Slaný vybuduje kanalizaci v Kvíčku bez dotací

informační zpravodaj Městského úřadu Královského města Slaný

Slánská radnice zdarma | číslo 7 | ročník XII | červenec 2009

Slovo starosty Vážení spoluobané, milí Slaáci, nepestává mne udivovat, jak mnoho lidí, i v našem mst, žije v urité póze. Co tím myslím? Zpsob jejich života neodpovídá hodnocení, které si o nich vytváí bezprostední okolí. Jinými slovy – cítí se jinak, než jsou vnímáni svými známými. Vtšinou vidí sami sebe v lepším svtle. A za pípadné problémy viní všechny kolem, krom té tváe, kterou pozorují každé ráno v koupelnovém zrcadle. Je to vcelku pochopitelná vlastnost lidské psychiky, která brání celkovou vyrovnanost ducha. Pokud je rovnováha vychýlena na jednu stranu, stává se z dotyného nesnesitelný egoista, nebo v opaném extrémním pípad celý píbh koní sebevraždou. Nkdy ovšem nabývá tato obrana pevzatá od matky pírody až pozoruhodných rozmr. Setkávám se s obany, kteí lžou tak intenzivn, v pímém rozporu s fakty a dkazy, že své „pravd“ asi skuten ví. Ped lety jsem zažil pípad, kdy jeden oban na druhého podal trestní oznámení, že o nm nepravdiv tvrdí, že byl mimo jiné lenem Lidových milicí. Policie zaala kauzu ešit a po nkolika týdnech ji ukonila s odhalením, že oznamovatel byl skuten v oné neblahé instituci, které se díve íkalo „železná pst strany“. Nechápal jsem. Zavedl jsem pro podobné chování oznaení – „bílá lež“. A hned jsem se pokusil o denici: Bílá lež je lží zpoátku vdomou, nicmén astým opakováním se její autor natolik utvrdí ve svém názoru, že v jeho mysli se stává tvrzení pravdou. Další píklad. Žena ukradla peníze. Její in byl natoen kamerou. Pesto u soudu s naprostou suverenitou neustále opakovala, že je nevinná. Byla odsouzena. Když ji dnes potkám as od asu na ulici, paradoxn se cítím já nepíjemn a ona vypadá v pohod. Pemýšlím o tom, pro tomu tak je. Došel jsem k závru, že práv „bílá lež“ ji ochra uje ped tím, aby se nemusela stydt sama ped sebou. Velký ímský losof, politik a demokrat Marcus Tullius Cicero svého asu konstatoval: „Sob samému je každý nejmén znám.“ A jaký je závr a pouení z onch píbh? Každý z tená a si je nalezne sám pro sebe (a to vetn mn). Všichni spolen se ale snažme, aby nás „bílá lež“ nikdy nepostihla. Mjte se hezky! VÁŠ STAROSTA IVO RUBÍK

Slaný vybuduje kanalizaci v Kvíčku bez dotací J

ako v Kocourkov si pipadali pedstavitelé mst a obcí, kteí žádali o dotaci z Evropské unie na vybudování vodohospodáské infrastruktury. Pi vstupu eské republiky do EU si totiž vyjednávai v pístupových dohodách zvolili ta nejpísnjší kritéria v oblasti budování této infrastruktury. Obecn to znamená, že se R zavázala, že do roku 2010 budou odpadní splaškové vody ve všech mstech a obcích na území republiky ištny v kvalit, ve které se istí odpadní vody v národních parcích. „Napíklad Francie v této kvalit chtla istit odpadní vody na 20 % svého území. Když však francouzští ekonomové zjistili, kolik to bude jejich zemi stát penz, tak okamžit zalobovali v Bruselu a toto kritérium snížili na souasných 18 %. eská republika má se svými zvolenými pravidly velký problém zejména ekonomický, nebo vodohospodáská infrastruktura je tak zastaralá, že daná kritéria jsou prakticky nesplnitelná,“ íká starosta Ivo Rubík. Zástupci msta Slaného reagovali na tyto podmínky již v roce 2004 spolen s Kladnem a dalšími okolními msty ze Slánska a Kladenska. Msta se spojila dohromady do velkého projektu za více než jednu miliardu korun a problém se zaal ešit v tch myšlenkách, jak jim EU sdlovala – spojujte se, budeme podporovat velké projekty, když ukážete, že jste schopni spolupracovat a dohodnout se. „Po tech letech administrování, které si odvažuji nazvat šílené a které navíc stálo mnoho penz a úsilí, jsme se s vypracovaným projektem dostali do nální podoby a pedložili ho v Bruselu. Tam zasedla jakási evropská komise, jejíž složení jsme nebyli schopni zjistit a nevíme to dodnes. A ta konstatovala, že sice eská republika, a tedy i naše vzniknuvší sdružení slánských a kladenských mst a obcí, splnily všechny podmínky, které EU vyžadovala, ale že to neodpovídá jakýmsi dalším pedpokladm a etice EU. Konkrétn vadil systém provozování vodohospodáské infrastruktury v R. Tedy to, že msta ji vlastní, ale pronajímají je spolenostem, které ji provozují. EU zkrátka chce, aby msta provozovala tuto infrastrukturu sama, což v našem stát není prakticky možné, nebo se jedná o licencovanou innost, kterou zkrátka nemohou dlat úedníci,“ objas uje Rubík. Díky tomuto bazírování tak „padlo pod stl“ pes 17 miliard korun pro R a úedníci z Bruselu zaveleli: „Rozdlte se!“ Tedy vznesli úpln odlišný požadavek, než ped temi lety. Slaný, Kladno a další msta zahodily ti roky práce a zaala si tedy pracovat na svém. Slaný mlo ti projekty: rekonstrukce istírny odpadních vod,

Po vybudování kanalizace v Kvíku bude následovat rekonstrukce ulice Na Chmelnici. FOTO: PAVEL ŠTPÁNEK

kterou sice msto zrekonstruovalo v roce 2001 dle tehdejších norem za mnoho milión korun, ale pi vstupu do EU v roce 2004 to již nestailo, protože se opt zmnily normy. „Realizace dalších požadavk na tuto istírnu jsou vyísleny na tvrt miliardy korun. Vzhledem k rozpotu msta, který je pod 300 milión korun, je to totální nesmysl a bez významných dotací tuto akci zkrátka Slaný zrealizovat nemže,“ vysvtluje Rubík. Další projekt byla výstavba místní kanalizace v Kvíku a tetím projektem bylo napojení kanalizaního ádu od Domova s peovatelskou službou do stávající štoly. Ten spadl pod stl prakticky na samém zaátku, protože pravidla EU íkají, že dotace se nevztahují na stávající kanalizace, ale tyto zdroje nancují pouze vybudování kanalizací nových. „My sice máme doasn pipojený Domov s peovatelskou službou do kanalizaního ádu, ale zpsob pipojení není vhodný. Ovšem pravidla íkají, že tam kanalizace je, tudíž s penzi poítat nemžeme,“ íká starosta. Msto Slaný se tedy pustilo do petvoení projektu na výstavbu kanalizace v místní ásti Kvíek. Za dobu, po kterou se zbyten tvoily projekty tak, aby vyhovovaly požadavkm EU, a nakonec se ukázalo, že to stejn bylo zbytené, by už dávno kanalizace ve Kvíku byla hotová. Pokraování na stran 3

AKTUALIT Y

V nemocnici probíhá výstavba dialyzačního centra a rozšíření gynekologie požárním a dalším provozním normám EU ve zdravotnických zaízeních, které jsou nyní na hran,“ vysvtlil slánský starosta Ivo Rubík. Dialyzaní centrum bude fungovat v pízemí, v prvním pate pak rozšíené gynekologickoporodnické oddlení. Nové dialyzaní centrum bude pro pacienty s onemocnním ledvin znamenat obrovské zlepšení kvality jejich života, možná i jeho prodloužení, protože budou mít možnost docházet na dialýzy asStavební práce na pavilónu D v areálu nemocnice stále probíhají. tji než dosud. Podle slov starosty FOTO: PAVEL ŠTPÁNEK Rubíka je to nesmírn potebná vc, která zvedne úrove zdravotové dialyzaní centrum a rozšíený gyne- nictví ve slánském regionu. Centrum samozejm kologicko-porodnický pavilon bude mít bude poskytovat své služby i pacientm ze širšího slánská nemocnice, v jejímž areálu probíhají okolí, a už se jedná o Lounsko, Kralupsko i bližší stavební práce na pavilonu D. Zastupitelé na ásti Prahy. Dialyzaní centrum bude mít 7 lžek svém posledním zasedání navíc rozhodli, že se normálních a jedno pro infekní pacienty. budova zvýší ješt o jedno patro. „Chceme totiž V rámci této pestavby ješt zastupitelé epíští rok požádat o dotaci z regionálních ope- šili rozvoj celého areálu nemocnice z hlediska raních program. Ta se však vztahuje pouze na infrastruktury a zelen v jeho prostorách. Velmodernizaci, proto musíme samotné rozšíení kým problémem je kanalizaní ád, který musí tchto prostor nancovat z mstského rozpo- nahradit nový. ásten se také vyeší problém tu. Dalším dvodem je vyešení ady problém s parkováním v areálu nemocnice. Dojde také provozního charakteru v pavilonu D. Rozšíe- k úpravám a obnovám zelen. Na tyto akce zané prostory zajistí provoz, který bude vyhovo- stupitelé vylenili z rezervy mstského rozpo-KU vat platným hygienickým, epidemiologickým, tu 4,2 milióny korun.

N

KRÁTCE

Slánští psi by měli mít mikročipy

FOTO: PETRA KUEROVÁ

P

ovinnost opatit své psy mikroipy budou mít pravdpodobn slánští obané od zaátku píštího roku. Msto Slaný tak reaguje na skutenost, že se po mst pohybuje zhruba 3000 ps, piemž v evidenci je jich polovina. Se zvyšujícím se potem ps také rostou náklady na úklid msta, protože ne všichni majitelé po svých psech uklízejí. Do ulic msta se denn dostane až 750 kg psích exkrement! Rada msta schválila pípravu obecn závazné vyhlášky, podle které budou majitelé ps povinni opatit je mikroipy, a msto tak bude mít lepší pehled o potu ps na svém území. Msto Slaný poítá také s tím, že nabídne majitelm ps rzné možnosti slev na poízení ip. Zárove touto vyhláškou msto bude reagovat i na skutenost, že od roku 2011 bude muset být oipován každý pes, který se bude pohybovat v rámci -KU zemí Evropské unie.

Park u kina otevřen pro veřejnost

Pozvánka na výstavu Jindřicha Štreita

V

lastivdné muzeum ve Slaném si vás dovoluje pozvat na vernisáž výstavy fotograí Jindicha Štreita v pátek 10.7.2009 od 17:00 hodin v Cífkov statku ve Tebízi. Zárove vás zveme na povídání s autorem v pátek 7. 8. od 17:00 hodin tamtéž. Výstava potrvá do konce srpna. Bližší informace na www.muzeum.slansko.cz Informace o fotografovi Jindichu Štreitovi najdete na stran 12

Klid a pohodu v centru msta nabízí park u kina.

V

letních msících je obas píjemné posedt v míst, kam nedoléhá hluk automobilového provozu a kde se nemusí rodie bát, že jejich ratolest vbhne do cesty projíždjícímu vozidlu. I když slunených dní bylo zatím poskrovnu, vtšina lidí uvítá možnost si v letním žáru posedt ve stínu zelen. Toto vše spl uje park za domem p. 159 na Masarykov námstí. Pestože v budov psobí mimo jiné Vlastivdné muzeum, Knihov-

2|

FOTO: PAVEL ŠTPÁNEK

na V. Štecha a Infocentrum, lokalita je známa jako park u kina. Díky péi pana Karla Hampla, vedoucího Kulturních zaízení msta Slaný (KZMS), a jeho spolupracovník (kino je souástí KZMS) bude nyní park denn oteven pro veejnost – celý týden od 10.00 do 18.00, v nedli pak od 12.00 do 18.00. Vím, že si tuto lokalitu obyvatelé i návštvníci msta oblíbí a stane se vyhledávaným místem ING. PAVEL BARTONÍEK, 1. MÍSTOSTAROSTA odpoinku. www.meuslany.cz

