SLEDOVÁNÍ VLIVU RUZNÉ INTENZITY HNOJENÍ NA VÝNOSY PLODIN A NA VÝVOJ AGROCHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ PUD

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor agrochemie, půdy a výživy rostlin

SLEDOVÁNÍ VLIVU RUZNÉ INTENZITY HNOJENÍ NA VÝNOSY PLODIN A NA VÝVOJ AGROCHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ PUD Závěrečná práce za období 1990 - 1997

Zpracoval: Ing. Jaroslava Hodanová referát výživy rostlin Plzeň Schválil:

Ing. Pavel Čermák vedoucí odd. výživy rostlin

Předkládá: Ing. Karel Trávník ředitel odboru APVR

Plzeň, červen 1998

1. Úvod Při současném stavu půdní úrodnosti, kdy vlivem změn, které nastaly v zemědělství, dochází k poklesu obsahu rostlinám přístupných ţivin a ke sniţování půdní reakce, je třeba provádět taková hnojařská opatření, která by přinesla ţádaný efekt. A to je moţné jen za předpokladu optimální intenzity hnojení, která by přinesla jednak slušnou produkci a ještě zajistila potřebnou zásobu ţivin v půdě. Dosáhnout vyššího účinku průmyslových hnojiv znamená věnovat pozornost zvyšování půdní úrodnosti organickým hnojením, úpravou půdní reakce a dosycováním základními ţivinami ve formě průmyslových hnojiv. Abychom co nejvíce vyuţili výnosových vlastností plodin, je nutné znát zákonitosti ve vztahu mezi příjmem ţivin rostlinou a jejich vyuţití pro tvorbu výnosu. Je třeba najít optimální poměr faktorů ovlivňujících růst, vývoj, výnos a kvalitu produkce. Toto téma je řešeno v dlouhodobých stacionárních pokusech. Výsledky, které byly získány za řadu let, lze jiţ moţné interpretovat v podobných podmínkách, v jakých byly jednotlivé pokusy zakládány. 1.1. Cíl řešení K získání podkladů pro zlepšení vyuţití výsledků agrochemického zkoušení půd byly zaloţeny v roce 1972 první stacionární pokusy na téma „Sledování vlivu různé intenzity hnojení na výnosy plodin a na vývoj agrochemických vlastností půd“. V současné době je na odrůdových zkušebnách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zaloţeno jiţ 14 těchto pokusů a to 9 v bramborářské a 5 v řepařské výrobní oblasti. Cílem pokusu je: - sledování závislosti mezi výrobností osevního sledu a intenzitou hnojení a stanovení optimálních dávek ţivin - sledování změn agrochemických vlastností půd při stupňované intenzitě hnojení - sledování odebraných a dodaných ţivin - ověřování vhodných analytických metod pro stanovení obsahu přístupných ţivin v půdě - posouzení vlivu pouţitých hnojiv na kvalitu produkce

2. Literární přehled Rostliny potřebují pro růst a vývoj určité podmínky výţivy. Výše výnosu zemědělských plodin závisí především na zabezpečení rostlin ţivinami. Půda nehnojená zásobuje rostliny ţivinami uvolněnými mineralizací organických látek a zvětráváním minerálních látek. Nelze opomenout ještě ţiviny, které se dostanou do půdy ze spadů. Obohacováním půdy o ţiviny ze statkových a průmyslových hnojiv dochází k cílevědomému zvyšování půdní úrodnosti. Pravidelným a dostatečným zásobováním půdního roztoku ţivinami zajišťujeme jejich plynulý příjem rostlinami a tím také vyšší výnos. Výţivou rostlin se z dřívějších našich agrochemiků zabýval především D u ch o ň, který hlavní pozornost zaměřil na studium metod stanovení potřeby hnojení, zákonitostí výţivy rostlin. Dále K o l a ř í k, který hledal vztah mezi obsahem ţivin v rostlinách a tvorbou výnosu. Na jejich práci navázali současní agrochemici B a i e r, Š k a r d a, N e u b e r g a další. B a i e r (1982) uvádí, ţe příjem ţivin je podmíněn obsahem ţivin v půdním roztoku. Ţiviny v půdní zásobě působí většinou výrazněji neţ dodané v hnojivech. Stupňované dávky ţivin většinou jejich příjem zvyšují, pokud tomu nebrání vnitřní nebo vnější faktory. Zdůrazňuje, ţe kyselá půdní reakce sniţuje příjem ţivin, rovněţ narušuje vyváţenost příjmu. Sniţuje nasycenost sorpčního komplexu bazemi, coţ ztěţuje průběh výměnných reakcí a tím uvolňování ţivin do půdního roztoku. Sniţuje i přístupnost fosforu.

2

D u ch o ň - H a m p l (1959) ve své práci poukazují na různé nároky rostlin na reakci prostředí. Uvádí, ţe v roztoku obsahujícím dostatek kationtů, snáší rostliny stejný stupeň kyselosti lépe, neţ v roztoku na kationty chudém, kde se více projeví antagonistický vliv kationtů. I v a n i č (1979) ve své práci zjišťuje, ţe nadbytek draslíku vytěsňuje ze sorpčního komlexu vápník a hořčík a způsobuje jejich vyplavování. Při poměru draslíku a hořčíku v neprospěch hořčíku se omezuje příjem fosforu a dusíku. Na nebezpečí vyplavování hořčíku z půdy vlivem vysokých dávek draselných hnojiv upozorňuje také M a t u l a (1984). D u ch o ň se také zabýval vlivem účinku dodaných nebo jiţ v půdě přítomných ţivin na tvorbu výnosu. Došel k názoru, ţe stejných výnosů lze dosáhnout kombinací různě vysokých dávek ţivin, ale nejvyšší výnos lze dosáhnout pouze jednou optimální kombinací. Dále říká, ţe z hlediska fyziologie rostlin v minimu stupňovaný faktor zvyšuje vyuţitelnost ostatních faktorů. B a i e r (1985) uvaţuje o vztahu mezi ţivinami dodaných do půdy (nebo přítomných v půdě) a ţivinami odebranými rostlinou a vztahu mezi odebranými ţivinami a výnosem jako o dvou odlišných fázích. O fázi příjmové a o fázi tzv. výrobního fotosyntetického procesu, přičemţ tvorba výnosu je prakticky přímo úměrná příjmu ţiviny, která je vůči ostatním v relativním minimu nejhlubším. Dále ve své práci upozorňuje na vzájemné ovlivňování ţivin při jejich příjmu. Upozorňuje na synergický účinek u dusíku. Jeho zvýšený příjem vyvolaný hnojením je doprovázen zvýšeným příjmem ostatních ţivin. Antagonismus se výrazně projevuje mezi kationty. Při zvýšeném přívodu draslíku do ţivinného prostředí se zintenzivňuje jeho příjem a potlačuje se příjem především hořčíku.

