SÍDLO RÁDIA SVOBODNÁ EVROPA
REALIZACE
37
PRAHA 3, HAGIBOR CIGLER MARANI ARCHITECTS
FOTO ARCHIV CIGLER MARANI ARCHITECTS
Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) nedávno slavnostně otevřelo své nové moderní sídlo v Praze. Budova s nejmodernějším architektonickým konceptem je výtvorem mezinárodní architektonické společnosti Cigler Marani Architects, snoubí se v ní forma a praktičnost a je mnohem vhodnější než dřívější sídlo v budově bývalého Federálního shromáždění, která je nyní majetkem Národního muzea. V novém centru vysílání Rádia Svobodná Evropa, které se nachází v kancelářské budově na Hagiboru, pracuje 500 zaměstnanců. Pětipodlažní budova o celkové rozloze 6683 metrů čtverečních splňuje požadavky nejmodernějšího vysílání a multimediálních technologií a odpovídá nejpřísnějším standardům úspor energie a bezpečnosti. Mnoho architektonických prvků, jako například i snadno rozpoznatelná teflonová konstrukce
nad hlavním vchodem, má dvojitou funkci. „Fasáda budovy byla velmi nákladná kvůli bezpečnostním opatřením,” říká Vincent Marani AIA, architekt projektu. „Museli jsme najít rovnováhu mezi skleněnými stěnami a konstrukcí, která by propouštěla dostatek denního světla a působila esteticky. Dosáhli jsme toho chytrým umístěním studií v rámci budovy a díky ocelovoskleněné střeše v atriu. To umožnilo přístup přirozeného denního světla do podlaží s newsroomem a vytvořilo příjemné světlé pracovní prostředí.” Budova bývalého Federálního shromáždění, kde RFE/RL sídlilo od roku 1995, byla navržena v modernistickém stylu českým ikonickým architektem Karlem Pragerem. Ačkoli výrazná ocelovoskleněná konstrukce byla působivým a monumentálním symbolem komunismu, budova nevyhovovala požadavkům moderní rozhlasové stanice.
Nové sídlo RFE/RL v pražském Hagiboru bylo vytvořeno přesně na míru tak, aby všechny tyto náročné požadavky splňovalo a zároveň bylo reprezentativním domovem moderní vlivné rozhlasové vysílací společnosti. Vzhledem k bezpečnosti a specifičnosti tohoto objektu není možné na tomto místě, jak tomu bývá obvykle, zveřejnit klasickou autorskou zprávu. Investor stavby z pochopitelných důvodů nesouhlasí ani s uveřejněním základní projektové dokumentace, zejména půdorysů, situace a dalších. Protože se však jedná o neobyčejně zajímavou stavbu, při jejíž projekci řešili autoři řadu atypických konstrukčních řešení v celcích i detailech, požádali jsme architekta Jakuba Cíglera jako jednoho ze spoluautorů o krátký rozhovor, který přinášíme na dalších stránkách.
ROZHOVOR
38
PĚT OTÁZEK JAKUBOVI CIGLEROVI PŘIPRAVIL JULIUS MACHÁČEK
V časopisu ARCHITEKT máme pravidlo doprovodit otištěné realizace situací, půdorysy, řezy, zajímavým konstrukčním detailem. Investor tohoto objektu nám k tomu pochopitelně nedal souhlas. Můžete tedy, alespoň verbálně, stručně popsat celý koncept budovy? Pozemek se nachází na Vinohradské třídě, v oblasti zvané Hagibor. Jak oplocení samotné, tak budova, ustupují uliční čáře – vzniká tak dostatečný prostor pro shromažďování návštěv před budovou. Budova samotná je koncipována jako administrativní, se specifi ky rozhlasové práce. Tvarově je jednoduchá s důrazem na dva základní aspekty: funkčnost a bezpečnost. Zvolili jsme koncepci jakési novodobé pevnosti – ve čtyřech rozích, které tvoří pilíře stavby, jsou umístěna vysílací studia a další technická zařízení včetně vertikálních sítí, které nepotřebují denní osvětlení. Věže jsou bez oken. Po obvodě je spojuje pásové, zesílené zasklení, které je dělené velice masivními ocelovými rámy, jež vytvářejí základní bezpečnostní rastr. Budova má otevřené centrální atrium s horním prosvětlením, jehož strop nesou čtyři ocelové sloupy. Zde je umístěn tzv. newsroom, operativní zpravodajské pracoviště a po obvodě atria jsou jednotlivé redakce, jednací místnosti a další pracoviště, jídelna. Všichni jsou tak v jakémsi vzájemném kontaktu, přitom s dostatkem vlastního soukromí.
u každého zadání. Rozdíl byl však v kvantitě. Museli jsme pročíst doslova tisíce stránek závazných pokynů, které byly v tomto případě dány normami na bezpečnost vojenských objektů či amerických ambasád. Těch závazných podmínek tady bylo nesrovnatelně víc. Projekt byl průběžně kontrolován a někdy i doplňován experty přímo v USA.
