační techniky, hudební ozdoby (trylek, nátryl, mordent), základní dynamika (p, f, mf, mp), agogika, ritardando, accelerando. Další rozvíjení již osvojených technických a hudebních dovedností. Rozsah od c1 – hes3. Durové a mollové (pouze harmonické) stupnice do čtyř křížků a béček s tónickými akordy přes dvě oktávy. Zkušební program obsahuje dvě stupnice dur a moll (harmonická) s tónickými akordy, dvě rozdílné etudy a dvě skladby s doprovodem (jedna zpaměti). 4. třída – rozvoj rychlejší prstové techniky, cvičení na hudební ozdoby, trojitý jazyk a chromatiku. Rozsah od c1 – c4. Rozvoj získaných hudebních a technických dovedností. Všechny durové a mollové (harmonické) stupnice přes dvě oktávy, akordy T5, D7 a zm7. Při zkouškách žáci hrají dvě stupnice dur a moll s akordy, dvě rozdílné etudy, jednu krátkou skladbu, dvě věty ze sonáty (jednu z nich zpaměti) a hra z listu. 5. třída – cvičení na tón, techniku a artikulaci. Rozvíjení již získaných technických a hudebních dovedností. Durové, mollové (harmonické) a chromatické stupnice s akordy v několika druzích artikulace v rozsahu dvou oktáv. K závěrečným zkouškám jsou kladeny stejné požadavky, jako ve čtvrté třídě. 6. třída - cvičení na tón, techniku a artikulaci. Rozvoj osvojených hudebních a technických dovedností. Durové, mollové (harmonické) a chromatické stupnice v rozsahu dvou oktáv s akordy, použití rozličné artikulace. K závěrečným zkouškám jsou kladeny stejné požadavky, jako v páté třídě, avšak sonáta musí být zahraná celá. Aby mohl žák postoupit na druhý stupeň základního hudebního vzdělávání, musí na zkouškách projevit správné technické a hudební dovednosti a získat kladné hodnocení od zkoušejících.
7
Po ukončení nižšího stupně jsou žáci schopní samostatně nacvičit skladbu, hrát s doprovodem, orientují se v notovém zápisu, získali základní technické, rytmické a tonální dovednosti. Uplatňují komorní hru. 7. třída (druhý stupeň) – cvičení na tón, techniku a artikulaci, seznámení se základními soudobými technikami hry na flétnu (frulato, aiolské tóny, harmonické tóny). Další rozvoj technické a hudební stránky hry na flétnu. Stupnice durové, mollové (harmonické), chromatické a celotónové v celém flétnovém rozsahu s akordy. K postupovým zkouškám se hrají dvě stupnice dur a moll8 s akordy, dvě rozdílné etudy, jedna krátká skladba, celá sonáta (jedna věta zpaměti) a hra z listu. 8. třída (druhý stupeň) – práce s tónem, technikou a artikulací, poznávání dalších moderních technik (tremolo, zpěv do flétny, multifony). Rozvíjení technických a hudebních dovedností. Stupnice zůstávají stejné, jako v osmé třídě, stejně tak závěrečné zkoušky, ve kterých je přidána ještě skladba od současného autora. Po ukončení vyššího stupně žáci sami nastudují těžší skladbu s doprovodem, či komorním ansámblem. Dokážou sami kontrolovat rytmus a intonaci, ovládají dynamiku a agogiku. Jsou využitelní v komorních seskupeních, či amatérském orchestru. (Doporučený repertoár viz Příloha č. 1)
2.1.1. Základní umělecká škola Škofja loka (Glasbena šola Škofja loka) Tato škola se nachází v prostorách Puštalského hradu v malebném městečku Škofja loka. Vyučují zde celkem tři učitelé na příčnou flétnu. Vyslechla jsem velmi inspirativní hodiny Any Kavčič Pucihar (viz kapitola 3. Rozhovory s učiteli), která v současné době vyučuje sedmnáct dětí. Každý rok se k ní hlásí asi třicet nových žáků, ona si však do úvazku může vzít jen pár z nich. Její žáci začínají hrát na příčnou flétnu již v sedmi letech. Rodiče jim musejí koupit vlastní nástroje se zahnutou hlavicí. Na ty budou hrát po dobu asi tří let. Stejně tak musejí být příslušníci rodin v první třídě na všech hodinách9. Ana Kavčič Pucihar (zaměřuje se
8 9
Učitelé se domluví, jestli budou trvat na stupnicích přes celý rozsah, či pouze přes dvě oktávy. Žáci zatím nejsou způsobilí si zapisovat domácí úkoly a rodiče mohou dohlížet na precizní cvičení.
8
na francouzský styl hraní) je také známá svojí flétnovou školou Igramo se flavto10. K její metodě patří i to, že v první třídě má tři žáky v jedné hodině (komorní hře se věnují již od začátku hraní). Všichni hrají stejný program a postupují stejnými kroky. Výplň hodiny byla velmi pestrá, učitelka s dětmi několikrát procvičovala dýchání (bez nástroje), rozehrávala se s nimi, hráli písničky s doprovodem CD, učili se také něco z hudební nauky, a to vše hlavně formou hry. Žáci byli podle mého názoru na svůj věk velmi pokročilí11.
2.2. Konzervatoře Ve Slovinsku je právě v provozu pět konzervatoří (středních hudebních škol). Najdeme je v Lublani, Mariboru, Koperu, Celje a Velenje. Studium trvá čtyři roky12 a během toho studenti absolvují 420 hodin flétny. Hodiny jsou třikrát týdně a z toho je jedna s korepeticí. Komorní hru mají studenti povinnou od třetího ročníku a ve čtvrtém se přidává hra na pikolu a orchestrální party. Vystudování konzervatoře (maturitní zkouška) je nedostačující pro učitelství na základní umělecké škole (stačí pouze na krátkodobé záskoky). K tomu je potřeba vystudovat magisterský diplom. K přijímacímu řízení si student připraví dvě stupnice, dvě etudy rozdílného charakteru a celou sonátu (alespoň jedna věta zpaměti). Mimo hraní musí zájemce o studium splnit sluchovou analýzu intervalů a akordů (T5, T6, T6/4), zazpívat píseň a zvládnout rytmická cvičení. Student může u přijímacích zkoušek ovlivnit, u kterého učitele bude studovat. Komise při ročníkových zkouškách na konzervatoři hodnotí tyto základní věci: interpretace určitého období, barva tónu, intonace, dynamika, rytmus, prstová technika, frázování, estetické cítění, expresivita a muzikálnost. Požadavky: Jednou ročně musí každý flétnista zahrát na velkém koncertě (javni nastop). Dále by měl během roku zahrát tři sonáty, dva koncerty, čtyři skladby 19., 20., nebo 21. století a jednu skladbu slovinského skladatele. K tomu musí zahrát minimálně tři 10
Igramo se flavto a další sešity, které vytvořila se svým manželem (Blaž Pucihar), můžete najít na jejich internetových stránkách http://www.puciharmusic.net/ 11 Na dětský věk měli velmi zvučný tón, nátisk úplně uvolněný a nehybný, snaha o práci s bránicí, technicky a rytmicky velmi zdatní a velká znalost hudební nauky. 12 Studium na konzervatořích ve Slovinsku trvá jen čtyři roky kvůli baletnímu oboru. Tanečníci totiž nemají tolik času studovat, tak jako hudebníci. Ve své nejlepší tělesné kondici zůstanou jen „pár“ let.
9
sešity etud (kromě čtvrtého ročníku, kdy jsou etudy už pokročilé/virtuosní, student jich může zahrát, kolik zvládne). Jestli chce flétnista získat na ročníkových zkouškách známku vynikající, musí zahrát alespoň jednu skladbu zpaměti (a předvést kladně hodnocený výkon)13. Ročníkové zkoušky jsou jen na konci školního roku. Zvukové a technické cíle – naučit se správnému dýchání a vedení tónu. Zvukově vyrovnat všechny rejstříky až po c4. Zrychlovat prstovou techniku. Hrát všechny durové, mollové, chromatické a celotónové stupnice minimálně přes dvě oktávy a k tomu všechny akordy (T5, D7, zm7) a tercie, ve třech druzích artikulace. Zdokonalovat staccato (jednoduchý, dvojitý a trojitý jazyk). Interpretovat velké dynamické rozdíly, vibrato a čistou intonaci. (Pestrý výběr repertoáru podpoří flétnistův rozvoj). Etudy – zdokonalovat prstovou techniku a užívat agogiku, která vede k frázování a hudebnímu cítění. Pomocí etud podporovat hru z listu. Sonáty – využití doposud získaných technických a hudebních dovedností, užití agogiky a frázování. Učit se hře z listu a ladění s klavírem. Pomocí sonát se seznámit s dalšími melodickými ozdobami (trylky, nátryly, mordenty, přírazy). Naučit se interpretovat určitá období. Koncerty - používání doposud získaných technických a hudebních dovedností, užití agogiky a frázování. V prvním a druhém ročníku se studenti zaměřují hlavně na barokní a klasicistní koncerty, učí se jejich interpretaci a strukturu. Ve třetím a čtvrtém ročníku hrají i ostatní slohová období, píšou si vlastní kadence a upravují si artikulaci. Skladby 19., 20., a 21. století - využívání doposud získaných technických a hudebních dovednosti, užití agogiky a frázování. Učit se stylu interpretace těchto období. Skladby slovinských autorů – cílem je dozvědět se o domácích skladatelích a jejich dílech a probudit zájem o slovinskou hudební tvořivost.
