SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU:

SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU: I. ÚZEMNÍ PLÁN PRŢNO 1. Textová část 2. Grafická část I.2.a - Výkres základního členění území I.2.b - Hlavní výkres - urbanistická koncepce I.2.c - Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury I.2.d - Hlavní výkres - koncepce vodního hospodářství I.2.e - Hlavní výkres - koncepce energetiky a spojů I.2.f - Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŢNO 1. Textová část 2. Grafická část II.2.a - Koordinační výkres II.2.b - Výkres širších vztahů II.2.c - Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1:5 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000

1:5 000 1:50 000 1:5 000

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŢNO ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŢNO OBSAHUJE: 1. Textová část odůvodnění územního plánu str. a) Vyhodnocení koordinace vyuţívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s ÚPD vydanou krajem................................................................................................1 a)1.Vazba na Politiku územního rozvoje ................................................................................. 1 a)2. Soulad s ÚPD vydanou krajem ......................................................................................... 2 a)3. Vazba na okolní obce - ORP ............................................................................................. 2 b) Údaje o splnění zadání, pouţité podklady.................................................................................5 b)1. Splnění zadání územního plánu ........................................................................................ 5 b)2. Pouţité podklady............................................................................................................... 8 c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení............................................................................................................................10 c)1. Zdůvodnění územního plánu ......................................................................................... ..10 c)1.1. Vymezení zastavěného území ................................................................................ ..10 c)1.2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ............................... 10 Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce...................................... 10 Ochrana a rozvoj hodnot v území .............................................................................. 14 c)1.3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně... 17 c)1.4. Veřejná infrastruktura ............................................................................................... 20 Doprava .................................................................................................................... 20 Vodní hospodářství ................................................................................................... 22 Energetika ................................................................................................................. 24 Spoje ......................................................................................................................... 26 Nakládání s odpady .................................................................................................. 26 Občanské vybavení ................................................................................................... 26 Veřejná prostranství .................................................................................................. 27 c)1.5. Koncepce uspořádání krajiny, ÚSES........................................................................ 28 c)1.6. Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem vyuţití .......................................... 31 c)1.7. Podmínky pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití .................................... 32 c)1.8. Veřejně prospěšné stavby ......................................................................................... 32 c)2. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ..................................... 33 c)3. Limity a omezení ve vyuţití území, zásahy do limitů vyplývající z řešení územního plánu ................................................................................................. 33 • Příloha k c)1.5. – výřez z rozpracovaných Zásad územního rozvoje MS kraje d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu na udrţitelný rozvoj území ..................................................................................................................................... 36 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................... 36 e)1. Kvalita zemědělské půdy ................................................................................................ 36 e)2. Zábor zemědělské půdy - návrh, přestavba ..................................................................... 38 e)3. Zábor zemědělské půdy - územní rezervy ...................................................................... 38 e)4. Posouzení záboru zemědělských pozemků ..................................................................... 38 e)5. Územní systém ekologické stability................................................................................ 39 e)6. Zábor lesních pozemků ................................................................................................... 39 Tab.1. Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch - návrh, přestavba.......... 40 Tab.2. Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch - územní rezervy ........... 41 Tab.3. Předpokládané odnětí půdy ze ZPF - návrh, přestavba ............................................... 41

Tab.4. Předpokládané odnětí půdy ze ZPF - územní rezervy ................................................ 42 2. Grafická část odůvodnění územního plánu ............................................................................. 44 a) Koordinační výkres – 1:5 000 b) Výkres širších vztahů – 1:50 000 c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – 1:5 000

a) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŢÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚPD VYDANOU KRAJEM ________________________________________________________________________________ a)1. VAZBA NA POLITIKU ÚZEMNÍHO ROZVOJE Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Vlastní řešené území je součástí specifické oblasti SOB 2 Beskydy. V rozpracovaných Zásadách územního rozvoje Moravskoslezského kraje (předpoklad vydání v roce 2010) je navrţeno upřesnění rozvojových a specifických oblastí. Obec Prţno je v rámci tohoto upřesnění zařazena pouze do rozvojové oblasti OB-N1 Podbeskydí. Ze zařazení obce do rozvojové oblasti vyplývá předpoklad, ţe zde budou probíhat dynamičtější změny v území, coţ pozitivně ovlivní ekonomický a sociální rozvoj. Důvody vymezení specifické oblasti SOB 2 Beskydy: a) Potřeba nápravy strukturálního postiţení oblasti, kde došlo ke stagnaci pro oblast důleţitých ekonomických odvětví. b) Potřeba rozvíjet a rovnoměrně vyuţívat s ohledem na udrţitelný rozvoj území vysoký rekreační potenciál krajiny přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Beskyd, které jsou chráněnou krajinnou oblastí, Jedná se o území s vysokou estetickou hodnotou krajiny a osídlení a kulturními a národopisnými tradicemi se silnou vazbou obyvatel na místo (Radhošť). c) Potřeba rozvoje drobného a středního podnikání, především v oblasti cestovního ruchu. Potřeba vyuţít k rozvoji potenciál jednoho z hlavních dopravních tahů na Slovensko, procházejícího oblastí. d) Potřeba ochrany významného zdroje energetických nerostných surovin s nadnárodním významem (loţiska kvalitního černého uhlí Frenštát, nacházejícího s v přírodně vysoce hodnotném území), jako rezervy pro případné vyuţití budoucími generacemi. Priority územního plánování pro specifickou oblast SOB 2 Beskydy (označení bodů převzato z PÚR ČR) jsou definovány takto: Kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: Při rozhodování a posuzování záměrů na změny v území přednostně sledovat: a) ochranu ložiska kvalitního černého uhlí Frenštát jako rezervy pro případné využití budoucími generacemi v souladu s potřebami udržitelného rozvoje území - netýká se obce, do jejího území zasahuje pouze malá část výhradního loţiska černého uhlí Čeladná - Krásná. b) rozvoj rekreace - v územním plánu je navrţen rozvoj občanského vybavení - sportoviště, je navrţena plocha pro individuální rekreaci, jsou stanoveny podmínky pro rekreační vyuţívání krajiny a výstavbu ubytovacích zařízení, je navrţen rozvoj cyklotras. c) restrukturalizaci ekonomiky - v územním plánu jsou navrţeny plochy pro výrobu a zemědělskou výrobu jako územní předpoklad pro zvýšení počtu pracovních příleţitostí v obci a jsou stanoveny takové podmínky pro vyuţití ploch smíšených obytných, které umoţní rozvoj podnikání a sluţeb i mimo plochy výroby. Restrukturalizace ekonomiky je nutná především v širším regionu. d) zlepšení dopravní dostupnosti zejména příhraničních oblastí - netýká se obce.

