Pavel Scheufler www.scheufler.cz Autoři fotografií: Gábina Matulová, Lenka Scheuflerová, Pavel Scheufler
Jak na to
Fotografujeme
sladké vody Bez vody není život – ani fotka! Jsme obklopeni vodou. Pro krajinářskou fotografii je kompoziční využití potoků, říček, rybníků, jezer či vodopádů nesmírně důležité a uplatňuje se v ní tradičně po desetiletí. Mnohá zátiší si bez využití vody také neumíme představit. V hledáčku spousty fotografů se zobrazení vody objevuje takřka denně a k takovým patří i naše dnešní průvodkyně – Gábina Matulová.
Kdo je naším průvodcem vodou? Gabriela Matulová (*1979) pracuje jako grafická designérka a denně je v profesionálním kontaktu s fotografickým obrazem, fotografování je také její velký koníček. Vystudovala obor Propagační výtvarnictví na Střední průmyslové škole stavební v Ostravě-Zábřehu a v Centru FotoŠkoda absolvovala kurz digitální fotografie. V zaměstnání se věnuje především grafickým návrhům. Při volné tvorbě se soustředí hlavně na figurativní fotografii a na fotografii přírody. Odkaz na web: www.gabifoto.estranky.cz
54 FotoVideo 3/2010
Proč vás zajímá voda jako téma? Voda mě přitahuje. Mám ráda přírodu a v dnešním kvapném světě se k ní čím dál tím častěji vracím. Prostřednictvím fotky mohu ztvárnit všechny tváře vodního živlu, jeho dynamiku, rychlost a proměnlivost. Při fotografování vody mám dostatek prostoru vyjádřit své tvůrčí záměry, experimentovat s expozicí a zachytit její neuvěřitelné efekty. Snímky tekoucí vody pak vypadají přímo pohádkově!
Fotografii Rešovských vodopádů Gábina Matulová pořídila expozicí 0,6 sekundy a clonovým číslem 20 při ISO 100. Vhodně volený delší expoziční čas zvýrazňuje vodu jako živel, vysoké clonové číslo prokresluje záběr a zvýrazňuje jeho „kulisovitost“, základní (nejnižší) ISO ve spojení s formátem RAW a dovedností fotografa nádherně prokresluje světla a stíny. Aby snímek upoutal, je samozřejmě základem zajímavý motiv a schopnost fotografa vytěžit z něho kompozicí a kvalitní technikou maximum.
www.ifotovideo.cz 55
Jak na to
Fotografujeme vodopády
Při expozicích delších než polovina sekundy mívá voda charakter mléčné mlhy, která je většinou tím hustší, čím je expozice delší. V tomto případě byla expozice 6 sekund, clonové číslo 22 podpořilo nádhernou hloubku záběru. Kameny se jakoby vznáší v bílém oparu.
Voda všech skupenství vždy mimořádně přitahovala pozornost fotografů. Snímky krajin voda ozvláštňuje, vedle mraků dává jako živel snímkům dynamiku. Záběry vodopádů náleží mezi klasiku fotografické tvorby, jejich zachycení patří do tradiční pokladnice přírodních krás. Základním předpokladem hezkých fotografií vodopádů je nalezení správného stanoviště. A to takového, z něhož na fotografa nepadá vodní tříšť, ale může z něj zachytit co největší část padající vody. Vodopád vypadá nejlépe, jestliže
je tekoucí voda zachycena „rozmazaně“ delším časem expozice (obvykle delším než 1/15 s). Osobně preferuji manuální nastavení digitálu. Často využívanou možností je také volba priority clony, a to s jejími nejvyššími hodnotami.
Světlo
Vhodný úhel světla z vybraného stanoviště můžeme určovat podle předpokládané dráhy slunce. Obecně je však lepší, když nám sluneční svit fotografování vodopádu nekomplikuje, rozptýlené světlo od
mraků nebo světlo zatažené oblohy je tak obvykle mnohem lepší a dává předpoklady lepšího prokreslení záběru. Sluneční dny obecně nejsou pro fotografování vody moc vhodné. Vodopády fotografujeme při nejnižší citlivosti ISO.
