Skládkový workshop Liberec-Žitava 2016 Skládka jako poslední možnost Aktuální otázky vyplývající z hierarchie nakládání s odpady

Skládkový workshop Liberec-Žitava 2016 Skládka jako poslední možnost Aktuální otázky vyplývající z hierarchie nakládání s odpady 3.-4. listopadu 2016

Deponieworkshop Liberec-Zittau 2016 Deponie als letzte Möglichkeit Aktuelle Fragen, die sich aus der Abfallhierarchie ergeben 03.-04. November 2016

ˇ ´ 12. Skladkov´ y workshop Liberec-Zitava

´ Skladka jako posledn´ı moˇznost ´ ı otazky ´ ´ an´ ´ ı s odpady Aktualn´ vypl´yvaj´ıc´ı z hierarchie naklad

12. Deponieworkshop Liberec-Zittau

¨ Deponie als letzte Moglichkeit Aktuelle Fragen, die sich aus der Abfallhierarchie ergeben

Liberec 2016

Podpora ´ Tato akce je podpoˇrena z prostˇredku˚ Evropske´ unie prostˇrednictv´ım Programu spoluprace ˇ ´ Sasko 2014-2020 – cˇ ´ıslo projektu 100246598. Ceska´ republika-Svobodn´y stat

¨ Forderung ¨ Diese Veranstaltung wird durch das SN-CZ 2014-2020 - Programm der EU zur Forderung der grenzuberschreitenden Zusammenarbeit zwischen dem Freistaat Sachsen und der Tsche¨ ¨ chischen Republik gefordert – Projektnr.: 100246598.

´ s Zedek odborn´y editor: Lukaˇ technick´y editor: Kamil Neˇsetˇril pˇreklady provedl: Sven Dietrich ´ ´ Sborn´ık byl pˇripraven s vyuˇzit´ım typografickeho systemu LATEX.

Obsah ´ cinnost ˇ U evropskych ´ pˇredpisu˚

7

Havelka, P. ˇ ve svetle ´ rstv´ı v CR ˇ vyhlaˇ ´ sene´ evropske´ strategie . . . . . . . . . Odpadove´ hospodaˇ

9

Stock, U.; Bittrich, S. ´ ı odpadu, ´ ı odpadu˚ proti mechanickoPoˇzadavky na zpracovan´ ˚ pˇredevˇs´ım diskuse o spalovan´ ´ ´ ı odpadu˚ z nemeck ˇ ´ biologickemu zpracovan´ eho pohledu . . . . . . . . . . . . . . 11 ´ a, ´ D. Hrask ´ ´ ı odpadu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zpusoby energetickeho vyuˇz´ıvan´ ˚

25

Witkowski, W.; Beyer, G. ´ ´ ı, stavba a zprovoznen´ ˇ ı zaˇr´ızen´ı pro zpracovan´ ´ ı odpadu s kompostarnou ´ Planov an´ v Marszoweˇ (Polsko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

´ u˚ pro stavbu skladek ´ Vyuˇzit´ı stavebn´ıch material

33

Egloffstein T.; Sehrbrock, U. ´ ıch stavebn´ıch material ´ u˚ – Poˇzadavky a jejich Prukazn´ ı zkouˇsky pˇr´ırodn´ıch, mineraln´ ˚ ´ ı v Nemecku ˇ prakticke´ prosazovan´ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

35

Sandig, F.; Al-Akel, S.; Thiele, R.; Engel, J. ´ u˚ - moˇznosti a hranice . . . . . . . . . . . Aplikace technick´ych rekultivaˇcn´ıch substrat

39

´ M. Hrabˇcak, ˇ ´ Stvrt´ y rozmer skladky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

55

Schneider, P.; Muller, M.; Hebner, A.; Kopielski, K.; Schrickel, M.; Fabian, H. ¨ ´ ´ ıch mineraln´ ´ ıch stavebn´ıch Moˇznosti alternativn´ı izolace skladky pomoc´ı sekundarn´ hmot v tuzemsku a v zahraniˇcn´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

63

ˇ r´ıc´ı technika Aplikovana´ informatika a meˇ

77

Dunger, V.; Muller, M.; Winter, C.; Winter, J. ¨ ˇ ı povrchu v Sasku a zmeny ˇ klimatu . . . . . . . . . . . . . . . . . . Hydrologie zajiˇsten´

79

Datel, J. V. ´ ´ ´ ıho monitoringu odkaliˇst’ . . . . . . . . . . . Zasady geotechnickeho a environmentaln´

93

Weber K. ´ ˇ ´ nasledn ´ ´ ce . . . . . . . . . . . . . 111 Automatizovan´y monitoring skladky behem faze e´ peˇ

3

Kast, G. ˇ ren´ı objemoveho ´ ´ ıch a diskontinualn´ ´ ıch metod Meˇ obsahu vody pˇri vyuˇzit´ı kontinualn´ ˇ ren´ı v hydrologicke´ vrstveˇ skladky ´ meˇ v Bavorsku . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 ´ ˇ o skladky ´ Techniky nasledn e´ pe´ ce

119

Drews, R. ´ ´ ˇ ı povrchu˚ skladek ´ ´ Nakladov eˇ efektivn´ı a n´ızkoudrˇ odvodnen´ s pˇrihlednut´ ım ´ zbove´ systemy ´ ke specifick´ym poˇzadavkum hydrologick e vrstvy. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 ˚ Beck-Broichsitter, S.; Fleige, H.; Horner, R. ´ ´ ıho zakryt´ı povrchu . . . . . . . . . . . . . . 143 Dlouhodoba´ uˇ mineraln´ ´ cinnost doˇcasneho Steinbrecht, D.; Rickert, I. ´ ı skladkov´ ´ Likvidace a energeticke´ vvyuˇz´ıvan´ ych plynu˚ . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153 Neˇsetˇril, K. ´ pro monitoring skladek ´ Informaˇcn´ı system . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 ˇ ı temata ´ Aplikovana´ geologie a dals´

165

Zeman, J. ´ ach ´ Geochemie sloˇzit´ych interakc´ı odpadu˚ a infiltraˇcn´ıch vod na skladk . . . . . . . . . 167 ´ rova, ´ K.; Ambroˇzova, ´ V. Hrabal, J.; Kovaˇ ˇ sten´ ˇ ı skladkov´ ´ ´ Ciˇ ych v´yluhu˚ kombinovanou membranovou technologi´ı s pouˇzit´ım bio´ u˚ pˇredˇciˇsten´ ˇ ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 179 logick´ych system Gerth, A.; Hebner, A.; Kopielski, K.; Schneider, P. ˇ Minoveˇ mest ´ ´ ´ v Ho Ci ˇ eˇ . . . . . . . . . . . . . 187 Nasledn e´ vyuˇzit´ı lokality skladky Go` Cat Clemenz, P.; Weber, I.; Dedek, M.; Pabel, R.; Schoenherr, J.I.; Dunger, V.; Schulz, R.; Engel, J.

´ ıch inˇzen´yrsk´ych postupu˚ pro udrˇzitelne´ vyuˇzit´ı pud V´yvoj environmentaln´ . . . . . . . 199 ˚ ´ V. Pelantova, ´ Problematika cˇ ern´ych skladek

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

4

Inhaltsverzeichnis Auswirkung von EU-Richtlinien

7

Havelka, P. ¨ ¨ Abfallwirtschaft in der Tschechischen Republik angesichts der erklarten europaischen Strategie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

9

Stock, U.; Bittrich, S. Anforderungen an die Abfallbehandlung, insbesondere die Diskussion um Abfallverbrennung kontra mechanisch-biologische Abfallbehandlung aus deutscher Sicht

11

´ a, ´ D. Hrask ¨ Moglichkeiten einer energetischen Abfallnutzung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

25

Witkowski, W.; Beyer, G. Planung, Bau und Inbetriebnahme von Abfall-aufbereitungsanlagen und die Abfallanlage mit Kompostierung in Marszow (Polen) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

31

Verwendung von Baustoffen im Deponiebau

33

Egloffstein T.; Sehrbrock, U. Eignungsnachweise nach BQS fur mineralische Baustoffe – Anforderungen ¨ naturliche ¨ und praktische Umsetzung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

35

Sandig, F.; Al-Akel, S.; Thiele, R.; Engel, J. ¨ Anwendungen fur und Grenzen ¨ technische Rekultivierungs-Substrate – Moglichkeiten

39

´ M. Hrabˇcak, Die vierte Dimension einer Deponie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

55

Schneider, P.; Muller, M.; Hebner, A.; Kopielski, K.; Schrickel, M.; Fabian, H. ¨ ¨ Moglichkeiten alternativer Deponieabdichtungen mit mineralischen Ersatzbaustoffen im In- und Ausland . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

63

Angewandte Informatik und Umwelt-Messtechnik

77

Dunger, V.; Muller, M.; Winter, C.; Winter, J. ¨ ¨ Der Wasserhaushalt von Oberflachensicherungen Sachsens im Klimawandel . . . . .

79

Datel, J. V. ¨ Prinzipien des geotechnischen Monitorings und Umweltmonitorings von Klarteichen .

