Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o realizaci pilotního projektu

Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o realizaci pilotního projektu 1. údaje o realizátorovi projektu Název projektu Číslo projektu Realizátor – název organizace IČ DIČ Statutární zástupce/jméno a příjmení, funkce (ZO ČSOP předseda a hospodář) Osoba zodpovědná za realizaci projektu Datum vypracování zprávy

Zapojování veřejnosti do plánovacího procesu v mikroregionech MAS Moravský kras ZO ČSOP Ponikva, Hybešova 51, 678 01 Blansko

Mgr. Magdalena Kotoučová, Ing. Jozef Jančo Ing. Petr Revenda 25.1.2008

2. Výchozí situace (odůvodnění záměru pilotního projektu) Při přípravě pilotního projektu dle metodiky tvorby vize komunity (TVK) jsme vycházeli ze zkušeností projektů v regionu. Na podzim roku 2006 v rámci projektu MA 21 v mikroregionu Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras, který se rozkládá na území CHKO MK a jejím okolí, organizovala místní akční skupina Moravský kras devět jednání veřejnosti metodou kulatých stolů. Na řízení (facilitaci) se tehdy podíleli zástupci Nadace Partnerství a jí proškolení místní aktivní občané. Na základě zkušeností z přípravy a průběhu kulatých stolů vyvstala potřeba věnovat příště přípravě a medializaci podobných jednání více času a především využít přímé osobní formy pozvání k diskuzi, což je u metody TVK nezbytné. Metoda je značně náročná na přípravu a čas a na personální obsazení přípravného výboru. Podmínkou úspěšného fóra je aktivní účast odhodlaných a vytrvalých účastníků fóra společného plánování (FSP). Metoda TVK má celou řadu úskalí. Patří k nim nepochopení metody u místních politiků, nenalezení místních aktivních občanů, podcenění přípravy fóra a osobního pozvání potenciálních účastníků na FSP, neexistence podobných akcí v místě v předcházejícím období, nezkušenost organizátora s metodou. Pro větší pravděpodobnost úspěšnosti alespoň jednoho fóra byl projekt dle plánu zahájen hned na 3 místech. Přípravné výbory fóra vzniklé na přípravných schůzkách pak sami měly rozhodnout zda zorganizují setkání občanů metodou TVK nebo diskuzi u kulatého stolu. Zároveň se tak mělo rozšířit povědomí o těchto komunitních metodách v nově začleněných mikroregionech do území v působnosti MAS Moravský kras. 3. Místo realizace pilotního projektu (lokalita v CHKO a bezprostředním okolí) Místem realizace projektu byli mikroregiony v CHKO MK a jejím blízkém okolí na území v působnosti MAS Moravský kras a v turistické destinaci Moravský kras a okolí. Vybrány byly mikroregiony Časnýř (Ochoz, Kanice, Řícmanice, Babice a Bílovice nad Svitavou), Černohorsko a Protivanovsko. V průběhu projektu byla ZO ČSOP Ponikva oslovena ze strany vedení města Rájec-Jestřebí o zorganizování kulatého stolu. Taktéž zástupce města Adamov oslovil realizačního pracovníka projektu s návrhem na aktivní účast v komisi města „Zdravé město Adamov“, jejímž jedním úkolem je organizace diskuze občanů na Fóru zdravého města. 4. Cíle projektu, čeho měl projekt dosáhnout? Cílem projektu bylo zapojování obyvatel regionů do veřejného života, tj. do plánovacího a rozhodovacího procesu v obcích a regionech metodou komunitní práce, především uplatněním metody TVK. Realizací projektu se mělo změnit vnímání obyvatel k rozvoji jejich obcí, uvědomění si svých možností tento proces ovlivnit a také najít vnitřní, občas skryté, zdroje k lepším podmínkám života na venkově. Nejlepším možným výstupem projektu mohly být 2 úspěšné kulaté stoly ve dvou mikroregionech a jedno dvoudenní fórum společného plánování dle TVK včetně závěrečných zpráv (zápisů). Dalším výstupem měla být informovanost komunit o práci ZO ČSOP Ponikva a o regionální iniciativě místní akční skupiny Moravský kras na území 5 mikroregionů. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR

5.