13
Známkování je stejné jak na základních uměleckých školách (1 – 5, 5 je známka vynikající)
10
Ročníkové zkoušky: 1. ročník – dvě stupnice (dur a moll) přes dvě oktávy s akordy (T5, D7 a zm7), dvě etudy rozdílného charakteru, dvě věty ze sonáty, nebo koncertu (baroko, nebo klasicismus) a skladba z 19., až 21. století. 2. ročník – dvě stupnice (dur a moll) přes dvě oktávy s akordy (T5, D7 a zm7), dvě etudy rozdílného charakteru, jednu větu ze sonáty a jednu větu z koncertu (baroko, klasicismus) a skladba z 19., až 21. století. 3. ročník – dvě stupnice (dur a moll) přes dvě oktávy s akordy (T5, D7 a zm7), jedna etuda, dvě věty ze sonáty a jedna věta z koncertu (baroko, klasicismus), skladba z 19., až 21. století a skladba slovinského skladatele. 4. ročník – maturitní zkouška – sonáta, koncert (z období baroka, či klasicismu), virtuózní kus z jiného období, než sonáta a koncert a skladba slovinského autora. (Doporučený repertoár viz Příloha č. 2).
2.2.1. Konzervatoř v Lublani (Konzervatorij za glasbo in balet Ljubljana) Konzervatoř v Lublani byla založena r. 1807. Škola má symfonický orchestr (osmdesát hráčů), pěvecký sbor (120 zpěváků) a jazzový orchestr (dvacet členů). Na školní rok 2014/2015 se přihlásil výjimečný počet flétnistů, a to šestnáct14 (běžně se hlásí dvanáct až patnáct zájemců o studium). Na flétnu zde učí celkem sedm učitelů, ale z toho pouze dva mají plný úvazek - Liza Hawlina Prešiček (viz kapitola 3. Rozhovory s učiteli) a Jasenka Jelačič15. Zbylí učitelé obstarávají předměty komorní hru a orchestrální party. Kdo má zájem se zúčastnit soutěže, musí si ji zaplatit sám (škola má příliš mnoho studentů, aby mohla platit všechny soutěže). Pokud je však hráč úspěšný, škola mu zpětně proplatí soutěžní výdaje. Konzervatoř často pořádá flétnové workshopy (většinou jsou spjaty s abonentními koncerty). V loňském
14
Přijato jich bylo pět, protože pět studentů bude odcházet. Nařízení z ministerstva. Jasenka Jelačič (*1948) – je slovinská profesorka flétny na konzervatoři v Lublani a základní umělecké škole v Moste. 15
11
školním roce zde byli tři flétnisté a v letošním dva (Julien Beaudiment16 a Mario Caroli17). Navštěvovala jsem hodiny Lizy Hawliny Prešiček, u které dnes studuje sedm studentů. Ta si hodiny v týdnu rozdělila na dvouhodinovou lekci a jiný den korepetici. Své studenty učí francouzský způsob hraní. Každý měsíc pro ně pořádá malý koncert (interni nastop)18. V závěru roku má každý student odehraných alespoň šest těchto koncertů.
2.3. Hudební akademie (Akademija za glasbo) Ve Slovinsku je pouze jediná hudební akademie, a ta se nachází v Lublani. Právě nedávno se systém studia změnil na tři roky bakalářského, dva roky navazujícího magisterského a dva roky navazujícího doktorského studia (doposud se studovalo pouze magisterské studium na čtyři roky). Student pro splnění studijních požadavků musí získat za tři roky bakalářského studia 180 kreditů a dva roky magisterského studia 120 kreditů. Každý rok za předmět flétny v bakalářském studiu obdrží 25 kreditů (12+13 kreditů) a v magisterském 30 (15+15 kreditů). Za rok flétnista absolvuje šedesát hodin hlavního oboru (dvakrát týdně 45 minut.) a k tomu korepetice jednou týdně 45 min. v jedné z hodin (30 za rok). Hodiny jsou individuální. Hodnocení předmětů na vysokých školách ve Slovinsku je od jedné do deseti, s tím že známka deset je excelentní19 a od pětky dolů je už nedostatečná. Požadavky: Cílem předmětu je ovládání flétny jak po technické - zvuk, prstová technika, intonace, rytmus, tempo, tak po stránce hudební - správná interpretace různých období, analytický přístup, samostatnost při nastudování skladeb. Studenti jsou schopni výkonné praxe s důrazem na sebevědomé a přesvědčivé vystoupení. Dále musí student ovládat procesy a metody vyučování, výklad analýzy a hodnocení (sebereflexe, hodnocení ostatních výkonů a technického stavu nástroje). Každý rok
16
Julien Beaudiment (*1978) – je francouzský flétnista a pedagog. Učí na konzervatoři v Lyonu (Francie) a Lousanne (Švýcarsko). 17 Mario Caroli (*1974) – je italský flétnista, pravidelně pořádá workshopy v mnoha zemích Evropy. 18 Počet koncertů je každý rok jiný, záleží na počtu soutěží v roce, náročnosti programu a na individuálních schopnostech studentů. 19 Známkování – 10 – excelentní, 9 – velmi dobře (nadprůměrný výkon s malými chybami), 8 – velmi dobře (docela dobrý výkon), 7 – dobře (ale s nedostatky), 6 – dostatečně (výkon splňuje minimální kritéria), 5 – 1 nedostatečně (výkon nesplňuje minimální požadavky).
12
student absolvuje pět malých koncertů (interni nastopy), které jsou tematické20 a hodnocené pedagogem. Vystupují jen studenti jednoho profesora. Musejí zahrát také minimálně na jednom velkém koncertě (javni nastop). Závěrečné zkoušky: jsou na konci každého školního roku. Skládají se ze dvou etud rozdílného charakteru, jedné sonáty, koncertu a virtuosního kusu (jedna skladba musí být zahrána zpaměti). Od druhého ročníku se hrají také orchestrální party (pět sólových partů, nebo pět až deset tutti partů). Aby byl první ročník uznán, student musí mít odehrané alespoň dva malé, nebo velké koncerty a splněnou docházku do hlavních i vedlejších předmětů. Studenti navštěvují předměty komorní hra (dva + tři kredity), symfonický orchestr (dva + tři kredity) a dechový orchestr (dva + tři kredity). Vedlejší předměty jsou harmonie, kontrapunkt, analýza skladeb, hudební historie, metodika a další. Předpokládá se, že student bude pokračovat v navazujícím studiu. Pouze s bakalářským diplomem nelze získat smlouvu na dobu neurčitou, a to jak v pedagogickém oboru, tak v oboru výkonný umělec (orchestry apod.). (Doporučený repertoár pro bakalářský a magisterský stupeň viz Příloha č. 3)
2.3.1. Současní flétnoví učitelé na Akademiji za glasbo v Lublani Matej Zupan (*1970) Matej Zupan studoval na konzervatoři v Lublani a poté nastoupil na Akademiji za glasbo v Lublani pod vedením Fedje Rupla. Po ukončení akademie přešel k Mariovi Ancillottimu21 a také se zúčastnil mnoha interpretačních kurzů u Trevora Wye (Anglie), Michela Debosta (Francie), Petera – Lukase Grafa (Švýcarsko) a Sira Jamese Galwaye (Irsko). Získal několik prvních
cen
v mezinárodních soutěžích.
Dvanáct let působil jako první flétnista ve Simfoničnim
20
Malé koncerty – jsou na konci října (sólové skladby), v průběhu prosince (virtuosní kusy), na konci ledna (koncerty z paměti), koncem března (velké sonáty) a na konci května (dle individuálního repertoáru). Pokud student na nějakém nastopu chybí, musí na následném nastopu zahrát i předchozí skladbu. 21 Mario Ancillotti (*1946) – je italský flétnista, dirigent a organizátor. Byl prvním flétnistou v orchestru RAI v Římě.
13
orkesteru RTV Slovenia. Je členem dechového kvinteta ARIART, také účinkuje v komorním orchestru ACADEMIA ARS MUSICAE, v ansámblu soudobé hudby MD7 a v Komorním orchestru Sólistů. Jako sólista vystupoval v Evropě, Severní a Jižní Americe a v Asii. Nahrává pro Slovinský rozhlas RTV Slovenia, RAI (Radiotelevisione Italiana) a ORF (Österreichischer Rundfunk). Od r. 2010 je prezidentem Jeunesses Musicales Slovenia (mladí muzikanti Slovinska). Matej Grahek (*1974) Matej Grahek vystudoval s vyznamenáním Akademiji za glasbo v Lublani a poté přešel na studia do Salzburgu k Ireně Grafenauer (viz podkapitola 5.1. Slovinští flétnisté). Vyhrál pět prvních míst a dvě druhá místa na soutěži Mladých ve Slovinsku. R. 2001 se stal finalistou na mezinárodní soutěži EBU v Bratislavě a v r. 2006 se zúčastnil semifinále se svým kvintetem ArtVento quintett v mezinárodní soutěži ARD v Mnichově. Od r. 1997 působí na postu první flétny ve Slovinské filharmonii. Na pódiích účinkoval hlavně s komorními ansámbly téměř v celé Evropě, a také v USA. Vyučuje i na konzervatoři v Lublani. Nahrává pro Slovinský rozhlas RTV Slovenia, Trio Verlag (Německo) a Aquarius (Chorvatsko), do dnešního dne nahrál devět CD. Karolina Šantl Zupan22 Karolína Šantl Zupan vystudovala Akademiji za glasbo v Lublani pod vedením Fedji Rupla. Poté studovala ve Vídni u Wolfganga Schulze23. Během svého studia se zúčastnila mnoha soutěží a získala mnoho ocenění (mimo jiné i Prešernov sklad). Po studiích nastoupila do Slovinské filharmonie a působila i v orchestru Slovinské národní opery. Nyní tam občas vypomáhá, ale hlavně se věnuje učení. Její studenti vyhráli mnoho různých soutěží. Pořádá
22 23
Karolina Šantl Zupan není příbuznou/manželkou Mateje Zupana, jedná se pouze o shodu jmen. Wolfgang Schultz (1946 - 2013) – byl rakouským flétnistou a pedagogem.
