UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ
SLOUP PANNY MARIE KARMELSKÉ VE FRÝDLANTU NAD OSTRAVICÍ bakalářská diplomová práce
Zuzana Skotnicová
Vedoucí práce: doc. Martin Pavlíček, Ph.D.
Olomouc 2015
Prohlašuji,
že
jsem
svou
bakalářskou
diplomovou
práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. Zuzana Skotnicová V Olomouci dne 7. 5. 2015 Rozsah práce: 70 436 znaků
..................
Touto
cestou
bych
ráda
poděkovala
zaměstnancům
Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku, kteří mi zpřístupnili množství potřebných materiálů. Můj dík patří také panu faráři Mgr. Petru Fichnovi z Frýdlantu
nad Ostravicí
dohledávání informace. osloveným
studijního Dále
bych
ochotný
chtěla
farnostem
badatelskou
činností,
informace.
Pracovníkům
ústavu
ochotnou
přístup
materiálu
arcibiskupstvím,
římskokatolickým
za
za
a
poděkovat
při
cenné všem
biskupstvím
za udělené
fotografie
a
Národního spolupráci
a
souhlasy
s
poskytnuté památkového
a
poskytnutí
fotodokumentace. Stejně tak děkuji vedoucímu své bakalářské práce doc. Martinu Pavlíčkovi, Ph.D. za cenné
rady
a odborné
vedení.
V neposlední
řadě
svůj vděk obracím k mé rodině i přátelům za pomoc a podporu při studiu.
Obsah 1 Úvod ............................................... 5 2 Dosavadní stav bádání .............................. 6 3 Vznik a historie karmelitánského řádu .............. 7 4 Karmelitánský řád v českých zemích ................. 9 5 Škapulířové bratrstvo ve Frýdlantu nad Ostravicí ... 11 6 Sloup Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu nad Ostravicí ........................................... 13 6.1 Popis, formálně stylový a ikonografický rozbor díla .............................................. 14 6.2 Autorství ..................................... 16 7 Panna Marie Karmelská ............................. 18 8 Panna Marie Karmelská ve výtvarném umění .......... 20 9 Závěr ............................................. 51 10 Prameny .......................................... 54 11 Literatura ....................................... 55 12 Internetové zdroje ............................... 58 13 Seznam vyobrazení v obrazové příloze ............. 60 14 Seznam obrazové přílohy na CD .................... 68 15 Obrazová příloha ................................. 80 16 Anotace ......................................... 108
1 Úvod
Barokní
sloup
Panny
Marie
Karmelské
stojící
na náměstí v centru města Frýdlant nad Ostravicí připomíná zdejší činnost škapulířového bratrstva. V době
baroka
se
tato bratrstva i
úcta k Panně
Marii Karmelské šířila kraji. Cílem mé bakalářské práce je ucelit získané informace
ke
ve Frýdlantu
sloupu nad
Panny
Ostravicí
a
Marie
Karmelské
ikonograficky
jej
popsat spolu s ostatními výtvarnými díly P. Marie Karmelské v českých zemích. Úvodní kapitola shrne informace o dosavadním stavu
bádání
problematice
památky. nastíním
karmelitánského zemí
a
Dále
řádu,
zvláště
pro
obecný jeho pak
přehled
vznik
a
rozšíření usazení
v dané
historii do českých
karmelitánů
ve Frýdlantu nad Ostravicí. Šestá kapitola se bude předně zabývat stylově formálním sloupu
a
Panny
nad Ostravicí. stavebně po roce
ikonografickým Marie Zde
historické 1731
spolu
popisem
Karmelské také
uvedu
ve
Frýdlantu
veškeré
informace, s
samotného
vývoj
známé sloupu
restaurátorskými
zásahy
a možná autorství. Součástí
bakalářské
práce
a
poslední
obsáhlejší kapitolou je nepřímý katalog míst úcty k
Panně
Marii
a ikonografická stranách
Karmelské analýza
kapitoly
skrze
těchto
se
výtvarné děl.
seznámíme
Na
umění prvních
s vybranými
příklady výtvarného umění ze zahraničí a poté se zaměříme na české území.
5
2 Dosavadní stav bádání
Zmínky nejsou
v literatuře
mnohé.
Ani
o
této
v kronikách
sochařské farního
práci
úřadu
se
o postavení samotného sloupu Panny Marie Karmelské nenachází nic písemného. Datace
vzniku
sochy
vychází
pouze
z rytého
letopočtu na zadní straně sloupu. Ve farní kronice z pozdějších
let
se
objevují
jen
informace
o pozdějších opravách a rekonstrukcích.1 Sloup Panny Marie Karmelské zmiňuje tehdejší farář
Pavel
G.
místního
Cetkovský
Farníčku,
na internetových úctě
Píše a
v příloze
který
stránkách
nad Ostravicí.2 následné
(1993-1995)
o
nalezneme
farnosti
údajné
světelných
Frýdlant
dataci
průvodech
vzniku, vedených
ke sloupu o svátku P. M. Karmelské. O sloupu P. Marie Karmelské se dočteme také v knize
Bohumila
a Slezska 1
3
Samka,
Umělecké
památky
Moravy
z roku 1994, kde je pod heslem města
Frýdlant nad Ostravicí mariánský sloup uveden. V publikaci
Dějiny
Lubna a Nové Vsi4 v jednom r. 1731 což je
rozhodně
o vybudování
nad
Ostravicí,
vydané r. 2009 Jan Al Saheb
z odstavců z darů
Frýdlantu píše
členů
o
vystavění
škapulířového
pravděpodobnější
sloupu
za
vlastní
sloupu
bratrstva,
nežli
pověst
náklady
občana
Pituchy, obchodníka s máslem.5 1
Kapitola 6, s. 11. http://www.farnostfrydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65:sochy &catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 5. 3. 2015 3 Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, Praha 1994, s. 449-450. 4 Jan Al Saheb – Petr Maršálek – David Pindur et al., Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové Vsi, Ostrava 2009, s. 127. 2
5
Státní okresní archiv Frýdek-Místek, Pamětní kniha farnosti Frýdlant nad Ostravicí 1. díl, s. 69.
6
3 Vznik a historie karmelitánského řádu
Karmelitánský ve Svaté původně Horu
zemi
pojítku
vznikl
počátkem
přišli
Karmel
řád
spolu
si
za
s prorokem
13.
na
století.
s vojsky své
hoře
a
Poustevníci
křížových
útočiště
Eliášem
Karmel výprav.
vybrali
díky
obtížnému
přístupu
spojilo
sepsání
skrze prudké svahy a rokle.6 Poutníky pravidel
do
pro
společenství
život,
sv.
Albertem,
patriarchou
jeruzalémským. Mezi zmiňuje
lety o
1220-1230
se
karmelitánském
francouzský
sídle
´okolo
poutník krásného
kostela Panny Marie´, čímž je doložena mariánská tradice karmelitánů. V následujících letech se kvůli mnohým vpádům Saracénů
poustevníci
přesouvat
na
území
od
roku
Evropy.
1238
První
počínají
kláštery
byly
zakládány na Kypru, Sicílii, v Anglii a Francii. Výrazný již dál
poustevnický nemohl
charakter
vzkvétat.
Řád
však
v Evropě
přesídlil
z důvodů
udržitelnosti do měst a tak r. 1247 karmelitáni požádali
papeže
Albertovy
řehole
žebravých
řádů.
Inocence
IV.
k evropským Na
konci
o
poměrům
13.
modifikaci ve
století
smyslu se
řád
výrazně rozšířil v celkovém počtu asi sto padesáti klášterů.7 Svého významu ve 14. století dosáhlo vzdělání a otevřenost vůči studiu na univerzitách. Krize 15.
století,
a stoletá
válka
nejednotná mezi
církev,
Francií
6
a
černý
Anglií
mor
přispěla
Silvano Giordano (ed.), Karmel ve Svaté zemi, Kostelní Vydří 2006, s. 12-25. 7 Ulrich Dobhan, Spiritualita Karmelu, Kostelní Vydří 1994, s. 4552.
7
k duchovnímu zmatku, který v řádu rozpoutal první velkou
reformu
představený
zvanou
Jan
mantovskou.
Soreth
Generální
(1441-1471)
se
snažil
vzchopit řád z úpadku a obnovit řeholní horlivost. Položil
také
Nejdůležitější sv. Terezie
základy
ženské
reformou
z Ávily,
ke kontemplaci.
se
ovšem
která
Vyústila
větve stala
usilovala posléze
o
ve
řádu. reforma návrat vlastní
nezávislý řád bosých karmelitánů. Josefínské reformy zasahující do náboženských poměrů zasáhly i karmelitánský řád, jehož kláštery byly roku 1782 zrušeny jako neužitečné pro stát. Reforma
postihla
nejen
Rakousko
a
země
na
něm
závislé, ale posléze i Francii, Belgii, Nizozemí Španělsko a Portugalsko.8 Znovuzrození klášterů spolu
v USA
řádu a
s obnovením
přichází
Austrálii klášterů
se
v letech
založením 1864-1882
v evropských
závěrem 19. století a počátkem 20. století.9
8 9
Ibidem. Kostelní Vydří, Kostelní Vydří 1996, s. 52.
8
zemích
4 Karmelitánský řád v českých zemích
V českých
zemích
se
karmelitáni
Saska10
ze
usídlili roku 1347 v Praze na pozvání Karla IV. při nově budovaném klášteře s kostelem Panny Marie Sněžné.
Roku
1351
byl
osazen
také
klášter
v Tachově. Český karmel však neměl dlouhého trvání a v důsledku husitských sporů docházelo k potížím, které
vyvrcholily
roku
1419
vypleněním
kláštera
Panny Marie Sněžné v Praze, stejně jako o osm let později v klášteře Tachovském. Západní v Rabštejně reformaci
Čechy a
se
s karmelitány
1485
v Chýši.
také
zanikly v 30.
však
Díky
setkaly
1483
protestantské -
40.
letech
16. století.11 Obnova
přišla
hlavně
díky
reformě12
tourské
roku 1624 v Chýši a o tři roky později v Praze, tentokrát Marie
však
u
Sněžné
Následovalo
sv. Havla, již
založení
neboť
spravovali řeholních
kostel Panny františkáni. domů
v Plané
a Rakovníku.13 Osvícenské hnutí Josefa II. pak zcela zrušilo i
české
kláštery
karmelitánského
řádu
a karmelitáni byli zpět do českých zemí, konkrétně do Kostelního Vydří povoláni roku 1908 z Rakouska. Přílišné
naději
rozrůstání
domácích
sil
však
zabránila doba okupace a komunismu. Až nastolení demokracie
roku
1989
přineslo
10
nejen
Karmelu
Milan M. Buben, Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích, III. díl, II. svazek: Žebravé řády, Praha 2007, s. 167. 11 Průvodce výstavou z dějin karmelitánského řádu:Karmel v Čechách, Kostelní Vydří 1993, s. 13-15. 12 Viz Buben (pozn. 10), s. 168. 13 Viz Dobhan (pozn. 7).
9
v Kostelním
Vydří
nový
začátek.14
Menší
komunity
započaly svou činnost také na farách ve Frýdlantu nad Ostravicí, Štípě u Zlína a v Praze-Liboci.15 Nyní
na
českém
území
žije
18
bratří
v řeholních domech v Kostelním Vydří, v OlomouciHejčíně a Praze-Liboci.16
14
Matthäus Hösler - Redemptus Maria Valabek, Karmel v české církvi: 650 let: Historická studie, Aktuální nástin karmelitánské spirituality, Kostelní Vydří 1997, s. 8-19. 15 Viz Buben (pozn. 10), s. 169. 16 Ibidem.
10
5 Škapulířové bratrstvo ve Frýdlantu nad Ostravicí
Město
Frýdlant
nad
Ostravicí
se
rozkládá
na levém břehu řeky Ostravice v kotlině mezi Lysou horou
a
Ondřejníkem.
Frýdlantu
nad
Ke vzniku
Přesné
datum
není
historicky
Ostravicí
došlo
patrně
založení
v druhé
známo.
polovině
13. století a první písemná zmínka pochází z roku 1395.17 Samostatná farnost zde byla zřízena roku 1665. Výstavba
zděného
kostela
sv.
Bartoloměje
[1]
probíhala v letech 1672-1690. Snad od roku 1701 zdobil kostel sv. Bartoloměje i boční oltář Panny Marie Karmelské, jemuž se r. 1723 za pana faráře Antonína Hradečného dostalo obnovení a úprav.18 Náboženská seskupení se v době baroka těšila v rámci
společnosti
velké
oblibě.
Množství
zdejších farníků se stalo členy bratrstva Panny Marie
Karmelské
Ostravě.19
v Moravské
narůstajícímu
počtu
členů
farář
Antonín
Hradečný
1721
škapulířové
Díky
bratrstva
(1718-1724)
bratrstvo
i
v Ostravě
založil ve
stále roku
Frýdlantu
nad Ostravicí.20 Roku 1731 frýdlantské náměstí zvýraznil sloup Panny
Marie
bratrstva.
Karmelské[2] Tato
mariánská
vystavěný zbožnost
z iniciativy zde
dosáhla
neobyčejné obliby. Ani josefínské období, kdy se poutě zakázaly, tradici nepotlačilo. V den svátku Panny
Marie
Karmelské
17
16.
července
se
Viz Samek (pozn. 3). http://www.farnostfrydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=66:procje-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015. 19 Viz Saheb – Maršálek – Pindur et al. (pozn. 4). 20 Viz (pozn. 18). 18
11
uskutečňovaly
i
nadále
slavnostní
mariánské
bohoslužby. Frýdlantský
farář
Ignác
Janák
(1902-1916)
13. dubna 1904 znovu obnovil Bratrstvo Panny Marie Karmelské. O
deset
světové
let
války,
a věřící
později, se
při
obrátili
s modlitbami
počátcích
první
frýdlantští
kněží
k Panně
Marii
Karmelské.
Slíbili, že pokud budou ochráněni před hrozícím nebezpečím,
pak
se
16.
a následujících
osm
k modlitbám
náměstí
na
dní
července
poté u
budou
sochy
1915 scházet
Panny
Marie
Karmelské k její poctě. Pobožnosti se pak staly tradicí, kterou dosvědčují další zápisy z kronik. S druhou
světovou
válkou
a
protináboženským
tlakem již o bratrstvu není zmínky. Po
roce
1989
vyšlo
najevo,
že
farář
Josef
Jančář patří k řádu Bratří Panny Marie Karmelské.21 Od jeho dosazení roku 1986 až do roku 2003 byli faráři zároveň i členy řádu P. Marie Karmelské.22 Tradicí sahajících do dnešních dnů se staly každoroční
poutě
16.
července
na
oslavu
svátku
Panny Marie Karmelské. Dalším
důkazem
živé
karmelitánské
zbožnosti
jsou v současnosti terciáři. Řádoví laici, kteří se orientují na spiritualitu Karmelu. Tento třetí řád
má
ve
Frýdlantu
nad
Ostravicí
stále
se
scházející společenství.
21
http://www.farnostfrydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=66:procje-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015. 22 http://www.farnostfrydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=56:farai &catid=35:knezi-farnosti&Itemid=54, vyhledáno 3. 4. 2015.
12
6 Sloup Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu nad Ostravicí
Vznik barokního sloupu Panny Marie Karmelské je
datován
do
roku
1731,
a
to
díky
rytému
letopočtu [3] na zadní straně sochy Panny Marie Karmelské.23 Snad
vztyčení
sloupu
Panny
Marie
Immaculaty
roku 1730 v nedalekém Frýdku-Místku mohlo farníky ve Frýdlantu nad Ostravicí inspirovat k výstavbě sloupu Panny Marie Karmelské. že
Pověst
z
kroniky frýdlantské
sochu
postavil
obchodník
s máslem
pravdivější
verze,
farnosti
praví,
z vlastních
nákladů
zdejší
Pitucha.
Druhá,
snad
vychází
z předpokladu
darů
členů bratrstva Panny Marie Karmelské.24 Pozdější
obnova
sloupu
Panny
Marie
Karmelské
proběhla v roce 1854 na náklady dobrodinky kostela Barbary Schmirové. Sloup měl být opraven zdejšími kameníky,
jelikož
však
požadovali
80
zlatých,
tak se farář obrátil na zedníka a ten práci se svými
spolupracovníky
8 zlatých.
Místní
vyhotovil
občan
František
za
pouhých
Paloch
poté
figury natřel olejovou barvou a některé z částí pozlatil.25 Dalších oprav se sloup dočkal roku 1958 nákladem 5000 Kčs.26 Poslední úprava se uskutečnila roku 1994 rukou sochaře Aleše Rozehnala za nákladu 120 000 Kč. Rekonstrukci sochy P. Marie Karmelské
23
http://www.farnostfrydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=65:sochy &catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015. 24 Viz Saheb – Maršálek – Pindur et al. (pozn. 4). 25 Viz. Pamětní kniha farnosti Frýdlant nad Ostravicí (pozn. 5), s. 68-69. 26 Ibidem, s. 233.
