SITUAČNÍ ZPRÁVA 2013

CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2013 AKTUALIZACE ÚDAJŮ K PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ MĚSTA ŠUMPERKA

___________________________________________________________________________

ZADAVATEL:

MĚSTO ŠUMPERK

ZPRACOVAL:

EKOTOXA s.r.o.

AUTORSKÝ KOLEKTIV:

Mgr. Pavla Škarková Gabriela Hřivnáčová

LISTOPAD 2013

EKOTOXA s.r.o., se sídlem: Brno, Černá Pole, Fišova 403/7, 602 00 Korespondenční adresa a pracoviště: EKOTOXA s.r.o., Otická 37, 746 01 Opava tel. 558 900 010 ; fax 558 900 011; e-mail: [email protected]

EKOTOXA s.r.o.

Situační zpráva PZKO města Šumperka, rok 2013

OBSAH

1. 2.

3.

4.

5.

6.

7. 8. 9.

ÚVOD....................................................................................................................................................... 8 STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ .............................................. 9 2.1 GRAFICKÉ VYHODNOCENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ V SO ORP ŠUMPERK ............... 14 2.2 MAPY PĚTILETÝCH PRŮMĚRŮ IMISNÍCH KONCENTRACÍ............................................................................ 17 DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ – IMISNÍ ČÁST......................................................... 20 3.1 MONITORING SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC FRAKCE PM10 .......................................................................... 22 3.2 MONITORING NO2 ................................................................................................................................... 24 3.3 MONITORING SO2 .................................................................................................................................... 25 3.4 MONITORING O3 ...................................................................................................................................... 26 PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ – EMISNÍ ČÁST........................................................................ 28 4.1 ZDROJE KATEGORIE REZZO 1................................................................................................................. 32 4.2 ZDROJE IPPC........................................................................................................................................... 37 4.3 ZDROJE KATEGORIE REZZO 2................................................................................................................. 38 4.4 ZDROJE KATEGORIE REZZO 3................................................................................................................. 52 4.5 ZDROJE KATEGORIE REZZO 4................................................................................................................. 57 4.5.1 Intenzita dopravy v roce 2010 ........................................................................................................... 57 4.5.2 Výhledové intenzity dopravy.............................................................................................................. 58 4.5.3 Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku................................................................................... 59 4.5.4 Resuspendované částice z dopravy.................................................................................................... 60 4.6 EMISNÍ SITUACE V ŠUMPERKU ................................................................................................................. 61 VYHODNOCENÍ SITUACE ............................................................................................................... 65 5.1 IMISE ....................................................................................................................................................... 65 5.2 EMISE ...................................................................................................................................................... 65 5.3 ZPRÁVA O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ ČR – 2011 ............................................................................................ 67 ZHODNOCENÍ PROVEDENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ PZKO ŠUMPERK........................ 69 6.1 ZDROJE REZZO 1.................................................................................................................................... 69 6.2 ZDROJE REZZO 2.................................................................................................................................... 73 6.3 ZDROJE REZZO 3.................................................................................................................................... 76 6.4 ZDROJE REZZO 4.................................................................................................................................... 78 6.5 OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SEKUNDÁRNÍ PRAŠNOSTI ...................................................................................... 79 6.5.1 Čištění komunikací a použití posypového materiálu ......................................................................... 79 6.5.2 Protierozní opatření .......................................................................................................................... 79 NOVĚ VYBUDOVANÉ ZDROJE EMISÍ.......................................................................................... 80 ZÁVĚR .................................................................................................................................................. 81 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE .............................................................................................. 83

3

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM TABULEK TABULKA 1: TABULKA 2: TABULKA 3: TABULKA 4: TABULKA 5: TABULKA 6: TABULKA 7: TABULKA 8: TABULKA 9: TABULKA 10: TABULKA 11: TABULKA 12: TABULKA 13: TABULKA 14: TABULKA 15: TABULKA 16: TABULKA 17: TABULKA 18: TABULKA 19: TABULKA 20: TABULKA 21: TABULKA 22: TABULKA 23: TABULKA 24: TABULKA 25: TABULKA 26: TABULKA 27: TABULKA 28: TABULKA 29: TABULKA 30: TABULKA 31: TABULKA 32: TABULKA 33: TABULKA 34: TABULKA 35: TABULKA 36: TABULKA 37: TABULKA 38: TABULKA 39: TABULKA 40: TABULKA 41: TABULKA 42: TABULKA 43:

VYMEZENÍ OZKO (V % ÚZEMÍ) ZA ROKY 2004 AŽ 2010............................................................................ 12 PŘEKROČENÍ IMISNÍHO LIMITU (V % ÚZEMÍ) ZA ROK 2011.......................................................................... 12 PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU PRO BENZO(A)PYREN (V % ÚZEMÍ) ZA ROKY 2004 AŽ 2010................. 13 PŘEKROČENÍ CÍLOVÉHO IMISNÍHO LIMITU (V % ÚZEMÍ) V ROCE 2011 ........................................................... 13 KARTA STANICE MSMUA – ŠUMPERK MÚ............................................................................................. 20 3 KONCENTRACE PM10 NA STANICI MSMUA V LETECH 2005 AŽ 2012 (µG/M ) ............................................. 22 IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ ................................................................................................ 22 POČTY PŘEKROČENÍ 24HOD LIMITU KONCENTRACEMI PM10 NA STANICI MSMUA V LETECH 2007 AŽ 2012 ....... 22 3 KONCENTRACE NO2 NA STANICI MSMUA V LETECH 2007 AŽ 2012 (µG/M )............................................... 24 IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ ................................................................................................ 24 3 KONCENTRACE SO2 NA STANICI MSMUA V LETECH 2007 AŽ 2012 (µG/M )................................................ 25 IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ ................................................................................................ 25 IMISNÍ LIMITY PRO OCHRANU EKOSYSTÉMŮ A VEGETACE ............................................................................. 25 3 KONCENTRACE SO2 NA STANICI MSMUA V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH (µG/M )...................................................... 26 3 KONCENTRACE O3 NA STANICI MSMUA V ROCE 2007 AŽ 2012 (µG/M ) .................................................... 26 IMISNÍ LIMITY PRO TROPOSFÉRICKÝ OZON ................................................................................................ 27 VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2011 (T/ROK) (WWW.CHMI.CZ) ............................................................ 28 EMISE VYBRANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK U JEDNOTLIVÝCH OKRESŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE V ROCE 2011, REZZO 13 (T/ROK) (WWW.CHMI.CZ) ............................................................................................................... 30 EMISE VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY (REZZO 1-4, ROK 2011) (T/ROK) .................... 30 ZDROJE KATEGORIE REZZO 1 NA ÚZEMÍ ŠUMPERKA (2010) ...................................................................... 32 EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V ROCE 2011 (T/ROK) ................................... 32 EMISE TZL ZA ROKY 2003 AŽ 2011, REZZO 1 (T/ROK) ............................................................................ 34 EMISE OXIDŮ DUSÍKU ZA ROKY 2003 AŽ 2011, REZZO 1 (T/ROK) .............................................................. 35 EMISE OXIDU SIŘIČITÉHO ZA ROKY 2003 AŽ 2011, REZZO 1 (T/ROK).......................................................... 36 EMISE OXIDU UHELNATÉHO ZA ROKY 2003 AŽ 2011, REZZO 1 (T/ROK) ...................................................... 36 EMISE ORGANICKÝCH LÁTEK ZA ROKY 2003 AŽ 2011, REZZO 1 (T/ROK)...................................................... 37 EMISE TETRACHLORETHYLENU ZA ROKY 2003 AŽ 2011, REZZO 1 (T/ROK)................................................... 37 PROVOZOVATELÉ ZDROJŮ KATEGORIE REZZO 2 V ŠUMPERKU (2011) ......................................................... 38 EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 2 V LETECH 2003 AŽ 2011 (T/ROK) .................... 39 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TZL V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) ..................................................................................................................................................... 41 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TZL V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) ..................................................................................................................................................... 41 PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH TZL V KATEGORII REZZO 2 Z LET 2003-2009(T/ROK)....................... 42 PRVNÍCH 9 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ SO2 V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) 43 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ SO2 V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) ..................................................................................................................................................... 43 PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH SO2 V KATEGORII REZZO 2 Z LET 2003-2009(T/ROK) ...................... 44 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ NOX V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) ..................................................................................................................................................... 45 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ NOX V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) ..................................................................................................................................................... 45 PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH NOX V KATEGORII REZZO 2 Z LET 2003-2009(T/ROK)...................... 46 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ CO V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) ..................................................................................................................................................... 47 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ CO V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) ..................................................................................................................................................... 47 PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH CO V KATEGORII REZZO 2 Z LET 2003-2009(T/ROK) ....................... 48 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ ORGANICKÝCH LÁTEK VYJÁDŘENÝCH JAKO TOC V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK)........................................................................................ 49 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ ORGANICKÝCH LÁTEK VYJÁDŘENÝCH JAKO TOC V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK)........................................................................................ 49

4

EKOTOXA s.r.o. TABULKA 44: TABULKA 45: TABULKA 46: TABULKA 47: TABULKA 48: TABULKA 49: TABULKA 50: TABULKA 51: TABULKA 52: TABULKA 53: TABULKA 54: TABULKA 55: TABULKA 56: TABULKA 57: TABULKA 58: TABULKA 59: TABULKA 60:


PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2011 (T/ROK) ......................................................................................................... 50 PRVNÍCH 10 PROVOZOVATELŮ EMITUJÍCÍCH NEJVYŠŠÍ MNOŽSTVÍ TĚKAVÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK (VOC) V KATEGORII REZZO 2 V ROCE 2010 (T/ROK) ......................................................................................................... 50 PRVNÍCH 10 PROVOZOVEN EMITUJÍCÍCH ORGANICKÉ LÁTKY V KATEGORII REZZO 2 Z LET 2003-2009(T/ROK) .... 51 3 VÝVOJ SPOTŘEBY JEDNOTLIVÝCH PALIV V ŠUMPERKU V LETECH 2001-2011 (T/ROK, PRO ZEMNÍ PLYN V TIS.M /ROK) (ČHMÚ) ........................................................................................................................................ 52 PRŮMĚRNÁ VÝHŘEVNOST PALIVA (KOEFICIENTY VÝHŘEVNOSTI PRO JEDNOTLIVÉ KRAJE) (GJ/T)........................... 53 TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2001-2011 (GJ/ROK, %) ................................................ 53 VÝVOJ EMISÍ ZE ZDROJŮ REZZO 3 VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH 2001 - 2011 (T/ROK) (ČHMÚ).................. 56 SČÍTÁNÍ VOZIDEL V ŠUMPERKU V LETECH 2000, 2005 A 2010 (CELOROČNÍ PRŮMĚRNÁ INTENZITA VŠECH VOZIDEL POČET VOZIDEL / 24 HODIN) (ŘSD) ..................................................................................................... 58 KOEFICIENTY VÝVOJE INTENZIT DOPRAVY (DLE TP 225, II. VYDÁNÍ) .............................................................. 58 VÝHLEDOVÉ INTENZITY DOPRAVY (POČET VOZIDEL / 24 HODIN) ................................................................... 59 EMISE VYBRANÝCH LÁTEK Z DOPRAVY V ŠUMPERKU V ROCE 2010 ............................................................... 60 RESUSPENZE TUHÝCH ČÁSTIC VLIVEM DOPRAVY V ŠUMPERKU (T/ROK) .......................................................... 60 SEZNAM „TOP 10“ PROVOZOVATELŮ HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ TZL V ŠUMPERKU V ROCE 2011 (T/ROK, %) ...... 61 SEZNAM „TOP 10“ PROVOZOVATELŮ HLAVNÍCH ZDROJŮ EMISÍ NOX V ŠUMPERKU V ROCE 2011 (T/ROK, %)...... 63 POROVNÁNÍ EMISÍ TZL A NOX U JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ REZZO V LETECH 2003 AŽ 2011, MĚSTO ŠUMPERK .. 66 POMĚR EMISÍ TZL V KILOGRAMECH NA PRODUKCI VBD (VYMĚNITELNÉ BŘITOVÉ DESTIČKY) V TUNÁCH ............. 74 EMISE ZÁKLADNÍCH SLEDOVANÝCH LÁTEK VE MĚSTĚ ŠUMPERKU V LETECH 2003 AŽ 2011 V T/ROK, SOUHRNNĚ REZZO 1 AŽ 4 ................................................................................................................................. 81

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: GRAF 2: GRAF 3: GRAF 4: GRAF 5: GRAF 6: GRAF 7: GRAF 8: GRAF 9: GRAF 10: GRAF 11: GRAF 12: GRAF 13: GRAF 14: GRAF 15: GRAF 16: GRAF 17: GRAF 18: GRAF 19: GRAF 20: GRAF 21: GRAF 22: GRAF 23:

MEZIROČNÍ SROVNÁNÍ PLOCHY OZKO V OBVODU STAVEBNÍHO ÚŘADU ŠUMPERK (V % ÚZEMÍ) ............................ 12 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ PM10 V LETECH 2007 AŽ 2012 V ŠUMPERKU ............................................... 23 PRŮBĚH DENNÍCH KONCENTRACÍ PM10 V LETECH 2010 AŽ 2012 V ŠUMPERKU ................................................. 23 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ NO2 V LETECH 2007 AŽ 2012 V ŠUMPERKU ................................................ 24 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO2 V ROCE 2007 AŽ 2012 V ŠUMPERKU.................................................... 25 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ SO2 V ZIMNÍCH MĚSÍCÍCH V ŠUMPERKU ....................................................... 26 PRŮBĚH MĚSÍČNÍCH KONCENTRACÍ O3 V ROCE 2008 AŽ 2012 V ŠUMPERKU ..................................................... 27 VÝVOJ EMISÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE PRO VYBRANÉ ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3 V LETECH 1994, 1998, 2003 AŽ 2011 (T/ROK) (WWW.CHMI.CZ).................................................................. 29 POMĚR EMISÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ REZZO 1-4 V OLOMOUCKÉM KRAJI V ROCE 2011 (WWW.CHMI.CZ) ...... 29 POMĚR EMISÍ Z JEDNOTLIVÝCH TYPŮ ZDROJŮ VE MĚSTĚ ŠUMPERKU PRO ROK 2011 (T/ROK) ................................. 30 EMISE ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 1 V LETECH 2003 AŽ 2011 (T/ROK) ........................ 33 HLAVNÍ PRODUCENTI TUHÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2011 (%)............................. 34 HLAVNÍ PRODUCENTI OXIDŮ DUSÍKU V KATEGORII REZZO 1 V ROCE 2011 (%) .................................................. 35 POROVNÁNÍ EMISÍ ZÁKLADNÍCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE ZDROJŮ REZZO 2 V LETECH 2003 AŽ 2011 (T/ROK)........ 40 PODÍL JEDNOTLIVÝCH TYPŮ VYTÁPĚNÍ V DOMÁCNOSTECH V ŠUMPERKU V ROCE 2010 ......................................... 52 TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2005 AŽ 2011 (PROCENTUÁLNÍ PODÍL) ................................... 54 TEPELNÝ OBSAH V PALIVU V ŠUMPERKU V LETECH 2001 AŽ 2011 ................................................................... 55 EMISE ZE ZDROJŮ REZZO 3, V LETECH 2001 – 2011 ................................................................................... 56 PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH TZL V ŠUMPERKU, ROK 2011 (%)......................... 62 PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ TZL V ŠUMPERKU, ROK 2011 (%) ..................................................................... 62 PODÍL ZDROJŮ KATEGORIÍ REZZO 1-4 NA CELKOVÝCH EMISÍCH NOX V ŠUMPERKU, ROK 2011 (%) ........................ 64 PODÍL NEJVĚTŠÍCH EMITENTŮ NOX V ŠUMPERKU, ROK 2011 (%) .................................................................... 64 VÝVOJ EMISÍ VYBRANÝCH ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK ZE STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ REZZO 1-3 ..................................... 66

5

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: OBRÁZEK 2: OBRÁZEK 3: OBRÁZEK 4: OBRÁZEK 5: OBRÁZEK 6: OBRÁZEK 7: OBRÁZEK 8: OBRÁZEK 9: OBRÁZEK 10: OBRÁZEK 11:

VYMEZENÍ OBLASTÍ OZKO, ZÓNA OLOMOUCKÝ KRAJ................................................................................... 9 2 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2006, GRID 1KM . 14 2 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ, SO ORP ŠUMPERK, 2007, GRID 1KM ...................................... 15 2 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2008, GRID 1KM . 15 2 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2009, GRID 1KM . 16 2 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2010, GRID 1KM . 16 2 OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ (ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKA PM10), SO ORP ŠUMPERK, 2011, GRID 1KM . 17 PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE PM10, SO ORP ŠUMPERK (2007-2011) ..................................... 18 PĚTILETÉ PRŮMĚRNÉ IMISNÍ KONCENTRACE BENZO(A)PYRENU, SO ORP ŠUMPERK (2007-2011)...................... 19 ZDROJE EMISÍ REZZO 1 A VYBRANÉ ZDROJE REZZO 2 V ŠUMPERKU V ROCE 2011......................................... 31 ÚSEKY PRO SČÍTÁNÍ DOPRAVY VE MĚSTĚ ŠUMPERK (ŘSD) .......................................................................... 57

6

EKOTOXA s.r.o.


SEZNAM ZKRATEK AOT40 BRO CUTR CZT ČHMÚ ČIŽP ČOV ČR ČSÚ d IL DREV EIA EMS HUTR IČ, IČO IHd IHr IL/LV IPPC KÚ LTO „M“ MT MÚ MŽP NV OL OZKO OZV PB PZKO REZZO REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4 r IL ŘSD SO ORP SPE TV VÚZT ZP

Expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg·m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg·m-3, v období 8-20 hod. SEČ. Vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. Biologicky rozložitelný odpad Černé uhlí tříděné Centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad 24hodinový imisní limit Dřevo Environmental Impact Assesment (Posuzování vlivu na životní prostředí) Environmentální systém řízení Hnědé uhlí tříděné Identifikační číslo organizace Imisní limit, doba průměrování- 24 hod Imisní limit, doba průměrování – 1rok Limitní hodnota / limit value Integrovaná prevence a omezování znečištění Krajský úřad Lehký topný olej Motocykly Mez tolerance / margin of tolerance Městský úřad Ministerstvo životního prostředí Nařízení vlády Olomoucký Oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší Obecně závazná vyhláška Propan butan Program ke zlepšení kvality ovzduší Registr zdrojů znečišťování ovzduší Zvláště velké a velké zdroje emisí Střední zdroje emisí Malé zdroje emisí Mobilní zdroje Roční imisní limit Ředitelství silnic a dálnic Správní obvod obce s rozšířenou působností Souhrnná provozní evidence Cílový imisní limit Výzkumný ústav zemědělské techniky Zemní plyn

SEZNAM LÁTEK B(a)P, B_A_P B_B_F B_K_F CO HCB I_123CD_P NH3 NOx NO2 O3 OL (OC)

benzo(a)pyren benzo(b)fluoranten benzo(k)fluoranten oxid uhelnatý hexachlorbeznzen indeno(1,2,3-cd)pyren amoniak oxidy dusíku oxid dusičitý ozon organické látky

PAU PCB PCDD/F PM10 SO2 TK TOC TZL VOC

7

polycyklické aromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly polychlorované dibenzodioxiny/dibenzofurany suspendované částice velikostní frakce menší než 10 m oxid siřičitý těžké kovy organické látky vyjádřené jako TOC tuhé znečišťující látky těkavé organické látky

EKOTOXA s.r.o.


1. ÚVOD Tato zpráva představuje již osmou aktualizaci „Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka“ (Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka a Integrovaný program snižování emisí města Šumperka – analytická i návrhová část), který byl zpracován v roce 2005. Stejně jako v předcházejících letech se i v letošní zprávě jedná o doplnění nejnovějších dostupných informací: 1. Zhodnocení emisních dat za rok 2011 (zejména tuhých znečišťujících látek a dalších sledovaných látek), jejich porovnání s předchozími roky apod. 2. Zhodnocení imisních dat za rok 2012 ze stanice Šumperk MÚ, a to zejména imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 a dále změny ve vymezení oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro tuto látku. 3. Grafické vyhodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ORP Šumperk (rok 2011). 4. Zhodnocení provedení navržených opatření u nejvýznamnějších zdrojů REZZO 1 a 2, významné nově vybudované zdroje emisí. 5. Výhledové intenzity dopravy dle aktuálních koeficientů. Jako hlavní datové podklady byly použity:   

Data imisního monitoringu v Šumperku v letech 2005 až 2012 (ČHMÚ); Data o množství emitovaných látek z databáze REZZO 2011 (ČHMÚ) v kombinaci s databází MÚ Šumperk; Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, 2005 a jeho aktualizace.