14
letní školy a interpretační kurzy. Své vědomosti předává také na hudební akademii v Záhřebu. Je členem mezinárodního flétnového kvarteta 4Syrinx. Nahrávala pro Slovinský rozhlas RTV Slovenia a RAI (Radiotelevisione Italiana), dohromady dosud vydala pět CD. Na akademii učí stále Fedja Rupel (viz podkapitola 1.4. Fedja Rupel).
15
3. Rozhovory 3.1. Ana Kavčič Pucihar Ana Kavčič Pucihar vystudovala s vyznamenáním hudební Akademiji za glasbo (2001). Během studií získala třetí cenu na mezinárodní soutěži Cremona v Itálii. Každoročně pořádá flétnové kurzy v Ptuji (Slovinsko) a semináře na téma metodika hry na flétnu. Se svým manželem (Blaž Pucihar) začala vydávat flétnovou školu pro začátečníky Igramo se flavto, ke které patří také dvě CD, která sami nahráli. Nyní učí na základní umělecké škole ve Škofje loce. Její učitelská praxe trvá již osmnáct let a momentálně u ní studuje sedmnáct žáků. Pravidelně se dostávají na konzervatoře. Jaké mají postavení slovinští hudební učitelé ve společnosti? Učitel zde nemá vysoké postavení, spíše naopak. Všeobecné mínění je, že učit dokáže každý, kdo solidně ovládá nástroj. Mým přáním je, aby učení bylo společností považováno za umění, čímž dle mého názoru ve skutečnosti je. Myslíte si, že úroveň žáků v poslední době stoupá? O tom nepochybuji. Úroveň žáků stoupá nejen díky modernějším metodám učení. Už při výběrovém řízení je poznat, že se hlásí šikovnější žáci. Na naši základní školu se každý rok přihlásí kolem třiceti dětí se zájmem o hru na příčnou flétnu. Já si většinou mohu vzít maximálně dva, to záleží hlavně na tom, kolik žáků mi odchází. Třeba letos mi neodchází nikdo. Určitě si mám z čeho vybírat a všechno jsou to bystré talentované děti s podporou rodičů. Proč si Vaši žáci flétny kupují? To nemá škola dostatek fléten na půjčení? Ve škole má každý učitel k dispozici jednu školní flétnu, kterou může žák využívat pouze rok. Já se svými žáky začínám již v sedmi letech, kdy využijí flétnu se zahnutou hlavicí. Vždy se mi podaří přesvědčit rodiče, aby dětem nástroje koupili. Vyvíjí to i částečný nátlak na zodpovědnou domácí přípravu a po třech letech ji prodají mladším žákům.
16
Jak se s žáky rozehráváte? S úplnými začátečníky začínám s dechovými cvičeními vleže na zádech. Položí si futrál na břicho a nadechují se tak, aby se futrál viditelně pohnul. Poté dýcháme vkleče a dáváme pozor, kam nádech jde a je třeba nezvedat ramena. Dýcháme ještě v předklonu. Až po dechových cvičeních jdeme na dlouhé tóny, které čtyřikrát nasadíme. Jakmile jsou děti schopny hrát oktávy (asi po sedmi měsících hraní), hrajeme dlouhé tóny v oktávách. Některé dlouhé tóny hraji s nimi, aby měly správnou zvukovou představu. K dechovým cvičením se vracíme ještě později během hodiny. Povězte o své flétnové škole. Jaké máte další plány v tomto směru? Flétnová škola Igramo se flavto začala vycházet teprve v září 2013, ale už tak ji používá mnoho lidí a předpokládám, že příští rok se rozšíří ještě více. Pořádám o ní pravidelné semináře. Klade důraz na přípravu každé hodiny, objasňuje důvody konkrétních cvičení a má za cíl udržet pozornost žáka po celou hodinu. K dispozici jsou také dvě CD, se kterými žáci hrají. Flétnová škola je konstruovaná zábavnou formou, spousta obrázků, veselých písniček a také hudební teorie. Dítě má pocit, že si hraje. Zatím jsem se setkala s kladným ohlasem. Proto s manželem uvažujeme, že pronikneme do USA, máme tam kontakty a zájem o moji metodiku již v USA projevili. Bohužel, zatím se čeká na slíbenou dotaci.
3.2. Liza Hawlina Prešiček Liza Hawlina Prešiček studovala v Lublani jak základní uměleckou školu, tak konzervatoř a Akademiji za glasbo u prof. Fedji Rupela. Vzdělávala se také na mnohých kurzech s Emmanuelem
Pahudem
(Švýcarsko/Francie),
Irenou
Grafenauer (viz podkapitola 5.1. Slovinští flétnisté), Robertem Aitkenem (Kanada) a dalšími. Působila ve slovinském policejním dechovém orchestru (Policijski orkester). Sólově vystupovala hned s několika slovinskými orchestry. Délka její učitelské praxe je dvanáct let a momentálně učí na konzervatoři a na základní umělecké škole v Lublani.
17
Jakým stylem se hraje ve Slovinsku? Francouzským, či německým? Řekla bych, že Slovinsko je v tomhle ohledu velmi různorodé. Já preferuji francouzský způsob hraní, snažíme se hrát otevřeným tónem. A nemyslím, že by v Lublani hrál někdo jinak. Ale často jsem zvaná jako porotce na maturitní zkoušky na jiné konzervatoře a tam slýchávám i zastaralou německou školu zavřeného a tlačeného tónu. Nejvíce mám pocit, že se tak hraje v Koperu a ve Velenje. Jaký hudební materiál dáváte svým studentům? Myslíte, že se postupem času mění? Máme návrh všech cvičení, etud a koncertů v osnovách (viz Příloha č. 2), který jsem vytvářela s několika pedagogy. Sama jsem si z toho vytvořila užší osvědčený výběr. Jinak na rozehrávání používám sešity Marcela Moyseho, Philippa Bernolda, Petra Lucase Grafa a Paula Taffanela s Philippem Gaubertem. Každý měsíc pro studenty vyberu nová cvičení. Myslím, že se program nemění, ale studenti ho hrají lépe. Úroveň studentů jde nahoru. Občas se najde nějaký, který si zahraje i něco těžšího, třeba Sonatinu od Henriho Dutilleuxe, ale jsou to výjimky. Nechci, aby se na tom studenti trápili, pokud je to nad jejich síly. Účastní se Vaši studenti soutěží? Ano, posílám své studenty na soutěže velmi často. Přijde mi to užitečné z hlediska zkušenosti, příležitosti ukázat se na jevišti a podat výkon. Studenti mají možnost srovnání se s ostatními, či poslechu výborných flétnistů a zároveň jsou donuceni hrát zpaměti. Pokud se soutěž koná ve Slovinsku, jezdívám s nimi. Do zahraničí jezdí studenti sami. Jak je to s konkurzy a působením v orchestru? Pokud má student chuť zkusit konkurz do orchestru, program orchestrálních partů s ním nacvičí jeho profesor z partů. Bohužel konzervatoř nestačí na to, aby flétnista získal doživotní práci v orchestru, nebo ve škole. Jednalo by se pouze o záskok. Na dlouholeté působení v orchestru je vyžadován magisterský diplom. Pokud diplomovaný hráč získá místo v orchestru, nemusí již dělat v tomto orchestru žádné přehrávky, jak je tomu např. v Berlínské filharmonii.
18
Věnujete se se studenty soudobé hudbě? Ne, nehrajeme moderní skladby a nejsem na to moc pyšná. Ale soudobé flétnové techniky procvičujeme. Ovšem za moderní hudbu by se daly považovat i některé skladby slovinských skladatelů, které mají studenti hrát povinně.
3.3. Matej Zupan Kdy jste začal učit hru na flétnu? Začal jsem učit, už když jsem byl ve druhém ročníku konzervatoře, to mi bylo šestnáct let. Byla to výjimka, ale v základní umělecké škole v místě mého bydliště nutně potřebovali učitele flétny. Věděl jsem, jak je to důležité, protože učením dětí jsem si uvědomoval vlastní chyby ve hraní a položil jsem si základní otázku, jak intenzivně se chci vůbec flétně věnovat. Hrajete se studenty soudobé skladby? Jaký se používáte repertoár? Samozřejmě ano, protože soudobá hudba není budoucnost, ale již současnost. Repertoár se snažím sestavovat co nejvíce rozmanitě od druhů skladeb po všechna období. Učební osnovy nemají příliš rozsáhlý výběr skladeb, řídím se vlastním výběrem a tím, co myslím, že je pro studenta v danou chvíli vhodné. Mám tendenci nenechat studenty odpočinout, či lenivět. Myslím, že jsou flétnisti schopni technicky hrát těžší repertoár, než před lety, ale mentálně jej nejsou schopni interpretovat. Jaký preferujete styl hraní? Francouzský, či německý? Jak se hraje v celém Slovinsku? Preferuji oba styly. Líbí se mi německá technická preciznost a francouzská práce s barvami zvuku. Během svého života jsem nikdy neporovnával styly hraní ve Slovinsku. Řekl bych, že je pouze dobrý a špatný způsob hraní. Já se rád zabývám hledáním barokního zvuku na moderní flétnu. Co si myslíte o soutěžích a hře zpaměti? Obojí považuji za velmi důležité. Soutěže jsou dle mého názoru nezbytné k formování studenta a osobnímu pokroku. Ale nejdříve musíme soutěžit sami se sebou, abychom podali nejlepší výkon. Teď, když mám své studenty, vidím, jak moc je důležité začít se hrou zpaměti co nejdříve.
19
Kdo podle Vás je nejvýznamnějším slovinským flétnistou? Znáte nějaké české flétnisty? Když se řekne slovinský flétnista, vždy si vybavím Irenu Grafenauer (viz podkapitola 5.1. Slovinští flétnisté). Myslím, že má i jistý podíl ve slovinské flétnové historii. Z českých flétnistů znám Jana Ostrého, Claru Novákovou, Romana Novotného a Jiřího Válka.