AKTUALIT Y

Slaný vybuduje kanalizaci Dokonení ze strany 1

„Pokud se totiž pravidla hry v prbhu realizace projekt nkolikrát zmní, a to dokonce bhem jednoho roku tyikrát, je opravdu nad naše síly o dotace žádat. Je to jako kdyby bhem fotbalového zápasu nkdo v polovin zmnil pravidla hry,“ íká Rubík. Druhý pokus spoíval v dílích zmnách projektu, a jak EU mstu Slanému doporuila, zažádali jeho pedstavitelé o dotaci z Operaního programu životního prostedí. Ani tato cesta se neukázala jako správná a i v tomto pípad došlo ke zmnám podmínek. Z pvodní možnosti podpory až 85 % celkových náklad se nakonec ukázalo, že z tohoto programu by Slaný mohlo získat maximáln 60 %, ovšem z pvodních odhad náklad, které byly vypoteny na 17,5 milión korun, takže by msto dostalo zhruba 7 milión. Skutené náklady jsou však okolo 30 milión. „Navíc, pestože nám dotaci piznali, už te víme, že nejsme schopni splnit další podmínky, které jsou teba pi vyútování. Ty íkají, že provozovatel, v našem pípad Veolia Voda, si nechá regulovat veškeré své budoucí zisky a tvorbu cen vodného i stoného podídí metodice pedepsané Operaním programem a že se zkrátí doba smluvního vztahu msta a provozovatele, která byla pvodn na dobu neuritou. Nakonec úedníci z Bruselu avizovali, že je teba pedlat smlouvu na dobu uritou, a to nejdéle do roku 2019. Msto a Veolia se tedy dohodly a smlouva se pedlala. Následn už EU hlásila, že smluvní vztahy chce dle nových pravidel do roku 2015. Toto by byla podmínka, která by se ješt možná dala vyjednat. Ovšem pedchozí dv jsou naprosto absurdní a je to pímo proti principu soukromého podnikání. Je to prachobyejná buzerace a já se ani nedivím, že francouzské vedení spolenosti Veolia odmítá toto udlat a že se s celou vcí obrátili na evropského ombudsmana,“ stžuje si na jednání EU starosta. Slánští obané platí za jeden m3 vodného a stoného asi 57 korun, pokud

by msto kanalizaci v Kvíku vybudovalo s pomocí EU, pi dotaci 7–8 milión korun, tak by Sla áci platili 95 korun za m3. Když msto Slaný kanalizaci vybuduje samo za pomoci úvru, i jiného podobného nancování, tak odhad je, že by se sazba zvýšila na 62 korun za m3. „Rozhodli jsme se tedy, že „s díky“ vrátíme již piznanou dotaci z Operaního programu životního prostedí a kanalizaci ve Kvíku zkrátka vybudujeme za své a o další dotace v této oblasti za takto pokoujících podmínek již žádat nebudeme. Dokud msta a obce nebudou mít oporu v eské vlád, která za souasných politických podmínek nemá natolik silný mandát, aby mohla v EU zmnit nehorázné podmínky tak, aby pro msta byly alespo trochu pijatelné, budou si muset eská msta pomoci sama,“ íká Rubík. Kanalizace ve Kvíku se zane budovat letos na podzim, stavba by mla být dle odhad mstu pedána na jae roku 2010. Rada msta plánuje pedložit zastupitelm jako prioritu rozpotu na píští rok rekonstrukci celé ulice Na Chmelnici v Kvíku. Pokraovat se bude výstavbou kanalizace v mstské ásti Kvíc, na kterou má Slaný dotaci od Ministerstva zemdlství R ve výši 50% celkových náklad a jejíž vyjednávání, na rozdíl od pedchozích fond EU, trvalo pouhý jeden msíc. Tato kanalizace bude pímo navazovat na kanalizaci v Kvíku, což byla podmínka pro získání dotace z Ministerstva zemdlství. Když vše dobe vyjde, tak v roce 2010 bude hotová kanalizace v místních ástech Kvíc a Kvíek a zrekonstruovaná ulice Na Chmelnici. Na rok 2011 msto pipravuje rekonstrukci panelové cesty mezi obma tvrtmi, ze které chce vedení msta Slaného udlat ádnou komunikaci, aby tam mohla být zavedena mstská hromadná doprava. Z technických dvod to totiž dosud nebylo možné, nebo autobusy se nemly kde otáet. Bhem dvou let tedy msto Slaný chce vyešit hned nkolik palivých problém najednou.

Slánský VideoMagazín

V

msíníku Slánský VideoMagazín pro vás chceme zachytit hlavní události v Královském mst Slaný. Pozvat vás na zajímavé akce. Pedstavit innost podnik a rem, ale také pipomenout okamžiky dávno minulé. Magazín mžete zhlédnout nejen na mstských webových stránkách www. meuslany.cz, ale i na obrazovkách umístných na mstském úad a v plavecké hale. DVD s magazínem si mžete zdarma zapjit v podateln mstského úadu nebo v infocentru. Pokud chcete prezentovat svoji rmu, pozvat obany na vámi poádanou akci, nebo vyrobit krátkou reklamu do videomagazínu, kontaktujte nás: kolackovsky@ meuslany.cz nebo [email protected].

Červnové vydání VideoMagazínu nabízí tyto reportáže: Slánský tylístek Dtský den Diamantová svatba Motorkáská svatba Volby do evropského parlamentu Pasování prvák na tenáe Vojenský prostor Slaný-Drnov Z historie: Okrsková spartakiáda 1980

-KU -

Z jednání rady města Slaného 3. 6. 2009

R

ada msta doporuila zastupitelstvu msta schválit v rámci Programu regenerace na akci „Obnova vstupu ve východním prelí Modletického domu . p. 14 ve Slaném“ podíl msta k získané dotaci ve výši 60 tis. K. Rada msta doporuila zastupitelstvu m-sta schválit rozpotové opatení . 12/2009, a to zapojení ásti rozpotové rezervy ve výši 49 tis. K do výdajové ásti rozpotu msta na zpracování projektu stavby pro akci „Rekonstrukce ásti ulice Ouvalová ve Slaném“. Rada msta doporuila zastupitelstvu msta schválit rozpotové opatení . 13/2009, a to zapojení ásti rozpotové rezervy ve výši 69 tis. K do výdajové ásti rozpotu msta

www.meuslany.cz

na zpracování projektu stavby pro akci „Pístavba objektu .p. 1713 v Nosaické ulici ve Slaném“. Rada msta doporuila zastupitelstvu msta schválit rozpotové opatení . 14/2009, a to zapojení ásti rozpotové rezervy ve výši 260 tis. K do výdajové ásti rozpotu msta na zpracování projektu stavby pro akci „Rekonstrukce ulice Na Chmelnici ve Slaném“. Rada msta doporuila zastupitelstvu msta schválit rozpotové opatení . 16/2009 a to zapojení ásti vráceného DPH ve výši 289 tis. K do výdajové ásti rozpotu msta na akci „Kotelna 39 – Všehlušická – modernizace primérních rozvod kotelny“. Rada msta doporuila zastupitelstvu msta schválit rozpotové opatení . 17/2009,

a to zapojení ásti rozpotové rezervy ve výši 37 tis. K do výdajové ásti rozpotu msta na akci „Výstavba brodu na Šternberském potoce v areálu Jímací území Kvíek“. Rada msta doporuila zastupitelstvu msta schválit rozpotové opatení . 18/2009 a to pevod ástky 1 425 000,- K v rámci rozpotu odboru školství a tlovýchovy z neinvestiního píspvku VSH Slaný § 3412, položka 5213 na neinvestiní píspvky jednotlivým sportovním klubm §3419, položka 5222 (BC Slaný 210 000,K, HK Lev Slaný 715 000,- K, SK Slaný 500 000,- K). Celý zápis z jednáná rady a zastupitelstva msta najdete na www.meuslany.cz

|3

KULTURA

Wotrubia oslavila páté výročí své existence Obanské sdružení Wotrubia, založené v lednu 2004, již šestým rokem organizuje kulturní a sportovní akce ve slánské místní ásti Otruby. Neociáln byla letos zahájena již sedmá sezóna, nebo nkteí aktivní lenové – zakladatelé pipravili už v roce 2003 první koncert (7. ervna) a turnaj v pétanque (28. íjna). Proto se v sobotu 20. 6. uskutenil již 7. roník Kulturn sportovního odpoledne v Otrubech, jehož souástí je i turnaj v pétanque.

S

družení má v souasnosti 20 len (poet pravideln osciluje mezi 17–22 leny), ale do innosti se zapojují i nelenové. Název Wotrubia vychází z pvodního názvu obce, která se nyní jmenuje Otruby (resp. Slaný – Otruby), díve to však byly Votruby a pvodní název znl Wotruby. Na kont sdružení je celá ada uspoádaných akcí, kterých do ervna 2009 bylo celkem 40. Koncert se podailo v kostele Sv. Jakuba v Lidicích u Otrub pro veejnost pipravit 26, jeden koncert se roku 2004

uskutenil i v kostele Sv. Šimona a Judy v Dolín. Nejposlouchanjšími interprety byl smíšený pvecký sbor Byzantion (vystoupil celkem 4x), kytarista Milan Zelenka (vystoupil celkem 4x, z toho 2x jako souást Duo Boemo), soubor Trio Cantabile (vystoupil celkem 3x, naposledy na Den evropské hudby 21. ervna 2009. Velmi oblíbenými jsou také vánoní koncerty a pvecké sdružení Jakub Judl & spol. (vystoupili na vánoních koncertech ji 3x, z toho jednou pod názvem Dušan Janovský a jeho pátelé)

a Koncert pi svíkách, který se letos (po patnácté) koná 4. záí od 21.00 hodin. Další oblíbenou aktivitou jsou turnaje v pétanque, které se postupn vyvinuly v Kulturn sportovní odpoledne v Otrubech, jehož sedmý roník máme úspšn za sebou. Letos soutžilo celkem 12 hrá v juniorské a 28 v seniorské kategorii. Známou francouzskou hru s koulemi dopl uje turnaj v nohejbalu a hudba nkteré ze slánských kapel (v posledních letech to jsou skupiny VHS, Digital Bananas a Krystal). Díky aktivitám našeho sdružení se Otruby, Lidice u Otrub a kostel Sv. Jakuba Vtšího stávají známými v celém regionu a cestu do slánské místní ásti si najdou i nkteí milovníci dobré hudby a pétanque ze vzdálenjších míst. PAVEL BARTONÍEK, O.S. WOTRUBIA

Hudba na náměstí Vydařené odpoledne v Otrubech Pétanque, nohejbal a tanení zábava byly na programu v sobotu 20. ervna 2009 na tradiním kulturn sportovním odpoledni v Otrubech, které zorganizovalo obanské sdružení WOTRUBIA.

J

J

iž tvrtým rokem se na slánském Masarykov námstí budou odehrávat pravidelné pátení koncerty Music on the Square - Hudba na námstí 2009, letos od 26. ervna do 28. srpna. Série letních koncert letos zaala již pátkem 26. ervna a nabídka od punku až po dechovku by však mla zaruit, že si každá vková kategorie najde na námstí cestu. V pedchozích ronících vystoupili Big Band Beta ZUŠ Slaný, Bomb Texas (BRD), Dámy & Pánové, Deratizéi, Dvoaka, Fittipaldi Is Dead, Kotlíci, Kujooni, Red ho tchili Prague, Rotace, Tanení orchestr Františka Šitty, Totální nasazení a Trosky. Koncerty, na které je opt vstup zdarma, zaínají vždy od 20.00 a koní nejpozdji ve 22 hodin. Program letních koncert je následující: 26. 6. Deratizéi + Dilemma in Cinema 3. 7. Kartmaggy 10. 7. Darwien 17. 7. Red Hot Chili Prague 24. 7. Dvoaka 31. 7. Kujooni 7. 8. Rotace 14. 8. Wirebrush 21. 8. Rastadli Orkestra + Módní pehlídka Magdalenky 28. 8. Deváci Aktuální informace na http://www.kultura.slansko.cz/akce/2009/06/hudba-na-namesti-2009 . ING. PAVEL BARTONÍEK, 1. MÍSTOSTAROSTA

4|

iž VII. roník Turnaje o ceny v pétanque – memoriál Ladislava Betky – odstartoval ped druhou hodinou odpoledne. Pod vedením Miloše Pospíšila, editele turnaje, hrálo 20 dvoulenných tým na 3 hištích. Týmy byly rozdlené do kategorie junioi (6 tým) a dosplí (14 tým). V juniorské kategorii soupeily týmy Bejsbolái, Dva mušketýi, Draci, Drtii, Happy three friends a Pirátky. Zvítzil tým Bejsbolái ve složení Péa Kos a Honzík Pospíšil, tsn následován Pirátkami (Stefana Pokuto- Nkdy o vítzství rozhodovaly milimetry – hrái z kategorie dosplých vá a Denisa Rybová) na dru- pomáhají mit juniorským týmm Happy Three Friends a Pirátky. (FOTO B. BARTONÍKOVÁ) hém a Drtii (Kuba a Tomáš Drtinovi) na tetím míst. Kategorie dosplých byla rozdlena do dvou zezvuela aparatura hudební skupiny Krysskupin. V první, kde hráli Babky, Bagíci, Dr- tal, která hrála k dobré pohod a tanci. tii, Hooligans, Misti, Myší díra a Twiggy, Podkování za píjemn strávené odpopostoupili do nále Misti (Roman Pokuta ledne a veer patí všem, kteí si pišli zahrát a Ondej Ryba) a Hooligans (Lukáš Jandelka a pobavit se. Tmi, kteí to umožnili, byli ora Tomáš Navrátil). Z tým druhé skupiny – ganizátoi turnaje o ceny v pétanque a sponEmo Stars, Chmelaí, Jágr tým, Kosí brati, zoi – Královské msto Slaný, Autodoprava Neico, Šlapánice a Venuše – postoupili Emo Josef Zikmund, Technické služby Slaný, SvaStars (Saša Dryjáková a Lucka Knoblochová) topluk Drtina, Miloš Pospíšil, Attila Cathner, manželé Bára a Pavel Bartoníkovi, slánská a Jágr tým (Kuba a Petr Hoejší). Ve nále – pi stejném potu vítzství restaurace „U Jožky“ (rovnž zajišovala vý– byl na body celkov první Jágr tým, dru- borné oberstvení) a obec Královice. V nedli jsme „otrubský víkend“ zakonili konzí Hooligans. I mezi dalšími dvma týmy rozhodovalo pi stejném potu bod skóre. Tetí certem souboru Trio Cantabile v kostele Sv. Jakuba Vtšího v Lidicích u Otrub. Plný kostel posluskonili Emo Stars , tvrtí pak Misti. Samozejm, že vtšin píchozích hrá cha poslouchal harfu, étnu a zpv v programu nešlo o vítzství, ale spíše o dobrou zábavu, Biblické postavy a oslavil tak Den evropské hudby, a tak se paraleln hrál i nohejbal. Kolem šesté který na 21. ervna – první letní den – pipadl. KVTUŠE BARTONÍKOVÁ, PEDSEDKYN O.S. WOTRUBIA hodiny se na korb nákladního vozu Iveco rowww.meuslany.cz

VOLNÝ Č AS

Novinky z „OSTROVA“ KLUBY KERAMO klub od 15 let výše KERAMO klub pro maminky s dětmi KLUB „Po svém“ pro všechny náctileté KLUB „Korálek“ pro maminky s dětmi do 3 let

PŘÍRODOVĚDA, EKOLOGIE, TURISTIKA CESTOVATELÉ MLADÝ CHOVATEL I., II. pro děti od 8 do 15 let RYBÁŘ pro děti od 8 do 15 let