3. Materiál a metody 3.1. Druh pokusu a jeho trvání Pokusy jsou zaloţeny na výţivářských bázích odrůdových zkušeben jako přesné dlouhodobé. stanice rok založ. celkem nehodn. hodnoc. trvání rok let Horažďovice 1978 20 0 20 Chrastava 1977 21 1980 20 Jaroměřice 1975 23 0 23 Krásné Údolí 1977 21 0 21 Libějovice 1974 24 1976 23 Lípa 1974 24 0 24 Staňkov 1981 17 0 17 Svitavy 1981 17 1988 16 Vysoká 1983 15 0 15 Pusté Jakartice 1979 19 1990 18 Sedlec 1972 26 1973,76,97 23 Uherský Ostroh 1972 26 0 26 Věrovany 1990 8 0 8 Žatec 1972 26 1976 25

3

3.2. Plodiny a odrůdy Stacionární pokus má svůj osevní postup. První dva osevní sledy (1972-1980 a 19811989) byly devítihonné. Poslední osevní sled, který byl ukončen v roce 1997, byl osmihonný, s 50 % zastoupením obilovin. Plodiny zařazené do osevního sledu byly voleny s ohledem na výrobní oblast. Odrůdy byly stanoveny pro všechna stanoviště jednotné.

rok : 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

řep. oblast: oves-vojtěška vojtěška pšenice ozimá kukuřice siláţ. pšenice ozimá ječmen jarní cukrovka ječmen jarní

brambor. oblast: oves-jetel jetel pšenice ozimá brambory rané pšenice ozimá ječmen jarní brambory ječmen jarní

3.3. Kombinace hnojení Bylo zvoleno celkem 12 kombinací šestkrát opakovaných. Vyšší počet opakování zajišťuje sníţení náhodných půdních vlivů na výsledek pokusu. kombinace l: 2: 3: 4: 5: 6: 7: 8: 9: 10: 11: 12: 12:

0 ch.h. N2 P2 K0 N2 P2 K1 N2 P2 K2 N2 P2 K3 N2 P0 K2 N2 P1 K2 N2 P3 K2 N1 P1 K1 N3 P3 K3 N3 P3 K3 N2 P2 K2

- nehnojeno - hnojeno chl.hnojem,vápněno dle potřeby - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby - hnojeno prům.hnojivy,chl.hnojem,vápněno dle potřeby - ve VTB jako komb. 11, ale bez vápnění - ve VTŘ jako komb. 5, ale hnojeno kaţdoročně

Dusík, fosfor i draslík byly aplikovány ve třech hladinách. V řepařském výrobním typu byly kombinace 3 aţ 11 hnojeny fosforem a draslíkem zásobně, kombinace 12 se střední intenzitou všech ţivin, pro srovnání s kombinací 5, rovněţ se střední intenzitou všech ţivin, kaţdoročně. V bramborářském výrobním typu byly zásobně hnojeny všechny kombinace 3 - 12 zásobně. Kombinace 11 a 12 s vysokou intenzitou hnojení se lišily tím, ţe kombinace 12 nebyla po celou dobu trvání pokusu vápněna pro zjištění vlivu vysokých dávek hnojiv na půdní reakci. Dávky ţivin byly shodné pro obě výrobní oblasti.

4

Průměrné roční dávky fosforu a draslíku kg čistých ţivin.ha-1 hladina ţivin nízká 1 střední 2 vysoká 3

P2O5 30 60 120

Průměrné roční dávky dusíku hladina ţivin N1 N2 N3

K2O 40 80 160

N kg.ha-1 bram.obl. 58,5 88,0 117,0

řepař.obl. 55,0 82,5 110,0

Sortiment hnojiv: dusík - síran amonný při přípravě půdy k setí a sázení - ledek amonný s vápencem k přihnojení na list fosfor - superfosfát granulovaný draslík - draselná sůl Ogranické hnojení bylo provedeno dvakrát za osevní postup. Ve výrobní oblasti řepařské k siláţní kukuřici a k cukrovce, ve výrobní oblasti bramborářské k bramborám. Byl pouţit kvalitní hnůj v dávce 40 t.ha-1 na kombinacích 2-12. Vápnění mletým vápencem bylo provedeno rovněţ dvakrát za osevní sled. V bramborářské oblasti na kombinacích 2-11 a v řepařské oblasti na kombinacích 2-12. Dávky byly stanoveny podle kritérií pro AZP, t.j. podle průměrné hodnoty pH kombinace a podle druhu půdy. Roční normativy dávek vápenatých hnojiv v tunách CaO.ha-1 lehká půda střední půda pH t CaO.ha-1 pH t CaO.ha-1 do 4,5 1,2 do 4,5 1,5 4,6-5,0 0,8 4,6-5,0 1 5,1-5,5 0,6 5,1-5,5 0,7 5,6-5,7 0,3 5,6-6,0 0,4 6,1-6,5 0,2

těţká půda pH t CaO.ha-1 do 4,5 1,7 4,6-5,0 1,25 5,1-5,5 0,85 5,6-6,0 0,5 6,1-6,5 0,25 6,6-6,7 0,2

Ochrana rostlin: Ošetření byla prováděna během vegetace podle stavu zaplevelení a výskytu chorob a škůdců podle metodik ochrany rostlin.

5

3.4. Odběr vzorků Za účelem sledování změn v agrochemických vlastnostech půdy a prověření analytických metod byly kaţdoročně z kaţdé kombinace hnojení odebírány průměrné půdní vzorky po sklizni pěstované plodiny. U vzorků bylo stanoveno: - obsah přijatelného fosforu - metodou Mehlich II, Egner, CAL a CaCl2 - obsah přijatelného draslíku - metodou Mehlich II, Schachtschabel, CAL a CaCl2 - obsah přístupného hořčíku - metodou Mehlich II, Schachtschabel - obsah vápníku - metodou Mehlich II - pH/KCl Dále byly kaţdoročně před sklizní pěstované plodiny odebrány vzorky rostlin pro zjištění obsahu dusíku, fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku a to u hlavního i vedlejšího produktu. 3.5. Technologické rozbory Pro zjištění vlivu hnojení na kvalitativní vlastnosti sklizně byly technologické rozbory: u obilovin - vlhkost zrna ihned po sklizni u brambor - škrobnatost a velikostní třídění u cukrovky - cukernatost

prováděny ještě

4. Charakteristika pokusných míst stanoviště Horaţďovice Chrastava Jaroměřice Krásné Údolí Libějovice Lípa Staňkov Svitavy Vysoká Sedlec Pusté Jakartice Uherský Ostroh Věrovany Ţatec

výrobní oblast bramborářská bramborářská bramborářská bramborářská bramborářská bramborářská bramborářská bramborářská bramborářská řepařská řepařská řepařská řepařská řepařská