20
4. Uplatnění flétnistů Jak už jsem psala, pro flétnisty je vhodné, aby měli vystudovaný magisterský diplom, jinak nemohou obdržet smlouvu „na neurčito“. Flétnisté se mohou věnovat buď učitelské praxi (základní umělecké školy, konzervatoře), nebo účinkovat v komorním ansámblu. Velkou perspektivu však vidím ve slovinských orchestrech, kterých je tu poměrně dost a konkurzy jsou tu většinou organizovány několikrát do roka. Nejvýznamnější slovinské orchestry Slovinská filharmonie (Orkester Slovenske filharmonije, Academia Philharmonicorum) „Vzhledem ke své vynikající zeměpisné poloze mezi Alpami a Jadranem, na hranici germánského, románského a slovanského světa, je hudba ovlivněna ze všech směrů jak ze severu a jihu, tak z východu i západu.“24 Slovinská filharmonie patří mezi nejstarší orchestry na světě. Své jméno získala v r. 1947, avšak jejími předchůdci byli Academio Philharmonicorum (založeno v r. 1701), Filharmonično družbo (1794) a Prvo Slovensko filharmonijo (1908-1913)25. Mezi mnoha hudebníky účinkovali ve filharmonii také Joseph Haydn, Ludwig van Beethoven, Niccolò Paganini, Johannes Brahms a Carlos Kleiber. Ve vedení orchestru se zde vystřídalo mnoho vynikajících dirigentů jako Bogo Leskovic, Samo Hubad, Lovro von Matačić, Oskar Danon, Uros Lajovic, Milan Horvat, Marko Letonjou a George Pehlivanian (Francie/Amerika). Během let 2008 až 2013 vedl orchestr renomovaný francouzský dirigent maestro Emmanuel Villaume, od září 2013 je šéf dirigentkou Keri - Lynn Wilson kanadského původu. Orchestr vystupuje v mnoha kulturních centrech v Evropě, USA a Japonsku. Filharmonie se také zúčastnila mezinárodních festivalů Maggio Musicale Fiorentino, Pražské jaro, Varšavský podzim, letního festivalu Dubrovník a dalších. Filharmonie koncertovala s výbornými sólisty např. Emmanuelem Pahudem (Švýcarsko/Francie), Irenou Grafenauer (Slovinsko), Arthurem Rubinsteinem
24
SLOVENIAN PHILHARMONIC ORCHESTRA, Slovenska filharmonia, Academia philharmonicorum [online databáze]. 2013, [vid. 2014-04-16] Dostupné z: http://www.filharmonija.si/eng/orchestra. 25 Po první světové válce byla filharmonie rozpuštěna, protože byla pro německé poměry nepřijatelná (stejně tak ostatní podobné instituce) a také pro nedostatek vzdělaných hudebníků.
21
(Polsko/Amerika), Lucianem Pavarottim (Itálie) a dalšími. Mezi nejvýznamnější úspěchy patří turné jedenácti koncertů ve městech Lublaň, Stuttgart, Mnichov, Amsterdam, Paříž, Berlín, Frankfurt, Norimberk, Praha, Essen a Vídeň, kde se představila sopranistka Anna Netrebko (Rusko) coby Jolanta v koncertním provedení stejnojmenné opery Petra Iljiče Čajkovského. Orchestr organizuje každý rok 36 abonentních koncertů, množství příležitostných koncertů a hudebních matiné pro mladé posluchače. Vystoupení pořádá v Gallusově sále (1545 míst) a v Linhartově sále (562 míst) v Cankarjevově domě, v sále Marjana Kozina v domě Fiharmonie (471 míst), nebo v malém sále Slavka Osterce (90 míst). Muzikanti natočili přes sedmdesát CD. Pod filharmonii spadá také žesťový soubor (Trobilni ansambel Slovenske filharmonije - TASF), smyčcové kvarteto (Godalni kvartet Slovenske filharmonije) a komorní pěvecký sbor (Slovenski komorni zbor). Na flétnových postech nyní hrají Matej Grahek, Aleš Kacjan (viz podkapitola 5.1. Slovinští flétnisté), Patricija Mihelač Korica a Jana Trošt (pikola). Slovinský rozhlasový orchestr (Simfonični orkester RTV Slovenia) Symfonický orchestr RTV byl založen r. 1955 a má velký vliv na slovinský kulturní život. Řediteli orchestru v historii byli Uros Prevoršek (1955-1966), Samo Hubad (1966-1980), Stanislav Macura (1980 -1981), Anton Nanut (1981-1998), Lior Shambadal (Izrael, 2000-2003) a David de Villiers (Jižní Afrika, 2003 - 2006). V září roku 2006 převzal post šéfdirigenta významný čínský dirigent En Shao. Orchestr představuje díla od raného baroka po současnost, od symfonické hudby, oper, oratorií, kantát, po hudbu scénickou a filmovou. Natočil téměř celý slovinský symfonický repertoár a více než 150 CD. Koncertoval s významnými sólisty a dirigenty, jako jsou Ralf Weikert (Rakousko), Walter Proost (Belgie), Sian Edwards (Anglie), Marko Letonja (Slovinsko), Nicholas Milton (Austrálie), Christian Mandeal (Rumunsko), Rossen Milanov (Bulharsko), Yoav Talmi (San Diego), Angela Georghiu (Rumunsko) a mnoha dalšími. V poslední době se řada posluchačů rozšířila
díky
projektu
„crossover“,
kdy
se
klasická
hudba
spojila
se
slovinskými popovými kapelami (Siddartha, TerraFolk, Silence a Dan D). Orchestr jezdí na pravidelná turné po Evropě a je členem mezinárodní sítě orchestrů ONE (Orchestra Network Europe). Součástí orchestru je také Big Band, komorní pěvecký sbor a pěvecký sbor dětí a mládeže (Otroški in mladinski zbor). Ve skupině fléten
22
můžeme zahlédnout Milenu Lipovšek a Irenu Rovtar (viz kapitola 5.1. Slovinští flétnisté), Brinu Kafol, Irenu Kavčič a Anamariju Tomac Krečič. SNG (Slovensko narodno gledališče) opera balet Ljubljana Toto divadlo vzniklo původně z regionálního divadla v r. 1892. Od té doby se ustálili všichni dirigenti, sólisti a sbor. Doprovod byl zajištěn vojenskými hudebníky, avšak od r. 1908 aktéry doprovázeli muzikanti ze Slovinské filharmonie. Během první světové války z divadla vzniklo kino Central, avšak r. 1918 bylo divadlo opět obnoveno, a tím se vedle sebe objevila jak hudební scéna, divadlo, činohra, tak opera, balet a kino. V té době byl operní program orientovaný převážně francouzským, italským a slovanským směrem26. Avšak po druhé světové válce se repertoár rozšířil a divadlo se stalo známé ve světě. A to zejména díky opeře Sergeje Prokofjeva – Láska ke třem pomerančům27, kterou provedli na turné v Nizozemsku a v Pařížské opeře. Mezi další významné přestavení lze počítat i nově objevenou operu Jacquese Offenbacha – Rýn a víly. Divadlo nabízí široký program oper, baletů a koncertů jak klasických, tak moderních. Dirigenty orchestru jsou Marko Gašperšič, Igor Švara a Loris Voltolini (Chorvatsko) a na flétnových postech působí Helena Poles, Vesna Jan Mitrovič, Matjaž Debeljak a Špela Bončina. SNG (Slovensko narodno gledališče) drama opera balet Maribor Slovinské národní divadlo je největší kulturní institucí ve městě Maribor a celém severovýchodě Slovinska. Bylo založeno r. 1919 a prvním představením se stal Tugomer od Josipa Jurčiče28. Prvním vedoucím divadla byl Hinko Nučič. Během let 1941 až 1945 byla scéna zavřena z důvodu světové války. Nyní má divadlo pět oddělení: činohru, operu, balet, symfonický orchestr a Borštnik festival. Borštnik festival je každoroční desetidenní událostí. Během těchto dnů může účastník sledovat představení, zapojit se do diskusí, soutěží, může pozorovat exhibice a věnovat se spoustě dalších aktivit. Divadlo provozuje téměř 400 zaměstnanců. Každou sezónu uvádí třináct premiér (sedm činoher, čtyři opery a dva balety) a čtrnáct koncertů, což je dohromady 500 představení. Symfonický orchestr vede celkem jedenáct dirigentů. Flétnisty SNG jsou Alenka Goršič-Ernst, Eva Slana, Bojan Palčec a Mateja Kremljak (pikola). 26
Hrála se díla slovinských autorů Marije Kogoje, Slavka Osterce a Matija Bravničara. Slovinský dirigent Bogo Leskovic udělil divadlu cenu Phillips Grand Prix za světově nejlepší nahrávku roku. 28 Josip Jurčič (1844 – 1881) – byl slovinský realistický spisovatel a novinář. 27
23
Policejní orchestr (Policijski orkester) Policejní orchestr byl založen po druhé světové válce r. 1948 pod názvem Hudba lidské armády (Godba ljuckej milice). Ke konci padesátých let získal prostory v Galetově hradu (Galtov grad), kde sídlí dodnes. V r. 1972 změnil název na Hudba armády (Godba milice) a od r. 1992 nesl název Policejní hudba (Policejska godba). Svůj nynější název má od r. 2001. Orchestr hostil dirigenty z Austrálie, Rakouska, Německa a Nizozemska. Sám koncertoval v mnoha zemích Evropy. Interpretuje klasickou, filmovou, jazzovou hudbu, části z oper, baletů a muzikálů. Dodnes odehrál přes deset tisíc koncertů. Na flétnu zde hrají Dušanka Istenič, Barbara Knap a Mateja Kmet (pikola).