SPORT FLORBAL pro děti od 8 do 15 let I., II. MÍČOVÉ HRY pro děti od 6 do 11 let ZDOKONALOVACÍ KROUŽEK PLAVÁNÍ 7–10 let PLAVÁNÍ S POMŮCKAMI 6–10 let RELAXAČNÍ – POHYBOVÉ CVIČENÍ 6–10 let

TECHNICKÉ OBORY AUTOMODELÁŘSTVÍ pro děti od 10 do 15 let DOUČOVÁNÍ MATEMATIKY A FYZIKY, 2. stupeň PAPÍROVÉ MODELÁŘSTVÍ pro děti od 6 do 10 let PLASTIKOVÉ MODELÁŘSTVÍ pro děti od 8 do 15 let VÝPOČETNÍ TECHNIKA pro začátečníky i pokročilé

VÝTVARNÉ, RUKODĚLNÉ, HUDEBNÍ KRESBA – MALBA pro děti od 6 do 10 let KERAMIKA pro začátečníky i pokročilé do 16 let ŠIKULKA pro děti od 4 do 6 let a od 7 do 15 let SKLENĚNKA pro dívky i chlapce od 12 let HUDEBNÍ STUDIO hudební soubor KYTARA POP, FOLK, COUNTRY pro děti do 17 let

TANEČNÍ, DRAMATICKÉ MAŽORETKY COUNTRY TANCE pro děti i dospělé TANEC I., II., III. od 5 do 15 let DĚTSKÁ SCÉNA dětský divadelní soubor MALÁ DĚTSKÁ SCÉNA divadelní soubor „RARÁŠEK“ – loutkoherecký soubor 6–10 let

JAZYKOVÁ VÝUKA + SPOLEČENSKÉ VĚDY ANGLIČITNA HROU pro děti předškolního věku RUSKÝ JAZYK – základy, doporučený věk od 10 let TVŮRČÍ PSANÍ PRO NEJMENŠÍ děti do 10let NOVINÁŘSKÁ DÍLNA I. pro děti 11–15 let NOVINÁŘSKÁ DÍLNA II. pro studenty G, SŠ, OU

Den dětí s Ostrovem

OSTATNÍ PŘEDŠKOLIČKA pro děti od 5 do 7 let DESKOVÉ HRY pro děti od 8 do 15 let ŽONGLOVÁNÍ – poi, flower stick a pod. MLSNÁ VAŘEČKA 7–10 let, 11–13 let ŠIFROVÁNÍ 10–15 let

MĚSTSKÝ DĚTSKÝ PARLAMENT – pro děti a mládež od 12 do 18 let

Pihlášky do zájmového vzdlávání si mžete vyzvednout osobn na „OSTROV “ nebo stáhnout elektronicky z www.ostro-svc.cz. Podrobné informace o náplni jednotlivých kroužk, zápisném, aj. získáte osobn v kancelái „OSTROVA“ nebo telefonicky: 312 522 503.

Rybaení na kanadských jezerech

L

etošní Den dtí si všichni malí návštvníci opravdu užili naplno. V lesoparku Háje mli jedinenou možnost vyzkoušet si mnoho rzných aktivit a tak se na chvíli z dtí mohli stát kovbojové, rybái, moto závodníci, kuželkái, cestovatelé a mnoho dalších zajímavých postav.

BURZA UČEBNIC, SKRIPT A BELETRIE PRO DĚTI, HRAČEK, OBLEČENÍ, OBUVI na „OSTROV “ 7.–12. 9. 2009 Podrobné informace na www.ostrov-svc.cz a na plakátech.

Upozorňujeme na tábory, které mají pro vás ještě několik volných míst Tábory na našich táborových základnách. La Ventu doporuujeme zkušeným táborníkm nebo odvážným novákm. Bilichov je pro menší dti nebo bázlivjší táborníky. CESTOVÁNÍ ASEM na La Vent od 4. 7. do 18. 7. ZLATOKOPOVÉ na La Vent od 1. 8. do 15. 8. NEKONENÝ P ÍB H na Bilichov od 24. 7. do 31. 7. Prázdniny v eském ráji. Doporuujeme všem dtem. MJ PRVNÍ TÁBOR od 30. 6. do 4. 7. ZTRACENÝ SV T od 15. 8. do 29. 8.

TIPY NA ZÁŘÍ

Prázdniny ve westernovém msteku v Dnešicích u Plzn TENKRÁT NA ZÁPAD od 24. 7. do 9. 8. Prázdniny s koníky v Orlických horách ZA KOSKOU H ÍVOU od 8. 8. do 15. 8. Pímstské tábory ve Slaném. Doporuujeme menším dtem nebo dtem, které ješt nebyly na „pravém“ táboe: TAJUPLNÝ OSTROV od 24. 8. do 28. 8.

POHÁDKOVÉ „HÁJE“ pro malé i velké. V msíci záí pro vás pipravíme rozlouení s létem v lesoparku „HÁJE“.

vyhlášeni a odmnni 17. 6. v DDM Mladá Boleslav za úasti pedstavitel KÚ Stedoeského kraje uspli i naši mladí keramici. Našim ocenným bylo nejbližší téma Dekorativní pedmty a Užitková keramika. Krom tchto oblastí mohli své výrobky poslat i do kategorie Závsná keramika nebo mohli využít téma Píroda kolem nás s využitím pírodních prvk.

KRAJSKÁ KERAMICKÁ SOUT Ž PRO ST EDISKA VOLNÉHO ASU 2. roník Vyhlašovatel: Stedoeský kraj Poadatel: DDM Mladá Boleslav Ve výše jmenované soutži, jejíž vítzové byli

Blahopejeme KATCE PROŠKOVÉ z Pelíce, která získala 2. místo v kategorii Užitková keramika. PEPOVI KLOCOVI z Bešan, umístil se na 2. míst v kategorii Dekorativní pedmty a ANEŽCE PROCHÁZKOVÉ ze Žižic, která si zopakovala úspch z lo ského roku. Letos zís-

První sobotu v záí ekají malé i vtší rybáe tradiní rybáské závody SLÁNSKÝ KAPR na slánském rybníku „NOVAS“

www.meuslany.cz

kala 3.místo v kategorii Dekorativní pedmty. Všechny úspšné dti pracují v zájmovém kroužku keramiky pro pokroilé v atelieru „HLIN NKA“ pod vedením Heleny Matjovské.

Talentovaní mladí keramici zleva: Katka Prošková, Pepa Kloc a Anežka Procházková

|5

KULTURA, ŠKOLY

Výměnné pobyty žáků Obchodní akademie ve Slaném Msto Pegnitz se už vrylo do podvdomí Slaák a každý ví, že tamjší gymnázium je partnerskou školou slánského gymnázia již 20 let. Málokdo však vbec tuší, kde leží msta Delmenhorst a Joniškis, v nichž se nacházejí partnerské školy slánské obchodní akademie.

O

kolegm v nmin a v anglitin. Krom výuky nechybla ani zábava. Nezapomenutelné byly návštvy Brém a Hamburku, kde jsme lodí projeli celý pístav, spolený obd v turecké restauraci, diskotéka a hudební veer v irské pub a výlet k Severnímu moi, kde si mnozí vyzkoušeli chzi po moském dnu za odlivu tzv. Wattwanderung. První eskou delegaci pijal i starosta msta Delmenhorstu, u ehož nechybl ani regionální tisk. V záí letošního roku se uskutení reciproní návštva 20 nmeckých žák se 2 pedagogy ve Slaném a víme, že se jim bude u nás alespo tak líbit jako nám na severu Nmecka.

bchodní akademie Dr. Edvarda Beneše Slaný navázala partnerství s nmeckou školou v Delmenhorstu. Delmenhorst se nachází asi 15 km od Brém. Jedná se o školu obdobného zamení jako obchodní akademie. Nmetí žáci a uitelé navštívili slánskou obchodní akademii již v dubnu 2008. Ale aby se partnerství neomezilo jen na obasné výmny student, byly na obou školách založeny ktivní rmy, které si spolu vym ují obchodní dopisy v nmin a v anglitin

a obchodují s výrobky rem, které se v obou mstech nacházejí, což nepochybn pispívá k praktickému procviení a využití cizojazyné korespondence, která je na škole vyuována. V termínu od 18. 3.–23. 3. 2009 se pak zúastnilo 12 žák OA Slaný s PhDr. Pavlou Ka kovou výmnného pobytu v Nmecku. Souástí výuky ve škole bylo zpracování prezentací k tématu „Prmyslová msta Slaný – Delmenhorst“, které poté pedstavili svým

Putování za historickými varhanami

Slavnostní rozloučení s předškoláky

Putování s varhaníkem a organologem pražské arcidiecéze Pavlem erným za památnými varhanami ve Smen, Peruci, Budenicích a Zlonicích. Sobota 5. záí 2009 od 9 do 17 hodin.

V

arhannímu festivalu Varhany znjící, Slaný–Velvary 2009 bude v sobotu 5. záí 2009 pedcházet Putování za historickými varhanami. Spolu s varhaníkem a jedním z organolog pražské arcidiecéze Pavlem erným (který také „Putováni“ po odborné stránce pipravil) se vydáme na tyi místa – Smeno, Peruc, Budenice a Zlonice, kde se seznámíme se vzácnými historickými varhanními nástroji. Ty mnohdy neprávem unikají naší pozornosti, nebo se nenacházejí v centrech kulturního dní. Nezapome me však, že velká tradice eského muzikantsví (eské hudební kultury) pochází práv z tchto malých míst, a to díky psobení kantor – varhaník kostelních kr i v té nejzapadlejší vísce ech. Odjezd: v sobotu 5. záí 2009 v 9 hodin z autobusové zastávky v Šultysov ulici Návrat: pibližn v 17 hodin na místo odjezdu Cena: 250 K na osobu – cena zahrnuje cestu autobusem, obd v restauraci na Peruci, odborný výklad a koncertní ukázky. Pihlášky nebo dotazy posílejte do konce ervence 2009 na e-mail [email protected] nebo volejte na tel.: 312 511 271. Varhany v chrámu Nanebevzetí P. Marie ve Zlonicích.

FOTO: IVO HOR ÁK

6|

PHDR. PAVLA K A KOVÁ UITELKA NMECKÉHO JAZYKA

Školní rok se pomalu chýlí ke konci a brzy nadejde den, kdy se ve školce „U Divadla“ budeme muset rozlouit s dtmi, které v záí nastoupí do základní školy. Skoní jim tak jedna etapa dtství, období bezstarostných her a pibudou povinnosti, které s sebou vstup do základní školy pinášejí.

V

šichni pedškoláci ve tíd „U arodje“ a „U Draka“ úspšn složili „maturitní zkoušku“ a samotné louení s mateskou školou se již tradin odehrálo ve slavnostní atmosfée na mstském úad. Odpoledne 16. ervna zazpívali budoucí školáci svým rodim a píbuzným nkolik písniek a poté byli slavnostn šerpováni pány místostarosty Pavlem Bartoníkem a Jaroslavem Hložkem. Oba dtem popáli mnoho úspch v jejich dalším život a šastné vykroení do všech slánských škol. Paní editelka MŠ „U Divadla“ pipomnla funkci mateské

školy, která spoívá v celkovém rozvoji každého dítte a v položení základ pro další vzdlávání a také zavzpomínala na spolené akce a zážitky. Zatímco v oích dtí se zraila hrdost na to, že se již brzy stanou školáky, mnozí rodie i uitelky se neubránili dojetí. Co dodat? Snad jen popát budoucím prv ákm, aby se jim ve škole líbilo, a pokud budou mít chu jako velcí školáci navštívit svou školku a zavzpomínat na pkné chvíle, které tu prožily, jsou u nás vždy vítáni. ZA MŠ SLANÝ U DIVADLA JANA MAREŠOVÁ

0bchodní akademie využila peněz z fondů Evropské unie

N

kolik student slánské obchodní akademie pracuje na bilaterálním projektu „Health Education Through Sport“. Jejich partnerskou školou je Joniškio Mato Slaniausko gimnazija v Joniškisu v Litv. Tento projekt je zamen na navazování individuálních pátelských kontakt, rozvíjení jazykových schopností, sportovních dovedností a upev ování zásad zdravého životního stylu. Komunikaním jazykem je zde anglitina. Již od zaátku tohoto školního roku studenti obou škol pracují na produktech tohoto projektu. Jejich prezentace jsou v anglitin a mžete je vidt na www. oaslany.cz , rubrika Pedmty, ANJ- projekt. Ve dnech 20. 4.– 1. 5.2009 se deset student OA Slaný spolen s pedagogy Mgr. R. Bílkovou a Mgr. F. Dolejší zúastnilo výmnného pobytu na partnerské škole v severní Litv. Náplní tohoto pobytu bylo v prvé ad zaít pracovat na tetím a zárove po-

sledním projektovém produktu: esko-anglicko-litevském slovníku, zameném práv na sport a zdravý životní styl. Souástí projektu je i poznávání jiné kultury, a proto koordinátorky z litevské školy pipravily pro všechny pestrý program. Samozejmostí byla návštva hlavního msta Vilniusu, dále vodního hradu v Trakai, zapsaného na seznamu památek UNESCO, i Kížové hory, poutního místa litevských katolík a pozdji symbolu litevského protestu vi sovtské nadvlád. Bez povšimnutí nezstaly ani zagarské stáje urené pro chov a výcvik zejména parkurových koní a mnohé další zajímavosti. Na podzim tohoto roku se role vymní a Obchodní akademie Dr. E. Beneše na oplátku pivítá studenty z litevského msta Joniškis. Stojí ped nimi velká výzva. MGR. R. BÍLKOVÁ UITELKA ANGLICKÉHO JAZYKA , KOORDINÁTORKA PROJEKTU

www.meuslany.cz

KNIHOVNA

Knihovna získá nové čtenáře Knihovna V. Štecha ve Slaném poádala ve dnech 15.–18. ervna 2009 Pasování prvák na tenáe. Letos, stejn jako každý rok, se dti ze všech slánských škol spolen s knihovnicemi na tuto akci pipravovaly již od loského podzimu.