13
zajistil odbor kultury a školství Městského úřadu ve Frýdlantu nad Ostravicí.27
6.1 Popis, formálně stylový a ikonografický rozbor díla Barokní
sloup
Panny
Marie
Karmelské
stojící
na náměstí ve Frýdlantu nad Ostravicí je umístěn pravým
bokem
k
východní
straně
farního
kostela
sv. Bartoloměje.28 Spočívá na dvou kamenných šesti hvězdicových stupních,
konvexně
a
konkávně
zvlněném
soklu
a podstavci zdobeném čtyřmi volutami [4] ukončeném profilovanou římsou. [5] Sloup
obklopuje
polygonální
balustrádové
zábradlí [6] s šesticí piniových šišek v rozích. Přední
stranu
zdobí
kovaná
mříž,
umožňující
přístup ke sloupu. Sochu obklopují
Panny dva
Marie
Karmelské
andílci
[7,8]
z bočních nesoucí
stran
prázdné
kartuše. [9,10] Výše v oblacích poletují okřídlené hlavičky
andílků.
[11,12]
Panna
Marie
trůnící
na oblačném trůnu [13] s nohami opřenými o srpek měsíce
[14]
i zlacenou
má
mimo
kovanou
kamenné
aureolu
královské
(obroučku)
koruny
z dvanácti
hvězd a žezlo. [15] Ježíšek sedící v jejím klíně na ni pravou rukou poukazuje, zatímco druhou drží říšské
jablko.
Spolu
s anděly
nesoucími
kartuše
tvoří Madona pyramidální kompozici. Ikonografie
Panny
Marie
ve
Frýdlantu
nad Ostravicí je naznačena již v podstavci sloupu, který nese tvar hvězdy. Až do konce 18. století 27
Státní okresní archiv Frýdek-Místek, Pamětní kniha farnosti Frýdlant nad Ostravicí 2. díl, nečíslováno.
14
zněl
výklad
mořská.
Mariina
Z tohoto
jména
důvodu
stella se
maris,
hvězda
ve
hvězda spojení
s P. Marií objevuje nejen ve výtvarném umění.29 Samotná socha má atributy apokalyptické ženy ztotožněné (Zj.
středověkými
12,1-4):
pod nohama hlavy“.30
a
exegety
„…oděnou s
sluncem,
korunou
Z ikonograficky
s Pannou
dvanácti
Marií
s měsícem hvězd
kolem
typu
Panny
ustáleného
Marie Nanebevzaté je převzat oblačný motiv spolu s královskou
korunou
vycházející
z již
zmíněné
apokalyptické ženy.31 Ikonografie odpovídá také Panně Marii Královně nebes
(Regina
coeli)
sedící
z pohledu
zepředu
na trůnu s královskou korunou, žezlem a Ježíškem žehnajícím Panně Marii.32 Královská
koruna
stejně
jako
říšské
jablko
bývá zpravidla traktována čtyřmi polovinami kamar. Zde se na koruně i jablku objevují kamary pouze tři. Ježíšek levou rukou objímající říšské jablko a s ručkou položenou na ruce Panny Marie držící žezlo
snad
„…dokud
odkazuje
nepřijde,
na
následné
jemuž
žezlo
předání patří
a
vlády jehož
poslouchají národové.“ (1 M 49, 10).33 Ač v ikonografii Panny Marie Karmelské bývá typicky
přítomen
škapulíř,
frýdlantský
sloup
se
tímto karmelitánským motivem nevyznačuje. Snad jen blízký
vztah
Panny
Marie
s Ježíškem,
kterým
se
každá karmelská mariánská ikona snaží zviditelnit, v Panně Marii nese stopy karmelitánství. 29
Jan Royt, Zahrada Mariánská, Sušice 2000, s. 2. Ibidem, s. 6. 31 Vítězslav Štajnochr, Panna Maria Divotvůrkyně, Uherské Hradiště 2000, s. 67. 32 Hynek Rulíšek, Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie, České Budějovice 2006, nečíslováno. 33 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 70. 30
15
Oblaka neustálého
při
zjevování
přítomnosti oblaka
milostné
Karmelu
Panny
uprostřed
spojuje
soše
také
předpověděl,
jsou
Marie
či
místem
její
stálé
církve.
Řádová
tradice
s Eliášem,
který
patronku
když
v mráčku
vystupujícím
z moře zahlédl symbol Mariina panenství.34 Asistence na Královnu z Autun sochou
andělů andělů,
jak
(1080-1137). dva
andělé,
vynášející k nebesům.
trůn Na
Pannu
Marii
ji
povyšuje
tituloval
Základní
sestavu
tvoří
zprostředkovatelé či
Pannu
novějších
Honorius
Marii
oltářích
Boží na
se
vůle, oblaku
bývají
andělé
Serafové i Cherubové zobrazováni jako pouhé hlavy s křídly.35
6.2 Autorství Autor sloupu Panny Marie Karmelské není znám. V
nedalekém
17. století dílna
Frýdku-Místku
po
rodiny
čtyři
však
generace
Weissmannů.
Její
od
poloviny
sídlila
sochařská
zakladatel
Filip
Weissmann přišel do Frýdku z polských Žárů roku 1665.36 Dílnu
později
převzal
jeho
syn
Matyáš
Weissmann (1671-1742), který spolu se svými syny rozvíjel sochařskou tradici na území Frýdku, okolí a prakticky celého Těšínska. Dílna pracovala hlavně pro církev v kostelních interiérech i na volně
při
výzdobách.
stojících
Avšak
sochách
podílela
světců,
se
jejichž
objednavateli byla frýdecká vrchnost.
34
Viz Dobhan (pozn. 7), s. 21. Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 87. 36 Marie Schenková – Jaromír Olšovský, Barokní malířství a sochařství ve východní části českého Slezska, Opava 2004, s. 158. 35
16
Díky
značnému
množství
sochařských
zakázek
kvalita prací výrazně kolísá. Produkce Weissmannů se
mnohdy
blížila
manufakturní
výrobě,
což
je
zřejmé skrze stále obměňované varianty kompozic. Ve
frýdecké
sochaři,
dílně
jejichž
se
tvorba
rovněž nese
vyučili
znaky
mnozí
lokálního
stylu.37 Celou
dílenskou
okřídlené i na
tvorbou
hlavičky
sloupu
andílků,
Panny
nad Ostravicí.
Marie
procházejí
typické
které
se
nacházejí
Karmelské
ve
Frýdlantu
andílků
Matyáše
Fyziognomie
Weissmanna je příhodná i pro andílky z Frýdlantu nad
Ostravicí.
Charakteristická
drobná
ústa,
vysoká čela a oválné obličeje tomu nasvědčují. Pro socha
srovnání sv.
Jana
před zámkem. hlaviček
fyziognomie Nepomuckého
[16]
[17]
andílků
Sochy se
ve
andílků zdají
se
nabízí
Frýdku-Místku a
okřídlených
být
identické
s frýdlantskými. Snad jen charakteristické vpadlé tváře
světců
Matyáše
Weissmanna
neodpovídají
tvářím Panny Marie Karmelské z Frýdlantu n. O. Matyáši
je
však
ve
Frýdlantu
nad
Ostravicí
připisován venkovní basreliéf na východní straně kostela sv. Bartoloměje. [18] Ač se v basreliéfu zdá
být
fyziognomie
odlišnou
v kvalitě
přítomného provedení,
andílka
výrazně
jeho
činnost
ve Frýdlantu nad Ostravicí není nemožná.38 Ať
už
se
pro
určení
autorství
nabízí
sám
Matyáš Weissmann, či účast některého z jeho synů nebo dílny,
snad
jiného
je
vyučeného
pravděpodobná
sochařskou dílnou Weissmannů.
37 38
Ibidem, s. 22. Ibidem, s. 157.
17
sochaře
jistá
z frýdecké
spojitost
se
7 Panna Marie Karmelská
Karmel
spojený
z legendy,
podle
s Pannou
níž
P.
Marií
Marie
vychází
navštívila
horu
Karmel už jako dítě společně s rodiči sv. Jáchymem a
Annou.
s Ježíškem cestě
Další a
sv.
z Egypta
důvodu
byla
podle
P.
návštěva
na
hory
proběhla
Josefem, kdy zde
při zpáteční
přenocovali
v jeskyni.
hoře
jeskyně
Marie,
Karmel stejně
jako
již
Z tohoto
pojmenována
první
kostel
karmelitánských poustevníků.39 Jako patronku karmelitánského řádu ji poprvé formuloval generální převor Pierre de Millaue roku 1282.
V bulle
Dum
attenta
meditatione
ze
dne
28. 11. 1474 Pannu Marii jako Matku Karmelu přijal i papež Sixtus IV.40 Ikonograficky
nejvýraznějším
atributem
Panny
Marie Karmelské je škapulíř. Jedná se buď o hnědý pruh látky s otvorem uprostřed pro hlavu, který však
jako
řády41,
řeholní
nebo
součást
škapulíř
oděvu
v podobě
nosily
dvou
i
jiné
čtvercových
kousků látky s různými motivy spojených stužkami, které se nosí taktéž přes ramena. Jeden na prsou a druhý na lopatkách. Historie škapulíře je spjata nejen s P. Marií, ale také s osobností Šimona Stocka, generálního převora řádu od roku 1257. V tíživé situaci řádu se totiž Stock obrátil s prosbou o pomoc k Panně Marii. Prosba byla vyslyšena dne 16. 7. 1251, kdy se
P.
Marie
mu škapulíř
zjevila
jako
Šimonu
zvláštní
Stocku
a
privilegium.
předala Duchovní
význam byl vysvětlen slovy: „Přijmi nejdražší synu 39 40 41
Viz Buben (pozn. 10), s. 152. Ibidem. Ibidem, s. 154.
18
škapulíř svého řádu jako znamení mého bratrstva, výsadu pro Tebe a všechny karmelitány. Kdo v něm zemře, nepozná pekelného ohně. Hle, znamení spásy, pomoc
v nebezpečenství,
záruka
pokoje
a
věčné
smlouvy.“42 Na jedné z častých výtvarně ztvárněných scén vystupuje postava Madony trůnící v oblacích a osobnost
Šimona
Stocka,
který
klečící
přijímá
podávaný škapulíř. Později také
v roce
kardinálu
1316
se
Jacquesu
Panna
Marie
Duésovi,
zjevila
kterému
mimo
předpověď brzkého zvolení papežem sdělila i novou výsadu pro nositele škapulíře: „Já, jejich matka, sestoupím do očistce první sobotu po jejich smrti, a
koho
tam
předpovědi
naleznu, nový
přivedu
papež
do
Jan
nebe.“
XXII.
Podle přidané
privilegium potvrdil roku 1322 bullou Sacratissimo culmine.43
uti
souvisí
s
s P. Marií
Tento
duchovní
ikonografickým Karmelskou,
význam
škapulíře
zobrazením
spojeným
konkrétně
scénou,
kdy
z plamenů očistce andělé vynášejí duše zemřelých, které
přijaly
škapulíř
a
dojdou
díky
němu
ke spáse. Madona
se
dále
vyznačuje
blízkým
vztahem
s Ježíškem a symbolem zlaté hvězdy na plášti podle vzoru
neapolské
k zobrazení
P.
karmelské Marie
ikony
La Bruna.
Karmelské
může
Téma mít
i jednoduchou podobu samotné Madony se škapulířem trůnící
v oblacích,
jenž
bývají
podle
řádové
tradice spojovány s prorokem Eliášem, který v nich spatřil symbol Mariina panenství.44
42 43 44
Ibidem. Ibidem. Viz Dobhan (pozn. 7), s. 21.
19
8 Panna Marie Karmelská ve výtvarném umění
Neapol (Itálie) Nejslavnější
karmelitánský
mariánský
obraz
La Bruna [19] je uctíván v chrámu Santa Maria del Carmine v Neapoli a pochází ze 13. století. Ikona byla
původně
považována
za
dílo
sv.
Lukáše
vytvořené na hoře Karmel.45 Roku 1500 obraz převezli ve slavném průvodu do Říma,
kde
Petra.46
jej
dočasně
Z důvodu
mnoha
umístili zázraků
v chrámu
při
sv.
návratu
do
Neapole ikonu vystavili na čestném místě, nikoli na původní místo v kryptě. Její sláva se šířila skrze kopie vyskytující se po celé Evropě.47 Obraz
náleží
k ikonografickému
typu
Eleusa,
v němž Madona vystupuje jako něžná a milující. 48 P. Marie zahalena v temné roucho se zlato-červeným lemováním,
má
tvář
lehce
natočenou
doleva
k Ježíškovi. Její plášť nese na pravém rameni znak hvězdy, jeden z atributů.49 Ježíšek, jehož Madona tiskne
ke
rukou
pod
P. Marie.
svému
líci,
bradou
se
matčiny
dotýká
Z Ježíškovy
a
bílé
levou tuniky
tváře svírá a
pravou oděv
červeného
žebrovaného přehozu vyčnívá jeho holá levá nožka. Palermo (Itálie) V diecézním muzeu v Palermu se nachází obraz Panny
Marie
Karmelské
se
světci
[20]
italského
barokního malíře Pietra Novelliho.50 45
Viz Buben (pozn. 10), s. 154. Heinrich Petri - Wolfgang Beinert, Učení o Marii, Olomouc 1996, s. 617. 47 Viz Buben (pozn. 10), s. 154. 48 Ibidem, s. 186. 49 Stella maris, hvězda mořská. 50 http://en.wikipedia.org/wiki/Pietro_Novelli, vyhledáno 8. 3. 2015. 46
20
Obraz
pocházející
z roku
1641
má kompozici
zkřížených diagonál. Postavy žen po pravé straně Panny
Marie
představují
osobnosti
sv.
Marie
Magdalény de Pazzi a sv. Terezie z Ávily, nad níž anděl drží ohnivý šíp, atribut spojený s prožitým stavem jedné z extází sv. Terezie. Místo po levé straně
Panny
Marie
na modlitebním Palerma,
sv.
vyplňuje
klekátku Angelus
ruce
a
mečem
jeho
smrt
jeho
nezákonný
dvojice
klečí
patron
s otevřenou
zabodnutým
způsobenou
život.51
Meč
Níže města
knihou
v hrudi.
rukou
mužů.
v pravé
připomíná
muže,
kterému
vytkl
sv.
Angelem
stojí
Nad
postava Šimona Stocka zvedajícího svou pravou ruku k hnědému škapulíři, daru Panny Marie Karmelské. Horní částí obrazu prostupuje mnoho postav andělů a
okřídlených
blízko
hlaviček
pravého
ratolest
se
andílků.
Jeden
z andělů
obrazu
drží
palmovou
okraje
třemi
korunami,
symbol
mučednictví
jako vítězství. Protějšek při levém okraji nese vlající trůní
nápisovou
Panna
Marie
pásku.
Uprostřed
Karmelská
v oblacích
přidržující
pravou
rukou hnědý škapulíř. Hlavu P. Marie zdobí koruna z
dvanácti
hvězd,
z Clairvaux Ježíška Matky.
s dvanácti
s bílým Ježíšek
škapulíře
kterou
a
identifikoval
proroky.52
přehozem v levé
stojí
ruce
pravou
rukou
Nahá po
drží
Bernard postava
levém druhý
ukazuje
boku konec směrem
k P. Marii. Beniaján (Španělsko) Ve španělském městě Beniaján stojí na místě starší
poutní
v 16. století 51 52
kaple vzniklo
Panny
Marie,
karmelitánské
Viz Buben (pozn. 10), s. 164. Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 67.
21
při
které
bratrstvo,
chrám sv. Jana Křtitele. V jeho půdorysu byla při stavbě
zahrnuta
kaple
Panny
Marie
Karmelské,
rozměrově větší než původní poutní místo.53 Dnešní kapli zdobí barokní sousoší Panny Marie Karmelské s anděly a dušemi zemřelých v očistci. [21] Původní dílo řezbáře Antonia Dupara zaniklo při požáru během občanské války v červenci roku 1936.
Nalezené
kousky
původního
sousoší
později
zrekonstruoval řezbář José Sanchez Lozano. Novou tvář sousoší mají obyvatelé Beniajánu před očima od roku 1956.54 Sochařské
dílo
se
věnuje
námětu
z bully
Sacratissimo uti culmine papeže Jana XXII. z roku 1322.
V dolní
části
sousoší
plameny
očistce
pohlcují tři duše zemřelých, které prosí o spásu. Anděl
na
levé
straně
přijala
škapulíř,
stříbrné
oblačné
již
vynáší sféry
jednu do
stojí
z duší,
nebe.
která
Ve
středu
korunovaná
Madona
hledící na duše v očistci a podávající škapulíř jako
příslib
ochrany
před
peklem.
Vlevo
nad vrcholem oblaků ubíhajících směrem vzhůru letí druhý anděl do nebes spolu se zachráněnou lidskou duší.
53
http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_del_Carmen_%28Ben iaj%C3%A1n%29, vyhledáno 10. 3. 2015. 54 http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_del_Carmen_%28Ben iaj%C3%A1n%29, vyhledáno 10. 3. 2015.