24
5. Významné slovinské osobnosti 5.1. Slovinští flétnisté Do kapitoly slovinští flétnisté můžeme zařadit také Mateje Zupana a Mateje Grahka (viz podkapitola 2.3.1. Současní flétnoví učitelé na Akademiji za glasbo v Lublani), Brinu Kafol a Irenu Kavčič (první flétnistky Simfoničniho orkesteru RTV Slovenia), Alju Velkavrh (flétnistka v orchestru Bamberg) a Martina Beliče (druhý
flétnista v Mnichovské filharmonii). Irena Grafenauer (*1957) Slovinská flétnistka začala hrát na flétnu již v osmi letech. Vystudovala konzervatoř a Akademiji za glasbo Lublani a poté
pokračovala
ve
studiích
u sólistů
Berlínské
filharmonie Karlheinze Zöllera29 a Aurèla Nicoleta30. Vyhrála tři první
ceny v mezinárodních soutěžích
v Bělehradě (1974), Ženevě (1978) a Mnichově (1979). Deset let působila v symfonickém orchestru Bavorského rozhlasu pod vedením dirigentů Rafaela Jeronýma Kubelíka31 a Sira Colina Davise32. Jako sólistka koncertovala téměř ve všech zemích Evropy, dále v USA, Austrálii a Japonsku, doprovázena byla i Berlínskou filharmonií, Evropským komorním orchestrem a zahrála si také pod taktovkou Leonarda Bernsteina33. Zúčastnila se festivalu komorní hudby v Lockenhausu (Rakousko). Od roku 1987 vyučuje na vysoké škole v Salzburgu. Získala ocenění Prešernov sklad. Za svoji kariéru nahrála třicet CD a je jedinou flétnistkou na světě, která nahrála sérii deseti CD u holandského vydavatele Philips.
29
Karlheinz Zöller (1928 – 2005) – byl německý hudebník, středoškolský učitel a flétnista Berlínské filharmonie. 30 Aurèle Nicolet (*1926) – je švýcarský flétnista, působil v Berlínské filharmonii. Studoval u Marcela Moyseho. Mezi Nikoletovy žáky patřil také Emmanuel Pahud. 31 Rafael Jeroným Kubelík (1914 – 1996) - světově proslulý český dirigent, skladatel a houslista. Interpretoval především díla českých a slovanských skladatelů. 32 Sir Colin Davis (1927 - 2013) – byl anglický dirigent, převážně působil v Londýnském symfonickém orchestru. Dirigoval však v Evropě i v USA. Učil na akademii v Londýně a na konzervatoři v Drážďanech. 33 Leonard Bernstein (1918 – 1990) byl americký dirigent, skladatel, klavírista a pedagog.
25
Aleš Kacjan (*1958) Aleš Kacjan studoval na Akademiji za glasbo v Lublani u Borise Čampy, v Londýně pod vedením Michie Benett34 a v Salzburgu s Irenou Grafenauer. Během studií získal ocenění Prešernov sklad a později Župančičevo ocenění města Lublaně35. Vyhrál na soutěži mladých umělců v Záhřebu. Od r. 1985 je flétnistou v orchestru Slovinské filharmonie. Je členem dechového kvinteta Slowind se kterým natočil celkem osm CD a DVD a koncertovali po Evropě, USA, v Mexiku a Mongolsku. Milena Lipovšek (*1976) Milena Lipovšek vystudovala Akademiji za glasbo v Lublani u profesora Fedje Rupla. V roce 2004 dokončila postgraduální studium. Od r. 1999 hraje jako první flétnistka v Simfoničnim orkesteru RTV Slovenia a učí na konzervatoři v Lublani a v Celje.
Spolupracovala s mnohými orchestry – s Národním komorním
divadlem opery a baletu v Lublani, orchestrem
Camerata
Labacensis,
Mahlerovým
komorním orchestrem, národní filharmonií OSESP Sao Paolo v Brazílii a Australskou komorní filharmonií. Je členem flétnového kvarteta Flutes unlimited a komorního souboru Opus 3. Pravidelně pořádá interpretační kurzy ve Slovinsku, Brazílii, Monte Negru a v Německu. Účastní se také doktorského studia integrativní psychoterapie na institutu IPSA v Lublani.
34
Michie Benett – Japonská flétnistka, manažerka, ředitelka a asistentka mezinárodních interpretačních kurzů Williama Benetta. 35 Župančičevo ocenění města Lublaně – je nejvyšším oceněním města Lublaně za vynikající výkony v oblasti umění a kultury, za rozvoj kultury v Lublani a za kladné odezvy ve Slovinsku i v zahraničí.
26
Irena Rovtar (*1987) Irena Rovtar započala svá flétnová studia na základní umělecké škole ve Škofje Loki a poté nastoupila na konzervatoř v Lublani, kde
ji
učila
pokračovala na
Draga
Ažman.
Akademiji
za
Dále glasbo
v Lublani pod vedením Karoliny Šantl Zupan.
Absolvovala
několik
interpretačních kurzů u Aleše Kacjana, Michaela
Martina
Koflera36,
Benoita
Fromangera37 a dalších. Je členkou komorních seskupení Trio Irenema, dechového kvinteta Kwindtet a flétnového kvarteta. Na soutěži Mladých slovinských hudebníků (Tekmovanje mladih slovenskih glasbenikov) získala čtyři první ceny a je laureátkou mezinárodní soutěže ve Valjevu. Na mezinárodní soutěži v Bělehradu obstála na druhém místě. V r. 2007 získala Škerjančevo ocenění a v r. 2009 obdržela cenu Prešernova sklada za výstup s triem Irenema. Nyní učí na konzervatoři v Lublani a koncertuje na postu druhé flétny v Simfoničnim orkesteru RTV Slovenia. Eva Nina Kuzmus (*1994) Eva Nina Kuzmus je jediná slovinská flétnistka, která obdržela prestižní titul vítěze mezinárodní soutěže Eurovision Song Contest 201038. Na flétnu začala hrát již ve svých sedmi letech. Vystudovala konzervatoř v Lublani pod vedením Mileny Lipovšek. Získala Škerjančevo ocenění (2010) a cenu Rista Savina (2011)39. První soutěží, které se zúčastnila a zároveň se stala její laureátkou, byla mezinárodní soutěž v Srbsku. Potom následovala dlouhá řada soutěží ve
36
Michael Martin Kofler (*1966) – je rakouský flétnista, učí na akademii v Salzburgu. Benoit Fromanger (*1956) – je francouzský dirigent, flétnista a pedagog. Učí na konzervatoři v Berlíně. 38 Eurovision Song Contest – je mezinárodní soutěž, pořádaná zeměmi, které jsou členy Evropské Unie. Probíhá již od r. 1956 a tím se stává vůbec nejdéle vysílajícím pořadem v televizi. Každou zemi reprezentuje jeden soutěžící s jednou písní. 39 Risto Savin (1859 – 1948) – byl slovinský důstojník a skladatel. Je po něm pojmenovaná základní umělecká škola v Žalci. Tam také probíhá soutěž, která nese jméno tohoto skladatele. 37
27
Slovinsku (TEMSIG), Rakousku, Německu, Francii, Chorvatsku a Itálii. Jako sólistka vystupovala s celou řadou slovinských orchestrů, Vídeňským rozhlasovým orchestrem, s Berlínským orchestrem mladých, se Sarajevskou filharmonií, se Záhřebským komorním orchestrem a dalšími. Zúčastnila se mnoha kurzů u Emmanuela Pahuda (Švýcarsko/Francie), Janose Balinta (Maďarsko), Davida Formissana (Itálie), Sira Jamese Galwaye (Irsko), Maxence Larrieu (Francie), Jana Ostrého (Česká republika), Karla-Heinze Schütze (Rakousko), Michela Debosta (Francie) a jiných. Nyní studuje u profesora Phillipa Bernolda40 a jeho dvou asistentů Juliena Beaudimenta41 a Gillese Cottina42 na konzervatoři v Lyonu (Conservatoire national supérieur musique et danse de Lyon ve Francii).
5.2. Slovinští skladatelé (komponující pro flétnu) Slovinských skladatelů, kteří složili něco pro flétnu, je poměrně mnoho. K níže jmenovaným bych zmínila ještě Alojzije Mihelčiče (sonatina pro flétnu), Makse Strmčnika (sonatina pro flétnu), Iva Petriče (sonáta), Pavla Šivice (sonáta), Igora Deklera (Amabile), Primoše Ramovše (Espanzija pro sólovou flétnu), Uroše Kreka (Espressivo) a Aldu Kumaru (Adagio). Blaž Pucihar Blaž Pucihar je slovinský klavírista a skladatel. Studoval na Akademiji za glasbo v Lublani, kde teď
doprovází
spolupracoval
studenty. se Sophie
Jako
korepetitor
Cherrier
(Francie),
Pierrem – Yves Artaudem (Francie), Liz Goodwin (Anglie), Benoitem Fromangerem (Francie) a dalšími. Flétnové dílo: 4 Little movements (jeho první skladba, r. 2003), Sonatina, Prima Sonata, For me, Concerto pro flétnu a smyčcový orchestr a Suita pro mládež (flétnový kvartet). Napsal spoustu sešitů s písněmi pro začínající flétnisty.
40
Philippe Bernold (*1960) – je francouzský flétnista a dirigent. Nyní se věnuje hlavně pedagogické činnosti. Učí komorní hru na Pařížské konzervatoři a hru na flétnu na konzervatoři v Lyonu. 41 Julien Beaudiment (*1978) – je francouzský flétnista, studoval v Paříži a v Londýně. Koncertuje s dechovým kvintetem Faust. 42 Gilles Cottin – je francouzský flétnista a pikolista. Hraje na pikolu v Národním operním orchestru v Lyonu (l’Orchestre de l’Opéra National de Lyon) a pravidelně pořádá interpretační kurzy.