1

e) rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu - územní plán zachovává stávající zemědělskou základnu, podmínky vyuţití ploch Z a NS umoţňují rozvoj ekologického zemědělství, pastvinářství, extenzivního vyuţívání zemědělské půdy i lesní hospodaření. Z úkolů pro územní plánování stanovených pro specifickou oblast SOB 2 Beskydy jsou vybrány pouze ty, které lze třeba jen částečně aplikovat na území obce Prţno: a) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky - v územním plánu jsou navrţeny plochy pro výrobu a zemědělskou výrobu jako územní předpoklad pro zvýšení počtu pracovních příleţitostí v obci a jsou stanoveny takové podmínky pro vyuţití ploch smíšených obytných, které umoţní rozvoj podnikání a sluţeb i mimo plochy výroby. Restrukturalizace ekonomiky je nutná především v širším regionu. d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace – v územním plánu jsou vytvořeny předpoklady pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu - je umoţněna výstavba ubytovacích zařízení, penzionů a dalších zařízení občanského vybavení uvnitř obytného území. Je navrţena plocha občanského vybavení pro sportovní zařízení. f) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství – v územním plánu jsou zachovány stávající moţnosti a navrţeny nové moţnosti pro provozování zemědělské výroby podhorského typu i pastvinářství.

a)2. SOULAD S ÚPD VYDANOU KRAJEM Pro Prţno je nadřazenou územně plánovací dokumentací územní plán velkého územního celku (ÚPN VÚC) Beskydy schválený usnesením Zastupitelstva MS kraje dne 25.3.2002, včetně změny č.1 schválené 21.12.2006 a změny č.2 schválené 21.9.2006. Všechny významné limity vyuţití území jmenované v ÚPN VÚC a zasahující do území obce jsou zakresleny v koordinačním výkresu II.2.a). Jsou to: ţelezniční trať č.323, významné vodovodní řady, plynovody VVTL a VTL, podzemní dálkové kabely, záplavové území Ostravice. Z ÚPN VÚC nevyplývá pro obec nutnost zapracovat ţádné veřejně prospěšné stavby, územní rezervy ani jiné záměry.

a)3. VAZBA NA OKOLNÍ OBCE - ORP Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb v rámci přirozených či administrativních regionů a přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují jak rozvoj celého regionu tak i vlastního řešeného území. Obec Prţno je výrazně se rozvíjející příměstské sídlo, tvořící přirozený přirozený spádový obvod města Frýdlantu nad Ostravicí s vazbami na Frýdek-Místek, vzdáleněji i do krajského města Ostravy. Převaţujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obsluţná a rekreační, okrajově dopravní a výrobní. Obec tvoří přirozené širší suburbanizační zázemí Ostravské sídelně regionální aglomerace. Otázkou je nakolik se v řešeném území obce mohou projevit suburbanizační tendence v kombinaci s novými zdroji pracovních příleţitostí (Nošovice) a rozvojovými impulsy (Čeladná, Frýdek Místek).

2

Obyvatelstvo obce přes relativně značný příliv nově usazených vykazuje velkou sociální soudrţnost, projevující se i v kulturním ţivotě a spolkové činnosti. Tab. Základní ukazatele sídelní struktury spádového obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí a širší srovnání počet částí / výměra SO ORP obcí katastrů částí obec km2 Frýdlant n.O. 11 15 13 1,2 317 Frýdek-Míst. 37 54 52 1,4 480 průměr ORP MS kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 ČR 30,5 63,0 72,8 2,8 382,3 Zdroj: Malý lexikon obcí 2008, ČSÚ, data pro rok 2007

km2/ obec 28,9 13,0 19,3 15,4

obyvatel 22 754 109 395

obec 2 069 2957

56 813 44 727

4180 1661

obyvatel na část.o. km2 1 750 72 2104 228 2006 690

230 132

Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí je do značné míry determinující nízká hustota osídlení, malý počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (rekreační krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). V rámci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se na stabilitě osídlení podepisuje zejména celá řada sociodemografických faktorů – navazující na vysokou míru nezaměstnanosti, stárnutí obyvatel, ale i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. V současnosti se situace hospodářská situace zlepšuje. Region je vystaven značnému investičnímu zájmu, zejména o bydlení a aktivity v oblasti rekreace. Obecně je nutno vycházet z definic specifických oblastí, ve kterých se dlouhodobě projevují problémy z hlediska udrţitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území. Přitom se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Problémy specifických oblastí jsou řešeny řadou rozvojových a podpůrných opatření v rámci regionální politiky, zejména na úrovni kraje (program územního obvodu kraje, regionální operační programy) a úrovni ČR. Okres Frýdek-Místek patří mezi tzv. strukturálně postiţené okresy ČR. Vazby mezi regionálním a oborovým vymezením, postavením specifických oblastí (např. hospodářsky slabými strukturálně postiţenými regiony) a vymezením plynoucím z územně plánovacích podkladů se v současnosti upřesňují. V rámci řešeného území se problémy projevují zejména v hospodářských podmínkách území, částečně i v oblasti ţivotního prostředí. Posílení hospodářského pilíře a zlepšení podmínek ţivotního prostředí je tak předpokladem udrţitelného rozvoje území, zejména z delšího hlediska (budoucích generací – stále větší percepce a preferencí kvalitního obytného a ţivotního prostředí). Moţnosti zlepšení hospodářských podmínek ve vlastním administrativním území obce jsou omezené, zásadním pozitivním impulsem pro posílení hospodářských podmínek regionu je realizace investic v průmyslových zónách regionu. Optimalizaci funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady (rozvoj obytné funkce) a vazby obce v sídelní struktuře regionu (optimální dělbě funkcí obsluţné, výrobní a rekreační).