93

Weber K. Automatisierte Deponieuberwachung in der Nachsorgephase . . . . . . . . . . . . . . 111 ¨

5

Kast, G. Zur Messung des volumetrischen Bodenwassergehaltes bei Einsatz von kontinuierlichen und diskontinuierlichen Mess-methoden in einer Wasserhaushaltsschicht einer Deponie in Bayern . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 Umwelttechnik bei der Nachsorge von Deponien

119

Drews, R. ¨ ¨ Kostengunstige und nachsorgearme Oberflachenentw asserungs-einrichtungen auf De¨ ponien bei Berucksichtigung der besonderen Anforderungen einer Wasserhaushalts¨ schicht . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121 Beck-Broichsitter, S.; Fleige, H.; Horner, R. ¨ ¨ Langzeitwirkung einer temporaren mineralischen Oberflachenabdichtung . . . . . . . 143 Steinbrecht, D.; Rickert, I. Entsorgung von und Energiegewinnung aus Deponiegasen . . . . . . . . . . . . . . . 153 Neˇsetˇril, K. Informationssystem fur ¨ das Monitorring einer Deponie . . . . . . . . . . . . . . . . . . 163 Angewandte Geologie, Sonstiges

165

Zeman, J. Geochemie komplexer Wechselwirkungen des Abfalls und des Sickerwassers auf Deponien . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 ´ rova, ´ K.; Ambroˇzova, ´ V. Hrabal, J.; Kovaˇ Reinigung des Deponiesickerwassers mit Hilfe einer kombinierten membranengestutzten ¨ Technologie unter Anwendung biologischer Systeme der Vorbehandlung . . . . . 179 Gerth, A.; Hebner, A.; Kopielski, K.; Schneider, P. ´ in Ho Chi Minh City . . . . . . . . . . . . 187 Nachnutzung des Deponiestandortes Go` Cat Clemenz, P.; Weber, I.; Dedek, M.; Pabel, R.; Schoenherr, J.I.; Dunger, V.; Schulz, R.; Engel, J.

Entwicklung umweltingenieurtechnischer Verfahren zur nachhaltigen Bodenressourcennutzung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 ´ V. Pelantova, Problematik der illegalen Abfallablagerung . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 207

6

ˇ r´ıc´ı Aplikovana´ informatika a meˇ technika Angewandte Informatik und Umwelt-Messtechnik

77

78

´ ´ ´ ıho monitoringu odkalist ˇ’ Zasady geotechnickeho a environmentaln´

Prinzipien des geotechnischen Monitorings und ¨ Umweltmonitorings von Klarteichen ˇ Datel1 Josef Vojtech

Abstrakt ˇ ´ V uvodu pˇr´ıspevek struˇcneˇ shrnuje problematiku ukladan´ ych odpadu˚ na odkaliˇst´ıch. V pˇr´ı´ ´ ´ padeˇ nebezpeˇcn´ych vlastnost´ı ukladan´ ych odpadu˚ (toxicke´ kovy, radioaktivn´ı latky) se jedna´ ´ eˇ ˇ z zˇ ivotn´ıho prostˇred´ı, k jej´ızˇ eliminaci nutno vynakladat ´ o trvalou zat znaˇcne´ usil´ ´ ı spojene´ se ˇ ˇ jeho oddelen´ ˇ ım od okoln´ıho zˇ ivotn´ıho prostˇred´ı po uzavˇren´ı odzabezpeˇcen´ım telesa odkaliˇste, ˇ bezpeˇcn´ym naklad ´ an´ ´ ım s prusakov´ ´ cn´ym kaliˇste, ymi vodami, a prakticky trval´ym a finanˇcneˇ naroˇ ˚ ´ a environmentaln´ ´ ıho stavu odkaliˇste. ˇ Dale ´ jsou shrnuty aspekty gemonitoringem technickeho ´ ´ ı metody, geodetick´y monitoring, pˇresna´ inklinometotechnickeho monitoringu odkaliˇst’ (vizualn´ ˇ ren´ı porov´ ´ ych tlaku, ´ ı (3D inklinometrie, magneticke´ metody). rie, meˇ ˚ svahov´ych deformac´ı hraz´ ˇ ruje na mnoˇzstv´ı i kvalitu vˇsech druhu˚ vod v odkaliˇsti a v jeho Hydrologick´y monitoring se zameˇ ´ ı odkaliˇst´ıch vod, prusakov ˇ s´ıch drenaˇ ´ z´ı, nahodn ´ okol´ı (odtok cˇ i cˇ erpan´ a´ voda vnitˇrn´ıch a vnejˇ e´ ˚ ´ okol´ı odkaliˇsteˇ vˇcetneˇ hodnocen´ı a havarijn´ı prusaky, povrchove´ a podzemn´ı vody v bl´ızkem ˚ ˇ eho ´ ´ eru ˇ jsou zm´ıneny ˇ ´ ´ ıho monitoringu, povodnov rizika). V zav dalˇs´ı souˇcasti environmentaln´ ´ ı zejmena ´ ´ an´ ´ ı radioaktivn´ıch odpadu, ˇ zby a upravy aktualn´ v pˇr´ıpadeˇ uklad uranove´ ˚ napˇr. z teˇ ´ ´ u, rudy (praˇsnost, monitoring trasy dopravy material ˚ radiologick´y monitoring zˇ ivotn´ıho prostˇred´ı ´ ˇ tak se specifiky a dotˇcen´ych osob aj.). Problematika je prob´ırana jak za provozu odkaliˇste, ˇ monitoringu po uzavˇren´ı a rekultivaci odkaliˇste.

Kurzfassung ¨ In der Einfuhrung in den Beitrag wird kurz die Problematik der Ablagerung von Abfallen in ¨ ¨ ¨ Klarteichen zusammengefasst. Im Fall von gefahrlichen Eigenschaften mancher abgelagerter ¨ (toxische Metalle, radioaktive Stoffe) handelt es sich um eine anhaltende UmweltbeAbfalle lastung, zu deren Beseitigung aufwendige Bemuhungen notwendig sind, die mit der Absiche¨ ¨ ¨ rung des Korpers des Klarteiches, seiner Trennung von der umliegenden Umwelt nach der Stilllegung, einem sicheren Umgang mit dem Sickerwasser und einem praktisch dauerhaften und finanziell aufwendigen Monitorring des technischen sowie environmentalen Zustandes des ¨ ¨ Klarteiches zusammenhangen. Des Weiteren werden in dem Beitrag Aspekte des geotechni¨ ¨ schen Monitorrings der Klarteiche zusammengefasst (visuelle Methoden, geodatisches Monitorring, eine genaue Abweichungsmessung, Messung des Porendrucks, der Hangverformung von Staumauern (3D-Abweichungsmessung, magnetische Methoden). Das hydrologische Mo¨ samtlicher ¨ ¨ ¨ nitoring zielt auf die Menge und Qualitat Gewasser im Klarteich und in seiner Um¨ ¨ gebung (Abfluss oder Hebung des Wassers, Sickerwasser der inneren und außeren Dranage, ¨ fluchtige sowie Havariedurchsickerungen, Oberflachenund Grundwasser in der nahen Umge¨ ¨ bung des Klarteiches einschließlich einer Auswertung des Hochwasserrisikos). Im abschließen¨ den Teil werden weitere Bestandteile des Umweltmonitorrings erwahnt, die insbesondere im ¨ Fall der Ablagerung von radioaktiven Abfallen, zum Beispiel aus dem Abbau und Aufbereitung von Uranerzen (Staubgehalt, Monitorring der Transportstrecke der Materialien, radiologisches Monitorring der Umwelt sowie der betroffenen Personen etc. ) wichtig sind. Die Problematik ¨ wird fur behandelt, es werden auch Besonderheiten nach der ¨ die Betriebszeit des Klarteiches ¨ Stilllegung und Rekultivierung des Klarteiches angesprochen. 1 ˇ Pˇr´ırodovedeck a´ fakulta Univerzity Karlovy, Albertov 6, 128 43 Praha 2, [email protected]

93

´ 1 Uvod ˇ s´ım zpusobem ´ an´ ´ ı ruzn´ ˇ zOdkaliˇsteˇ jsou doposud nejˇcastejˇ uklad ˚ ˚ ych odpadu, ˚ pˇredevˇs´ım z teˇ ´ ı rud, dale ´ i elektrarensk´ ´ ´ u˚ podobneho ´ by a zpracovan´ ych pop´ılku, ˚ a dalˇs´ıch odpadn´ıch material typu. Vzhledem k cˇ aste´ vyˇssˇ ´ı nebezpeˇcnosti odpadu˚ (kvuli ˚ obsahum ˚ toxick´ych, radioaktivn´ıch ´ ´ ı zat ´ eˇ ˇ z lokality, a dalˇs´ıch nebezpeˇcn´ych latek) jde o dlouhodobou aˇz trvalou environmentaln´ ˇ kde je odkaliˇsteˇ um´ısteno. S t´ım souvis´ı i poˇzadavky na podrobn´y a prakticky trval´y monitoring ˇ telesa odkaliˇsteˇ [6]. V dalˇs´ım textu jsou shrnuty zkuˇsenosti s monitoringem odkaliˇst’ na pˇr´ıkladu odkaliˇst’ souˇ zbou a zpracovan´ ´ ım uranove´ rudy [6]. Jedna´ se o velmi sledovane´ lokality, kde visej´ıc´ıch s teˇ ˇ Pouˇz´ıvane´ pˇr´ıstupy a metody lze urove nˇ zabezpeˇcen´ı a monitoringu dosahuje vysoke´ urovn e. ´ ´ ´ tak vhodneˇ vyuˇz´ıt i na dalˇs´ıch lokalitach.