8

EKOTOXA s.r.o.


2. STANOVENÍ OBLASTÍ SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) jsou definovány jako oblasti, kde je překročen imisní limit nejméně jedné znečišťující látky. OZKO jsou vymezovány v rámci zón a aglomerací pro jednotlivé stavební úřady. Obrázek 1:

Vymezení oblastí OZKO, zóna Olomoucký kraj

na základě dat 2004 území s překročením LV území s překročením LV+MT

na základě dat 2005 6,5% 3,4%

na základě dat 2006 území s překročením LV území s překročením LV+MT

území s překročením LV území s překročením LV+MT

49,1% 0%

na základě dat 2007 48,3% 0%

území s překročením LV území s překročením LV+MT

9

14,7% 0%

EKOTOXA s.r.o.

na základě dat 2008


na základě dat 2009

na základě dat 2010 území s překročením LV (překročení imisního limitu alespoň jedné látky SO2, CO, PM10, NO2, benzen, Pb)

území s překročením TV (cílového imisního limitu alespoň jedné látky As, Cd, Ni, benzo(a)pyren)

10

EKOTOXA s.r.o.


na základě dat 2011 (zde je použito zobrazení v rámci celé ČR, tak, jak je uvedeno v dostupných podkladech za tento rok (MŽP 2013: Zpráva o kvalitě ovzduší, Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011). území s překročením LV (překročení imisního limitu alespoň jedné látky SO2, CO, PM10, NO2, benzen, Pb)

území s překročením TV (cílového imisního limitu alespoň jedné látky As, Cd, Ni, benzo(a)pyren)

Zóna Olomoucký kraj 49,01%

Zóna Olomoucký kraj 42,16%

11

EKOTOXA s.r.o.


Z následující tabulky je patrné, jak velká je plocha (v %), na které bylo zjištěno překračování 24hod. imisního limitu pro PM10 (d IL), popř. ročního imisního limitu (r IL) v jednotlivých letech. Pro rok 2011 nebyly v době zpracování zprávy k dispozici informace o velikosti plochy s překračovanými limity v podrobnosti jednotlivých stavebních úřadů, ale pouze pro jednotlivé zóny. Šumperk spadá do zóny Olomoucký kraj, kde bylo zjištěno překročení na 49,01% území pro 24 hodinový imisní limit PM10. Tabulka 1:

Vymezení OZKO (v % území) za roky 2004 až 2010

(Věstník MŽP 12/2005, Věstník MŽP 03/2007, Věstník MŽP 04/2008, Věstník MŽP 02/2009, Věstník MŽP 04/2010, Věstník MŽP 04/2011, Věstník MŽP 02/2012)

PM10 (d IL) 7,9 30,2 20,6 3,2 23,5 47,8

Stavební úřad Šumperk 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Tabulka 2:

PM10 (r IL) 0,4 -

Překročení imisního limitu (v % území) za rok 2011

(MŽP 2013: Zpráva o kvalitě ovzduší, Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011)

PM10 (d IL) 49,01

Zóna Olomoucký kraj 2011

Meziroční srovnání plochy OZKO v obvodu Stavebního úřadu Šumperk (v % území) 50

40

plocha OZKO (%)

Graf 1:

PM10 (r IL) -

30

20

10

0 2003

2004

2005

2006

12

2007

2008

2009

2010

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 3: Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren (v % území) za roky 2004 až 2010 (Věstník MŽP 12/2005, Věstník MŽP 03/2007, Věstník MŽP 04/2008, Věstník MŽP 02/2009, Věstník MŽP 04/2010, Věstník MŽP 04/2011, Věstník MŽP 02/2012)

Tabulka 4:

Stavební úřad Šumperk

BaP

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

4,7 3 2,1 2,1 11,7

Překročení cílového imisního limitu (v % území) v roce 2011

(Zpráva o kvalitě ovzduší, 2011)

Zóna Olomoucký kraj

BaP

O3

2011

42,16

21,38

13

EKOTOXA s.r.o.

2.1


Grafické vyhodnocení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk

V následujících mapách jsou znázorněny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v SO ORP Šumperk v letech 2006 až 2011. Jedná se o území, kde došlo k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí. Mapy jsou konstruovány ve čtvercové síti 1x1 km. Obrázek 2: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM10), SO ORP Šumperk, 2006, grid 1km2

14

EKOTOXA s.r.o.

Obrázek 3:


Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, SO ORP Šumperk, 2007, grid 1km2

Obrázek 4: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (znečišťující látka PM10), SO ORP Šumperk, 2008, grid 1km2

15

EKOTOXA s.r.o.




16

EKOTOXA s.r.o.



2.2

Mapy pětiletých průměrů imisních koncentrací

Jako podklad pro návrh kompenzačních opatření (podle § 11 odst. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) byly vytvořeny mapy, které obsahují v každém čtverci 1×1 km hodnotu klouzavého průměru koncentrace pro všechny znečišťující látky za předchozích 5 kalendářních let, které mají stanoven imisní limit (kromě ozonu a CO). Mapy jsou určeny jako podklad k posouzení, zda dojde vlivem daného záměru k překročení nebo je již překročena hodnota některého ročního imisního limitu na dané lokalitě a tedy k aplikaci cit. ustanovení. Na následujících obrázcích jsou uvedeny pětileté průměrné koncentrace pro ORP Šumperk pro PM10 a benzo(a)pyren (2007-2011).

17

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 8: Pětileté průměrné imisní koncentrace PM10, SO ORP Šumperk (2007-2011)

18

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 9: Pětileté průměrné imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, SO ORP Šumperk (2007-2011)

19

EKOTOXA s.r.o.


3. DRUH POSOUZENÍ KVALITY OVZDUŠÍ – IMISNÍ ČÁST Od roku 2005 měří na území Šumperka jedna stanice s automatizovaným měřícím programem, MSMUA – Šumperk MÚ. Výsledky měření této stanice jsou obsahem následujících podkapitol. V této zprávě jsou použita data za rok 2007 až 2012 (validovaná data ČHMÚ). Data jsou hodnocena dle platných imisních limitů (od 1.9.2012) dle přílohy č.1 k zákonu o ochraně ovzduší č.201/2012 Sb. V období před nabytím jeho účinnosti byly imisní limity stanoveny dle nařízení vlády č.597/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Hodnoty imisních limitů pro PM10, NO2 a SO2 se nemění. Tabulka 5:

Karta stanice MSMUA – Šumperk MÚ

Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: EOI B/R - podkategorie: EOI - zkratka:

Zeměpisné souřadnice: Nadmořská výška: Terén: Krajina: Reprezentativnost:

Základní údaje MSMU Šumperk MÚ Česká republika Město Šumperk Olomoucký Šumperk Šumperk Klasifikace pozaďová městská obytná B/U/R Adresa lokality Jesenická 31 787 93 Šumperk Správce lokality, adresa Ekovia Tel: 251626815 Ing. Jiří Zavázal Fax: Všerubská 202 E-mail: [email protected] 15500 Praha 5 Lokalizace 49° 57' 48.00" sš ; 16° 58' 6.96" vd 335 m Doplňující údaje dno otevřeného, provětrávaného údolí vícepodlaž. zástavba (sídliště z posled. desetil.) střední měřítko (100 - 500 m) Umístění

Na dvoře MÚ. Kód MSMUK Datum vzniku: 01.01.2005

Seznam měřicích programů: Typ Kombinované měření Vznik a zánik měřicího místa Datum zániku: Měřicí zařízení umístěno v (kryt)

B-kontejner (klimatizovaný)

20

EKOTOXA s.r.o.


Měření A = autorizace, R = data dostupná v reálném čase, Par = paralelní měření, Ak = akreditováno Veličina Metoda Jednotka A R Par Ak Interval Datum Datum ukončení zahájení SO2 [oxid UVFL [UVµg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 siřičitý] fluorescence] NO2 [oxid CHLM µg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 dusičitý] [chemiluminiscence] O3 [ozon] UVABS [UVµg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 absorpce] PM10 RADIO [radiometrie µg/m3 Ano Ne 0 Ne 1d 01.01.2007 [Suspendované - absorpce beta částice frakce záření] PM10] PM10 RADIO [radiometrie µg/m3 Ano Ne 0 Ne 30min 01.01.2005 31.12.2006 [Suspendované - absorpce beta částice frakce záření] PM10]

21

EKOTOXA s.r.o.

3.1


Monitoring suspendovaných částic frakce PM10

Naměřené hodnoty frakce PM10 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2012 jsou uvedeny v následující tabulce (roční průměr a průměrné měsíční koncentrace). Koncentrace PM10 na stanici MSMUA v letech 2005 až 2012 (µg/m3)

Tabulka 6: Rok

Roční průměr

2007 2008 2009 2010 2011 2012

35,4 36,7 36,6 33,9 33,4 37,4

Tabulka 7:

1 49,0 40,4 55,7 62,2 50,3 46,0

2 34,8 40,2 44,5 45,1 42,3 71,0

3 33,1 29,2 35,4 36,6 34,1 33,7

4 31,6 28,4 43,7 26,4 30,1 29,9

5 34,9 34,7 25,6 24,6 30,8 32,5

měsíce 6 7 34,2 35,4 27,2 19,2 25,0 24,6 26,3 26,0 24,6 22,2 36,4 30,9

8 36,3 36,1 18,5 22,9 19,2 26,0

9 27,8 38,8 58,3 22,3 23,7 24,6

10 34,7 54,7 31,7 28,1 31,0 31,7

11 37,7 58,6 36,2 29,3 54,4 36,3

12 36,2 33,2 52,4 37,6 50,8

Imisní limity pro ochranu zdraví lidí

Znečišťující látka

Doba průměrování

PM10 PM10

24 hodin 1 kalendářní rok

Imisní limit 50 µg.m-3 40 µg.m-3

Maximální počet překročení za kalendářní rok 35 0

Tabulka 8: Počty překročení 24hod limitu koncentracemi PM10 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2012 rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Počet překročení 24hod limitu 27 70 66 49 54 42

I v roce 2012 je stále počet překročení 24 hodinového imisního limitu vyšší než povoluje zákon o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. V roce 2012 byly naměřeny velmi vysoké koncentrace v měsíci únoru, kdy měsíční průměr zde byl 71,0 µg/m3, jednotlivé průměrné denní koncentrace v tomto měsíci dosahovaly v sedmi případech hodnot vyšších než 100 µg/m3 (viz následující grafy). Imisní limit pro kalendářní rok byl dodržen. Upozornění na výskyt smogové situace V období od 30.1.2012 do 16.2.2012 byly imisní podmínky zhoršeny natolik, že bylo upozorňováno na smogovou situaci. Informace byla zveřejněna na webových stránkách města, MěÚ Šumperk zasílal upozornění na výskyt smogové situace a ukončení smogové situace do školek, škol, nemocnice, domova důchodců, dětského domova apod.

22

EKOTOXA s.r.o.


Graf 2:

Průběh měsíčních koncentrací PM10 v letech 2007 až 2012 v Šumperku

Graf 3:

Průběh denních koncentrací PM10 v letech 2010 až 2012 v Šumperku

Koncentrace PM10 jsou nejvyšší v zimním období, během kterého jsou nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu četnější, déletrvající a plošně rozsáhlejší. Do ovzduší je emitováno více škodlivin než během období letního. V roce 2012 se vyskytovaly dny s denními koncentracemi i nad 150 µg/m3 (v měsíci únoru a prosinci).

23

EKOTOXA s.r.o.

3.2


Monitoring NO2

Výše naměřených koncentrací NO2 v roce 2007 až 2012 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 9:

Koncentrace NO2 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2012 (µg/m3)

Rok

Roční průměr

2007 2008 2009 2010 2011 2012

30,6 24,6 20,5 19,9 21,1 18,7

1 35,6 47,3 35,3 34,7 33,7 17,4

2 43,6 44,1 23,3 32,0 31,1 22,1

3 42,0 34,6 18,8 21,8 28,8 15,1

4 31,6 27,0 20,2 16,0 22,8 13,4

5 23,8 13,9 12,8 22,0 12,9

měsíce 6 7 19,4 19,1 12,5 10,6 12,2 12,1 10,3 10,4 19,0 13,1 11,6 12,0

8 18,4 10,4 14,6 13,3 13,9 13,1

9 21,8 11,7 20,1 14,4 14,0 18,8

10 32,5 23,1 21,9 18,8 16,7 36,8

11 41,9 27,3 24,9 19,4 19,8 21,7

12 37,2 25,9 26,3 32,5 17,9 28,1

Tabulka 10: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka


oxid dusičitý oxid dusičitý

1 hodina 1 kalendářní rok



Obdobně jako v předchozích letech, tak ani v roce 2012, nedošlo u oxidu dusičitého na stanici MSMUA k překročení imisních limitů. Průměrná roční koncentrace i průměrné měsíční koncentrace z první části roku 2012 jsou nižší než v roce 2011, ke konci roku, počínaje měsícem září, je tomu naopak. Maximální 1hod koncentrace v roce 2012 byla 169,0 µg/m3 v měsíci říjnu. Naměřené imisní koncentrace NO2 se pohybují pod hranicí imisních limitů, jejich koncentrace se však může lokálně lišit. V okolí hlavních komunikací (I/11 a II/446) jsou imisní koncentrace NO2 pravděpodobně vyšší. Graf 4:

Průběh měsíčních koncentrací NO2 v letech 2007 až 2012 v Šumperku

24

EKOTOXA s.r.o.

3.3


Monitoring SO2

Roční průměr a měsíční průměrné hodnoty koncentrací SO2 za rok 2007 až 2012 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 11: Koncentrace SO2 na stanici MSMUA v letech 2007 až 2012 (µg/m3) Rok

Roční průměr

2007 2008 2009 2010 2011 2012

10,6 13,1 10,3 10,2 7,1 7,2

1 10,8 16,4 26,9 19,9 14,8 7,2

2 12,1 14,1 19,1 17,7 17,3 16,1

3 12,0 11,6 15,4 10,9 12,4 5,2

4 10,1 9,9 11,6 5,5 8,1 4,5

5 9,1 4,3 8,6 4,3 4,3

měsíce 6 7 8,6 9,0 11,4 11,7 5,1 4,4 8,2 5,5 2,2 1,9 4,6 4,5

8 8,1 12,2 2,8 4,3 2,6 4,2

9 9,3 13,1 4,2 5,1 3,0 5,4

10 10,9 13,5 7,3 9,2 3,6 7,1

11 14,0 15,1 9,7 9,2 8,0 9,7

12 12,8 17,2 11,4 15,8 7,1 13,0

Tabulka 12: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Znečišťující látka


oxid siřičitý oxid siřičitý

1 hodina 24 hodin



Tabulka 13: Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka oxid siřičitý

Doba průměrování kalendářní rok a zimní období (1. října - 31. března)

Imisní limit 20 µg.m-3

U oxidu siřičitého na stanici MSMUA zatím nedošlo po dobu jeho sledování k překročení žádného z imisních limitů a významnější zhoršení situace se nedá očekávat ani do budoucna. Maximální 1hod koncentrace v roce 2012 byla 50,5 µg/m3 (v únoru) a maximální 24hod koncentrace byla 36,0 µg/m3 (také v únoru). Ani imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyly v posledních 5 letech překročeny. Graf 5:

Průběh měsíčních koncentrací SO2 v roce 2007 až 2012 v Šumperku

25

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 14: Koncentrace SO2 na stanici MSMUA v zimních měsících (µg/m3) Zima

říjen

2007/2008 2008/2009 2009/2010 2010/2011 2011/2012

Graf 6:

3.4

listopad 10,9 13,5 7,3 9,2 3,6

prosinec 14 15,1 9,7 9,2 8,0

leden

12,8 17,2 11,4 15,8 7,1

únor 16,4 26,9 19,9 14,8 7,2

březen 14,1 19,1 17,7 17,3 16,1

zimní průměr 11,6 15,4 10,9 12,4 5,2

13,3 17,9 12,8 13,1 7,9

Průběh měsíčních koncentrací SO2 v zimních měsících v Šumperku

Monitoring O3

V následující tabulce jsou uvedeny průměrné měsíční koncentrace ozonu a roční průměr za roky 2007 až 2012. Tabulka 15: Koncentrace O3 na stanici MSMUA v roce 2007 až 2012 (µg/m3) Rok

Roční průměr

1

2

3

4

5

měsíce 6 7

2007 25,1 18,2 17,5 26,0 32,6 34,9 33,7 2008 29,6 13,1 12,6 17,0 30,4 57,7 2009 16,4 25,1 31,8 42,9 63,9 62,0 43,2 1) 2010 32,9 43,8 54,1 49,1 56,8 41,4 2011 23,6 29,5 32,4 41,3 45,0 48,9 35,9 2012 30,3 33,7 42,4 54,3 55,3 58,1 42,0 1) Pro nedostatek naměřených hodnot nelze stanovit měsíční průměr.

26

34,8 50,5 60,2 60,5 45,1 53,3

8 33,8 34,1 68,5 46,4 46,3 60,7

9

10

22,7

16,7

11

15,3 19,6 56,8 31,8 27,3 39,0 29,6 24,5 41,4 28,4 24,9 42,4 30,5 24,6

12 12,3 19,5 22,5 24,0 19,8

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 16: Imisní limity pro troposférický ozon Maximální počet překročení Účel vyhlášení Doba průměrování Imisní limit -3 1) 2) 120 µg.m 25 Ochrana zdraví lidí max. denní 8h průměr 18000 µg.m-3.h 0 Ochrana vegetace 3) AOT40 4) 6000 µg.m-3.h Ochrana vegetace AOT40 1) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 3 kalendářní roky, 2) Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin, 3) Plnění imisního limitu se vyhodnocuje na základě průměru za 5 kalendářních let, 4) Pro účely tohoto zákona AOT40 znamená součet rozdílů mezi hodinovou koncentrací větší než 80 µg.m-3 (=40 ppb) a hodnotou 80 µg.m-3 v dané periodě užitím pouze hodinových hodnot změřených každý den mezi 08:00 a 20:00 SEČ, vypočtený z hodinových hodnot v letním období (1. května – 31. července).

Za rok 2012 nedošlo překročení 8hod imisního limitu pro ochranu zdraví lidí. Průběh průměrných měsíčních koncentrací O3 v jednotlivých letech ukazuje následující graf. V porovnání všech hodnocených let patří dosažené imisní koncentrace O3 v průběhu let 2009, 2010 a 2012 mezi ty nejvyšší. Graf 7:

Průběh měsíčních koncentrací O3 v roce 2008 až 2012 v Šumperku

27

EKOTOXA s.r.o.


4. PŮVOD ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ – EMISNÍ ČÁST V rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO) jsou pro rok 2011 zdroje emisí členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3

zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie střední zdroje, spalování s výkonem 0,2–5 MW a významné technologie malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, lokální vytápění, méně významné technologie (V rámci REZZO 3 jsou modelově vypočítávány emise z vytápění domácností, emise VOC z plošného použití rozpouštědel)

Mobilní zdroje znečišťování ovzduší REZZO 4

doprava

Pro bilancování emisí v této Zprávě byla brána jako základní informace data z databáze REZZO 1-3 za rok 2011, která byla verifikována podle evidence MU Šumperk. V případě REZZO 4 byly jako podklady pro výpočet emisí použity údaje ze sčítání dopravy, které proběhlo v roce 2010 (ŘSD). Tabulka 17: Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2011 (t/rok) (www.chmi.cz) Rok 1994 1998 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

TZL 17338,3 3468,2 2688,6 2512,8 1728,4 1575,3 1769,9 1937,2 1547,6 1630,7 1502,4

SO2 29817,3 13133,4 6277,3 7150,2 7121,4 5917,3 5079,5 4316,1 4539,4 4406,6 4456,8

NOx 6765,2 4510,7 4132,7 4049,4 4001,0 3722,9 3499,9 3508,9 3014,7 3379,8 3444,1

28

CO 32586,4 13502,8 6855,3 7191,0 5972,9 6316,9 6078,2 5848,2 5477,7 6250,7 7194,6

VOC

7919,8 1744,2 6952,2 6789,5 6519,5 6375,8 6251,7 5751,2

EKOTOXA s.r.o.