Popis jednotlivých činností projektu

Prvními kroky v každém mikroregionu bylo získání hlavních styčných osob, jenž znají místní NNO, místní reálie. Byli jimi lidé z neziskových organizací, starostové nebo jejich spolupracovníci. K těmto krokům patřila osobní jednání v úzkém kruhu. Druhým krokem byla setkání místních aktivních občanů, jenž byli pozváni již vytipovanými styčnými partnery. Probíhaly dvě přípravné schůzky. Řídící výbory dle metodiky nevznikly. Spíše se vytvořily neformální 2 až 4 členné pracovní skupiny s určitými úkoly. Na setkáních se hovořilo o možnostech setkání dle metodiky TVK (společného plánování). Již na prvních schůzkách se účastníci zamýšleli nad pozvánkami, nad propagaci akce, nad významem projektu i možných ohroženích celé akce. Zvažovala se návaznost s plány a strategii obce či regionu. Zda nechystáme jakousi dvoukolejnost plánování v obcích? Debatující se také zajímali o aktivity místní akční skupiny. Účastníci schůzek navrhovali datum, čas, místo i název jednání komunity. Zvažoval se také doprovodný program, výstavy, ale taktéž otázky občerstvení i finanční náročnost akce. Na přípravné schůzky se posílaly pozvánky, které byly doplněny osobním čí telefonickým pozváním. Na samotné setkání občanů u kulatého stolu byly vytištěny a rozneseny pozvánky či městský zpravodaj s pozvánkou do každé domácnosti. Oproti plánu se neuskutečnilo školení facilitátorů malých skupin, neboť na žádné přípravné schůzce organizátoři nerozhodli o dvoudenním jednání komunity dle metodiky TVK. V podzimním období proběhla 3 velká setkání obyvatel. V Černé Hoře se uskutečnila debata celého mikroregionu Černohorsko s názvem „Společně o Černohorsku“. V Rájci-Jestřebí to byla diskuze u kulatého stolu „Co by třeba bylo, aby se nám dobře žilo“ a v obci Bousín-Repechy si určili název „Zkusme společně navrhnout budoucnost Bousína a Repech“. Diskuze probíhaly za řízení facilitátorů z Nadace Partnerství. Na začátku setkání obyvatele vždy oslovil některý z organizátorů. V Rájci-Jestřebí samotné debatě předcházelo vystoupení aerobiku úspěšných žákyň místní školy. Setkání se konalo v tělocvičně, velmi vhodné pro toto vystoupení, méně vhodné pro diskuzi z hlediska akustického. Na všech akcích byla doprovodná výstava Oživených kamenů Soni Čermákové, ale každá místnost měla i další výstavu. V Černé Hoře to byla výstava velkých fotografií starých vzácných stromů, v Rájci výstavka fotografií z činnosti kroužku aerobiku a v Bousíně, ležícím na severní části Drahanské vrchoviny, byla instalována občanským sdružením Barvínek z Podomí putovní výstava Drahanská vrchovina. Struktura debaty byla v první části obdobná. Po zahřívacím představování přítomných následovaly bloky brainstormingu - „Co se líbí ?