rok nadmoř. zaloţení výška 1978 472 1977 345 1975 425 1977 645 1974 460 1974 505 1981 370 1981 460 1983 595 1972 300 1979 290 1972 196 1990 207 1972 247

průměrné roční sráţky teplota 573 7,4 798 7,1 535 7,5 605 6,1 606 7,6 632 7,7 511 7,8 624 6,5 655 7,4 581 8,4 650 8,0 551 9,2 563 8,5 451 8,3

půdní typ HP HM HM HP HM HP HM HM PG ČM HM HM ČM ČM

půdní druh hp hp h ph ph ph h ph h h h h h hj

6

5. Výsledky 5.1. Zhodnocení vegetačního sledování 1990 - oves s podsevem jetele v bramborářské oblasti a vojtěšky v řepařské oblasti. Krycí plodina i podsev vzešly rovnoměrně po celé ploše pokusu. Krycí plodina byla na všech stanovištích ovlivněna hnojením. Na kombinacích s vyšší intenzitou hnojení byl oves více odnoţený, vyššího vzrůstu. Suché počasí ovlivnilo obrůstání pícnin po sklizni krycí plodiny a to především na více hnojených kombinacích, kde byly pícniny po sklizni slabší. V Jaroměřicíc, Libějovicích, Staňkově a na Vysoké byl jetel tak slabý, ţe nebyla prováděna jeho sklizeň. Také v Pustých Jakarticích bylo obrůstání tak mizivé, ţe nebyla prováděna sklizeň pícniny. Pozdější sráţky však ještě ovlivnily růst jetele i vojtěšky. Porosty byly před zimou vcelku vyrovnané. Pouze v Chrastavě na kombinaci 12-N3P3K3 bez vápnění byl jetel výrazně slabší a mezerovitý. 1991 - jetel , vojtěška Porosty jetele i vojtěšky přezimovaly dobře. Slabší byl jetel pouze ve Svitavách. Porosty byly vcelku vyrovnané. Výrazně slabší byl jetel na nevápněné kombinaci 12-N3P3K3 v Chrastavě, Libějovicích a Lípě. Porost vojtěšek v řepařské oblasti byl téměř vyrovnaný. 1992 - pšenice ozimá Pšenice byla po vzejití vyrovnaná, bez rozdílů mezi kombinacemi. Téměř na všech stanicích do zimy začala odnoţovat. Pšenice na kombinacích 1-nehnojená, 2-ch.hnůj byla po celou dobu vegetace na všech stanovištích niţší, méně odnoţená. Rovněţ komb. 10N1P1K1 s nejniţší intenzitou hnojení byla slabší neţ kombinace s vyšší intenzitou hnojení. Nedostatek fosforu na kombinaci 7-N2P0K2 se projevil především v bramborářské oblasti a to v Lípě, Krásném Údolí a Chrastavě. Nedostatek fosforu se projevil i řepařské oblasti v Pustých Jakarticích. Nedostatek draslíku na kombinaci 3-N2P2K0 se projevil nepříznivě v Libějovicích a Lípě. Porost na obou kombinacích byl vizuelně slabší. 1993 - brambory rané (bramb. obl.) a kukuřice silážní (řepař.obl.) Brambory byly zasázeny ve třetí dekádě dubna na všech stanovištích. V průběho druhé poloviny května brambory vzešly bez výrazných rozdílů mezi kombinacemi. Během vegetace se na porostu brambor projevil vliv hnojení. Porost s vyššími dávkami byl bohatší, vyššího vzrůstu, sytěji zabarvený a dříve zapojený v řádku. Porosty byly udrţovány chemickou ochranou a proto byly bez výrazného zaplevelení a výskytu škůdců. Výskyt chorob byl rovněţ nízký. Výsev kukuřice proběhl v 1. dekádě května. Po vysetí vlivem sucha došlo k opoţděnému vzcházení. Přesto vzešlý porost byl vyrovnaný. Kukuřice na nehnojené kombinaci 1-0 a kombinaci 2-ChH byla slabší především v Sedlci a Ţatci. Na ostatních stanovištích nebyl vizuelní rozdíl mezi kombinacemi příliš patrný. 1994 - pšenice ozimá Pšenice byla zaseta na všech stanovištích v poslední dekádě září nebo počátkem října. Následovalo příznivé počasí pro vzcházení. Vzešlá pšenice byla vyrovnaná po celé ploše pokusu. Do zimy začala ještě pšenice na některých stanovištích odnoţovat. Zima byla vcelku příznivá, takţe pšenice dobře i přezimovala. Na porostu pšenice se projevilo především hnojení. Porost s vyššími dávkami byl více odnoţen, vyššího vzrůstu, sytěji zabarven. Chemickým ošetřením ze zabránilo vyššímu výskytu plevelů a chorob.