Úskalí
Vedle nástrah přírodního prostředí nemá fotografování vodopádů žádná zvláštní úskalí, pokud má náš přístroj volby režimů, a nikoli pouze automatiku. Vodní tříšť z větších vodopádů je osobitý problém, který není radno podceňovat. Přístroj lze chránit ochranným vakem, určitou ochranu objektivu zajistí sluneční clona nebo našroubovaný UV filtr, který má v digitální éře význam už pouze jako ochrana objektivu.
Technika
Nezbytné delší časy expozice nás nutí používat stativ. Při větším jasu prostředí je někdy nutné „ztmavit“ scénu použitím šedého filtru.
1. Snímek vodopádu v národním parku Stelvio v jižním Tyrolsku v Itálii; fotografováno časem 1/6 sekundy s clonovým číslem 22. Vodní deka je poloprůhledná, delší expozice dává vodě podobu jemné příze.
56 FotoVideo 3/2010
2. Efektní snímek vodopádu ze Šumavy vznikl v obtížně přístupném terénu s nemožností většího odstupu. Celkový záběr tak vznikl jako panorama na výšku sestavené ze tří snímků. Čas expozice byl 0,8 sekundy při téměř maximálním clonovém čísle daného objektivu (f/22).
Autorkou všech snímků na dvoustraně je Gábina Matulová.
Voda v klasické „mokré“ fotografii
Někteří fotografové všeobecné digitalizaci navzdory laborují s klasickými chemickými lázněmi, v nichž hraje voda samozřejmě klíčovou roli. Její důležitou vlastností je zejména její tvrdost, daná množstvím rozpuštěných minerálních solí, především vápníku a hořčíku. Při přípravě vývojek a jiných zásaditých roztoků je takzvaná tvrdá voda nevhodná, což na fotopapírech může způsobit i vápenný závoj. Ten se odstraňuje například působením 2% roztoku kyseliny octové. Naopak vypírací voda by měla mít určitou tvrdost, neboť jinak v ní neutvrzené želatinové vrstvy příliš bobtnají. V digitální éře, v níž je zviditelnění snímku podstatně zjednodušeno, se kouzlo vyvolání a vůní vývojek a ustalovačů zcela vytrácí… www.ifotovideo.cz
57
Jak na to
Fotografujeme vodní hladinu Klidná vodní hladina je obvykle spojena se zrcadlením a zajímavými lesky, které občas fotografovi vadí, jindy se je naopak snaží využít. Zakomponování vodních ploch do záběru patří mezi klíčová témata krajinářské fotografie. Mnozí fotografové mají rádi i velké detaily s využitím kapiček rosy. Na fotografování vodní hladiny by měly být vhodné povětrnostní podmínky, ideální bývá bezvětří, nikoli slunce nad hlavou. Chcemeli využít efektu rozmazané vody, volíme delší čas expozice (viz předchozí strana). V čase delším než 1/30 sekundy bývá zřetelné již rozmazání hladiny a zhruba od poloviny sekundy dosahujeme efektu, kdy se voda jeví jakoby potažená bílým oparem (viz foto 3). Časy velmi krátké (zhruba od
1/250 sekundy) „zmrazují“ vodní tříšť. Zajímavé může být také zachycení různých pohybujících se předmětů na vodě, například listů. A zvlášť vděčné je využívání zrcadlení (foto 6 a 10).
v grafickém programu. Nežádoucí lesky můžeme odrážet polarizačním filtrem, bez něhož se pěkný snímek vodní hladiny často nedá vůbec použít (viz srovnání na s. … ).
Světlo
Lesk ve vodních plochách může zmást určení expozice, neboť odraz poskytuje více jasu. Proto je vhodné spíše manuální nastavení a samozřejmě formát RAW. Bezvětří se hodí zejména pro typ snímků
Vodní hladina odráží světlo oblohy, což se dá využívat i v barevnosti kompozice. Fotografujeme proto vždy na RAW, abychom mohli vhodně pracovat s vyvážením bílé
Úskalí
s vodou, kdy jsou v jejím sousedství například břehy s travinami.