Král, místostarosta Pavel Bartoníek, za pomoci skítka Knihovníka a princezny Karolíny uvedli dti do stavu tenáského, pedali jim estnou legitimaci do knihovny a knihu I. Bezinové: Okno do komína. FOTO: A RCHÍV KNIHOVNY V letošním, šestém roníku, bylo pasováno 170 prv ák ze všech slánských škol.

V

letošním roce probhlo pasování již po šesté, za pt let bylo pasováno celkem 943 dtí a nejedno z nich se stalo pravidelným návštvníkem knihovny. Na toto slavnostní zakonení se dti pipravují již od zaátku školního roku. Poprvé naši knihovnu navštívily v íjnu 2008, kdy si poslechly pohádku a dostaly za úkol zahrát si na ilustrátory a nakreslit k této pohádce obrázek. Další návštva probhla na jae letošního roku. Dti pinesly do knihovny své výkresy a podle nich nám pak onu pohádku pevyprávly. Na tetí návštvu v rámci pasování si dti s paní uitelkou již samy pipravily vystoupení. Jako první byly pasovány dti z 1. ZŠ Háje a ZŠ Palackého, a to v pondlí 15. 6. od 10 hodin v Piaristické kapli Vlastivdného muzea ve Slaném. Druhý den jsme se pesthovali na 3. ZŠ v Rabasov ulici, kde ve školním divadle BUNGR probhne další ást pasování. Jelikož v této škole bylo velké množství prv ák, byli na pasování rozdleni na ti sku-

piny (v 8, 9 a 10 hodin). Ve tvrtek 18. ervna v 10 hodin jsme pokraovali opt v piaristické kapli pasováním dtí z 2. ZŠ na Komenského námstí. Pi této píležitost dti dostali estnou prkazku tenáe naší knihovny a ke tení knihu Ivony Bezinové Okno do komína (s kresbami Vlasty Baránkové). Knihy jsme získali z projektu na podporu tenáské gramotnosti „Už jsem tená – Kniha pro prv áka“, který vyhlásila v íjnu 2008 Národní pedagogická knihovna Komenského v Praze. Do této akce se zapojilo celkem 9545 prv ák z celé R, ale vzhledem k nanním možnostem projektu nemohli být všichni uspokojeni. Proto byla dána jasná pravidla, která náš projekt splnil, a ze 170 požadovaných jsme získali 153 knih. „Myslím si, že zpsob pasování je pro dti velkým zážitkem, který si budou navždy spojovat s knihovnou,“ uvedla Lucie Steinbrecherová, maminka Jakuba, který byl pasován v roce 2005 a dnes je pravidelným tenáem.

Jsme sedmí v republice Ve druhém kole hlasování o Knihu mého srdce se Knihovna V. Štecha ve Slaném umístila mezi knihovnami z celé republiky, které získávaly od svých tená vyplnné hlasovací lístky, na pkném sedmém míst. Celkem jsme do centra soutže odeslali 714 hlas.

P

edevším našim tenám musíme pod„ kovat za to, že za námi skonily i tak velké knihovny, jako nap. v Brn a Liberci,“ ekla nám vedoucí knihovny Na a Rollová. V prvním kole se knihovna umístila na pkném 16. míst. Ve druhém kole knihovnice neponechaly nic náhod a vyšly s hlasovacími lístky ke svému zizovateli na Mstský úad ve Slaném, ty nejodvážnjší z nich i do ulic. „Oslovení obané mi vtšinou lístek rádi vyplnili a knihy, uvedené v seznamu, je opravdu zawww.meuslany.cz

ujaly. Pro vtšinu z hlasujících bylo velmi obtížné vybrat si ze seznamu pouze jeden titul,“ uvedla Eva ervenková z oddlení pro dosplé. Soutž pokrauje tetím kolem, které bude vyhlášeno v sobotu 20. ervna ve 20.00 hodin na T1 uvedením 12 nejoblíbenjších knih. „Víme, že nám tenái opt pomohou a pijdou do knihovny vybrat si z TOP 12,“ doufá Stanislava Havlíková z oddlení pro dosplé, „nebo mohou do 13. záí hlasovat na našich webových stránkách www.knihovnaslany.cz.“

Počítačová gramotnost? Samozřejmost!

F

enomén dnešní doby – poíta. Pokud jste absolvovali nkterý z kurz poítaové gramotnosti, napíklad v 1. ZŠ Háje nebo 3. ZŠ v Rabasov ulici, pak je urit na míst získané dovednosti prohlubovat a pravideln zdokonalovat na poítaích v Knihovn V. Štecha ve Slaném. Zeptala jsem se pana Hoejšího, se kterým se znám práv ze spolen strávených chvil za poítaem, pro ve svém pokroilém vku vnuje as práv práci s poítaem. Pane Hoejší, pro vás zajímá poíta? Mám mladého ducha a jsem od pírody zvídavý. Nikde není pece dána vková hranice, že by ml lovk od jistého vku jen sedt na sluníku a užívat dchodu. Vnoval jste se Internetu. Jaké informace jste napíklad vyhledával? Podle momentální poteby. Jestliže plánuji „výlet“ za doktory do Prahy, tak teba mapu nebo dopravní spojení. Založili jsme spolu e-mailovou adresu. Využíváte elektronické komunikace? Víte, mám rodinu – dti žijí v cizin. Mluvíme spolu pomocí mobil, ale fotograe si s radostí prohlédnu v notebooku. Ano, ml jste jej s sebou. Vnovali jsme se dležitým klávesám, nap. pro psaní dopis. Už vás váš moderní „kamarád“ poslouchá? Má rozmary jako ženská, ale má smlu; když mi dojde trplivost, jednoduše jej zaklapnu a jdu teba na skleniku lákavého moku. Jste plný životního optimismu. Povzte mi, jste spokojený s tím, jak výuka u nás v knihovn probíhá? Pomohli jsme vám? Mohu odpovdt jedin kladn. Co byste vzkázal lovku, který teba nemá odvahu práci s poítaem vyzkoušet? Jak byste ho motivoval? Doba se nezastavila a pokrok zpomalit nelze. Doufám, že se u vás ješt hodn nauím a budu moci svých znalostí ješt dlouho využívat. Dkuji vám za rozhovor a vím, že jsme motivovali další možné zájemce o výuku pro úplné zaáteníky ve Wordu, Excelu a Internetu. MÍLA NAJMANOVÁ, LUCIE STEINBRECHEROVÁ

Prázdninový provoz knihovny: Pjovna a Studovna: Po 9.00–16.00 Út 9.00–18.00 St.– zaveno t. 9.00–18.00 Pá 9.00–16.00 So 9.00–12.00 Dtské oddlení: Út 9.00–16.00 Pá 9.00–16.00 Poboka Na Dolíkách: Po 9.00–11.30 12.00–16.00 t 9.00–11.30 12.00–18.00

|7

KULTURA

Kolekce starých pohlednic Wilsonovy ulice Reprodukce fotografií vydávaných jako pohlednice během roku 2009 Pohlednice č. 6 – červen 2009

N

a pedchozí pohlednici, kterou jsme vydali v kvtnu 2009, zachytil v roce 1902 fotograf Fr. Duras dva mladé muže, kterak hledí z vže bývalého Okresního domu smrem do Wilsonovy ulice. Šestá pohlednice na tento snímek velice úzce navazuje. František Duras se i tentokrát vypravil do vže Okresního domu. Objektiv fotoaparátu však namíil smrem do Wilsonovy ulice. I pesto, že fotograe byla poízena o rok pozdji než pedchozí snímek – tedy v roce 1903 – mžeme si velice dobe pedstavit, jaký pohled se Ant. Durasovi a J. Novákovi (muži z pedchozího snímku) na Nádražní tídu (dnešní Wilsonovu ulici) a okolí naskytl. Historický pohled z vže Okresního domu na slánskou Wilsonovu ulici pedstavuje viditelný píklad rychlého rozmachu eské spolenosti a pipomíná tehdejší celkový rozvoj spoleenského života zjevným sebevdomím podnikatelsky úspšných slánských stavebník. Je dokladem toho, jak msto prolomilo pdorys stedovkého opevnní smrem k železnici, založené v roce 1873, k novému nádraží. Na pohledu vynikají nárožní domy p. 596 – ústí ulice Brožovského a p. 591 – nároží s ulicí Vepkovou, který vlastnil stat-

Pohlednice . 6 – Pohled z vže bývalého Okresního domu p. 644 do Nádražní – nynjší WilFOTO: FR. DURAS 1903 sonovy – ulice.

Pohlednice 6 soucasnost - Pohled z vže Okresního domu p. 644 do bývalé Nádražní – nynjFOTO: JIÍ JAROCH 2009 ší Wilsonovy – ulice.

ká František Šrámek z Neprobylic, vlevo budovy s vysokými komíny – areál plynárny a cihelny. O sto let pozdjší pohled nám ukazuje, jak necitliv vstoupila do msta nová panelová zástavba – narušila rytmus, pinesla nové mítko, pohledov je panorama msta znehodnoceno. Bytová otázka se „ešila“ na úkor elementárních architektonických zásad. Pro nás dnes snad imperativ obezetnosti pi nové výstavb. Vždy nevhodných píklad, by i v menším mítku, je stále dost. Jak pouné je v tomto smyslu porovnání nových i starých snímk ze Slaného.

Pi pátrání v archivu Vlastivdného muzea jsme náhodou narazili na zápis ze schze Obecního zastupitelstva ve Slaném z 8. kvtna roku 1901. Na této schzi se mimo jiné projednával návrh pana radního ížka o zakoupení hadicového vozíku s 30 metry hadic. Pan Dr. Hohlweg se za žádost pimluvil s tím, aby se pi kropení ulic bral náležitý zetel na ulici Nádražní. Návrh podpoil i MUDr. Suk (první primá slánské nemocnice, který v Nádražní ulici vlastnil rohový dm p. 585) s poznámkou, že je teba zdvihající se prach v lét vydatn kropit. Návrh mstské rady byl pijat.

Pohlednice . 7 – Dm p. 596 na rohu Wilsonovy a Brožovského ulice.

Pohlednice 7 souasnost – Nárožní dm p. 596 v ervnu roku 2009

IVANA HUŠÁKOVÁ, VLADIMÍR PIBYL A IVO HOR ÁK

Pohlednice č. 7 – červenec 2009

W

ilsonova ulice – kolekce dvanácti pohlednic vydávaných každý msíc bhem roku 2009 u píležitosti 90. výroí úmrtí slánského starosty Antonína Prügla († 1919). Za jeho purkmistrování vznikla také Nádražní tída – dnešní Wilsonova ulice. Pohlednice . 7 je reprodukcí skuteného pohledu, který nám ze svého archivu poskytl Ing. Jií Popovi. Na snímku neznámého autora je rozsáhlý dm p. 596 z roku 1885, který vytváí nároží Wilsonovy a Brožovského ulice. Dm byl vyfotografován z protjší Divadelní ulice pibližn kolem roku 1905. Majitelé domu (pokud sami nepodnikali) pronajímali pízemí drobným emeslníkm i obchodníkm. Na této fotograi vidíme – jak oznamují dv vývsní tabule kolem vstupních dveí – „Sí k holení a stíhání vlas“. Je pravdpodobné, že postava v holiské záste opená vedle vchodu do ocíny je pímo její majitel pan Betislav Buil. Dle záznam ve Vlastivdném muzeu provozoval svoji živnost v tomto dom minimáln od roku 1904 až do roku 1934. Dnes je v pízemí domu kavárna a lékárna. Jako majitelé domu jsou pak uvádni v roce 1904 paní Antonie Jandiková, v roce 1934 pan Kostantin Hoejší a v roce 1940 pan Konstantin Hoejší a žena Žoe. Pi výstavb v Nádražní ulice se uplatnili i stavitelé mimoslánští. Jedním z nich byl zlonický stavitel Kašpar Šoula, který navrhl

8|

REPRODUKCE POHLEDNICE. FOTO NEZNÁMÝ AUTOR KOLEM ROKU 1905

nárožní dm p. 596. Slánský stavitel Rudolf Štech v listopadu 1885 poznamenal, že bylo vystavno zatím jen uliní kídlo, druhé zatím bylo v základech. Dm si dodnes zachoval ušlechtilou novorenesanní úpravu prelí. Všimneme si nejen pízemní fasády – pipomínající pásovou bosáž, ale oceníme i adu dalších detail. V pate se uplat ují pod okny parapety s naznaenou balustrádou, okna mají trojúhelné frontony, které ve druhém pate vystídaly horizontální nadokenní ímsy. Zaujme i lehce pedstupující nárožní rizalit s armovaným nárožím a balkonem, který zakonuje atika. Oceníme kvalitní štukatérské emeslo, tehdy sice bžné, ale které dnes ovládá jen málo emeslník. Škoda, že zanikla ada devných detail, a to vetn vstupních dveí, které jsou patrné práv na historické fotograi.

Nov opravené prelí domu svdí o citlivém pístupu souasného majitele. Opravu podpoilo msto Slaný z Fondu na obnovu dom.

Poštovní schránka na rohu ulice… Nárožní dm p. 596 ve Wilsonov ulici má jednu zvláštní zajímavost. Již na nejstarších fotograích z roku 1903, které máme k dispozici – a je to i pedchozí pohlednice . 6 – je patrná na rohu domu p. 596 ve Wilsonov ulici poštovní schránka. V rzných podobách, navzdory asu, událostem a zmnám vydržela poštovní schránka na tomto zejm poštovn-strategickém míst dodnes. IVANA HUŠÁKOVÁ, VLADIMÍR PIBYL A IVO HOR ÁK

Ob pohlednice vyšly v úterý 30. ervna 2009 a koupit si je mžete v Infocentru, nebo ve Vlastivdném muzeu ve Slaném. www.meuslany.cz

INFORMACE

Cestou V. B. Třebízského a V. Štecha Dne 10. 6. 2009 uspoádala Knihovna V. Štecha ve Slaném u píležitosti 125. výroí úmrtí V. B. Tebízského a 150. výroí narození V. Štecha vycházku ze Slaného do Tebíze – cestou, kudy ped mnoha lety chodíval do školy student Václav Beneš Tebízský. Pochodu se zúastnily dti ze 7. B z 1. základní školy ve Slaném za doprovodu Mgr. Vlasty Vítové a Mgr. Nadždy Kalíkové. Studenty primy slánského gymnázia doprovázeli Mgr. Štpánka Hejmová, RNDr. Vladimír Kulich a Mgr. Pavel Novák. Ze ty základních skupin byli vybráni tyi novinái, kteí byli poveni pípravou lánku o putování. Z jejich poznámek pak vzniklo toto povídání.