7

1995 - ječmen jarní Po zasetí ječmenů následovalo velmi příznivé klima pro vzcházení. Vzešlý ječmen byl vyrovnaný. Během vegetace se projevily rozdíly v porostu způsobené rozdílným hnojením. Kvalitnější porost byl na kombinacích vyššími dávkami ţivin. 1996 - brambory (bramb. obl.) a cukrovka (řep. obl.) Brambory byly zasázeny v poslední dekádě dubna a začátkem května. Vzešly rovnoměrně na všech kombinacích. Po celou dobu vegetace byly brambory slabší na nehnojené kombinaci 1 a na kombinaci 2 hnojené pouze chl. hnojem. K zapojení natě došlo nejdříve na nejvíce hnojených kombinacích. Vlivem opakovaného ošetření se plíseň bramborová, i kdyţ měla velice příznivé podmínky pro rozšíření, příliš nerozšířila. Na všech stanovištích byl proveden zásah i proti výskytu mandelinky bramborové. V poslední dekádě dubna byla zaseta i cukrovka. Rychlost počátečního růstu byla slabší u kombinace 1-nehnojené a kombinace 2-s chl.hnojem. Porost byl vyrovnaný. Pouze v Ţatci vlivem zasetí do větší hloubky byl porost mírně mezerovitý. 1997 - ječmen jarní Vlivem chladnějšího počasí po zasetí se mírně opozdilo vzcházení ječmene jarního. Porost ječmene byl bujnějšího vzrůstu na kombinacích s vyššími dávkami ţivin. Suché počasí v druhé polovině června způsobilo zasychání odnoţí i celých rostlin. Po silných deštích v červenci v Pustých Jakarticích, Věrovanech a Staňkově ječmen polehl a to především na kombinacích vyššími dávkami ţivin. Vlivem vlhka došlo k vyššímu rozšíření rzí, hnědé skvrnitosti, padlí a skvrnitosti ječmene. 5.2. Průběh povětrnosti Pokusný rok 1989 - 90 se vyznačoval mírnou zimou s malým mnoţstvím sráţek. Po celou dobu vegetace byly sráţky na většině lokalit podprůměrné ve srovnání s dlouholetým normálem. Teploty se pohybovaly blízko normálu. Vlhké září, kdy spadlo více sráţek, kladně ovlivnilo stav porostu pro přezimování. Pokusný rok 1990 - 91 se vyznačoval mírně aţ výrazně podprůměrnými sráţkami. Výjimkou byly Horaţďovice, kde došlo mezi 1. a 2. sečí k vyrovnání sráţkového deficitu. V Jaroměřicích vlivem sucha nebyla provedena druhá seč jetele. Teplotně lze toto období charakterizovat jako průměrné aţ slabě podprůměrné. Výrazně chladnější byl především květen. Podzim v pokusném roce 1991 - 92 byl suchý a chladný. Zima, jaro i léto bylo v tomto roce spíše teplejší a sušší ve srovnání s normálem. V pokusném roce 1992 - 93 bylo září teplé a suché. Říjen byl vlhčí. Zima byla suchá. Časné jaro se vyznačovalo chladným a suchým počasím. Pak nastalo oteplení, ale sucho přetrvalo aţ do konce května. Léto bylo vlhké, zprvu teplé. V červenci se výrazněji ochladilo. V pokusném roce 1993 - 94 se na podzim teplota i sráţky pohybovaly okolo normálu. Teprve v listopadu se více ochladilo. Přechod roku byl v průměru teplý a vlhký. Únor byl opět chladný. V březnu se ale jiţ oteplilo a léto proběhlo ve znamení tepla a sucha. Pokusný rok 1994 - 95 začal teplým zářím. V říjnu se ochladilo a spadlo více sráţek. Aţ do února mělo počasí velmi teplý charakter, přičemţ přelom roku byl sráţkově nadnormální. Jaro bylo vlhké, nadnormální teplota byla pouze v dubnu. Červen byl chladný a vlhký a další dva měsíce jiţ byly teplé. Větší mnoţství sráţek spadlo v závěru vegetace v srpnu. Pokusný rok 1995 - 96 se dá charakterizovat jako rok s většími sráţkami a vyššími teplotami během vegetace. Podzim byl spíše sušší a chladnější.

8

V pokusném roce 1996 - 97 bylo počasí během vegetace velmi proměnlivé. Sráţek spadlo ve většině měsíců méně, kromě července, kdy bylá sráţková činnost silně nadprůměrná. Teplotně se dá tento rok charakterizovat jako mírně podnormální. 5.3. Zhodnocení dosažených výsledků 5.3.1. Zhodnocení výnosů 5.3.1.1. Pšenice ozimá

Pšenice ozimá byla v osevní postupu zařazena dvakrát. V roce 1992 a v roce 1994, odrůda Sparta pro řepařskou i bramborářskou oblast. Výnosy zrna a slámy pšenice ozimé (průměr 1992 a 1994) pšenice ozimá-bramb.oblast pšenice ozimá-řepař. oblast komb. zrno sláma zrno sláma t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % 1 4,19 100,0% 3,38 100,0% 5,66 100,0% 4,28 100,0% 2 4,47 106,5% 3,66 108,5% 5,98 105,7% 4,63 108,2% 10 5,85 139,4% 5,03 149,1% 6,93 122,4% 5,84 136,5% 5 6,21 148,0% 5,39 159,6% 6,92 122,3% 6,02 140,7% 11 6,23 148,5% 5,66 167,5% 6,68 118,1% 5,98 139,7% 12 5,81 138,5% 5,54 164,2% 6,88 121,6% 6,03 140,8% 3 5,85 100,0% 5,16 100,0% 6,64 100,0% 5,61 100,0% 4 6,24 106,7% 5,47 106,0% 6,80 102,3% 5,74 102,3% 5 6,21 106,2% 5,39 104,5% 6,92 104,2% 6,02 107,3% 6 6,11 104,5% 5,40 104,8% 6,94 104,5% 6,25 111,4% 7 6,01 100,0% 5,29 100,0% 6,73 100,0% 5,77 100,0% 8 6,13 102,1% 5,50 104,0% 6,87 102,1% 5,89 102,0% 5 6,21 103,3% 5,39 101,9% 6,92 102,9% 6,02 104,3% 9 6,22 103,5% 5,48 103,6% 7,00 104,1% 6,04 104,6% V bramborářské oblasti se jako nejvýhodnější kombinace jeví kombinace 5-N2P2K2 se střední intenzitou dodávaných ţivin. V Horaţďovicích, Krásném Údolí, Chrastavě a na Vysoké bylo dosaţeno nejvyššího výnosu zrna na kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 11N3P3K3. Přírůstek výnosu zrna ve srovnání s výnosem se střední intenzitou hnojení na kombinaci 5-N2P2K2 však nebyl statisticky významný. Zvýšení dávky hnojiv nepřineslo výnosový efekt. V bramborářské oblasti reagovala citlivě pšenice výrazným sníţením výnosu zrna na nevápněné kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 12 -N3P3K3. V příloze jsou výnosy pšenice dle jednotlivých stanovišť uvedeny v tabulkách č. 1 a 2. V řepařské oblasti k optimálnímu výnosu zrna postačila jiţ nejniţší intenzita hnojení na kombinaci 10-N1P1K1 . Téměř shodných výnosů zrna bylo dosaţeno na kombinaci 5-N2P2K2 hnojené zásobně a na kombinaci 12-N2P2K2,se stejnou hladinou ţivin, ale dělenou na jednotlivé ročníky. .

9

Stupňování samotného draslíku nebo fosforu se neodrazilo významně na výnosu zrna. Stupňování draselných hnojiv příznivě ovlivnilo výnos slámy. V tabulce č. 9 jsou uvedeny výnosy zrna i slámy dle jednotlivých stanovišť. 5.3.1.2. Ječmen jarní