“, „Jak vypadá Černohorsko dnes?“, „Rájec-Jestřebí dnes“ nebo „Bousín-Repechy dnes“. Pokračovalo se zacílením na budoucnost - „Černohorsko v představách v roce 2017“, „Rájec-Jestřebí v roce 2020“, „Bousín-Repechy v roce 2015“. Další část následovala po přestávce, během níž byla možnost ochutnat místní potraviny. Některé z nich nesly značku „Moravský kras - regionální produkt“. Byl čas na prohlédnutí výstav a sdělení dojmů z probíhající diskuze. Účastníci měli možnost sami se rozhodnout, zda dále pracovat v plénu či v pracovních skupinách. V Černé Hoře se pokračovalo společně a probíralo se téma „Co spojuje mikroregion a jaké jsou možnosti jeho rozvoje ?“ a poté konkrétnější téma z části obce - „Kopec Paseka, zámek Černá Hora, domov pro seniory, kaple a křížová cesta“. V Rájci-Jestřebí vznikly dvě pracovní skupiny. První označená jako „občanská vybavenost“ řešila celou řadu témat - dětské hřiště, mateřské centrum, obchodní síť, bankomat, veřejné WC, cyklostezky i kulturu. Druhá pracovní komise se věnovala nepořádku a vandalismu, ale především mládeži. Před závěrem byly výsledky z pracovních skupin prezentovány v plénu a doplněny. V Bousíně se pracovalo stále v plénu a probrala se tři témata. Prvním byla doprava a silnice, druhým tématem výstavba větrných elektráren a ve třetím tématu se zvažoval další rozvoj obce směrem k využití turistiky a rekreace. Na závěr jednání vždy proběhlo zhodnocení. Často zaznělo, že je dobře, že se lidé sešli. Například v Bousíně: „konečně se sešli mnozí Bousíňáci a Repešáci“. I když na přípravných schůzkách bylo odmítnuto dvoudenní jednání, všude se ozývalo, že bylo málo času. Vždy padaly návrhy na následné jednání. Na Černohorsku se navrhovalo setkání v Žernovníku, v Rájci padl návrh na uspořádání pracovního víkendu v městské části Karolín uprostřed lesů, v Bousíně pan starosta navrhl opakované setkání v létě 2008. Nedílnou součástí projektu bylo kompletní zpracování všech zapsaných myšlenek, návrhů i připomínek do 3 závěrečných zpráv. V Černé Hoře a v Rájci byla zpráva přílohou zpravodaje a takto dostupná všem obyvatelům. V Bousíně byla občanským sdružením Bousín-Repechy zpráva vytištěna a taktéž doručena do všech domácností.