2

ˇ’ Druhy odkalist

´ an´ ´ ı hluˇsiny po teˇ ˇ zbeˇ a zpracovan´ ´ ı, Pˇri souˇcasne´ urovni znalost´ı, je moˇzne´ shrnout uklad ´ ´ nasleduj´ ıc´ım zpusobem [2]: ˚ ´ ´ ´ povrchu nebo na svahu, • depozice na povrchu - konstrukce nasypu systemu, na rovnem ´ ´ do vyhloubeneho ´ • podzemn´ı kontejnment - vracen´ ı materialu prostoru v povrchov´ych cˇ i hlubinn´ych dolech, ´ ze nebo ˇreky. • dalˇs´ı depozice - hluboka´ jezera, nadrˇ

´ ´ d) deprese terenu ´ [6]. Obrazek 1: Typy odkaliˇst’ - a) udol´ ´ ı, b) svah, c) ploch´y teren, 2.1

ˇ ı odkalist ˇ ’ na povrchu Um´ısten´

´ ımu omezen´ı rizik kontaminace okoln´ıho prostˇred´ı jsou nejv´yhodnejˇ ˇ s´ı odKvuli ˚ potencialn´ ´ ´ ´ svet ˇ eˇ se nachaz´ ´ ı kaliˇsteˇ umist’ovana na povrchu terenu. Obrovske´ mnoˇzstv´ı odkaliˇst’ po celem ’ ´ ˇ ´ ´ na povrchu nebo nad n´ım. Typy odkaliˇst ve velke m´ıre zavisej´ı na morfologii terenu vybrane´ lokality. Oznaˇcen´ı odkaliˇst’ jsou odvozena z jejich konstrukce: ´ ´ • rovinna´ odkaliˇsteˇ s naspy kolem celeho obvodu, ´ ´ • udoln´ ı odkaliˇsteˇ s jedn´ım nebo v´ıce hrazov´ ymi systemy, ´ ´ • svahova´ odkaliˇsteˇ s hrazemi ve svahu. ´ ´ ´ Rovinna´ odkaliˇsteˇ s naspy kolem celeho obvodu jsou konstruovany pouze tehdy, pokud ´ y jin´y typ odkaliˇsteˇ je provediteln´y. Je to technicky a stavebneˇ nejmen ´ eˇ v´yhodn´y typ odzˇ adn´ ˇ vyˇzaduje obrovske´ mnoˇzstv´ı materialu ´ na nasypov ´ kaliˇste, e´ konstrukce. Takova´ odkaliˇsteˇ mo´ ıkov´y, kruhov´y, ovaln´ ´ y, nepravideln´y. Z ekonomick´ych duvod hou m´ıt libovoln´y tvar - obdeln´ u˚ ˚ 94

´ ´ ´ je za t´ım uˇ ´ hrubozrnnejˇ ˇ s´ı a vzhledem k cˇ astemu nedostatku jineho materialu, ´ celem pouˇz´ıvan ´ z teˇ ˇ zby a zpracovan´ ´ ı rudy. odpadov´y material ´ maj´ı ale nejmenˇs´ı environmentaln´ ´ ı rizika – lze je uˇ Odkaliˇsteˇ na povrchu terenu ´ cinneˇ odizo´ eˇ odvodnovat ˇ ´ lovat od podloˇz´ı (rovinna´ dostupna´ plocha), je moˇzne´ je optimaln a lze je nejlepe ze vˇsech stran monitorovat a sledovat. Nutn´ym pˇredpokladem tohoto tvrzen´ı je ale skuteˇcnost, ˇ ˇ zˇ e jsou um´ıstena mimo inundaˇcn´ı uzem´ ı a nehroz´ı zaplaven´ı odkaliˇsteˇ povodnovou vlnou. ´ ´ ´ bud’ na plnou definitivn´ı v´ysˇ ku hraze, ´ ´ ı z konstrukce Naspy jsou konstruovany nebo sestavaj´ ´ ´ ´ zemn´ı hraze s dalˇs´ımi postupneˇ budovan´ymi vyˇssˇ ´ımi nasypy. Tyto vyˇssˇ ´ı nasypy mohou b´yt ˇ konstruovane´ nekolika zpusoby: ˚ ´ ı proti proudu, kde je osa vyv´ysˇ ene´ hraze ´ ´ • zvyˇsovan´ odsazena od osy pˇredchoz´ı hraze ˇ ˇ vyˇssˇ ´ı hraze ´ jsou tak cˇ asteˇ ´ cneˇ situovany ´ na uloˇzenem ´ masmerem ke stˇredu odkaliˇste; ´ terialu, ´ ı hraz´ ´ ı po proudu (na vzduˇsne´ strane), ˇ kde je zv´ysˇ ena´ hraz ´ konstruovana ´ • zvyˇsovan´ pˇri´ ım materialu ´ na pˇredn´ı straneˇ spodn´ı hraze; ´ ´ je stabilnejˇ ˇ s´ı a zvetˇ ˇ suje podan´ takova´ hraz ˇ vyˇzaduje vˇsak vetˇ ˇ s´ı mnoˇzstv´ı konstrukˇcn´ıho materialu, ´ stupneˇ plochu odkaliˇste, ´ ı hraze ´ v jej´ı ose, coˇz omezuje rozˇsiˇrovan´ ´ ı odkaliˇsteˇ na dalˇs´ı pozemky. • zvyˇsovan´

´ ´ ı odkaliˇste: ˇ a) zvyˇsovan´ ´ ı proti Obrazek 2: Pˇr´ıcˇ ne´ ˇrezy ukazuj´ıc´ı ruzn ˚ e´ techniky pro zv´ysˇ en´ı hraz´ ´ ı po proudu, c) zvyˇsovan´ ´ ı v ose zakladn´ ´ ´ [6]. proudu, b) zvyˇsovan´ ı hraze ´ an´ ´ ı radioaktivn´ıho materialu ´ v konstrukci hraze ´ ´ V pˇr´ıpadeˇ uklad systemu, je nutne´ pokr´yt ´ ´ vzduˇsne´ strany nasyp u˚ pˇr´ısluˇsn´ym izolaˇcn´ım materialem, aby se minimalizoval unik radonu ´ ˇ ´ ´ a take´ se zajistila dlouhodoba´ stabilita telesa nasypu. Z pˇr´ıkladu˚ rovinneho typu odkaliˇst’ lze ´ jmenovat napˇr. Ranger a Olympic Dam (Australie), Key Lake (Kanada), Homestake, Kerr McGee, nebo Ambrosia Lake (USA). 2.2

´ ˇ eˇ Udoln´ ı a svahova´ odkalist

´ ˇ volen´y typ odkaliˇst’. Jsou konstruovany ´ ´ ım syUdoln´ ı odkaliˇsteˇ jsou nejˇcasteji vybudovan´ ´ ´ ı nasypu ´ pane´ hraze pˇres vybrane´ udol´ je shodne´ s pˇredchoz´ım ty´ ı. Konstrukce i zvyˇsovan´ ˇ V´yhody zahrnuj´ı pˇr´ıznive´ geologicke´ a hydrogeologicke´ pomery, ˇ ktere´ minimapem odkaliˇste. ´ ı hrazov ´ ´ ´ lizuj´ı moˇzne´ selhan´ eho systemu v dusledku pˇr´ırodn´ıch katastrof, jako jsou povodneˇ ˚ ˇ resen´ı. Za nev´yhodu lze oznaˇcit vyˇssˇ ´ı naroky ´ ˇ ı lokality, na zachynebo zemetˇ na odvodnen´ ´ ˇ ı a izolace povrchoveho ´ cen´ı povrchov´ych i podzemn´ıch vod drenovan´ ych udol´ ´ ım, zatrubnen´ ´ ı apod. Svahova´ odkaliˇsteˇ maj´ı podobn´y charakter, i ta obvykle toku, pokud se v udol´ ´ ı nachaz´ 95

ˇ vyuˇz´ıvaj´ı morfologicke´ deprese ve svahu (napˇr. boˇcn´ı udol´ ´ ı). Jako pˇr´ıklad tohoto typu odkaliˇste, ´ zi pod Ralje moˇzne´ zm´ınit Cluff Lake, Saskatchewan, Kanada, nebo odkaliˇsteˇ DIAMO ve Straˇ ˇ e´ udol´ ´ rybn´ıku). skem (melk ´ ı po b´yvalem 2.3

ˇ eˇ Podpovrchova´ odkalist

ˇ ı uloˇzen´ych odpadu˚ od povrchu Tato metoda kontejnmentu zajiˇst’uje dlouhodobe´ oddelen´ ´ ´ muˇ ´ ıc´ıch vyteˇ ˇ zen´ych prostor jak v povrchov´ych, terenu. Plaven´y material ˚ ze b´yt uloˇzen do stavaj´ tak hlubinn´ych dolech. V´yhody podzemn´ıho uloˇzen´ı zahrnuj´ı minimalizaci potˇreby dalˇs´ıch po´ aˇ ´ ru, zemku˚ a omezen´ı moˇzn´ych katastrofick´ych scen ˚ protoˇze vˇsechny vstupy do dolu jsou ´ ˇ zen´y a zpracovan´y manasledn eˇ uzavˇreny. Omezeno je i riziko eroze a uniku radonu. Vyteˇ ´ ´ se vrac´ı zpet ˇ do puvodn´ ´ ´ moˇznosti skladkov ´ ´ ı terial ıho horninoveho prostˇred´ı. Nev´yhody teto an´ ˚ ´ ´ souvisej´ı s existenc´ı cizorod´ych chemick´ych latek po uprav eˇ rudy, ktere´ – spoleˇcneˇ s latkami ´ ´ mnoˇzstv´ı rudy mohou zpusobovat ´ ze zbytkoveho problemy s kontaminac´ı okoln´ıch podzemn´ıch ˚ ˇ en´ ˇ ı prostoru obvykle nen´ı moˇzne). ´ vod (dokonale´ utesn ˇ ˇreˇsen´ı ze sveta ˇ lze jmenovat napˇr. Ranger a Nabarlek(Australie), ´ Mezi pˇr´ıklady techto Seˇ ¨ (Nemecko), ˇ elingstadt MAPE Mydlovary (Cesk a´ republika), Spook (USA), Rabbit Lake a Key Lake (Kanada). 2.4