Graf 8: Vývoj emisí Olomouckého kraje pro vybrané znečišťující látky ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 v letech 1994, 1998, 2003 až 2011 (t/rok) (www.chmi.cz)

Situaci v rozložení podílů emisí z jednotlivých zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji v roce 2011 ilustruje následující graf. Zastoupení jednotlivých zdrojů REZZO na znečištění ovzduší emisemi tuhých znečišťujících látek, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého a oxidu siřičitého zůstává v doposud hodnocených letech 2003 až 2011 stejné, tzn. na emisích TZL, NOx a CO se nejvíce podílí mobilní zdroje REZZO 4, na emisích SO2 zdroje kategorie REZZO 1. Graf 9: Poměr emisí jednotlivých typů zdrojů REZZO 1-4 v Olomouckém kraji v roce 2011 (www.chmi.cz)

Jednotlivé okresy se na celkových emisích znečišťujících látek Olomouckého kraje v roce 2011 podílejí obdobnou měrou jako v letech předchozích. Největším producentem TZL je v posledních třech letech okres Olomouc, na rozdíl od předchozích roků, kdy vedl okres Šumperk. V produkci CO je okres Šumperk druhým největším (po okrese Přerov). Co se týká emisí SO2 a NOx nejvyšší hodnoty evidují okresy Přerov a Olomouc, okres Šumperk je v této charakteristice třetí. 29

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 18: Emise vybraných znečišťujících látek u jednotlivých okresů Olomouckého kraje v roce 2011, REZZO 1-3 (t/rok) (www.chmi.cz) Okres Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk

TZL 126,7 386,3 173,9 260,8 330,1

SO2 135,4 1 182,40 360,8 2 164,90 613,3

NOx 57,6 710,0 184,0 2 157,9 334,6

CO 364,0 1 383,0 492,5 3 463,4 1 491,7

VOC 110,9 608,5 205,8 405,0 384,0

Srovnání množství emitovaných látek ve městě Šumperku v rámci jednotlivých kategorií REZZO je provedeno v následující tabulce. Hodnoty emisí v kategorii REZZO 4 jsou použity podle výpočtu dle sčítání dopravy v roce 2010 (viz. kapitola 4.5 Zdroje kategorie REZZO 4). Tabulka 19: Emise ve městě Šumperku pro vybrané znečišťující látky (REZZO 1-4, rok 2011) (t/rok) TZL SO2 NOx CO OL REZZO 1 1,0 0,1 7,2 0,4 32,8 REZZO 2 1,6 5,9 20,6 8,7 14,4 REZZO 3 5,8 6,5 7,5 20,8 4,5 REZZO 4 3,0 0,8 70,2 11,4 13,3 105,5 29,9 51,7 celkem Pozn. údaje o emisích CO a OL z REZZO4 nejsou k dispozici, pro REZZO 4 jsou použita data dle roku 2010

Graf 10: (t/rok)

Poměr emisí z jednotlivých typů zdrojů ve městě Šumperku pro rok 2011

Ve srovnání s rokem 2010 došlo k významné změně v kategorii REZZO3, kdy byl v databázi ČHMÚ uveden výrazně nižší počet domácností, které se svému vytápění používají hnědé a černé uhlí a koks. Díky tomu výrazně poklesly emise SO2 v kategorii zdrojů REZZO3, které jsou ještě stále hlavním emitentem SO2, již ovšem ne tak jednoznačným jako v předchozích letech. Nyní jsou těsně následovány zdroji REZZO2, kde naopak došlo k navýšení emisí, zejména díky provozu bioplynové stanice. U tuhých znečišťujících látek zůstává poměrné zastoupení jednotlivých zdrojů stejné, stejně jako v případě oxidů dusíku. 30

EKOTOXA s.r.o.


Obrázek 10: Zdroje emisí REZZO 1 a vybrané zdroje REZZO 2 v Šumperku v roce 2011

31

EKOTOXA s.r.o.

4.1


Zdroje kategorie REZZO 1

Aktuální seznam zdrojů spadajících do kategorie REZZO 1 je uveden v následující tabulce. Tabulka 20: Zdroje kategorie REZZO 1 na území Šumperka (2011) ICO 60778997 18600247 25965611 64076377 25860038 25350129 25350129 25350129 25350129 27806863

ICZ OKEC 37 292300 32 266500 45 524000 81 930100 16 352000 50 403010 42 403010 55 403010 56 403010 400000

NAZEV ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným - kotelna, lakovna Cembrit CZ, a.s. provozovna Šumperk – kotelna, lakovna ENIGEN, s.r.o. - kotelna v areálu Šumperské nemocnice Irma Šopíková – chemická čistírna Pars nova a.s. – kotelna, lakovna SATEZA a.s. - kotelna K12 SATEZA a.s. - kotelna K2 SATEZA a.s. - kotelna K8 SATEZA a.s. - kotelna K9 První bioplynová Šumperk, s.r.o. – technologie výroby bioplynu

Porovnání emisní situace v kategorii REZZO 1 v roce 2011 s předcházejícími roky V následující tabulce jsou u jednotlivých zdrojů REZZO 1 uvedena množství emisí znečišťujících látek v roce 2011. Tabulka 21: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v roce 2011 (t/rok) NÁZEV

TZL

SO2

NOx

CO

TOC

ABA Šumperk, s.r.o. Cembrit a.s. Enigen s.r.o. Pars nova a.s. SATEZA a.s. - Provozovna - K12 SATEZA a.s. - Provozovna - K2 SATEZA a.s. - Provozovna - K8 SATEZA a.s. - Provozovna - K9 Celkem

0,038 0,497 0,020 0,430 0,013 0,013 0,015 0,013 1,039

0,002 0,010 0,009 0,019 0,006 0,006 0,010 0,006 0,068

0,291 1,176 1,222 2,052 0,430 0,546 0,817 0,696 7,230

0,024 0,024 0,007 0,350 0,001 0,000 0,016 0,000 0,422

0,002 0,063 0,060 0,124 0,040 0,040 0,048 0,044 0,421

VOC 3,002 7,943 21,385

32,330

Hlavní změny, které je možno zjistit při porovnání údajů za roky 2003 až 2011: Množství emisí všech uvedených látek (s výjimkou TZL) oproti předchozímu roku kleslo. Vyšší emise TZL jsou způsobeny především vyššími emisemi z kotelny a lakovny společnosti Pars nova a.s., hlavním emitentem TZL i přesto zůstává Cembrit a.s. Nejvýznamnějším emitentem všech dalších látek je v kategorii REZZO 1 společnost Pars nova a.s. Celkové emise NOx u zdrojů REZZO 1 v Šumperku meziročně stále klesají, u jednotlivých zdrojů (Cembrit a.s., Enigen, s.r.o. a kotelna K2 společnosti SATEZA a.s.) však byl zaznamenán i mírný nárůst oproti roku 2010. Pokles u ostatních zdrojů však způsobil pokles i u součtové hodnoty. Rozdíly vyjádřené v absolutních číslech jsou zřejmé z následujícího grafu.

32

EKOTOXA s.r.o.


Graf 11: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 1 v letech 2003 až 2011 (t/rok)

33

EKOTOXA s.r.o.


4.1.1.1 Emise tuhých znečišťujících látek Tabulka 22: Emise TZL za roky 2003 až 2011, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV ABA Šumperk Cembrit a.s. Enigen s.r.o. Pars nova a.s. SATEZA a.s. K12 SATEZA a.s. K2 SATEZA a.s. K8 SATEZA a.s. K9 Celkem

2011 (%) 0,038 0,497 0,020 0,430 0,013 0,013 0,015 0,013 1,039

3,7 47,8 1,9 41,4 1,2 1,2 1,4 1,3 100

2010 (%) 0,040 4,7 0,470 54,7 0,025 2,9 0,266 31,0 0,014 1,6 0,010 1,2 0,018 2,1 0,016 1,9 0,859 100

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0,027 0,340 0,029 0,321 0,014 0,011 0,019 0,016 0,777

0,050 0,427 0,023 0,513 0,013 0,011 0,021 0,017 1,075

0,095 0,244 0,026 0,460 0,014 0,014 0,020 0,017 0,890

0,035 0,131 0,029 0,386 0,015 0,015 0,023 0,019 0,659

0,002 0,046 0,028 0,801 0,017 0,016 0,024 0,020 0,968

0,002 0,022 0,027 0,900 0,017 0,017 0,025 0,021 1,049

0,002 0,023 0,031 0,757 0,017 0,019 0,026 0,023 0,911

Stejně jako v letech 2010 a 2009 je i v roce 2011 největším emitentem TZL v Šumperku Cembrit a.s., na rozdíl od předchozích let, kdy byly na prvním místě zdroje společnosti Pars nova a.s. Tyto jsou nyní na druhém místě. Emise z ostatních zdrojů se pohybují v hodnotách o řád nižších. V následujícím grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých hlavních emitentů REZZO 1 pro tuhé znečišťující látky. Graf 12: Hlavní producenti tuhých znečišťujících látek v kategorii REZZO 1 v roce 2011 (%)

34

EKOTOXA s.r.o.


4.1.1.2 Emise oxidů dusíku Tabulka 23: Emise oxidů dusíku za roky 2003 až 2011, REZZO 1 (t/rok) 2011 (%)

NÁZEV ABA Šumperk Cembrit a.s. Enigen s.r.o. Pars nova a.s. SATEZA a.s. K12 SATEZA a.s. K2 SATEZA a.s. K8 SATEZA a.s. K9 Celkem

0,291 1,176 1,222 2,052 0,430 0,546 0,817 0,696 7,230

4,0 16,3 16,9 28,4 5,9 7,6 11,3 9,6 100

2010 (%) 0,333 4,1 1,122 13,7 1,082 13,2 2,763 33,7 0,457 5,6 0,491 6,0 1,114 13,6 0,832 10,2 8,194 100

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0,292 0,343 0,307 0,330 0,223 0,381 0,389 1,189 1,419 1,550 1,711 3,012 1,692 1,743 1,905 5,437 4,360 4,700 4,637 2,636 4,897 2,738 3,969 3,963 4,200 4,660 4,480 6,060 0,484 1,001 0,950 1,890 1,520 1,600 1,450 0,483 1,063 2,090 1,440 1,180 1,050 1,050 1,159 1,644 1,690 2,010 2,160 1,980 1,960 0,866 1,805 1,820 2,340 2,190 1,960 1,750 9,116 16,681 16,730 20,012 21,302 17,919 21,250

Stále je patrný pokles celkových emisí ze zdrojů kategorie REZZO 1 ve městě Šumperku. Nejvýznamnějším emitentem NOx je Pars nova a.s. Dále pak zdroje společností ENIGEN, s.r.o. a Cembrit CZ, a.s. S poměrně velikým odstupem následuje SATEZA a.s. (kotelna K8) , jejíž emise oproti roku 2010 opět klesly. Níže uvedený graf zobrazuje podíly jednotlivých zdrojů REZZO 1 na emisích NOx. Graf 13:

Hlavní producenti oxidů dusíku v kategorii REZZO 1 v roce 2011 (%)

35

EKOTOXA s.r.o.


4.1.1.3 Emise ostatních znečišťujících látek Tabulka 24: Emise oxidu siřičitého za roky 2003 až 2011, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV ABA Šumperk Cembrit a.s. Enigen s.r.o. Pars nova a.s. SATEZA a.s. K12 SATEZA a.s. K2 SATEZA a.s. K8 SATEZA a.s. K9 Celkem

2011 (%) 0,002 0,010 0,009 0,019 0,006 0,006 0,010 0,006 0,068

2,9 14,6 13,2 27,8 9,3 9,3 13,9 8,9 100

2010 (%) 0,001 1,4 0,010 13,6 0,013 17,6 0,022 29,9 0,007 9,0 0,005 6,7 0,009 11,6 0,008 10,2 0,074 100

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0,001 0,010 0,014 0,021 0,006 0,042 0,010 0,008 0,112

0,001 0,010 0,011 0,020 0,007 0,006 0,010 0,008 0,073

0,001 0,011 0,012 0,020 0,007 0,007 0,010 0,008 0,076

0,001 0,011 0,014 0,021 0,007 0,008 0,012 0,009 0,128

0,001 0,017 0,013 0,023 0,008 0,008 0,011 0,010 0,355

0,001 0,011 0,013 0,022 0,008 0,008 0,012 0,010 0,404

0,001 0,011 0,015 0,030 0,008 0,009 0,013 0,011 0,575

Celkové množství emisí SO2 ze zdrojů REZZO 1 v Šumperku v roce 2011 opět mírně kleslo, nejvýznamnějším zdrojem zůstává společnost Pars nova a.s., kde se hodnoty ve sledovaných letech drží prakticky na stejné úrovni. Podíl emisí z kategorie REZZO 1 na celkových emisích SO2 ze všech zdrojů je však zanedbatelný. Tabulka 25: Emise oxidu uhelnatého za roky 2003 až 2011, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV ABA Šumperk Cembrit a.s. Enigen s.r.o. Pars nova a.s. SATEZA a.s. K12 SATEZA a.s. K2 SATEZA a.s. K8 SATEZA a.s. K9 Celkem

2011 (%) 0,024 0,024 0,007 0,350 0,001 0,000 0,016 0,000 0,422

5,7 5,7 1,7 83,0 0,2 0,0 3,7 0,0 100

2010 (%) 0,026 4,7 0,014 2,6 0,015 2,7 0,482 87,9 0,002 0,3 0,001 0,2 0,003 0,6 0,005 1,0

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0,024 0,269 0,007 0,358 0,011 0,001 0,084 0,005

0,028 0,053 2,063 0,662 0,010 0,001 0,001 0,077

0,025 0,056 0,347 0,661 0,014 0,009 0,002 0,060

0,027 0,057 0,394 0,700 0,030 0,030 0,005 0,422

0,037 0,263 0,379 0,777 0,027 0,027 0,015 0,046

0,031 0,070 0,439 0,746 0,002 0,049 0,014 0,003

0,003 0,068 0,417 0,999 0,054 0,026 0,024 0,045

0,549

0,759

2,895

1,173

1,740

1,636

1,406

1,699

100

Obdobně jako pro emise SO2, také pro emise CO platí, že podíl ze zdrojů REZZO 1 je na souhrnné hodnotě emisí ze všech kategorií REZZO nepatrný. Emise společnosti ENIGEN, s.r.o. po uvedení dvou kogeneračních jednotek do trvalého provozu již nedosahují úrovně z let 2008 a dříve. Největší podíl na emisích ze zdrojů v kategorii REZZO 1 má zdroj společnosti Pars nova a.s., který produkuje 83% z celkového množství emisí v této kategorii. Emise CO z ostatních zdrojů této skupiny jsou mnohem nižší.

36

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 26: Emise organických látek za roky 2003 až 2011, REZZO 1 (t/rok) 2011 2010 2009 2008 2007 (%) (%) 9,2 7,712 18,3 7,803 12,189 14,552 ABA Šumperk 3,004 24,4 Cembrit a.s. 6,759 16,0 4,276 7,112 4,758 8,006 0,2 0,083 0,2 0,095 0,094# 0,031 Enigen s.r.o. 0,060 Pars nova a.s. 21,509 65,7 27,386 65,0 16,373 25,284 34,406 0,1 0,033 0,1 0,034 0,038 0,044 SATEZA a.s. K12 0,040 0,1 0,057 0,1 0,062 0,063 0,064 SATEZA a.s. K2 0,040 0,1 0,051 0,1 0,052 0,053 0,054 SATEZA a.s. K8 0,048 0,1 0,044 0,1 0,044 0,043 0,044 SATEZA a.s. K9 0,044 Celkem 32,751 100 42,125 100 28,739 44,876 53,953 # Informace z KÚ. V databázi ČHMÚ za rok 2008 se jako zdroj organických nevyskytuje. Jedná se o součet VOC a TOC NÁZEV

2006

2005

2004

8,392 0,007 2,953 5,146 0,034 0,034 25,11 19,855 0,049 0,053 0,073 0,076 0,061 0,065 0,049 0,053 36,802 25,388 látek společnost

2003

0,003 0,003 0,072 0,074 0,088 0,040 19,949 18,199 0,055 0,059 0,079 0,085 0,067 0,074 0,054 0,055 20,467 18,704 ENIGEN, s.r.o.

Emise organických látek z kategorie REZZO 1 představují nejvýznamnější část na emisích ze zdrojů REZZO 1-3. Podstatnou část těchto emisí (těkavé organické látky) produkují lakovny. Oproti předchozím rokům zde je patrný významný pokles emisí u společností ABA Šumperk a Pars nova a.s., které se významně promítly i do celkové souhrnné hodnoty za rok 2011. Emise ostatních zdrojů jsou ustálené. Hlavním emitentem zůstává Pars nova a.s. a dále pak zdroje společnosti Cembrit CZ, a.s. Vyšší emise z lakovny společnosti Pars nova a.s. v roce 2010 způsobily nárůst celkových emisí na úroveň roku 2008, takže se nízká hodnota z roku 2009 jeví jako přechodná v souvislosti s rekonstrukcí lakovny společnosti Pars nova a.s. a objemem výroby v daném roce. Tabulka 27: Emise tetrachlorethylenu za roky 2003 až 2011, REZZO 1 (t/rok) NÁZEV Irma Šopíkováchemická čistírna Pars nova a.s.

2011 (%) 0,239 100,0

2010 (%) 0,254 100,0

2009

2008

0,248

0,300 *

2007

2006

2005

2004

2003

0,315

0,225

0,183

0,188

2,278

0,001 0,226

#

0,022 0,21

0,015 2,293

0,004 0,319

Celkem 0,239 100,0 0,254 100,0 0,248 0,300 # V daném roce nebyly emise tetrachlorethylenu v REZZO uvedeny. * Zdroj Odmašťování v PCE provozovatele Pars nova a.s. byl ke dni 31.10.2007 zrušen.

0,183

V rámci REZZO 1 je od roku 2008 v Šumperku evidován pouze jeden zdroj tetrachlorethylenu, a to provozovna Irma Šopíková - chemická čistírna, kde poslední dva roky je výše emisí srovnatelná, vždy mírně nižší než v letech předchozích. 4.2

Zdroje IPPC

V říjnu 2012 nebyl za ohlašovací rok 2011 v Integrovaném registru znečišťování životního prostředí, který spravuje MŽP, evidován žádný zdroj ze Šumperka. (http://www.irz.cz/) 37

EKOTOXA s.r.o.

4.3



V Šumperku v roce 2011 bylo evidováno 72 provozovatelů zdrojů emisí kategorie REZZO 2, z nichž každý může provozovat více zdrojů současně (přehled provozovatelů zdrojů viz. následující tabulka). Tabulka 28: Provozovatelé zdrojů kategorie REZZO 2 v Šumperku (2011) NÁZEV AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o. AHOLD Czech Republic, a.s. - provozovna Šumperk ANODUS CZ, s.r.o. - provozovna Šumperk APATOR METRA s.r.o. Auto Kubíček s.r.o. - sušící pec AZ-CAR, a.s. - provozovna Šumperk BASALTEX a.s. - provozovna BENZINA, s.r.o. - ČS PH 600 Šumperk Cembrit a.s. provozovna Šumperk kotelna - lakovna CeramTec Czech Republic, s.r.o. - provozovna Šumperk ČEPRO, a.s. - provozovna Šumperk České dráhy, a.s. - RSM, provozovna Šumperk ČS LUKOIL – Šumperk ČSAD Ostrava a.s. - provozovna Šumperk Divadlo Šumperk, s.r.o. - provozovna Šumperk DOLS-výroba dveří,oken,listovních schránek a.s. - provozovna Domov důchodců Šumperk, příspěvková organizace - kotelna Šumperk EKOZIS spol. s r.o. - pískovna Temenice ENERG s.r.o. ENIGEN,s.r.o. - kotelna nemocnice Šumperk EPCOS s.r.o. - provozovna Feritová a Žerozínova EVJÁK, s.r.o. - provozovna Žerotínova FORTEX - AGS, a.s. - provozovna Šumperk G - Lotus, plynová kotelna Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje - PS Šumperk HEDVA, a.s. - provozovna Šumperk IMMOTEL a.s. - provozovna Šumperk Ing. Andrea Nekulová - Šumperk INTER-SPRÁVA BUDOV s.r.o. Šumperk Kaufland ISS Facility Services Z.Macháčková, Šumperk JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh - provozovna Šumperk Jiří Komárek Jiří Urbánek - provozovna Šumperk KartoTISK s.r.o. KOVEX tech. s.r.o. - provozovna Šumperk Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje Lékařský dům Šumperk s.r.o. - provozovna Šumperk Ministerstvo zemědělství - kotelna Moravské krematorium s.r.o. - provozovna Šumperk Nikey s.r.o. Obchodní akademie a jazyková škola - kotelna Okresní soud v Šumperku - kotelna OMV Česká republika, s.r.o. - Avanti Šumperk OSAPO v.o.s. - provozovna Šumperk Paliva Energo a.s. - kotelna Gymnázia Šumperk

38

EKOTOXA s.r.o.