28
Robert Kamplet (*1971) Robert Kamplet je slovinský skladatel. Učí na konzervatoři v Mariboru (od r. 1995), jazzovou improvizaci na pedagogické fakultě (obor hudební pedagogika) a na varhaní škole v Mariboru (předměty generál bas, improvizaci a kontrapunkt). Flétnové dílo: Jazzy, Venuše (Venera), Plejády (Plejada) a Radosti (Veselje) Peter Kopač (*1949) Peter Kopač je slovinský skladatel, klavírista a pedagog. Vystudoval skladbu na Akademiji za glasbo v Lublani. Flétnové dílo: Romance, Sonatina pro sólovou flétnu. Pavle Merkù (*1927) Pavle Merkù je slovinský skladatel, etnomuzikolog a etymolog. Skladbu se učil v Terstu. Zaměřuje se hlavně na komorní a sborovou skladbu. Flétnové dílo: Preludio, Píseň a tanec.
29
6. Slovinské soutěže TEMSIG (Tekmovanje mladih glasbenikov Republike Slovenije) Tato soutěž je jedna z nejvýznamnějších soutěží ve Slovinsku, svou tradici má již od r. 1961. Zúčastnit se jí mohou pouze slovinští hudebníci a tanečníci (balet a moderní tanec). Pořádá se každý rok a soutěží jak žáci základních uměleckých škol, tak studenti konzervatoří a Akademije za glasbo v sedmi až desíti věkových kategoriích. Flétnová kategorie je otevřená každý třetí rok. V 39. ročníku (2010) v nejstarší kategorii získala první místo Irena Rovtar, a v nižší kategorii Eva Nina Kuzmus. V porotě jsou výhradně slovinští umělci. Soutěžící může vyhrát finanční odměnu. EMONA (European Musicians ON Air) Mednarodno tekmovanje mladih pihalcev Emona je mezinárodní soutěž pro šest věkových kategorií (od dvanácti let po magisterské studium). Soutěž se koná každý lichý rok od r. 2009. Flétnisté nesoutěží ve vlastním oboru, jsou spojeni s klarinetisty a saxofonisty. V každé kategorii je nutno zahrát celý program zpaměti a z toho jednu skladbu slovinského autora. V porotě zasedají mezinárodní umělci na dřevěné dechové nástroje např. Jean-Yves Fourmeau (Francie), Lars Mlekusch (Rakousko), Giovanni Lanzini (Itálie), Ante Grgin (Srbsko), José-Daniel Castellon (Francie), Carlo Jans (Lucembursko) a další. Výherci bývají obdařeni finanční částkou. Svirél V období měsíců března a dubna 2014 se konal už šestý ročník této mezinárodní soutěže pro sólisty i komorní soubory. Účastní se muzikanti všech věkových kategorií. Pro tuto událost, která se koná každý rok, jsou pronajaty prostory hradu Štanjel (grad Štanjel). Součástí soutěže jsou také koncerty nejen vítězů, ale i slavných umělců. Jako ceny pro vítěze jsou připraveny finanční obnosy. Slovenska glasbena olimpiada Tato mezinárodní soutěž je tříkolová, pro žáky základních uměleckých škol (třináct až patnáct let) a konzervatoří (šestnáct až osmnáct let). Pořádá se každý rok od r. 2012. Pořadatelem je vedení Glasbena Mladina Slovenije a Akademija za glasbo v Lublani. V porotě zasedají slovinští umělci.
30
Tartini Tartini je mezinárodní soutěž pro smyčcové nástroje, klavír a komorní seskupení. Komorní seskupení jsou tvořena dvěma až pěti nástroji a musí obsahovat minimálně jednoho klavíristu, či hráče na smyčcový instrument. Zúčastnit se mohou umělci od sedmi do osmnácti let. Koná se v malebném přímořském městečku Piran. Výherce bývá odměněn finančním darem.
31
Závěr Zpracování této bakalářské diplomové práce mě velmi obohatilo. Poznala jsem spoustu skvělých slovinských flétnistů, učitelů a vyslechla množství koncertů a několik workshopů. Cítím i na sobě veliké pokroky zvláště ve hraní, ale i v přizpůsobení se místnímu aktivnímu životnímu stylu. Také jsem se mnoho dozvěděla o místním školském systému a došla jsem k názoru, že učit hru na flétnu se dá i jiným způsobem, než jak tomu je u nás. Mimo jiné jsem si čerpáním z převážně slovinských pramenů procvičila slovinský jazyk. Zhodnotila bych, že úroveň slovinských flétnistů je poměrně vysoká, hrají velmi aktivně, výrazně a s hlubokým citem. Nejvíce mě překvapily dovednosti muzikantů na základních uměleckých školách a konzervatořích. Pokud bych měla srovnat slovinské a české flétnisty, shledávám jejich úroveň velmi podobnou. Je poznat, že se pohybuji na slovanském území. Místní hudební myšlení a interpretace je mi blízká. Slyšela jsem několik flétnistů interpretujících české skladby (Bohuslav Martinů – First sonata, Otmar Mácha – Variace a další) a jejich provedení se mi až na maličkosti líbila. Byla jsem překvapená, že zdejší repertoár je dost široký. Mnohokrát se mi stalo, že jsem na flétnovém koncertě několik skladeb neznala. Velice jsem si užila rozhovory s osobnostmi i s dalšími lidmi na univerzitě. Všichni byli velice ochotní, milí a vstřícní. Je to malá země, ale velmi bohatá na kulturu, sport i přírodní krásy. Dle mého názoru má prostředí, ve kterém žijeme velký vliv na naši uměleckou tvorbu, proto jsou Slovinci výborní muzikanti. Cílem mé diplomové práce bylo seznámit se se slovinskou kulturou, flétnovou tradicí a se vším, co se flétny týče. Snažila jsem se čtenáři přiblížit možnosti místních flétnistů i nejznámější osobnosti. Věřím, že slovinský přístup na základních uměleckých školách a konzervatořích by mohl být inspirací českému hudebnímu vzdělávání. Téma Slovinská flétnová škola by si zasloužilo sepsat v mnohem delší práci.
32
Použité informační zdroje BUH, Tomaž. Zbornik 2003/2004: Zbornik sredne glasbene in baletne šole Ljubljana. Offset tisk Verènik s.p., Domžale. duben 2005, ISSN 1318-788. Enciklopedija Slovenije. (1988). Knjiga 2. Ljubljana: Mladinska knjiga. Koter, Darja. Slovenska glasba 1848–1918. Zbirka Koda. Ljubljana: Študentska založba, 2012. Koter, Darja. Slovenska glasba 1918–1991. Zbirka Koda. Ljubljana: Študentska založba, 2012. Mitja Brodar, Stara kamena doba v Sloveniji, Ljubljana 2009
http://www.borstnikovo.si/en/ http://cogweb.ucla.edu/ep/FluteDebate.html http://en.wikipedia.org/wiki/Divje_Babe http://karolinasantlzupan.com/ http://sl.wikipedia.org/wiki/Boris_%C4%8Campa http://sl.wikipedia.org/wiki/Fedja_Rupel http://sl.wikipedia.org/wiki/Slovenska_glasba http://temsig.si/temsig_obvestila http://upol.si/svirel http://www.ag.uni-lj.si/e_files/novice/SOLISTIcNI%20RECITAL%20AG%2010.pdf http://www.cd-cc.si/sl/ http://www.eurovision.tv http://www.eva-ninakozmus.com http://www.filharmonija.si http://www.glasbenamladina.si/ http://www.gsskofjaloka.si/domov http://www.gszagorje.si 33
http://www.julienbeaudiment.com http://www.kgbl.si/Stran/15/zgodovina http://www.ljubljana.si/si/ljubljana/priznanja-mol/zupanciceva-nagrada/ http://www.marioancillotti.it/index.html http://www.matejgrahek.com/en/flute-studio/ http://www.matejzupan.com/Matej-Zupan-flute/Welcome.html http://www.mizs.gov.si/si/delovna_podrocja/direktorat_za_predsolsko_vzgojo_in_os novno_solstvo/glasbeno_izobrazevanje/seznam_glasbenih_sol/ http://www.mk.gov.si/si/o_ministrstvu/strokovne_komisije_sveti_sklad/presernov_sk lad/ http://www.opera.si/en/home/ http://www.philippebernold.com http://www.policija.si/index.php/delovna-podroja/926-policijski-okrester?lang= http://www.puciharmusic.net/ http://www.rtvslo.si/simfoniki/clani.php http://www.sng-mb.si/opera-balet/ http://www.williambennettflute.com/tutors.html
34
Seznam ilustrací Obrázek č. 1: Neandrtálská kostěná flétna
Obrázek č. 2: Boris Čampa
Obrázek č. 3: Fedja Rupel
35
Obrázek č. 4: Matej Zupan
Obrázek č. 5: Matej Grahek
Obrázek č. 6: Karolina Šantl Zupan
36
Obrázek č. 7: Ana Kavčič Pucihar
Vyučovací hodina Any Kavčič Pucihar
37
38
Obrázek č. 8: Liza Hawlina Prešiček
Vyučovací hodina Lizy Hawliny Prešiček
39
Obrázek č. 9: Irena Grafenauer
Obrázek č. 10: Aleš Kacjan