´ an´ ´ ı odpadu˚ do hlubokych Uklad ´ jezer

ˇ zby a zpracovan´ ´ ı rud ukladaly ´ V minulosti se v Kanadeˇ odpady z teˇ do hlubok´ych jezer, ˇ kde obrovske´ mnoˇzstv´ı jezer na odlehl´ych m´ıstech toto ˇreˇsen´ı ve sve´ dobeˇ umoˇznovalo. V ro´ ce 1950, odpad z upraven rudu Lorado a Gunnar se zaˇcal ukladat do jezer Nero a Mudford, ´ ´ ˇ ı. Je zˇrejme, ´ zˇ e tento zpusob ´ an´ ´ ı nebezpeˇcn´ych a to bez jakekoliv kontroly nebo zajiˇsten´ uklad ˚ ´ a cele´ zˇ ivotn´ı odpadu˚ ma´ velmi negativn´ı dopad stav pˇr´ırodn´ıch vod, na cel´y vodn´ı ekosystem ´ obyvatelstva v uzem´ prostˇred´ı, vˇcetneˇ dotˇceneho ı. Dnes jde tedy o naprosto nepˇrijateln´y zpusob ´ ˚ ´ an´ ´ ı s odpadem, vytvaˇ ´ rej´ıc´ı trvalou ekologickou zat ´ eˇ ˇ z a vaˇ ´ zne´ poˇskozen´ı zˇ ivotn´ıho pronaklad ´ ´ jezer. stˇred´ı. Moˇznosti nasledn e´ sanace jsou omezene´ kvuli ˚ velk´ym hloubkam

3

ˇ’ Geotechnicky´ monitoring odkalist

ˇ tvoˇrit ned´ılnou souˇcast ´ kaˇzde´ v´yznamne´ a sloˇzite´ stavby, Geotechnick´y monitoring by mel ´ ı odkaliˇsteˇ je. Tento monitoring pomah ´ a´ k posouzen´ı chovan´ ´ ı stavby jakou urˇciteˇ konstrukce hraz´ ˇ ´ ı moˇzn´ych rizik v prub ˇ a umoˇznuje pˇredv´ıdan´ a po ukonˇcen´ı jej´ıho provozu. Monitorovac´ı ˚ ehu ´ je nutne´ zejmena ´ ´ ı geotechnickeho ´ ´ ı je bud’ komsystem v pˇr´ıpadech, kdy pˇredpov´ıdan´ chovan´ plikovane´ (vlivem komplikovanosti stavby nebo okoln´ıch pˇr´ırodn´ıch podm´ınek) nebo, pokud ´ ´ nemuˇ pomoc´ı matematickeho modelu, pˇr´ıpadneˇ pokud hroz´ı v´y˚ ze b´yt dostateˇcneˇ popsano ˇ i toto plat´ı v pˇr´ıpadeˇ odznamna´ rizika, takˇze stavba vyˇzaduje nadstandardn´ı pozornost (opet kaliˇst’) [3]. ´ neslouˇz´ı jen k monitorovan´ ´ ı projektu jako takoveho. ´ Monitorovac´ı system Pouˇz´ıva´ se i ke ´ masivu, kter´y podleh ´ a´ zmen ˇ eˇ puvodn´ ˇ ’ove-deformaˇ ˇ kontrole odezvu horninoveho ıch napet cn´ıch ˚ podm´ınek. ˇ b´yt standardneˇ kombinovan ´ s numerick´ym modelovan´ ´ ım, ktere´ umoˇznuje ˇ Monitoring by mel ˇ ych dat, a korektneˇ stanovit interval hodnot, ve kter´ych by se sofistikovane´ hodnocen´ı zjiˇsten´ ˇ meˇ ˇ rene´ veliˇciny pohybovat. Pˇri pˇrekroˇcen´ı techto ˇ ´ tzv. varovne´ mely hodnot jsou pak navrhovany stavy. Jednotlive´ varovne´ stavy charakterizuj´ı hodnocene´ deformace nebo poruchy, pro ktere´ ´ jsou navrˇzena pˇr´ısluˇsna´ opatˇren´ı. Tato opatˇren´ı jsou obvykle aplikovana, jakmile sledovane´ veliˇciny pˇrekroˇc pˇrijatelne´ meze. ´ by mel ˇ b´yt zaveden s urˇcit´ym pˇredstihem pˇred proveGeotechnick´y monitorovac´ı system ´ a´ beze zmen ˇ ani po dobu v´ystavby ani po dobu zˇ ivotnosti den´ım stavby a obvykle nezust ˚ av

96

ˇ ˇ eny ˇ po dosaˇzen´ı limitn´ıch hodkonstrukce. Napˇr. nekter e´ monitorovac´ı prvky mus´ı b´yt vymen ´ muˇ ˇ rena´ m´ısta cˇ i veliˇciny, kdykoli je zjiˇsteno, ˇ not, cel´y system ˚ ze vyˇzadovat rozˇs´ıˇren´ı o dalˇs´ı meˇ ´ ı poˇzadovane´ informace nejsou k dispozici. zˇ e optimaln´ ´ ı model zajmov ´ ´ Dostateˇcneˇ spolehliv´y geologick´y a geotechnick´y konceptualn´ eho uzem´ ı ´ ´ ´ ´ ´ pˇredstavuje zaklad pro instalaci a pouˇz´ıvan´ı jakehokoliv geotechnickeho monitorovac´ıho sys´ ´ ı model zahrnuje stanoven´ı litologick´ych rozhran´ı, mechanicke´ vlastnosti vytemu. Konceptualn´ ´ ˇ am ´ (vodn´ı reˇzim, skytuj´ıc´ıch se zemin a hornin, jejich pˇr´ıpadna´ nachylnost k poruˇsen´ı a zmen ´ ı model znamena´ pohled na stabilitu a deformaˇcn´ı seismicita atd.). Geotechnick´y konceptualn´ ´ ´ ´ odezvu horninoveho masivu na ruzn do puvodn´ ıho stavu. Toho se dosahne t´ım, ˚ e´ zasahy ˚ ˇ ı / deformace zahrnuj´ı ruzn v´ypoˇcty stability a distribuce napet´ ˚ e´ okrajove´ podm´ınky. ˇ eˇ detailn´ı inˇzen´yrskogeologick´y V´ysˇ e uvedene´ skuteˇcnosti ukazuj´ı, zˇ e je zapotˇreb´ı pomern ´ ı verze konstrukˇcn´ıho ˇreˇsen´ı hraze ´ odkaliˇste. ˇ pruzkum pˇredt´ım, neˇz muˇ ˚ ˚ ze b´yt pˇripravena finaln´ ´ ı (posuzovan´ ´ ı) poˇcateˇ ´ cn´ı stability celeho ´ uzem´ Tento pruzkum je nezbytn´y pro definovan´ ı, vˇcetneˇ ˚ ´ ˇ b´yt potˇreby moˇzn´ych preventivn´ıch opatˇren´ı k pos´ılen´ı a udrˇzen´ı stability uzem´ ı, ktere´ by mely ´ ´ ım stavebn´ıch prac´ı [16]. provedeny pˇred zahajen´ ´ pˇredstavuje ˇretezec ˇ Monitorovac´ı geotechnick´y system cˇ innost´ı poˇc´ınaje technick´ymi praˇ ımi, pˇres geomechanick´y model (geotechnick´y model a geotechnicke´ cemi a statistick´ymi zjiˇsten´ ´ chovan´ ´ ı horninoveho ´ ´ ˇ ren´ı skuteˇcn´ych deformac´ı v´ypoˇcty), prognozy masivu, aˇz k pˇr´ımemu meˇ ˇ realn´ ´ ych dat z monitoringu pak nasleduje ´ ´ ı. To znamena, ´ [10] [11]. Po sberu proces rozhodovan´ ´ ´ ı horninoveho ´ ´ ı s pˇredem stanoven´ym zˇ e posouzen´ı skuteˇcneho chovan´ masivu, jeho srovnan´ ´ ı (varovne´ stavy), a pˇrijet´ı pˇr´ısluˇsn´ych technick´ych a technologick´ych opatˇren´ı limitem chovan´ ´ s c´ılem zajistit, aby v´yvoj deformace odkaliˇsteˇ zustal v ramci poˇzadovan´ych limitu. ˚ ˚ ´ ´ Detailn´ı navrh monitoringu je pˇripraven na zaklad eˇ podrobn´ych geotechnick´ych v´ypoˇctu˚ ´ stability a deformaˇcn´ıho chovan´ ´ ı haldy nebo odkaliˇste. ˇ Vlastn´ı struktura a v´ysledne´ prognozy ´ odkaliˇsteˇ pak definuje jednotlive´ monitorovac´ı prvky, jejich funkci a pˇredpokladan e´ vyuˇzit´ı, meˇ ren´ı, rozvrˇzen´ı monitorovac´ıch bodu˚ a moˇzne´ oˇcekavan ´ ˇ ren´ych veliˇcin todiku meˇ e´ hodnoty meˇ ´ pˇr´ıpadeˇ by mela ˇ b´yt monitorovac´ı system ´ instalovan ´ pˇred zapoˇcet´ım se stav[12]. V kaˇzdem ˇ ı-deformace, kter´y bou, aby se bezpeˇcneˇ pokryl tzv. nulov´y stav, to znamena´ takov´y stav napet´ ´ ı zmen ˇ am ´ souvisej´ıc´ım s navrhovanou konstrukc´ı. pˇredchaz´