22
Bílý Újezd (Rychnov nad Kněžnou)55 Na
návsi
protáhlého
zvané
„Hlavatka“,
trojúhelníku,
prostranství
postaven
je
pilíř
která
zhruba
má
tvar
uprostřed
s pískovcovou
sochou
Panny Marie Karmelské. [22] Farní
kronika
podává
informaci
o
vysvěcení
pilíře, které se událo dne 28. srpna 1870. Sochu, vyhotovenou ve Vamberku za 65zl., zaplatil hrabě z Kolovrat. Převoz a umístění financovali neznámí manželé částkou 18 zl.56 Na
přední
straně
podstavce
stojí
nápis:
„Maria! Matko Páně, pod ochranu Tvou se utíkáme“. Vytesaná písmena na zadní straně podstavce: „H. h. z K. K. 1870“, značí iniciály zakladatele Hanuše, hraběte z Kolowrat Krakovského. Obdélníkový pilíř je
v horní
andílka.
části
Na
něj
zdoben navazuje
reliéfem oblačná
okřídleného sféra,
v níž
trůní korunovaná Panna Marie Karmelská s Ježíškem. Zatímco levou rukou P. Marie objímá Ježíška [23], z pravé
ruky
Korunovaný
ji
po
Ježíšek
koleni
nese
spadá
v pravé
škapulíř.
ruce
říšské
od
Českých
jablko, znak Boží vlády.57 Borovany (České Budějovice) Město
ležící
Budějovic
ukrývá
17
km
jihovýchodně
augustiniánský
klášter
z roku
1455. Nejhonosnějšího rozkvětu se klášter dočkal v 18.
století
Dubenského
za
působení
(1738-1774),
probošta
který
se
Augustina
během
svého
působení zasloužil o stavbu škapulířové kaple.
55
Lokality jsou řazeny abecedně a v závorkách pro upřesnění uvádím bývalé okresy. 56 Ivana Maxová - Vratislav Nejedlý - Pavel Zahradník, Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou, Praha 1999, s. 10. 57 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 71.
23
Škapulířová
kaple
1746-1747
k severní
Navštívení
Panny
kaple
Panny
postavit
byla
vystavěna
straně
Marie
Marie
sakristie
v místě
Karmelské.
škapulířové
v
bratrstvo,
letech kostela
původní
gotické
Kapli
nechalo
jež
v Borovanech
působilo od roku 1672 do roku 1783. Mezi členy bratrstva
se
řadili
obyvatelé
Borovan
a nejbližšího okolí. Autorem výzdoby kaple, a to oltářních obrazů i nástropních maleb v kopuli, je českobudějovický malíř František Jakub Prokyš.58 Malba
na
klenbě
ústřední
kupole
[24]
nese
obdobný námět jako nástropní malba Karmelské kaple v kostele sv. Havla v Praze. Zachycuje Pannu Marii Karmelskou se škapulířem, její zázraky a pomoc, kterou v různých pohromách škapulíř přináší. Středu
malby
dominuje
podávající
škapulíře
pod Madonou
se
P.
Marie
z oblačné
otevírá
výjev
s Ježíškem
sféry.
očistce
Přímo
v kamenné
jeskyni s pěti dušemi zemřelých [25], kterým anděl přináší spásu v podobě škapulíře. Výjev doplňuje nápis: „DATA EST EI CLAVIS PUTEI ABYSSI, Apoc. 9“ (Zj. 9,1: „Byl jí dán klíč od bezedné propasti“). Vedlejší
výjev
při sklizni.
zachycuje
[26]
Zde
zkázu
opět
krupobití
zasahuje
anděl
nabízející sedláku s rodinou škapulíř jako ochranu před nepřízní.
Pod
scénou
se
nachází
nápis:
„PROTEGAM EVM QVONIAM COGNOVIT NOMEN MEUM, Psalm 90“
(Ž
91,
14:
„Ochráním
ho,
protože
zná
mé
jméno“). Jinde zachraňuje škapulíř potápějící se loď na rozbouřeném moři [27] s nápisem: „CLAMABIT
58
http://www.npucb.eu/e_download.php?file=data/editor/247cs_1.pdf&original=BOROVANY _DPn%C3%A1hled%282%29.pdf, 2. 11. 2014.
24
ADME
ET
EGO
„Vyslyším scéně
EXAUDIAM
ho,
až
kopule
EUM,
Psalm
mne bude
anděl
90“
vzývat“).
přináší
(Ž
91,15:
V poslední
škapulíř
lidem,
v jejichž městě propukl požár. [28,29] Nápis: „CVM IPSO SVM IN TRIBVLATIONE ERIPIAM EVM, Psalm 90“ (Ž 91,15: „Budu při něm v tísni, zachráním ho“).59 Na jednom ze čtveřice emblémů na pandantivech klenby
se
na němž
opět
anděl
vedoucí
ze
objevuje drží
téma
obraz
škapulíře,
škapulíře
odrážející
který
má
v
[30], paprsek
rukou
Madona
v oblacích. Odražený paprsek pak osvětluje nemocné a
chudé
klečící
„OMNIBUS
OMNIA“
pod
oltářem.
(Pro
Na
nápise
všechny
stojí:
[jsem]
vším“,
škapulířové
kaple
rámu
námět
1Kor 9,22).60 Hlavní
oltář
v pozlaceném
[31]
profilovaném
vycházející
z bully
papeže
XXII.61
Jana
nese
Sacratissimo V
dolní
uti
části
culmine
obrazu
hoří
plameny očistce, v němž se zmítají duše zemřelých. Anděl
v levém
škapulíř,
okraji
vytahuje
jednu
z duší,
z plamenů.
Ve
jež
přijala
středu
obrazu
trůní Madona v oblacích, kolem níž poletují další dva andělé přebírající od Madony škapulíře, díky nimž pak po sestoupení do očistce mohou zachránit další
duše.
V horní
části
nebes
se
za
dvěma
andílky nesoucími korunu pro P. Marii rozprostírá záře a osvětluje mračna s okřídlenými hlavičkami andílků. Sochařská obrazem, straně
zvláště sleduje
výzdoba
komunikuje
postava výjev
Šimona
obrazu
a
Stocka
s hlavním na
levé
natahuje
ruku
k vyobrazení škapulíře. Napravo figura sv. Terezie 59
Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o barokní imaginaci, Brno 2013, s. 99-100. 60 Ibidem, s. 100. 61 Viz Buben (pozn. 10), s. 154.
25
z Ávily na hrudi drží své srdce probodnuté šípem a hledí
směrem
k vyobrazení
Panny
Marie
Škapulířové. Býkov-Larýšov (Bruntál) Jednolodní
zděná
Karmelské,
vystavěna
věží
vstupem
nad
stavba
kostela
v letech a
Panny
1767-68
čtyřbokou
Marie
s dřevěnou
sakristií,
má
na hlavním oltáři v přízedním retabulu obraz Panny Marie Karmelské malíře Alberta Adama z roku 1887. [32]
Po
bocích
a Pavla autora.
retabula
zasazené
jsou
v maltových
obrazy
rámech
sv.
od
Petra
stejného
62
Výjev oltářního obrazu P. Marie Karmelské je situován do chrámového prostoru s menzou a úsekem retabula v levém okraji. Vedle menzy klečí Šimon Stock
v řádovém
oděvu
a bílým
pláštěm
s kapucí
přijímající od Panny Marie škapulíř se zkratkou Kristova monogramu IHS.63 Dřevěný stupeň, na kterém Šimon Stock klečí nese podpis autora: „Gemalt von Alb[ert] Adam aus Gr[oss] Wallstein“. Při pravém okraji anděl Michael
před ve
Pannou
Marií
světle modrém
jako
průvodce
na
oblačné
plášti,
kupě
klečí
snad
archanděl
duší do nebes.
V oblačné
sféře před klečícími postavami trůní Panna Marie Karmelská andělů
s Ježíškem a
Korunovaná
mezi
několika Madona,
třemi
polopostavami
okřídlenými
oděna
v červený
hlavičkami. šat
a
modrý
plášť, pravou rukou podává privilegium škapulíře. Na klíně P. Marie sedí Ježíšek oděný v bílé roucho a
pozorující
obrazu
v levé
Šimona. ruce
Anděl
drží
62
při
lilii,
pravém
okraji
atribut
Šimona
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2, Praha 1999, s. 219. 63 Iesus hominum salvator (=Ježíš, spasitel lidí)
26
Stocka.
Obraz
je
zasazen
do
profilovaného
pozlaceného dřevěného rámu s vytaženým segmentovým zakončením. Bystré u Poličky (Svitavy) Jednolodní
barokní
kostel
sv.
Jana
Křtitele
s věncem kaplí a dvouvěžovým průčelím byl vystavěn mezi lety 1722-26. Původní stavba kostela zřejmě pocházela
už
z 12.
nacházíme
z roku
hraběnka
Anna
s povolením
století. První
1350.
Roku
Kateřina
papeže
zmínku
1682
zde
z Martinic
karmelitánské
o něm
tehdejší založila
bratrstvo.
Od 17. století až do současnosti se zde v červenci koná Karmelská pouť.64 V
interiéru
vystupuje
reliéf
kostela
v místě
Panny
Marie
nad
tabernáklem
Karmelské
nazývaný
„Královna Českomoravské vysočiny“.65 Zlacený zpodobňuje
reliéf
[33]
v dolní
části
v plamenech zídkou.
očistce
Nad
korunované
scénou
P.
v profilovaném tři
duše
ohraničeném očistce
Marie
se
v těsném
rámu
zemřelých
polokruhovou
tyčí
polopostava
objetí
s Ježíškem.
P. Marie obrací hlavu k Ježíškovi, který se dotýká její
tváře
a
v zrcadlovém ikoně
La
pohled obracení
Bruna,
směřuje Madony
výchozímu
na
diváka.
oproti
obrazu
Rozdíl
neapolské
karmelitských
madon, evokuje podobnost také s ikonou Panny Marie Pasovské.
Za
hlavou
P.
Marie
se
rozprostírají
zlaté paprsky a nad nimi na modré obloze poletuje pětice oblačných seskupení.
64
http://www.bystre.cz/o-meste/kulturni-pamatky/kostel, vyhledáno 2. 11. 2014 65 Jiří Černý, Poutní místa jihozápadní Moravy, Pelhřimov 2005, s. 246.
27
Dobrá voda u Záblatí (Prachatice) Poutní
čtyřboká
Karmelské
barokní
s plochým
vykrajovanými
zrcadly
kaple
Panny
stropem, v omítce,
Marie
zdobeným
stojí
od roku
1756.66 Z léčivého pramene vyvěrajícího vedle kaple vznikly r. 1770 lázně.67 Hlavní zdobí
oltář
barvotisk
kaple
z poloviny
Madony
[34]
18.
stojící
století
v oblacích
a vyzařující světelnou záři. Spolu s Ježíškem oba nabízejí škapulíře s mariánským vyobrazením. Dolní Dunajovice (Břeclav) Na vyvýšeném místě v obci stojí farní kostel sv. Jiljí, o kterém máme první zmínku již z roku 1271.
Jednolodní
kostel
s odsazeným
rovně
ukončeným presbytářem pochází z let 1647-57 a roku 1764 byla na západní straně přistavěna čtyřboká věž, čímž kostel dostal současnou podobu.68 Boční oltář
nese
obraz
Panny
Marie
Škapulířové
[35]
z 60. let 18. století malíře Josefa Sterna.69 V profilovaném rámu se nachází výjev stojící Madony
v oblacích
s korunou
z dvanácti
hvězd
v obklopení andílků. Z rukou Panny Marie i Ježíška visí škapulíř s mariánskými vyobrazeními. V levém dolním
rohu
je
drobná
scéna
očistce
s dušemi
zemřelých prosících v plamenech o spásu. Lemující
sochy
komunikují
s titulním
obrazem
podobně jako ve škapulířové kapli v Borovanech. Levá
figura
Šimona
Stocka
evidentně
vyzdvihuje
ruku směrem ke škapulíři na obraze. Pravá postava
66
Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 4, Praha 1982, s. 318. 67 Helena Koutecká, Stručný místopis mariánské úcty v Čechách a na Moravě, Praha 2010, s. 24. 68 Viz Samek (pozn. 3), s. 387. 69 Viz Malý – Suchánek (pozn. 59), s. 97.
28
držící
otevřenou
knihu
a
brk
představuje
sv.
Terezii z Ávily. Dolní Lhota u Luhačovic (Zlín) Kostel Panny Marie Karmelské, důkaz stálé úcty ke
Karmelu,
se
řadí mezi
nové stavební počiny.
Jeho základní kámen byl položen a vysvěcen v říjnu roku
2005
olomouckým
Graubnerem. a úplné
Stavební
dokončení
Patronace
P.
arcibiskupem
práce
je
Marie
započaly
plánováno
Karmelské
na
se
Josefem roku
2015.70
rok
jistě
2006
projeví
i ve výzdobě interiéru. Frýdek-Místek (Frýdek-Místek) Ve frýdecké části města se na kopečku vypíná bazilika
Navštívení
Panny
Marie.
Uvnitř
kostela
na zdi u hlavního vchodu je zavěšen obraz Panny Marie
Karmelské
z poloviny
17.
století.
Malba
původně pochází ze zbořené kaple Zvěstování Panny Marie,
která
stála
od
roku
1645
na
frýdeckém
náměstí.71 Obraz
[36]
s vytaženým zdobený
v profilovaném
segmentovým
nástavec
s okřídlenými
hlavičkami
obrazu
dva
Šimon hábitu
zakončením
ornamentální klečí
Stock a
po
bílém
andělů.
členové
pravé plášti
dřevěném má ve
rámu zlatě
vrcholu
V dolní
části
karmelitánského
řádu.
straně drží
v kaštanově v pravé
ruce
hnědém bílou
lilii jako symbol nevinnosti a levou ruku natahuje ke škapulíři podávanému Pannou Marií. Klečící žena po
levé
straně
od
Panny
Marie
představuje
sv. Terezii z Ávily. Ve své levici drží planoucí 70
http://kostel.dolni-lhota.cz/o-stavbe/, vyhledáno 3. 11. 2014 http://skupinahrozen.cz/svatojanskavez/php/index.php?clanek=texty/ stala_expo_002, vyhledáno 3. 11. 2014. 71
29
srdce,
atribut
připomínající
jednu
z jejich
extází. Pravicí přijímá od Ježíška škapulíř, čímž je snad i zvýrazněn vztah sv. Terezie k Ježíši. Odění
sv.
Stocka,
Terezie
je
s rozdílem
spadající
na
v oblacích
identické v
tmavé
ramena.
trůní
Nad
Panna
jako
u
Šimona
pokrývce
hlavy
klečícími
Marie,
svatými
snad
původně
v červených šatech s průhledným závojem kryjícím vlasy a modrým vlajícím pláštěm. Ježíška v tunice usazeného na klíně P. Marie přidržuje levou rukou. Vrchní část obrazu doplňují dvě okřídlené hlavičky andílků při levé straně. Frýdlant nad Ostravicí (Frýdek-Místek) V podélném trojlodním kostele sv. Bartoloměje s hranolovou věží, v západním průčelí hlavní lodi vystavěném
mezi
lety
1672-1690,
stál
nejpozději
roku 1701 boční oltář Panny Marie Karmelské.72 Frýdlantská
farní
kronika
v souvislosti
s bočním oltářem zmiňuje rok 1723, kdy byl oltář Panny Marie Karmelské nově vystavěn za příspěvku škapulířového bratrstva. Návrh získání
na
zrušení
většího
bočních
prostoru
oltářů,
v kostele,
z důvodu je
zmíněn
farářem Františkem Halfarem.73 Dnes jsou v kostele jen zbytky výzdoby obou zrušených bočních oltářů, konkrétně socha Panny Marie Karmelské [37] z druhé čtvrtiny 18. století.74 Polychromovaná stojí
na
dřevěné
socha konzole
72
P.
Marie
po levé
Škapulířové
straně
chóru.
http://www.farnostfrydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=66:procje-dvakrat-pout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015. 73 Viz Pamětní kniha farnosti Frýdlant nad Ostravicí (pozn. 5), s. 41. 74 Viz Samek (pozn. 3), s. 450.
30
Červený
šat
P.
Marie
doplňuje
řeholní
modrý
škapulíř se zlatým okrajem. Svrchní bílý plášť, opět
se
zlaceným
okrajem
má
pod
krkem
sepnutý
zlatou sponou. Vlasy zakrývá bílá rouška a koruna. V levé ruce drží P. Marie Ježíška a pravou podává škapulíř s nápisem zkratky IHS.75 Ježíšek s korunou na
hlavě,
oděn
v bílou,
zlatě lemovanou tuniku
směřuje svůj pohled na diváka, stejně jako Madona. Pravou rukou jako Madona taktéž nabízí škapulíř. Karolinka (Vsetín) Výstavba
kostela
Panny
Marie
Karmelské
v Karolinině Huti byla zmiňována už před druhou světovou válkou. Slib postavit kostel dal ve svých modlitbách majitel pily Cyril Orság, jehož syn se těžce
zranil
při
autonehodě.