Ječmen jarní byl zařazen v osevním sledu v roce 1995 a 1997. Pro obě oblasti odrůda Forum. Výnosy zrna a slámy ječmen jarního (průměr 1995 a 1997) ječmen jarní-bramb.oblast ječmen jarní-řepař.oblast komb. zrno sláma zrno sláma t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % t.ha-1 % 1 2,34 100,0% 1,74 100,0% 3,68 100,0% 2,82 100,0% 2 2,71 115,9% 2,18 125,2% 4,15 112,9% 3,16 112,2% 10 4,21 180,4% 3,31 190,2% 5,60 152,3% 4,32 153,5% 5 4,72 202,2% 3,63 208,7% 6,02 163,6% 4,72 167,6% 11 4,96 212,3% 4,01 230,4% 5,98 162,5% 4,86 172,5% 12 4,78 204,8% 3,99 229,5% 5,93 161,2% 4,56 161,8% 3 4,53 100,0% 3,61 100,0% 5,75 100,0% 4,44 100,0% 4 4,69 103,5% 3,63 100,5% 5,82 101,2% 4,85 109,2% 5 4,72 104,3% 3,63 100,4% 6,02 104,7% 4,72 106,3% 6 4,61 101,7% 3,70 102,2% 5,94 103,3% 4,82 108,6% 7 4,55 100,0% 3,58 100,0% 5,75 100,0% 4,62 100,0% 8 4,66 102,4% 3,67 102,5% 5,80 100,9% 4,74 102,6% 5 4,72 103,9% 3,63 101,5% 6,02 104,6% 4,72 102,2% 9 4,73 104,0% 3,64 101,8% 6,06 105,4% 4,89 105,8% U ječmene jarního stoupal výnos zrna i slámy v bramborářské oblasti se stoupající intenzitou hnojení. Nejvyššího výnosu u hlavního a vedlejšího produktu bylo dosaţeno na kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 11-N3P3K3. Výjimkou je stanice Jaroměřice, kde nejvyšší průměrný výnos pšenice byl dosaţen na kombinaci 5-N2P2K2 jiţ při střední intenzitě hnojení. Na stejné úrovni hnojení na nevápněné kombinaci 12-N3P3K3 došlo k výraznému poklesu výnosu zrna. U slámy byl pokles výnosu nevýznamný. V řepařské oblasti jako optimální hnojení pro výnos zrna se projevila jiţ střední hladina ţivin kombinace 5-N2P2K2. Stupňované hnojení samotným fosforem nebo draslíkem se neprojevilo výrazně na změně výnosů zrna i slámy. Přehled výnosů zrna a slámy ječmen jarního podle stanovišť je uveden v příloze v tabulkách č. 3, 4 a 10.

10

5.3.1.3. Brambory

V roce 1993 byly v bramborářské oblasti zařazeny do osevního sledu velmi rané brambory Resy a v roce 1996 poloraná odrůda Sante. Výnosy hlíz (průměr 1993 a 1996) brambory komb. hlízy komb. t.ha-1 % 1 28,91 100,0% 3 2 33,38 115,5% 4 10 47,11 162,9% 5 5 53,06 183,5% 6 11 56,80 196,5% 12 55,28 191,2%

brambory hlízy t.ha-1 % 49,75 100,0% 50,79 102,1% 53,06 106,6% 54,47 109,5%

komb. 7 8 5 9

brambory hlízy t.ha-1 % 50,24 100,0% 51,77 103,0% 53,06 105,6% 52,96 105,4%

Brambory dobře reagovaly na zvyšování intenzity hnojení. Maximálního výnosu bylo dosaţeno při nejvyšších dávkách všech ţivin na kombinaci 11-N3P3K3. Na nevápněné kombinaci 12-N3P3K3 výnos brambor, méně náročných na půdní kyselost mírně poklesl. Brambory reagovaly zvyšováním výnosu i při stupňování draslíku. Přehled výnosů hlíz je uveden v příloze v tabulce č. 5. 5.3.1.4. Kukuřice

V řepařské oblasti byla pěstována v roce 1993 siláţní kukuřice CE-205 S Výnosy palic a slámy v roce 1993 komb. kukuřice komb. palice ostat.hmota t.ha-1 % t.ha-1 % 1 7,71 100,0% 11,38 100,0% 3 2 7,94 102,9% 11,80 103,7% 4 10 8,08 104,8% 13,19 115,9% 5 5 9,13 118,4% 12,66 111,3% 6 11 8,57 111,1% 12,41 109,0% 7 12 8,90 115,3% 13,01 114,3% 8 5 9

kukuřice palice t.ha-1 % 8,70 100,0% 8,25 94,8% 9,13 105,0% 8,79 101,0% 8,94 100,0% 8,74 97,7% 9,13 102,1% 8,15 91,2%

ostat.hmota t.ha-1 % 12,78 100,0% 12,31 96,3% 12,66 99,1% 13,38 104,7% 14,06 100,0% 13,86 98,6% 12,66 90,1% 12,78 90,9%

V řepařské oblasti bylo dosaţeno nejvyššího výnosu palic na kombinaci 5-N2P2K2 se střední intenzitou všech ţivin dodaných zásobně. Další zvýšení ţivin jiţ působilo na výnos palic depresivně. Na nejvyšší výnos ostatní hmoty stačila jiţ dávka ţivin s nízkou hladinou na kombinaci 10-N1P1K1. V příloze v tabulce č. 13 je uveden přehled výnosu palic i ostatní hmoty podle stanovišť.

11

5.3.1.5. Cukrovka

Výnosy bulev a chrástu komb. cukrovka komb. bulvy chrást t.ha-1 % t.ha-1 % 1 59,11 100,0% 26,05 100,0% 3 2 66,01 111,7% 26,48 101,7% 4 10 71,27 120,6% 37,94 145,6% 5 5 78,06 132,0% 46,22 177,4% 6 11 75,77 128,2% 46,43 178,2% 7 12 77,85 131,7% 43,61 167,4% 8 5 9

cukrovka bulvy t.ha-1 % 73,76 100,0% 76,30 103,4% 78,06 105,8% 75,82 102,8% 73,83 100,0% 74,60 101,0% 78,06 105,7% 76,80 104,0%

chrást t.ha-1 % 41,22 100,0% 48,15 116,8% 46,22 112,1% 45,56 110,5% 38,84 100,0% 38,92 100,2% 46,22 119,0% 43,49 112,0%

V roce 1996 byla do osevního postupu zařazena cukrovka, odrůda Jitka Jako optimální pro výnos bulev byla zjištěna střední intenzita ţivin na zásobně hnojené kombinaci 5-N2P2K2. V Uherském Ostrohu se výnos bulev mírně zvýšil dalším zvýšením dávky všech ţivin na kombinaci 11-N3P3K3. Výnos chrástu se zvýšil ještě dalším přihnojením na kombinaci 11-N3P3K3 s nejvyšší intenzitou ţivin. V tabulce č. 12 v příloze je uveden přehled výnosů cukrovky podle stanic. 5.3.1.6. Pícniny