4 4.1

´ ´ ´ Soucˇ asti geotechnickeho monitorovac´ıho systemu ´ ı prohl´ıdky Vizualn´

´ kaˇzdeho ´ monitorovac´ıho programu. Ty by se mely ˇ Pravidelne´ kontroly tvoˇr´ı podstatnou cˇ ast ˇ rit pˇredevˇs´ım na detailn´ı vizualn´ ´ ı identifikaci a posouzen´ı trhlin (paraleln´ı nebo pˇr´ıcˇ ne) ´ zameˇ ´ a/nebo podobn´ych trhlin na samotnem ´ svahu. Dale ´ i prasklin, deformac´ı v oblasti koruny hraze ˇ ´ u˚ na upat´ a poruch podloˇz´ı a odvodnovac´ ıch system ı svahu. ´ ´ stn´ı pozornost je tˇreba venovat ˇ ´ ´ ˇ an´ ´ ı a vyZvlaˇ poklesum jakemukoliv uvolnov ˚ v koruneˇ hraze, ´ ı materialu ´ z hraze. ´ ´ plavovan´ Kromeˇ toho je tˇreba peˇcliveˇ sledovat jakekoliv zamokˇren´ı a pod´ cen´ı, vˇcetneˇ m´ıstn´ıho v´yskytu vlhkomilne´ vegetace, a take´ znamky ´ maˇ erozn´ıch procesu˚ na ´ ´ ˇ ´ povrchu svahu hraze, protoˇze to vˇse muˇ nestability telesa hraze, napˇr. ˚ ze signalizovat znamky ˇ en ˇ e´ hladiny vody. v dusledku zmen ˚ 4.2

Geodeticky´ monitoring

ˇ ren´ı deformac´ı / pohybu˚ patˇr´ı ve vetˇ ˇ sineˇ pˇr´ıpadu˚ mezi ekonomicky Geodeticke´ metody meˇ ˇ s´ı zpusoby ´ ı. V tomto pˇr´ıpadeˇ povrch terenu ´ nejv´yhodnejˇ monitorovan´ nebo stanovene´ body na ˚ ´ ˇ ren´ı je tˇreba pouˇz´ıvat stabilizovane´ geodeticke´ body ruzn´ K meˇ ˚ ych objektech jsou sledovany. ˇ e´ proti nechten ˇ emu ´ zajiˇsten pohybu nebo deformaci, tedy obvykle body, ktere´ jsou mimo dosah vlivu sledovane´ konstrukce.

97

ˇ ren´ı se pouˇz´ıva´ ke sledovan´ ´ ı nar ´ ust ˇ polohy pudorysu. Geodeticke´ meˇ ˚ u, ˚ poklesu˚ nebo zmen ˚ ˇ s ohledem na potˇreby monitorovac´ıho systemu. ´ Mapovac´ı body jsou um´ısteny Z pohledu hod´ any ´ nocen´ı se doporuˇcuje, aby stanovene´ geodeticke´ body byly uspoˇrad v profilech kolm´ych ´ e´ ose svahu nebo nasypu. ´ k podeln ´ ı deformac´ı a pohybu˚ na povrchu odkaliˇsteˇ nebo hald muˇ ´ Geodeticke´ sledovan´ ˚ ze b´yt provaˇ za pouˇzit´ı tradiˇcn´ıch metod ruˇcneˇ nebo v automatickem ´ reˇzimu sberu ˇ dat ve stanoven´ych deno ´ ´ intervalech, vˇcetneˇ jejich dalkov eho pˇrenosu. 4.3

Vysoce pˇresna´ inklinometrie

ˇ ´ ı horizontaln´ ´ ıch pohybu˚ osy monitoVysoce pˇresna´ inklinometrie umoˇznuje monitorovan´ ´ ıc´ıho telesem ˇ ´ rovac´ıho vrtu prochazej´ hraze. Tato metoda spolehliveˇ urˇcuje hloubku, rychlost ˇ pohybu v poˇc´ınaj´ıc´ım sesuvnem ´ procesu, a take´ pomah ´ a´ s hodnocen´ım ostatn´ıch dea smer ˇ formac´ı - napˇr´ıklad zmena sklonu nebo pokles vrstev. ´ ´ ´ nuje ˇ ´ ´ Nasleduj´ ıc´ı obrazek znazor schema inklinometrickeho vrtu. Jedna´ se o typ se zhlav´ım ˇ ym v zapuˇsten ˇ e´ sˇ achtici, kter´y je vhodn´y pro m´ısta, kde v´ystroj vrtu nesm´ı vyˇcn´ıvat um´ısten´ ´ ım terenu, ´ ´ erem ˇ nad povrch. V normaln´ vrt muˇ na ˚ ze b´yt ukonˇcen nadzemn´ım zhlav´ım s uzav ´ ı kl´ıcˇ nebo visac´ı zamek. ´ specialn´

´ ´ ´ Obrazek 3: Schema inklinometrickeho vrtu [6]. 98

´ ı vrtu prum ˇ 112 mm. Tento vrt je opatˇren ovaln´ ´ ymi Pˇresne´ inklinometry vyˇzaduj´ı minimaln´ ˚ eru ´ ´ meˇ ˇ ren´ı. Prstencov´y prostor trubkami PE, ktere´ vedou inklinometrickou sondu pˇri nasledn em ˇ ric´ı trubky a stenou ˇ ´ j´ılovo-cementovou inmezi PE meˇ v´yvrtu je bezprostˇredneˇ zainjektovan ´ zn´ı smes´ ˇ ı, optimaln ´ eˇ s pod´ılem voda : cement : bentonit = 80 litru˚ : 50 kg : 5 kg. Ochranne´ jektaˇ ˇ a vrt je nakonec opatˇren ochrann´ym zhlav´ı vrtu je vhodne´ um´ıstit pˇred zatvrdnut´ım smesi ´ erem. ˇ uzav

´ ´ ıch Obrazek 4: Grafick´y v´ystup vysoce pˇresne´ inklinometrie (velikost a orientace horizontaln´ ˇ s hloubkou) [6]. zmen

99

4.4

ˇ ren´ı porov ´ Meˇ ych ´ tlaku˚

ˇ jsou urˇceny pro meˇ ˇ ren´ı porov´ ´ ych tlaku˚ v horninach. ´ Vrty osazene´ tlakomery Vrty jsou vyba´ v hloubkach, ´ ´ porov´ ´ y veny hydraulick´ymi senzory, ktere´ jsou instalovany kde ma´ b´yt monitorovan ´ loˇzi a utesn ˇ eny ˇ peletlak. V poˇzadovane´ hloubkove´ urovni jsou senzory instalovane´ v p´ıskovem ´ tami bentonitu, ktere´ nabobtnaj´ı po kontaktu s vodou a vytvoˇr´ı nepropustnou vrstvu. Tato vrstva ˇ oddeluje sledovan´y interval od okoln´ıho prostˇred´ı. Tlakova´ potrub´ı (PE trubky 6 mm) se um´ıst´ı ´ a´ z porezn´ ´ ı keramicke´ desky, jej´ımˇz prostˇrednictv´ım je porov´ ´ y do prostoru vrtu. Sn´ımaˇc se sklad ´ sen na membranov´ ´ ˇ r´ıc´ı roztlak pˇrenaˇ y ventil, kter´y je spojen s tlakov´ym potrub´ım. Obvykl´y meˇ sah tohoto senzoru je 0-1 MPa s pˇresnost´ı 1 kPa, k dispozici jsou cˇ idla s rozsahy od 60 kPa ´ aˇz 5 MPa. Kromeˇ pneumatick´ych sn´ımaˇcu˚ existuj´ı i piezoelektricke´ sn´ımaˇce a opticke´ vlaknov e´ jednotky.

´ Obrazek 5: Sn´ımaˇc ´ eho ´ porov tlaku [6].