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR

6. Cílové skupiny, partneři a zapojené zájmové skupiny A. cílové skupiny : 1/ Cílovou skupinou TVK či samotných setkání byli všichni dospělí obyvatelé obce, města či mikroregionu dle smyslu těchto setkání. 2/ Cílovou skupinou přípravných setkání byli především místní vůdčí osobnosti : předsedové NNO, podnikatelé, zástupci obce, škol, knihovny, DPS atd. B. partnery a zapojené zájmové skupiny V mikroregionu Časnýř styčnou osobou byla paní Kamila Štěpánková, na Černohorsku pan starosta Bohumil Hlavička a jeho tajemník Jiří Rydval, pan Hubert Adámek z pivovaru Černá Hora. V Rájci- Jestřebí jsme spolupracovali s kulturní pracovnicí Marii Horáčkovou, paní učitelkou Svobodovou a starostou města Pavlem Peroutem. Na Protivanovsku se na jednáních podílel starosta Protivanova Karel Trnečka, starosta Drahan Milan Marek, starosta Bousína Viktor Pořízek, pan Josef Julínek za o.s. Bousín-Repechy a paní Dáša Zouharová za o.s. Barvínek z Podomí. Na jednotlivých přípravných schůzkách v Bílovicích nad Svitavou, Černé Hoře, RájciJestřebí, Protivanově, Drahanech, Bousíně a Adamově jednalo celkem 86 účastníků. Na jednotlivých KS se účastnilo v Černé Hoře 20 účastníků, v Rájci-Jestřebí 25, a v Bousíně 33 účastníků. Našimi partnery v celém projektu byli paní Blažena Hušková a Martin Nawrath z Nadace Partnerství a Jiří Zigal z místní akční skupiny Moravský kras. 7. Problémy realizace projektu, jejich řešení a problematické momenty projektu a jejich řešení V průběhu realizace se potvrdilo mnohé z metodiky i úvahy realizátora nad aplikací metody v našich podmínkách. Hned v úvodu se ukázalo, že bez spolupráce s místními tahouny a zároveň alespoň vlažného souhlasu samosprávy nelze uvažovat o zdárném průběhu a výsledku akce. V území mikroregionu Časnýř realizační pracovník vsadil na známou osobu staršího věku a její okruh známých. První setkání již ukázalo, že oslovení lidé nemají pochopení pro komunitní práci nebo se realizátorovi nepodařilo projekt dostatečně srozumitelně vysvětlit a přítomné motivovat. K této záležitosti se navíc přidal velmi vlažný přístup ze strany vedení obce Bílovice nad Svitavou, která zřejmě neměla možnost seznámit se s myšlenkou komunitního plánování a partnerství v rámci metody LEADER, podle které vznikla a pracuje MAS Moravský kras. Vzhledem k těmto okolnostem realizátor se tomuto regionu více nevěnoval. Jistě k tomu přispěl i nečekaný zájem ze strany vedení města Rájec zorganizovat zde kulatý stůl, jenž mohl již navázat na loňskou akci s velmi malou účasti, ale příjemnou pohodou. Jistý problém nastal také ve skloubení více témat. Jak jednoduše vysvětlit cíl a cestu projektu, vysvětlit návaznost na MAS, vysvětlit smysl MAS apod. Přesto se dařilo zapojit účastníky do debaty podobnou formou, kterou využívá metodika při představování. Účastníci odpovídali mimo jiné na otázky typu : Proč zapojovat místní občany do veřejné debaty o rozvoji obce ? Jak toho dosáhnout ? Co je přitom nutné? Ne vždy se podařilo na prvních schůzkách docílit dělné a příjemné atmosféry. Jistě to byla nezkušenost realizátora, jindy nepochopení ze strany místních vůdčích osobností nebo i očekávání, že moderující bude zároveň i soudcem některých nevhodných vyjádření ze strany přítomných. Při jednání v Protivanově byla situace překvapivá. Všechny kulturní, společenské a část sportovních akcí jsou organizovány samosprávou. Návrh na komunitní jednání nebyl přijat s velkým nadšením. Ani v Drahanech nebyla přijata myšlenka na regionální kulatý stůl, neboť část severní Drahanské vrchoviny není jako mikroregion ztmelena. Byl přijat návrh na jednání v Bousíně jako modelový příklad pro ostatní starosty mikroregionu. Jisté vykolejení nastalo i v Bousíně, kdy na 2.schůzku přišli 2 účastníci a ostatní pozvaní přicházeli během celé hodiny jednání a realizátor to zvládal obtížně. I přes tyto problémy byl celkový průběh kulatých stolů hodnocen pozitivně včetně účasti. Platí staré známé : „Chybami se člověk učí“ a „Konec dobrý všechno dobré“. Projekt byl zajímavý tím, že zde byl pokus zorganizovat komunitní jednání pro celý mikroregion, což se podařilo na Černohorsku. Projekt potvrdil, že nelze mít zcela stejnou šablonu a že každé jednání je jiné. Na Černohorsku se podařilo hovořit o základech přirozených mikroregionů, podařilo se v praxi ukázat komunikaci různých skupin v regionu v poklidné nekonfliktní atmosféře. „Místní opozice“ nevyužila možnost se zde prezentovat a nepřišla v akceschopném zastoupení. Po druhé přípravné schůzce, která vyzněla smířlivě a nadějně, hodnotíme tento fakt negativně. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR

V Rájci se sešla zcela nekonfliktní a různorodá skupina obyvatel. Jednání bylo velmi dělné a hodně informativní s velkými nadějemi do budoucího období. Nedostatkem bylo velmi malé zastoupení tradičních starších NNO, což se projevovalo již dříve na přípravných schůzkách. Tento jev se nepodařilo místním organizátorům změnit. V Bousíně byla velmi vysoká účast. Přišli téměř všichni mobilní a plnoletí občané. Tento fakt také ovlivnil atmosféru především v první části debaty. Bylo mnoho občanů, kteří nebyli naladěni a připraveni na takovém fóru hovořit. Pro všechny organizátory byl příjemný fakt, že se akce stala společenskou událostí vesnice. Při této akci byl vyzvednut na světlo problém, o kterém mnozí hovořili a byli z něj nejistí. Hovořilo se o plánu výstavby větrného parku, jenž může výrazně ovlivnit budoucí rozvoj obcí na Protivanovsku. Co se v projektu nezdařilo ? Především se nikde nepodařilo získat zájem místních organizátorů k dvoudennímu jednání. Facilitátoři z Nadace Partnerství se snažili i při zkráceném jednání oproti metodě využít diskuzi v pracovních skupinách a vést přítomné k vyjadřování nápadů a návrhů, jak nastolené problémy řešit a ke konsenzuálnímu závěru na základě aktivního přístupu účastníků. Možná si místní zorganizují víkendovku v budoucnu. Další slabinou je nízká účast místních podnikatelů. Potvrzuje se, že tato komunitní jednání se v českých krajích zatím nezabydlela, že lidé mají málo času a málo víry k novým způsobům jednání v obcích i městech. Projevené názory v závěrech jednání však dávají velkou naději na změny. 8. Dokumentace projektu: fotografie, webová adresa, tištěné materiály, zprávy z médií Závěrečné zprávy z jednotlivých setkání jsou k dispozici na obecních či městských úřadech a jejich webových stránkách – www.obeccernahora.cz. Materiály v elektronické podobě jsou na webu www.ponikva.org. Zprávy z medií lze nalézt v elektronických archivech regionálního tisku. Fotografie jsou přílohou zprávy. 9. Informovanost veřejnosti o pilotním projektu O pilotním projektu vycházely opakovaně články v Blanenském deníku a regionálním týdeníku Zrcadlo, zpravodaji Bořitova (Černohorsko) a zpravodaji Rájce. Obyvatele byli dále informováni na webu Černohorska a Rájce-Jestřebí. Pozvání na setkání bylo opakovaně odvysíláno místním rozhlasem. Na Černohorsku byly samostatné pozvánky vytištěny a rozneseny Českou poštou do každé domácnosti. V Rájci byla pozvánka umístěna ve zpravodaji, čímž se také dostala do každého domu a bytu. Podobným způsobem byly distribuovány též závěrečné zprávy. V Bousíně bylo pozvání zabezpečeno osobně v každém domě a také účast zde byla největší. 11. Hodnocení metody TVK školené Nadací Partnerství, získaná zkušenost V projektu byla využita část metodiky TVK. Především její první část - přípravné schůzky, medializace a komunitní příprava fóra společného plánování. Zkušenosti ukazují, že bez aktivity místních občanů, místních “vůdců“, případně tahounů místních NNO, organizátor projektu nedokáže nic. Výše popsané potvrdilo úskalí metody, její nutné podmínky i možnosti další aplikace v celé hloubce. Metodiku se nepodařilo aplikovat zcela, proto nelze usuzovat na očekávaný dopad v dalším období, ale závěrečná hodnocení dávají naději, že tato jednání nebyla v obcích poslední. 12. Udržitelnost projektu. Hodnocení účastníků na závěr dává naději, že podobné plánování v místě zorganizuje místní komunita následně a využije tak možnost dále hovořit o problémech obce, města a o jeho rozvoji. Komunita může hledat možnosti utváření partneství mezi obcí, NNO a podnikateli. Další motivací jsou možnosti čerpání prostředků z různých grantů, kraje, státních a evropských dotačních titulů. 13.

Přidělené finanční prostředky a jejich dostatečnost

Přidělěné finanční prostředky byly dostatečné. V praxi se ukázalo, že pro odhodlané obyvatele, NNO či vedení obce nemůže být objem finančních prostředků limitujícím pro uspořádání podobné akce. Tato záležitost se dá lehce vyřešit širokým přípravným výborem. Část občerstvení může zabezpečit místní podnikatel nebo sami obyvatelé. Náklady s nájmem obecních prostor a náklady na odborné lektory opět může řešit podnikatel a obec. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR

Síť vzdělávacích a informačních center v chráněných krajinných oblastech ČR

Kontakt, na kterém je možné se o pilotním projektu informovat na podrobnosti: ZO ČSOP Ponikva, Petr Revenda, mail: [email protected], [email protected]

Přílohy: 1. závěrečné zprávy z kulatých stolů 2. fotodokumentace 3. kopie prezenčních listin 4. čtyři exempláře od každé z vytvořených tiskovin

Ve Sloupu dne 27.ledna 2008 Osoba zodpovědná za realizaci pilotního projektu:

Petr Revenda ..........................................

Statutární zástupce realizátora:

Jozef Jančo ............................................

Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR