SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

8

Co je dohoda a co výpověď? Jak vyjednat vyšší odstupné

Zaměstnavatel se rozhodl reorganizovat firmu a chce mi dát výpověď dohodou. Musím na to přistoupit? A budu mít nárok na odstupné? Jak mám postupovat? V první řadě je potřeba důsledně odlišit pojmy výpověď a dohoda (a to nejen u skončení pracovní smlouvy z důvodu reorganizace zaměstnavatele). Dohodu o rozvázání pracovního poměru zaměstnanec není nikdy povinen se svým zaměstnavatelem uzavřít. Proto je to dohoda, tedy dvoustranný úkon, na kterém se obě strany svobodně a bez nátlaku dohodnou a sjednají si podmínky, za kterých pracovní poměr chtějí skončit, samozřejmě včetně těch finančních. Nikomu nelze doporučit, aby podepisoval dohodu s ustanoveními, se kterými nesouhlasí nebo kterým nerozumí. Jakmile je totiž dohoda uzavřena, jen těžko se lze bránit, že podmínky nejsou vyhovující. Nezapomeňte si v dohodě před podpisem vše v klidu pozorně zkontrolovat, včetně data ukončení a data podpisu atd. Ihned vyžadujte podepsanou kopii zpět.

Když se nedohodnete, musí přijít výpověď V případě, že se na podmínkách skončení vašeho pracovního poměru nedohodnete – tedy dohodu se zaměstnavatelem uzavřít nechcete –, zaměstnavatel s vámi může ukončit pracovní poměr pouze výpovědí. Na rozdíl od dohody k tomu váš souhlas nepotřebuje – je však povinen dodržet zákonné podmínky.

30

SKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU

Nemusíte se bát ani výpověď převzít – svým podpisem pouze potvrzujete, že vám byla doručena. Nezapomeňte vždy k vašemu podpisu připojit datum, kdy jste výpověď skutečně převzal – je to důležité pro běh vaší výpovědní doby, která začne běžet prvním dnem měsíce následujícího. Pokud tedy například převezmete výpověď 15. 1., výpovědní doba začne běžet 1. 2.

Průměrný výdělek je vyšší než běžná mzda V případě výpovědi z důvodu reorganizace (organizační důvody) vám zákoník práce zaručuje právo minimálně na dva měsíce výpovědní doby a tři vaše průměrné měsíční výdělky odstupného. Průměrný výdělek je obvykle vyšší než běžná měsíční mzda, protože se do něj započítávají i poměrné části bonusů, přesčasy atd. Výpovědní doba i odstupné může být i vyšší, pokud jste na to myslel a sjednal jste si to v pracovní či jiné smlouvě. Působí-li u vás odborová organizace, mohou být další výhody upravené v kolektivní smlouvě – nezapomeňte se s ní tedy včas seznámit.

Odstupné vám náleží i při dohodě Pokud byste se rozhodl na dohodu přeci jen přistoupit, o odstupné nepřijdete. Naopak, můžete se navíc pokusit se zaměstnavatelem vyjednat odstupné vyšší – bude záležet, jak se zaměstnavatel k tomu postaví a na jakou částku bude ochoten přistoupit. Požaduje-li zaměstnavatel, abyste na základě dohody skončil s vykonáváním práce ihned po jejím uzavření, doporučujeme požadovat minimálně dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku jako kompenzaci výpovědní doby. Zaměstnavateli se vyplatí přistoupit ještě na další zvýšení, například o další měsíční výdělek jako protihodnotu za to, že jste uzavřel dohodu. Nezapomeňte, že pro zaměstnavatele je dohoda jedním z nejbezpečnějších způsobů ukončení pracovního poměru.

!

Rada na závěr Při skončení pracovního poměru vždy postupujte v klidu, bez emocí. Vše si důkladně přečtete a rozvažte – unáhlená rozhodnutí se nemusí vyplatit.