Obrázek č. 11: Milena Lipovšek
40
Obrázek č. 12: Irena Rovtar
Obrázek č. 13: Eva Nina Kuzmus
Obrázek č. 14: Blaž Pucihar
41
Seznam příloh Příloha č. 1 Doporučený notový materiál pro základní umělecké školy 1. třída Hudební školy a etudy: T. Buh/N.Tomšič: Flétnová škola (do čísla 80), (DZS) T. Wye: A beginner’s book for the Flute (I.), (do 20. lekce), (Novello) Wastall: Learn as you play flute (do 16. lekce), (Boosey&Hawkes) C. P. Herfurth/H. M. Stuart: A tune a day I (do čísla 20), (Boston music company) Lyons: Take up the flute (Chester music) E. Köhler, op. 53, (I.): Flétnová škola (do čísla 40), (Zimmermann Frankfurt) G. Gariboldi: Ubungen (dočísla 25), (Leduc) E. Prill, op. 7 (I.): Flétnová škola (do čísla 63), (Zimmermann Frankfurt) Skladby: C. Cui: Scherzetto (Leduc) M. Defaye: Suite florale (Leduc) R. Degenne: Simplement (Leduc) M. O. Dupin: Balada, Ligne, Pour Catherine, Petit Jeu (Leduc) P. Villette: 6 pieces faciles (Leduc) V. v. Beekum: Ouverture deel 1 (Harmonia Hilversum) L. Goodwin: The Fife Book (Just Flutes) Výběr z: Brimhall: 50 selected children’s classics Dexter: A tune a day (repertoire book), (Chester music) Pollock-Sebba: Abracadabra (A&C Black London) Skladby z flétnové školy Buh-Tomšič 2. třída Hudební školy a etudy: T. Buh/N.Tomšič: Flétnová škola (DZS) T. Wye: A beginner’s book for the Flute (I.), (Novello) Wastall: Learn as you play flute (Boosey&Hawkes) G. Gariboldi, op. 30: Easy and progressive studies (I.), (Editon Budapest)
42
E. Köhler, op. 53, (I.): Flétnová škola (do čísla 63), (Zimmermann Frankfurt) Gariboldi: Übungen (do čísla 39), (Leduc), E. Prill, op. 7, (I.): Flétnová škola (do čísla 93), (Zimmermann Frankfurt) C. Cheret: 18 Petites EtudesRythmique (Billaudot). Skladby: Dautremer: A Petites Pas (Leduc) E. Kronke: Kolibris (Zimmermann) G. Meunier-J. C. Diot: Berceuse pour Theobald (Lemoine) G. Meunier-J. C. Diot: Berceuse pour Vincent (Lemoine) L. F. Trelate: Ariette (Leduc) G. Grognet: L´Automate (Leduc) P. Houdy: Pastourelle (Leduc) N. Kai: Andante (Leduc) O. Lagger: Danse, Marine, Martial, Romance, Souvenir (Leduc) Výběr z: Stuart: Flute fancies (Chappel) Lyons: Useful flute solos (I.), (Nova) L. Moyse: A treasury of flute music (Schirmer) G. Kovacs/V. Bantai: Flute music for beginners (Edition Budapest) Mower: Landscapes (Itchy Fingers Publications) 3. třída Hudební školy a etudy: G. Gariboldi: Methode complete (I.), (do čísla 60), (Leduc) G. Gariboldi, op. 30: Easy and progressive studies (II.), (Edition Budapest) R. Heriche: Etude 24 + 4 (Gerard Billadudot) G. Gariboldi: Etudes Mignonnes (Leduc) G. Gariboldi: Übungen (Leduc) E. Köhler, op. 53, (I.): Flétnová škola (Zimmermann Frankfurt). Skladby: J. S. Bach: Úryvky ze Suity h-moll (Peters) V. Bantai: 3 Menuety, 3 Gavotte (Edition Budapest) E. Bozza: Quatre Pieces Faciles (United music) V. Lovec: Utrinki (DZS) M. Poot: Sicilienne (Leduc) 43
F. Rupel: Lehké koncertní skladby (DZS) G. Ph. Telemann: Úryvky ze Suity a-moll (Peters) H. Vachey: Intermezzo (Leduc) G. Meunier-J. C. Diot: La Valse a mis le temps (Lemoine) Lehké barokní sonáty (Marcello, Veracini, Telemann) 4. třída Hudební školy a etudy: G. Gariboldi: Methode Complete (I.), (Leduc) G. Gariboldi: 20 Petites etudes (Leduc) E. Köhler, op. 93: Übungen (Zimmermann Frankfurt) M. Moyse: 24 malých etud s variacemi (Leduc) E. Köhler, op. 54: Flétnová škola (Zimmermann Frankfurt). Skladby: V. Bantai: 3 Tamburini (Edition Budapest) J. Charpentier: Pour Syrinx (Leduc) R. Clerisse: Au Fil de L’Eau (Gerard Billaudot) C. Debussy: The Little Negro (Leduc) G. Fauré: Berceuse, Siciliana (United Music) J. Ibert: Le petite Ane Blanc (Leduc) W. Popp: Skladby (op. 496, op. 471, op. 526), (Zimmermann) F. Rupel: Lehké koncertní skladby (DZS) I. Štuhec: Bagatele (DZS) A. Vivaldi: Sonata F-dur (Schot) J. G. Linicke: Koncert (Peters) G. Meunier: Vivaldi (Lemoine) R. Clerisse: Fantaisie (Leduc) Lehké barokní sonáty (Vivaldi, Telemann, Naudot) 5. třída Hudební školy a etudy: J. Andersen, op. 11: 18 etud (Shirmer) J. Demerseman: 50 etudes melodiques I. (Leduc) G. Gariboldi: 20 Etudes Chantantes (Leduc) G. Gariboldi: Etudes Journaliers (Leduc) E. Köhler, op. 33 (I.): Ubungen (Zimmermann Frankfurt) 44
J. v. Beekum: Fabulous Flutes (Harminia Hilversum). Skladby: C. Chaminade: Pastorale Enfantine (Enoch) G. Fauré: Piece (United Music) R. Lannoy: Pastourelle a Rigaudon (Leduc) G. Pergolesi: Koncert (Leduc) H. Busser: Les Cygnes (Leduc) H. Busser: Les Ecureuils (Leduc) R. G. Montbrun: Valse caprice (Leduc) M. Moyse: Sicilienne, Sarabande, Menuet I., II. (Leduc) W. A. Mozart: Andante Noble: Le Petit Rouet (Leduc) F. Rupel: Lehké koncertní skladby (DZS) G. Meunier: Au Crepuscule (Lemoine) G. Meunier: Air Classique (Lemoine) P. Taffanel: Allegretto grazioso & Allegretto scherzando (Pan Educational) P. Taffanel: Allegretto grazioso & Allegro (Hunt Edition) Barokní sonáty (Händel, Quantz, Loeillet, Veracini) 6. třída Hudební školy a etudy: H. Gagnebin: 24 Pieces Recreatives E. Köhler, op. 66: Romantické etudy (Zimmermann Frankfurt) G. Gariboldi: Methode complete, 2. del (Leduc) G. Gariboldi: Etudes des style (Leduc) Skladby: R. Bariller: Pluies d´Avril (Leduc) Ch. W. Gluck: Koncert (Amadeus) B. Godard: Allegretto (Chester music) J. Ibert: Entr´acte (Leduc) G. Robbins: Danse (Leduc) G. Tartini: Koncert G-dur (Sikorski) A. Vivaldi: Koncert (International Music Company) Zach: Koncert D-dur (Panton)
45
G. Meunier: L’Apache (Lemoine) Barokní sonáty (Händel, Mozart, Telemann, Vinci) 7. třída Hudební školy a etudy: M. A. Reichert: 6 denních cvičení T. Wye: Metoda cvičení (I. Tón, II. Technika, III. Artikulace) Drouet: 25 études célebres (Leduc) G. Gariboldi: Grandes Etudes des style (Leduc) Skladby: T. Albinoni: Koncert H. Tomasi: Le petit chervrier corse (Leduc) J. Ibert: Histoires (Leduc) L. v. Beethoven: Poloneza G. Bizet: Entra'acte Albinoni: Koncert A. Vivaldi: Koncerty (International Music Company) Barokní a klasicistní sonáty (Händel, Mozart, Telemann, Vinci, Vivaldi, Belinzanni, C. P. E. Bach, J. S. Bach, Platti …). 8. třída Hudební školy a etudy: P. L. Graf: Check up M. A. Reichert: 6 denních cvičení T. Wye: Metoda cvičení (IV. Intonace a vibrato, V. Stupnice, VI. Cvičení pro náročné) Drouet: 25 études célebres (Leduc) Demersseman: 50 melodických etud (Leduc) Gariboldi: Exercises journaliers, op. 89 (led) Skladby: G. P. Telemann: Suita a-moll G. P. Telemann: 12 fantazie pro sólovou flétnu F. Devienne: Koncert č. 2 D-dur J. Haydn: Koncert D-dur F. Chopin: Variace na téma Rossiniho opery Popelka C. Debussy: Syrinx 46
E. Bozza: Aria C. Saint-Saens: Romanca P. Hindemith: Sonata Barokní a klasicistní sonáty (Händel, Mozart, Telemann, Vinci, Vivaldi, Belinzanni, C. P. E. Bach, J. S. Bach, Platti …)
47
Příloha č. 2 Doporučený notový materiál pro konzervatoře Tónová a technická cvičení: M. Moyse: De la sonorite P. Bernold: Art d' Embouchure P. L. Graf: Check up T. Wye: Ton W. Richter: Konditionstraining fur den Flotenansatz M. Moyse: Gammes et Arpeges M. Moyse: Daily Exercises M. Moyse: Etudes et Exercises Techniques M. Moyse: Tone Developement through Interpretation Taffanel – Gaubert: 17 daily exercises M. A. Reichart: 7 daily exercises G. Gariboldi: Etude complete des gammes op. 127 T. Wye: Tehnika, Intonacija, Artikulacija, Dihanje 1. ročník: Etudy G. Gariboldi: Etudes Mignonnes, op. 131, 20 Petites Etudes, op. 132, Etudes Chantantes, op. 88, Exercises Journaliers, op. 89 J. Demersseman: 50 Melodische Etüden, op. 4, I. díl, J. Andersen: 18 Petites Etudes, op. 41, E. Köhler: Der Fortschritt im Flötenspiel, op. 33, I. díl, M. Moyse: 25 Vingt cinq Etudes Melodiques avec variations L. Hugues: 40 Übungsstücke für Flöte, op. 101 J. Andersen: 24 Petites Etudes, op. 33 F. der Grosse: Das Flötenbuch, 100 tägliche Übungen Povinné: G. Gariboldi: Grandes Etudes de Style, op. 134 L. Drouet: 25 Etudes Celebres Sonáty: G. F. Händel, B. Marcello, L. Vinci, J. J. Quantz, G. F. Telemann, C. Ph. E. Bach, F. der Grosse, F. M. Veracini, J. A. Hasse