V roce 1990 byl zaset na stacionárním pokusu oves Pan. V bramborářské oblasti s podsevem jetele Start a v řepařské oblasti s podsevem vojtěšky Pálava. Výnos pícnin v bramborářské oblasti bramborářská oblast kom. oves-1990 jetel-1990 t.ha-1 % t.ha-1 % 1 16,32 100,0% 9,10 100,0% 2 18,50 113,4% 11,00 121,0% 10 27,78 170,2% 13,61 149,7% 5 30,41 186,3% 13,82 151,9% 11 33,84 207,3% 15,70 172,6% 12 34,40 210,7% 13,82 152,0% 3 29,33 100,0% 13,36 100,0% 4 30,89 105,3% 13,95 104,4% 5 30,41 103,7% 13,82 103,5% 6 30,87 105,3% 14,16 105,9% 7 29,62 100,0% 13,92 100,0% 8 30,98 104,6% 14,37 103,2% 5 30,41 102,7% 13,82 99,4% 9 31,44 106,1% 14,50 104,3%

jetel 1991 t.ha-1 % 50,92 100,0% 56,97 107,6% 59,05 108,7% 59,21 108,8% 59,43 109,1% 45,73 95,1% 56,06 100,0% 58,62 104,0% 59,21 103,7% 59,90 104,7% 57,73 100,0% 59,32 103,1% 59,21 103,4% 59,47 103,4%

. 12

Nejvyššího výnosu ovsa bylo dosaţeno na kombinacích s nejvyšší hladinou ţivin. Oves velice dobře reagoval na zvyšování intenzity hnojení všemi ţivinami. Nevadilo mu ani niţší pH na kombinaci 12-N3P3K3. Nízké pH na této kombinaci však nepříznivě ovlivnilo výnos jetele v roce zásevu, kde výnos zelené hmoty jetele významně poklesl vlivem nepříznivé půdní reakce. V dalším sklizňovém roce 1991 byl jetel velmi vyrovnaný. Tomuto stavu odpovídaly i sklizňové výsledky. Pouze na nehnojené kombinaci 1 byl výnos jetele niţší. Další výjimkou byla sklizeň jetele na kombinaci 12-N3P3K3 po celou dobu trvání pokusu nevápněné, kde jetel silně nepříznivě reagoval na nízké pH významným sníţením výnosu a to i pod hladinu vůbec nehnojené a nevápněné kombinace 1, kde byla příznivá půdní reakce, neovlivněná kyselostí průmyslových hnojiv. Samotné zvyšování draslíku a fosforu nemělo významný vliv na výnos ovsa ani jetele. Výnos pícnin v řepařské oblasti řepařská oblast kom oves 1990 vojtěška 1990 t.ha-1 % t.ha-1 % 1 12,91 100,0% 10,94 100,0% 2 13,35 103,4% 10,92 99,8% 10 17,33 134,2% 11,40 104,2% 5 18,39 142,4% 11,83 108,1% 11 19,07 147,7% 11,67 106,7% 12 18,49 143,2% 11,47 104,8% 3 17,54 100,0% 11,89 100,0% 4 18,23 103,9% 11,78 99,1% 5 18,39 104,8% 11,83 99,5% 6 18,53 105,6% 11,38 95,7% 7 17,42 100,0% 10,69 100,0% 8 18,62 106,9% 11,35 106,2% 5 18,39 105,6% 11,83 110,7% 9 19,00 109,1% 11,62 108,7%

vojtěška 1991 t.ha-1 % 50,52 100,0% 51,52 102,0% 55,12 109,1% 57,07 113,0% 58,16 115,1% 58,77 116,3% 53,59 100,0% 55,28 103,2% 57,07 106,5% 57,59 107,5% 56,52 100,0% 57,10 101,0% 57,07 101,0% 56,54 100,0%

Rovněţ v řepařské oblasti oves reagoval na zvyšování intenzity hnojení. Nejvyššího výnosu zelené hmoty bylo dosaţeno aţ při nejvyšší intenzitě hnojení na kombinaci 11-N3P3K3. Vojtěška dosáhla nejvyšší výnos jiţ při střední intenzitě hnojení na kombinaci 5-N2P2K2. V prvním uţitkovém roce také vojtěška reagovala zvyšováním výnosu zelené hmoty na zvyšování intenzit hnojení aţ do nejvyšší hladiny na kombinaci 11-N3P3K3. Tento nárůst však byl velmi úzký. Samotné zvyšování fosforu nebo draslíku nepřinášelo významné zvyšování zelené hmoty. V tabulkách č. 6, 7, 8 a 11 jsou uvedeny výnosy zelené hmoty ovsa, jetele v bramborářské oblasti a ovsa a vojtěšky v řepařské oblasti.

13

5.3.2. Výrobnost v obilních jenotkách za celé trvání pokusu Průměrná roční výrobnost osevního sledu v t OJ.ha-1 (1972-1997) bramborářská oblast řepařská oblast 1-0 4,50 100,0% 1-0 6,88 2-ch.h. 5,02 111,6% 2-ch.h. 7,32 10-N1P1K1 6,61 146,9% 10-N1P1K1 8,52 5-N2P2K2 7,08 157,3% 5-N2P2K2 8,78 11-N3P3K3 7,35 163,3% 11-N3P3K3 8,87 12-N3P3K3-Ca 7,28 161,8% 12-N2P2K2 8,85 3-N2P2K0 6,73 100,0% 3-N2P2K0 8,60 4-N2P2K1 6,97 103,6% 4-N2P2K1 8,73 5-N2P2K2 7,08 105,2% 5-N2P2K2 8,78 6-N2P2K3 7,15 106,2% 6-N2P2K3 8,77 7-N2P0K2 6,79 100,0% 7-N2P0K2 8,56 8-N2P1K2 6,99 102,9% 8-N2P1K2 8,70 5-N2P2K2 7,08 104,3% 5-N2P2K2 8,78 9-N2P3K2 7,13 105,0% 9-N2P3K2 8,83

100,0% 106,4% 123,8% 127,6% 128,9% 128,6% 100,0% 101,5% 102,1% 102,0% 100,0% 101,6% 102,6% 103,2%

V lepších půdních i klimatických podmínkách řepařské oblasti je dosahováno lepších výnosových výsledků neţ v půdně chudší a chladnější bramborářské oblasti. Pěstované plodiny na ţivinami bohatších půdách v řepařské oblast reagují niţšími přírůstky výnosu na zvyšování dávek hnojiv neţ plodiny pěstované na půdách chudších na ţiviny v bramborářské oblasti. V bramborářské oblasti na nevápněné kombinaci 12-N3P3K3 s nejvyšší intenzitou hnojení se okyselující vliv průmyslových hnojiv projevil sníţením pH půdy a současně sníţením produkce. Ale ne na všech stanovištích. Nejvyšší pokles pH a zároveň výnosů byl zaznamenán v Chrastavě. Stupňování fosforu nebo draslíku nepřineslo významné zvýšení produkce. Niţší přírůstky byly v řepařské oblasti. V příloze v tabulkách 16, 17a, 17 b, 18a, 18b je uveden přehled výrobnosti osevního postupu v bramborářské a řepařské oblasti podle jednotlivých stanovišť za celé trvání pokusu i za poslední osevní sled. 5.3.3. Zhodnocení technologických rozborů Z technologických rozborů byla sledována hmotnost tisíce semen u zrna obilovin, škrobnatost hlíz brambor a cukernatost u cukrovky. U stupňovaných intenzit hnojení byla nejvyšší HTS zjištěna jiţ při nejniţší intenzitě hnojení na komb. 10-N1P1K1. Další zvyšování dávek ţivin způsobilo pokles HTS zrna. U ječmene jarního při zvyšování dávek ţivin byla nejvyšší HTS na kombinaci 5-N2P2K2, se střední hladinou ţivin. Obsah škrobu u brambor je nejvyšší na kombinaci 2-ChH hnojené chlévským hnojem. Zvyšování dávek průmyslových hnojiv přinášel pouze další pokles obsahu škrobu. V řepařské oblasti nejvyšší HTS u ozimé pšenice bylo dosaţeno na kombinaci 2-ChH, hnojené pouze chlévkým hnojem. Se stoupající intenzitou hnojení dochází k poklesu HTS zrna. Při stupňování draselného hnojení byl zaznamenán mírný nárůst HTS. U jarního