´ ´ ˇ ym sn´ımaˇcem porov ´ eho ´ Obrazek 6: Schema vrtu s um´ısten´ tlaku [6]. 4.5

Posuvny´ deformetr (3D-inklinometr)

ˇ ren´ı jak svisl´ych tak i vodorovn´ych deformac´ı posuvn´ym deformetrem Pro vysoce pˇresne´ meˇ ¨ ˇ ´ ı meˇ ˇ ric´ı trubkou GLOTZL (nekdy take´ naz´yvan´y 3D inklinometr) vrty mus´ı b´yt vybaveny specialn´ ´ plastov´ych trubek, ktere´ maj´ı dveˇ dvojice podeln´ ´ ych vodic´ıch  49/55 mm. Jedna´ se o system 100

´ zek (viz nasleduj´ ´ ´ ˇ ´ any ´ ´ draˇ ıc´ı obrazek). Tyto sˇ terbiny jsou uspoˇrad ve dvou vzajemn eˇ kolm´ych ´ (rovina ”A”a ”B”). rovinach

´ ´ Obrazek 7: Schema sondy s deformetrem [6]. ˇ ric´ı trubky jsou k dispozici v delk ´ ach ´ Meˇ 1 m, ktere´ jsou spojeny teleskopick´ymi spojkami ´ eˇ navrˇzen´ymi pˇresn´ymi dorazy pro meˇ ˇ ric´ı sondy. Vnejˇ ˇ s´ı prum ˇ spojek 76 mm se specialn ˚ er ˇ celeho ´ ˇretezce. ˇ ˇ ric´ı trubky jsou vloˇzeny do pˇredem vyvrtaneho ´ urˇcuje prum Plastove´ meˇ ˚ er ´ ım prum ˇ ˇ ric´ı trubkami a stenou ˇ vrtu s minimaln´ 112 mm. Prstencov´y prostor mezi meˇ ˚ erem ´ j´ılovo-cementovou smes´ ˇ ı, aby byl zaruˇcen dokonal´y kontakt meˇ ˇ ric´ı truvrtu je zainjektovan ˇ ric´ı trubice pak bude kop´ırovat moˇzne´ svisle´ a vobice a okoln´ıho prostˇred´ı. Deformace meˇ ´ se nachaz´ ´ ı. Aby byl zajiˇsten ˇ dobr´y kontakt meˇ ˇ ric´ı dorovne´ deformace prostˇred´ı, ve kterem 101

´ vrtu nesm´ı b´yt osazena ocelov´ymi paˇznicemi. trubice s okoln´ım prostˇred´ım, sledovana´ cˇ ast ˇ zˇ e vrtova´ stena ˇ ˇ ´ ı je nutne´ provad ´ et ˇ doˇcasne´ pracovn´ı V pˇr´ıpade, je nestabiln´ı a behem vrtan´ ˇ r´ıc´ıch trubic vyjmuty. paˇzen´ı, paˇznice mus´ı b´yt po osazen´ı meˇ ¨ ˇ r´ı pomoc´ı posuvne´ deformetricke´ sondy GLOTZL. Deformace se meˇ Jedna´ se o multifunkˇcn´ı ˇ ˇ ´ ˇ meˇric´ı pˇr´ıstroj, kter´y meˇr´ı deformace dane meˇric´ı trubice a t´ım i okoln´ıho prostˇred´ı, ve voˇ ve smeru ˇ ”A”a ”B”ve vertikaln´ ´ ım smeru, ˇ ˇ podeln ´ e´ osy dorovne´ rovine, to znamena´ ve smeru ´ meˇ ˇ r´ı lokaln´ ´ ı teploty ve vrtu. Sonda muˇ ˇ rit svisle´ deformace monitorovac´ıho vrtu je. Dale ˚ ze meˇ ˇ r´ıc´ı rozsah je 25 mm/beˇ ˇ zn´y metr. Pˇresnost s pˇresnost´ı 0,01 mm, jej´ı rozliˇsen´ı je 0,001 mm. Meˇ ˇ ren´ı vodorovn´ych deformac´ı je 1 mm/10 metru. ˇ ric´ı rozsah sn´ımaˇcu˚ je 30 mm od svisle´ meˇ ˚ Meˇ ´ Nameˇ ˇ rene´ hodnoty jsou automaticky zaznamenav ´ any. ´ cˇ ary. 4.6

ˇ Magneticke´ znacky

ˇ ı snadne, ´ rychle´ a relativneˇ levne´ urˇcen´ı polohy, kde se vyskyMagneticke´ znaˇcky umoˇznuj´ ´ ı) s celkovou pˇresnost´ı kolem 2 tuj´ı svisle´ deformace skaln´ıho mas´ıvu (poklesy nebo zvedan´ ´ ve vybran´ych hloubkov´ych intervalech mm. Tyto znaˇcky jsou pˇripojeny k plastov´ym trubkam ´ ˇ ı. (napˇr´ıklad 1 m), jejich pozice ve vrtu je zainjektovana j´ılovo-cementovou smes´

´ ´ Obrazek 8: Schema sondy s magnetick´ymi znaˇckami, vpravo magneticke´ znaˇcky pˇred osazen´ım do vrtu [6]. ´ ˇ ´ polohy) lze ruˇcneˇ sledovat spuˇsten´ ˇ ım magJejich pozice (a moˇzna´ nasledn a´ zmena teto ´ ´ ˇ r´ıc´ımu pasmu ´ ˇ ren´ı. Pro netickeho senzoru pˇripojeneho k meˇ s certifikac´ı potˇrebne´ pˇresnosti meˇ 102

ˇ y pevn´y bod na povrchu terenu ´ zv´ysˇ en´ı pˇresnosti je odmern´ opatˇren noniem. V´yhoda tohoto ˇ libovolneho ´ poˇctu meˇ ˇ ren´ych bodu, zpusobu spoˇc´ıva´ v moˇznosti v´yberu ˚ ˚ a v moˇznosti kombinace ´ k meˇ ˇ ren´ı s jin´ymi geotechnick´ymi monitorovac´ımi metodami, napˇr. znaˇcky mohou b´yt pˇridany ˇ eˇ n´ızka´ pˇresnost meˇ ˇ ren´ı 2 mm. pˇresn´ym inklinometrem. Nev´yhodou je pomern

´ ˇ ren´ı poklesov´ych pohybu˚ pomoc´ı magnetick´ych znaˇcek [6]. Obrazek 9: Pˇr´ıklad dat z meˇ

5

Hydrologicky´ a hydrogeologicky´ monitoring povrchovych ´ a podzemn´ıch vod ˇ’ v okol´ı odkalist

´ eˇ v podloˇz´ı a okol´ı odkaliˇst’ jsou Podzemn´ı vody pˇr´ıtomne´ v nasycene´ i nenasycene´ zon ohroˇzeny v podstateˇ tˇremi zpusoby [9] [21]: ˚ ˇ • Prusakem kontaminovan´ych vod z telesa odkaliˇsteˇ do podloˇz´ı [13] ˚ ˇ ktere´ mohou b´yt kontaminovany, ´ • Infiltrac´ı povrchov´ych a deˇst’ov´ych vod kolem odkaliˇste, ´ ˇ z kontaminace vlivem napˇr´ıklad v dusledku atmosferick e´ depozice prachu z odkaliˇste, ˚ dopravy kalu do odkaliˇsteˇ apod. ´ ´ ymi udalostmi ´ ´ • Jednorazov´ ymi mimoˇradn´ (havariemi) [20], kde se povrch v okol´ı odkaliˇsteˇ ´ odkaliˇste, ˇ pˇri zatopen´ı uzem´ kontaminuje, napˇr. pˇri pruvalu hraze ı povodn´ı apod. ˚ ´ ´ Povrchove´ vody v okol´ı odkaliˇsteˇ jsou ohroˇzeny nasleduj´ ıc´ımi zpusoby: ˚ ´ zemi prusak • Drenaˇ u˚ z odkaliˇsteˇ do povrchov´ych vod ˚ ´ zkami na kontaminovanem ´ povrchu terenu ´ • Splachy deˇst’ov´ymi sraˇ (napˇr. z prachove´ depozice) ´ zemi kontaminovan´ych podzemn´ıch vod (viz v´ysˇ e) • Drenaˇ ´ ´ ymi udalostmi ´ ´ • Jednorazov´ ymi mimoˇradn´ (havariemi), kde se povrch v okol´ı odkaliˇsteˇ kon´ odkaliˇste, ˇ pˇri zatopen´ı uzem´ taminuje, napˇr. pˇri pruvalu hraze ı povodn´ı apod. ˚ ´ ´ v okol´ı odkaliˇst’ mohou b´yt definovany ´ ve tˇrech hlavn´ıch smerech ˇ Pruzkumn e´ prace [4] [22]: ˚ ˇ ı preventivn´ıho pruzkumu • Zajiˇsten´ a monitoringu podzemn´ıch a povrchov´ych vod v okol´ı ˚ ˇ ´ odkaliˇsteˇ tak, aby byla umoˇznena vˇcasna´ detekce unik z odkaliˇsteˇ ´ u˚ latek 103

• V pˇr´ıpadeˇ jiˇz existuj´ıc´ı kontaminace (uniky a prusaky do podloˇz´ı a stran) se zajiˇst’uje ´ ˚ ˇ zn´y pruzkum ˇ identifikovat cˇ asove´ zmeny ˇ prub a monitoring stavu, kter´y by mel konta˚ eˇ ˚ ´ ı zhorˇsovan´ ´ ı stavu minaˇcn´ı situace a upozornit na potencialn´ ´ e´ mimoˇradn ´ e´ udalosti ´ ´ ´ • V pˇr´ıpadeˇ nahl (pruval hraze, pˇrelit´ı hraze apod.) se zajiˇst’uje ha˚ ´ zasaˇzenem ´ uzem´ varijn´ı hydrologick´y a hydrogeologick´y pruzkum na celem ı s c´ılem co ˚ ´ ´ ı sanaˇcn´ı zasah. ´ nejrychleji ohraniˇcit zasaˇzene´ uzem´ ı a z´ıskat informace pro primarn´ ´ 5.1