48
Koncerty: G. Tartini: G dur, C. W. Gluck: G dur, T. Albinoni: G dur, G. B. Pergolesi: G dur Skladby: B. Godard: Suite de 3 Morceaux, op. 116, Allegretto A. Hačaturjan: Three Pieces J. Rutter: Suite Antique E. Coriolis: Humoresque F. Schubert: Sonatina A. Dvorak: Sonatina, op. 100 W. A. Mozart: Andante, KV 315 G. Faure: Piece, Siciliana, op. 78 C. Saint-Saens: Romanca P. Kopač: Romanca I. Štuhec: Tri bagatele 2. ročník Etudy: H. Genzmer: Neuzeitliche etüden I. díl J. Casterede: Douze Etudes pour Flute Cramer: 100 Etudes Faciles et Progressives Kreutzer: Vingt Etudes B. Berbiguier: 18 Etudes J. M. Damase: 25 Etudes J. Donjon: 8 Etudes de Salon Povinné: J. Demersseman: 50 Melodische Etüden, op. 4, II. díl E. Köhler: Der Fortschritt im Flötenspiel, op. 33, II. díl Sonáty: J. S. Bach: Sonata g mol G. F. Telemann: Fantazije W. A. Mozart: Sonata č. 3, 5 G. Donizzeti: Sonata C. Ph. E. Bach: Hamburská sonáta Koncerty: 49
J. Haydn: Koncert D dur L. Boccherini: Koncert D dur A. Vivaldi: La tempesta di mare, op. 10,nr. 12, La Notte, op. 10, nr. 2, Il Gardellino, op. 10, nr. 3 J. S. Bach: Koncert a mol Skladby: J. Ibert: Jeux Sonatine W. A. Mozart: Rondo, KV 184 A. Weber: Scherzetto P. Camus: Chanson et Badinerie A. Jolivet: Fantaisie – Caprice A. Casella: Barcarola et Scherzo Č. Sojer Voglar: Tango F. Doppler: Nocturne, Berceuse, Mazurka F. Chopin: Téma a variace na Rossiniho téma J. E. Aubain: Air Baroque E. Kronke: Suita v starem stilu P. Taffanel: Andante Pastoral et Scherzettino H. Harty: In Ireland 3. a 4. ročník Etudy (3. ročník): B. T. Berbiguier: Grandes etudes Caracteristiques T. Boehm: 24 Caprices – Etudes, op. 26 Studies on Bach, I. in II.díl J. Andersen; 24 Grandes Etudes, op. 15 G. Gariboldi: L'art de Preluder, op. 149 Povinné E. Köhler: Der Fortschritt im Flötenspiel, op. 33, III díl G. Gariboldi: Grandes exercices pour la flute, op. 139 Etudy (4. ročník): A. B. Fürstenau: Bouquet des Tons, 24 studies, op. 125 A. B. Fürstenau: 26 Studien, op. 107, I. in II. díl A. B. Fürstenau: 6 Grandes etudes, op. 15 Soussmann: Vingt Quatre Etudes Journaliers, op. 53 50
J. Andersen: 24 Etudes, op. 21 H. Genzmer: Neuzeitliche etüden II. díl J. M. Damase: 24 Etudes Sonáty: Sonáty J. S. Bacha (2., 3., 4., 6.), J. J. Quantze C. Ph. E. Bach, J-J. Naudot P. Hindemith: Sonata (1936) F. Poulenc: Sonata Koncerty: C. Stamitz: Koncert D dur J. J. Quantz: Koncert G dur W. A. Mozart: G dur, KV 313 ali D dur, KV 314 W. Blodek: Koncert C. Ph. E. Bach: Koncert d mol Skladby: G. Faure: Fantazija, op. 79 G. Enesco: Cantabile et Presto C. Chaminade: Concertino, op. 107 E. Bozza: Soir Dans les Montagnes A. Roussel: Joueurs de Flute A. Perilhou: Ballade F. Kuhlau: 3 Fantazije, op. 95 P. Gaubert: Nocturno et Allegro Scherzando, Fantazija, Sonata L. Ganne: Andante et Scherzo G. Hüe: Fantazija F. Borne: Fantaisie brillante sur Carmen A. Casella: Sicilienne et Burlesque F. Doppler: Hungarian Pastoral Fantasy, op. 26 J. Mouquet: La Flute de Pan, op. 15 D. Millhaud: Sonatina C. M. Widor: Suita, op. 34, nr. 1 J. Gade: Tango fantasia C. Reinecke: Ballade H. Busser: Preludij in Scherzo 51
Sólové skadby: C. Debussy: Syrinx A. Honegger: Dans de la Chevre C. Ph. E. Bach: Sonata a mol, W. Q. 132 P. Hindemith: 8 Stucke (1972) J. Ibert: Piece Slovinské skladby: J. Golob: Skica A. Ajdič: Zvočni pejsaž B. Pucihar: 4 little movements B. Pucihar: Sonatina V. Žuraj: Tango U. Krek: Espressivo
52
Příloha č. 3 Doporučený notový materiál pro akademii (bakalářské studium) 1. ročník Technická cvičení a etudy: T. Wye Complete daily exercises P. Taffanel Daily exercises and scales S. Karg – Elert 30 Caprices op. 107 G. Lacour 28 Etudes J. Andersen 24 Etudes op. 60 Sólové skladby: G. Ph. Telemann - Fantazie – výběr J. Ibert - Piece Sonáty: F. Poulenc - Sonáta J. S. Bach - Sonáty – výběr P. Hindemith - Sonata Koncerty: F. Devienne - Koncert D dur F. Benda - Koncert e moll F. A. Rosetti - Koncert D dur J. Kvandal - Koncert Skladby: H. Tomasi - Concertino C. Chaminade - Concertino G. Hue - Fantazie C. Reinecke - Ballada Ph. Gaubert - Fantazie L.Ganne - Andante et scherzo P. Mihelčič - Sonatina U. Krek – Espressivo 2. ročník Technická cvičení a etudy: M.Moyse - Exercises journalies
53
J. M. Damase - 24 Grandes etudes J. Donjon - Etudes de Salon Sólové skladby: L. Libermann - Soliloquy P. O. Ferroud - Trois pieces F. Kuhlau - 12 Caprices op. 10 Sonáty: J. S. Bach - Sonáty – výběr J. Moquet - Sonata » La Flute de Pan « op. 15 H. Genzmer - Sonata 1 in 2 F. Poulenc - Sonata Koncerty: W. A. Mozart - Koncert G dur F. Devienne - Koncert D dur J. Revier - Koncert C. Ph. E. Bach - Koncert d moll Skladby: F. Martin - Ballada D. Milhaud - Sonatina F. Doppler - Maďarská fantazie A.Casella - Sicilienne et BurlesqueB F. Kuhlau - Divertimenti 1 – 6 O. Messien - Le merle noir J. Golob - Skica J.Kopač - Romanca Orchestrální sóla: L. van Beethoven W. A. Mozart J. Haydn A. Dvořák 3. ročník Technická cvičení a etudy: N. Paganini - 24 Caprices M. Moyse - Dix etudes d'apres Wieniawsky 54
Sólové skladby: E. Bozza - Image J. S. Bach - Sonata a moll Sonáty: J. S. Bach Sonáty – výběr W. Piston - Sonata F. Kuhlau- Sonata Concertatnte op. 85 E. Schulhof - Sonata I.Petrič - Sonata Koncerty: W. A. Mozart - Koncert v D duru B. Romberg - Koncert h moll S. Mercadante - Koncert e moll M. Arnold - Koncert op. 45 Skladby: H. Dutilleux - Sonatina Ch. M. Widor - Suita op. 34 R. Muczynski - Moments op. 47 F. Doppler - Air valaques op. 10 J. Demersmann - Solo de Concert nr.6 op. 82 L. van Beethoven - Serenada op. 41 B. Pucihar - 4 little movments Orchestrální sóla: J. Brahms F. Schubert R. Schumann P. I. Čajkovskij Doporučený notový materiál pro akademii (magisterské studium) 1. ročník Technická cvičení a etudy: Paganini - 24 Caprices L. de Lorenzo - Non plus ultra Sólové skladby:
55
S. Karg Elert – Appassionata L. de Lorenzo - Suita Mythologique op. 38 T. Takemitsu - Air K. Fukushima -Mei Sonáty: C. Reinecke - Undine op. 167 B. Martinů - First sonáta R. Muczynski - Sonata L. Liebermann - Sonata Koncerty: C. Reinecke Koncert C. Nielsen Koncert Skladby: P. Sancan – Sonatina Th. Boehm - Grande Polonaise op. 16 Ch. M. Widor – Suita P. Taffanel - Fantazija » Freishutz « O. Messien - Le merle noir Výběr skladeb slovinských autorů Orchestrální sóla 2.ročník Etudy: M. Moyse - Dix etudes apres Wienawsky M. Moyse - Dix etudes apres Chopin Sólové skladby: A. Jolivet - Cinq Incatations J. Francaix - Suita E. Von Dohnany - Passacaglia L. Berio - Sequenza Sonáty: J. Feld – Sonata A. Jolivet – Sonata C. Franck – Sonata S. Prokofjev – Sonata 56
J. Francaix - Sonata Koncerty: J. Ibert - Koncert J. Feld – Koncert A. Jolivet – Koncert J. Rodrigo - Koncert A. Chačaturian - Koncert Skladby: A. Jolivet - Chant de Linos F. Schubert - Variace J. Francaix - Divertimento Skladby slovinských autorů
57