FOTO. TREBIZ

S

ešli jsme se v 8 hodin ráno na námstí ped knihovnou. Dorazil i pan profesor Leopold, který nám dlouze vyprávl o tom, jak se díve žilo, dále o Tebízském, Štechovi, Vrchlickém a dalších významných eských osobnostech. Na samotnou cestu jsme se vydali smrem ke Grandu, zastavili jsme se u domu, kde svého asu bydlel Vrchlický. Na další zastávce, na parkovišti, jsme se dozvdli bližší informace o slavnostním otevení slánského divadla. Ulicemi Tebízského a echovou jsme se dostali za msto k výdejn plynu a polní cestou jsme pokraovali dál. Netrvalo dlouho a byli jsme v Lidickém dvoe. Zde jsme absolvovali další podrobné vyprávní o V. Štechovi, trochu jsme se oberstvili a kráeli

jsme dál lesem, polní cestou a nakonec po silnici až do Královic. V Královicích na most jsou podle slov našich prvodc 2 sochy, sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Po této krátké zastávce, která nám pišla vhod, jsme se vydali travnatou cestou uprosted zelen do Neprobylic. Vdli jste, že se rodu z Neprobylic íká Ptipeští? My to také nevdli, a dokonce jsme se dozvdli, jak toto pojmenování vzniklo. Po zastávce, kde jsme se najedli a odpoinuli si, jsme se zanedlouho dostali pes Kutrovice do Kvílic. Chtli jsme navštívit kvílický hbitov, ale bohužel nás zastihl prudký letní déš, který nás zahnal pod stechu nedaleké autobusové zastávky. Jak už to u letních deštík bývá, netrval dlouho, ale hbitov

jsme bohužel kvli nmu nestihli. Když jsme se rozlouili s Kvílicemi, vydali jsme se na poslední etapu cesty, která byla sice úmorná a dlouhá, ale o to zajímavjší. Když jsme dorazili k ceduli „Tebíz“, všichni jsme hlasit jásali, protože jsme vdli, že už to máme za sebou. V Tebízi jsme navštívili dm, kde se V. B. Tebízský narodil. Ped vstupem do domu zjistil pan profesor Leopold, že je na pamtní ceduli chyba. Vidli jsme, že nejenom my, ale i dosplí dlají chyby. V dom jsme mohli vidt rzné zajímavé fotograe, knihy, ale teba i záv samotného V. B. Tebízského. Výlet byl opravdu zajímavý. ELIŠKA LIEBERZEITOVÁ, JIÍ FROLÍK, TEREZA K ASNEROVÁ A MONIKA KUPROVÁ

Sňatky ve Slaném

Přehled sňatků uzavřených od 22. 4. 2009 do 21. 6. 2009 24. 4. 2009 Miroslav Haša, Slaný a Aliona Prodan, Praha 30. 5. 2009 Zbynk Brtinský, Slaný a Barbora Dvoáková, Slaný 5. 6. 2009 Jií Liška, Slaný a Martina Veselá, Slaný Antonín Ondruš, Jedomlice a Lenka Fraková, Pchery-Humny 6. 6. 2009 Jaroslav Dolejší, Slaný a Ivana Davidíková, Smeno www.meuslany.cz

David Jánský, Miletice a Lenka Kylichová, Zlonice Jií Kavan, Slaný a Radka Urbancová, Slaný Vladimír Ducho, Zvolenves a Tetyana Huryn, Zvolenves Josef Galbavý, Slaný a Romana Jelínková, Slaný 13. 6. 2009 Jaroslav Koínek, Kamenný Most a Veronika Belešová, Praha 20. 6. 2009 Ivan Hehejík, Kladno a Zuzana Husnajová, Slaný Stanislav Ježek, Kamenné Žehrovice a Tereza ermáková, Horní Bezdkov

|9

INFOCENTRUM

Infocentrum Slaný – vstupní brána do města V Infocentru ve Slaném je pro vás pipraveno nkolik novinek: publikace Od gotiky cesta aneb msteka a msta ech, Moravy a Slezska, ve které je povídání i o Slaném, a stojí 99,00K.

Tajemná noční procházka s překvapením Lákají vás opuštné stedovké kivolaké uliky s tajemnými zákoutími? Máte touhu poznat msto Slaný trochu jinak? Chcete si poslechnout „košilaté“ perliky z historie msta v doprovodu prvodc v dobových kostýmech a na závr se nechat tajemn pekvapit? Vydejte se tedy s námi na naši „Tajemnou noní procházku s pekvapením“!

Ztichlé noní msto, nasvícené památky, naptí a romantika tu na vás ekají… Termíny tchto procházek: 27. 6. 2009 / 25. 7. 2009 / 22. 8. 2009 / 12. 9. 2009 Infocentrum Slaný poádá v prbhu turistické sezony pásmo tematických vycházek po mst s prvodcem, které jsou zcela zdarma (s výjimkou noních vycházek) a návštvníci se pi nich mohou dozvdt nejen nco z historie msta, ale také nahlédnout do památkových objekt, které nejsou bžn pístupné. Podrobný rozpis najdete na www.infoslany.cz nebo na tel. ísle 312 523 448.

Pidáte se k nám? Turistická sezona 2009 ve Slaném již probíhá. Zde najdete termíny jednotlivých vycházek. Sraz je ve stanovený as vždy ped Infocentrem na Masarykov námstí. 3. 7. 2009 pátek od 14:00 Slaný a Václav Nejtek 4. 7. 2009 sobota od 14:00 Vinaskou cestou za tajemstvím kláštera 4. 7. 2009 sobota od 15:00 Slaný s koárkem i bez 16. 7. 2009 tvrtek od 16:00 Slánská hora 25. 7. 2009 sobota od 22:00 Tajemná noní procházka s pekvapením – vstupné 50,00 K 8. 8. 2009 sobota od 16:00 Slánská hora 13. 8. 2009 tvrtek od 14:00 Slaný a Václav Nejtek 22. 8. 2009 sobota od 14:00 Vinaskou cestou za tajemstvím kláštera 22. 8. 2009 sobota od 15:00 Slaný s koárkem i bez 22. 8. 2009 sobota od 22:00 Tajemná noní procházka s pekvapením – vstupné 50,00K 23. 8. 2009 nedle od 15:00 Slánské hbitovy

Kostel svatého Václava v Ovčárech láká návštěvníky Až do 30. 9. 2009 je každou sobotu od 13:00 do 16:00 kostelík zpístupnn veejnosti. Na návštvníky eká prvodce a je pipraven jim povyprávt o historii objektu a o vinaství na Slánsku.

U nás v Kocourkově Putovní výstava humoristických kreseb a karikatur „U nás v Kocourkov“ doputovala až k nám do slánského Infocentra. Nenechte si ujít exkluzivní zážitek vzácného setkání s Kocourkovem! Co je „kocourkovského“ v naší

velké i malé politice? Co je „kocourkovského“ v našem každodenním život? Na tyto otázky odpovdí eští kreslíi a karikaturisté, kteí ze svých kreseb vytvoili soubor trefných reexí, situací a jev, jimž lze bez nadsázky piknout, že jsou svou povahou dílem pravého kocourkovského myšlení a jednání. Výstavu U nás v Kocourkov uspoádalo msto Libice nad Vltavou ve spolupráci s eskou unií karikaturist a s mstem Kralupy nad Vltavou. Finann ji podpoil Krajský úad Stedoeského kraje. U nás ji mžete zhlédnout bhem letních prázdninových msíc. Vernisáž probhne 2. ervence 2009 v 16:00 a bude trvat do 30. 8. 2009.

O tom, jak jsme se vydali s hůlkami na Třebíz

Nebeský pantáta udlal kotrmelec a místo vysnného sluneného dne nám pipravil studený, lehce deštivý. Pesto jsme nehodili intu do žita a trasu ze Slaného na Tebíz jsme asn ráno (v 6:30 jsem už byla v terénu) nafáborkovali a ekali na davy. Konen lidiky pišli. Nebyly to zrovna davy, ale pišli. Nkdo ml hlky vlastní, nkdo si je vypjil u nás. Ivana jim vysvtlila styl chze do kopce a z kopce a vyrazili. Cíl byl jasný. Tebíz. Na Tebízi ochutnávka v Prima palírn u Formánk a návštva skanzenu. Jak se jim cestou dailo, posu te sami. ZOJA KUEROVÁ, INFOCENTRUM SLANÝ

Dlouho očekávaná mapa s turistickými trasami je tady

I

nfocentrum Slaný pro vás vydalo v rámci severní ásti Turistické destinace stední echy – západ speciální mapu s názvem „Brázdou Pemysla Oráe od Džbánu až ku Praze“. Tato mapa je ucelený pehled nejvýznamnjších cíl a doporuených návštvních okruh (cíle TOP) po celé destinaci, které je možné absolvovat na kole, pšky, autem nebo hromadnou dopravou. Máte tedy na zváženou, jestli jet bu tematicky trasy, nebo od místa pobytu monitorovat do vzdálenosti nkolika km zajímavé objekty, nevšední lokality mnohdy výjimené. Využít mžete také doporuené trasy pro cyklisty,

10 |

které na kole projeli spolupracovníci IC, ale nejsou to ociáln znaené trasy. Upozor ujeme, že jsou na vlastní nebezpeí. Našimi partnery pi tvorb tohoto projektu byly: Msto Slaný, Dobrovolný svazek obcí Pemyslovské stední echy, Zájmové sdružení právnických osob Pemyslovské stední echy, Dobrovolný svazek obcí Mikroregion povodí Bakovského potoka, Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Svatojiského potoka, Klub eských turist – Stedoeská oblast, Svazek obcí mikroregionu Novostrašecko, Památník Antonína Dvoáka Zlonice. PÍSPVKY PIPRAVILA ZOJA KUEROVÁ , VEDOUCÍ IC SLANÝ

www.meuslany.cz

KULTURA

Letní kino červenec 2009 1.–2. Steda – tvrtek POSLEDNÍ D M NALEVO Premiéra amerického lmového thrilleru s titulky. Co byste udlali lovku, který ublížil vašim nejbližším? Režie : Dennis Lliadis Nepístupno 3.–4. Pátek – sobota GRAN TORINO Premiéra. Americké lmové drama s titulky. I mezi cizími mžete objevit své lepší já. V hlavní roli Clint Eastwood. Režie : Clint Eastwood Pístupno 5.–7. Nedle – úterý MAMMA MIA ! Britský lmový muzikál s titulky. ecké léto, písniky ABBY a ti pánové, mezi nimiž chce mladiká dívka odhalit svého skuteného otce. V hlavních rolích Meryl Streepová a Pierce Brosnan. Režie: Phyllida Lloyd Pístupno 8.–10. Steda – pátek TERMINÁTOR SALVATION Premiéra koprodukního akního sci- lmu USA, SRN a UK s titulky. Zapome te na minulost… Jen jediný muž vdl, že se Soudný den blíží. Režie : McG Pístupno 11.–13. Sobota – pondlí ANDLÉ A DÉMONI Premiéra amerického lmového kriminálního thrilleru s titulky. Robert Langdon v podání Toma Hankse se vrací, aby zachránil tyi kardinály a posléze celý Vatikán … Režie : Ron Howard Pístupno 14.–15. Úterý – steda OB AN HAVEL P IKULUJE Premiéra nového eského lmu o lásce k pivu. Tvrci dokumentu Jan a Adam Novákovi se vracejí do minulosti, aby ilustrovali, jak vznikla slavná hra Audience. Zárove uvádjí diváka do paradox podivného svta eskoslovenské normalizace. Režie: Jan a Adam Novákovi Pístupno

š 16.–19. tvrtek – nedle HANNAH MONTANA Premiéra americké rodinné hudební komedie v eském znní. Žila dva životy … Te si musí vybrat jen jeden z nich. Režie : Peter Chelsom Pístupno

20.–22. Pondlí – steda TRANSFORMERS : POMSTA PORAŽENÝCH Premiéra. Volné pokraování amerického akního sci- lmu s titulky. Mimozemští roboti mnící se v pozemská auta jsou zpátky, dobrodružství pokrauje. Režie : Michael Bay Pístupno 23.–26. tvrtek – nedle DOBA LEDOVÁ 3: ÚSVIT DINOSAUR

Premiéra. Tetí volné pokraování úspšné animované komedie nám piblíží další píhody mamuta, šavlozubého tygra, lenochoda a pochopiteln se mžeme tšit i na veverku Sorata. Film je v eském znní. Režie : Carlos Saldanha Pístupno 27.–29. Pondlí – steda TMA Premiéra nového eského lmového hororu režiséra Juraje Herze. Píbh umlce Marka, který se rozhodl opustit kariéru hudebníka a na as se usadit v opuštném rodinném dom. Tajemná minulost ožívá. Hrají: Ivan Frank, Michal Dlouhý, Boek Procházka, Zuzana Kronerová a další. Režie : Juraj Herz Nepístupno 30.–31. tvrtek – pátek P ÍPAD NEVRNÉ KLÁRY Premiéra esko-italské tragikomedie v eském znní. Z hluboké lásky se zrodila nekonená a hlavn nebezpená žárlivost. Už pošesté se objeví v kinech lm podle jednoho z bestseller populárního spisovatele Michala Viewegha. Hrají: Miroslav Šimnek, Pavlína Nmcová, A a Geislerová a další. Režie: Roberto Faenza Pístupno