Samotná
výstavba
se však díky politickému režimu začala realizovat až mnohem později roku 1994, kdy obecní úřad vydal stavební
povolení.
olomouckým
biskupem
Ke
konečné
Janem
fázi
a
Graubnerem
vysvěcení došlo
dne
12. července 1997.76 Dřevěná socha Panny Marie [38], jako dominanta interiéru kostela s výškou 253cm, byla do kostela osazena týden před vysvěcením. Atribut Panny Marie Karmelské zde chybí, avšak nad sochařským dílem takto
zdejší
farnost
zamýšlí.
Sochu
vyhotovil
řezbář Ladislav Borák z lipového dřeva a jeho dílo se
díky
monumentálnosti
zapsalo
do
Guinessovy
knihy rekordů jako největší dřevěná česká Madona.77
75
Monogram Kristův a také zkratka Iesus hominum salvator(=Ježíš spasitel lidí). 76 http://farnostnovyhrozenkov.cz/dtb/index.php?option=com_content&vi ew=article&id=57:historie&catid=48:historie&Itemid=71, vyhledáno 3. 11. 2014. 77 Marie Mikulcová, Velkokarlovický řezbář Ladislav Borák in: Farní zpravodaj Nového Hrozenkova a Karolinky, č. 3, ročník 10, červen 2009, s. 3.
31
Kostelní Vydří (Jindřichův Hradec) Nad obcí ležící nedaleko Dačic se dnes tyčí dominanta poutního kostela Panny Marie Karmelské s klášterem karmelitánů. Toto místo je s Karmelem spjato už od svého počátku.78 Oblast, na níž se kostel s klášterem rozkládá, bývala
dříve
zalesněna.
Stál
zde
pouze
zašlý
dřevěný sloup zasvěcený neznámému světci. Asi od roku 1680, především o sobotách, místní obyvatelé
za
nocí
z vyderského
kopce.
prohledávali i samotný
spatřovali
a
k
majitel
z Rolsbergu.
Mnozí
průzkumu panství
Důvod
záři
záře
vycházející
občané se
posléze
Gerhard však
křoviska vydal
Jindřich
objasněn
Butz nebyl
a Gerhard si jej nakonec vyložil jako připomínku Boha,
který
by
zde
chtěl
být
uctíván.
Avšak nepovažoval se za oprávněného v řešení této záhady
a
proto
o
radu
požádal
Karla
Felixe
Slavatu, generálního představeného v italské větvi řádu bosých karmelitánů. Slavata usoudil, že záře nejčastěji
viděná
v sobotní
dny,
které
jsou
tradičně zasvěceny Panně Marii, má snad mariánský význam.
Doporučil
Gerhardovi
umístit
zde
obraz
Panny Marie Karmelské.79 Majitel vyderského statku na kopci nechal r. 1709 vystavět malou kapli, do níž umístil Slavatou darovaný obraz kopie neapolské ikony Panny Marie Karmelské. Po osazení záře zmizela a vzniklo tak poutní místo.80 Kaplička nevystačila majitel,
na
kopci
velkému
adoptovaný
Kostelního
zájmu
poutníků
synovec
78
Vydří a
později tak
Gerharda,
Viz Kostelní Vydří (pozn. 9), s. 8. Gorazd Cetkovský - Jindřich Zdík Charouz, Mariánské Vydří, Kostelní Vydří, 2009, s. 14-16. 80 Ibidem. 79
32
nový Matěj
Jindřich
Butza
z Rolsbergu
požádal
o
povolení
stavby nové kaple. Návrh konsistoře zněl: přenést obraz do farního kostela Navštívení Panny Marie. K uskutečnění letech
návrhu
žádostí
nakonec
konzistoř
nedošlo přece
a
po
jen
dvou
udělila
povolení pro stavbu. Ke
kapli
o
dřevěnou
loď.
k němuž
roku
dva
roky
Z kaple 1762
se
později tedy
přistavili
stal
presbytář,
také
sakristii
vystavěli
s oratoří v patře.81 Poutní místo v Kostelním Vydří nezasáhla ani josefínská reforma, a to díky prohlášení kostela za
farní.
V této
době
přebudovali
dřevěnou
loď
kostela ve zděnou, přistavili schodiště a bránu na východní straně.82 Řeholníky
karmelitánů
do
Vydří
přivedl
až
brněnský biskup Pavel Huyn, který se při oficiální vizitaci
roku
1907
dozvěděl,
že
stavbu
farní
budovy původně vystavěli pro řád karmelitánů.83 Tehdejšího do penze
a
Karmelské
faráře
roku
uvedl
1908 jako
Jana na
Dvořáka
poslal
svátek
Panny
správce
fary
i
Huyn Marie
poutního
kostela řeholníky německého původu z Rakouska. Do
roku
1909
karmelitáni
domluvili
novou
výmalbu kostela a opatřili kostelní lavice, čímž rozvinuli dosavadní tradici poutního místa. Nešlo jim však jen o vnější rozkvět, ale i o rozšíření karmelitánského řádu novými domácími členy.84 Náhlé 1920
mělo
ukončení příčinu
čilého
života
v odchodu
do Vídně.
81 82 83 84
Viz Buben (pozn. 10), s. 187. Viz Cetkovský – Charouz (pozn. 79), s. 23-24. Ibidem, s. 45. Ibidem, s. 57.
33
kláštera komunity
roku zpět
Ve
Vydří
zůstal
jediný
český
kněz
Albert
Veleba. Od roku 1931, kdy Velebu vystřídal Prokop Valena, se faráři a převorové v Kostelním Vydří po různě několik
dlouhých těžkostí
obdobích
střídali.
s režimem
zde
I
Karmel
přes
přečkal
50. léta 20. století.85 Po listopadové revoluci roku 1989 se v českých zemích
vyskytovalo
deset
bratří
a
pět
noviců,
neboť život řádu probíhal tajně.86 Žili však mimo Kostelní
Vydří,
které
v té
době
spravovali
salesiáni dona Boska. Rok 1990 do Československa přivedl zástupce generálního převora řádu Johanna Stenekera,
který
vykonal
vizitaci,
čímž
karmelitáni vystoupili z utajení. Dne 16. 7. 1990 se Karmel opět navrátil do kláštera v Kostelním Vydří, kde působí dodnes.87 Jednolodní
neorientovaný
má bohatou
freskovou
R. Lorenze
z Kremsu
kterou
nechal
zde
poutní
výzdobu
kostel
z ruky
malíře
v pseudorokokovém
stylu,
svém
příchodu
do Kostelního Vydří první převor a farář
Telesfor
Hardt roku 1909. Největší
vymalovat
po
88
malba
[39]
je
umístěna
v
prostoru
vítězného oblouku mezi presbytářem a hlavní lodí. Freska
představuje
vizi
karmelitánského
nebe
a mnohé osobnosti z dějin karmelitánského řádu. Hlavní z postav, v oblacích trůnící korunovaná Panna Marie Karmelská s Ježíškem, podává škapulíř klečícímu Šimonu Stockovi, prvnímu z představených řádu. Scénu obklopují andělé, několik okřídlených andělských
hlaviček
a
po
levé
straně
mužů, po straně pravé skupinka žen. 85 86 87 88
Ibidem, s. 63. Viz Buben (pozn. 10), s. 190. Viz Cetkovský – Charouz (pozn. 79), s. 98. Viz Karmel v Čechách (pozn. 11), s. 19.
34
skupinka
Přední
žena
zpodobňuje
jednu
klečící
s křížem
z hlavních
na
osobností
rukou
založení
ženské větve ve Francii bl. Františku d´ Amboise. Za ní stojí spolupracovnice sv. Terezie z Avily, Anna od Ježíše. Žena nesoucí větší kříž i nástroje Kristova
umučení
Magdaleny
de
představuje
Pazzi,
osobu
mystičky,
sv.
Marie
dal
Ježíš
které
účast na svém utrpení skrze extáze. Autorka spisů o
duchovním
životě,
při Magdaléně
sv.
s knihou,
Terezie perem
a
z Ávily,
stojí
atributem
srdce
probodnutého šípem. Poslední z ženské skupinky je karmelitka bl. Marie od Andělů z Turína a převorka v Compiegne
bl.
Terezie
od
sv.
Augustina
s palmovou ratolestí.89 Před skupinkou mužů stojí otec Karmelu, prorok Eliáš
s plamenným
mečem.
První
převor
na
hoře
Karmel, sv. Bertold, klečí vedle Eliáše s modelem kostela.
Za
ním
klečí
mučedník
sv.
Angelus
s palmou a také sv. Albert Jeruzalémský s deskami v rukou,
které
označují
pro karmelitánský skupinu
uzavírá
řád. biskup
Na
sepsanou
opačné
sv.
Petr
řeholi
straně
mužskou
Tomáš
nesoucí
korouhev a bl. Jan Soreth s ciboriem v pravé ruce. Spodní část malby na pravé straně představuje obec Kostelní Vydří s poutní kaplí.90 Klenutý strop v presbytáři provází text Písně písní věnující se Panně Marii. Strop nad oltářem je vymalován věncem růží s textem ´Flos Carmeli´, karmelitánské za hlavní
mariánské
oltářem
nese
antifony.
Čelní
malbu
kláštera
tvoří
barokní
strana na
hoře
Karmel. [40] Hlavní
oltář
[41]
mramorová
tumba s volutovým svatostánkem, milostným obrazem 89 90
Viz Kostelní Vydří (pozn. 9), s. 23-26. Ibidem.
35
Panny Marie Karmelské, rámovaným zlacenými paprsky a
adorujícími
anděly
po
připomíná existenci
bocích.
záře
Paprskový
rám
vyskytující
se
na vyderském kopci před vystavěním první kaple.91 Celou architekturu oltáře zakrývá ze zadní strany látkový
baldachýn
přepadající
přes
rohy
mariánského obrazu.92 Neznámý jistě
malíř
nemohl
obrazu
znát
Panny
nejčastější
Marie vzor
Karmelské
karmelských
Madon, neapolský deskový obraz nazývaný La Bruna. Je však možné, že znal obraz Panny Marie Neapolské v pražském kostele sv. Havla, kterému vzorem La Bruna byla. Dokazuje to i věnec květů obklopující pražskou
Madonu,
z Kostelního
neboť
Vydří
Panna
je
Marie
obkroužena
Karmelská
také
věncem
od
vesnice
květů.93 Kozlovice (Frýdek-Místek) Na
kopci
Kozlovice, vykazující
Strážnice,
stojí jisté
socha shody
200 Panny
se
m
Marie
sloupem
Karmelské
frýdlantským.
Jistě zde šlo o šíření formy úcty k Panně Marii Karmelské. Pískovcovou sochu Madony [42] postavili v roce 1746
zřejmě
dělníci
ve frýdecko-místecké
z Kozlovic, huti,
pracující
jako
ochranu
před morem.94 Mimo vysázené stromy v rozích, které soše poskytují stín, ji ochraňuje novodobý železný plot. Pilíř
pod
z hranolovitého
sochou útvaru,
Panny který
91
Marie se
se
v dolní
skládá části
Viz Buben (pozn. 10), s. 186. Viz Kostelní Vydří (pozn. 9), s. 23-26. 93 Viz Cetkovský – Charouz (pozn. 79), s. 18-20. 94 http://www.kozlovice.cz/index.php?tar=clanek&id=234, vyhledáno 7. 11. 2014. 92
36
rozšiřuje, a dalšího
čtvercové hranolu
částí.
Celý
na níž
je
se
pilíř
ukončuje
odstupňovaná
římsa,
hlavička
andílka
Korunovaná
Karmelské
vystupující
skosenou
trůní
vrchní
kraji spodní
oblacích.
nebes
s oblými i
umístěna
Královna
římsy
v kamenných
polopostava
Panny
Marie
jako
coeli
neboli
Regina
v oblacích
spolu
se
třemi
hlavičkami andílků. V levé ruce drží korunovaného Ježíška,
který
Na čelní
straně
z něhož
je
pravou
rukou
soklu
čitelná
je
část
ukazuje
vyryt
na
Matku.
votivní
nápis,
s datací:
„FA:
SM/AN:
1746“.95 Maková hora u Smolotel (Příbram) V letech 1719-1722 nechal vystavět Jan Felix Chanovský z Dlouhé vsi kostel sv. Jana Křtitele a Panny Marie Karmelské na Makové hoře nedaleko Smolotel u Příbrami. Tento architektonický počin pochází
z projektu
italského
architekta
Marca
Antonia Canevalleho.96 Vysvěcení kostela proběhlo roku
1723
přišli
Janem
Rudolfem
karmelitáni,
Šporkem,
kteří
kdy
kostel
současně obohatili
o milostnou mariánskou sošku, jež se později stala cílem
poutí
na
Chanovského
kostel
bratrstvo,
náhle
Makovou
horu.
ztratil bez
Smrtí
donátora
a
zabezpečení,
J.
F.
zřízené klášter
opustilo.97 V interiéru Marie
kostela
Škapulířové
se
[43]
mimo
plastiku
z hruškového
Panny dřeva
ve zlacené schránce na hlavním oltáři nachází také baldachýnový
boční
oltář
95
[44]
zasvěcený
http://www.npu.cz/barokni-socha/sloupy-apilire/vypis/detail/257/, vyhledáno 7. 11. 2014 96 Viz Koutecká (pozn. 67), s. 21. 97 Viz Buben (pozn. 10), s. 225.
37
Panně
Marii Královně škapulíře.98
Retabulum zdobí obraz
P. Marie Karmelské. Klečící pokorně svou
Šimon
upírá
pravou
Stock
zrak ruku
v dolní
vzhůru, se
kde
části
k němu
škapulířem
obrazu natahuje
sedící
Madona.
Korunovaná P. Marie levou rukou přidržuje Ježíška, jehož
hlavu
diagonálně dětskými
obklopuje
prostupují
postavami
záře. šedavá
andělů.
Celou
scénou
oblaka
Protilehlou
s mnoha diagonálu
tvoří zlaté světlo ozařující P. Marii, které se vpravo
dole
andělé
mění
vynášejí
zemřelých z bully
v plameny skrze
do
nebes.
papeže
Jana
kopíruje
pražský
očistce,
škapulíře Tento
XXII.
obraz
ze
spasené
námět, z roku
Petra
kterých duše
vycházející 132299,
Brandla
jistě
z bočního
oltáře Šimona Stocka v kostele P. Marie Vítězné na Malé Straně. Martínkov (Třebíč) Zdejší
jednolodní
kostel
Navštívení
Panny
Marie s gotickým jádrem a přistavenou věží prošel roku 1713 barokní přestavbou.100 V presbytáři nad hlavním oltářem je počátkem 18.
století
z nejcennějších
v akantovém předmětů
rámu
umístěn
jeden
obraz
Panny
kostela,
Marie Karmelské [45] zřejmě z roku 1836. V horní polovině obrazu vystupuje poprsí Panny Marie se skloněnou
hlavou,
zahalenou
v modrou
roušku.
Na hrudi a nad hlavou Panny Marie výjev doplňuje zlaté
zdobení
obrazu
pokrývá
a text
v
ve
tvaru
nápis:
češtině:
půlměsíců. „Monstra
„Zázračný
98
Ibidem. Ibidem, s. 154. 100 Viz Černý (pozn. 65), s. 54. 99
38
Dolní
Teesse
obraz
část
Matrem“
Navštívení
bl. P.
Marie,
původní
založení
tohoto
chrámu.
Obraz tento byl od ctihodného kněze P. Dominika řádu
Karmelitánského
nalezen
a
utřen.
v nečisté
Na
hromadě
znamení
pak
bláta
poděkování
naklonila hlavu Rodička Boží.“ Nový Jičín (Nový Jičín) Historie
farního
kostela
Nanebevzetí
Panny
Marie sahá až do středověku. První zmínka o něm pochází z roku 1366. Ke konci roku 1503 se zde počalo s výstavbou zděného kostela ve slohu pozdní gotiky.
Poté
velikostně
nedostačující
kostel
jezuité zbořili a základní kámen nového barokního trojlodí
položili
z Lichtenštejna i s oltářem prošel
roku
dne
31.
vysvětil.
několika
1729.
Jakub
července
Do
1742
kostel
dnů
kostel
současných
požáry,
Arnošt
následnými
úpravami
a rekonstrukcemi.101 V přilehlé oltář
[46]
Karmelské. z konce
18.
Justinské
kapli
druhotně Na
nachází
věnovaný
oltáři
století
se
je
Panně
malý Marii
s pilastrovým
retabulem
zavěšen
P.
obraz
Marie
Karmelské z počátku 19. Století, obecně označovaný jako
´Černá
sv. Anny
a
V nástavci
Madona´. Jáchyma, umístěnou
Boky
oltáře
patronů
řádu
lemují
sochy
karmelitánů.102
poloplastiku
Boha
Otce
v oblacích doprovází dva andělé. Autorem sochařské složky
je
pravděpodobně
tentýž
sochař
jako
na protějším bočním oltáři Justínské kaple.103 Malba zobrazuje sedící, korunovanou P. Marii držící Ježíška, který ji objímá a tiskne se k její tváři. Madona má oděný červený šat a modrý plášť 101 102 103
http://www.fnj.cz/?page_id=2523, vyhledáno 3. 11. 2014. Viz Buben (pozn. 10), s. 145. Viz Samek (pozn. 62), s. 710.
39
přehozený
i
přes
hlavu.