3

Obec Prţno je členem Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy a Regionu Pobeskydí. Návrh územního plánu je v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty těchto sdruţení i se Strategií rozvoje obce Prţno. V území jsou navrţeny takové záměry, které přispějí k rozvoji obce a k naplnění prioritních cílů mikroregionu. Ve Strategii rozvoje obce Prţno jsou jmenovány následující záměry, které by chtěla obec realizovat v nejbliţších letech: chodníky v obci, sportovní areál, bývalá MŠ-občanská vybavenost, kanalizace, dětská hřiště, opravy a budování nových místních komunikací, opravy kostela a údrţba hřbitova, veřejné osvětlení (renovace, budování), územní plán-digitalizace, cyklostezka, park, údrţba koryt potoků v obci-prevence povodní, podpora spolků a sdruţení v obci, rekonstrukce hřiště a zázemí SK Prţno. Všechny záměry, které se týkají územního plánu, jsou do něj zapracovány, nebo je jejich realizace územním plánem umoţněna. Část záměrů není vázána na územní plán. Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy - akční plán (MAS Pobeskydí, 2008) uvádí podobné záměry jako strategie obce, plus několik dalších, které ale většinou nejsou řešitelné územním plánem: zpracování studie výstavby obecních bytů, modernizace ZŠ a MŠ, vč. informačních technologií, rekonstrukce kabelové televize, rozšíření obecní internetové sítě, budování kamerového systému, komunální technika pro údrţbu chodníků, cyklostezky, sportovišť, obnova zeleně, oprava, přestavba, rekonstrukce objektu obecního úřadu, opravy kostela, zvonice pohon zvonů, rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení, rekonstrukce obecního objektu na multifunkční zařízení, pořízení techniky pro SDH Prţno, rozšíření středotlaké plynovodní sítě, opravy a rekonstrukce areálu a hřiště SKP, dětská hřiště, víceúčelový sportovní areál, vč. welnes centra a infokiosku, sluţby, zpracování nového územního plánu, realizace pastevního areálu se salaší, výstavba penzionu, dokončení plochy pro včelaření, revitalizace zemědělských brownfieldů, budování chodníků včetně přechodů, rozšíření a výstavba nových místních a přístupových komunikací, výstavba kanalizace a ČOV, likvidace biologických odpadů - obecní kompostárna, úpravy koryt potoků, revitalizace rybníka. Také u těchto záměrů lze konstatovat, ţe ty záměry, které se týkají územního plánu, jsou do něj zapracovány, nebo je jejich realizace územním plánem umoţněna. Ze Strategie rozvoje Pobeskydí nevyplývají pro obec Prţno ţádné konkrétní záměry. Následující vazby dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability jsou v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací okolních měst a obcí. Z hlediska dopravních vazeb je nejdůleţitější silnice III/48425 Baška-Frýdlant nad Ostravicí, která zajišťuje spojení s okolními obcemi a městy i napojení obce na nadřazený komunikační systém. Voda je do Prţna dodávána z vodojemu Prţno 50 m3 leţícího ve Frýdlantu nad Ostravicí (k.ú. Lubno). Obcí dále prochází přivaděč OOV Nová Ves - Baška DN 1200. Na území Prţna se nachází výústní objekt z čistírny odpadních vod města Frýdlantu nad Ostravicí. Elektrickou energií je obec zásobována z rozvodné soustavy 22 kV – nadzemního vedení – linky VN č.28 spojující rozvodny Frýdlant nad Ostravicí a Riviera ve Frýdku-Místku. Přes západní výběţek obce prochází vedení vysokého napětí 22 kV, linka č.52. Plynem je Prţno zásobováno sředotlakými plynovody vycházejícími z regulační stanice VTL/STL Prţno umístěné na plynovodu VTL Místek - Frýdlant DN 150. Obcí dále prochází 4

plynovod VVTL Příbor - Třanovice DN 500, PN 63 a větev plynovodu VTL Místek - Frýdlant DN 100 vedoucí do Janovic. Územím Prţna procházejí dva tahy územního systému ekologické stability lokálního významu. ÚSES vedoucí tokem Ostravice vychází z regionálního biocentra na území Metylovic a Hodoňovic a vede východním směrem do Frýdlantu nad Ostravicí, ÚSES vedoucí tokem Bystrého potoka přichází do obce od severu z Bašky a Janovic a pokračuje východním směrem zpět do Janovic.

b) ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, POUŢITÉ PODKLADY ________________________________________________________________________________ Územní plán sídelního útvaru - obce Prţno byl schválen Zastupitelstvem obce 9.9.1996 (zpracovatel - AUA-Agrourbanistický atelier, Praha). Změna č.1 územního plánu byla schválena zastupitelstvem obce 21.3.2001, změna č.2 územního plánu byla schválena 17.12.2001, změna č.3 územního plánu byla schválena 13.9.2006 (u všech zpracovatel Ing.arch.Vlastimil Bichler). Změna č.4 nebyla dokončena, změna č.5 územního plánu je v současné době rozpracovaná. V průběhu let se vyskytly nové poţadavky na vyuţití území obce a navíc od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který má jiné poţadavky na obsah a formu územně plánovací dokumentace. Proto zastupitelstvo obce rozhodlo o zahájení prací na novém územním plánu. První etapou prací na územním plánu byly průzkumy a rozbory dokončené v prosinci 2008, které poslouţily k přípravě návrhu zadání územního plánu obce. Zadání územního plánu schválilo Zastupitelstvo obce dne 4.6.2009.

b)1. SPLNĚNÍ ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ad a) 1. Při zpracování územního plánu byla respektována Politika územního rozvoje 2008 schválená usnesením Vlády České republiky č.929 ze dne 20.7.2009. Ostatní splněno. ad b) 1., 2. Všechny limity vyuţití území i další omezení ve vyuţití území byly zapracovány do územního plánu. Vymezení prvků ÚSES bylo upraveno s ohledem na změněné podmínky v území a rozpracované Zásady územního rozvoje (viz ad f)). 4. V rámci zpracování územního plánu byly prověřeny všechny záměry občanů, fyzických a právnických osob, obce i další známé náměty a problémy a v součinnosti s obcí bylo vyhledáno jejich nejvhodnější řešení. - záměr 2 - zemědělský areál byl navrţen k přestavbě na bydlení, okolní plochy jsou navrţeny také k bylení. - záměr 3 - plocha pro výstavbu solární elektrárny byla do územního plánu zapracována na základě rozpracované změny č.5 územního plánu. V rámci projednání změny byla dotčenými orgány schválena výstavba elektrárny na ploše loţiska štěrkopísku. - záměr 5 - rozsah navrţených ploch pro obytnou výstavbu byl dohodnut s obcí a je popsán v bodu ad c). - záměr 6 - rozšíření areálu výroby bylo navrţeno pouze z východní strany, t.j. na straně nejvzdálenější od navrţené obytné zástavby. 5

- záměr 7 - vyuţití ploch bylo ponecháno v souladu s územním plánem z roku 1996. Jiţně od ţel. stanice je navrţena plocha pro bydlení, plocha severně od ţel. stanice je zařazena do ploch ZS bez moţnosti výstavby např. rodinných domů. - záměr 8 - lokalita byla zařazena do ploch smíšených nezastavěného území NS bez moţnosti výstavby. Ostatní splněno. ad c) 1. Dle aktualizovaných demografických údajů byla prognóza vývoje počtu obyvatel zvýšena na cca 1150 obyvatel do roku 2025. 2. V územním plánu byly navrţeny plochy pro výstavbu cca 228 rodinných domů, coţ při odhadnuté potřebě cca 80 bytů (RD) dává převis nabídky rozvojových ploch pro bydlení ve výši cca 185%. Ostatní splněno. ad d) 3. V plochách SB1 u silnice III/48425 byla na ţádost obce umoţněna výstavba bytových domů. 4. Bylo navrţeno rozšíření areálu firmy AZ kov-komaxit východním směrem. 6. Zatravnění nebylo navrţeno, ale byla umoţněna jeho realizace. V ohroţených lokalitách jsou uţ v současné době pozemky vedeny jako trvalé travní porosty, nebylo proto nutné zatravnění navrhovat. Ostatní splněno. ad e) Doprava - Záměr na výstavbu parkoviště u bývalé MŠ byl do územního plánu zapracován. Předpokládá se, ţe toto parkoviště bude dostatečné pro pokrytí pořeby parkovacích míst v centru obce. U ţelezniční stanice není navrţeno konkrétní parkoviště, ale je umoţněna jejich výstavba v okolních plochách SB a OV. Křiţovatka silnice III/48425 s místní komunikací u Obecního úřadu uţ byla během doby uplynulé od zpracování zadání územního plánu upravena. Do územního plánu byla zakreslena jako stav. Záliv u zastávky Prţno, most ve směru na Lubno nebyl navrţen. Jeho realizace je moţná v přilehlých plochách dopravní infrastruktury dle potřeb obce. Účelová komunikace procházející areálem výroby AZ kov-komaxit byla ponechána ve stávající trase. Na komunikaci je velmi malý provoz, zrušení nebo převedení do jiné trasy nepoţadoval ani vlastník výrobního areálu. Nové místní cyklotrasy nebyly navrţeny. Zapracováním cyklostezky vedoucí podél Ostravice byl doplněn nejdůleţitější chybějící článek cyklistické dopravy v obci. Občanské vybavení - Nebyly navrţeny konkrétní plochy pro zařízení občanského vybavení v návaznosti na rozvoj bydlení, ale byly stanoveny takové podmínky vyuţití ploch SB, které umoţňují realizaci potřebného občanského vybavení v obytném území obce. Vodní hospodářství - Byla navrţena tlaková splašková kanalizace včetně čistírny odpadních vod u Mlýnského náhonu. Energetika a spoje - V bilancích potřeby transformačního výkonu bylo počítáno s 5% rodinných domů vytápěných el. energií. Záměr na výstavbu malé vodní elektrárny u Ostravice uţ není aktuální, nebyl proto do územního plánu zapracován. Nakládání s odpady - byla navrţena zastavitelná plocha Z32 pro výstavbu čistírny odpadních vod a zřízení skládky biologického odpadu u Mlýnského náhonu. 6