Začátky filmových představení jsou od 21,00 – 22,00 hodin (dle počasí). Hrajeme za každého počasí. Změna programu vyhrazena. Pokladna je otevřena hodinu před začátkem představení. Programy KZMS Slaný najdete na internetové adrese: www.divadloslany.cz www.meuslany.cz

| 11

KULTURA

XV. ročník literární a XIII. ročník výtvarné soutěže pod společným tématem „Já a válka“

V

letošním roce si pipomínáme 70. vý„ roí vypuknutí 2. svtové války. Každé historické výroí vyvolává celou adu otázek a vede k zamyšlení nad významem pipomínané události. Nejen z hlediska doby, ve které se udála, ale také z toho pohledu, jak ovlivnila nás samotné. 2.svtová válka byla bezesporu jedním z nejtragitjších období v djinách lidstva. Pinesla utrpení a smrt milión lidí, a to nejen na bojištích, ale také v zázemí. Civilisté nebyli ovšem postiženi pouze v pímém dsledku prbhu válených operací. Válený konikt vytvoil nmeckým nacistm a mnohým jejich pomaham podmínky k tomu, aby mohli pistoupit k agresivnímu postupu vi židm i jiným skupinám obyvatel, jenž konil jejich fyzickou likvidací. Jak nás 2.svtová válka ovlivnila? Jaký je k ní náš vztah? Jaký je náš vztah k tomu, co 2.svtová válka pinesla? Jedná se o vzdálenou historii, anebo se neustále události, které se staly ped 70 lety, vracejí a ovliv ují nás? A jestliže ano, jak? Jak jsou tyto události pi-

Slánská akademie uzavřela třetí ročník

E

xkurzí Jihoeská gotika a barok / Vod ansko se uzavel již tetí roník Slánské akademie volného asu, kterou pravideln navštvuje na šedesát zájemc o staré výtvarné umní a kulturu. V uplynulém roníku dominovaly pednášky našeho pedního „hradologa“ prof. Tomáše Durdíka, který postupn posluchae seznamuje s památkami hradní architektury v echách. Gotickému umní byly vnovány dv exkurze – zmínná do Vod an a podzimní do Alšovy jihoeské galerie. Skvle pipravenou pednášku s bohatým obrazovým doprovodem ml ing. arch. Petr Chotbor z Pražského hradu, který pislíbil i podzimní návštvu akademie – letos se bude vnovat architektue stedovkých tvrzí. Jakub Sichálek z Ústavu pro eskou literaturu AV R pokraoval ve svém výkladu o staré eské literatue, Vladimír Pibyl piblížil jednu z kapitol o barokním umní na Slánsku (františkánský klášter ve Slaném), Blanka Rozkošná otevela jednu z kapitol o židovských památkách (synagogy). V souasné dob pipravujeme podzimní semestr, ve kterém bychom vedle prof. Tomáše Durdíka, Petra Chotbora a Blanky Rozkošné rádi pivítali prof. Jana Royta - našeho pedního historika umní. Další informace – Alena Urbanová, odbor kultury MÚ Slaný, tel. 312 511 274, [email protected].

12 |

pomínány? Jak jsou vysvtlovány? Jsou všemi vysvtlovány stejn? A jestliže ne, pro? Dokážeme si uvdomit, jak by naše životy a životy našich rodin a pátel byly ovlivnny, kdybychom nežili dnes, ale ped 70 lety? Mohli byste tehdy v klidu žít, pokud byste mli stejný pvod i názory a postoje, jaké máte dnes? A jaký je náš vztah k válce jako takové? Dokážeme si vbec pedstavit vše, co život ve válce pináší? Jak bychom se zachovali v situacích, které jsou s válkou spjaté?“ Tak tato slova, citace se stala námtem již 15. literárn výtvarné soutže. Každým rokem jsou prostednictvím vedení a správc Muzea ghetta v Terezín vybírána témata nová, nap. v lo ském roce „Jak vidli a vidí svt.“ Do letošního roníku se zapojilo více než 960 student z celé republiky. Jak již pedchozí ádky napovdly, soutž byla rozdlena nejen dle „písma“ i „kresby“, ale také dle kategorií. V literární soutži se v 1 kategorii v obrovské konkurenci umístila na skvlém 5. míst Karolína Kneslová, žákyn tídy 6. A, 3. ZŠ Slaný.

Ješt vtší radost nám pineslo umístní žákyn 9. A, taktéž ze 3. ZŠ Slaný ve výtvarné soutži, a to Kláry Floriánové s názvem „Arbeit macht frei“, jež získala také koncem kvtna ocenní ve výtvarné soutži poádané „Ostrovem“ s názvem „Co se dje v tráv“. Slavnostní pedávání cen s vernisáží, kulturním programem, vystoupení pedních pedstavitel Ústeckého kraje, vedoucích pracovník Muzea ghetta v Terezín, ale i pamtnice z doby koncentraních tábor, se u skutenino 10. ervna 2009 – symbolicky, jako vzpomínka na otesnou vzpomínku, kdy byla jedna z našich vesnic roku 1942 –Lidicenemilosrdn srovnána se zemí. Ve Slaném budou k vidní vítzné práce na výstav Jaké bude 21. století?, kterou poádá v Knihovn V. Štecha ve Slaném od 28. ervence do 28. srpna Památník Terezín. Vernisáž výstavy, na kterou vás srden zveme, se koná v pondlí 27. ervence v 18.30. MGR. A NDREA HRABÁNKOVÁ,3.ZŠ SLANÝ

Fotograf a pedagog Jindřich Štreit

J

indichŠtreit se narodil 5. záí 1946 ve Vsetín. Vystudoval gymnázium v Rýmaov (1963) a Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967). Ženatý od roku 1971, manželka Agnes, dcera Monika. Po absolvování univerzity zaal vyuovat na Základní devítileté škole v Rýmaov, následujícího roku se stal editelem školy v Sovinci a pozdji v Jiíkov. První impuls k fotografování dostal od otce. V roce 1964, v dob studií, ho podnítil k fotografování prof. Jan Bukovjan. Štreit se úastnil fakultních výstav a studium zakonil první samostatnou výstavou (1967). Od roku 1972 se koncepn vnoval zobrazování vesnického života. Soustedil se na portrét a na romskou tematiku. V letech 1974–1977 absolvoval Školu výtvarné fotograe, jeho závrenou prací byl soubor z divadelního zákulisí. V roce 1982 se zúastnil jako jediný fotograf nepovolené výstavy neociálních výtvarných umlc na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotograe vzbudily pozornost tajné policie. Byl vzat do vyšetovací vazby a posléze odsouzen k trestu odntí svobody v délce deseti msíc s podmínným odkladem na dva roky. Jindich Štreit ml zakázáno pokraovat ve své trestné innosti – fotografování a byl sledován. V djinách fotograe je tento pípad pravdpodobn unikátní. Po propuštní z vzení nesml Štreit uit. Nejprve pracoval jeden rok v knihovn

a po uzavení soudního jednání si musel najít nové zamstnání: pracoval jako dispeer Státního statku Ryžovišt. Ješt intenzivnji se vnoval kulturní innosti a fotografování. Po pevratu v listopadu 1989 se Štreitova situace zmnila. V letech 1991–1994 byl zamstnancem okresního úadu a posléze muzea v Bruntále. Od roku 1994 je samostatný fotograf. Vyuuje na Institutu tvrí fotograe Filozocko pírodovdecké fakulty Slezské univerzity v Opav. Na Filmové a televizní fakult Akademie múzických umní v Praze, kde pedagogicky psobil v letech 1991–2003, v roce 2000 se habilitoval a stal se docentem pro obor fotograe. Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech ve Francii, Anglii, Rakousku, Nmecku, Japonsku, ín, Ma arsku, Rusku (Burjatsko, Krasnodarský kraj, Ingušsko, eensko), ale také v eské republice (Ženská vznice, Bevnovský klášter, Lidé olomouckého okresu, Lidé Mikulovska, Cesta ke svobod, Lidé Tineckých železáren, Mezi námi, Za oponou, Spolu, Cesty života, Lidé mého kraje – Bruntálsko). Na Institutu tvrí fotograe Slezské univerzity se podílí na vedení nkolika studentských projekt (Lidé Hluínska, Náš svt, Zlín a jeho lidé, Dobrovoln, Opava na prahu 3. tisíciletí, Dopravní podnik Olomouc). Je lenem Sdružení Q Brno, Spolku olomouckých výtvarník, Aktivu volné fotograe pi Pražském dom fotograe a Umlecké besedy v Praze. Jindich Štreit pipravil více než 700 autorských výstav a mnoha kolektivních se zúastnil. Vydal 21 knih, je zastoupen v nejvýznamnjších sbírkách a bylo o nm natoeno nkolik lm. www.meuslany.cz

www.meuslany.cz

| 13

HVĚZDÁRNA

Městská hvězdárna ve Slaném na červenec Hvzdárna je pro veejnost otevena v úterý, stedu, tvrtek a pátek od 21 do 23 hodin. Od 7. 7. do 17. 7. a od 18. 8 do 28. 8. zaveno. Prohlídky hvzdárny a pozorování dalekohledy zaínají v 21.00, 21.30, 22.00, 22.30 hodin. Tip na pozorování: 21.–24. ervence od 22:00 hodin Hvzdokupy a galaxie – za mimoádn isté a klidné oblohy pozorujeme objekty vzdáleného vesmíru 28.–31. ervence od 21:00 hodin Msíc – nejvýhodnjší podmínky pro pozorování povrchových útvar 11.–14. srpna od 21:00 hodin Jupiter – nejvtší planeta ve slunení soustav

Průvodce letní oblohou L

éto na severní polokouli tak trochu paradoxn panuje v období, kdy je Zem od Slunce nejdále, nebo více než na vzdálenosti obou tles záleží na úhlu dopadu sluneních paprsk. Slunce 21. ervna dosáhlo maximální výšky nad obzorem (Slunce dosáhlo obratníku Raka) a od tohoto dne se vrací zpt k nebeskému rovníku, který protne 22. záí pi podzimní rovnodennosti. Ješt zaátkem ervence Slunce nesestupuje více než 18° pod severní obzor, což znamená, že u nás nenastává pravá astronomická noc, ale pouze astronomický soumrak. V tomto období se u nás nikdy úpln nesetmí. Obloha je slab osvtlena slunením svtlem rozptýleným v atmosfée, proto nejsou vidt nejslabší hvzdy. Na 50. stupni severní zempisné šíky nenastává astronomická noc v termínu od 31. kvtna do 10. ervence 2009. Tsn po západu Slunce spatíme na ervnové obloze planetu Saturn. V ervenci koní pro Saturn období výhodných pozorovacích podmínek a v prbhu srpna bude nepozorovatelný. Saturn se objeví potom až na ranní obloze v prbhu ledna 2010. Saturn je bezpochyby nejkrásnjší planetou slunení soustavy. Vdí za to soustav prstenc, které mžeme spatit i v malém dalekohledu. Saturnovy prstence tvoí velmi tenká (pouze nkolik set metr) vrstva drobných ástic tvoených krystalky ledu, kosmického prachu až po balvany nkolikametrových rozmr, které obíhají kolem planety ve tvaru prstence jako obrovská soustava miniaturních msíc. Zatímco pozorovací okno pro planetu Saturn v srpnu pomalu koní, tak nejlepší pozorovací podmínky nastanou pro další obí planetu – Jupiter. Planeta je 14. srpna v opozici se Sluncem, takže je viditelná po celou noc, zatímco Saturn spatíme už jen veer velmi nízko nad obzorem. Planeta Jupiter patí mezi planety, které je možné na obloze nalézt pouhým okem. Pro detailnjší pozorování se ovšem bez dalekohledu neobejdeme. Jupiter je nejvtší a na detaily bezesporu nejbohatší planeta, která se kdy zrodila v okolí Slunce. Asi první, co vás v dalekohledu zaujme, však nebude Jupiter sám, nýbrž tyi jeho nejvtší satelity: Ió (ti ijó), Europa, Ganymed a Kallistó. Nejpozoruhodnjším objektem pozorovatelným v Jupiterov atmosfée je Rudá skvrna, obrovský oblaný vír, který zde setrvává již po dobu nkolika století. Je to jistá obdoba pozemské tlakové výše (anticyklóny), ovšem nesrovnatelných rozmr. Rudá skvrna má