Na
levém
rameni
plášť
zdobí zlatě vyšitá hvězda podle vzoru neapolské ikony
La
Bruna.
Ježíška
i
V oválné
V rukou
škapulíř kartuši
s vegetabilními Carmeli/“. zasazena
Panna
nese
s mariánským nástavce
prvky
Kartuš
Marie
obehnaná
v rozvilinách
anagramem.
zlaceného
stojí
nápis:
vavřínovým
s křížem
mimo rámu
„Decor/ věncem
na
je
vrcholku
nástavce. Obraz obrazem
vykazuje P.
Marie
podobnost Karmelské
nejen
s pražským
v květinovém
věnci
z kostela sv. Havla, ale také s ikonou Panny Marie Pasovské, a to díky rozdílu zrcadlového obrácení. Ostrava (Ostrava) Kostel sv. Josefa ve Slezské Ostravě, jehož spolupatronkou je Panna Marie Karmelská, vystavěli v letech
1780-1783
na
místě
původního
dřevěného
kostela sv. Jiří. Jedná se o pozdně barokní stavbu ovlivněnou klasicismem.104 V kostele se v současné době
každoročně
Karmelské.
koná
pouť
k Panně
Marii
105
Deskový obraz Madony [47] na hlavním oltáři z let 1420-1440 vznikl za období krásného slohu. Škapulířové
bratrstvo
ve 20. letech
20.
sídlící
století
v Ostravě
obrazu
udělilo
škapulíř.106 Na obraze stojí Panna Marie v modrých šatech se
zeleně
podšitým
modrým
pláštěm,
jenž
levou
rukou drží Ježíška a pravou přidržuje jeho nožku. Oběma
postavám
okolo
hlavy
září
svatozář
a P. Marii korunují dva andělé. Panna Marie je zde 104
Martin Juřica, Ostravské svatostánky, Ostrava 2006, s. 11. http://www.eurolift.cz/katedrala/farnost_ostrava/index.php?str=po ut_pmkarmelska, vyhledáno 12. 11. 2014. 106 Viz Štajnochr (pozn. 31), s. 259. 105
40
vyobrazena jako Královna nebes a Královna andělů. Zlaté
pozadí
vyplňující
za
anděly
střídá
červená
látka
zbylé
scény.
V dolní
části
pozadí
obrazu Pannu Marii po bočních stranách adoruje muž a
žena,
donátoři
obrazu.
Z mužských
i
ženských
sepjatých dlaní vlají směrem vzhůru dvě nápisové pásky. Nad mužem: „Marie Mater dei miserere mei“ – Maria, Matko Boží, smiluj se nade mnou. Nápis nad postavou
ženy:
auxiliatrix“pomocnicí.
„Marie
dei
Maria,
Klečící
genetrix
Rodičko žena
je
sis
Boží,
nobis
buď
zahalena
naší
v plášti
a bílé roušce. Muž v polozbroji s výrazným mečem a kolčí
přilbou
z rodu
pánů
na
zádech
představuje
z Tvorkova,
vlastníky tehdy do 15. století.
Polské
neboť
Ostravy
od
rytíře
ti
byli
roku
1380
107
Pístov (Tachov) Poutní kostel sv. Bartoloměje, původně z roku 1359, prošel barokní proměnou v letech 1750-1765. V jednolodí
obklopeném
ve vitríně levého Milostné originálu. vznikly
postranního
Panny
buď barokní
přízemními
Marie
kopií, Po
pravděpodobně
sedí
[48]
socha
oltáře
Karmelské,
nebo
stranách
ambity
úpravou
ji
roku
jenž
staršího
lemují sochy, 1760
rukou
je které
některého
žáka z dílny sochaře Ignáce Františka Platzera.108 Soška Panny Marie Karmelské trůnící s Ježíškem v oblacích insignie:
nese
v
korunu
i
rukou žezlo.
a
na
hlavě
Ježíšek
má
královské na
hlavě
taktéž korunu a v rukou drží škapulíř. Na sochu ve vitríně
gesty
poukazují
107
postranní
sochy
https://docs.google.com/document/pub?id=1MatGw4GjXN6ZrBecAJmFaaEz MdmQQJJw-OgbgMdt9Iw, vyhledáno 20. 3. 2015. 108 Emanuel Poche (red.), Umělecké památky Čech 3, Praha 1980, s. 57-59.
41
na konzolách. Zleva postava sv. Anny a po pravé straně sv. Jáchyma, rodičů P. Marie a patronů řádu karmelitánů.109 Nástavec oltáře zdobí oblačná sféra s andílky středu
a
okřídlenými
dominuje
hlavičkami,
holubice
Ducha
v jejímž
svatého
v záři
paprsků. Praha, Staré město- kostel sv. Havla Původně gotický kostel z 30. let 13. století110 obdrželi
karmelitáni
jako
náhradu
za
kostel
P. Marie Sněžné, který byl vypleněn husity a poté na
počátku
17.
století
předán
do
správy
františkánům. Dne 27. 4. 1627 císař Ferdinand II. věnoval
kostel
sv.
Havla
i
přilehlé
budovy
do
rukou karmelitánů.111 Přestavba v době 1738. předán
po Po
roce
1704
zrušení
do
farním.112
havelského
rukou
kostela
do
vysvěcení
kláštera době
fondu
kostel
zřejmě
kostela
roku 1786
náboženského
V současné
proběhla byl a
znovu
roku
kostel
stal
se
spravuje
řád karmelitánů, a to od roku 2006.113 Trojlodní a velkou kaple.
bazilika
sakristií Na
straně
s dvouvěžovým
má
za
hlavním
evangelijní
kapli
průčelím
oltářem sv.
dvě Kříže
a na epištolní straně kapli P. Marie Karmelské. Titulní
obraz
hlavního
oltáře
[49]
v lodi
kostela sv. Havla z roku 1696, pocházející z ruky Jana
Kryštofa
Lišky,
nese
scénu
Oslavy
karmelitánského řádu s Pannou Marií, sv. Havlem,
109 110 111 112
Viz Buben (pozn. 10), s. 145. Ibidem, s. 179. Ibidem, s. 180. Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy. Staré město,
Josefov, Praha 1996, s. 73. 113
Viz Buben (pozn. 10), s. 184.
42
karmelitánskými světci a císařem Leopoldem I. se svými syny Josefem I. a Karlem VI.114 V dolní části obrazu klečící císař Leopold I. s císařskými insigniemi u nohou a naproti jeho dva synové
Josef
zemskou sklání
I.
sféru. sv.
a Karel K císaři
Havel levou
po stranách
světce
drží
po pravé světců
se
a
Na středu
ve na
nesou
jeho
kostela
sv.
opatovskou
věnuje
středu
kompozice
benediktýnském
rukou
model
straně
kompozice
se
v černém
poukazující anděl
VI. s doprovodem tvoří hábitu
nebesa.
Andělé
atributy.
Nalevo
Havla
berlu.
zobrazením
a
Horní
anděl část
karmelitánských
andělů
zahalených
v oparu
červánků.
nebeské
sféry
usazena
P.
je
Marie
v bílých šatech a modrém vlajícím plášti. Matka Boží
klade
Stocka,
svou
zatímco
pravou anděl
ruku
vedle
na
hlavu
přidržuje
Šimona
škapulíř.
Albert z Trapani tvořící protějšek Stocka ve svém náručí nese Ježíška. Výše sv. Josef s lilií obrací svůj
pohled
ke
sv.
Terezii
z Ávily,
za
kterou
vystupuje postava anděla s šípem mířícím na její srdce. Za ramenem sv. Terezie vystupují dvě hlavy, staršího
muže
s vousem
a
bezvousého
středního
věku. Tyto tváře jsou identifikovány jako sv. Petr z Alcántary s poustevníkem sv. Hilarionem Velkým. Níže se nachází papež sv. Telesfor nesoucí kalich se třemi hostiemi.115 Anděl pod papežem drží jeho patriarší okraji
kříž.
obrazu
Protějšková
v albě
a
postava
modré
při
pravém
mariánské
kazuli
s palliem na krku představuje osobnost sv. Cyrila Cařihradského. Andílek po jeho boku nese knihu se zápisy. Méně zřetelná tvář nad sv. Cyrilem patří 114
Viz Vlček a kol. (pozn. 112), s. 74. Tři hostie nad kalichem připomínají svolení sv. Telesfora každému knězi odsloužit na Boží hod vánoční tři mše místo jedné. 115
43
mučedníku sv. Angelovi s dýkou v hrudi. Poslední dvě polopostavy patří sv. Marii Magdaleně de´Pazzi líbající krucifix a bl. Anděle České vyzdvihující monstranci s hostií, která je světicí historicky neprokázanou.116 Sochařská z rukou
výzdoba
neznámého
hlavního
řezbáře
snad
oltáře
pochází
z okruhu
Matouše
Václava Jäckela. Po bocích oltáře výzdobě dominují dvě
nadživotní
postavy.
Prorok
Eliáš
s hořícím
mečem po levé straně a prorok Elizeus opírající se o hůl a čtoucí knihu s medvědem u nohou napravo oltáře.
Postavy
Nejsvětější
nástavce.
Po
biskupové
karmelitánského
Tomáš
a
jeho
vpravo
beránka117.
trojice
stranách
sv.
Scénu
schéma
řádu.
Ondřej
zdobí lemují
Vlevo
Corsini
doprovází
střed
sv.
s
dva Petr
atributem
andělé,
visící
na festonech z nástavce či sedící na římse.118 Barokní doplňují
oltář
sochy
v Karmelské Šimona
kapli
Stocka
po
se
stranách
škapulířem
a sv. Jana z Kříže s křížem v levé ruce. Na bočních konzolách stojí další dvě sochy světců. Zleva se patrně
jedná
a patriarši sv. Ondřej
o
sv.
křížem. Corsini,
Petra Na
Tomáše
pravé
tentokrát
s palliem
konzole s atributem
stojí vlka
u nohou. Sochy zdobící oltář jsou přisuzovány Janu Antonínu Quitainerovi.119 Obraz
P.
Marie
Neapolské
(původně
P.
Marie
Karmelské) v květinovém věnci na retabulu hlavního oltáře [50] pochází snad z roku 1673.120 Obraz je 116
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 295, zvl. 34-35. 117 Podle legendy se matce sv. Ondřeje před narozením zdál sen, že porodila vlka, jenž vběhl do karmelitánského kostela a proměnil se v beránka. 118 Viz Hösler – Cetkovský – Čižínská et al. (pozn. 116), zvl. 38. 119 Ibidem, zvl. 41-42. 120 Viz Vlček a kol. (pozn. 112), s. 75.
44
volnou
kopií
italské
kostela
Santa
v Neapoli.
121
ikony
Maria
Ikonografický
typ
z karmelitánského
del
Carmine
Eleusy
Maggiore
vyzdvihuje
niterný
vztah P. Marie s Ježíškem. Oproti neapolské ikoně zdobí
hlavu
pražské
Madony
koruna
a
Ježíšek
má oblečen na místo bílé, červenou tuniku. Mezi pravou rukou P. Marie a tělem Ježíška na stužkách visí
atribut
obklopující
škapulíře.
dvojici
Květinový
ve
vrchní
věnec
části
drží
pyramidově umístění tři andílci. Květinové rámce nejčastěji
symbolizují
čistotu,
nevinnost,
ale i pomíjivost. V Karmelské
kapli
se
také
nachází
nástropní
malba [51] na klenbě. Předvádí scénu vztahující se k příslibu P. Marie interpretovaného bullou papeže Jana
XXII.
z roku
1322
a
spojeného
se
sobotní
návštěvou očistce a spásou duší skrze škapulíř.122 Ve
středu
P. Marie
malby a
stojí Kristus, před
přimlouvá
se
za
duše
nímž klečí zemřelých.
Z očistce duše vynášejí andělé pomocí škapulíře. Jiní andílci spolu s alegorickými postavami drží svitky buly. Jeden z andělů zachraňuje dva muže potápějící se v loďce pomocí škapulíře a pádla. Další přináší lebku a škapulíř dvojici truchlící po
zemřelém.
Jiný
anděl
daruje
škapulíře
muži,
kterého ohrožuje had a také dvojici mužů, z nichž jeden
svírá
v rukou
meč.123
Malba
má
věřící
přesvědčit o výhodách škapulíře, který jim může zajistit zvláštní ochranu. Zobrazení i v exteriéru, 121 122 123
P. na
Marie
Karmelské
průčelí
kostela
se
vyskytuje
pod
segmentem
Viz Buben (pozn. 10), s. 186. Ibidem, s. 154. Viz Hösler – Cetkovský – Čižínská et al. (pozn. 116), zvl. 41.
45
zvlněné
římsy.
Polopostavu
Madony
v pozlaceném
štuku [52] korunují dva andělé. Levý anděl v druhé ruce přináší Panně Marii také škapulíř. Výjev je zasazen do oblačné sféry plné okřídlených hlaviček andílků.
Autorem
tohoto
štuku
je
Giovanni
Bartolomeo Cometa.124 Praha, Malá Strana- kostel Panny Marie Vítězné Pozdně kostela
renesanční
Nejsvětější
zachovala
pouze
novostavba
trojice
střední
luteránského
z roku
částí.
1611-1613
Průčelí
a
se
závěr
po úpravách přísluší od roku 1624 zasvěcení Panny Marie
Vítězné,
karmelitáni.125
kdy
stavbu
Podporu
kostela
kostel
získali
získal
díky
bosí slávě
zázraků voskové sošky Pražského Jezulátka, jež řád obdržel roku 1628 z odkazu Polyxeny z Lobkowicz.126 Roku 1784 Josef II. klášter zrušil a poté se o již
farní
kostel
starali
Maltézští
rytíři.
Budovy nakonec získal Studijní fond v roce 1836.127 Bosí
karmelitáni
pražského 1993.
se
arcibiskupa
zde
vrátili
Miloslava
na
Vlka
žádost až
roku
128
Sálový s jedinou presbytáře
jednolodní věží dva
na
kostel
jižní
straně
schodišťové
římského má
při
prostory.
Po
typu bocích levé
straně za schodištěm na chór navazuje sakristie. Po bočních stranách u hlavního vchodu se nachází kaple Svatého Kříže a kaple Panny Marie.129 V retabulu
bočního
oltáře
Šimona
Stocka
na evangelijní straně hlavní lodi je zasazen obraz 124
Ibidem, zvl. 26. Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy, Malá strana, Praha 1999, s. 75. 126 Viz Buben (pozn. 10), s. 216-217. 127 Viz Vlček a kol. (pozn. 125), s. 76. 128 Viz Buben (pozn. 10), s. 220. 129 Viz Vlček a kol. (pozn. 125), s. 78. 125
46
[53]
Madony
udělující
škapulíř
Šimonu
Stockovi,
který namaloval Petr Brandl kolem roku 1720.130 Kompozici zkřížených diagonál na obraze určuje oblačná
sféra
diagonálu
s Madonou
světelná
s plameny
a
záře
vycházejícími
andílky
osvětlující
z očistce
a
druhou
P.
Marii
v dolní
části.
V levém dolním rohu sedí dva andílci. Jeden z nich hledí
na
diváka
a
svou
pravou
rukou
ukazuje
na rozevřenou knihu. Uprostřed dolní části klečí postava
Šimona
andělu,
který
Stocka
směřující
poukazuje
na
svůj
Madonu.
pohled
P.
Marie
shlížející na Šimona z oblačné sféry pravou rukou objímá
Ježíška
škapulíř.
a
levou
Diagonální
o okřídlené
svěřuje
oblačná
hlavičky
andílků
dalších
andělů
rozhazujících
snášejí
k P.
v dálce
vystupují
duše
očistce,
z něhož
andělé
přijaly
škapulíř,
Marii.
Na
Šimonu
sféra
doplněná
vrcholí
skupinkou
květy,
protější vynášejí nebe
které
straně
zemřelých
do
hnědý
v
obrazu
plamenech
duše,
podle
se
které
sobotního
privilegia.131 Součástí oltáře jsou sochy papežů, kardinálů a arcibiskupů z karmelitánského řádu. Praha, Malá Strana- kostel sv. Josefa Ženská
větev
řádu
bosých
karmelitánů
přišla
roku 1656 z Rakouska do Prahy. Mezi lety 1662-1671 si
nechala
a roku
1673
barokního kostela
130 131 132
vystavět byl
kostela
roku
1692
předně
položen sv.
klášterní
také
Josefa.
práce
ještě
Ibidem, s. 79. Viz Buben (pozn. 10), s. 154. Viz Karmel v Čechách (pozn. 11), s. 41.