ad f)

ad g) ad h)

ad i)

ad j) ad k)

Ostatní splněno. 5. Zábor lesních pozemků je navrţen pouze u jedné zastavitelné plochy veřejného prostranství - zeleně Z29, která je určena k realizaci parku. Nedojde tedy k plošnému vykácení lesa, ale pouze k jeho probírce a celkovému zkulturnění pozemků. 9. Ke střetům ÚSES s rozvojovými záměry v území obce nedochází. Vymezení územního systému ekologické stability respektuje platný ÚPN VÚC Beskydy, podle kterého do Prţna ţádné prvky regionálního ani nadregionálního ÚSES nezasahují. V rozpracovaných Zásadách územního rozvoje MS kraje je veden tokem Ostravice nový regionální biokoridor RBK 559. Tato větev ÚSES byla zapracována do územního plánu Prţna a označena jako lokální kvůli souladu s ÚPN VÚC Beskydy, vymezena však byla v parametrech regionálního biokoridoru. Po vydání ZÚR MSK bude její označení změnou územního plánu upraveno. Ostatní splněno. Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření byly dohodnuty s obcí, asanační zásahy nebyly navrţeny. 1. Návrhem územního plánu je omezeno vyuţití loţiska nevyhrazených nerostů - štěrkopísků Hodoňovice-Baška. Do plochy loţiska na území Prţna zasahují dvě zastavitelné plochy technické infrastruktury, jedna plocha přestavby pro bydlení, jedna územní rezerva pro bydlení a biokoridor územního systému ekologické stability. 5. V rámci projednání zadání územního plánu nebyly vzneseny ţádné konkrétní poţadavky na řešení civilní ochrany obyvatelstva. Ostatní splněno. 1. Plochy bydlení byly navrţeny na základě demografické analýzy a poţadavků obce a jejich občanů. Velký převis nabídky ploch pro bydlení je opravedlnitelný polohou obce ve specifické oblasti SOB 2 Beskydy a v rozvojové oblasti OB-N1 Podbeskydí (v rozpracovaných ZÚR MS kraje). Ze zařazení obce do rozvojové oblasti vyplývá předpoklad, ţe zde budou probíhat dynamičtější změny v území. Většina zastavitelných ploch pro bydlení uţ byla navíc navrţena k zástavbě v územním plánu z roku 1996 nebo následujících změnách ÚP. 3. Plocha mezi řekou Ostravicí a silnicemi III. třídy v jiţní části obce byla zařazena do ploch smíšených nezastavěného území NS. V územním plánu z roku 1996 byla v této lokalitě navrţena plocha pro výrobu, tento záměr uţ ale není aktuální, obec jej nepodporuje. Plocha severozápadně od ţelezniční trati v místě loţiska štěrkopísku byla původně také určena k rozvoji výroby, coţ dnes obec stejně jako u předchozí lokality nepodporuje. V územním plánu byla v severní části plochy navrţena zastavitelná plocha pro solární elektrárnu (v souladu s rozpracovanou změnou č. 5 ÚP z roku 1996), v jiţní polovině plochy byla dle záměru obce vymezena územní rezerva pro bydlení. 4. Zemědělský areál byl navrţen k přestavbě na plochu smíšenou obytnou. Stejné funkční vyuţití bylo navrţeno také u sousedních zastavitelných ploch leţících u silnice III/48425. Ostatní splněno. Splněno. Byla vymezena jedna zastavitelná plocha - Z1, ve které je uloţeno prověření změn jejího vyuţití územní studií. Plocha je plošně rozsáhlejší a má více moţností vymezení veřejných prostranství a řešení dopravní a technické infrastruktury. 7

ad l) Nebyly vymezeny ţádné plochy ani koridory, pro které by podmínky pro rozhodování o změnách jejich vyuţití stanovoval regulační plán. ad m) Splněno. Součástí územního plánu je část III. Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udrţitelný rozvoj území s přílohou: A. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Prţno na ţivotní prostředí. ad n) Splněno, koncept územního plánu nebyl zpracován. ad o) Splněno. Územní plán Prţno byl zpracován v souladu se zák. č. 183/2006 Sb., vyhl.č.500/2006 Sb. a vyhl.č.501/2006 Sb. Obsah územního plánu a jeho členění se řídí přílohou č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. Splnění pokynů k úpravě návrhu územního plánu po projednání s dotčenými orgány Dle pokynu pořizovatele byly provedeny následující úpravy: - Text o moţnosti negativního ovlivnění ţivotních podmínek v blízkosti silnic III. třídy byl doplněn do kap. c.)1.2., podkapitoly Ochrana a rozvoj hodnot v území, textové části II.1. - Poţadavky Hasičského záchranného sboru do ÚP zapracovány nebyly. Uvedena byla pouze poznámka, ţe v případě výskytu vyjímečných událostí se bude postupovat v souladu s krizovými a havarijními plány Frýdlantu nad Ostravicí a MS kraje. K poţadavkům jmenovaným ve stanovisku nebyly připojeny ţádné podklady, které by specifikovaly plochy nebo stavby, které by bylo nutné pro poţadované potřeby zapracovat do územního plánu. - Ochranné pásmo vzletových a přistávacích drah a ochranné pásmo vzletových a přistávacích prostorů letiště Frýdlant nad Ostravicí nezasahuje do území obce Prţno, nebylo proto doplněno do územního plánu. - Bylo opraveno parc. č. místa dalekého rozhledu dle aktuální katastrální mapy. - Zastavitelná plocha rekreace Z25 byla v územním plánu ponechána, ale dle podmínek vyuţití v ní byla znemoţněna výstavba objektů individuální rekreace. - Zastavitelná plocha pro výstavbu solární elektrárny Z33 byla přeřazena z ploch technické infrastruktury do ploch smíšených výrobních, ve kterých byla umoţněna jejich výstavba. - Obytná zástavba přiléhající k pravému břehu Plavárenského potoka byla přeřazena do ploch bydlení B, pro které byly stanoveny samostatné podmínky vyuţití. - Plochy smíšené výrobní u křiţovatky silnic III. třídy nebyly rozděleny do ploch zemědělské a jiné výroby, byly pouze upraveny podmínky vyuţití ploch SV. - V součinnosti s obcí, pořizovatelem a stavebním úřadem Frýdlantu n. O. byl upraven text kapitoly f) Stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití, textové části I.1.