ˇ’ Druhy monitoringu vod v okol´ı odkalist ´ V okol´ı odkaliˇst’ se lze setkat s nasleduj´ ıc´ımi typy monitoringu vod [5]: ˇ e´ bl´ızkosti od• Preventivn´ı a operativn´ı monitoring povrchov´ych a podzemn´ıch vod v tesn ´ ıho zdroje kontaminace kaliˇsteˇ jako potencialn´ ´ ı kontaminaˇcn´ıho mraku a jeho pohybu, v pˇr´ıpadeˇ zˇ e dochaz´ ´ ı k realn´ ´ ym unik • Sledovan´ ´ um ˚ ´ latek z odkaliˇsteˇ ´ prostoru • Monitoring kvality povrchov´ych a podzemn´ıch vod na vstupu do monitorovaneho (pˇr´ırodn´ı hodnoty pozad´ı sledovan´ych parametru) ˚ ´ ı uˇ ´ ´ ena ˇ • Sledovan´ ych a sanaˇcn´ıch opatˇren´ı (pokud jsou provad ´ cinnosti pˇrijat´ych napravn´ ´ prostoru nebo pˇr´ımo v odkaliˇsti) v kontaminovanem ´ • Provozn´ı monitoring vyuˇz´ıvan´ych vodarensk´ ych zdroju˚ v okol´ı ˇ ´ ´ ı pozorovac´ı s´ıt’ CHM • Ploˇsn´y monitoring stavu povrchov´ych a podzemn´ıch vod (statn´ U) ˇ zˇ e provoz a sanace/rekul• Postoperativn´ı a postsanaˇcn´ı monitoring odkaliˇsteˇ (v pˇr´ıpade, tivace odkaliˇsteˇ jiˇz byla provedena a odkaliˇsteˇ jiˇz nen´ı v provozu)

5.2

´ Soucˇ asti preventivn´ıho a operativn´ıho monitoringu vod

´ ı nezbytn´ych informac´ı o bezpeˇcnem ´ provozu odkaliˇsteˇ z hlediska ochrany Za uˇ ´ celem z´ıskan´ ´ ´ uniku ´ okoln´ıho zˇ ivotn´ıho prostˇred´ı, s pˇrihlednut´ ım k nebezpeˇc´ı moˇzneho sˇ kodliv´ych latek, tento ´ ´ monitoring zahrnuje tyto d´ılˇc´ı cˇ asti: ´ ı vod v ramci ´ • Monitorovan´ odkaliˇsteˇ - sondy instalovane´ v pˇredem urˇcen´ych bodech na pˇr´ıtoku, odtoku, v doˇcasneˇ vznikaj´ıc´ıch akumulac´ıch apod. ´ ı kontaminovan´ych vod napˇr´ıcˇ hrazemi ´ • Monitoring prusakov´ ych vod (pronikan´ a do podloˇz´ı ˚ ˇ e´ sondy na vnejˇ ˇ s´ım upat´ ´ ı kolem odkaliˇste, ˇ vizualn´ ´ ı sledovan´ ´ ı divok´ych melk ı svahu˚ hraz´ ´ ´ ˇ ˇ ˇ prusak u˚ na vzduˇsne´ straneˇ hraze, v nekter´ ych pˇr´ıpadech i sˇ ikme´ vrty pod teleso odkaliˇste) ˚ ´ ı drenaˇ ´ zn´ıch vod (vzorkovan´ ´ ı vod z vnitˇrn´ıch drenaˇ ´ z´ı – voda z telesa ˇ • Monitorovan´ odˇ vzorkovan´ ´ ı vod z vnejˇ ˇ s´ıch drenaˇ ´ z´ı, zachycuj´ıc´ıch vodu vneˇ odkaliˇste, ˇ aby neprokaliˇste, ˇ nikala do telesa uloˇzen´ych sedimentu) ˚ ´ z´ı, mokˇradu, ´ z• Monitoring povrchov´ych vod v okol´ı odkaliˇsteˇ (povrchov´ych toku, ˚ nadrˇ ˚ sraˇ kov´ych vod) ´ ı podzemn´ı vody v okol´ı odkaliˇsteˇ - s´ıt’ monitorovac´ıch vrtu˚ kolem odkaliˇste, ˇ • Monitorovan´ ˇ prouden´ ˇ ı podzemn´ı vody a vyuˇz´ıvan´ych vodarensk´ ´ pˇredevˇs´ım ve smeru ych zdroju˚

104

5.3

Hydrogeologicke´ monitorovac´ı vrty

´ ı a dokumentovan´ ´ ı hladiny podHydrogeologick´y monitorovac´ı vrt se pouˇz´ıva´ ke sledovan´ ´ uzem´ ˇ vzorku˚ podzemn´ı vody [7] [8] [19]. Hydrogeologick´y zemn´ı vody ve vybranem ı, a k odberu ´ ´ ı (v nekter´ ˇ vrt se obvykle konstruuje jako vertikaln´ ych pˇr´ıpadech sˇ ikm´y) a je vybaven perfo´ ı rovanou trubkou (v´ystroj´ı) z PE nebo PVC (s atestac´ı na pitnou vodu) za uˇ ´ celem sledovan´ ˇ eho ´ zvodnen kolektoru. Rozsah perforace v´ystroje a filtraˇcn´ı obsyp vrtu je volen s ohledem na ´ ı okoln´ı horninove´ prostˇred´ı tak, aby vrt umoˇznoval kontakt s podzemn´ı vodou a pˇri cˇ erpan´ ´ ıc´ı voda s sebou nestrhavala ´ ´ ´ nep´ıskoval“, tzn., aby pˇritekaj´ cˇ astice horniny a neucpavala vrt. ” ´ vrtu je prostor pro sedimentaci kalu˚ – tzv. kaln´ık (obvykle 50 - 100 cm). Prum ˇ Ve spodn´ı cˇ asti ˚ er ˇ b´yt dobˇre zvolen s ohledem na velikost cˇ erpadla, vzorkovaˇce apod. vrtu a v´ystroje by mela ˇ (100 - 125 mm) je dostateˇcn´y pro melk ˇ e´ vrty, hlubˇs´ı vrty by mely ˇ pouˇz´ıvat - menˇs´ı prum ˚ er ˇ v´ystroje 140 - 160 mm. Jeˇsteˇ menˇs´ı prum ˇ vrtu se pouˇz´ıva´ u tzv. piezometru, prum ˚ er ˚ er ˚ tedy ´ em ´ usek ´ ı tlakove´ nebo cheu vrtu˚ otevˇren´ych jen ve velmi kratk u, ´ ˚ ktere´ monitoruj´ı konkretn´ micke´ podm´ınky v pˇresneˇ definovane´ hloubce [14]. ´ vrtu mus´ı b´yt dostateˇcneˇ izolovana ´ ´ an´ ´ ı povrchove´ vody, obvykle j´ıloHorn´ı cˇ ast proti zatek ´ z´ı zaplaˇ ´ st’oveho ´ ´ vrtu (pokud vrt je opatˇren cementovou injektaˇ prostoru [15]. Nadzemn´ı cˇ ast ´ ena ˇ ocelovou trubkou s uzav ´ erem ˇ ´ ıc´ı vrt pˇred poˇskozen´ım podzem´ı nosnosti hlavy) je chran bran´ ´ en´ ˇ ym pˇr´ıstupem. Nekdy ˇ ´ a neopravn se vrt zakonˇcuje v manipulaˇcn´ı sˇ achtici pod urovn´ ı terenu, ´ ˇ zˇ e ktera´ muˇ ˚ ze uzavˇrena pojezdov´ym poklopem - napˇr´ıklad u silnic, chodn´ıku, ˚ atd.). V pˇr´ıpade, ´ prostˇred´ı vyskytuje system ´ s v´ıce hydrogeologick´ymi kolektory nad sebou, se v horninovem ´ aby vrt tyto oddelen ˇ e´ kolektory nepropojil [23]. Pokud je tˇreba monitorovat ruzn je duleˇ ˚ zite, ˚ eˇ ´ ´ ı hluboke´ kolektory, je tˇreba zkonstruovat samostatn´y vrt do kaˇzdeho kolektoru, jehoˇz specialn´ ´ paˇzen´ı) propojen´ı kolektoru˚ konstrukce zamez´ı (s vyuˇzit´ım tlakove´ cementace a teleskopickeho ´ pˇr´ıpadeˇ nameˇ ˇ rene´ hodnoty hladin i udaje V opaˇcnem o chemismu vody mohou b´yt zkresleny ´ ´ an´ ´ ım mezi kolektory. pˇretek ’ S´ıt monitorovac´ıch vrtu˚ kolem odkaliˇsteˇ mus´ı b´yt navrˇzena hydrogeologem s ohledem na potˇreby a charakteristiky vyskytuj´ıc´ıch se vodn´ıch utvar u˚ podzemn´ıch vod, ktere´ mohou b´yt ´ ˇ ˇ ˇ Pokud monitorovac´ı hydraulicke´ vrty slouˇz´ı i k oveˇ ˇ ren´ı hydrauovlivneny z telesa odkaliˇste. ´ lick´ych parametru˚ hydrogeologick´ych kolektoru˚ nebo nesaturovane´ zony, je tˇreba pˇri jejich ˇ a kvalitu zaˇr´ızen´ı (minimaln ´ eˇ 140 mm), aby bylo moˇzne´ v´ystavbeˇ zvolit dostateˇcneˇ prum ˚ er ˇ zneˇ dostupneho ´ pouˇzit´ı beˇ cˇ erpadla s vhodn´ym v´ykonem a velikost´ı. ´ Monitorovac´ı hydrogeologicke´ vrty se pouˇz´ıvaj´ı pro nasleduj´ ıc´ı aktivity [18]: ˇ ˇ ren´ı hydraulick´ych parametru˚ daneho ´ • Cerpac´ ı zkouˇsky ve vrtech se pouˇz´ıvaj´ı k oveˇ pro´ koeficienty transmistˇred´ı - koeficient hydraulicke´ vodivosti (nasycene´ nebo nenasycene), ˇ ˇ ˇ ruj´ı dale ´ sn´ızˇ en´ı hlasivity a storativity, a jejich pˇr´ıpadne´ zmeny. Cerpac´ ı zkouˇsky oveˇ ´ ´ mnoˇzstv´ı, dosah vlivu cˇ erpan´ ´ ı na vrtu (dosah diny vody ve vrtu v zavislosti na cˇ erpanem ˇ ı jin´ych bl´ızk´ych vrtu˚ cˇ i depresn´ıho kuˇzele), vyuˇzitelnou vydatnost vrtu, velikost ovlivnen´ studn´ı apod. ˇ ren´ı hladiny podzemn´ı hladiny vody v monitorovac´ıch vrtech lze meˇ ˇ rit ruˇcneˇ s akus• Meˇ ˇ s pˇresnost´ı meˇ ˇ ren´ı cca 1 cm nebo s automatick´ymi tick´ymi nebo elektrick´ymi hladinomery ˇ ren´ı hladiny zabudovane´ ve vrtech (na principu plovak ´ u˚ nebo tlakov´ych stanicemi meˇ ˇ ren´ı aˇz 1 mm. Frekvence meˇ ˇ ren´ı hladiny muˇ sn´ımaˇcu), ˚ ktere´ dosahuj´ı pˇresnosti meˇ ˚ ze ˇ ´ b´yt od nekolika sekund cˇ i minut aˇz po roˇcn´ı periodicitu v zavislosti na okolnostech a uˇ ´ celu monitoringu. ´ e-chemick ˇ ˇ rit pˇr´ımo na • Fyzikaln e´ parametry podzemn´ıch nebo povrchov´ych vod lze meˇ ´ ımi detektory pro meˇ ˇ ren´ı pH, T, redox potencialu, ´ vodivosti, rozpuˇsten ˇ eho ´ m´ısteˇ s terenn´ ˇ ren´ı jsou cˇ asto pouˇz´ıvana ´ ˇ kysl´ıku atd. Tato meˇ souˇcasneˇ pˇri odberech podzemn´ıch a povrchov´ych vod.