NÁZEV Pars nova a.s. PEKAŘSTVÍ POD POŠTOU s.r.o. - pekárna Šumperk PENAM, a.s. - pekárna Šumperk Podniky města Šumperka a.s. - provozovna Žerotínova Pramet Tools, s.r.o. - provozovna Šumperk PRO LEN s.r.o. - provozovna Šumperk PRVNÍ BIOPLYNOVA ŠUMPERK Roman Hloušek - CONTI kuchyňské a interiérové studio Šumperk SATEZA a.s. Shell Czech Republic a.s. - provozovna Šumperk SHM, s.r.o. - provozovna Šumperk SŠ železniční a stavební - kotelna Střední odborná škola a SOU Šumperk - provoz. gen.Krátkého a Uničovská Střední odborná škola Šumperk - kotelna Střední zdravotnická škola Šumperk - kotelna SUMTEX CZ s.r.o. - kotelna Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. - ČOV, kotelna, sklad Šumperské sportovní areály s.r.o. - provozovna Urdiamant, s.r.o. - provozovna Úřad práce, KoP Šumperk Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových VENA - TRADE, s.r.o., ČS PHM Šumperk Vlastivědné muzeum v Šumperku, příspěvková organizace VOŠ a SPŠ Šumperk - provozovna Šumperk Základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení a mateřská škola logopedická Schola Viva ZAPA beton a.s. - betonárna Šumperk ZŠ Dr. E. Beneše

Tabulka 29: Emise základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v letech 2003 až 2011 (t/rok) Šumperk TZL SO2 NOx CO OL 2003 2,980 7,727 22,268 31,808 17,641 2004 2,384 6,776 20,484 23,341 16,007 2005 2,184 6,971 19,331 17,764 16,330 2006 2,938 6,299 17,902 14,679 7,938 2007 2,284 3,694 18,450 8,172 5,511 2008 2,068 3,064 18,356 6,009 7,324 2009 1,960 1,214 14,889 5,775 7,698 2010 1,640 2,390 18,154 10,833 12,748 2011 1,578 5,933 20,569 8,727 14,372 Pozn. Změna ve výši emisí organických látek od roku 2006 je dána tím, že zdroj lakovna provozovatele ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným je zařazen v REZZO 1, zatímco v předcházejících letech byl uváděn v REZZO 2.

Klesající trend v hodnotách emisí REZZO 2, byl v roce 2010 změněn uvedením kogenerační jednotky společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o. v lednu 2010 do trvalého provozu. Zdroje této společnosti emitovaly také v roce 2011 mnohem vyšší emise SO2, NOx i organických látek než v roce 2010, což se promítlo i do výrazného navýšení celkových emisí těchto látek i v roce 2011 (viz i následující graf).

39

EKOTOXA s.r.o.


Graf 14: Porovnání emisí základních znečišťujících látek ze zdrojů REZZO 2 v letech 2003 až 2011 (t/rok)

Následně je uvedena pro každou základní látku v kategorii REZZO 2 za hodnocený rok 2011 tabulka největších znečišťovatelů. V souvislosti se změnou ohlašování a podkladových dat, jsou od roku 2010 uváděna data souhrnně za provozovatele, nikoliv jako v předchozích letech za jednotlivé zdroje znečišťování.

40

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 30: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství TZL v kategorii REZZO 2 v roce 2011 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů)

Emise celkem (t)

Pars nova a.s. (Tryskací box) Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) Pramet Tools, s.r.o. (Řezárna, Broušení VBD, SK nářadí a nástrojárna, Pískovač PVD, Tryskače, Centrální plynová kotelna) EPCOS s.r.o. (Pískování, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26, Filtrax 1, Filtrax 2, Odprášení LINDOR a navažování KALIBRA,Nanášení práškových plastů EPOXY L1+L2, Nanášení práškových plastů EPOXY L3, Plynová kotelna) První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka) CeramTec Czech Republic, s.r.o. (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Zařízení na výrobu keram. výrobků, Plynová kotelna NH) SATEZA a.s.

%

0,493

31,2

0,311

19,7

0,275

17,4

0,119

7,5

0,101

6,4

0,083

5,3

0,061

3,9

0,016

1,0

0,014

0,9

0,014

0,9

1,487 1,578

94,2 100,0

(K1-Prievidzská, K3- Anglická, K4- Finská, K5- Pod Senovou, K6- Bratrušovská, K7Šumavská, K10- Evaldova, K11-Vrchlického, K 13- Hybešova, K 14- Uničovská, K 34Jeremenkova, K 42- 11. MŠ Třebízského, K 45-Úřadovny, K 47- Radnice, K 49- VMŠ, K 51- SOŠPP, K 57- nám. Jana Zajíce, K 74-ZŠ Vrchlického, K 75-ZŠ Vrchlického, K 72-ZŠ 8.května.)

Cembrit CZ,a.s. (Ruční stříkací kabina,Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. (Kotelna, Předúprava, Nanášení práškových plastů včetně plynových hořáků) FORTEX - AGS, a.s. (Kotelna-administrativní budova, Sušící a stříkací kabina) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2

Tabulka 31: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství TZL v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) Pars nova a.s. (Tryskací box) Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) Pramet Tools, s.r.o. (Řezárna, Pískování VBD,Broušení VBD, SK nářadí a nástrojárna, Centrální plynová kotelna, Pískovač PVD) CeramTec Czech Republic, s.r.o. (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Mokré broušení-sk.strojů č.1, Mokré broušení-sk.strojů č.2, Odsavač prachu-sk.strojů č.1, Odsavač prachu-sk.strojů č.2, Odsavač prachu-sk.strojů č.3, Odsavač prachu-sk.strojů č.4,Odsavače olej.mlhy,Přípravna směsi, Zařízení na výrobu keram.výrobků, Plynová kotelna NH, Odsavač prachu od pece GCA) EPCOS s.r.o. (Pískování, Plynová kotelna, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26, Filtrax F4-stávající, Filtrax F4-nový, Odprášení LINDOR a navažování KALIBRA,Nanášení práškových plastů L1+L2, Nanášení práškových plastů L3) První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka) SATEZA a.s. (Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3- Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna K5- Pod Senovou, Kotelna K6- Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11-Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34Jeremenkova, Kotelna K 42- 11. MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47-

41

Emise celkem (t) 0,415

% 25,3

0,286

17,4

0,269

16,4

0,232

14,1

0,144

8,8

0,080

4,9

0,076

4,6

EKOTOXA s.r.o.


Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) Radnice, Kotelna K 49- VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května) FORTEX - AGS, a.s. (Kotelna-administrativní budova, Sušící a stříkací kabina) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. (Kotelna, Tryskač, Předúprava, Nanášení práškových plastů včetně plynových hořáků) Cembrit CZ,a.s. (Ruční stříkací kabina,Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2

Emise celkem (t)

%

0,018

1,1

0,016

1,0

0,016

1,0

1,552 1,640

94,6 100,0

Tabulka 32: Prvních 10 provozoven emitujících TZL v kategorii REZZO 2 z let 20032009(t/rok) Provozovna Pars nova a.s. Moravské krematorium s.r.o. Pramet Tools, s.r.o. CeramTec Czech Republic, s.r.o. CeramTec Czech Republic, s.r.o. JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh P&L, spol. s r.o. EPCOS s.r.o.

2009

Název zdroje Tryskací box Krematorium Šumperk Broušení VBD Mokré broušení - sk.strojů č.2

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0,495 0,417

0,399

0,358

0*

0*

0*

0,335 0,290 0,193 0,107

0,366 0,102

0,321 0,058

0,394 0,042

0,418 0,042

0,447 0,006

0,149 0,071

0,072

0,072 0,029* 0,029* 0,029*

0,116 0,085

0,086

0,086

0,097 0,158 0,088 0,425

0,074 0,048* 0,327 0,445

Mokré broušení - sk.strojů č.1 0,029 0,029* 0,029*

Kotelna Obchodní dům, Šumperk Kotelna Uničovská Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26 Odsavače olej. mlhy

0,102 0,458

0,103 0,361

0,111 1,528

0,086 0,133 0,145 0,146 0,146 0,045 0,044 CeramTec Czech Republic, s.r.o. 0,065 0,065 0,072* 0,014* 0,020* 0,006* 0,007* CeramTec Czech + + Republic, s.r.o. Zařízení na výrobu keramických výrobků 0,025 0,025 0,027* 0,008* 0,008* Celkem TOP 10 1,649 1,776 1,823 2,346 1,764 1,907 2,526 Celkem zdroje REZZO 2 1,960 2,068 2,284 2,938 2,184 2,384 2,980 Pozn. Kotelna P&L, spol. s r.o. v roce 2009 ukončila provoz, emise pouze za období 1.1.2009 – 30.4.2009 * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován

V letech 2010 i 2011, kdy je kategorie REZZO2 hodnocena podle provozovatelů, zůstává stejná sestava deseti nejvýznamnějších emitentů. Změna v jejich pořadí nastala pouze v případě společnosti CeramTec Czech Republic s.r.o., kde je patrný výraznější pokles emisí TZL, který má vliv i na celkový pokles emisí TZL u zdrojů REZZO2. Došlo zde totiž ke změně kategorie zdrojů provozovaných společností (mokré broušení-sk. strojů č.1, mokré broušení-sk. strojů č.2, odsavač prach-sk.strojů č.1, odsavač prach-sk .strojů č.2, odsavač prach-sk. strojů č.3, odsavač prach-sk.strojů č.4, odsavače olejové mlhy, přípravna směsi, odsavač prachu od pece GCA), tyto zdroje již nejsou zahrnuty pod skupinu REZZO2. V roce 2009 ukončila provoz kotelna společnosti P&L, spol. s r.o. V roce 2009 byla také plynofikována kotelna Obchodního domu, kterou provozuje JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh. Celkově množství emisí TZL v REZZO 2 v posledních letech mírně klesá. Podíl prvních deseti provozovatelů na celkových emisích REZZO 2 tvoří opět 94%.

42

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 33: Prvních 9 provozovatelů emitujících nejvyšší množství SO2 v kategorii REZZO 2 v roce 2011 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka) Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. (Kotelna-vodárenský dispečink, Kotelna-ČOV Šumperk, Kotelna-ul.Luční) Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) CeramTec Czech Republic, s.r.o.


% 84,7

0,578

9,7

0,215

3,6

0,034

0,6

0,03

0,5

0,007

0,1

0,006

0,1

0,004

0,1

0,004

0,1

5,906 5,933

99,5 100,0

(Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Zařízení na výrobu keram. výrobků, Plynová kotelna NH) SATEZA a.s. (K1-Prievidzská, K3- Anglická, K4- Finská, K5- Pod Senovou, K6- Bratrušovská, K7Šumavská, K10- Evaldova, K11-Vrchlického, K 13- Hybešova, K 14- Uničovská, K 34Jeremenkova, K 42- 11. MŠ Třebízského, K 45-Úřadovny, K 47- Radnice, K 49- VMŠ, K 51- SOŠPP, K 57- nám. Jana Zajíce, K 74-ZŠ Vrchlického, K 75-ZŠ Vrchlického, K 72-ZŠ 8.května.) Cembrit CZ,a.s. (Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk (Kotelna, Pekařské pece) EPCOS s.r.o. (Plynová kotelna) Pramet Tools, s.r.o. (Centrální plynová kotelna) Celkem TOP 9 - provozovatelé Celkem REZZO2

Na 10. místě bylo v roce 2011 6 provozovatelů, kteří měli shodné emise 0,002 t/rok. Protože v procentuálním vyjádření tato hodnota představovala pouze cca 0,03%, nejsou uvedeni jednotlivě v tabulce. Jedná se o AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o., DOLS -výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s., Domov důchodců Šumperk, příspěvková organizace, ENIGEN,s.r.o. - kotelna nemocnice Šumperk, PRO LEN s.r.o. a Vyšší odborná a Střední průmyslová škola, Šumperk. Tabulka 34: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství SO2 v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka) Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. (Kotelna-vodárenský dispečink, Kotelna-ČOV Šumperk, Kotelna-ul.Luční) Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) SATEZA a.s. (Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3- Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna K5- Pod Senovou, Kotelna K6- Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11-Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34Jeremenkova, Kotelna K 42- 11. MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47Radnice, Kotelna K 49- VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května) CeramTec Czech Republic, s.r.o. (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Zařízení na výrobu keram.výrobků, Plynová kotelna NH) Cembrit CZ,a.s. (Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS)

43


% 84,1

0,191

8,0

0,091

3,8

0,035

1,5

0,013

0,5

0,007

0,3

EKOTOXA s.r.o.


Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk (Kotelna, Pekařské pece) EPCOS s.r.o. (Plynová kotelna) Pramet Tools, s.r.o. (Centrální plynová kotelna) Vyšší odborná a Střední průmyslová škola, Šumperk, Gen.Krátkého 1 (Kotelna školy, Kotelna Domova mládeže) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2


% 0,3

0,006

0,3

0,005

0,2

0,002

0,1

2,367 2,390

99,0 100,0

Tabulka 35: Prvních 10 provozoven emitujících SO2 v kategorii REZZO 2 z let 20032009(t/rok) Provozovna

Název zdroje

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

P&L, spol. s r.o. JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. Moravské krematorium s.r.o. CeramTec Czech Republic, s.r.o. SATEZA a.s. Cembrit CZ, a.s.

Kotelna Uničovská Kotelna Obchodní dům, Šumperk

0,445

2,138

1,646

2,239

2,305

1,442

1,898

0,356

0,571

0,76

0,895

1,138

1,117

1,097

0,205

0,176

0,153

0,093

0,07

0,072

0,09

0,107

0,093

0,117

0,166

0,244

0,259

0,277

0,008 0,007

0,012 0,008

0,016 0,119 0,008 0,002*

SATEZA a.s. EPCOS s.r.o. PENAM a.s.

Kotelna K13 Hybešova

Pramet Tools, s.r.o. SATEZA a.s. SATEZA a.s. SATEZA a.s.

Centrální plynová kotelna Kotelna K10 Evaldova Kotelna K11 Vrchlického Kotelna K4 Finská

Kotelna ČOV Šumperk Krematorium Šumperk Zařízení na výrobu keramických výrobků Kotelna K3 Anglická Technologický ohřev GOGAS Plynová kotelna centrální Pekařské pece

0,115 0,115* 0,052* 0,008 0,009* 0,009

+ + + 0,005 0,007 0,007 0,006 0,005 0,005 0,005* 0,003* 0,005* 0,005* 0,006* 0,004 0,003* 0,006* 0,006 0,006 0,006* 0,005*

0,004 0,003* 0,004* 0,003* 0,004 0,004 0,003* 0,004* 0,004 0,004 0,005* 0,004* 0,004 0,003* 0,004* 0,003* 0,004 0,005 0,005* 0,004* Celkem TOP 10 1,146 3,027 3,625 6,223 Celkem zdroje REZZO 2 1,214 3,064 3,694 6,299 Pozn. Šest zdrojů na 9 až 10. místě se stejnou hodnotou – počítáno do TOP10 jen 2krát Kotelna P&L, spol. s r.o. v roce 2009 ukončila provoz, emise pouze za období 1.1.2009 – 30.4.2009 * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován

0,006 0,004* 0,005* 0,006 0,005* 6,896 6,971

0,005* 0,004* 0,004* 0,006* 0,005* 6,665 6,776

+

0,005* 0,005* 0,006* 0,007* 7,6 7,727

Uvedením bioplynové stanice společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o. do trvalého provozu v roce 2010 se množství emisí SO2 významně zvýšilo. I ve srovnání let 2010 a 2011 zde došlo k více než dvojnásobnému navýšení. Emise z tohoto zdroje nyní představují 85% veškerých emisí v kategorii REZZO 2. Také emise u dalších hlavních zdrojů se v roce 2011 výrazně zvýšily (Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s., Moravské krematorium s.r.o., CeramTec Czech Republic, s.r.o.). Podíl nejvýznamnějších 9 provozovatelů na celkových emisích REZZO 2 tvoří dlouhodobě téměř veškeré emise REZZO 2, a to 99,5%.

44

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 36: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství NOx v kategorii REZZO 2 v roce 2011 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka)


SATEZA a.s. (K1-Prievidzská, K3- Anglická, K4- Finská, K5- Pod Senovou, K6- Bratrušovská, K7Šumavská, K10- Evaldova, K11-Vrchlického, K 13- Hybešova, K 14- Uničovská, K 34Jeremenkova, K 42- 11. MŠ Třebízského, K 45-Úřadovny, K 47- Radnice, K 49- VMŠ, K 51- SOŠPP, K 57- nám. Jana Zajíce, K 74-ZŠ Vrchlického, K 75-ZŠ Vrchlického, K 72-ZŠ 8.května.) ENIGEN,s.r.o. (Kogenerační jednotky) Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s.

% 33,3

2,925

14,2

1,570

7,6

1,271

(Kotelna-vodárenský dispečink, Kotelna-ČOV Šumperk, Kotelna-ul.Luční) Cembrit CZ,a.s. (Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk (Kotelna, Pekařské pece) CeramTec Czech Republic, s.r.o. (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Zařízení na výrobu keram.výrobků, Plynová kotelna NH) EPCOS s.r.o. (Plynová kotelna, Technologie pecí na výrobu magn.měkkých feritů, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26) APATOR METRA s.r.o. (Plynová kotelna) Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2

1,036

5,0

0,904

4,4

0,608

3,0

0,597

2,9

0,472

2,3

0,470

2,3

16,703 20,569

81,2 100,0

Tabulka 37: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství NOx v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) SATEZA a.s. (Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3- Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna K5- Pod Senovou, Kotelna K6- Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11-Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34Jeremenkova, Kotelna K 42- 11. MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47Radnice, Kotelna K 49- VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května.) První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka) ENIGEN,s.r.o. (Kogenerační jednotky) Cembrit CZ,a.s. (Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk (Kotelna, Pekařské pece) EPCOS s.r.o. (Plynová kotelna, Technologie pecí na výrobu magn.měkkých feritů, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26) CeramTec Czech Republic, s.r.o. (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Zařízení na výrobu keram.výrobků, Plynová kotelna NH) Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) Metra Šumperk s.r.o. (Plynová kotelna) Pramet Tools, s.r.o. (Centrální plynová kotelna) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2

45


% 19,6

3,230

17,8

1,548

8,5

1,039

5,7

0,957

5,3

0,765

4,2

0,641

3,5

0,597

3,3

0,577

3,2

0,474

2,6

13,393 18,154

73,8 100,0

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 38: Prvních 10 provozoven emitujících NOx v kategorii REZZO 2 z let 20032009(t/rok) Provozovna ENIGEN, s.r.o. Moravské krematorium s.r.o. Cembrit CZ, a.s.

Název zdroje Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 006) Krematorium Šumperk

SATEZA a.s. PENAM a.s.

Technologický ohřev GOGAS Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 007) Kotelna K3 Anglická Pekařské pece

Metra Šumperk s.r.o. Pramet Tools s.r.o. Šumperk SATEZA a.s.

Plynová kotelna Centrální plynová kotelna Kotelna K10 Evaldova

SATEZA a.s.

Kotelna K13 Hybešova

ENIGEN, s.r.o.

Celkem TOP 10 Celkem zdroje REZZO 2 * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován o hodnota podle informace MÚ

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

0,768 0,697

0,603

0,762

0,768

1,006

1,067

1,141

0,670

1,456

1,399

1,242

+

+

+

0,670 0,607

1,084

1,163

0,352*

0,910

0,931

0,988

0,612 0,640

0,610 0,238

o

0,575 0,314*

0,692 0,527*

0,679 0,368*

0,691 0,423*

0,543 0,526*

0,493

0,496*

+

+

+

0,496

0,758

0,685o

0,709

0,689

0,753

0,520 7,807 18,450

o

0,706 7,095 19,331

0,702 7,654 20,484

0,772 8,382 22,268

0,586 0,581

0,852

0,468 0,521* 6,086 7,987 14,889 18,356

0,717 7,312 17,902

Obdobně jako u emisí SO2 také ve výši emisí NOx se významně projevil nový zdroj, a to bioplynová stanice společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o. V roce 2011 došlo k významnému nárůstu emisí u tohoto zdroje (o více než dvojnásobek, v roce 2010 se jednalo o 3,23 t/rok, v roce 2011 již o 6,85 t/rok). Emise u ostatních zdrojů jsou vesměs mírně nižší než v roce 2010. Celkově však nárůst emisí u zdroje První bioplynové způsobil i celkové navýšení emisí NOx ve srovnání s rokem 2010 o 2,4 t/rok.