b)2. POUŢITÉ PODKLADY Pro zhotovení územního plánu jsme pouţili následující podklady (další jsou jmenovány přímo v příslušných kapitolách textu): - Pokyny pro úpravu návrhu ÚP Prţno (Ing. Dita Štaudová, dopis zn. MUFO 16819/2010 ze dne 29.7.2010) - Zadání územního plánu, schválené Zastupitelstvem obce dne 4.6.2009 - Prţno - Průzkumy a rozbory, podklad pro zpracování územního plánu (Atelier Archplan Ostrava s.r.o., 12/2008) 8

- Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Frýdlant nad Ostravicí (RNDr. Jaroslav Kotík, 11/2008) - Aktuální digitalizovaná katastrální mapa řešeného území (poskytla obec) - Výškopis převzatý ze státní mapy odvozené 1 : 5 000, digitalizovaný - Ortofotomapa řešeného území (poskytla obec) - Turistické mapy - Politika územního rozvoje ČR 2008 schválená usnesením Vlády České republiky č.929 ze dne 20.7.2009 - ÚPN VÚC Beskydy schválený usnesením č.298 Vlády České republiky dne 25.3.2002 (závazná část byla vyhlášena sdělením Ministerstva pro místní rozvoj ve Sbírce zákonů č. 143/2002 ze dne 3.dubna 2002) včetně změny č.1 schválené usnesením Zastupitelstva MSK dne 21.12.2006 a změny č.2 schválené usnesením Zastupitelstva MSK dne 21.9.2006 - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje pro projednání (Atelier T-plan, s.r.o., 9/2008) - Aktualizace nadregionálního a regionálního systému ekologické stability na území MS kraje – (Ageris, Brno, 11/2007) - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - vyhodnocení rozvojového dokumentu (UDI Morava s.r.o., Dopravní projektování s.r.o., 7/2008) - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje (Dopravní projektování s.r.o., Ostrava, 3/2006) - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod (Povodí Odry, s.p., 2003) - Krajský program sniţování emisí Moravskoslezského kraje (schválen nařízením MS kraje č.1/2004 ze dne 20.května 2004) - Územní energetická koncepce (Tebodin Czech republic, s.r.o., 11/2003) - Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje č.25/1120/1 ze dne 30.9.2004) - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny (schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.5/298/1 ze dne 23.6.2005) - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje v září 2004) - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska na léta 2005 - 2008 (Enterprise plc, s.r.o., Ostrava, 10/2005) - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova (Ekotoxa Opava, s.r.o., 11/2005) - Územní plány okolních obcí – Frýdlant nad Ostravicí, Baška, Janovice, Metylovice - Výsledky celostátního sčítání dopravy v roce 2005 (ŘSD ČR, 2006) - Údaje o loţiscích surovin, starých důlních dílech, svahových deformacích (z registrů MŢP ČR Geofondu) - Mapa radonového indexu (2004, http://nts2.cgu.cz) - Informace Obecního úřadu, včetně údajů o vydaných dosud nerealizovaných územních rozhodnutích, o podnikatelských aktivitách v obci, o památkách místního významu - Záměry občanů (shromáţdila obec) - Údaje o funkčním vyuţití území a ploch, byly získány pochůzkou v terénu - Prţno, výstavba rodinných domů - studie (AUA-Agrourbanistický atelier, Praha, 1997) 9

- Víceúčelové sportovní zařízení Prţno - DÚR (Čada corporation s.r.o., 6/2008) - Prţno, tlaková kanalizace - dokumentace pro územní řízení (ing. Petr Poštulka, 3/2006) - Studie cyklostezky Baška-Frýdlant nad Ostravicí-Ostravice (DHV CR, s.r.o., 3/2007) - Údaje o technické infrastruktuře (poskytla obec, aktualizováno dle ÚAP) - Údaje o dopravní infrastruktuře - Pasport místních komunikací (UDIMO s.r.o. Ostrava, 10/2001) - Strategie rozvoje obce Prţno, plán rozvoje obce na léta 2007-2013 (Media Content Experts s.r.o., 2007) - Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko - Beskydy (MAS Pobeskydí, 2008) - Strategie rozvoje Pobeskydí (MAS Pobeskydí, 2007) - Územní plán sídelního útvaru - obce Prţno (AUA-Agrourbanistický atelier, Praha, 9/1996) - Změna č.1 ÚPSÚ Prţno (3/2001), změna č.2 ÚPSÚ Prţno (12/2001), změna č.3 ÚPSÚ Prţno (9/2006) (všechny změny Ing.arch.Vlastimil Bichler) - Zákres bonitních půdně ekologických jednotek – BPEJ (poskytl pořizovatel) - Zákres odvodněných pozemků (poskytl pořizovatel)

c) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ ________________________________________________________________________________ c)1. ZDŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU c)1.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V územním plánu Prţno bylo zastavěné území vymezeno dle platného zákona č.183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (SZ).

c)1.2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje území obce vychází obecně z cílů územního plánování – vytvářet předpoklady pro výstavbu a udrţitelný rozvoj území, spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro: - příznivé ţivotní prostředí - pro hospodářský rozvoj - pro soudrţnost společenství obyvatel území, tak aby byly uspokojeny potřeby generace současné a nebyly ohroţeny podmínky ţivota budoucích generací SOCIODEMOGRAFICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ROZVOJE OBCE Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle povaţována nabídka pracovních příleţitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně ţivotního prostředí, rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje

10

úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalitě. V případě řešeného území se však do jeho rozvoje stále výrazněji promítá rekreační a obytná atraktivita. Právě rozbor rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce z hlediska územního plánu) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10-15 let). Prognóza slouţí především jako podklad pro efektivní řešení technické a sociální infrastruktury a pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení. Prţno patří k menším příměstským a současně i rekreačním sídlům okresu Frýdek Místek. Z hlediska vývoje počtu obyvatel se na něm projevují především dvě zásadní skutečnosti: • poloha u Frýdlantu nad Ostravicí ve velmi intenzivně rekreačně vyuţívaném území; • poměrně značná atraktivita bydlení v tomto území, která dále roste. Vývoj počtu obyvatel v obci byl z dlouhodobého hlediska poměrně příznivý. Po r. 1961 počet obyvatel mírně klesal, do r. 1991 stagnoval. Značný růst počtu obyvatel v r. 2005 byl ovlivněn zprovozněním sociálního ústavu v obci (cca 130 osob). Tento příznivý vývoj se odehrává v období kdy většina měst, ale i část menších obcí vykazuje pokles počtu obyvatel, zejména přirozenou měnou. Výjimku představují především rekreačně atraktivní obce v dopravně výhodných a příměstských polohách. Prţno je moţno jednoznačně k těmto obcím přiřadit. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území (r.2010 podle sdělení obce) s

k u t

e č n o s

prognóza

t

rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001 2010*

2025

obyvatel

357

439

649

643

712

648

651

661

750

1150

1010

Tab. Vývoj počtu obyvatel po r. 2000 (zdroj: ČSÚ) rok

stav 1.1.

narození

Zemřelí

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

748 762 769 786 782 920 926 967 989

9 8 8 4 6 5 7 7

4 6 5 8 8 13 7 15

Přistěhov vystěhov přirozená aní aní měna 20 11 5 22 17 2 30 16 3 16 16 -4 151 11 -2 39 25 -8 57 16 66 36 -8

migrace 9 5 14 140 14 41 30

změna celkem 14 7 17 -4 138 6 41 22

V obci byl především nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku – 16,1% (r. 2001). V dalších letech je moţno očekávat, ţe podíl předproduktivní sloţky dále mírně poklesne. Opačná situace nastane u poproduktivní sloţky populace, kde počet osob absolutně stoupá. Tab. Věková struktura obyvatel (r.2001) územní jednotka Česká republika Frýdek-Místek

obyvatel celkem 10230060 226818

0-14 let

podíl 0-14 let

60+ let

podíl 60+

1654862 39208

16,2% 17,3%

1887266 40272

18,4% 17,8%

11

Prţno (zdroj : SLDB 2001)

750

121

16,1%

115

15,3%

Vzhledem k rekreační funkci obce dochází k mírnému kolísání počtu přítomných obyvatel v obci. Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obci je ovlivněna značným zájmem o bydlení v řešeném území. Během období platnosti územního plánu je nutno očekávat další růst počtu obyvatel v obci na cca 1150 obyvatel do roku 2025. V úvahu byly vzaty jak vlastní rozvojové moţnosti řešeného území (příměstská poloha a zájem o bydlení), tak především širší podmínky regionu (zejména dokončení průmyslových zón a širší rekreační zázemí obce). Předpokládaný vývoj počtu obyvatel během návrhového období je podmíněn zejména zvyšováním atraktivity vlastního bydlení v obci (zkvalitňováním obytného prostředí, dalším rozšířením občanského vybavení a vyuţitím územních a polohových předpokladů vyplývajících z příměstské polohy obce). Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudrţnosti obyvatel území). Územní plán je obvykle vnímá a ovlivňuje zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a zprostředkovaně – s vazbami na region a skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky). Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním vyuţívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných uţitků obcemi a hodnoty nemovitostí). Tato situace vede k nadměrným poţadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch v obci naráţí na obecná omezení (zejména ochrany přírody) a také omezení vyplývající z PÚR ČR – řešeného území jako součásti specifické oblasti Beskydy. Tab. Ekonomická aktivita obyvatel

Česká republika okr. Frýdek-Místek Prţno

ekonomicky aktivní – (EA) 5253400 110003

374 (zdroj: ČSÚ, SLDB, r. 2001)

podíl nezaměstn míra EA podíl EA vyjíţdějící podíl EA aní nezaměst v zemědě v zem. za prací vyjíţdějící v% nanosti lství ch 51% 486937 9,3% 230475 4,4% 2248404 22% 48%

14953

13,6%

3557

3,2%

50398

46%

50%

59

15,8%

17

4,5%

240

64%

Hlavním zdrojem pracovních míst ve vesnickém území jsou sluţby, zatímco tradiční průmysl i přes svou pokračující plošnou expanzi vykazuje dlouhodobý relativní, mnohdy i absolutní úbytek zaměstnanosti. V obci je cca 170 podnikatelských subjektů, pracovní místa vytvářejí jak podnikatelé – fyzické osoby (128), tak především firmy v oblasti sluţeb, drobného podnikání. Počet pracovních míst v obci se pohybuje kolem 180. Obec vykazuje stále poměrně značnou vyjíţďku za prací. Z dostupných údajů je patrná přetrvávající značná závislost na vyjíţďce za prací do měst Frýdlantu n. Ostravicí a Frýdku-Místku. Nepříznivým faktorem je vysoká úroveň nezaměstnanosti a to nejen v obci, ale i v širším regionu.

12

Moţnosti sníţení nezaměstnanosti jsou z hlediska vlastních obcí omezené. Na druhé straně pokles nezaměstnanosti v posledním období a zejména realizace podnikatelských zón v okolí Frýdku-Místku a na jihu Ostravy je významným předpokladem sníţení nezaměstnanosti v regionu a i zlepšení obecných hospodářských podmínek Prţna. Bydlení Podle výsledků sčítání lidu bylo v r. 2001 v řešeném území 271 bytů (v r.1991-227) bytů, z toho 243 trvale obydlených. Vyjma 14 bytů byly všechny v rodinných domcích. Počet 28 tzv. neobydlených bytů je relativně malý, s ohledem na druh zástavby a rekreační funkci obce. V obci bylo v r. 1991 evidováno 49 objektů individuální rekreace, v současnosti je to podle sdělení obce 64 objektů. Současný počet objektů druhého bydlení je cca 85. Podobně jako u mnoha obcí tak i v řešeném území rostl relativně rychleji (ve srovnání s trvalým bydlením) počet neobydlených bytů, jeţ z velké části tvoří druhé bydlení. Druhé bydlení (tzv. neobydlené byty, chalupy, chaty, jiné obyvatelné objekty) je po r. 1990 neočekávaně nejrychleji rostoucím segmentem bydlení. Rekreační funkce obce částečně ovlivňuje fungování bytového fondu (odpad trvale obydlených bytů je v obci zvyšován převáděním části bytů pro rekreační účely). Tab. Bytový fond byty celkem Česká republika okr. Frýdek-Místek Prţno

trvale obydlené byty, z toho: neobydlené byty celkem v bytových v rodinných celkem % k rekreaci