14

ječmene maximální hodnoty HTS bylo dosaţeno na kombinaci 10 - N1P1K1. Obsah cukru v bulvách řepy byl nejvyšší na kombinaci 2-ChH, hnojené pouze chlévským hnojem. Další stupňování dávek hnojiv přináší jen pokles obsahu cukru. V tabulkách 25 a 26 je přehled kvalitativních vlastností pěstovaných plodin podle stanic. 5.3.4. Zhodnocení vlivu hnojení na odběr živin v rostlinách Na všech stanovištích shodně se stoupající intenzitou hnojení docházelo současně ke zvyšování obsahu dodávaných ţivin v produkci. Pokud se stupňoval samotný fosfor nebo draslík, docházelo ke zvyšování koncentrace dodávané ţiviny v rostlinách. Při stupňování samotného draslíku na kombinacích 3 - 6 se potvrdil antagonistický vztah draslíku k hořčíku, protoţe na většině stanovištích zvyšováním draselného hnojení docházelo ke zvyšování koncentrace draslíku v rostlině, ale zároveň ke sniţování obsahu hořčíku. V bramborářské oblasti se navíc projevil vliv nízkého pH na kombinaci 12-N3P3K3 s nejvyšší hladinou ţivin, ale po celou dobu vegetace nevápněnou. Na této kombinaci docházelo ke sníţení koncentrace všech přístupných ţivin. Tato tendence byla výrazná především na stanovišti v Chrastavě. V příloze v tabulkách 27 - 37 je uveden přehled odběru jednotlivých ţivin rostlinami v kg ţiviny na 1 tunu produkce. Na všech stanovištích a to především v řepařské oblasti se odběr ţivin rostlinami na jeden hektar zvyšoval rychleji, neţ se zvyšoval výnos. Proto vysoké dávky hnojiv byly v tomto případě méně zhodnoceny. 5.3.5. Zhodnocení vlivu hnojení na obsah živin v půdě Dlouhodobé působení dávek ţivin, dodávaných do půdy na jednotlivých kombinacích, se projevilo na změně půdní reakce i na obsahu jednotlivých přístupných ţivin. 5.3.5.1 Půdní reakce

Před zaloţením pokusu na všech stanovištích, mimo Chrastavy a Lípy, kde byla kyselá půdní reakce, byla v bramborářské oblasti půdní reakce hodnocena podle kritérií pro AZP jako slabě kyselá. Během trvání pokusu došlo v půdní reakci k výrazným změnám. Na nevápněné a nehnojené kombinaci l-0 došlo k výraznému poklesu pH. V Chrastavě je na této kombinaci nyní půdní reakce extrémně kyselá. Na Vysoké silně kyselá a v Lípě, Horaţďovicích a Jaroměřicích kyselá. Na vápněné a chlévským hnojem hnojené kombinaci 2-ChH došlo naopak ke zvýšení hodnoty pH. Na této kombinaci je nyní půdní reakce pro tuto oblast optimální, tedy slabě kyselá. Hnojení průmyslovými hnojivy ovlivnilo půdní reakci na všech kombinacích negativně. Zvyšováním dávek průmyslových hnojiv u stupňovaných intenzit docházelo k dalšímu poklesu pH. Nejvyšší pokles půdní reakce byl zaznamenán na všech stanicích na nevápněné kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 12-N3P3K3, kde se vyskytuje pouze extrémně kyselá a silně kyselá půdní reakce. Při stupňování samotného fosforu nebo draslíku nedocházelo k výrazným změnám v půdní reakci. V řepařské výrobní oblasti došlo také na kombinaci 1-0 běhěm trvání pokusu k poklesu pH pod úrověň výchozího stavu před zaloţením pokusu. Přesto půdní reakce na této kombinace je podle kritérií hodnocena jako slabě kyselá. Nejvyšší pH je zaznamenáno na kombinaci vápněné a hnojené ch.hnojem a na kombinaci 10-N1P1K1 s nejniţší intenzitou hnojení..

15

Stupňování dávek průmyslových hnojiv na kombinacích 3 - 12 sice přináší pokles půdní reakce, ale tato reakce je zařazována do kategorie slabě kyselých nebo neutrálních půd. 5.3.5.2. Obsah fosforu

Rovněţ hnojení různými dávkami fosforečných hnojiv ovlivnilo za celou dobu trvání obsah přistupného fosforu v půdě. V bramborářské výrobní oblasti průměrný obsah fosforu za poslední osevní sled na kombinaci nevápněné a nehnojené 1-0 nedosahuje hodnoty před zaloţením pokusu. Na vápněné a chlévským hnojem hnojené kombinaci 2-ChH, je jiţ obsah přístupného fosforu mírně nad úrovní obsahu před zaloţením pokusu. Další stupňované hnojení fosforem ve formě průmyslových hnojiv přináší nárůst obsahu fosforu v půdě. Vliv sníţení půdní reakce na nevápněné kombinaci 12-N3P3K3 s nejvyšší intenzitou hnojiv mělo na obsah přístupného fosforu nepříznivý vliv. Dávky fosforu dodávaných do půdy jsou pro stanice Chrastav, Krásné Údolí, Lípu nízké, neboť i na kombinacích s nejvyšší dávkou fosforu je obsah přijatelného fosforu nízký. V řepařské výrobní oblasti se sníţil obsah fosforu pod úrověň hodnot před zaloţením na nevápněné a nehnojené kombinaci 1-0 a navíc ještě na kombinaci 2-ChH hnojené chl.hnojem. Teprve pouţitím fosforu ve formě průmyslových hnojiv a stupňováním dávek hnojiv dochází ke stoupání obsahu přístupného fosforu v půdě. 5.3.5.3. Obsah draslíku