47
budovy132
základní I rok
po
kámen
vysvěcení
pokračovaly,
stejně
jako
zařizování
až do roku 1702. V
interiéru,
jenž
trvalo
133
centrální
stavbě
s kupolí
se
v
nástavci
bočního oltáře sv. Terezie z Ávily nachází sousoší Madony předávající škapulíř Šimonu Stockovi [54] z roku 1697 sochaře Matyáše Václava Jäckela.134 Sousoší umístěné na střed nástavce obklopují celkem čtyři sošky andílků. Andělé blíže umístění z pravé
i
levé
strany
jsou
dětskými
postavami,
zatímco vzdálenější již dospělejšími anděly. Panna Marie
Karmelská
trůní
s Ježíškem
v oblacích,
jenž se snášejí až na dosah ruky Šimona Stocka. V pozlaceném zaniká
sousoší
škapulíř,
v pravé
který
ruce
přijímá
Madony
lehce
klečící
Šimon
Stock. Rožďálovice (Nymburk) V obci
Rožďálovice
škapulířové
bratrstvo.
přicházejících
poutníků
bylo
roku
Později přestal
1718
založeno
velkému
množství
dostačovat
starý
gotický kostel. Nový barokní kostel sv. Havla tedy nechal v roce 1726-33 vystavět Václav Josef, hrabě z Valdštejna.135 V 1760
bočním oltáři Panny Marie Karmelské z roku se
nachází
mariánský
obraz
v zlaceném [55]
od
profilovaném libereckého
rámu malíře
Františka Laubnera z roku 1774.136 Jedná se o kopii pražského Šimona
obrazu
Stocka
Petra
Brandla
z kostela
Panny
z bočního Marie
oltáře Vítězné
na Malé Straně. V levém dolním rohu obrazu sedí ve stínu zády otočený andílek, pravděpodobně si kreslící scénu 133 134 135 136
Viz Vlček a kol. (pozn. 125), s. 87-88. Ibidem, s. 90. Viz Koutecká (pozn. 67), s. 49. Viz Poche (pozn. 108), s. 254-255.
48
před sebou. Světlem ozářený anděl v červeném hávu výše nabízí diváku škapulíř jako možnou ochranu před
nebezpečím.
V pokračující
diagonále
oblačné
sféry sedí usazená P. Marie s Ježíškem podávající Šimonu Stocku škapulíř. Madonu doprovázejí andělé a
okřídlené
korunuje
hlavičky
temný
mrak
andílků. formující
Vrchol
obrazu
se
podobu
v
okřídlené hlavičky. Pod nebeskou sférou na zemi klečí
Šimon
škapulíř.
Za
Stock,
vděčně
ním
při
je
přijímající
pravém
hnědý
okraji
obrazu
v dálce patrná scéna s dušemi zemřelých v očistci. Andělé zde skrze škapulíř vynášejí duše zemřelých na
nebesa.
Karmelské
Výjev
připomíná
sestupující
do
příslib
očistce
Panny
vždy
v
Marie sobotu
po smrti těch, jež přijali škapulíř.137 Obraz po bocích lemují dvě sochy žen. Jedná se o
karmelitánské
řeholnice
sv.
Terezii
z Ávily
s atributem knihy a sv. Marii Magdalénu de´Pazzi s krucifixem, otevřenou knihou a trnovou korunou. Sušice (Klatovy) V Sušicích
na
Klatovsku
v původním
augustiniánském klášteře stojí při severní straně jednolodní kostel sv. Felixe.138 V bočním oltáři pod obrazy
Ecce
z poloviny 17.
Homo století
a
Bolestné
visí
Panny
kopie
Marie
neapolského
obrazu La Bruna se škapulířem. [56] Na
obraze
osmiúhelníkového
tvaru
z oblak
ve zlaté záři vystupuje portrét polopostavy Panny Marie Karmelské typu Eleusa v objetí s Ježíškem. Spodní oděv P. Marie má červenou barvu, svrchní plášť zlatými 137 138
modrou
a
hlavu
výšivkami,
pokrývá
konkrétně
Viz Buben (pozn. 10), s. 154. Viz Poche (pozn. 108), s. 468-469.
49
bílá
hvězdou
rouška na
se
rameni
a křížkem na čele. Ježíšek tisknoucí tvář k líci P. Marie je oděn do bílé tuniky. Pod levou nohou Ježíška
spadá
škapulíře.
na
Výše
břicho
přilétají
P.
dva
Marie
andílci
atribut snášející
z nebes korunu na hlavu Panny Marie. Vrchol obrazu korunuje bílá holubice Ducha svatého. Znojmo (Znojmo) Počátkem
12.
stával
románský
zmínka
pochází
století
v centru
kostelík z roku
sv.
1190.
kupecké
Mikuláše.
Výstavba
osady První
gotického
halového trojlodí probíhala od roku 1338 do první třetiny
16.
století.
Při
kostele
působilo
bratrstvo Matky Boží z hory Karmel od roku 1692, které mělo ve správě Křestní kapli na jižní straně blíže
presbytáře.139
V kostele
dnes
najdeme
pozůstatek bratrstva, a to volně zavěšený obraz Panny Marie Škapulířové s archandělem Michaelem a Šimonem Stockem z první třetiny 18. století. [57] Obraz
snad
kapli,
kde
původně se
patřil
také
na
k oltáři
klenbě
v Křestní
nachází
drobná
nástropní malba podobného motivu jako na obraze.140 Ve
středu
usazená
obrazu
Madona
z dvanácti
hvězd.
neznámého
s korunou, Spolu
žezlem
s Ježíškem
autora
trůní
i
aureolou
oba
shlížejí
k Šimonu Stocku klečícímu po pravé straně. Vlevo P.
Marii
doprovází
archanděl
Michael,
průvodce
duší do nebes, který z její ruky přebírá škapulíř a nabízí jej duši zemřelého v očistci vyplňujícím dolní část obrazu.
139
Ladislav Plch – Libor Šturc, Chrám svatého Mikuláše ve Znojmě, Brno 2008, s. 7, 9. 140 Viz Malý – Suchánek (pozn. 59), s. 154.
50
9 Závěr
První sloupu
část
předkládané
Panny
Marie
práce
Karmelské
věnující ve
se
Frýdlantu
nad Ostravicí vyzdvihuje významný počin bratrstva z menšího Marie
města,
které
Karmelské
vystavěním
položilo
sloupu
základy
Panny
neobyčejné
mariánské oblibě prostupující až do dnešních dnů. V kapitole
věnující
se
výtvarnému
umění
spojenému s P. Marií Karmelskou jsem se zaměřila na 23 lokalit rozmístěných v různých krajích České republiky. Jen do Moravskoslezského kraje, odkud pocházím,
patří
škapulířového
šestice
z
bratrstva
nich.
Zřízení
v Moravské
Ostravě
v 80. letech 17. století, které sdružovalo nejen místní,
ale
i
věřící
z okolí,
podnítilo
vznik
frýdlantského bratrstva. Obě seskupení pak zřejmě společně
krajem
Karmelské.
šířily
Příkladem
z Kozlovic,
který
může
svou
úctu
k Panně
Marii
být
mariánský
pilíř
kompozicí
jistě
vychází
z frýdlantského sloupu Panny Marie Karmelské. Předpokládám, úcty
je
možno
že v této
stále
problematice
hledat
a bádat,
šíření
neboť
se
v českých zemích bez pochyb nachází další mým očím zatím skrytá místa, kde se P. Marie Karmelská těší tiché úctě. Nepřehlédnutelné hledisko práce nalezneme také v ikonografii zmíněných malířských či sochařských děl.
Výsledkem
pak
může
být
zhodnocení
rozšířenosti jednotlivých ikonografických schémat Panny Marie Karmelské. Za zemích
jednu
z
můžeme
předávající
nejrozšířenějších označit
Pannu
privilegium 51
scén
Marii
škapulíře
v českých Karmelskou
generálnímu
představenému nalezneme
řádu,
v obci
Šimonu
Stocku.
Býkov-Larýšov,
Toto
městě
téma
Frýdek-
Místek, na Makové hoře u Smolotel, v Praze u Panny Marie
Vítězné,
Roždálovicích,
Znojmě
a v sochařském podání u sv. Josefa na Malé Straně v Praze, a na
z
nichž
Makové
oltářní
obrazy
jasně
kopírují
hoře
v Rožďálovicích pražský
obraz
Petra Brandla z bočního oltáře sv. Šimona Stocka v pražském kostele Panny Marie Vítězné. Druhý
nejčastější
nejslavnější obrazu
karmelské
P. Marie
Karmelské
sv. Havla
se
stala
Marie
v Kostelním
vychází
ze
vzoru
La Bruna.
Kopie
v květinovém
věnci
ikony
Karmelské
na oltáři Panny
motiv
kaple
při
pražském
inspirací
Škapulířové Vydří.
pro
na
kostele
malíře
obrazu
hlavním
Ostatní
volné
oltáři
kopie
se
nacházejí v Martínkově, Novém Jičíně a v Sušici. Ani
sochařské
podání
Panny
Marie
Karmelské
nezůstalo pozadu. Kamenné sochy madon se škapulíři stojí
mimo
Frýdlant
a Kozlovicích. v Karolince
n.
Dřevěná a
O.
socha
menší
v Bílém
Madony
sošky
se
se
Újezdu nachází
škapulíři
při hlavních oltářích na Makové hoře a v Pístově. Poslední ikonografické téma spojené s P. Marií Karmelskou na českém území vychází z bully Jana XXII. z roku 1322. Sestoupení P. Marie do očistce pro duše zemřelých se promítlo do oltářního obrazu v Borovanech,
ve
Znojmě
a
v reliéfním
provedení
v Bystré u Poličky. Drobné scény očistce nalezneme na
oltářním
obraze
z
Dolních
Dunajovicích
i u Panny Marie Vítězné v Praze a jejích dvou výše zmíněných kopiích. Významné jsou k tomuto tématu také
nástropní
v Borovanech
malby.
Klenba
námětem
Škapulířové
pravděpodobně 52
kaple
vychází
z nástropní
malby
Karmelské
kaple
v pražském
kostele sv. Havla, kde andělé přinášejí škapulíře lidem
v různých
situacích
prosících
o
ochranu
a pomoc. V práci se mimo jiné blíže věnuji Kostelnímu Vydří,
neboť
jím
karmelitánský
řád
prochází
od počátku až do současnosti. Místo disponuje také Karmelitánským nakladatelstvím, jemuž skrze řádku vydaných knih vděčím za orientaci nejen v historii karmelitánského řádu. Doufám, uplatnění
že při
mnou dalším
vypracované bádání
karmelitánů.
53
téma
nalezne
spojeném
s řádem
10 Prameny
Státní okresní archiv (SOkA) Frýdek-Místek, Archiv městečka (AM) Frýdlant nad Ostravicí, i. č. 53. SOkA Frýdek-Místek, Archiv městečka (AM) Frýdlant nad Ostravicí, i. č. 54. SOkA
Frýdek-Místek,
Farní
úřad
Frýdlant
Farní
úřad
Frýdlant
Farní
úřad
Frýdlant
Farní
úřad
Frýdlant
Farní
úřad
Frýdlant
kniha
farnosti
Frýdlant
nad Ostravicí, i. č. 111. SOkA
Frýdek-Místek,
nad Ostravicí, i. č. 122. SOkA
Frýdek-Místek,
nad Ostravicí, i. č. 171. SOkA
Frýdek-Místek,
nad Ostravicí, i. č. 198. SOkA
Frýdek-Místek,
nad Ostravicí,
Pamětní
nad Ostravicí, díl 1-2.
54
11 Literatura
Milan
M.
Buben,
Encyklopedie
řádů,
kongregací
a řeholních společností katolické církve v českých zemích,
III.díl,
II.svazek:
Žebravé
řády,
Praha
2007. Gorazd
Cetkovský
-
Jindřich
Zdík
Charouz,
Mariánské Vydří, Kostelní vydří 2009. Jiří
Černý,
Poutní
místa
jihozápadní
Moravy:
Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005. Ulrich
Dobhan,
Spiritualita
Karmelu,
Kostelní
Vydří 1994. Silvano
Giordano
(ed.),
Karmel
ve
Svaté
zemi,
Kostelní Vydří 2006. James Hall, Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha 2008. Matthäus
Hössler
Čižínská
et
–
al.,
Gorazd Dějiny
Cetkovský Karmelitánů
–
Helena v Praze,
Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95. Matthäus Hössler - Redemptus Maria Valabek, Karmel v české církvi 650 let, Kostelní Vydří 1997. Martin
Juřica,
Ostravské
svatostánky,
Ostrava
2006. Engelbert
Kirschbaum
(ed.),
Lexikon
der
christlichen Ikonographie 3, Rom 1994. Kostelní Vydří, Kostelní Vydří 1996. Helena Koutecká, Stručný místopis mariánské úcty v Čechách a na Moravě, Praha 2010. Ivo Krsek - Zdeněk Kudělka - Miloš Stehlík - Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996. Tomáš
Malý
–
Pavel
Suchánek,
Obrazy
Studie o barokní imaginaci, Brno 2013. 55
očistce.
Ivana
Maxová
Zahradník, sloupy
–
Vratislav
Mariánské,
a
pilíře
Nejedlý
trojiční
v okrese
a
–
Pavel
další
světecké
nad
Kněžnou,
řezbář
Ladislav
Rychnov
Praha 1999. Marie
Mikulcová,
Borák,
Velkokarlovický
Farní
zpravodaj
Nového
Hrozenkova
a Karolinky 10, červen 2009, č. 3, s. 3. František Odehnal, Poutní místa Moravy a Slezska, Praha 1995. Heinrich Petri – Wolfgang Beinert, Učení o Marii, Olomouc 1996. Ladislav
Plch
–
Libor
Šturc,
Chrám
svatého
Mikuláše ve Znojmě, Brno 2008. Emanuel
Poche
(red.),
Umělecké
památky
Čech
2,
(red.),
Umělecké
památky
Čech
3,
(red.),
Umělecké
památky
Čech
4,
(red.),
Umělecké
památky
Čech
1,
Praha 1978. Emanuel
Poche
Praha 1980. Emanuel
Poche
Praha 1982. Emanuel
Poche
Praha 1997. Průvodce
výstavou
z dějin
karmelitánského
řádu:
Karmel v Čechách, Kostelní Vydří 1993. Jan
Royt,
Zahrada
mariánská:
Mariánská
úcta
ve výtvarném umění od středověku do 20. století, Sušice 2000. Jan
Royt,
Slovník
biblické
ikonografie,
Praha
2006. Hynek Rulíšek, Postavy, atributy, symboly: slovník křesťanské ikonografie, České Budějovice 2006. Jan Al Saheb - Petr Maršálek - David Pindur et al., Dějiny Frýdlantu nad Ostravicí, Lubna a Nové Vsi, Ostrava 2009.
56
Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, Praha 1994. Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 2, Praha 1999. Vera
Schauber
-
Hanns
Michael
Schindler,
Rok
se svatými, Kostelní Vydří 1994. Marie
Schenková
-
Jaromír
Olšovský,
Barokní
malířství a sochařství ve východní části českého Slezska, Opava 2004. Antonio
Maria
Sicari,
Svatí
Karmelu,
Kostelní
Vydří 2011. Jiří
Slouka,
Mariánské
a
morové
sloupy
Čech
a Moravy, Praha 2010. Antonín Šorm - Antonín Krajča, Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě, Praha 1939. Vítězslav
Štajnochr,
Panna
Maria
Divotvůrkyně,
Uherské Hradiště 2000. Pavel
Vlček
a
kol.,
Umělecké
památky
Prahy
1.
Staré město, Josefov, Praha 1996. Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy 3. Malá strana, Praha 1999. Pavel
Vlček
a
kol.,
Umělecké
památky
Pražský hrad a Hradčany, Praha 2000.
57
Prahy
4.
12 Internetové zdroje
http://www.farnostfrydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=ar ticle&id=66:proc-je-dvakratpout&catid=36:historie-farnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015. http://www.farnostfrydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=ar ticle&id=56:farai&catid=35:knezifarnosti&Itemid=54, vyhledáno 3. 4. 2015. http://www.farnostfrydlantno.eu/index.php?option=com_content&view=ar ticle&id=65:sochy&catid=36:historiefarnosti&Itemid=55, vyhledáno 3. 4. 2015 http://en.wikipedia.org/wiki/Pietro_Novelli, vyhledáno 8. 3. 2015. http://es.wikipedia.org/wiki/Nuestra_Se%C3%B1ora_d el_Carmen_%28Beniaj%C3%A1n%29,
vyhledáno
10.
3.
2015. http://www.npucb.eu/e_download.php?file=data/editor/247cs_1.pdf& original=BOROVANY_DPn%C3%A1hled%282%29.pdf, vyhledáno 2. 11. 2014. http://www.bystre.cz/o-meste/kulturnipamatky/kostel, vyhledáno 2. 11. 2014. http://kostel.dolni-lhota.cz/o-stavbe/,
vyhledáno
3. 11. 2014. http://skupinahrozen.cz/svatojanskavez/php/index.p hp?clanek=texty/stala_expo_002,
vyhledáno
3.
11.
2014. http://farnostnovyhrozenkov.cz/dtb/index.php?optio n=com_content&view=article&id=57:historie&catid=48 :historie&Itemid=71, vyhledáno 3. 11. 2014. 58
http://www.kozlovice.cz/index.php?tar=clanek&id=23 4, vyhledáno 7. 11. 2014. http://www.npu.cz/barokni-socha/sloupy-apilire/vypis/detail/257/, vyhledáno 7. 11. 2014. http://www.fnj.cz/?page_id=2523, vyhledáno 3. 11. 2014. https://docs.google.com/document/pub?id=1MatGw4GjX N6ZrBecAJmFaaEzMdmQQJJw-OgbgMdt9Iw,
vyhledáno
20.