4366293 3827678

domech

domech

2160730

1632131

538615

12,3%

175225

88297

79383

42740

36174

8914

10%

2463

271

243

224

14

28

10,3%

10

(zdroj :ČSÚ, SLDB, r.2001) Z věkové struktury bytového fondu je moţno odhadovat rozsah bytové výstavby v období 1991-2001. Deklarovaný rozsah nové bytové výstavby byl svou intenzitou mírně nad průměrem ČR. V posledních letech je v obci realizováno 4-5 nových bytů ročně (v naprosté většině v rodinných domech). V obci existuje značný zájem o novou bytovou výstavbu. Potřeba nových bytů během návrhového období bude záviset na následujících skutečnostech: - Velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice tvoří pouze mizivou část odpadu bytů (celkem 10-15 bytů do r. 2025), většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů, především vynětí z trvale obydleného bytového fondu pro rekreační účely (druhého bydlení) apod.. - Růstu počtu cenzových domácností, který je způsoben především růstem počtu domácností s 1-2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně ţijící osoby). Tento faktor způsobuje situaci, ţe i v případě stagnace počtu obyvatel se nároky na nové byty zvyšují. V menším rozsahu na potřebu nových bytů působí i sniţování souţití cenzových domácností. Tato objektivní potřeba (ze sociálnědemografického hlediska), však nebude uspokojena - je limitována efektivní koupěschopnou poptávkou obyvatel. - Růstu počtu obyvatel v obci, který je závislý na očekávaném přirozeném růstu (narozenízemřelí), ale především migraci (přistěhovalí-vystěhovalí). 13

Na základě odborného odhadu je v návrhovém období očekávána potřeba cca 4-5 bytů ročně. V jednotlivých letech můţe rozsah nové bytové výstavby ovlivnit zejména realizace větších obytných lokalit komerčními investory v bytových domech. Rozsah nové bytové výstavby (díky značné obytné atraktivitě obce) bude zřejmě vyšší neţ potřeba nové bytové výstavby. Z předpokládaných záměrů nové bytové výstavby je odvozován rozsah cca 80 nových bytů do r. 2025. Nabídka pozemků vzhledem k potencionální poptávce by měla být výrazně vyšší (min. o 100%) a to jak s ohledem na odpad části pozemků z reálné nabídky tak i vzhledem k optimálnímu fungování trhu s pozemky. V územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy pro cca 228 bytů (RD). To při výše uvedené odhadnuté potřebě nových bytů znamená převis nabídky ploch pro bydlení ve výši cca 185%. Tab. Vývoj počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec obyvatel bytů rok 2010 2025 2010 1010 1150 280 celkem 45 40 15 z toho v BD

obec řešené území řešené území

nových bytů do r.2025 v v plocha [ha] bytových rodinných BD RD domech domech (BD) (RD) (0) (70) 0 80

úbytek bytů do r. 2025 10 0

2025 350 15

druhé bydlení obytných jednotek r.2010 r.2025

85

95

Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou „úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů.

OCHRANA A ROZVOJ HODNOT V ÚZEMÍ Ochrana kulturních hodnot Kulturní hodnotou území je bezesporu dochovaný způsob zastavění obce. Pro největší souvisle zastavěné území obce je typické kompaktní liniové uspořádání zástavby podél silnice III/48425 vedoucí od Bašky do Frýdlantu n. O., v posledních letech se rozvíjí zástavba východním směrem. Takový charakter zástavby se v obci dochoval aţ do dnešních dnů a v územním plánu je podporován vymezením zastavitelných ploch ve vhodných lokalitách. Stanovený přípustný počet rodinných domů v jednotlivých zastavitelných plochách vychází z průměrné velikosti stávajících pozemků s RD v obci - cca 1500 m2 na 1 RD v plochách označených B a SB a cca 1000 m2 na 1 RD plochách označených SB1. Podmínky vyuţití ploch B, SB, OV a PV jsou stanoveny tak, aby v nich byly zachovány stávající funkce – především bydlení, občanské vybavení a veřejná prostranství i stávající průměrná výšková hladina. V obci je jediná výraznější pohledová dominanta - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který je viditelný v průhledech silnicí III/48425. Jiná stavba nebo charakteristická zástavba, která by spoluvytvářela "obraz" obce se v Prţnu nevyskytuje. 14

V obci se dochovalo několik zajímavých historicky nebo architektonicky hodnotných staveb a prvků drobné architektury – památek místního významu – kříţ, kaplička. Všechny historicky a architektonicky hodnotné stavby i památky místního významu jsou vyjmenovány v textové části I.1., kapitole b) spolu se stanovením základních zásad jejich ochrany a jsou vyznačeny v koordinačním výkresu II.2.a). Navrţené řešení územního plánu do těchto staveb nezasahuje. Nemovité kulturní památky se v obci nenacházejí. Ochrana přírodních hodnot V územním plánu jsou zakresleny významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. - lesy, vodní toky, rybníky. Řešení územního plánu tyto VKP respektuje stejně jako údolní nivy toků – i bezejmenných, které jsou chráněny proti zastavění stanovenými podmínkami pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití. Do vodních toků se v rámci územního plánu nezasahuje. Zábor lesa je navrţen pouze u zastavitelné plochy Z29, která je určena k realizaci parku, tzn. nedojde k plošnému vykácení lesa, pouze k jeho probírce. Zvláště chráněná území přírody ani registrované významné krajinné prvky se v obci nenacházejí. Ţádná ze zastavitelných ploch nezasahuje do záplavového území Ostravice. Vymezením prvků územního systému ekologické stability je vytvořen územní předpoklad pro posílení ekologické stability krajiny a rozvoj přírodních hodnot v území obce. Preferováno je také extenzivní hospodaření na zemědělské půdě – zatravňování, pastevectví. V maximální moţné míře je nutno chránit i rozptýlenou krajinnou zeleň – remízky, meze, břehové porosty, náletové porosty (vyznačeno v koordinačním výkresu), které přispívají k zachování rázu krajiny. Vyznačeno a chráněno před znehodnocením (zarůstáním lesem nebo zastavěním) je i významné místo dalekého rozhledu z komunikace vedoucí k Ústavu sociální péče směrem na Ondřejník a Beskydy vyhledané při průzkumech v terénu. Ochrana přírodních zdrojů, zemědělské půdy Celé území Prţna leţí v chráněném loţiskovém území černého uhlí Čs. část hornoslezské pánve a v prognózním zdroji černého uhlí Kozlovice-Janovice. Jiţní část obce zasahuje do prognózního zdroje zemního plynu Janovice u Frýdku-Místku, jiţní a jihovýchodní výběţek obce zasahuje do výhradního loţiska černého uhlí Čeladná - Krásná. Navrţený rozvoj obce nemá vliv na vyuţitelnost těchto zdrojů. Podmínky ochrany loţisek černého uhlí v CHLÚ čs. části hornoslezské pánve vymezuje dokument „Nové podmínky ochrany loţisek černého uhlí v chráněném loţiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jiţní části okresu Ostrava-město“. Celé území Prţna je v něm zařazeno do zóny C2, ve které prakticky ţádná omezení výstavby a povolování jednotlivých druhů staveb nejsou. V severozápadní části obce, v nivě Ostravice, leţí loţisko nevyhrazených nerostů - štěrkopísků Hodoňovice - Baška. Vyuţití tohoto loţiska je navrţeným řešením územního plánu omezeno. Uvnitř loţiska jsou vymezeny dvě zastavitelné plochy technické infrastruktury, územní rezerva pro bydlení a podél Ostravice je navrţen biokoridor územního systému ekologické stability. Zemědělská půda - v Prţnu se zabírají nejvíce zemědělské půdy třídy ochrany III. - cca 73% všech zabíraných pozemků. Zemědělské půdy třídy ochrany I. se nezabírají. Předpokládanému záboru zemědělské půdy je věnována samostatná kapitola tohoto svazku - II.1.e). 15