31

50 otázek a odpovědí... POZNÁMKA

Připravované změny – nárok na podporu v nezaměstnanosti po skončení pracovního poměru Od 1. 1. 2011 pravděpodobně novela zákonů v souvislosti s úspornými opatřeními v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí zasáhne do poskytování podpory v nezaměstnanosti. Pokud uchazeč o zaměstnání ukončí svůj pracovní poměr bez vážného důvodu, který je uveden v § 5 zákona o zaměstnanosti (například nezbytná osobní péči o dítě ve věku do 4 let či o jinou závislou osobu, místo výkonu nebo povaha zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera, vymezené zdravotní důvody nebo jiné vážné osobní důvody – etické, mravní či náboženské atp., nebo důvody hodné zvláštního zřetele), měla by mu být přiznána podpora po celou dobu nezaměstnanosti ve výši 45 % jeho průměrného měsíčního výdělku (dle současné právní úpravy, i dle nové právní úpravy při ukončení pracovního poměru z vážných důvodů, činí podpora 65 % průměrného výdělku za první 2 měsíce podpůrčí doby, 55 % za další 2 měsíce a 45 % až od 5. měsíce do konce podpůrčí doby). Pokud by tedy zaměstnanec například ukončil pracovní poměr výpovědí bez uvedení důvodu nebo se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu, objem jemu vyplacené podpory v nezaměstnanosti by byl nižší. Není zcela jednoznačné, zda by se tato změna dotkla i dohod o rozvázání z organizačních důvodů, vzhledem k tomu, že ty jsou uzavírány z důvodů na straně zaměstnavatele, nikoliv na straně zaměstnance. Další navrhovaná změna zákona o zaměstnanosti má přinést odložení vyplácení podpory v nezaměstnanosti v případě, že bude uchazeči poskytnuto odstupné při ukončení jeho předchozího pracovního poměru. Doba, o kterou se výplata odkládá, se má určit dle podílu výše poskytnutého odstupného a průměrného měsíčního výdělku uchazeče.

32

DOČASNÁ PRACOVNÍ NESCHOPNOST A NEMOCENSKÉ

41

Může zaměstnavatel kontrolovat, zda při nemoci držím dietu?

Bývám často nemocný, mám problém s játry. Můj zaměstnavatel po mně chce, abych mu prokazoval, jak dodržuji speciální dietu předepsanou mým lékařem, a jestli užívám správně léky, které mi lékař předepsal. Má na to vůbec právo? Co smí zaměstnavatel kontrolovat V souvislosti s vaší nemocí (správné označení je dočasná pracovní neschopnost) může zaměstnavatel kontrolovat pouze to, zda se zdržujete v místě (nahlášeného) pobytu a dodržujete rozsah a dobu povolených vycházek. Jiné vaše povinnosti, a to včetně dodržování vaší diety, zaměstnavatel rozhodně kontrolovat nemůže. Místo pobytu, kde se budete během nemoci zdržovat, hlásíte svému ošetřujícímu lékaři při vyplňování formuláře rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Nemusí jít nutně o vaše trvalé bydliště. V místě, které uvedete, se však skutečně musíte po celou dobu nemoci zdržovat (s výjimkou vycházek, pokud jsou povoleny a zaznamenány na předmětném formuláři, a rovněž případných návštěv lékaře). Místo nahlášeného pobytu i rozsah vycházek si můžete v průběhu nemoci změnit, ovšem jen s předchozím souhlasem ošetřujícího lékaře a písemným oznámením zaměstnavateli. Jeden díl formuláře rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti jste vždy povinen co nejdříve doručit svému zaměstnavateli (ledaže by vám v doručení bránily vážné překážky, pak byste rozhodnutí musel doručit po jejich odpadnutí). Na základě tohoto formuláře pak zaměstnavatel může výše uvedené skutečnosti zkontrolovat, a to kdykoliv v období 105

50 otázek a odpovědí...

prvních 14 kalendářních dnů trvání nemoci. Pokud by váš ošetřující lékař údaje o pobytu a vycházkách nevyplnil, zaměstnavatel je oprávněn si tyto informace od něj vyžádat. Lékař mu však smí sdělit pouze informace o režimu uvedené výše, nikoli „citlivé“ informace o vaší diagnóze, dietě apod.