14 |

eliptický tvar o délce až 50 000 kilometr. Dne 6. srpna ve 23 hodin mžeme nad východním obzorem pozorovat zajímavé setkání Jupiteru s Msícem, Jupiter bude 2,5° jižn. Již koncem ervence na noní obloze zaínají objevovat meteory – Perseidy. Tradiní letní podívané pro astronomy i romantiky bude tentokrát pát i postavení Msíce. Maximum meteorického roje Perseid nastane ped plnocí z 12. na 13. srpna. Msíc bude v poslední tvrti, takže bude teprve vycházet. Bohužel radiant roje bude v maximu ješt pomrn nízko nad obzorem. Prmrná hodinová frekvence v maximu bude 100 meteor. Pozorovatele pod letním nebem na první pohled uchvátí krása Mléné dráhy, která se klene vysoko nad obzorem a horizont protíná kdesi pod souhvzdím Stelce. Základním orientaním vodítkem na letní obloze je Letní trojúhelník složený z hvzd Vegy, Denebu, a Altairu. K nápadným souhvzdím letní oblohy patí také Herkules, který už v ervnu stoupá velmi vysoko až k nadhlavníku. Herkules je pátým nejvtším souhvzdím oblohy. Nalezneme jej mezi Lyrou a Severní Korunou. Hercules je latinské jméno pro nejvtšího eckého hrdinu Hérakla. Hérakles byl syn Div a Alkménin, který proslul svou silou a nebojácností. Byl obdaen nadlidskou silou, odvahou i dvtipem a byl vzorem pro hrdinu a muže. Tento ecký polobh byl stvoen pi jednom z mnoha zálet nejvyššího boha Dia. Ten na sebe vzal podobu manžela pozemské ženy Alkmene, ímž se mu podailo dosáhnout svého a tak byl stvoen nejvtší hrdina svta. První dáma Olympu a manželka Dia, bohyn Héra, která žárliv stežila každý Div krok a jeho milenkám i nemanželským potomkm pipravovala mnohé strázn a komplikace, ádn s chutí a záští promíchala Héraklovým osudem. Mocný otec vdl, že pokud se novorozený Hérakles nenapije Héina mateského mléka, nemže být pijat mezi nesmrtelné, a proto svého nemanželského syna své žen podstril. Héra však odtrhla novorozeného Herakla od svého prsu a proud mateského mléka, který poté rozstíkl po nebeské klenb, dal podle eckého mýtu za vznik Mléné dráze. Již od narození byl Hérakles nenávidn svou macechou. V život mu zpsobila mnoho zla, poínaje dvma hady, které poslala na Hérakla, aby ho uškrtili, když byl ješt v kolébce, usmrcením Héraklovy ženy i s dtmi nekone. Bhem svého života vykonal mnoho hrdinských in, z nichž nejvýznamnjší bylo splnní dvanácti tžkých úkol, které mu, jak jinak než na popud

tel: 312 525 730 http://www.hvezdarna-slany.cz Héry, uložil mykénský král Eurystheus. Mezi tyto iny patí napíklad pemožení Nemejského lva, vyištní Augiášových chlév, i zabití Hydry. Mnoho jeho obtí také získalo své ztvárnní v podob souhvzdí (Lev, Hydra, Rak, atd.). Nakonec byl Hérakles pece jenom po své smrti pijat na Olymp a získal si své místo i na hvzdném nebi. Centrální ást souhvzdí je tvoena hvzdami éta, dzéta, epsilon a pí Herculis a bývá nazývána jako Kvtiná i Klíová dírka. Nejjasnjší hvzdou souhvzdí je však alpha Herculis - Ras Algethi. Jméno je arabského pvodu a znamená - Hlava kleícího. Jde o rudého veleobra, který je jednou z nejvtších známých hvzd. Je spektrální tídy M5, v prmru je asi 400 až 600krát vtší než Slunce a 10 000krát svítivjší. Mní jasnost od 3,0 do 4,0 mag v period 180 dn. Alpha Herculis tvoí se slabší oranžovožlutou hvzdou vizuální dvojhvzdu, ob hvzdy pitom spolu fyzicky nijak nesouvisí. K nejnápadnjším z objekt vzdáleného vesmíru v souhvzdí Herkula patí kulová hvzdokupa M13. asto je tato hvzdokupa jedním z prvních objekt pozorovaných nadšenými hvzdái, kteí pátrají po nebeských zajímavostech. Hvzdokupu M13 objevil Edmond Halley v roce 1714, když se všiml, že je za dobrých podmínek viditelná i pouhým okem. Charles Messier ji do svého katalogu zahrnul 1. ervna 1764. M13 je kolosálním domovem více jak 100 000 hvzd, rozprostírá se pes 150 svtelných let, leží ve vzdálenosti 25 100 svtelných let od Slunce a je více jak 12 miliard let stará. V blízkosti centra této hvzdokupy je koncentrace hvzd 500krát vyšší než v jejím okolí. Hvzdokupa M 13 se stala prvním objektem, ke kterému byla vyslána radiová zpráva o Zemi urená pro mimozemskou civilizaci. Stalo se tak v roce 1974 pi otevení observatoe v Arecibu. Souhvzdí Herkula je také zajímavé pro svou etnost objev planetárních systém. Z celkového potu sedmi objev exoplanetárních soustav mžeme pomocí metody tranzitní fotometrie pozorovat tveici z nich: HD149026 b, TrES-3 b, TrES-4 b a HAT-P-2 b. U poslední jmenované exoplanety HAT-P-2 b se podailo v Mstské hvzdárn ve Slaném zaznamenat první po objevové pozorování na svt! Zveme vás v ervenci a srpnu k pozorování oblohy vždy od 21:00 hodin. Krom Msíce, planety Saturn a Jupiter si prohlédnete i objekty vzdáleného vesmíru, nkteré nápadné hvzdokupy a napíklad i barevné dvojhvzdy. Vlahé letní veery jsou ke sledování veerní oblohy pímo ideální. Romantika sama. Jasnou oblohu a pkný výhled! JAROSLAV TRNKA

www.meuslany.cz

HISTORIE

Památky v naději – drobné sakrální památky Letos se pátelé drobných sakrálních památek setkali v sobotu a nedli 13. a 14. ervna ve Velvarech a Slaném, piemž název letošní konference Památky v nadji vyjadoval i úsilí úastník zachovat kulturní ddictví a ráz eské krajiny, kterou práv drobné památky významn obohacují. Ob msta, pod jejichž patronací se konference uskutenila, tak iniciativn navázala na odborné semináe s touto tematikou ve Vlašimi (2004), eské Líp (2006) a Mariánské Týnici (2008). VLADIMÍR P IBYL

V

sobotu dopoledne zahájila konferenci ve velvarském muzeu Jarmila Štogrová, která pivítala mezi úastníky starostku msta Velvar Ing. Jitku Linhartovou a starostu msta Slaného RNDr. Ivo Rubíka. Ten ve svém úvodním vystoupení zdraznil význam drobných památek v krajin a také zmínil nové možnosti nanní pomoci pro opravu drobných památek ve Stedoeském kraji s tím, že se to týká i tch památek, které nejsou evidovány podle zákona . 20/1987 Sb. Jako první vystoupil Jan Nepomuk Jiišt z Blé pod Bezdzem (Litomická diecéze) s píspvkem Sakrální památky a jejich liturgický význam / ikonograe Mariánského sousoší ve Velvarech. Posluchae zaujal zejména popis Mariánského obelisku ve Velvarech, dochovaná ást modelu byla v sále také vystavena. Následoval PhDr. Jan Pömerl (Mstské muzeum ve Velvarech) – Drobné památky ve Velvarech a okolí. Pokraovalo se blokem „památkového praktika“. Úvodní referát v této ásti mla Ing. arch. Eva Volfová (NPÚ – územní odborné pracovišt stedních ech v Praze) – Památkové desatero pi obnov drobných stavebních památek. Ta na zaátku upozornila na nkteré opravy drobných staveb na Jesenicku a zastavila se také u možnosti rehabilitace devných kíž v krajin. Poté na konkrétních pípadech z praxe poukázala i na nevhodné a nkdy zcela zbytené stavební úpravy na drobných památkách, kterých je teba se vyvarovat. Zásadní píspvek zaznl od Ing. arch. Jana Bárty – Poznámky k oprav památkových omítek. Jan Bárta doporuuje pi obnov památek tradiní vápennou technologii omítek a nátr. V této souvislosti zdraznil, že po przkumu fasády, vyhodnocení omítky a povrch je teba s vápennými nátry dodržet i technologické postupy – teba teplotu vzduchu pi její aplikaci. Pi diskusi uvedl, že dnešní „laická“ barevnost vychází spíše z barevnosti karoserií aut a stavebnice Lego než z optiky tradice. Kamenosocha Alexandr Bláha (Královice u Slaného) ve svém vystoupení Oprava kížk a božích muk na Slánsku / pohled kameníka – postupy a realizace seznámil auditorium s opravou mnoha drobných památek na Slánsku (milník v Tuanech, Boží muka pi silnici Slaný – Smeno, kíž se starobylým nápisem v Páli…). V posledním bloku aktualizoval PhDr. Miloš Sládek (Památník národního písemnictví) v referátu as zarstajících pastvin myšlenky Martina z Kochemu z jeho knihy Veliký život Pána a Spasitele našeho Krista Ježíše, který vyšel v prestižním nakladatelství Argo v roce 2007, 1064 str. Z tohoto pohledu a na základ konfrontace s dnešním životním stylem duchovní pastviny eské krajiny nezadržiteln zarstají. www.meuslany.cz

Úastníci semináe v ateliéru sochae Pavla Kytky. Zajímavý byl píspvek Mgr. Jiího Hampeise Drobné památky okolo Vraného, který byl prezentován ve form DVD. Tento pístup naznail nejen možnost jiného zpsobu propagace úsilí o nutnosti peovat o drobné památky v krajin, ale zárove snímek opt podtrhl skutenost septí drobných památek s historií Slánska, kterou nám na každém kroku pipomínají. Odpoledne seminá pokraoval ve velvarském kostele sv. Kateiny, kde restaurátoi akad. mal. Jií Brodský a akad. mal. Petr Bareš piblížili úastníkm obnovu gotických nástnných maleb, kterou realizovali v letech 1992–1994. K výtvarnému umní patí hudba. Proto na sobotní odpoledne pozvali poadatelé pvecký sbor ACANT – sbor student pražské Katolické teologické fakulty UK. Koncert probhl ve zcela zaplnném kostele sv. Kateiny. Vedle ernošských spirituál a afrických duchovních písní zaznla i hudba Zde ka Lukáše. Koncertem ve svaté Katein skonil velvarský program a ást úastník se pesunula do Slaného, kde spolen s editelkou slánského muzea Boženou Frankovou navštívila výstavu Ti slánská barokní zastavení. Nkteí ješt, jak navrhoval program, vystoupili k nov obnovenému slánskému Božímu hrobu (1665), kde byl sobotní bohatý program denitivn zakonen. Nedlní putování bylo zahájeno u mariánského obelisku ve Velvarech, poté následoval pesun do Sazené – ateliéru Pavla Kytky, který zhotovil nový mariánský sloup na návsi obce. Pak pišla zastávka v Nabdín (kostel a zvonice) a s obnovou sousoší sv. Jana a Pavla pi silnici z Hospozína do Hospozínku seznámil úastníky exkurze akad. soch. Jakub Ra. Putování historickou alejí do Zlonic zaalo u sochy sv. Jana Nepomuckého; cestou do Zlonic PhDr. Vladimír Pibyl a PhDr. Miloš Sládek zdraznili význam poutního kostela sv. Isidora. Kolem poledne probhla ná-

vštva kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích, ve kterém mžeme sledovat prnik pvodní Ka kovy barokní architektury a novobarokní úpravy prelí (F. Ohmann) a posléze vstupu secesní ornamentiky do interiéru (Josef Fanta). Kaple sv. Jana Nepomuckého v Jarpicích je opravdu drobnou památkou. Ped nkolika lety v beznadji, dnes v nadji a snad, díky grantu Stedoeského kraje, bude mít letos i opravenou fasádu. Kostel Narození sv. Jana Ktitele ve Vraném se pedstavil jako skvlá architektura pozdního baroku, která ovládá krajinu. Úastníky zaujala umlecky mimoádná úprava interiéru – Gesamtkunstwerk barokní malby, sochaství a architektury. Návštva kostnice v Páleku pipomnla opt tradiní duchovní rozmr zemdlského Slánska, konená pozemská stanice zdejších lidí. Dr. Miloš Sládek se rozhovoil o pístupu barokního lovka ke smrti, o posledních vcech lovka – smrt, poslední soud, peklo, nebe, oistec … Píkladem drobné stavby zachránné piinním Obanského sdružení za rozvoj obce Dínov byla kaple sv. Vojtcha v Drchkov. Poslední zastavení patilo dominantní, ale opuštné památce – kostelu sv. Ducha nad Neprobylicemi. Toto zastavení však bylo povýtce literární – spojení historie kraje a díla V. B. Tebízského. Jeho tvorbu piblížil a charakterizoval, a to i ve vztahu k dalším spisovatelm historické prózy (Winter, Jirásek) PhDr. Miloš Sládek, který také petlumoil Tebízského povst o vzniku jména Ptipeských. Tento literární blok uzavel prof. Antonín Leopold, znalec slánské krajiny, historie a milovník díla Václav Beneše Tebízského … U zvonice v Neprobylicích se úastníci letošní konference rozlouili s nadjí na další setkání. Podrobnji se dotete, a to vetn obrazové dokumentace, na blogu www.velvarynadeje.blogspot.com.

| 15

SPORT

Slánský extraligový tým nadchl svým výkonem diváky Stedení podveer zavedl letos poprvé extraligová plochodrážní kola na ovál slánského stadionu.V poadí tetí letošní závod navázal svojí dramatiností na pedchozí. Opt byl k vidní napínavý souboj družstev od samého poátku, jehož rozuzlení pinesla až poslední serie jízd obdobn jako v úvodním kole v Pardubicích. Náš domácí tým nastoupil v sestav Martin Vaculík, Michal Dudek, Martin Málek, Roman ejka, Robert Kosciecha (PL) a Tomasz Jedrzejak(PL).