Na většině stanovištích v bramborářské oblasti došlo k poklesu obsahu draslíku ve srovnání s obsahem draslíku před zaloţením pokusu. Ani nejvyšší stanovená dávka draslíku, která byla dodávána do půdy, nestačila na udrţení původního obsahu draslíku. Nízký obsah draslíku je především na stanovišti Horaţďovice, Krásné Údolí, Lípa a Staňkov, kde je obsah hodnocen podle kritérií jako nízký. V řepařské výrobní oblasti je nedostatek draslíku na stanici v Pustých Jakarticích. Na ostatních stanovištích poklesl obsah draslíku pod úroveň počátečního obsahu jen na nevápněné a nehnojené kombinaci 1-0, a kombinaci 2-ChH, hnojené chl. hnojem. Stupňované dávky draselných hnojiv přináší zvyšování obsahu přístupného draslíku v půdě. 5.3.5.4. Obsah hořčíku

V bramborářské oblasti je nejvyšší obsah hořčíku na vápněné kombinaci 2-ChH, hnojené pouze chl. hnojem. Pouţití průmyslových hnojiv v kaţdém případě znamenalo sníţení obsahu přístupného hořčíku. Na všech stanovištích se zvyšováním intenzit hnojení průmyslovými hnojivy a zvyšování samotného draselného hnojení zvyšoval deficit hořčíku. Při zvyšování samotného fosforu se obsah hořčíku příliš neměnil. V řepařské výrobní oblasti vyšší dávky průmyslových hnojiv ovlivnily negativně obsah hořčíku. Pokles však nebyl tak výrazný jako v oblasti bramborářské.

6. DISKUSE Ze získaných výsledků dlouhodobých stacionárních pokusů se dá jiţ usuzovat na některé vztahy ve výţivě rostlin, které jsou typické pro oblast, kde je pokus zakládán. Dosaţené výsledky by se daly vyuţít k dosaţení vyšších výnosů s optimálními náklady i v okolních zemědělských závodech. Vliv dlouhodobého působení různých dávek hnojiv na jednotlivých kombinacích se odrazil nejen na obsahu ţivin v půdě, na výnosech jednotlivých plodin ale i na koncentraci ţivin v rostlinách. Výsledky potvrzují názor B a i e r a (1985) a D u ch o n ě (1962) o dosahování maximálních výnosů při vyváţeném příjmu ţivin, tj. na kombinaci se střední intenzitou hnojení 5-N2P2K2 nebo na kombinaci s vysokou intenzitou hnojení 11-N3P3K3. Zvýšení nebo sníţení dávky fosforu nebo draslíku přineslo téměř vţdy pokles produkce. Zvyšování dávek draselných hnojiv se projevil antagonistický vztah draslíku k hořčíku a vápníku. Zvýšený příjem draslíku se odrazil sníţeným příjmem hořčíku i vápníku a tím i koncentrace ţivin v rostlině. Na antagonistický vztah těchto ţivin upozorňuje B a i e r (1985). Potvrdil se i názor D u ch o n ě a H a m p l a, ţe na půdách dobře zásobených ţivinami rostliny snášejí niţší pH lépe neţ na půdách na ţiviny chudých. Na nevápněné kombinaci s nejvyšší intenzitou hnojení 12-N3P3K3 bylo dosaţeno vysokých, statisticky významných výnosů ve srovnání s nehnojenou a nevápněnou, tím ţivinami málo zásobenou půdu na kombinaci 1. Na kombinaci 12 vlivem okyselujícího vlivu průmyslových hnojiv bylo pH na některých stanovištích dokonce niţší neţ na nehnojené kombinaci 1. Na všech stanovištích a to především v bramborářské výrobní oblasti docházelo vlivem stupňovaného hnojení průmyslovými hnojivy k okyselování půdy. Stupňované hnojení přineslo obohacování půdy ţivinou, která byla stupňována ve formě hnojiv. Při stupňování draselným hnojivem, docházelo k poklesu obsahu hořčíku.

7. ZÁVĚR Z dlouhodobých výsledků, které byly získány ze stacionárních pokusů, lze učinit tyto závěry: - Nejvyšších výnosů je dosahováno v podmínkách vyváţené výţivy. Nedostatek či nadbytek některé ţiviny ovlivňuje výnos nepříznivě. - V chudších podmínkách bramborářské výrobní oblasti reagují plodiny na vyšší dávky ţivin relativně vyššími přírůstky výnosu neţ na lépe ţivinami zásobených půdách v řepařské oblasti. - Na půdách méně zásobených ţivinami plodiny výrazněji reagují poklesem výnosů na pokles obsahu některé z ţivin. - Dávky hnojiv ovlivňují i kvalitu produkce. Stupňování dávek ţivin se negativně projevilo na obsahu škrobu v bramborách a cukru v cukrovce. Vysoké dávky hnojiv nepříznivě ovlivnily i HTS u zrna obilovin. 17

- Vliv hnojení se projevil na obsahu ţivin v produkci. Se stoupající intenzitou hnojení rostl i obsah dodávaných ţivin v produkci. Při stupňování samotného draslíku se potvrdil antagonistický vztah draslíku a hořčíku. Na většině stanovištích zvyšováním draselného hnojení docházelo k poklesu obsahu hořčíku v produkci. - Dávky hnojiv ovlivňují i obsah přístupných ţivin v půdě. Zvyšováním dávek hnojiv se zvyšuje i obsah ţivin v půdě. - Vysoké dávky draselných hnojiv nepříznivě ovlivňují obsah hořčíku v půdě. - Pouţití fyziologicky kyselých průmyslových hnojiv ovlivňuje půdní reakci. Zvyšování dávek průmyslových hnojiv působí zvyšování půdní kyselosti i přes periodicky prováděné vápnění. Při vynechání periodického vápnění došlo k poklesu přístupných ţivin v půdě u nejvyšších dávek aplikovaných hnojiv. - Výše výnosu je ovlivňována i dalšími faktory, jako je dodrţování agrotechnických lhůt, včasná a kvalitní agrotechnika, chemické ošetření proti plevelům a chorobám, kvalitní osivo a sadba. Všechny tyto zásahy jsou na stanicích ÚKZÚZ dodrţovány, a proto je v pokusech dosahováno relativně vysokých výnosů i na kombinacích nehnojených nebo málo hnojených ve srovnání s výsledky, které jsou dosahovány v provozu v zemědělských závodech.

Seznam literatury B a i e r. B a i e r o v á - Abeceda výţivy rostlin a hnojení, 1985 D u ch o ň - Agrochemie, 1962 B a i e r - Výţiva rostlin v soustavě hnojení, 1982 N e u b e r e r g a kolektiv - Komplexní metodika výţivy rostlin pro léta 1986 - 1990 N e u b e r g - K otázkám zákonitostí výţivy rostlin v období intenzifikace zem. výroby průmyslovými hnojivy - 1996

18