3. 2015. http://www.eurolift.cz/katedrala/farnost_ostrava/i ndex.php?str=pout_pmkarmelska, 2014.
59
vyhledáno
12.
11.
13 Seznam vyobrazení v obrazové příloze
1. Frýdlant
nad
Bartoloměje,
Ostravicí, konec
17.
kostel
století,
sv. pohled
z jihu. Foto: Zuzana Skotnicová 2. Panna Marie Karmelská, 1731, sloup, Frýdlant nad
Ostravicí,
náměstí.
Foto:
Zuzana
Skotnicová 3. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 4. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 5. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 6. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 7. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 8. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 9. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 10. Panny Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová
60
11. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 12. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 13. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 14. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 15. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 16. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký, 1727, pískovec,
Frýdek-
Zámecké
náměstí.
Foto:
Zuzana Skotnicová 17. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký- detail, 1727,
pískovec,
Frýdek-
Zámecké
náměstí.
Foto: Zuzana Skotnicová 18. Matyáš Weissmann, basreliéf sv. Bartoloměje, venkovní
nika
kostela
sv.
Frýdlant
nad
Ostravicí.
Bartoloměje, Foto:
Zuzana
Skotnicová 19. La Bruna, asi 13. století, deskový obraz, Neapol,
Basilica
Maggiore.
Santuario Foto:
del
Carmine převzato
http://www.artcurel.it/ARTCUREL/MARIAMADREDID IO/madonnadelcarmineocarmelodettalabruna1.jpg , vyhledáno 11. 10. 2014. 20. Pietro
Novelli,
Panna
Marie
Karmelská
se
světci, 1641, olej, Diecézní muzeum, Palermo. Foto: převzato 61
http://santiebeati.it/immagini/?mode=view&alb um=51875&pic=51875B.JPG&dispsize=Original&sta rt=0, vyhledáno 5. 2. 2015. 21. Antonio Dupar - José Sánchez Lozano, Panna Marie Karmelská s anděly a dušemi v očistci, 18.
století,
Capilla-Santuario
del
Carmen,
Beniaján. Foto: převzato http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V.Carm en_de_Beniajan-general.jpg,
vyhledáno
5.
2.
2015. 22. Panna
Marie
Karmelská,
1870,
pilíř,
Bílý
Újezd- Hlavatka. Foto: NPÚ, ÚOP v Josefově 23. Panna Marie Karmelská- detail, 1870, pilíř, Bílý
Újezd-
Hlavatka.
Foto
NPÚ,
ÚOP
v Josefově 24. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové, Škapulířová Marie,
1746-1747, kaple,
Borovany.
nástropní
kostel Foto:
malba,
Navštívení
NPÚ,
ÚOP
Panny
v Českých
Budějovicích 25. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové-
detail,
malba,
Škapulířová
Panny
Marie,
1746-1747,
kaple,
Borovany.
nástropní
kostel
Navštívení
Foto:
NPÚ,
UOP
v Českých Budějovicích 26. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové-
detail,
malba,
Škapulířová
Panny
Marie,
1746-1747,
kaple,
Borovany.
nástropní
kostel
Navštívení
Foto:
NPÚ,
UOP
v Českých Budějovicích 27. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířovémalba,
detail,
Škapulířová
1746-1747,
kaple,
62
kostel
nástropní Navštívení
Panny
Marie,
Borovany.
Foto:
NPÚ,
UOP
v Českých Budějovicích 28. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové-
detail,
malba,
Škapulířová
Panny
Marie,
1746-1747,
kaple,
Borovany.
nástropní
kostel
Navštívení
Foto:
NPÚ,
UOP
v Českých Budějovicích 29. František Jakub Prokyš, Oslava Panna Marie Škapulířové-
detail,
malba,
Škapulířová
Panny
Marie,
1746-1747,
kaple,
Borovany.
nástropní
kostel
Navštívení
Foto:
NPÚ,
UOP
emblém
na
v Českých Budějovicích 30. František
Jakub
pandantivu, kostel
Prokyš,
1746-1747,
Navštívení
Škapulířová
Panny
Marie,
kaple,
Borovany.
Foto: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích 31. František Jakub Prokyš, boční oltář P. Marie Karmelské, kostel
1746-1747,
Navštívení
Škapulířová
Panny
Marie,
kaple,
Borovany.
Foto: NPÚ, UOP v Českých Budějovicích 32. Adam
Albert,
Panna
Marie
Karmelská,
1887,
hlavní oltář, kostel Panny Marie Karmelské, Býkov-Larýšov. Foto: NPÚ, ÚOP v Ostravě 33. Panna
Marie
Karmelská,
první
polovina
18.
století, reliéf, Bystré u Poličky, kostel sv. Jana Křtitele. Foto: NPÚ, ÚOP v Pardubicích – Milan Krištof. 34. Panna Marie Karmelská, polovina 18. století, barvotisk, Dobrá voda u Záblatí, kaple Panny Marie Karmelské. Foto: Kateřina Stejkozová 35. Josef
Stern,
Panna
Marie
Škapulířová,
60.
léta 18. století, Dolní Dunajovice, kostel sv. Jiljí. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý
63
– Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o barokní imaginaci, Brno 2013. 36. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století, olej, Panny
Frýdek-Místek, Marie,
zeď
u
bazilika hlavního
Navštívení
vchodu.
Foto:
Zuzana Skotnicová 37. Panna
Marie
18. století,
Karmelská,
polychromovaná
2.
čtvrtina
socha,
Frýdlant
nad Ostravicí, kostel sv. Bartoloměje, levá strana presbytáře. Foto: Zuzana Skotnicová 38. Ladislav Borák, Madona, 20. století, lipové dřevo, 253cm, kostel Panny Marie Karmelské, Karolinka. Foto: Ingrid Petřeková 39. Lorenz z Kremsu, Vize karmelitánského nebe, po
roce
Marie
1909,
nástropní
Karmelské,
malba,
Kostelní
Kostel
Vydří.
P.
Foto:
převzato http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kvint-012.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014. 40. Lorenz z Kremsu, Klášter na hoře Karmel, po roce 1909, nástropní malba, Kostel P. Marie Karmelské, Kostelní Vydří. Foto: převzato http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kvint-016.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014. 41. Panna Marie Karmelská, 1709, oltářní obraz, Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské, presbytář. Foto: převzato http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kvint-010.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014 42. Panna
Marie
Karmelská,
1746,
pilíř, Kozlovice. Foto: převzato 64
pískovcový
http://www.npu.cz/download/1303290383/Kozlovi ce++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++celk ov%C3%BD+pohled.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014 43. Panna
Marie
Škapulířová,
první
polovina
17. století, soška z hruškového dřeva, Maková hora
u
Smolotel,
Karmelské,
hlavní
kostel oltář.
Panny
Foto:
Marie
NPÚ,
ÚOP
středních Čech 44. Panna
Marie
18. století,
Královna oltářní
škapulíře, obraz,
polovina
Maková
hora
u
Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské. Foto: NPÚ, ÚOP středních Čech 45. Panna Marie Karmelská, 1836, olej, Martínkov, kostel Navštívení Panny Marie, presbytář nad hlavním oltářem. Foto: Biskupství Brněnské 46. Panna Marie Karmelská, počátek 19. století, oltářní obraz, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí Panny
Marie,
Justinská
kaple.
Foto:
Římskokatolická farnost Nový Jičín. 47. Madona
s uděleným
škapulířem,
1420-1440,
deskový obraz, Slezská Ostrava, kostel sv. Josefa, hlavní oltář. Foto: převzato http://www.eurolift.cz/ostravskafarnost/130716_pout_slezska/pout_slezska044.j pg, vyhledáno 2. 11. 2014. 48. Panna Marie Karmelská, polychromovaná soška, Pístov, kostel sv. Bartoloměje, levý boční oltář. Foto: NPÚ, ÚOP v Plzni 49. Jan
Kryštof
Liška,
Sláva
Karmelu,
1696,
kostel sv. Havla, Praha- Staré město. Foto: převzato z časopisu Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny karmelitánů
v Praze,
2010, č. 2, s. 2-95. 65
Staletá
Praha
XXVI,
50. Panna
Marie
Karmelská,
po
1671,
oltářní
obraz, Praha- Staré město, kostel sv. Havla, Karmelská
kaple.
Foto:
převzato
z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95. 51. Oslava
Karmelitánského
škapulíře,
30.
léta
18. století, nástropní malba, Praha- Staré město,
kostel
sv.
Havla,
Karmelská
kaple.
Foto: převzato z časopisu Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny
karmelitánů
v Praze,
Staletá
Praha
XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95. 52. Panna
Marie
Karmelská,
kol.
1725,
zlacený
štuk, Praha- Staré město, kostel sv. Havla, západní
průčelí.
Foto:
převzato
z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95. 53. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř Šimonu Stocku, kostel
1720, Panny
boční Marie
oltář
Šimona
Vítězné,
Stocka,
Praha-
Malá
Strana. Foto: Zuzana Skotnicová 54. Matyáš Václav Jäckel, nástavec bočního oltáře sv. Terezie z Ávily, 1697, kostel sv. Josefa, Praha- Malá Strana. Foto: Congregatio Jesu, sestra Beatrix 55. František Laubner, Panna Marie Škapulířová, 1774,
oltářní
obraz,
kostel
sv.
Havla,
Rožďálovice. Foto: NPÚ, ÚOP středních Čech 56. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století, olej,
Sušice,
kostel
Klášter kapucínů, Sušice
66
sv.
Felixe.
Foto:
57. Panna
Marie
Michaelem třetina
a 18.
Škapulířová sv.
Šimonem
století,
s archandělem Stockem,
Znojmo,
první
kostel
sv.
Mikuláše. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý – Pavel
Suchánek,
Obrazy
očistce.
barokní imaginaci, Brno 2013.
67
Studie
o
14 Seznam obrazové přílohy na CD
1. Frýdlant
nad
Bartoloměje,
Ostravicí, konec
17.
kostel
století,
sv. pohled
z jihu. Foto: Zuzana Skotnicová 2. Panna Marie Karmelská, 1731, sloup, Frýdlant nad
Ostravicí,
náměstí.
Foto:
Zuzana
Skotnicová 3. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 4. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 5. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 6. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 7. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 8. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 9. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 10. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová
68
11. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 12. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 13. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 14. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 15. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. Foto: Zuzana Skotnicová 16. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký, 1727, pískovec,
Frýdek-
Zámecké
náměstí.
Foto:
Zuzana Skotnicová 17. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký- detail, 1727,
pískovec,
Frýdek-
Zámecké
náměstí.
Foto: Zuzana Skotnicová 18. Matyáš Weissmann, basreliéf sv. Bartoloměje, venkovní
nika
kostela
sv.
Frýdlant
nad
Ostravicí.
Bartoloměje, Foto:
Zuzana
Skotnicová 19. La Bruna, asi 13. století, deskový obraz, Neapol,
Basilica
Maggiore.
Santuario Foto:
del
Carmine převzato
http://www.artcurel.it/ARTCUREL/MARIAMADREDID IO/madonnadelcarmineocarmelodettalabruna1.jpg , vyhledáno 11. 10. 2014. 20. Pietro
Novelli,
Panna
Marie
Karmelská
se
světci, 1641, olej, Diecézní muzeum, Palermo. Foto: převzato 69
http://santiebeati.it/immagini/?mode=view&alb um=51875&pic=51875B.JPG&dispsize=Original&sta rt=0, vyhledáno 5. 2. 2015. 21. Antonio Dupar - José Sánchez Lozano, Panna Marie Karmelská s anděly a dušemi v očistci, 18.
století,
Capilla-Santuario
del
Carmen,
Beniaján. Foto: převzato http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V.Carm en_de_Beniajan-general.jpg,
vyhledáno
5.
2.
2015. 22. Panna
Marie
Karmelská,
1870,
pilíř,
Bílý
Újezd- Hlavatka. Foto: NPÚ, ÚOP v Josefově 23. Panna Marie Karmelská- detail, 1870, pilíř, Bílý
Újezd-
Hlavatka.
Foto
NPÚ,
ÚOP
v Josefově 24. Borovany,
Škapulířová
kaple,
1746-1747
kostel Navštívení Panny Marie. Foto: převzato http://www.borovansko.cz/VismoOnline_ActionSc ripts/Image.aspx?id_org=200131&id_obrazky=108 8, nalezeno 2. 11. 2014. 25. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové, Škapulířová Marie,
1746-1747, kaple,
Borovany.
nástropní
kostel Foto:
malba,
Navštívení
NPÚ,
ÚOP
Panny
v Českých
Budějovicích 26. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové-
detail,
malba,
Škapulířová
Panny
Marie,
1746-1747,
kaple,
Borovany.
nástropní
kostel
Navštívení
Foto:
NPÚ,
UOP
v Českých Budějovicích 27. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířovémalba,
detail,
Škapulířová
1746-1747,
kaple,
70
kostel
nástropní Navštívení
Panny
Marie,
Borovany.
Foto:
NPÚ,
UOP
v Českých Budějovicích 28. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové-
detail,
malba,
Škapulířová
Panny
Marie,
1746-1747,
kaple,
Borovany.
nástropní
kostel
Navštívení
Foto:
NPÚ,
UOP
v Českých Budějovicích 29. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové-
detail,
malba,
Škapulířová
Panny
Marie,
1746-1747,
kaple,
Borovany.
nástropní
kostel
Navštívení
Foto:
NPÚ,
UOP
v Českých Budějovicích 30. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové-
detail,
malba,
Škapulířová
Panny
Marie,
1746-1747,
kaple,
Borovany.
nástropní
kostel
Navštívení
Foto:
NPÚ,
UOP
emblém
na
v Českých Budějovicích 31. František pandantivu, kostel
Jakub
Prokyš,
1746-1747,
Navštívení
Škapulířová
Panny
Marie,
kaple,
Borovany.
Foto: NPÚ, ÚOP v Českých Budějovicích 32. František Jakub Prokyš, boční oltář P. Marie Karmelské, kostel
1746-1747,
Navštívení
Škapulířová
Panny
Marie,
kaple,
Borovany.
Foto: NPÚ, UOP v Českých Budějovicích 33. Býkov-Larýšov, kostel Panny Marie Karmelské, 1767-1768,
pohled
z jihovýchodu.
Foto:
převzato http://www.bykov-larysov.cz/galerie/25_v.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014. 34. Adam
Albert,
Panna
Marie
Karmelská,
1887,
hlavní oltář, kostel Panny Marie Karmelské, Býkov-Larýšov. Foto: NPÚ, ÚOP v Ostravě
71
35. Adam Albert, Panna Marie Karmelská- detail, 1887,
hlavní
Karmelské,
oltář,
kostel
Býkov-Larýšov.
Panny
Foto:
Marie
NPÚ,
ÚOP
v Ostravě 36. Bystré u Poličky, kostel sv. Jana Křtitele, 1722-26,
pohled
od
severozápadu.
Foto:
převzato http://www.bihk.cz/repository/images/_katalog /fotografie-kostelu/bystre-u-policky-janakrtitele_velka.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014. 37. Panna
Marie
Karmelská,
první
polovina
18. století, reliéf, Bystré u Poličky, kostel sv.
Jana
Křtitele.
Foto:
NPÚ,
ÚOP
v Pardubicích – Milan Krištof 38. Panna Marie Karmelská, polovina 18. století, barvotisk, Dobrá voda u Záblatí, kaple Panny Marie Karmelské. Foto: Kateřina Stejkozová 39. Dolní
Dunajovice,
kostel
sv.
Jiljí,
1647-
1657, pohled od severovýchodu. Foto: převzato http://files.dolnidunajovice.webnode.cz/20000 0076-bd327bf267/P1020893.JPG,
vyhledáno
12. 4. 2015. 40. Josef léta
Stern,
18.
Panna
století,
Marie
Dolní
Škapulířová,
Dunajovice,
60.
kostel
sv. Jiljí. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy očistce. Studie o barokní imaginaci, Brno 2013. 41. Frýdek-Místek,
bazilika
Navštívení
Panny
Marie, 1740-1777, pohled z jihozápadu. Foto: Zuzana Skotnicová 42. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století, olej, Panny
Frýdek-Místek, Marie,
zeď
u
Zuzana Skotnicová 72
bazilika hlavního
Navštívení
vchodu.
Foto:
43. Panna
Marie
století,
Karmelská,
polychromovaná
Ostravicí,
kostel
2
čtvrtina
socha,
sv.
18.
Frýdlant
Bartoloměje,
nad levá
strana presbytáře. Foto: Zuzana Skotnicová 44. Karolinka, 1994-1997,
kostel
Panny
pohled
Marie
z jihu.
Karmelské,
Foto:
Ingrid
Petřeková 45. Ladislav Borák, Madona, 20. století, lipové dřevo, 253cm, kostel Panny Marie Karmelské, Karolinka. Foto: Ingrid Petřeková 46. Kostelní
Vydří,
Karmelské,
kostel
1787-1789,
pohled
Panny
Marie
z jihu.