105

ˇ vzorku˚ podzemn´ıch vod pro laboratorn´ı rozbory (chemicke, ´ bakteriologicke´ apod.) • Odbery za pomoc´ı mechanick´ych vzorkovaˇcu˚ ruzn´ ˚ ych typu˚ a konstrukc´ı, nebo za pomoc´ı vzorkoˇ vˇzdy mus´ı stanovit odpovedn´ ˇ y hydrogeolog vac´ıch cˇ erpadel. Zpusob a metodiku odberu ˚ s ohledem na pˇr´ırodn´ı podm´ınky, sledovane´ parametry a uˇ ´ cel monitoringu [1].

´ ´ ´ Obrazek 10: Schema hydrogeologickeho monitorovac´ıho vrtu [6]. ´ eˇ stejn´ym zpusobem Principialn se zajiˇst’uje monitoring povrchov´ych vod. ˚

106

´ ´ Obrazek 11: Schema lokalizace monitorovac´ıch hydrogeologick´ych vrtu˚ v bl´ızkosti odkaliˇsteˇ ´ ´ [17]. v ruzn´ od hraze ˚ ych vzdalenostech

6

´ er ˇ Zav

Odkaliˇsteˇ mnohdy obsahuj´ı uloˇzene´ odpady s nebezpeˇcn´ymi vlastnostmi, ktere´ jsou dlou´ eˇ ˇ z´ı okoln´ıho zˇ ivotn´ıho prostˇred´ı, a to i po jejich uzavˇren´ı a rekultivaci. Z tohoto hodobou zat ˇ duvodu je nezbytne´ zajiˇst’ovat trval´y monitoring, jak behem v´ystavby a provozu, tak i po uzavˇren´ı ˚ ˇ odkaliˇste. ´ a´ ze dvou zakladn´ ´ ´ ı: geotechnickeho ´ Monitoring sestav ıch cˇ ast´ monitoringu, kter´y sleduje ´ ı a vlastn´ıho skladkov ´ ´ ˇ ´ ıho monitotechnick´y stav konstrukce hraz´ eho telesa, a environmentaln´ ´ ı a realn ´ e´ negativn´ı dopady odkaliˇsteˇ na okoln´ı hydrosferu ´ ringu, kter´y monitoruje potencialn´ (povrchove´ a podzemn´ı vody), pˇr´ıpadneˇ dalˇs´ı sloˇzky zˇ ivotn´ıho prostˇred´ı, pokud to je relevantn´ı ´ ˇ ren´ı radioaktivity apod.). (atmosferick a´ depozice, kontaminace pud, ˚ organismu, ˚ meˇ ˇ ˇ ´ ı: Clanek ´ ´ s vyuˇzit´ım podkladu˚ metodiky Methodology for AssessPodekov an´ byl zpracovan ´ ment the Safety of Uranium Mining and Milling Facilities, kter´y je v´ysledkem prace kolektivu ´ TGM (Datel J.V., Hrabankov ˇ ´ VUV a´ A., Balv´ın P.), ARCADIS CZ (Durove J., Kuˇcera P., Sekyra ˇ ˇ ´ T., Klusonˇ J.) a PROGEO (Uhl´ık J., Baier J.). Z.), FJFI CVUT (Cech ak

107

Literatura [1] ISO 5667 Water Quality – Sampling. 1995-2014. [2] BAT: Best Available Techniques (BAT) for the Management of the Generation and Disposal of Radioactive Waste, Code of practice, BAT working group, Nuclear Industry Safety Directors Forum http://www.nuclearinst.com/, UK. 2010. [3] BLIGHT, G.: Geotechnical Engineering for Mine Waste Storage Facilities. CRC Press, London, UK. 2010. [4] BOULDING, J.; GIN, J.: Practical Handbook of Soil, Vadose Zone and Ground-water Contamination, Assessment, Prevention and Remediation, 2nd edition. CRC Press, USA. 2003. [5] BRASSINGTON, R.: Field Hydrogeology, 3rd edition. Wiley, UK. 2007. ˇ ´ T.; DUROVE, ˇ [6] DATEL, J.; CECH AK, J.; aj.: Methodology for Assessment the Safety of Ura´ ˇ z, ARCADIS CZ a VUV ´ TGM. Praha. 2016. nium Mining and Milling Facilities. MS. UJV Reˇ [7] DELLEUR, J.: Groundwater Engineering, 2nd edition. CRC Press, USA. 2007. [8] DOMENICO, P.; SCHWARTZ, F.: Physical And Chemical Hydrogeology, 2nd Edition,John Wiley & Sons, Inc., New York, USA. 1998. [9] ERDELYI, M.; GALFI, J.: Surface and Subsurface Mapping in Hydrogeology. Akademiai Kiado, Budapest, Hungary. 1988. [10] EUROCODE 7: Geotechnical design. European Standard EN 1997. 2004-2007. [11] EUROCODE 8: Design of structures for earthquake resistance. European Standard EN 1998. 2004-2006. [12] FELL, R.; MCGREGOR, P.; STAPLEDON, D.; aj.: Geotechnical Engineering of Dams, 2nd edition. CRC Press, London, UK. 2014. [13] FETTER, C.: Contaminant Hydrogeology, 2nd edition. Waveland Press, USA. 2008. [14] FETTER, C.: Applied Hydrogeology, 4th edition. Pearson Education Limited, USA. 2013. [15] GILLI, E.; MANGAN, C.; MUDRY, J.: Hydrogeology – Objectives, Methods, Applications. CRC Press. USA. 2008. [16] KUCERA, P.: Laboratory tests of the barrier soil materials. MS. Arcadis CZ, Praha. 2000. [17] KUCERA, P.: PRLP Mydlovary – remediation of the deposit K IV/R. MS Arcadis CZ. Praha. 2008. [18] NAZAROFF, W.; ALVAREZ-COHEN, L.: Environmental Engineering Science. Wiley, USA. 2001. 108

[19] POEHLS, D.; SMITH, G.: Encyclopedic Dictionary of Hydrogeology. Elsevier, USA. 2009. [20] STREFFER, C.; GETHMANN, C.; KAMP, G.; aj.: Radioactive Waste, Technical and Normative Aspects of its Disposal (Ethics of Science and Technology Assessment). Springer, Berlin Heidelberg, Germany. 2011. [21] WALTON, W.: Principles of Groundwater engineering. Lewis Publishers, USA. 1991. [22] WARD, A.; TRIMBLE, S.: Environmental Hydrology, 2nd edition. Lewis Publishers, USA. 2004. [23] WEIGHT, W.: Hydrogeology Field Manual, 2nd edition. McGraw Hill, USA. 20008.

109

110