O

d samotného poátku musel tým dotahovat jezdce AK Markéta Praha, kteí do závodu vstoupili doslova jako raketa a po dvou odjetých sériích jízd mli na svém kont 21 bod. V této dob domácí ztráceli již 4 body, Mšeno a Plze dokonce bod 11. Situace se pro domácí tým ješt více zdramatizovala po nešastné tetí sérii, když se nejdíve porouchal stroj R. Kosciechovi, v další jízd doslova „nabral na vidle“ v poslední zatáce ped cílem M. Málek mšenského N. Kosciucha a byl z jízdy vylouen. Aby nebyl všem trablm konec, hned nato upadl v další rozjíž ce T. Jedrzejak a byl opt rozhodím vylouen. Náskok Pražan se v tu chvíli vyšplhal na nepíjemných 9 bod a na domácí se dotáhlo Mšeno. V další sérii jízd ale Sla áci zabrali naplno a když se navíc jízdy nevydaily Pražanm J. Francovi a A. Rymelovi, dotáhli se na Prahu a do závrené série jízd nastupovali se shodným potem 34 nasbíraných bod. Mšeno

v tu chvíli ztrácelo pouhé 3 body. Mimo hru o stupn vítz již byli Plzenští, kteí mli na svém kont nasbíráno 24 bod. Po tech odjetých jízdách poslední serie bylo na ele opt vše srovnáno a o výsledku tak rozhodla v podstat pedposlední jízda závodu, ve které T. Jedrzejak bodoval naplno a J. Franc zstal bez bodu. V poslední jízd pak stailo M. Vaculíkovi pohlídat si za sebou jezdce AK Markéty M. Kse, což se mu také povedlo. A pestože mšenský G. Walasek v této jízd naplno bodoval, domácí tým si udržel bodový náskok a zvítzil v celém závod ped jezdci AK Markéty Praha a PDK Grepl Mšeno. Nejlepším jezdcem domácích a zárove celého závodu se stal Martin Vaculík, který nasbíral úctyhodných 16 bod. Opt se potvrdila šastná ruka manažera domácího týmu Milana Macha, který získal pro slovenského jezdce M. Vaculíka eskou licenci a tým dokázal doplnit dvma, zatím u nás

Výsledky závodu : 1. AK Slaný 43 b. (Kosciecha (PL) 10, Dudek 1, Málek 5, Jedrzejak(PL) 11, Vaculík (SK)ACCR 16, ejka DNR ) 2. AK Markéta Praha 41 b. (Rymel 9, Franc 7, Ks 9, Tomíek 10, Wolff 6, Gavenda DNR) 3. PDK Grepl Mšeno 39 b. (Walasek(PL) 12, Višváder 0, Jaroš 8, Šitera 8, Kosciuch (PL) 11, Horák DNR ) 4. PK Plze 30 b. (Holub 8, Hádek 4, Simota 8, Pyszny (PL) 5, Jeleniewski(PL) 5, Lang DNR) NS ZP Pardubice

Průběžné popřadí týmů v soutěži po třech závodech:

neokoukanými, hostujícími jezdci z Polska. Nutno dodat, že to neml vbec jednoduché, protože tradiní opory domácího týmu tentokráte nemohl do závodu nasadit vzhledem k jejich startm v zahraniních soutžích. Slánští jezdci tak svj druhý extraligový start dovedli k vítznému konci a vytvoili si tak výborné pedpoklady k postupu do druhé ásti soutže. Zda se to podaí, ukáže hled následující kolo, které je na poadu 24. 6. na stadionu PK Plze . O celkovém poadí po první ásti soutže pak rozhodne poslední základní kolo, kterým je odložený závod na 1. 7. 2009 ve Mšen. V.BUI, AK SLANÝ

POŘADÍ

TÝM

ZÁVODY

BODY

POM. BODY (score)

1.

AK Markéta Praha

3

10

124

2.

AK Slaný

2

8

84

3.

ZP Pardubice

2

7

84

4.

PDK Mšeno

3

5

116

5.

PK Plzeň

2

2

59

Letní hokejová škola Jaromíra Jágra opět ve Slaném

S

lánský zimní stadion a jeho okolí opt zaplní malí hokejisté. V rámci hokejové školy Jaromíra Jágra zde probhnou od 11. ervence do 7. srpna tyi týdenní turnusy. Campu se mohou úastnit dti od 5 let. Každoron hokejovou školu absolvují dti nejen z eské republiky, ale i z celé Evropy a ze zámoí. Malí hokejisté budou trénovat 2x denn na led a 2x denn na suchu k tomu využívají tlocvinu, fotbalové hišt i bazén. Nedílnou souástí je i samostatné hodiny výuky hokejové teorie. Trénink na led je zamen na rozvoj pohybových schopností a hlavn pohybových dovedností. Malí brankái absolvují každý den speciální trénink. O dti bude postaráno 24 hodin denn. „Na led se jim vnují dva trenéi, dva až ti asistenti a trenér branká. Takže je s nimi vždy minimáln pt dosplých osob. Mimo led mají dti na starosti asistentky,“ ekl trenér Ivo Kyndl. Náplní jednotlivých turnus

16 |

Pro malé hokejisty je setkání s Jaromírem Jágrem vždy velkým zážitkem. FOTO: KLÁRA SMÍLKOVÁ však není jen trénink, ale organizátoi mají pipravený i doprovodný program. Krom výletu do Prahy je každý turnus vždy ve tvrtek

zakonen slavnostním rautem s oh ostrojem pro dti i rodie. Bhem hokejové školy mají dti možnost trénovat za pítomnosti nejen Jaromíra Jágra, který samozejm v prbhu campu dti navštvuje, ale i hrá NHL a eské extraligy. Každý malý hokejista si odveze na památku dres, CD se svým tréninkem a adu dárk. O prázdninovou hokejovou školu je velký zájem a ani krize neodradila rodie, aby udlali nco pro sportovní vyžití a radost svých ratolestí. Podle vedoucích hokejové školy Iva Kyndla a Zuzany Kottové bude mít letošní roník hokejové školy 420 frekventant, což je za posledních šest let rekordní poet. Jágrova hokejová škola tímto potvrzuje svoji prestiž nejvtší hokejové školy v Evrop. A kdo ví, možná se práv prázdninová hokejová škola Jaromíra Jágra stane velkou motivací pro budoucí hokejové hvzdy svtových jmen. -KU-

www.meuslany.cz

INFORMACE

Mateřské centrum Rybička Mateské centrum je pedevším ureno dtem pedškolního vku a jejich rodim pro aktivní využití volného asu. Nabízíme: • volný as na hraní v hern • pravidelný týdenní program s úastí rodi – hraní, cviení, zpívání, výtvarná innost Kurzy a pednášky : Po: 9:00 Út: 9:00 a 9:30 10:00 a 10:45 15:30 St: 9:00 a 10:00 17:00 t: 9:00, 10:00, 11:00 Pá:

• volný pístup k internetu • posezení s dalšími maminkami u kávy • hlídání dtí v dob, kdy rodi musí navštívit lékae nebo úady

pednášky dtské psycholožky Mgr. Vanáková Martina híky se slovíky Ing. Niová Sylva angl. pro dti (s maminkami) 2–3 roky Ing. Niová Sylva anglitina pro dti 4 – 6 let Ing. Niová Sylva nmina pro rodie Kettnerová Helena cviení pro thotné a maminky po porodu Némethová Jana anglitina pro rodie Mgr. Schveinertová Markéta pednášky výživového poradce Dis. Horová Romana tvoení pro potšení, výtvarné techniky Tichá Barbara masáž dtí a kojenc MUDr. Hrmová Veronika prevence úraz MUDr. Hrmová Veronika pedporodní píprava a laktaní poradna Némethová Jana

V

zhledem k omezenému potu míst je nutné se osobn pihlásit v našem Mateském centru a složit nevratnou zálohu (rezervace neplatí pro cviení thulek), pednášky dtské psycholožky zdarma. Provozní doba: pondlí–tvrtek 8.00–11.30; 13.00–16.30; pátek 8.00–11.30; 13.00–15.30 Vstupné do Mateského centra Rybika je 25,K za rodinu. Mžete si zakoupit zvýhodnné

vstupné – permanentku: 10 vstup za 220,K, 20 vstup za 400,- K Mateské centrum Rybika, Tomanova 1671, Slaný, www.dumrodin.cz Jana Némethová – koordinátorka MC, tel.: 777 558 053, e-mail: jana.nemethova@ dumrodin.cz Mateské centrum Rybika nabízí pronájem herny na dtské narozeninové oslavy.

Učíme se zvládat SMA! Kolpingova rodina Smeno www. dumrodin.cz byla podpoena v rámci Operaního programu Lidské zdroje a zamstnanost v oblasti Podpora sociální integrace a sociálních služeb a získala dotaci na projekt Uíme se zvládat SMA.

P

rojekt byl zahájen 1. ervna 2009 a potrvá do 31. kvtna 2011 a je rozdlen na dv klíové aktivity, které mají samostatné cíle: 1) Podpora sociálního zale ování, usnadnní pracovního uplatnní a seberealizace osob peujících o osobu blízkou s onemocnním SMA (spinální muskulární atroe) v rámci celé R. Vzdlávání se uskutení formou e-learningového kurzu a víkendových vzdlávacích akcích. 2) Druhým cílem je vzdlávání zamstnanc v kurzech akreditovaných MPSV v rámci zvyšování kvality služeb. Partnerem projektu je Somatopedická spolenost, sdružující odborné pracovníky, kteí se vnují edukaci dtí a mládeže s tlesným postižením, chronicky oslabených a nemocných, s cílem podporovat ucelenou rehabilitaní péi o tyto osoby.

Slánský čtyřlístek má vítěze

P

rojekt pomoc lidem s mentálním postižením pijímá nové klienty. Pokud máte trvalé bydlišt ve Stedoeském kraji a máte problém s nalezením práce, mžete se pihlásit. Realizátorem je Sdružení pro integraci mentáln postižených a nabízí pomoc pi hledání zamstnání, zaazení do tréninkové dílny, i praxi v kavárn v centru Prahy. Všechny služby jsou navíc poskytovány zdarma.

F

otogracká a výtvarná soutž Slánský tylístek má své vítze. Ceny byly slavnostn pedány a už te zveme všechny jednotlivce i kolektivy k úasti v 7.roníku soutže SLÁNSKÝ TY LÍSTEK 2010 na téma „Létá, co peí má“. Dkujeme všem sponzo-

www.meuslany.cz

rm za dárky do soutže a pracovníkm MC Grand za pomoc pi uspoádání slavnostního dopoledne pro vítze soutže. Práce úastník soutže mžete vidt na výstav bhem letních prázdnin v Mstské knihovn ve Slaném

V pípad zájmu a poskytnutí bližších informací • volejte na telefonní íslo 233 313 210 • nebo [email protected], www.simp.cz • Sdružení pro integraci mentáln postižených, o.s., Šlikova 8, Praha 6-Bevnov, 169 00. Projekt je podpoen z Evropského sociálního fondu, rozpotu eské republiky a rozpotu hl. msta Prahy.

HELENA MOHYLOVÁ, ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTEDÍ

| 17

INZERCE

MĚSTO SLANÝ NABÍZÍ K PRONÁJMU BYTY Byt č. 2 o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží domu č. p. 1471, ulice Mírová, Slaný má celkovou podlahovou plochu 52,74 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá se z kuchyně, 2 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa. Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 90,50 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci. Byt č. 2 o velikosti 2+1 v 1. nadzemním podlaží domu č. p. 1469, ulice Mírová, Slaný má celkovou podlahovou plochu 52,84 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 2 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa. Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 57,30 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci. Byt č. 16 o velikosti 1+1 v 6. nadzemním podlaží domu č. p. 281, ulice Cyrila Boudy, Slaný má celkovou podlahovou plochu 36,51 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 1 pokoje, předsíně, koupelny s WC a sklepa.

Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 128,81 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci. Byt č. 9 o velikosti 3+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 273, ulice Vikova, Slaný má celkovou podlahovou plochu 73,38 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 3 pokojů, předsíně, koupelny, WC, balkonu a sklepa. Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za vybavení bytu ve výši 45,00 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci. Byt č. 4 o velikosti 2+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 99, ulice Dr. E. Beneše, Slaný má celkovou podlahovou plochu 107,07 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 2 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa. Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za základní vybavení bytu ve výši 10,00 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu.

Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci. Byt č. 5 o velikosti 3+1 ve 3. nadzemním podlaží domu č. p. 1432, ulice Jiřího z Poděbrad, Slaný má celkovou podlahovou plochu 82,29 m2. Jedná se o uvolněný byt, který se skládá z kuchyně, 3 pokojů, předsíně, koupelny, WC, spíže a sklepa. Smlouva o nájmu bytu bude uzavřena na dobu určitou, t. j. na dobu dvou let s následným prodlužováním. Nájemné za 1 m2 podlahové plochy bytu je stanoveno pro rok 2009 ve výši 66,00 Kč měsíčně. K základnímu nájemnému bude započítána platba za základní vybavení bytu ve výši 51,50 Kč/měsíc. Kromě nájemného budou nájemcem hrazeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Žadatelé o přidělení bytu svou žádost předkládají na předepsaném formuláři a skládají kauci. Bližší informace o termínu prohlídky bytů, výši a termínu složení kauce, způsobu a termínu podání žádosti o přidělení bytu a o dalších podmínkách a požadavcích je možno získat na úřední desce městského úřadu nebo na internetových stránkách http://www.meuslany.cz/ v sekci úřední deska – odbor správy majetku nebo na odboru správy majetku městského úřadu u paní Banertové, tel. 312 511 231.

K PRONÁJMU NEBYTOVÉ PROSTORY Nebytový prostor ve 2. nadzemním podlaží domu č. p. 528 v ulici Dr. E. Beneše ve Slaném o celkové výměře 62,49 m2. Bližší informace je možné získat na úřední desce městského úřadu nebo na internetových stránkách http:// www.meuslany.cz/ v sekci úřední deska – odbor správy majetku nebo na odboru správy majetku městského úřadu u paní Banertové, tel. 312 511 231. ODBOR SPRÁVY MAJETKU

• www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • • www.meuslany.cz • Měsíčník Slánská radnice vydává MĚSTO SLANÝ, IČO 0023877 • Adresa redakce: MěÚ Slaný, Velvarská 136, 274 53 Slaný • Telefon: 312 511 271 • Fax: 312 522 771 Šéfredaktorka: Petra Kučerová • Evidenční číslo Ministerstva kultury ČR: 1 E 10589 • Tisk: Tiskárna KOČKA • Za obsah příspěvků odpovídají jejich autoři

18 |

www.meuslany.cz

FOTOREPORTÁ Ž

Letní zastavení ve Slaném a okolí

Slánská zákoutí

Noní klášter

Slánská hora

Vojenský skanzen ve Smen

Hrad Oko

Hrad Hazmburk

Menhir u Klobuk

Stochov – Svatováclavský dub

FOTO: PAVEL ŠTPÁNEK

Vodní hrad v Budyni nad Ohí

www.meuslany.cz

| 19

FOTOREPORTÁ Ž

Národopisné muzeum v Třebízi

FOTO: PAVEL ŠTPÁNEK