46

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 39: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství CO v kategorii REZZO 2 v roce 2011 (t/rok) Provozovatel Emise celkem (s uvedením jednotlivých zdrojů) (t) 2,110 První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka) 1,888 EPCOS s.r.o. (Plynová kotelna, Technologie pecí na výrobu magn.měkkých feritů, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26) 1,726 ENIGEN,s.r.o. (Kogenerační jednotky) 1,444 Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. (Kotelna-vodárenský dispečink, kotelna-ČOV Šumperk, Kotelna-ul.Luční) 0,517 Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) 0,256 Cembrit CZ,a.s. (Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) 0,222 PENAM, a.s. - pekárna Šumperk (Kotelna, Pekařské pece) 0,115 SATEZA a.s. (K1-Prievidzská, K3- Anglická, K4- Finská, K5- Pod Senovou, K6- Bratrušovská, K7Šumavská, K10- Evaldova, K11-Vrchlického, K 13- Hybešova, K 14- Uničovská, K 34Jeremenkova, K 42- 11. MŠ Třebízského, K 45-Úřadovny, K 47- Radnice, K 49- VMŠ, K 51- SOŠPP, K 57- nám. Jana Zajíce, K 74-ZŠ Vrchlického, K 75-ZŠ Vrchlického, K 72-ZŠ 8.května.) 0,088 DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s.

% 24,2 21,6 19,8 16,5 5,9 2,9 2,5 1,3

1,0

(Kotelna, Nanášení práškových plastů včetně plynových hořáků) JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh - provozovna Šumperk (Kotelna - Hlavní třída) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2

0,074

0,8

8,440 8,727

96,7 100,0

Tabulka 40: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství CO v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka) ENIGEN,s.r.o. (Kogenerační jednotky) EPCOS s.r.o. ( Plynová kotelna,Technologie pecí na výrobu magn.měkkých feritů, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26) Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. (Kotelna-vodárenský dispečink, kotelna-ČOV Šumperk, Kotelna-ul.Luční) Cembrit CZ,a.s. (Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS) SATEZA a.s. (K1-Prievidzská, K3- Anglická, K4- Finská, K5- Pod Senovou, K6- Bratrušovská, K7Šumavská, K10- Evaldova, K11-Vrchlického, K 13- Hybešova, K 14- Uničovská, K 34Jeremenkova, K 42- 11. MŠ Třebízského, K 45-Úřadovny, K 47- Radnice, K 49- VMŠ, K 51- SOŠPP, K 57- nám. Jana Zajíce, K 74-ZŠ Vrchlického, K 75-ZŠ Vrchlického, K 72-ZŠ 8.května.) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk (Kotelna, Pekařské pece) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. (Kotelna, Nanášení práškových plastů včetně plynových hořáků) Střední odborná škola a SOU Šumperk , Gen.Krátkého 30 (Kotelna Gen.Krátkého, Kotelna Uničovská) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2

47


% 49,4

1,707

15,8

1,601

14,8

0,482

4,4

0,447

4,1

0,256

2,4

0,171

1,6

0,168

1,6

0,115

1,1

0,091

0,8

10,388 10,833

95,9 100,0

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 41: Prvních 10 provozoven emitujících CO v kategorii REZZO 2 z let 20032009(t/rok) Provozovna

Název zdroje

Technologie pecí na výrobu magn. měkkých feritů ENIGEN, s.r.o. Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 006) ENIGEN, s.r.o. Kogenerační jednotka TEDOM CENTO T 160 (č. zdroje 007) Moravské krematorium Krematorium Šumperk s.r.o. Šumperská provozní Kotelna ČOV Šumperk vodohospodářská společnost a.s. JEDNOTA, spotřební Kotelna Obchodní dům, družstvo Zábřeh Šumperk EPCOS s.r.o. Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26 Cembrit CZ, a.s. Technologický ohřev GOGAS SATEZA a.s. Kotelna K7 Šumavská SOŠ a SOU Šumperk - Kotelna gen. Krátkého učiliště

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2,539x

2,394

3,613 o

3,318

5,406

4,813

0,562

0,487

0,615

0,246

0,121

0,128

0,137

0,482

0,412

0,361

0,201

0,847

0,876

1,054

0,381

0,489

0,441

0,524

0,666

0,650

0,643

0,285

0,078

0,085*

0,086*

0,086

0,027*

+

0,165 0,093

0,243 0,200

0,233 0,219

0,207 0,081*

+

+

+

0,002*

0,002*

0,201*

0,090

0,032*

0,067*

0,022*

0,084

0,036*

0,0288*

21,992 23,341

30,276 31,808

EPCOS s.r.o.

Celkem TOP 10 Celkem zdroje REZZO 2 * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován

1,313 0,880 0,708

4,959 5,775

5,066 7,094 13,139 16,395 6,009 8,172 14,679 17,764 o hodnota podle informace MÚ x podle evidence MÚ: 2,542 t/rok

V roce 2011 byly vykázány nižší hodnoty emisí CO u hlavního zdroje v kategorii REZZO2 – u První bioplynové Šumperk, s.r.o. oproti roku 2010. Toto mělo za následek celkový pokles emisí za sledovaný rok o 2,1 t/rok. U ostatních zdrojů došlo k mírnému nárůstu emisí, což ovšem v součtu nedosáhlo hodnoty potřebné k překonání úbytku ze zdroje První bioplynové s.r.o. Podíl prvních deseti provozovatelů na celkových emisích REZZO 2 je tradičně vysoký, 97%.

48

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 42: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství organických látek vyjádřených jako TOC v kategorii REZZO 2 v roce 2011 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) EPCOS s.r.o. (Plynová kotelna, Technologie pecí na výrobu magn.měkkých feritů, Výroba pozistorůpec EISENMANN D26, Pece Aichelin D8, D10-D18, Odtah zařízení - Ekra, Mikrotronik, Vysoušecí pece, Čištění sít, Pece EISENMANN D19-21, 24-25, Nanášení práškových plastů L1+L2, L3) První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka) SATEZA a.s. (K1-Prievidzská, K3- Anglická, K4- Finská, K5- Pod Senovou, K6- Bratrušovská, K7- Šumavská, K10- Evaldova, K11-Vrchlického, K 13- Hybešova, K 14- Uničovská, K 34- Jeremenkova, K 42- 11. MŠ Třebízského, K 45-Úřadovny, K 47- Radnice, K 49VMŠ, K 51- SOŠPP, K 57- nám. Jana Zajíce, K 74-ZŠ Vrchlického, K 75-ZŠ Vrchlického, K 72-ZŠ 8.května.) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk (Kotelna, Pekařské pece) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. (Kotelna, Nanášení práškových plastů včetně plynových hořáků) Pramet Tools, s.r.o. (Centrální plynová kotelna) ENIGEN,s.r.o. (Kogenerační jednotky) CeramTec Czech Republic, s.r.o. (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Plynová kotelna NH) Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. (Kotelna-vodárenský dispečink, kotelna-ČOV Šumperk, Kotelna-ul.Luční) Domov důchodců Šumperk, p.o. (Plynová kotelna) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2


% 58,9

3,45

35,4

0,202

2,1

0,043

0,4

0,039

0,4

0,026

0,3

0,018

0,2

0,017

0,2

0,015

0,2

0,012

0,1

9,556 9,735

98,2 100,0

Tabulka 43: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství organických látek vyjádřených jako TOC v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) EPCOS s.r.o. (Plynová kotelna, Technologie pecí na výrobu magn.měkkých feritů, Výroba pozistorůpec EISENMANN D26, Pece Aichelin D15,D12, D13, D16, D8, D18,D17,D14,D10,D11, Ekra,Isimat ,Mikrotronik, Vysoušecí pece, Čištění sít, Pece EISENMANN D21, D24, D25, D23, D20,D19, Nanášení práškových plastů L1+L2, Nanášení práškových plastů L3) První bioplynová Šumperk ,s.r.o. (Kogenerační jednotka) SATEZA a.s. (K1-Prievidzská, K3- Anglická, K4- Finská, K5- Pod Senovou, K6- Bratrušovská, K7- Šumavská, K10- Evaldova, K11-Vrchlického, K 13- Hybešova, K 14- Uničovská, K 34- Jeremenkova, K 42- 11. MŠ Třebízského, K 45-Úřadovny, K 47- Radnice, K 49VMŠ, K 51- SOŠPP, K 57- nám. Jana Zajíce, K 74-ZŠ Vrchlického, K 75-ZŠ Vrchlického, K 72-ZŠ 8.května.) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. (Kotelna, Nanášení práškových plastů včetně plynových hořáků) PENAM, a.s. - pekárna Šumperk (Kotelna, Pekařské pece) Pramet Tools, s.r.o. (Centrální plynová kotelna) Šumperská provozní vodohospodářská společnost a.s. (Kotelna-vodárenský dispečink, kotelna-ČOV Šumperk, Kotelna-ul.Luční) CeramTec Czech Republic, s.r.o. (Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Plynová kotelna NH) ENIGEN,s.r.o. (Kogenerační jednotky) Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2

49


% 74,6

1,800

18,7

0,244

2,5

0,056

0,6

0,045

0,5

0,029

0,3

0,025

0,3

0,019

0,2

0,017

0,2

0,016

0,2

9,413 9,606

98,0 100,0

EKOTOXA s.r.o.


Celkové emise TOC jsou ve srovnání s rokem 2010 v podstatě stejné, liší se pouze jednotlivé emise u dvou hlavních zdrojů, kdy u společností EPCOS s.r.o. došlo k meziročnímu poklesu emisí, které je ovšem téměř stejný jako nárůst u společnosti První bioplynová Šumperk s.r.o., proto tedy zůstává suma na stejné hodnotě. Ostatní zdroje jsou v podstatě na stejné hladině jako v roce 2010. Tabulka 44: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství těkavých organických látek (VOC) v kategorii REZZO 2 v roce 2011 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) FORTEX - AGS, a.s. (Stříkací a sušící kabina) KartoTISK s.r.o. (Tiskárna) EPCOS s.r.o. (Povlakování toroidních jader) LUKOIL Czech Republic s.r.o.-ČS LUKOIL – Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta, LPG ) Shell Czech Republic a.s. - ČS Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) VENA - TRADE, s.r.o., ČS PHM Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) ČEPRO, a.s. - ČS PHM Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) Ing. Andrea Nekulová – Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta, Čerpací stanice- LPG) Cembrit (ČS PHM) Moravské krematorium s.r.o. (Krematorium) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2


% 40,3

1,031

22,2

0,409

8,8

0,335

7,2

0,295

6,4

0,257

5,5

0,159

3,4

0,111

2,4

0,047

1,0

0,047

1,0

4,559 4,637

98,3 100,0

Tabulka 45: Prvních 10 provozovatelů emitujících nejvyšší množství těkavých organických látek (VOC) v kategorii REZZO 2 v roce 2010 (t/rok) Provozovatel (s uvedením jednotlivých zdrojů) FORTEX - AGS, a.s. (Stříkací a sušící kabina) EPCOS s.r.o. (Povlakování toroidních jader) LUKOIL Czech Republic s.r.o.-ČS LUKOIL – Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta, LPG ) Shell Czech Republic a.s. - ČS Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) VENA - TRADE, s.r.o., ČS PHM Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) Ing. Andrea Nekulová – Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta, Čerpací stanice- LPG) ČEPRO, a.s. - ČS PHM Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) DOLS-výroba Dveří,Oken,Listovních Schránek, a.s. (Předúprava) OMV Česká republika, s.r.o. - Avanti Šumperk (Čerpací stanice-benzín, Čerpací stanice-nafta) Cembrit ( ČS PHM) Celkem TOP 10 - provozovatelé Celkem REZZO2


% 26,5

0,548

17,4

0,444

14,1

0,382

12,2

0,305

9,7

0,200

6,4

0,153

4,9

0,070

2,2

0,059

1,9

0,044

1,4

3,037 3,142

96,7 100,0

V roce 2011 byly evidovány o 1,8 t vyšší emise VOC. Toto bylo způsobeno zejména navýšením emisí o cca 1 t u společnosti FORTEX a.s. a dále přeřazením tiskárny KartoTISK 50

EKOTOXA s.r.o.


s.r.o, do kategorie REZZO2 (v předchozích letech byla provozována jako malý zdroj), která figuruje s 1,031 t na druhém místě v seznamu největších znečišťovatelů v REZZO2. Tabulka 46: Prvních 10 provozoven emitujících organické látky v kategorii REZZO 2 z let 2003-2009(t/rok) Provozovna

Název zdroje

FORTEX - AGS, a.s. VENA TRADE s.r.o. JEDNOTA, spotřební družstvo Zábřeh EPCOS s.r.o.

Stříkací a sušící kabina – nová lakovna Čerpací stanice - benzín

2008

2007

2006

2005

2004

2003

1,133

1,467

0,508

1,032

+

+

+

0,575

0,207

0,339

0,143

+

+

+

0,456

0,728

0,768

0,918

1,169

1,133

1,138

0,429

0,071*

0,075* 0,075* 0,069*

+

+

0,355

0,409x

0,000*

+

+

+

0,325

0,998x

0,568

0,649 0,331 o

0,024*

+

0,302

0,364

0,438

0,450

0,630

+

+

0,264

+

+

+

+

+

+

0,258

0,397

0,312 0,371*

0,396

0,831

0,871

0,255

+

+

+

+

Kotelna Obchodní dům, Šumperk

EPCOS s.r.o.

výroba pozistorů - pec EISENMANN D 26 Čerpací stanice JET Šumperk-benzin Povlakování toroidních jader Ekra,Isimat,Mikrotronik

EPCOS s.r.o.

pec EISENMANN D 19

EPCOS s.r.o. EPCOS s.r.o.

Technologie pecí na výrobu magn. měkkých feritů pec EISENMANN D 23

EPCOS s.r.o.

Aichelin D 14

LUKOIL Czech Republic s.r.o. EPCOS s.r.o.

2009

+

+

+

+ + + + + + 0,255 Celkem TOP 10 4,352 5,208 3,844 5,876 14,366 11,544 Celkem zdroje REZZO 2 7,698 7,324 5,511 7,938 16,33 13,997 pozn. dva zdroje na 10. místě se stejnou hodnotou – počítáno do TOP10 jen 1krát * zdroj nebyl v daném roce zahrnut do TOP10 + zdroj nebyl v daném roce v REZZO specifikován o hodnota podle informace MÚ x podle evidence MÚ: EPCOS s.r.o. - Povlakování toroidních jader 0,875 t/rok, LUKOIL Czech Republic s.r.o. - Čerpací stanice JET Šumperk-benzin 0,418 t/rok

51

EKOTOXA s.r.o.

4.4



Tato kapitola obsahuje tabulky a grafy k REZZO 3, aktualizované o data za rok 2011. V průběhu doposud hodnocených let 2001 až 2011 zůstává stále největší počet bytů, které jsou vytápěny dálkově, zde jsou řazeny i byty vytápěné centrálně v domech s počtem bytů > 20. Zastoupení ostatních typů vytápění znázorňuje následující graf. Ve srovnání s rokem 2010 je zde významný pokles počtu domácností, které spalují uhlí (3,34% v roce 2010, 1,11% nyní) a naopak nárůst počtu domácností spalujících dřevo (0,48% v roce 2010 a 1,15% nyní). Graf 15:

Podíl jednotlivých typů vytápění v domácnostech v Šumperku v roce 2010

Tabulka 47: Vývoj spotřeby jednotlivých paliv v Šumperku v letech 2001-2011 (t/rok, pro zemní plyn v tis.m3/rok) (ČHMÚ) Rok

HUTR

CUTR

KOKS

DREV

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

274 330 511 938 885 812 781 847 847 961 394

224 102 127 71 53 54 42 35 33 52 15

307 445 401 99 83 50 57 38 31 45 8

274 287 320 292 223 202 191 189 193 219 561

Kapalná paliva 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

PB

ZP

Ostatní

Tepelná čerpadla

3 3 3 3 2 2 2 2 2 2 31

5364 5629 6324 5836 5224 4760 4562 4541 4612 5248 4810

492

12

V roce 2011 významně poklesl počet domácností vytápěných uhlím (hnědým, černým i koksem), naopak vzrostl podíl domácností, které používají k vytápění dřevo a propan-butan. Nově zde ve zdrojové databázi přibyla kategorie ostatní a tepelná čerpadla. Tyto změny ovlivnily i vývoj emisí. Ve srovnání s rokem 2010 významně poklesly emise všech znečišťujících látek. Významně se na tomto jistě podílí pokles počtu uhelných topenišť, svou roli ovšem hraje také nová kategorie „ostatní“, pro kterou samozřejmě nejsou emisní faktory a tak zůstává téměř 500 domácností nezahrnutých do emisního výpočtu.

52

EKOTOXA s.r.o.


Pro porovnání jednotlivých paliv je spotřeba přepočítána na tepelný obsah použitého paliva. K přepočtu jsou používány koeficienty výhřevnosti, které byly poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem. Tabulka 48: Průměrná výhřevnost paliva (koeficienty výhřevnosti pro jednotlivé kraje) (GJ/t) Oblast Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský+Karlovarský Ústecký+Liberecký Královéhradecký+Pardubický Vysočina+Jihomoravský+Zlínský Olomoucký+Moravskoslezský

HUTR

CUTR

KOKS

19,02 18,3 18,34 17,48 18,41 18,18 18,79 17,84

23,35 23,87 25,96 28,28 29,91 29,02 30,4 30,3

27,81 27,83 27,79 27,82 27,81 27,8 27,83 27,71

DREV

LTO

PB

ZP

14,6 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6 14,6

42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3 42,3

46 46 46 46 46 46 46 46

34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06 34,06

Tabulka 49: Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2001-2011 (GJ/rok, %) Jednotka

Rok

HUTR

(GJ/rok)

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

4889 5893 9123 16726 15784 14493 13933 15108 15104 17151 7026

(%)

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

2,4 2,7 3,7 7,5 7,9 8,0 8,0 8,7 8,5 8,5 3,9

CUTR 6786 3085 3849 2161 1613 1637 1285 1062 1005 1591 443 3,3 1,4 1,6 1,0 0,8 0,9 0,7 0,6 0,6 0,8 0,2

KOKS 8509 12344 11104 2755 2288 1377 1592 1045 856 1258 217 4,1 5,7 4,6 1,2 1,1 0,8 0,9 0,6 0,5 0,6 0,1

53

DREV 3461 3632 4053 3692 2826 2559 2418 2395 2822 3205 8197 1,7 1,7 1,7 1,6 1,4 1,4 1,4 1,4 1,6 1,6 4,5

LTO 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 42 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0

PB 117 122 136 124 105 95 91 90 91 104 1433 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,8

ZP 182687 191719 215398 198769 177920 162124 155371 154656 157101 178744 163825 88,5 88,4 88,4 88,6 88,7 88,9 88,9 88,7 88,8 88,5 90,4

EKOTOXA s.r.o.

Graf 16: podíl)


Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2005 až 2011 (procentuální

Tepelný obsah v palivu pro vytápění domácností, Šumperk 2005


ZP 88,7%

PB 0,1%

DREV 1,4%

KOKS 1,1%

CUTR 0,8%

ZP 88,9%

HUTR 7,9%

PB 0,1%


DREV 1,4%

KOKS 0,8%

HUTR 8,0%

CUTR 0,9%


ZP 88,9%

PB 0,1%

DREV 1,4%

KOKS 0,9%

ZP 88,7%

PB 0,1%

HUTR 8,0%

CUTR 0,7%


DREV 1,4%

KOKS 0,6%

HUTR 8,7%

CUTR 0,6%


ZP 88,8%

PB 0,1%

DREV 1,6%

KOKS 0,5%

CUTR 0,6%

ZP 88,5%

PB 0,1%

HUTR 8,5%

DREV 1,6%

54

KOKS 0,6%

CUTR 0,8%

HUTR 8,5%

EKOTOXA s.r.o.