Jak probíhá samotná kontrola Výkon kontroly režimu dočasně práce neschopného zaměstnance jste povinen svému zaměstnavateli umožnit. To platí i v případě, kdy zaměstnavatel neprovádí kontrolu sám (tento případ je velmi častý), ale prostřednictvím pověřené osoby. Tato osoba by se vám měla prokázat například plnou mocí a občanským průkazem nebo průkazem kontrolora apod. Při kontrole musí být respektováno vaše právo na ochranu soukromí, rodinného života a též nedotknutelnost obydlí. Kontrola nemá žádné oprávnění zjišťovat, co přesně děláte, zda ležíte v posteli nebo například sledujete televizi. Bez vašeho souhlasu ani nesmí kontrola vstoupit do bytu. Pokud však kontrole dveře ani neotevřete, nebude mít možnost zjistit, jestli se opravdu zdržujete v nahlášeném místě pobytu. To samé platí, pokud se kontrola k vašemu domu/bytu vůbec nedostane. Z tohoto důvodu doporučujeme udržovat funkční zvonek a řádně označené domovní dveře. Jak jsme zmiňovali výše, je vaší povinností kontrolu umožnit, tyto případy by proto zaměstnavatel mohl hodnotit stejně jako situaci, kdy vás kontrola doma nezastihne, tedy jako porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance. Pokud zaměstnavatel zjistí, že jste porušil režim dočasně práce neschopného, vyhotoví o tom záznam. Jeden stejnopis záznamu vám musí doručit, další odešle správě sociálního zabezpečení a též vašemu ošetřujícímu lékaři. Je na zvážení zaměstnavatele, jestli vám v důsledku porušení režimu sníží nebo vůbec neposkytne náhradu mzdy. Rozhodně vám však zaměstnavatel nemůže dát pro porušení výše zmíněného režimu výpověď.

106

DOČASNÁ PRACOVNÍ NESCHOPNOST A NEMOCENSKÉ

!

Rada na závěr Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnavatel nemá právo kontrolovat váš léčebný režim (lékařem předepsaný způsob léčby), tj. jestli dodržujete speciální dietu a jak užíváte léky, které vám lékař předepsal. Zaměstnavatel od vás tyto informace nemůže ani v jiné souvislosti vyžadovat, protože nijak nesouvisejí s výkonem vaší práce. Doporučuji na tuto skutečnost vašeho zaměstnavatele upozornit a rozhodně mu zdravotní detaily o vaší léčbě nesdělovat. POZNÁMKA

Připravované změny – dočasná pracovní neschopnost V současné době platí, že během prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od zaměstnavatele náhrada mzdy. Tato náhrada mzdy přísluší za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními, vyjma prvních 3 takovýchto dnů nebo nejvýše prvních 24 neodpracovaných hodin rozvržených směn (tzv. karenční lhůta). Od 1. 1. 2011 by však mělo přijetím novely zákonů v souvislosti s úspornými opatřeními v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí dojít k prodloužení doby, po kterou zaměstnanci vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to z prvních 14 kalendářních dnů na prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Třídenní karenční lhůta zůstane zachována. Zaměstnavatel tak bude moci kontrolovat dodržování režimu dočasně práce neschopného zaměstnance po dobu prvních 21 kalendářních dnů jeho nemoci.

42

Marodím už rok, čeká mě další operace. Neseberou mi dávky?

Jsem na dlouhodobé nemocenské od 15. 10. 2009. Dosud jsem podstoupila jednu operaci a další mě čeká 10. 11. 2010. Mou lékařkou mi bylo sděleno, že mám nárok na vyplácení nemocenských dávek pouze po dobu jednoho roku, ten však za několik týdnů uplyne. Jsem samoživitelka dvou dětí. Na který úřad se mám obrátit a jak tuto situaci dále řešit? Může mi být vyplácení dávek prodlouženo? 107

50 otázek a odpovědí...

Úřadem, do jehož kompetence spadá výplata nemocenského, je Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ). Je tedy třeba, abyste se obrátila na ni, a to konkrétně na tu, pod kterou spadáte (určuje se podle sídla vašeho zaměstnavatele) a která vám dosud nemocenské vyplácí. Ačkoliv je pravda, co vám říká vaše ošetřující lékařka, že dle zákona o nemocenském pojištění trvá podpůrčí doba, tj. doba, po kterou se zaměstnanci vyplácí nemocenské, nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti, je však možné tuto podpůrčí dobu prodloužit, a to i opakovaně. Pokud byste tedy výplatu nemocenského chtěla prodloužit, musíte na příslušné OSSZ podat žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Tiskopis žádosti naleznete na adrese www.cssz.cz/cz/tiskopisy/ /nemocenske–pojisteni.htm. Do žádosti budete muset vyplnit mj. údaje o zaměstnavateli, číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti či kontaktní údaje ošetřujícího lékaře.

Posudková komise může požadovat novou zdravotní prohlídku OSSZ vaši žádost předloží k posouzení posudkové lékařské komisi a ta na základě vaší zdravotní dokumentace, eventuálně vaší zdravotní prohlídky, posoudí váš stávající zdravotní stav. Na základě lékařské zprávy od posudkové komise pak OSSZ rozhodne, zda a na jakou dobu vám výplatu nemocenského prodlouží. Předpokladem pro to, aby byla výplata nemocenského prodloužena, je skutečnost, že práce neschopný nabude v krátké době znovu pracovní schopnosti, nejdéle však do 350 kalendářních dnů od uplynutí podpůrčí doby. Pokud vzhledem k vašemu současnému zdravotnímu stavu lze předpokládat, že byste do 350 kalendářních dní opět mohla začít vykonávat výdělečnou činnost, lze se domnívat, že by vám měla být výplata nemocenského prodloužena.

Výplata se prodlužuje jen o tři měsíce, žádat lze ale opakovaně Výplata nemocenského je prodloužena vždy nejdéle o 3 měsíce, o prodloužení však lze žádat opakovaně. Výplata nemocenského vám tak 108

DOČASNÁ PRACOVNÍ NESCHOPNOST A NEMOCENSKÉ

celkově může být postupně prodloužena až o dalších 350 kalendářních dnů ode dne, kdy vám skončila podpůrčí doba. Doporučovali bychom vám tedy navštívit příslušnou OSSZ, požádat o sdělení, kdy přesně vám současná podpůrčí doba skončí a podat si žádost o výplatu nemocenského po uplynutí podpůrčí doby. Vyřízení žádosti samozřejmě může nějakou dobu trvat, a tak bude nejlépe požádat co nejdřív, abyste pak nezůstala bez výplaty nemocenského. Kontakty na jednotlivé pobočky OSSZ můžete nalézt na adrese: www.cssz.cz/cz/kontakty.

43

Vyhodili mě, od té doby marodím. Musím na úřad práce?

Jsem ročník 1954. K 31. 1. 2010 jsem byla po 25 letech propuštěna ze zaměstnání z důvodu zrušení mého systemizovaného místa. Dne 1. 2. 2010 jsem byla přijata do nemocnice, kde následovala 2. 2. 2010 operace. Zároveň mně v nemocnici vystavili potvrzení o pracovní neschopnosti. Využila jsem ochranné lhůty a každý měsíc zasílám prostřednictvím svého bývalého zaměstnavatele na OSSZ „potvrzení o trvání PN“. Přesto si nejsem jista, zda jsem se měla povinně hlásit například na úřadu práce, či jiném úřadu? Vzhledem k tomu, že jste byla uznána dočasně práce neschopnou v tzv. ochranné lhůtě, váš postup, kdy jste prostřednictvím vašeho bývalého zaměstnavatele zasílala OSSZ potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti, byl správný. Podle zákona o nemocenském pojištění vám totiž nemocenské náleží také v případě, kdy ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti dojde v rámci 7 kalendářních dnů po zániku vašeho zaměstnání. Pokud jde o úřad práce, tak zde se hlásíte dobrovolně. Žádný právní předpis vám tuto povinnost neukládá, a proto nemusíte mít obavu, že byste v této souvislosti porušila svou povinnost. V době, kdy jste uznána

109

50 otázek a odpovědí...

dočasně práce neschopnou, by vás úřad práce navíc ani zaevidovat nemohl. Během vaší pracovní neschopnosti vám nevznikla ani povinnost nahlásit skončení pracovního poměru jinému úřadu, tedy například zdravotní pojišťovně nebo správě sociálního zabezpečení. Skončení vašeho pracovního poměru musel však správě sociálního zabezpečení a vaší zdravotní pojišťovně nahlásit váš bývalý zaměstnavatel.

Na úřad stačí zajít po skončení neschopnosti Pokud po ukončení vaší dočasné pracovní neschopnosti nenastoupíte zpět do zaměstnání nebo nezačnete podnikat, doporučujeme vám co nejdříve se zaevidovat na úřadu práce. V opačném případě vám vznikne povinnost přihlásit se na vaší zdravotní pojišťovně a platit si zdravotní pojištění (v současnosti 1 080 Kč měsíčně). Během dočasné pracovní neschopnosti a v době, kdy jste vedena na úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání, za vás platí zdravotní pojištění stát. Do evidence uchazečů o zaměstnání se můžete přihlásit na úřadě práce v místě vašeho trvalého bydliště, a to na základě žádosti o zprostředkování zaměstnání. Do evidence budete zařazena ode dne podání žádosti. Pozor, připomínáme, že evidencí na úřadu práce se nehlásíte pouze o podporu v nezaměstnanosti, ale vždy úřad práce žádáte o zprostředkování zaměstnání. V případě, že nastoupíte do práce, jste povinna úřadu práce tuto skutečnost oznámit nejpozději do 8 kalendářních dnů.

110