Foto:
převzato http://www.zemesveta.cz/data/pictures_items/K ostelni-Vydri1_v.jpg, nalezeno 2. 11. 2014. 47. Lorenz z Kremsu, Vize karmelitánského nebe, po
roce
Marie
1909,
nástropní
Karmelské,
malba,
Kostelní
Kostel
Vydří.
P.
Foto:
převzato http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kvint-012.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014. 48. Lorenz z Kremsu, Klášter na hoře Karmel, po roce 1909, nástropní malba, Kostel P. Marie Karmelské, Kostelní Vydří. Foto: převzato http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kvint-016.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014. 49. Panna Marie Karmelská, 1709, hlavní oltář, Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské, presbytář. Foto: převzato http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kvint-010.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014 73
50. Panna Marie Karmelská, 1709, oltářní obraz, Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské, presbytář.Foto:převzato http://www.karmel.cz/images/phocagallery/Kost elni-vydri/interier/thumbs/phoca_thumb_l_kvint-011.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014. 51. Panna
Marie
Karmelská,
1746,
pískovcový
pilíř, Kozlovice. Foto: převzato http://www.npu.cz/download/1303290383_8gz7/Ko zlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99+ +celkov%C3%BD+pohled+na+um%C3%ADst%C4%9Bn%C3% AD+sloupu.jpg, nalezeno 2. 11. 2014. 52. Panna
Marie
Karmelská-
detail,
1746,
pískovcový pilíř, Kozlovice. Foto: převzato http://www.npu.cz/download/1303290383/Kozlovi ce++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++celk ov%C3%BD+pohled.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014. 53. Panna
Marie
Karmelská-
detail,
1746,
pískovcový pilíř, Kozlovice. Foto: převzato http://www.npu.cz/download/1303290384_6l5v/Ko zlovice++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99+ +detail+zadn%C3%AD+strany+sochy.jpg, vyhledáno 2. 11. 2014. 54. Panna
Marie
Karmelská-
detail,
1746,
pískovcový pilíř, Kozlovice. Foto: převzato http://www.npu.cz/download/1303290384/Kozlovi ce++mari%C3%A1nsk%C3%BD+pil%C3%AD%C5%99++deta il+votivn%C3%ADho+n%C3%A1pisu+na+%C4%8Deln%C3 %AD+stran%C4%9B.jpg, nalezeno 2. 11. 2014. 55. Maková hora u Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské
a
sv.
Jana
Křtitele,
1719-1722,
pohled od západu. Foto: převzato http://www.varhany.slansko.cz/upload/2013/12/ 01-makova-hora.jpg, nalezeno 2. 11. 2014. 74
56. Panna
Marie
Škapulířová,
první
polovina
17. století, soška z hruškového dřeva, Maková hora
u
Smolotel,
Karmelské,
hlavní
kostel oltář.
Panny
Foto:
Marie
NPÚ,
ÚOP
středních Čech 57. Panna
Marie
18. století,
Královna oltářní
škapulíře,
obraz,
polovina
Maková
hora
u
Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské. Foto: NPÚ, ÚOP středních Čech 58. Martínkov,
kostel
Navštívení
Panny
Marie,
1713, pohled od východu. Foto: převzato http://nd06.jxs.cz/906/337/4818ccd27a_9851541 7_o2.jpg, nalezeno 2. 11. 2014. 59. Panna
Marie
Martínkov,
kostel
presbytář
nad
Karmelská,
1836,
Navštívení hlavním
olej,
Panny
Marie,
oltářem.
Foto:
Biskupství Brněnské 60. Nový Jičín, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1729-1742,
pohled
od
jihozápadu.
Foto:
převzato http://www.nockostelu.cz/f/repository/2222/No vy_Jicin_kostel_Nanebevzeti_Panny_Marie_111.J PG, nalezeno 2. 11. 2014. 61. Panna Marie Karmelská, počátek 19. století, boční oltář, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí Panny
Marie,
Justinská
kaple.
Foto:
Římskokatolická farnost Nový Jičín 62. Panna Marie Karmelská, počátek 19. století, oltářní obraz, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí Panny
Marie,
Justinská
kaple.
Foto:
Římskokatolická farnost Nový Jičín. 63. Slezská Ostrava, kostel sv. Josefa, 1780-83, pohled od jihozápadu. Foto: převzato
75
http://mw2.google.com/mwpanoramio/photos/medium/104162485.jpg, nalezeno 2. 11. 2014. 64. Madona deskový
s uděleným obraz,
škapulířem,
Slezská
Josefa, hlavní oltář.
1420-1440,
Ostrava,
kostel
sv.
Foto: převzato
http://www.eurolift.cz/ostravskafarnost/130716_pout_slezska/pout_slezska044.j pg, vyhledáno 2. 11. 2014. 65. Pístov,
kostel
sv.
Bartoloměje,
1750-1765,
pohled od severozápadu. Foto: převzato http://tachovsky.denik.cz/galerie/foto.html?m m=pistov_2_cb, nalezeno 2. 11. 2014. 66. Panna Marie Karmelská, polychromovaná soška, Pístov,
kostel
sv.
Bartoloměje,
levý
boční
oltář. Foto: NPÚ, ÚOP v Plzni 67. Praha- Staré město, kostel sv. Havla, 17041738, pohled ze západu. Foto: převzato http://www.prague.eu/file/edee/object/1216/sv -havel-kostel.jpg, nalezeno 12. 3. 2015. 68. Jan
Kryštof
Liška,
Sláva
Karmelu,
1696,
boční oltář, kostel sv. Havla, Praha- Staré město. Foto: převzato http://www.photoprague.net/photo/2618/948e0cf05a215fd97c56bb0 e7af42592.jpg, nalezeno 7. 3. 2015. 69. Jan
Kryštof
Liška,
Sláva
Karmelu,
1696,
kostel sv. Havla, Praha- Staré město. Foto: převzato z časopisu Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny karmelitánů
v Praze,
Staletá
Praha
XXVI,
2010, č. 2, s. 2-95. 70. Panna Marie Karmelská, po 1671, boční oltář, Praha-
Staré
město, 76
kostel
sv.
Havla,
Karmelská
kaple.
Foto:
převzato
z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95. 71. Panna
Marie
Neapolská,
po
1671,
oltářní
obraz, Praha- Staré město, kostel sv. Havla, Karmelská
kaple.
Foto:
převzato
z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95. 72. Oslava 18.
Karmelitánského
století,
město,
nástropní
kostel
sv.
škapulíře, malba,
Havla,
30.
Praha-
Karmelská
léta Staré
kaple.
Foto: převzato z časopisu Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny
karmelitánů
v Praze,
Staletá
Praha
XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95. 73. Panna
Marie
Karmelská,
kol.
1725,
zlacený
štuk, Praha- Staré město, kostel sv. Havla, západní
průčelí.
Foto:
převzato
z časopisu
Matthäus Hösler – Gorazd Cetkovský – Helena Čižínská et al., Dějiny karmelitánů v Praze, Staletá Praha XXVI, 2010, č. 2, s. 2-95. 74. Praha-
Malá
Vítězné,
Strana,
1624-1642,
kostel
pohled
ze
Panny
Marie
severozápadu.
Foto: převzato http://www.navstevapapeze.cz/_d/4_kostelmaly.jpg, nalezeno 7. 3. 2015. 75. Petr
Brandl,
Šimonu
Stocku,
Stocka,
kostel
Madona 1720, Panny
udělující boční
Marie
škapulíř
oltář
Šimona
Vítězné,
Praha-
Malá Strana. Foto: Zuzana Skotnicová 76. Petr Šimonu
Brandl, Stocku,
Madona 1720, 77
udělující
oltářní
škapulíř
obraz,
kostel
Panny
Marie
Vítězné,
Praha-
Malá
Strana.
Foto: Zuzana Skotnicová 77. Praha- Malá Strana, kostel sv. Josefa, 16731702, pohled od západu. Foto: převzato http://www.digitalguide.cz/media/thumbs/digital_guide/pamatky_b y_divine/Mala_Strana/Kostel_sv_Jozefa/001_Kos tel_Sv_Jozefa_jpg_800x800_q85.jpg,
nalezeno
7. 3. 2015. 78. Matyáš
Václav
Jäckel,
nástavec
bočního
oltáře sv. Terezie z Ávily, 1697, kostel sv. Josefa, Praha- Malá Strana. Foto: Congregatio Jesu, sestra Beatrix 79. Rožďálovice,
kostel
sv.
Havla,
1726-33,
pohled od severu. Foto: převzato http://im.foto.mapy.cz//pub/big/000/045/00004 53e4_2ca50b, nalezeno 7. 3. 2015. 80. František Laubner, Panna Marie Škapulířová, 1774,
boční
oltář,
kostel
sv.
Havla,
Rožďálovice. Foto: NPÚ, ÚOP středních Čech 81. František Laubner, Panna Marie Škapulířová, 1774,
oltářní
obraz,
kostel
sv.
Havla,
Rožďálovice. Foto: NPÚ, ÚOP středních Čech 82. Sušice, kostel sv. Felixe, 1651-1655, pohled od západu. Foto: převzato http://foto.turistika.cz/foto/136136/82616/fu ll_b988ec_dsc03487.jpg, nalezeno 7. 3. 2015. 83. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století, olej,
Sušice,
kostel
sv.
Felixe.
Foto:
Klášter kapucínů, Sušice 84. Znojmo, kostel sv. Mikuláše, první třetina 16. století, pohled od severovýchodu. Foto: převzato
78
http://www.tripzone.cz/content_img_cs/009/zno jmo-kostel-sv-mikulase-w-9708.jpg,
vyhledáno
12. 4. 2015. 85. Panna
Marie
Michaelem třetina
a
18.
Škapulířová sv.
Šimonem
století,
volně
s archandělem Stockem,
první
zavěšený
obraz,
Znojmo, kostel sv. Mikuláše. Foto: převzato z knihy Tomáš Malý – Pavel Suchánek, Obrazy očistce.
Studie
o
barokní
2013.
79
imaginaci,
Brno
15 Obrazová příloha
1. Frýdlant nad Ostravicí, kostel sv. Bartoloměje, konec 17. století, pohled z jihu.
2.Panna Marie Karmelská, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
80
3. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
4. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
81
5. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
6. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
82
8. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. 9. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
10. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí. 11. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
83
11. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
12. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
84
13. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
14. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
85
15. Panna Marie Karmelská- detail, 1731, sloup, Frýdlant nad Ostravicí, náměstí.
16. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký, 1727, pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí.
86
17. Matyáš Weissmann, sv. Jan Nepomucký- detail, 1727, pískovec, Frýdek- Zámecké náměstí.
18. Matyáš Weissmann, basreliéf sv. Bartoloměje, venkovní nika kostela sv. Bartoloměje, Frýdlant nad Ostravicí.
87
19. La Bruna, asi 13. století, deskový obraz, Neapol, Basilica Santuario del Carmine Maggiore.
20. Pietro Novelli, Panna Marie Karmelská se světci, 1641, olej, Diecézní muzeum Palermo.
88
21. Antonio Dupar -
José Sánchez Lozano, Panna
Marie Karmelská s anděly a dušemi v očistci, 18. století, Capilla-Santuario del Carmen, Beniaján.
89
22. Panna Marie Karmelská, 1870, pískovcový pilíř, Bílý Újezd- Hlavatka. 23. Panna Marie Karmelská- detail, 1870, pískovcový pilíř, Bílý Újezd- Hlavatka.
24. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové, nástropní malba, 1746-1747, Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie, Borovany. 90
25. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie, Borovany.
26. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie, Borovany.
91
27. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie, Borovany.
28. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie, Borovany. 29. František Jakub Prokyš, Oslava Panny Marie Škapulířové- detail, 1746-1747, nástropní malba, Škapulířová kaple, kostel Navštívení Panny Marie, Borovany.
30. František Jakub Prokyš, emblém na pandantivu, 18. století, Škapulířová kaple, kostel Navštívení P. Marie, Borovany. 92
31. František Jakub Prokyš, boční oltář Panny Marie Škapulířové, 1746-1747, Škapulířová kaple, kostel Navštívení P. Marie, Borovany.
93
32. Adam Albert, Madona udělující škapulíř sv. Šimonu Stocku, 1887, hlavní oltář, kostel Panny Marie Karmelské, Býkov-Larýšov. 33. Panna Marie Karmelská, první polovina 18. století, reliéf, Bystré u Poličky, kostel sv. Jana Křtitele.
94
35. Škapulířová Madona, polovina 18. století, barvotisk, Dobrá Voda u Záblatí, kaple Panny Marie Karmelské, hlavní oltář.
35. Josef Stern, Panna Marie Škapulířová, 60. léta 18. století, boční oltář, kostel sv. Jiljí.
95
36. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století, olej, Frýdek-Místek, bazilika Navštívení Panny Marie, zeď u hlavního vchodu.
37. Panna Marie Karmelská, 2.čvrtina 18. století, polychromovaná socha, Frýdlant nad Ostravicí, kostel sv. Bartoloměje, levá strana presbytáře.
96
38. Ladislav Borák, Madona, 20. století, lipové dřevo, 253cm, kostel Panny Marie Karmelské, presbytář.
39. Lorenz z Kremsu, Vize karmelitánského nebe, po roce 1909, nástropní malba, Kostel P. Marie Karmelské, Kostelní Vydří.
97
40. Lorenz z Kremsu, Klášter na hoře Karmel, po roce 1909, nástropní malba, Kostel P. Marie Karmelské, Kostelní Vydří.
41. Panna Marie Karmelská, 1709, oltářní obraz, Kostelní Vydří, kostel Panny Marie Karmelské, presbytář.
98
42. Panna Marie Karmelská, 1746, pískovcový pilíř, Kozlovice.
43. Panna Marie Škapulířová, první polovina 17. století, soška z hruškového dřeva, Maková hora u Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské, hlavní oltář. 99
44. Panna Marie Královna škapulíře, 18. století, boční oltář, Maková hora u Smolotel, kostel Panny Marie Karmelské.
100
45. Panna Marie Karmelská, 1836, olej, Martínkov, kostel Navštívení Panny Marie, nástavec hlavního oltáře.
46. Panna Marie Karmelská, počátek 19. století, oltářní obraz, Nový Jičín, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Justinská kaple.
47. Madona s uděleným škapulířem, 1420-1440, deskový obraz, Slezská Ostrava, kostel sv. Josefa, hlavní oltář.
101
48. Panna Marie Škapulířová, polychromovaná soška, Pístov, kostel sv. Bartoloměje, levý boční oltář.
102
49. Jan Kryštof Liška, Sláva Karmelu, 1696, kostel sv. Havla, Praha- Staré město.
50. Panna Marie Karmelská, po 1671, oltářní obraz, Praha- Staré město, kostel sv. Havla, Karmelská kaple.
103
51. Oslava Karmelitánského škapulíře, 30. léta 18. století, nástropní malba, Praha- Staré město, kostel sv. Havla, Karmelská kaple.
52. Panna Marie Karmelská, kol. 1725, zlacený štuk, Praha- Staré město, kostel sv. Havla, západní průčelí.
104
53. Petr Brandl, Madona udělující škapulíř Šimonu Stocku, 1720, boční oltář Šimona Stocka, kostel Panny Marie Vítězné, Praha- Malá Strana.
54. Matyáš Václav Jäckel, nástavec bočního oltáře sv. Terezie z Ávily, 1697, kostel sv. Josefa, Praha- Malá Strana.
105
55. František Laubner, Panna Marie Škapulířová, 1774, kostel sv. Havla, Rožďálovice.
56. Panna Marie Karmelská, polovina 17. století, olej, Sušice, kostel sv. Felixe. 106
57. Panna Marie Škapulířová s archandělem Michaelem a sv. Šimonem Stockem, první třetina 18. století, Znojmo, kostel sv. Mikuláše.
107
16 Anotace Jméno a příjmení:
Zuzana Skotnicová
Katedra:
Katedra dějin umění
Vedoucí práce:
doc. Martin Pavlíček, Ph.D.
Rok obhajoby:
2015
Název práce:
Sloup Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu nad Ostravicí
Název v angličtině:
Column of Our Lady of Mount Carmel in Frýdlant nad Ostravicí
Anotace práce:
Bakalářská diplomová práce představuje sloup Panny Marie Karmelské ve Frýdlantu nad Ostravicí. Obsahuje jeho krátkou historii, popis a ikonografický rozbor. Uvádí možná autorství a dále se věnuje ikonografii Panny Marie Karmelské ve výtvarném umění, hlavně v českých zemích a období baroka.
Klíčová slova:
Sloup, Frýdlant nad Ostravicí, Panna Marie Karmelská, baroko
Anotace v angličtině:
This thesis presents a column of Our Lady of Mount Carmel situated in Frýdlant nad Ostravicí. It concerns its short history, description and iconographic analyses. It also deals with possible authorship and further with iconography of Our Lady of Mount Carmel in art mainly in the Czech Republic during the Baroque period.
108
Klíčová slova v angličtině:
Column, Frýdlant nad Ostravicí, Our Lady of Mount Carmel, baroque
Přílohy vázané v práci:
Obrazová příloha a CD s rozšířenou obrazovou přílohou
Rozsah práce:
109
Jazyk práce:
čeština
109