Technika
Mimo doplňky fotografické techniky zmíněné na předchozí dvoustraně zdůrazněme nutností vlastnit a naučit se používat polarizační filtr. Na rozdíl od většiny ostatních filtrů jeho práci nelze nahradit žádným grafickým programem. Nezapomínejme také na sluneční clonu.
5. Fotografie postavená na kontrastech mívá často velký úspěch. Na snímku ze šumavského vchýnicko-tetovského plavebního kanálu vnímáme kontrast barev, klidu a pohybu, světla a stínu. Foto: Gábina Matulová
4. Kontrast mezi pohybem a klidem vody se podaří v případě, jestliže na motivu reálně existuje a je zároveň absolutní bezvětří. V tmavém údolí v Českém Švýcarsku byla expozice 20 sekund při clonovém čísle 11. Foto: Gábina Matulová
58 FotoVideo 3/2010
6. Zrcadlení patří mezi základní kompoziční principy. Šťastnou souhrou podmínek se efektu dá využít i k vytvoření snové iluze, například zaplaveného lesa. Fantazii se tu meze nekladou. Voděradské bučiny, foto: Pavel Scheufler
7. Zrcadlení od sluníčka na vodní hladině se fotograf obvykle vyhýbá, ale jemných mihotavých třpytů slunce se dá využít s vhodným delším časem expozice ke „kreslení světlem“ na vodě. Rychlost závěrky 1/30 sekundy, clonové číslo 10, citlivost ISO 100, pevný objektiv 100 mm, foto: Lenka Scheuflerová
www.ifotovideo.cz 59
Jak na to
Fotokouzlení s vodou Vodu můžeme fotografovat velmi krátkým i velmi dlouhým časem, výsledky jsou tak rozdílné! A přitom je v obou případech patrné, že jde o živel. Vodu můžeme fotit i pohybem foťáku i bleskem na druhou lamelu. Žádný živel nepřináší tolik variabilních možností k focení jako voda! Naučme se hrát s vodou s foťákem v ruce!
10. Pohyb předmětů na vodní hladině snímaný delším časem s využitím efektu snového zrcadlení kombinuje techniku ze snímků 6 a 7. Vyvolávání v formátu RAW umožnilo zvýraznit šarlatovou barvu vodních trav. Rychlost závěrky 0,3 sekundy, clonové číslo 20, citlivost ISO 100, ohnisková vzdálenost 20 mm
Fotografická výzbroj
Pro experimenty s fotografováním vody v pohybu je využitelný každý přístroj, na němž můžeme ovládat rychlost závěrky, experimentovat tedy můžeme i s velmi jednoduchými kompakty. Jako ochrana přístroje před vodní sprškou se může hodit i jednoduchý igelitový obal, vyrábějí se i speciální pouzdra. V případě ultrakrátkých časů expozice musí mít blesk možnost synchronizace. 8. Kapky či bublinky ve vodě zachycené pohybem přístroje poskytují efekt dynamiky, v tomto případě zvýrazněné i protisvětlem.
K experimentování s vodním živlem nemusí fotograf ani chodit ven. Postačí mu vana, umyvadlo či sklenice s vodou a trocha fantazie, nevšední nápad i úplně jednoduchá fototechnika. Za deště by pozadí mělo být tmavé.
Světelné podmínky
Ke světelným efektům s detaily pohybů vody se zvláště hodí protisvětlo, aby vodu či bublinky v ní prozařovalo. Jednotlivé kapky se obvykle fotografují časem velmi 60 FotoVideo 3/2010
krátkým, řádově tisícinou sekundy. Dostatek světla zabezpečí v tomto případě vhodný externí blesk.
Největší úskalí
Z expozice i stanoviště by mělo být zřejmé, že jde o pohybující se živel, ne ztuhlou hmotu. Pozor také na přílišné světelné kontrasty mezi tmavými balvany a bílou vodní pěnou. Voda a elektrická zařízení se nemilují, tudíž je nutné většinu digitálů před vodou vhodně chránit.
Autorkou všech snímků na dvoustraně je Lenka Scheuflerová.
9. Zachycení padající kapky bleskem se věnuje každá příručka pojednávající o fotografických blescích. Doporučuje se ultrakrátký čas závěrky typu 1/1000. Lze však také využít krátkého času samotného záblesku v kombinaci s delším časem expozice. Čas závěrky 1/4 sekundy, odpálen blesk s rozptylovačem, clonové číslo 10, pevný makroobjektiv 100 mm, použito manuální ostření
11. Světelná hra s bublinkami ve vodě je příkladem využití krátkého času expozice.
www.ifotovideo.cz
61
Jak na to
Technika pro focení vodního živlu
13. Prohlédněme si snímek. Je reálný, zachycuje reálnou scénu dámy na loďce v krásném přírodním světě? Ne, nejde o realitu, vše je kompletně vyrenderované v programu Carrara 3D Pro… A takový program je pro každého cenově dostupný. Zajímají vás také tyto pseudofotografie? Jestliže ano, pište a my pro vás připravíme materiál s kolegou, který se této tvorbě intenzivně věnuje.
Voda a fotografická technika se nesnášejí, i když je mnoho pomůcek, které vzájemné soužití usnadňují a činí jej bezpečným. Ptáme se, jak se s nástrahami vodního živlu vypořádává průvodkyně naším materiálem Gábina Matulová? Jaký používáte přístroj pro fotografování v přírodě? Používám Canon EOS 50D. Jaké preferujete objektivy a jaké nezbytné příslušenství? Přírodu fotím objektivy Canon EF-S 17–85/4–5,6 IS USM, Canon EF 50/1,8 a Canon EF 70– 200/4,0 L USM. Samozřejmý je pro mě i stativ. Zajistí maximální stabilitu fotoaparátu a při delším expozičním čase je naprosto nezbytný. Při dlouhých expozicích je vedle stativu či pevné podložky podstatné i správné stisknutí spouště. Používám proto dálkovou spoušť, abych nerozechvěla fotoaparát. Požíváte ráda filtry a proč? Používám polarizační filtr. Při focení vody by neměl chybět, protože odstraňuje ze snímku část odlesků z vodní hladiny, a navíc také zvýrazňuje barvy. V mém vybavení nechybí ani neutrální šedý filtr (ND4 až ND8). Jaký problém fotograf nejčastěji řeší při zachycení vody v přírodě? Voda je jedním z největších nepřátel digitální techniky, takže čím blíže tekoucí vodě budete, tím více ostražitosti je namístě.
Z vlastní zkušenosti vím, že pro hledání ideálního záběru jsem ochotná skákat i po kluzkých kamenech v řece. Není to vždy bezpečné jak pro mě, tak pro mé fotografické vybavení. Každopádně je nejlepší mít vodotěsný fotobatoh i techniku. Rozhodně je dobré, když si vše stihnete nachystat ještě na břehu a máte batoh v bezpečí, abyste nad ním měli kontrolu. Další úskalí při focení vody představuje nerovný terén, aby se fotobatoh při položení na zem neskulil a stativ nehroutil… Musí se dbát na to, aby byla fotovýbava se stativem zajištěna a ve stabilní poloze. Nejlepší je fotit vodu ráno nebo večer, případně za šera. Jelikož je lepší používat delší expoziční časy, aby se voda rozmazala, a vzhledem k tomu, že clonu nelze přivírat donekonečna, nejsou vhodné jasné a slunečné dny – expozice by vycházely příliš krátké. Pokud fotograf pracuje ve dne za slunečného počasí, potýká se také s problémem přepalů. Z tohoto důvodu používám šedý filtr, který umožňuje omezení množství světla procházejícího objektivem, a tedy prodloužení expozičního času. Fotíte vždy na RAW? Ano, protože mi záleží na kvalitě snímků. Při vyvolání snímku dokáže do značné míry ovlivnit
a tím buď realizovat různé efekty, nebo (a to je častější) opravit nejrůznější chyby. Jaký je váš technický fotografický sen? Chci se věnovat fotografii profesionálně a s tím souvisí profesionální výbava – profesionální zrcadlovka, objektivy řady L, vlastní plně vybavený ateliér. A samozřejmě si přeji, aby se mé fotky líbily. Denně se věnujete digitální úpravě snímků. Kde je podle vás hranice mezi realitou a nadsázkou vedoucí k proměně skutečnosti? Práci ve fotokomoře nahradily obrazové editory, které zároveň poskytují nepřeberné možnosti úpravy fotografií. Proto je čím dál aktuálnější otázka, kam až může taková úprava zajít. Je pravda, že fotomontáže byly obvyklé už od počátku fotografie. Místo Photoshopu se v temné komoře používaly jiné nástroje. Fotografové mohli rozmazat postavu, naklonovat část obrazu z jiného negativu, ale měli jen jeden pokus, tlačítko Zpět – jako je u grafických editorů – neexistovalo! Realita je, když veškeré změny, které v tom obraze jsou, nijak nepřehluší nebo nezmění vyobrazení toho původního, co autor nafotil. Podle mého názoru by úpravy
12. Polarizační filtr je při fotografování vody nezbytný! Porovnejme dva snímky – nahoře bez polarizačního filtru, vlevo s cirkulárním polarizačním filtrem. Rozdíl je zřejmý na první pohled!
62 FotoVideo 3/2010
soutěž Nejpovedenější snímky sladké vody Počet snímků max. 4 Kvalita do 5MB/foto, formát JPG Zasílejte na e-mail:
[email protected]. Název souboru musí obsahovat celé jméno autora. Do e-mailů uveďte téma soutěže a svoji přesnou poštovní adresu. 1. cena xxx 2. cena xxx 3. cena xxx Ceny do soutěže věnovala společnost xxx.
Pseudofotografie aneb fotorealistické 3D Přesvědčivě působící „fotografie“ s vodou je možné získat i bez použití fotoaparátu. Současné počítače poskytují dostatek výkonu a komfortu pro tvorbu neuvěřitelných scén pomocí 3D modelování, tedy výpočtem interakce pomyslných světelných paprsků odrazem od imaginárních objektů, tvořících 3D scénu.
Uzávěrka soutěže: 5. 4. 2010 Vyhlášení výsledků: FV 5/2010 Výsledky minulé soutěže na str. xxx Přesná pravidla soutěží najdete na www.ifotovideo.cz
Tvorba scény probíhá zhruba ve třech krocích, které se ale navzájem prolínají: nejprve je třeba vytvořit vlastní objekty, z nichž je kompozice tvořena, následně se musí nastavit parametry toho, jak reagují na světlo, a konečně je nutné do scény doplnit zdroje světla. Ačkoliv jsou objekty tvořící scénu tvarově poměrně komplikované, většina moderních 3D editorů (včetně Carrary 3D Pro) disponuje nástroji pro pohodlnou tvorbu tvarů v přírodě, takže není nutné scénu skládat z primitivních objektů. Shading, jak se proces nastavení vlastností objektů ve scéně nazývá, slouží v případě modelu vody k nastavení vhodné úrovně odrazivosti a propustnosti, ale i dalších parametrů. Navíc se jejich hodnoty mohou pro různá místa objektu lišit, takže výsledek poměrně přesně kopíruje realitu. Stejně jako je naprosto klíčové ve fotografii nasvícení scény, neboť scéna získá díky vhodně umístěným zdrojům světla plastičnost a realistické stíny. Vytvoření uvěřitelné 3D scény touto cestou vyžaduje dobrou detailní znalost nejen výše uvedených postupů, ale pomůže i orientace ve skutečném fotografickém svícení. Výsledek často stojí za to! Pavel Lahoda
neměly překročit rámec běžných úprav, jaké fotografové dělali ve fotokomoře. Týká se to zesvětlování a ztmavování částí fotografie a retuše nečistot. I když digitální fotografie svádí ke značným úpravám v počítači, nejsem zastáncem velkého zasahování do fotografie. Pokud nejde vysloveně o grafiku či koláž, úpravy by se měly omezit na ořez, barevné úpravy, doostření
apod. Bez retuše se neobejdeme, když chceme odstranit rušivé prvky. S jakým programem pracujete? Jako grafik v práci denně používám Adobe Photoshop a nedám na něj dopustit. Je to ideální nástroj pro tvorbu a úpravu obrázků. Děkujeme vám za rozhovor. www.ifotovideo.cz 63