Zcela zásadním, jednoznačným požadavkem investora bylo zajištění bezpečnostních parametrů budovy. Odolná pevnost, skoro bunkr. Co všechno to pro vás znamenalo – jaká byla specifika komunikace s investorem? Před vlastní prací a hledáním konceptu jsme museli prostudovat požadavky investora, jeho podmínky. To je standardní
Váš ateliér navrhoval také řešení, barevnost a design interiérů. Použili jste osvědčený značkový mobiliář nebo jste volili atypy, vlastní autorský design? Náš vlastní design v interiéru jsme uplatnili jen zčásti – zejména ve veřejných prostorech, v místnostech se sociálním zařízením. Povedla se nám myslím také skleněná schodiště, která propojují
Jak vás bezpečnostní limity omezily v samotné architektonické tvorbě, jak jste vyvažovali nutnost silně inženýrského přístupu s vlastní tvořivostí? Hned na začátku jsme si řekli, že vlastně nestavíme administrativní budovu, ale pevnost, hrad. Zvolili jsme tedy systém čtyř pevnostních věží propojených po obvodě transparentní výplní. Oproti stavitelům pevností v minulosti jsme řešili určitý protiklad budovy samé, která má symbolizovat na jedné straně bezpečnost, jistotu a svobodu uvnitř a zároveň ovšem otevřenost světu navenek. Tohle dilema stavitelé pevností v historii nikdy neřešili. Uvědomil jsem si přitom i jinou rovinu tohoto problému: po 11. září zejména Amerika trošku paranoicky kráčí cestou, starou již nejméně deset století – schovávat se před útočníky, teroristy do pevností. Myslím si, že zvětšování tloušťky oken a stále větší dimenzování tloušťky stěn nic neřeší. Tyhle ochranné prvky budou koneckonců vždy o krok pozadu za těmi, kteří chtějí škodit.
jednotlivá patra v atriu. Zařízení kanceláří jsme volili standardní – s ohledem na limity rozpočtu, a také představy uživatele. Celý design také částečně determinují daná technická zařízení, která uživatel do interiérů instaloval. Vznikl tak určitý kompromis, který však uživateli plně vyhovuje a pro nás byl akceptovatelný. Od určité doby nepřikládám vybavení interiérů administrativních budov prioritní roli. Přesvědčila mě o tom například práce na komplexu The Park v Praze – Chodově. Ještě nebyla postavena jeho poslední budova a v těch dříve dokončených se už interiéry třeba i opakovaně proměnily, převlékly. Ze zkušenosti vím, že jejich životnost je tak dva až pět let. Je to jako košile, která se mění, když se ušpiní nebo vyjde z módy. Co pro vás, pane architekte, tato ojedinělá zakázka znamenala? Tahle práce pro mne měla, krom provádění standardních postupů, také silnou osobní rovinu. Vlastně historicky nedávno jsem s rodiči po nocích, při zavřených oknech a za zavřenými dveřmi lovil v éteru stanici Svobodná Evropa jako zdroj naděje. Byla to téměř trestná činnost. O dvacet let později si u mě v kanceláři sedl prezident této společnosti a nabídl mi práci na nové budově. To byl silný, emocionální zážitek. Ještě bych se rád zmínil o malém stínu, který tuhle práci doprovázel. Obdrželi jsme striktní byrokratické pokyny od anonymních autorů, co musí budova splňovat z hlediska bezpečnosti, což mnohdy značně ovlivnilo naší práci. Mám ve zvyku s investorem o celkové filozofii stavby diskutovat, přít se, hledat. Představitelé Svobodné Evropy se těmi pokyny, stejně jako my, museli také řídit. Otázky zde nebylo komu klást. To mě při téhle práci citelně chybělo.
REALIZACE
39
REALIZACE
jižní pohled
západní pohled
severní pohled
východní pohled
40
English New state of the Radio Free Europe, Praha 3-Hagibor The new broadcast center accommodates RFE/RL’s 500 Praguebased employees and is located in Hagibor, ten minutes from Prague city center. The fi ve-story, 6,683 square meters building features the latest broadcast infrastructure and multimedia technology and adheres to the highest standards in energy-effi ciency and security. Many of the architectural features, including an instantly recognisable Teflon fabric structure arching over the main entrance, have dual functions. “The facades of the building are expensive for security reasons,” says Vincent Marani AIA, architect of the project, “We had to strike a balance between glass façade and concrete superstructure, but one which allowed enough day light for the offi ces in an aesthetic manner. We did this through intelligent placement of the studios within the building and through covering the interior atrium with a steel and glass roof. This facilitated more than enough natural daylight into the newsroom fl oor, allowing for a pleasing and light workspace.”
SÍDLO RÁDIA SVOBODNÁ EVROPA PRAHA 3, HAGIBOR KLIENT Radio Free Europe/Radio Liberty INVESTOR Hagibor Offi ce Building a.s. (ORCO Property Group) AUTOŘI Cigler Marani Architects PROJEKTANT Cigler Marani Architects STATIKA Němec Polák spol. s.r.o. ZASTAVĚNÁ PLOCHA 6 683 m2 REALIZACE 2008