Graf 17:


Tepelný obsah v palivu v Šumperku v letech 2001 až 2011

55

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 50: Vývoj emisí ze zdrojů REZZO 3 ve městě Šumperku v letech 2001 2011 (t/rok) (ČHMÚ) Rok

TZL

SO2

CO

VOC/TOC

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

9,4 10,9 12,0 11,4 7,9 7,5 7,0 7,3 7,2 8,4

8,5 9,8 10,8 16,8 15,0 13,8 12,7 13,2 14,0 15,1

11,0 11,7 13,4 13,3 11,9 10,8 10,4 7,9 8,0 9,1

NOx

38,2 41,6 49,1 52,0 47,8 43,0 41,3 43,0 42,7 49,6

9,0 9,8 11,5 12,1 9,6 8,6 8,3 8,6 8,6 10,0

5,8

6,5

7,5

20,8

4,5*

*v roce 2011 uvedeno jako TOC

Vývoj emisí jednotlivých znečišťujících látek v kategorii REZZO 3 ve městě Šumperku ve sledovaných letech 2001 až 2011 je znázorněn v následujícím grafu. Významný pokles emisí v roce 2011 je diskutován již výše. Protože se jedná o hodnoty zjišťované výpočty, hrají zde důležitou roli vstupní data. Zde došlo v evidenci ČHMÚ k významné změmě počtu domácností, které používají k vytápění uhlí a navíc zde byla zavedena relativně početná kategorie ostatní, pro kterou nejsou stanoveny emisní faktory a nevstupují tedy do výpočtu emisí. Graf 18:

Emise ze zdrojů REZZO 3, v letech 2001 – 2011

56

EKOTOXA s.r.o.

4.5



Kategorie REZZO 4 zahrnuje mobilní zdroje. V roce 2010 proběhlo celostátní sčítání dopravy (www.rsd.cz), na základě kterého byly provedeny i detailní výpočty emisí ze silniční dopravy v Šumperku. Tyto byly uvedeny v situační zprávě za rok 2011 a operuje se s nimi v emisní bilanci i v letošním roce. V loňské zprávě byly uvedeny přepočty odhadovaného vývoje intenzit dopravy pro roky 2020, 2030, 2040, 2050 (dle TP 225, EDIP, 2010). Mezitím byly ovšem Technické podmínky TP č. 255 aktualizovány (Prognóza intenzit automobilové dopravy (II. vydání, 2012). V letošní zprávě tedy uvádíme přepočet odhadovaného vývoje intenzit dopravy podle nových koeficientů. 4.5.1

Intenzita dopravy v roce 2010

Výsledky celostátního sčítání byly detailně rozebírány ve zprávě za rok 2011, zde uvádíme pouze základní parametry. Obrázek 11: Úseky pro sčítání dopravy ve městě Šumperk (ŘSD)

57

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 51: Sčítání vozidel v Šumperku v letech 2000, 2005 a 2010 (celoroční průměrná intenzita všech vozidel - počet vozidel / 24 hodin) (ŘSD) Číslo silnice Sčítací úsek 11 7-0583 11 7-0584 11 7-0586 446 7-2010 446 7-2011 446 7-2012 446 7-2017 446 7-2021 36916 7-5136 36916 7-5137 36916 7-5140 3703 7-5271 44636 7-5301 11 7-5893

4.5.2

2000 13378 9907 7126 4846 3781 9930 5046 5247 3449 7744 3449 4684 1414 13298

2005 15298 11795 8219 5920 4441 9529 7349 5422 4237 8522 4237 5482 1521 13738

2010 14659 10438 8041 5964 3664 9477 7190 3686 7345 4390 3051 1635 12829

Výhledové intenzity dopravy

Tabulka 52: Koeficienty vývoje intenzit dopravy (dle TP 225, II. vydání) rok 2010

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

komunikace lehká 1,00 1,00 1,00 1,15 1,10 1,09 1,40 1,26 1,24 1,61 1,41 1,37 1,76 1,51 1,46 1,90 1,60 1,54 2,04 1,69 1,62 2,16 1,77 1,69 2,26 1,84 1,75

dálnice silnice I. třídy - ostatní silnice II. + III. třídy dálnice silnice I. třídy - ostatní silnice II. + III. třídy dálnice silnice I. třídy - ostatní silnice II. + III. třídy dálnice silnice I. třídy - ostatní silnice II. + III. třídy dálnice silnice I. třídy - ostatní silnice II. + III. třídy dálnice silnice I. třídy - ostatní silnice II. + III. třídy dálnice silnice I. třídy - ostatní silnice II. + III. třídy dálnice silnice I. třídy - ostatní silnice II. + III. třídy dálnice silnice I. třídy - ostatní silnice II. + III. třídy

58

výhledové koeficienty těžká celkem 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,00 1,06 1,12 1,02 1,08 1,01 1,08 1,13 1,32 1,05 1,22 1,02 1,21 1,20 1,50 1,08 1,34 1,03 1,32 1,28 1,63 1,12 1,43 1,04 1,40 1,35 1,75 1,15 1,51 1,05 1,47 1,42 1,86 1,17 1,59 1,06 1,54 1,47 1,96 1,19 1,65 1,07 1,61 1,50 2,05 1,21 1,71 1,07 1,66

EKOTOXA s.r.o.


V následující tabulce jsou uvedeny přepočty intenzity dopravy v jednotlivých letech pro úseky evidované a sčítané ŘSD. Pro přepočet bylo použito výhledových koeficientů dle požadavků platného technického předpisu TP 225 – II. vydání. Rozlišeny byly úseky silnice I/11, kde platí koeficienty pro silnice I. třídy a další úseky silnic nižších kategorií. Ve výpočtech figuruje jako výchozí rok 2010, kdy bylo provedeno poslední sčítání dopravy. Tabulka 53: Výhledové intenzity dopravy (počet vozidel / 24 hodin) Číslo silnice

Sčítací úsek

11

naměřeno

vypočítáno

2000

2005

2010

2020

2030

2040

2050

7-0583

13378

15298

14659

17884

20962

23308

25067

11

7-0584

9907

11795

10438

12734

14926

16596

17849

11

7-0586

7126

8219

8041

9810

11499

12785

13750

446

7-2010

4846

5920

5964

7216

8350

9185

9900

446

7-2011

3781

4441

3664

4433

5130

5643

6082

446

7-2012

9930

9529

9477

11467

13268

14595

15732

446

7-2017

5046

7349

7190

8700

10066

11073

11935

446

7-2021

5247

5422

3686

4460

5160

5676

6119

36916

7-5136

3449

4237

-

36916

7-5137

7744

8522

7345

8887

10283

11311

12193

36916

7-5140

3449

4237

4390

5312

6146

6761

7287

3703

7-5271

4684

5482

3051

3692

4271

4699

5065

44636

7-5301

1414

1521

1635

1978

2289

2518

2714

11

7-5893

13298

13738

12829

15651

18345

20398

21938

Nové koeficienty jsou ve srovnání s těmi, které byly publikovány v roce 2010, vyšší. Vyšší jsou tedy i výhledové intenzity dopravy. V loňské zprávě bylo uvedeno, že v roce 2020 můžeme očekávat nárůst o 17 %, v roce 2030 o 34 %, v roce 2040 o 48 % a v roce 2050 o 59 % oproti referenčnímu roku 2010. Podle nových odhadů se bude v roce 2020 jednat o 22% nárůst, v roce 2030 o 40%, v roce 2040 o 55% a v roce 2050 již o 70% nárůst intenzity dopravy, zejména v kategorii lehkých osobních vozidel. 4.5.3

Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku

Pro emisní bilanci pro letošní situační zprávu byla použita stejná data jako v letech 2011 i 2012, protože nejsou k dispozici aktuální podklady. Pro výpočet emisních faktorů byl použit program MEFA verze 02 (http://www.mzp.cz/cz/vypocet_emisnich_faktoru). Zohledněn byl i „průběh“ jednotlivých věkových kategorií vozidel (novější automobily s účinnějšími katalyzátory jezdí častěji a urazí velkově větší vzdálenosti než nejstarší evidovaná vozidla bez katalyzátoru). Dále bylo pro výpočet emisí využito sčítání vozidel v roce 2010 (ŘSD). Pro prachové částice byl proveden výpočet jak pro celkovou prašnost PM, tak i pro částice o velikostní frakci menší než 10 m – PM10. Výsledky výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce.

59

EKOTOXA s.r.o.


Tabulka 54: Emise vybraných látek z dopravy v Šumperku v roce 2010 (g/rok) (t/rok) B(a)P NOX PM PM10 SO2 os_benzín 1,64 37,30 0,02 0,02 0,30 os_diesel 0,25 4,94 0,54 0,52 0,11 N_l 0,07 4,17 0,34 0,33 0,06 N_t 0,68 23,80 2,11 1,98 0,32 Celkem 2,64 70,22 3,01 2,85 0,79 os = osobní, N_l = nákladní lehké (užitečná hmotnost do 3,5t), , N_t = nákladní těžké (užitečná hmotnost nad 3,5t)

4.5.4

Resuspendované částice z dopravy

Hodnocení resuspenze v roce 2005 bylo provedeno na základě metodiky US EPA AP-42 (EPA 2003). V roce 2010 byl použit pro možnost porovnání jak výpočet podle této metodiky, tak výpočet podle Metodiky výpočtu environmentálních přínosů projektů zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy (SFŽP, 2011). Tabulka 55: Resuspenze tuhých částic vlivem dopravy v Šumperku (t/rok) PM PM10

2005 102,0 15,0

2010 (EPA) 101,3 15,2

2010 (SFŽP) 209,58 -

Výpočet resuspenze je pouze orientační, jak je patrné z rozdílu hodnot vypočítaných pro rok 2010 různými metodami (101,1 t/rok a 209,58 t/rok), velmi záleží na zvolených vstupních datech a na koeficientech, které jsou danou metodikou pro výpočet doporučeny. Nicméně při srovnání výše uvedených hodnot s množstvím tuhých částic emitovaných přímo z výfuků vozidel – 3,01 t/rok (kapitola Emise vybraných látek z dopravy Šumperka) je zřejmé, že podíl resuspenze se pohybuje o dva řády výše než samotná emise z výfuků.

60

EKOTOXA s.r.o.

4.6


Emisní situace v Šumperku

Tuhé znečišťující látky Hlavním emitentem TZL v roce 2011 jsou zdroje kategorie REZZO 3, jejich výše je ovšem nižší než v roce 2010, což je způsobeno výše komentovaným tabulkovým poklesem domácností, které spalují uhlí. Druhou nejvýznamnější skupinou je doprava (REZZO4). V následující tabulce je uvedeno deset nejvýznamnějších producentů emisí TZL v Šumperku v roce 2009. Situace je znázorněna také v grafech. Tabulka 56: Seznam „TOP 10“ provozovatelů hlavních zdrojů emisí TZL v Šumperku v roce 2011 (t/rok, %) název REZZO 3 REZZO 4 (stav 2010) Cembrit a.s. Pars nova a.s. (R2)

Pars nova a.s. (R1) Moravské krematorium s.r.o. Pramet Tools, s.r.o.

EPCOS s.r.o.

První bioplynová Šumperk ,s.r.o. CeramTec Czech Republic, s.r.o.

zdroj

Kotelna, lakovna Tryskací box Kotelna, lakovna Krematorium Řezárna, Broušení VBD, SK nářadí a nástrojárna, Pískovač PVD, Tryskače, Centrální plynová kotelna Pískování, Výroba pozistorů-pec EISENMANN D26, Filtrax 1, Filtrax 2, Odprášení LINDOR a navažování KALIBRA,Nanášení práškových plastů EPOXY L1+L2, Nanášení práškových plastů EPOXY L3, Plynová kotelna Kogenerační jednotka

Plynová kotelna I, Kotelna GEKA, Zařízení na výrobu keram. výrobků, Plynová kotelna NH

celkem TOP10 Ostatní zdroje z REZZO 1 Ostatní zdroje z REZZO 2 Celkem všechny zdroje

61

t/rok 5,800 3,007 0,497 0,493 0,430 0,311

% 50,8 26,3 4,4 4,3 3,8 2,7

REZZO

0,275

2,4

2

0,119

1,0

2

0,101

0,9

2

0,083

0,7

2

11,116 0,112 0,196 11,424

97,3 1,0 1,7 100,0

3 4 1 2 1 2

EKOTOXA s.r.o.


Graf 19: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkových emisích TZL v Šumperku, rok 2011 (%)

Graf 20:

Podíl největších emitentů TZL v Šumperku, rok 2011 (%)

62

EKOTOXA s.r.o.


Emise oxidů dusíku Doprava je stále největším emitentem NOx, její podíl představuje 66%. V následující tabulce je uvedeno deset nejvýznamnějších producentů emisí oxidů dusíku v Šumperku v roce 2011. Situace je znázorněna také v grafech. Tabulka 57: Seznam „TOP 10“ provozovatelů hlavních zdrojů emisí NOx v Šumperku v roce 2011 (t/rok, %) název REZZO 4 (stav 2010) REZZO 3 První bioplynová Šumperk ,s.r.o.

Kogenerační jednotka Kotelna K1-Prievidzská, Kotelna K3Anglická, Kotelna K4- Finská, Kotelna K5- Pod Senovou, Kotelna K6Bratrušovská, Kotelna K7- Šumavská, Kotelna K10- Evaldova, Kotelna K11Vrchlického, Kotelna K 13- Hybešova, Kotelna K 14- Uničovská, Kotelna K 34Jeremenkova, Kotelna K 42- 11. MŠ Třebízského, Kotelna K 45-Úřadovny, Kotelna K 47- Radnice, Kotelna K 49VMŠ, Kotelna K 51- SOŠPP, Kotelna K 57- nám. Jana Zajíce, Kotelna K 74-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 75-ZŠ Vrchlického, Kotelna K 72-ZŠ 8.května. Kotelna, lakovna Kogenerační jednotky

SATEZA a.s.

Pars nova a.s. ENIGEN,s.r.o. Šumperská vodohospodářská a.s. Enigen s.r.o. Cembrit a.s. (R1)

zdroj

provozní společnost

Cembrit, a.s. (R2)

Kotelna-vodárenský dispečink, KotelnaČOV Šumperk, Kotelna-ul.Luční Kotelna v areálu Šumperské nemocnice Kotelna, lakovna Vytápění výrobní haly, Technologický ohřev GOGAS

celkem TOP10 Ostatní zdroje z REZZO 1 Ostatní zdroje z REZZO 2 Celkem všechny zdroje

63

t/rok 70,224 7,500

% 66,5 7,1

REZZO 4 3

6,850

6,5

2

2,925

2,8

2

2,052 1,570

1,9 1,5

1 2

1,271

1,2

2

1,222 1,176

1,2 1,1

1 1

1,036

1,0

2

95,826 2,780 6,917 105,523

90,8 2,6 6,6 100,0

EKOTOXA s.r.o.


Graf 21: Podíl zdrojů kategorií REZZO 1-4 na celkových emisích NOx v Šumperku, rok 2011 (%)

Graf 22:

Podíl největších emitentů NOx v Šumperku, rok 2011 (%)

64

EKOTOXA s.r.o.


5. VYHODNOCENÍ SITUACE 5.1

Imise

Imisní koncentrace na území města Šumperka jsou sledovány automatizovaným měřícím programem na stanici MSMUA – Šumperk MÚ. Měření bylo zahájeno v roce 2005, tzn. k dispozici jsou data za roky 2005 až 2012. K překračování imisních limitů pro NO2 v posledních letech nedochází. Roční průměrná imisní koncentrace NO2 v posledních letech stále klesá, výjimkou byl mírný nárůst v roce 2011. Naměřené imisní koncentrace NO2 se pohybují pod hranicí imisních limitů, jejich koncentrace se však může lokálně lišit. V okolí hlavních komunikací (I/11 a II/446) jsou imisní koncentrace NO2 pravděpodobně vyšší. Roční průměrné imisní koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 dosahují v posledních pěti letech přibližně stejné výše kolem 35 µg/m3 a je zde tedy splněn imisní limit. K výkyvům dochází v zimních měsících, kdy četnější nepříznivé meteorologické podmínky rozptylu způsobují překračování 24 hodinového imisního limitu. Ten je překračován pravidelně od roku 2008. Povolený počet překročení hodnoty 50 µg/m3 je 35 překročení za rok, např. v roce 2012 však byl překročen 42 krát. Dlouhodobým cílem je snižování koncentrací prachových částic. Vývoj je obtížně předvídatelný, bude jej ovlivňovat rychlost realizace jednotlivých opatření, ceny paliv a zejména meteorologické podmínky. 5.2

Emise

Emisní situace v Šumperku byla hodnocena pro rok 2011, a to na základě těchto podkladů:  

Pro zdroje REZZO 1-3 byly použity údaje ČHMÚ z databáze REZZO pro rok 2011, tyto byly verifikovány podle databáze MÚ Šumperk a konzultací s vybranými zdroji. Pro mobilní zdroje REZZO 4 jsou použita aktuální data zjištěná na podkladě výsledků sčítání dopravy v roce 2010.

Z provedené analýzy lze učinit následující závěry: V Šumperku bylo v roce 2011 evidováno 10 provozovatelů v kategorii zdrojů REZZO 1, 72 provozovatelů středních zdrojů REZZO 2 (z nichž každý může provozovat více zdrojů současně) a souhrnně emise z malých zdrojů REZZO 3. Na celkových emisích TZL se z 50,8% podílí zdroje kategorie REZZO 3. Podíl mobilních zdrojů je 26,3%. Celková výše emisí TZL ze všech zdrojů je 11,4 t/rok. V případě produkce emisí NOx jsou mobilní zdroje (REZZO 4) se svým podílem 66,5% největším emitentem. Celkové emise NOx dosahují hodnoty 105,5 t/rok. Emise ze zdrojů kategorií REZZO 1 a 2 jsou za rok 2011 dohromady pouze 27,8 t. Z celkové bilance roku 2011 představují tyto dvě kategorie 26% podíl.

65

EKOTOXA s.r.o.


Uvedení bioplynové stanice společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o. v roce 2010 a navýšení jejich emisí SO2, NOx a VOC v roce 2011 ovlivnilo významně hodnoty emisí REZZO 2. Graf 23: Vývoj emisí vybraných znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů REZZO 1-3 MĚSTO ŠUMPERK

OLOMOUCKÝ KRAJ

Tabulka 58: Porovnání emisí TZL a NOx u jednotlivých kategorií REZZO v letech 2003 až 2011, město Šumperk TZL (PM10) – t/rok REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 4* Celkem

2003 0,9 3,0 12,0 6,4 22,3

2004 1,0 2,4 11,4 10,6 25,4

2005 1,0 2,2 7,9 10,6 21,7

2006 2007 0,7 0,9 2,9 2,3 7,5 7,0 10,6 10,6 21,7 20,8 NOx – t/rok

2003 2004 2005 2006 21,3 17,9 21,3 20 REZZO 1 22,3 20,5 19,3 17,9 REZZO 2 13,4 13,3 11,9 10,8 REZZO 3 114,4 166,8 166,8 166,8 REZZO 4* Celkem 171,3 218,7 219,4 215,6 *Pozn.: Emise z dopravy jsou za roky 2000, 2005 a 2010

66

2007 16,7 18,5 10,4 166,8 212,4

2008 1,1 2,1 7,3 10,6 21,1

2009 0,8 2,0 7,2 3,0 12,9

2010 0,9 1,6 8,4 3,0 13,9

2011 1,0 1,6 5,8 3,0 11,4

2008 16,7 18,4 7,9 166,8 209,7

2009 9,1 14,9 8,0 70,2 102,2

2010 8,2 18,2 9,1 70,2 105,7

2011 7,2 20,6 7,5 70,2 105,5

EKOTOXA s.r.o.

5.3


Zpráva o životním prostředí ČR – 2011

Zde uvádíme výtah ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2011, vydané MŽP ČR: Meteorologické podmínky Mrazivé počasí koncem ledna, v průběhu února a začátkem března bylo spojené se zhoršenými rozptylovými podmínkami pro znečišťující látky ovzduší. V Moravskoslezském kraji byl za celý rok (včetně listopadové epizody) v platnosti signál regulace 37 dnů a signál upozornění 24 dnů. Celková délka trvání signálů regulace i upozornění v roce 2011 byla nejen v Moravskoslezském kraji, ale i v ostatních regionech ČR poněkud vyšší ve srovnání s rokem 2010. Emise okyselujících látek (NOx, SO2, NH3) Emise prekurzorů ozonu (VOC, NOx, CO, CH4) Emise primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (NOx, SO2, NH3, PM10) Emise skleníkových plynů Pokračuje meziroční pokles emisí okyselujících látek (o 0,6 %), emisí prekurzorů ozonu (o 2,7 %), emisí primárních částic a prekurzorů sekundárních částic (o 1,2 %). U všech uvedených skupin emisí se na poklesu nejvíce podílely NOx. Pozitivní vývoj emisní zátěže byl způsoben především poklesem emisí z dopravy a emisí ze stacionárních zdrojů (především z energetiky). V současnosti ČR splňuje platné národní emisní stropy. Emise skleníkových plynů na obyvatele a jednotku ekonomického výkonu jsou v ČR oproti průměru zemí EU27 výrazně vyšší. Kvalita ovzduší z hlediska ochrany lidského zdraví Přes pokračující pokles emisí od roku 2000 se kvalita ovzduší na území ČR nezlepšuje. V roce 2011 byly naměřeny vyšší koncentrace PM10, PM2,5 a benzo(a)pyrenu (BaP). Imisní limit pro PM10 byl v roce 2011 překročen na více měřicích stanicích než v roce 2010. Opakovaně dochází k překračování imisního limitu pro NO2, lokálně byly překročeny imisní limity pro arsen, nikl a benzen. V porovnání s předchozími dvěma roky došlo k zvýšení koncentrací přízemního ozonu. Podle modelových propočtů SZÚ došlo v období let 2006–2011 k navýšení celkové úmrtnosti způsobené expozicí suspendovaným částicím frakce PM10 v rámci ČR a individuálního celoživotního rizika vzniku nádorového onemocnění v důsledku expozice As, Ni, BaP a benzenu v městských lokalitách v ČR, údaje za roky 2010 a 2011 vykazují srovnatelnou úroveň. Překročení imisních limitů pro olovo, oxid uhelnatý, oxid siřičitý a kadmium nebylo, stejně jako v minulých letech, zaznamenáno. V porovnání s rokem 2010 došlo k překročení imisního limitu pro PM2,5 na menším počtu měřicích stanic, rovněž poklesly průměrné roční koncentrace. V roce 2011 se v porovnání s rokem 2010 zvýšil rozsah území, kde byly překročeny přípustné koncentrace emisí suspendovaných částic PM10. Imisní limit pro 24hodinovou průměrnou koncentraci PM10 byl v roce 2011 překročen na 21,8 % území, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno 50,8 % obyvatel ČR, a to i přesto, že bylo dosaženo nižších naměřených koncentrací PM10. Rovněž se zvýšil podíl území, kde došlo k překročení cílového imisního 67

EKOTOXA s.r.o.


limitu pro benzo(a)pyren. Cílový imisní limit byl překročen na 16,8 % území, a to zejména v sídlech a městských aglomeracích. Výrazné meziroční zhoršení bylo zaznamenáno u znečištění ovzduší přízemním ozonem. Cílový imisní limit byl v hodnoceném období 2009–2011 překročen na 17,1 % území ČR, nadlimitním koncentracím bylo vystaveno asi 10,1 % populace. Kvalita ovzduší z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace Dle hodnocení pro rok 2011 byl cílový imisní limit pro ochranu vegetace pro přízemní ozon (expoziční index AOT40, průměr za 5 let) překročen na 8 stanicích z 37 (22 %), v roce 2009 to bylo na 54 % stanic. Imisní limit pro SO2 a NOX pro ochranu ekosystémů a vegetace nebyl překročen na žádné lokalitě. Pokles hodnoty expozičního indexu AOT40 za rok 2011 byl oproti roku 2010 zaznamenán na srovnatelném počtu (19 lokalit) jako jeho nárůst (15 lokalit). Během posledních 10 let nedošlo k výraznému poklesu atmosférické depozice síry, dusíku a vodíkových iontů.

68

EKOTOXA s.r.o.


6. ZHODNOCENÍ PROVEDENÍ NAVRŽENÝCH OPATŘENÍ PZKO ŠUMPERK 6.1

Zdroje REZZO 1

Zde jsou uvedeny zdroje spadající za rok 2011 do kategorie REZZO 1. Pars nova a.s. V roce 2006 došlo k rekonstrukci 2 stříkacích (lakovacích) kabin. V průběhu roku 2006 byly tyto kabiny provozovány ve zkušebním provozu. Od roku 2007 jsou stříkací kabiny v trvalém provozu. V roce 2007 se ukončilo používání PCE v odmašťovacím zařízení. V Pars nova a.s. se PCE již nepoužívá. U spalovacích zdrojů nelze očekávat zásadní zlepšení emisí. V provozu jsou tři kotle na zemní plyn s celoročním provozem s digitální regulací hořáků s analyzátorem spalin. Od ledna 2010 je v plném provozu nový lakovací box, kde se používají vodou ředitelné barvy a tím došlo ke snížení emisí. Ve firmě proběhla rozsáhlá akce zaměřená na úsporu energií. Termín dokončení realizace byl 31.1.2012. Akce byla zaměřená na zateplení budov, výměnu oken a světlíku, instalace rekuperací a využití odpadního tepla a instalaci turbíny. Z tohoto pohledu dojde ke snížení emisí u spalovacích zdrojů. V roce 2012 probíhá příprava akce „Rekonstrukce staré lakovny s vývodem na spalovací zařízení“ po stránce stavebního povolení, dokumentací a také schvalovací proces na výběr dodavatele. Tato akce byla plánována na 1.pol. roku 2013. Dále společnost zahájila v roce 2013 realizaci souboru opatření v rámci projektu Ekoenergie výzva č. III. Jedná se o automatické řízení kotlů na zemní plyn a jeho spalování (úspory v CO a spotřebě plynu), energeticky úsporné osvětlení hal, rekuperační a filtrační stanici šaten, plně izolovaný parovodní rozvod vč. výměníkových stanic a zateplení některých budov (úspory tepla). Kontaktní údaje: Pars nova a.s., Žerotínova 1833/56, 787 01 Šumperk Ing. Bohumil Vlach, investiční manager tel.: 583 365 520 (energetik), 583 365 531 (sekretariát) e-mail: [email protected]

ENIGEN, s.r.o. (dříve MORAVIA ENERGO a.s a ENIAS a.s.), Kotelna v areálu nemocnice Šumperk a.s. K 1.9.2007 převzala provozování energetického hospodářství firma ENIGEN, s.r.o. V průběhu 1. pol. roku 2008 byly v kotelně instalovány dvě kogenerační jednotky, typ TEDOM Cento T160, o výkonu 160 kWe každá (02/2008 – vydáno povolení ke zkušebnímu provozu, 01/2009 – vydáno povolení k trvalému provozu). V lednu 2009 byly uvedeny do trvalého provozu obě kogenerační jednotky, které jsou evidovány jako zdroje kategorie REZZO 2. Dále byly v roce 2009 evidovány dva velké emisní zdroje (REZZO 1), a to parní kotelna (dva kotle BK4 a BK6) a teplovodní kotelna (dva kotle KDV250 a jeden kotel KDV160). Začátkem července 2010 byl uveden do zkušebního provozu nový plynový parní kotel LOOS INTERNATIONAL (typ UNIVERSAL UL-S o výkonu 3000 kg/h syté páry – jmenovitý tepelný výkon 1962 kW, kategorie zdroje - střední stacionární zdroj znečišťování ovzduší). 69

EKOTOXA s.r.o.


Nový parní kotel nahradil dosavadní parní kotel BK 6 (výkon 6 t/hod. ). Autorizované měření emisí nového parního kotle LOOS bylo provedeno v září 2010. Měření prokázalo snížení emisí NOx o cca 35%. Měrná výrobní emise u původních kotlů BK se pohybovala kolem 1 300 mg/m3 spotřebovaného paliva (ZP), u kotle LOOS se tato hodnota pohybuje kolem 850 mg/m3 ZP. Emise CO jsou nulové. Na zdroji nejsou realizována žádná další opatření, která by vedla ke snížení emisí z kotelny. V parní kotelně je provozován pouze kotel LOOS. Druhý původní kotel BK4 byl trvale mimo provoz a k 31.březnu 2013 byla ukončena jeho fyzická likvidace. Od 1.9.2013 došlo k přejmenování na RIGHT POWER SOURCES, s.r.o., IČ a adresa zůstávají stejné. Kontaktní údaje: ENIGEN, s.r.o., Na obvodu 1098/41, 703 00 Ostrava-Vítkovice Ing. Alexandr Wilczek, Ing. Dušan Richter – jednatel tel.: 724 252 866, e-mail: [email protected]

SATEZA a.s. Šumperk Pro rok 2009 SATEZA a.s. neplánovala žádnou realizaci emisních opatření na plynových kotelnách, které provozuje. V plánu zůstává rekonstrukce zdroje K2 – Temenická, Šumperk. Je zpracována projektová dokumentace, ze které je zřejmá nová technologie, včetně emisí. Stále platí, že je vše v kompetenci města Šumperka potažmo na Podnikách města Šumperka a.s. SATEZA a.s. neměla v plánu pro rok 2010 žádnou realizaci emisních opatření, které by zlepšily kvalitu ovzduší v Šumperku. Vzhledem k tomu, že průběžně dochází ke snížení spotřeby paliva (zemního plynu) a to z důvodu šetření energií ze strany konečných odběratelů, tak postupně dochází i ke snížení emisí. Od července 2011 jsou propojeny tepelné zdroje K1 – PRIEVIDZSKÁ a K2 – TEMENICKÁ. Tímto je zrušen tepelný zdroj K1 – PRIEVIDZSKÁ a funguje jen jako výměníková stanice. Tepelný zdroj K5 - POD SENOVOU je od srpna 2011 mimo provoz. Objekty napojené na tento tepelný zdroj jsou zásobovány energií z K4 – FINSKÁ. Tepelný zdroj K4 se propojí s K3 – ANGLICKÁ. Na K4 budou zrušeny dva plynové kotle o instalovaném výkonu á 600 kW z celkového počtu 5 a bude se maximálně využívat nakoupená tepelná energie z První bioplynové Šumperk, s.r.o. V roce 2012 neprobíhá žádná podobná úprava, která by snížila emise na dalších tepelných zdrojích. Společnost se zaměří na projektovou a přípravnou činnost, která povede ke snížení emisí v následujících letech. V roce 2013 byly provedeny jen technologické úpravy rozvodů tepla a teplé vody na tepelných zdrojích K8 – Erbenova, K11 – Vrchlického a K12 – ČA, Šumperk – zlepšení účinnosti TZ. V roce 2014 se chystá propojení tepelných zdrojů K8 – Erbenova s K7 – Šumavská, přičemž tepelný zdroj K7 bude zrušen a bude sloužit jen jako výměníková stanice – snížení emisí. Kontaktní údaje: SATEZA a.s. Ing. Jan Semrád - vedoucí provozu výroby tepla tel.: 777 221 282, e-mail: [email protected]

70

EKOTOXA s.r.o.


CEMBRIT CZ, a.s. – provozovna Šumperk, kotelna, lakovna V roce 2006 nebyl zařazen do cílů EMS žádný nový program na snížení emisí, jelikož podle provedených měření na výstupech emisních zdrojů splňuje firma CEMBRIT CZ, a.s. legislativní podmínky a hodnoty emisí jsou nízké. Zdroje jsou provozovány v souladu s legislativou, což potvrdila kontrola za strany ČIŽP, která proběhla v průběhu roku 2006 (14.18.8.2006). V roce 2007 nedošlo ke změně struktury emisních zdrojů. V rámci údržby zařízení byla provedena výměna jednoho odlučovače na sile cementu a jednoho odlučovače na sile mikrosiliky. Parametry zdrojů zůstávají stejné. Při pravidelné kontrole ze strany ČIŽP nebyly v provozu zdrojů znečištění ovzduší shledány závady. V dubnu 2008 byl uveden do provozu malý zdroj kyselinové hospodářství. Hodnota emisí ze všech zdrojů zůstává podle provedených měření na stejné úrovni, emisní limity a podmínky provozu zdrojů jsou dodržovány. V roce 2009 zůstává struktura zdrojů znečištění ovzduší stejná jako v uplynulých letech. V souvislosti s omezením výroby se očekávají mírně nižší hodnoty emisí. V roce 2010 nedošlo v Cembrit a.s. ke změně struktury zdrojů znečištění ovzduší. Zdroje jsou provozovány v souladu s provozními řády a je na nich prováděno pravidelné měření emisí. Výsledky budou vyhodnoceny do pravidelného ročního hlášení správním orgánům. V roce 2011 nedošlo ke změně struktury provozovaných zdrojů znečištění ovzduší. Plánuje se úprava malého zdroje "řezárna" zejména ke zlepšení pracovního prostředí. Po jeho rekonstrukci dojde k nevýraznému snížení emisí TZL. V roce 2012 zůstává struktura zdrojů znečištění ovzduší stejná. Řezárna se zatím ještě nerealizovala, v plánu je výměna jednoho staršího filtru na silech mikroplniva za modernější. V průběhu roku 2013 byla provedena modernizace filtračních jednotek v řezárně a jednoho staršího filtru na silech mikroplniva. Na barvící lince byl modernizován filtr tuhých částic. Základní struktura zdrojů se nezměnila. Pozn. V roce 2004 - 2005 byla provedena investiční výstavba nové výrobní linky a barvící linky. Tím se zvýšilo množství emisí VOC. Kontaktní údaje: CEMBRIT CZ, a.s. Ing. Novotný Zdeněk - technický manažer tel.: 602 521 757, e-mail: [email protected]

ABA ŠUMPERK, společnost s ručením omezeným – kotelna, lakovna Společnost provozuje dva emisní zdroje - kotelnu a lakovnu. V lakovně je instalována stříkací kabina USB-8 osazená 24 ks kazetami s aktivním uhlím k záchytu emisí /cca.132 kg/. Aktivní uhlí se pravidelně regeneruje a mění. V roce 2012 nedošlo k žádné změně. 2013 – V plánu byla rekonstrukce topného energetického systému. Vzhledem k výpadku v předpokládaných zdrojích na rekonstrukci bylo vedením společnosti rozhodnuto o posunutí rekonstrukce topného energetického systému na rok 2014. K žádným jiným změnám nedošlo. Kontaktní údaje: ABA ŠUMPERK, s.r.o. Ing. Jan Pomajbík – technický náměstek tel.: 583 302 520, 605 458 335 e-mail: [email protected], [email protected], [email protected]

71

EKOTOXA s.r.o.


Irma Šopíková- chemická čistírna Provozovna emituje tetrachlorethylen. Provoz zůstává stejný, není potřeba rozšíření. O změně technologie čištění perchlor-ethylenem se neuvažuje. Emise by se neměly při použití dané technologie zvyšovat. Kontaktní údaje: Irma Šopíková- chemická čistírna , generála Svobody 10, 78701 Šumperk tel.: 583 213 405 – čistírna, 554219982 – kancelář, pí. Šopíková-vedoucí, e-mail: [email protected]

72

EKOTOXA s.r.o.

6.2


Zdroje REZZO 2

Zde jsou uvedeny zdroje z kategorie REZZO 2, které byly v minulých letech sledovány. Moravské krematorium s.r.o. - krematorium Šumperk V roce 2008 proběhla rekonstrukce a byl uveden do provozu nový řídící systém s moderní technologií. Kontaktní údaje: Moravské krematorium s.r.o. tel.: 583 212 760, 775 551 775 e-mail: [email protected] (Jaroslava Hromková – vedoucí krematoria), [email protected] (Pavel Bedáň – majitel krematoria)

DOLS – výroba Dveří, Oken, Listovních Schránek, a.s. V průběhu roku 2005 byl zrušen systém ústředního parního vytápění pomocí kotlů z roku 1962. Také bylo nahrazeno 9 ks plynových infrazářičů - INFRA 9B, 13ks teplovzdušných jednotek EOLO 20-30AE, 8 ks teplovodních kotlů THERM DUO, technologie - 1 ks tlakový hořák WEISHRUDT WG 2. Firma těmito opatřeními dosáhla v průběhu roku 2006 (od dubna) úspory plynu o 2000-3000 m3, emise byly sníženy o cca 50%. V roce 2007 a 2008 firma nerealizovala žádná opatření ke snížení emisí. V roce 2009 zůstal stav stejný, pouze došlo ke snížení spotřeby elektrické energie na noční osvětlení při využití LED diod. Od roku 2009 je společnost DOLS,a.s. držitelem certifikátu ISO 14001:2004. V roce 2010 byla uskutečněna výměna práškové lakovny (EIA proběhla), která je již v provozu, autorizace byla provedena. Fotovoltalická elektrárna na ul. Nemocniční byla vybudována (EIA požadována nebyla). Stávající svítidla jsou nahrazována novými. V plánu je obnovování strojního vybavení a nahrazení plynových kotlů za úspornější plynové turbokotle v kotelně v areálu podniku. V roce 2011 došlo ke zrušení průběžného traťového tryskače, což sníží celkový počet emisí. V plánu zůstává výměna zmiňované kotelny a oprava kanalizace. V roce 2012 nebyly plánované změny realizovány. Ani v roce 2013 nebyly provedeny žádné změny související se snížením emisí a z finančních důvodů nejsou ani v budoucnu plánovány. Kontaktní údaje: DOLS, a.s. p. Jan Dezort - mechanik závodu, Ing. Stanislav Zatloukal - ekonomicko-finanční ředitel tel.: 777785979, e-mail: [email protected]

Střední škola železniční a stavební Bulharská 8 Šumperk (dříve Střední odborná škola železniční, stavební a památkové péče a Střední odborné učiliště) V roce 2009, vzhledem k častějšímu čištění a seřizování jednotlivých kotlů v kotelnách školy, nebyly žádné měřené emisní limity překračovány. V minulosti byly u jedné z kotelen drobné problémy s emisním limitem pro NOx. 73

EKOTOXA s.r.o.


V průběhu měsíce srpna a září 2009 došlo k servisním prohlídkám jednotlivých plynových spotřebičů, jedná se o spotřebiče malých zdrojů a také středního zdroje. U všech spotřebičů středního zdroje vykazovala jednotlivá měření střední hodnoty. Kontrola byla provedena ve smyslu paragrafu 3 vyhlášky č.85/1978 sbírky. Servis ukončen 4.9.2009. V roce 2010 nedošlo ke změnám v rámci opatření ke snížení emisí. Průběžně probíhalo čištění a seřízení u všech spotřebičů tak, jak bylo v roce 2009 nastaveno. Střední zdroj (kotelna K1) procházel od 07/2011 do 09/2011 výměnou primárního okruhu, kde jednotlivé zdroje (kotle) byly demontovány a nahrazeny novými kondenzačními kotli. Kotelna K1 s výkonem 378 kW byla ponížena na výkon 196 kW. V roce 2012 došlo k úpravě kotelny K2, kde byly čtyři kotle typu DESTILA 50 o celkovém výkonu 198 KW nahrazeny dvěma novými kondenzačními kotli s výkonem 90KW. Došlo taky k výměně primárního okruhu a regulačního systému. V roce 2013 proběhla na budově v ulici Hanácká 2 Šumperk výměna dvou kotlů DESTILA 50. Nahrazeny jsou dvěma kondenzačními kotli 13-45 kW Viessman. Došlo ke zrušení primárního okruhu a výměně regulačního systému. Kontaktní údaje: e-mail: [email protected] [email protected]

Pramet Tools, s.r.o. V roce 2005 bylo realizováno opatření - tzv. lisování 3D, které vedlo ke snížení relativního množství emisí TZL vzhledem k objemu výroby – viz tabulka. Tabulka 59: Poměr emisí TZL v kilogramech na produkci VBD (vyměnitelné břitové destičky) v tunách rok 2004 2005 2006 2007 2008

poměr emise TZLv kg/produkce VBD v t 0,57 0,33 0,32 0,33 0,31

Poměrový ukazatel (poměr emisí TZL v kg / produkce VBD v t) má klesající trend. Odsávání od strojů v hale broušení VBD je řešeno samostatnými vzduchotechnickými větvemi, které jsou zakončeny filtry typu F4 –1200RD, F4 – 600RD a KF6/II-O/T60. Emisní limity pro kategorii zdrojů znečišťování ovzduší 2.7.Obrábění kovů (brusírny a obrobny) jsou pro všechny výstupy plněny. Výsledky měření emisí TZL se pohybují na 1–2% emisního limitu. 2010: Střední zdroj znečišťování ovzduší „Broušení VBD“ emituje do ovzduší tuhé znečišťující látky z operací upravujících rozměry výrobků na požadované hodnoty (broušení, rektifikace,…). Jednotlivé vzduchotechnické větve zdroje jsou osazeny filtry typu F41200RD, F4-600RD, KF6/II-O/T60 a KF8/II-O/T60. Jedná se o filtrační zařízení s regenerací filtračních prvků, což představuje nejlepší dostupnou techniku. Regenerace probíhá automaticky tlakovým vzduchem nebo mechanicky pomocí tlakové vody. V roce 2009 proběhlo periodické měření emisí TZL na všech výstupech ze zdroje znečišťování ovzduší. Výsledky měření se pohybují do 2% specifického emisního limitu pro kategorii 2.7 Obrábění kovů. 74

EKOTOXA s.r.o.


V letech 2010 a 2011 nedošlo ke změnám na předmětném zdroji znečišťování ovzduší. Na filtračních zařízeních probíhá pravidelně servis prováděný odbornou firmou. Kontrolní měření emisí všech větví zdroje bylo provedeno autorizovanou osobou v roce 2012 a výsledky potvrzují odpovídající funkčnost odlučovačů umístěných na jednotlivých výstupech (průměrná hodnota koncentrace je 0,42 mg TZL/m3 , což je méně než 1% požadovaného limitu). 2013: Zdroje znečišťování ovzduší jsou provozovány v souladu s legislativními požadavky (průměrná hodnota emisí u většiny z nich se pohybuje do 2 % emisních limitů). V roce 2013 bylo realizováno zateplení administrativní budovy Prametu Tools. Očekává se úspora při vytápění (plynová kotelna) a tím i snížení množství vypouštěných emisí. V rámci reorganizace společnosti byl v průběhu roku 2013 snížen provoz vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší „Řezárna“, který emituje TZL. Kontaktní údaje: Pramet Tools, s.r.o. Ing.Pavla Skyvová, ekolog e-mail: [email protected], [email protected]

75

EKOTOXA s.r.o.

6.3


Zdroje REZZO 3

Realizace energeticky úsporných opatření na budovách v majetku města V posledních letech probíhá na budovách v majetku města zateplování, výměny oken a dveří a další rekonstrukce. Od 30.09.2008, kdy vypršela smlouva mezi společností Šumperská městská realitní a městem Šumperk, je městský majetek ve správě městského úřadu. Realizace těchto opatření spadá pod správu Majetkoprávního odboru a Odboru strategického rozvoje, ÚP a investic. Majetkoprávní odbor - oddělení správy majetku: V roce 2010 byla realizována celková rekonstrukce a zateplení objektu Zahradní 33, 35 a 37. Předmětný dům je napojen na CZT. Dále byla provedena výměna oken v jedné třídě ve Speciální MŠ, ZŠ a SŠ na Třebízského ulici č. 1. V roce 2011 bylo provedeno:  Výměna oken a balkónových dveří – dům – Gagarinova 5 (ubytovna pro matky s dětmi – 14 bytů + společenské místnosti) a dům Gagrinova 11, 13 (dům s pečovatelskou službou pro seniory 19 a 18 bytů). Vytápění všech těchto 3 vchodů je řešeno elektrickými exoflexy – očekává se výrazná úspora na vytápění.  Výměna oken v domě Denisova 2 – celkem 6 bytů – v každém bytě samostatné vytápění prostřednictvím plynových kotlů.  Výměna oken ve spisovně Městského úřadu Bří. Čapků 35A – samostatná plynová kotelna pro tento objekt. V roce 2012 bylo provedeno:  Výměna zbývajících oken a balkónových dveří v bytovém domě ČSA 22 (část oken vyměněna již v roce 2008), dům s 65 byty napojen na CZT.  Výměna oken v objektu B. Němcové 22 – objekt užívá na základě nájemní smlouvy Transfúzní služba a.s. – objekt je napojen na kotelnu, která zajišťuje vytápění pro celý areál Nemocnice v Šumperku.  Částečná výměna oken v budově Třebízského 1 - Speciální MŠ, ZŠ a SŠ – výměna oken ve 2 třídách v šatně a kanceláři – budova má vlastní kotelnu.  Úřadovny městského úřadu – Jesenická 31 – rekonstrukce kotelny - zajišťuje odbor RUI. V roce 2013 bylo provedeno:  Rekonstrukce kotelny v budově Hl. třída 31(Obchodní akademie), Šumperk - stávající plynové kotle byly nahrazeny novými kondenzačními plynovými kotli  Rekonstrukce bytu č. 6 v domě Balbínova 17, Šumperk – v rámci celkové rekonstrukce bytu byl stávající kotel na pevná paliva nahrazen kotlem plynovým Odbor strategického rozvoje, ÚP a investic: Akce Snižování energetické náročnosti ZŠ Dr.E.Beneše a ZŠ Šumavská byly v roce 2011 ukončeny. Jednalo se o komplexní zateplení obvodového pláště, výměnu oken a zateplení střechy objektů ZŠ. Dále v roce 2011 proběhlo zateplení budovy MŠ na ul. Vrchlického (zateplení pláště, výměna oken, zateplení střechy). Jsou zpracovány projektové dokumentace na snižování energetické náročnosti dalších objektů (ZŠ Vrchlického, MŠ Prievidzská, MŠ Temenická, MŠ Zahradní, MŠ Šumavská) a dále panelového domu ČSA 22. 76

EKOTOXA s.r.o.


V roce 2012 proběhla rekonstrukce topení úřadovny Jesenická, čímž bude docházet k částečné úspoře energie. V roce 2013 byly zrealizováno komplexní zateplení objektu základní školy na ul. Vrchlického a mateřských škol na ul. Prievidzská, Temenická a Šumavská. Jednalo se opět o komplexní zateplení obvodového pláště, výměnu oken a zateplení střechy objektů. V roce 2014 proběhne komplexní zateplení MŠ na ul. Zahradní. Zpracována byla projektová dokumentace na zateplení objektu Společenského střediska Sever na ul. Temenická, tělocvičny na ZŠ 8.května a aktuálně se zpracovává na MŠ Třebízského. Budou podány žádosti o dotace na výše uvedené objekty a v případě jejich přiznání budou akce realizovány rovněž v r.2014. Kontaktní údaje: Ing. Lenka Salcburgerová, vedoucí oddělení správy majetku Městský úřad Šumperk, Majetkoprávní odbor tel: 583 388 411, mobil: 721 341 331 e-mail: [email protected] Ing. Eva Mičkechová, vedoucí oddělení strategického rozvoje Městký úřad Šumperk, Odbor strategického rozvoje, územního plánování a investic tel. 583 388 355 e-mail: [email protected]

OZV města Šumperka č. 6/2012, o zákazu spalování suchých rostlinných materiálů Obecně závazná vyhláška nabyla účinnosti dnem 1.2.2013. Dnem účinnosti této vyhlášky se zrušuje Obecně závazná vyhláška města Šumperka č.8/2009, o spalování rostlinných materiálů, která nabyla účinnosti dnem 1.1. 2010.

77

EKOTOXA s.r.o.

6.4


Zdroje REZZO 4

Připravované stavby: (zdroj: www.rsd.cz)

Stavba silnice I/44 Červenohorské sedlo – jih Stav k 10/2013 Stavba navazuje na dokončenou modernizaci úseku silnice I/44 na severní straně Červenohorského sedla, která byla uvedena do provozu v roce 2008. Předmětem tohoto projektu je modernizace části silnice I/44 v úseku Kouty nad Desnou– Červenohorské sedlo. Silnice I/44 propojuje nejdůležitější sídelní útvary Šumperska a Jesenicka a zajišťuje tak regionální dopravní vazby v ose sever–jih. Zároveň však zajišťuje i nadregionální dopravní vazby, tedy napojení okresů Šumperk a Jeseník na vnitrozemí a Polsko. Na stavbu je vydáno pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby. Majetkoprávní vypořádání soukromých osob bylo ukončeno. Na stavbu bylo v únoru 2013 vydáno stavební povolení. Stavba je připravena k zahájení výběrového řízení a k následné realizaci. Elektrifikace železniční sítě (zdroj: www.moravia.cz, www.szdc.cz) V rámci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje byly zařazeny mezi tratě, které by měly být elektrizovány, jednak tzv. ostatní celostátní tratě č.290, 291 a 292, ale i regionální trať č.293 - Šumperk – Kouty nad Desnou. Elektrizace železniční tratě č. 291 v úseku Zábřeh na Moravě – Šumperk byla ukončena 15. 4. 2010. Na elektrizaci železniční tratě č.293 (Železnice Desná) je zpracována Územně technická studie (2005). Trať vlastní Svazek obcí údolí Desné. Od 1. března 2005 je provozovatelem dráhy firma SART - stavby a rekonstrukce a.s. Na elektrizaci železniční tratě č.290 je zpracována Technicko-ekonomická studie elektrizace trati Olomouc-UničovŠumperk (2006). Elektrizace trati má jednoznačně pozitivní dopad na životní prostředí, tj. odstranění uvolňování škodlivých emisí do ovzduší, snížení hlučnosti a prašnosti provozem elektrických souprav.

78

EKOTOXA s.r.o.

6.5 6.5.1


Opatření ke snížení sekundární prašnosti Čištění komunikací a použití posypového materiálu

Jedním ze zdrojů prachu v ovzduší jsou i sekundární emise pocházející ze silnic. Zdrojem prachu na silnicích je také posypový materiál. Množství tohoto materiálu závisí na způsobu údržby komunikací, na délce zimního období apod. Množství použitého posypového materiálu bylo v posledních letech následující:  Sezóna 2003/2004 – 672 tun drtě  Sezóna 2004/2005 – 772 tun drtě  Sezóna 2005/2006 – 812 tun drtě a 23 m3 kameniva Liapor  Sezóna 2006/2007 – 116 tun drtě a 66 tun soli  Sezóna 2007/2008 – 92 tun drtě a 184 tun soli  Sezóna 2008/2009 - 283 tun drtě a 320 tun soli  Sezóna 2009/2010 - 346 tun drtě, 291 tun soli  Sezóna 2010/2011 - 381 tun drtě, 296,5 tun soli  Sezóna 2011/2012 - 361 tun drtě, 279,9 tun soli  Sezóna 2012/2013 - 491 t drtě, 445,9 t soli Spotřeba posypového materiálu se meziročně mění, závisí především na průběhu zimního období. Kontaktní údaje: Podniky města Šumperka, a.s.

6.5.2

Protierozní opatření

V Operačním programu životní prostředí, prioritní osa č. 6, jsou podporována opatření, která by mimo jiné měla snížit riziko větrné eroze ze zemědělské půdy. Dotace na protierozní opatření je možno čerpat také z Programu rozvoje venkova.

79

EKOTOXA s.r.o.


7. NOVĚ VYBUDOVANÉ ZDROJE EMISÍ Dle sdělení Odboru životního prostředí Městského úřadu Šumperk byly povoleny nové zdroje znečišťování ovzduší provozovatelů: Ing.Vladimír Mikulec-NOVATRONIC a EPCOS s.r.o.

Vladimír Mikulec Ing. – NOVATRONIC Zdroj na spalování dřevního materiálu jako vedlejšího produktu výroby byl povolen do trvalého provozu a dále byl povolen zdroj Průmyslové zpracování dřeva (Filtrační zařízení CIPRES). Kontaktní údaje: Vladimír Mikulec Ing. – NOVATRONIC U Potoka 1307/10, 78701 Šumperk, tel. 583 213 434, 583 301 140, [email protected], [email protected]

EPCOS s.r.o. Přemístění stávajících středních zdrojů znečišťování ovzduší Nanášení práškových plastů L1+L2 a Nanášení práškových plastů L3 ze stávající provozovny na ul.Žerotínova do provozovny na ul. Feritová v Šumperku. K akci proběhlo zjišťovací řízení EIA. Dále byla vydána povolení ke změnám využívání technologických zařízení stávajících zdrojů znečišťování ovzduší ( kogenerační jednotka, EKRA III) a byl povolen nový zdroj znečišťování ovzduší: Sušárna DORST. Kontaktní údaje: Netopil Richard , Environmental Protection , EPCOS s.r.o. Feritová 1, 787 15 Šumperk, tel. 583 360 147, [email protected]

První bioplynová Šumperk, s.r.o. Od ledna 2010 je bioplynová stanice v plném provozu. Povinnosti provozovatele zdroje znečišťování ovzduší během provozu jsou dány zákonnými normami. Kontaktní údaje: Ing. Martin Poisl vedoucí střediska agroslužeb ÚSOVSKO a.s. Klopina 33, 789 73 Úsov tel.: 728 223 991 e-mail: [email protected] Pavel Spurný tel.: 602781282 e-mail: [email protected]

80

EKOTOXA s.r.o.


8. ZÁVĚR Závěry Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka a jeho aktualizací: 1. Imise: Při vyhlašování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší patří Šumperk pravidelně mezi oblasti, pro které jsou problematické látky PM10 a benzo(a)pyren. Následující látky jsou přímo sledovány na stanici imisního monitoringu MSMUA Šumperk. Průměrná roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 se v posledních pěti letech od roku pohybuje kolem 35 µg/m3, tedy pod hranicí imisního limitu. 24 hodinový imisní limit je pravidelně překračován. Od roku 2004 již nedošlo k překročení ročního imisního limitu pro NO2. Roční průměrná imisní koncentrace NO2 naměřená na stanici MSMUA má klesající tendenci. U SO2 na stanici MSMUA zatím nedošlo po dobu jeho sledování k překročení žádného z imisních limitů a významnější zhoršení situace se nedá očekávat ani do budoucna. V roce 2012 nedošlo k překročení 8hod. imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro přízemní ozon. 2. Emise: V rámci Olomouckého kraje v posledních třech hodnocených letech 2009 - 2011 již není největším producentem TZL okres Šumperk, jak tomu bylo dříve, ale okres Olomouc. V produkci CO je okres Šumperk druhým největším. Co se týká emisí SO2, VOC a NOx nejvyšší hodnoty evidují okresy Přerov a Olomouc, okres Šumperk je v této charakteristice třetí. V PZKO města Šumperka a jeho aktualizacích jsou hodnoceny emise od roku 2003 do 2011. V roce 2011 byla změněna podkladová data pro výpočet emisí z lokálních topenišť (REZZO 3), poklesl počet domácností spalujících všechny druhy uhlí a vzrostl počet domácností spalujících dřevo. To se odrazilo ve významném snížení emisí SO2, CO a organických látek z této skupiny zdrojů.

Tabulka 60: Emise základních sledovaných látek ve městě Šumperku v letech 2003 až 2011 v t/rok, souhrnně REZZO 1 až 4 rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

TZL 22,3 25,4 21,6 21,7 20,8 21,1 12,9 13,9 11.4

SO2 19,9 25,1 23,4 21,3 17,6 17,4 16,1 18,4 13.3

Podíl jednotlivých kategorií REZZO na celkových emisích dané látky: 81

NOx 171,3 218,5 219,4 215,6 212,4 209,7 102,2 105,7 105,5

EKOTOXA s.r.o.






Na základě analýzy emisních dat pro rok 2011 byl stanoven hlavní podíl na celkových emisích TZL se 50,8% u kategorie REZZO 3. Podíl mobilních zdrojů (REZZO 4) je 26,3%. Celková výše emisí TZL ze všech zdrojů je 11,4 t/rok, což je opět nižší hodnota oproti předešlým rokům. Emise ze zdrojů REZZO 1 činí 9,1%, ze zdrojů REZZO 2 13,8%. V případě produkce emisí NOx jsou mobilní zdroje (REZZO 4) se svým podílem 66,5% jednoznačně největším emitentem. Následují střední zdroje REZZO 2 (19,5%) a dále s obdobnými hodnotami REZZO 3 a 1 (7,1 a 6,9%). V Šumperku bylo v roce 2011 evidováno 10 provozovatelů v kategorii zdrojů REZZO 1, 72 provozovatelů středních zdrojů REZZO 2 a emise z malých zdrojů jsou souhrnně registrovány v REZZO 3. Na kvalitu ovzduší v Šumperku mají nejvýraznější vliv emise z malých zdrojů (REZZO 3) a doprava (REZZO 4).

3. Realizace opatření v ochraně ovzduší se každoročně monitoruje u provozovatelů zdrojů znečištění ovzduší, které mohou mít hlavní vliv na jeho kvalitu (skupina zdrojů REZZO 1 a 2). V roce 2010 byla uvedena do trvalého provozu bioplynová stanice společnosti První bioplynová Šumperk, s.r.o., což významně ovlivnilo hodnoty emisí, zejména NOx a SO2. 4. Významný podíl na emisích NOx a TZL (a tím pádem i na imisních koncentracích PM10) má doprava – zdroje kategorie REZZO 4.

82

EKOTOXA s.r.o.


9. POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE City Plan (2010): Aktualizace modelu dopravy města Šumperk – provedení sčítání dopravy v roce 2010. ČHMÚ: Data imisního monitoringu v Šumperku v roce 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012. ČHMÚ: Data o množství emitovaných látek z databáze REZZO 2005, 2006, 2007,2008, 2009, 2010, 2011. EDIP s.r.o. (2012): TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy (II. vydání). EDIP, ISBN 978-80-87394-07-6 Evják s.r.o. (2010): Harmonogram jarní čistoty, http://www.sumperk.cz/cs/komunalnisluzby/#sek22741 Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2006): Situační zpráva Aktualizace údajů PZKO města Šumperka. Výběr vhodných druhů zeleně odolnějších ke zhoršené kvalitě ovzduší. Ekotoxa Opava s.r.o., listopad 2006. Hon, J., Hřivnáčová, G. (2009): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2009. Hon, J., Hřivnáčová, G. (2010): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2010. Hon, J., Hřivnáčová, G., Frélich, Z., Chroust, P. (2007): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2007. Hon, J., Hřivnáčová, G., Frélich, Z., Chroust, P. (2008): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2008. Ministerstvo dopravy (2011): Ročenka dopravy 2010. MŽP (2006): Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., ze dne 12. prosince 2006 o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. MŽP (2013): Zpráva o životním prostředí ČR 2011. MŽP: MEFA v. 02 (http://www.mzp.cz/cz/vypocet_emisnich_faktoru) Podniky města Šumperka (2010): Plán zimní údržby místních komunikací na území města Šumperka pro zimní období 2010-2011. Quitt, E., (1971): Klimatické oblasti Československa. ŘSD: Sčítání dopravy(2000, 2005, 2010). SFŽP (2011): Metodika výpočtu envorinmentálních přínosů projektu zaměřených na snížení resuspenze tuhých znečišťujících látek do ovzduší vlivem dopravy 83

EKOTOXA s.r.o.


Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, návrhová část. Ekotoxa Opava s.r.o., říjen 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program snižování emisí města Šumperka, návrhová část. Ekotoxa Opava s.r.o., říjen 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Souhrnný program opatření a projektů. Ekotoxa Opava s.r.o., říjen 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M., Vránová, Z. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, analytická část. Ekotoxa Opava s.r.o., červenec 2005. Škarková, P., Fichnová, J., Hon, J., Frélich, Z., Tučková, M., Vránová, Z. (2005): Program ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka, Integrovaný program snižování emisí města Šumperka, analytická část. Ekotoxa Opava s.r.o., červenec 2005. Škarková, P., Hřivnáčová, G. (2011): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2011.¨ Škarková, P., Hřivnáčová, G. (2011): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., listopad 2011. Škarková, P., Hřivnáčová, G. (2012): Situační zpráva. Aktualizace údajů k Programu ke zlepšení kvality ovzduší města Šumperka. EKOTOXA s.r.o., prosinec 2012. US EPA (2011): AP 42, Fifth Edition, Volume I, Chapter 13: Miscellaneous Sources, http://www.epa.gov/ttn/chief/ap42/ch13/ Věstník MŽP (12/2005): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2004. Věstník MŽP (03/2007): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005. Věstník MŽP (04/2008): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2006. Věstník MŽP (02/2009): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007. Věstník MŽP (04/2010): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2008. Věstník MŽP (04/2011): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009. Věstník MŽP (02/2012): Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010

84

EKOTOXA s.r.o.


Zákon 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Zpráva o kvalitě ovzduší, Informace o vyhodnocení výsledků imisního monitoringu v roce 2011 (2013): MŽP, http://www.mzp.cz/cz/zprava_o_kvalite_ovzdusi

Internetové zdroje: www.chmi.cz www.czso.cz www.dalnice-silnice.cz www.env.cz www.ippc.cz www.izdoprava.cz/ www.kr-olomoucky.cz www.moravia.cz www.rsd.cz www.sumperk.cz www.szdc.cz

85

SITUAČNÍ ZPRÁVA 2013

Recommend Documents