Ochrana ovzduší, vod a půdy Znečištění ovzduší je nejproblematičtějším faktorem ţivotního prostředí v širším regionu. Na nevyhovujícím stavu znečištění ovzduší se podílí především emise z velkých zdrojů hutní výroby a energetiky v regionu (např. ostravské hutní podniky, Biocel Paskov, výtopna Sviadnov, atd.). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. Nezanedbatelným zdrojem emisí organických látek s karcinogenním účinkem a emisí tuhých látek jsou rovněţ lokální topeniště s nedokonalým spalováním nekvalitního paliva, která jsou prakticky nekontrolovatelná. Místní negativní vliv na čistotu ovzduší má v řešeném území silniční doprava, především podél silnice III/48425. Situaci naopak příznivě ovlivňuje plynofikace obce. Území Prţna je dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŢP pro rok 2006, vycházející z hodnot za rok 2005, zahrnuto do OZKO - oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP na 100% území obce. V návaznosti na Krajský program sniţování emisí Moravskoslezského kraje je v řešeném území nutné vyuţít všechny moţnosti vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší. V rámci další aktualizace krajských programů je potřeba iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší. Celá souvislá zástavba obce včetně navrţených zastavitelných ploch má moţnost napojení na plyn, bez napojení zůstává pouze rozptýlená zástavba a chatové osady v okrajových částech Prţna. Nepříznivý vliv - přechod z vytápění ušlechtilými palivy na paliva méně kvalitní - můţe mít zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Důleţité je také přiměřené posuzování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v celém řešeném území a území dotčených územních celků. Ţivotní podmínky budoucích uţivatelů staveb na plochách navrţených k zastavění, které jsou situovány v blízkosti silnic III. třídy mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy, zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na plochách navrţených pro zastavění je moţné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění přípustného hygienického zatíţení externalitami dopravy a jejichţ napojení na silnice III. třídy vyhoví poţadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jak je upravují zvláštní zákony na úseku dopravy - zejména zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Intenzita dopravy na silnici III/48425 v Prţnu je cca 3450 vozidel za den. Ke splnění normových hodnot pro obytnou zástavbu postačí dodrţet hlukové pásmo 19 m od osy této silnice. U silnice III/48414 je hlukové pásmo 9 m od osy silnice. Zvýšení cílové dopravy v obci (dané rozvojem obytného území obce) bude zanedbatelné. Zmenšení prašnosti na komunikacích je moţné jejich kvalitnější údrţbou (není řešitelné v územním plánu). Obtěţování zápachem se pravděpodobně nezhorší. Navrţená plocha ţivočišné výroby leţí na okraji zástavby obce v odstupu cca 30 m od nejbliţších obytných objektů. Vyhlášené pásmo hygienické ochrany objektu ţivočišné výroby nezasahuje do zastavěného území ani zastavitelných ploch bydlení. V podmínkách vyuţití ploch zemědělské výroby i ploch smíšených výrobních je navíc stanoveno, ţe nesmí být pouţity takové zařízení nebo technologie, které by sniţovaly kvalitu prostředí blízké obytné zástavby. 16

Plocha technické infrastruktury určená k výstavbě ČOV a skládky biologického odpadu je situována v odstupu od souvisle zastavěného území obce a od nejbliţších rodinných domů je odizolována pásem zeleně podél mlýnského náhonu. Čistota vod ve vodních tocích v obci není dobrá, je to způsobeno především důsledky zemědělské výroby (hnojiva, herbicidy, pesticidy - splachy) a zaústěním splaškových vod ze zástavby bez předchozího čištění. Zlepšení jakosti vody v těchto vodních tocích je nutno řešit v rámci širšího území. V územním plánu Prţna je navrţeno důsledné odvádění splaškových vod včetně čistírny odpadních vod. K omezení negativních důsledků zemědělské výroby (zejména smyvů půdy, hnojiv a nečistot do vodních toků) by mělo přispět podporované extenzivní hospodaření na zemědělské půdě. V řešeném území v současné době pravděpodobně nedochází k překračování limitů koncentrace hlavních rizikových prvků v zemědělské půdě. Lze předpokládat, ţe čistota půd se nezhorší ani vlivem navrhovaného řešení ÚP. Nejsou navrţeny ţádné zdroje znečištění, které by mohly mít vliv na čistotu půd, je podpořen rozvoj ekologického zemědělství, pastvinářství a extenzivního vyuţívání zemědělské půdy, který bude mít na čistotu půd pozitivní vliv. Civilní ochrana Poţadavky civilní ochrany dle § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva nejsou v územním plánu konkrétně řešeny. V případě výskytu vyjímečných událostí se bude postupovat v souladu s Krizovým plánem MS kraje, Havarijním plánem MS kraje, Krizovým plánem Frýdlantu nad Ostravicí. Poţadavky na ochranu území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo sníţení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, ochrana před vlivy látek skladovaných v území, nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií jsou závazně řešeny výše zmíněnými dokumenty, ze kterých nevyplývá nutnost zapracovat do ÚP plochy nebo stavby slouţící civilní ochraně.

c)1.3. ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Urbanistická koncepce spočívá v organizaci a vzájemných vztazích ploch s rozdílným způsobem vyuţití. Současné centrum obce zůstane místem, kde se koncentrují objekty a zařízení občanského vybavení (Obecní úřad, kostel, škola, sluţby, atd.) doplněné obytnou zástavbou a plochami veřejných prostranství. Kvůli smíšenému charakteru zástavby centra nejsou jednotlivé stavby a jejich pozemky rozděleny striktně na plochy určené pro bydlení a občanské vybavení, ale všechny jsou zařazeny do ploch smíšených obytných. Samostatné plochy občanského vybavení jsou vymezeny v místech větších areálů nebo funkčně samostatných zařízení. Jsou to Ústav sociální péče u severovýchodní hranice obce, 17

restaurace a prodejna stavebnin u ţelezniční stanice, hřbitov u kostela, motorest u hranic s Hodoňovicemi a sportovní areál u řeky Ostravice. Sportovní areál je navrţen k rozšíření a stávající lesík mezi areálem a obytnou zástavbou je navrţen k realizaci parku, který by přispěl k jejich lepšímu propojení i k celkovému zkulturnění této lokality. Výstavba zařízení občanského vybavení je moţná kdekoli v obytném území v plochách SB a OV i v plochách smíšených výrobních SV. Mezi plochy rekreace jsou zahrnuty stávající chatové osady u východní hranice obce s Janovicemi a u západní hranice obce s Metylovicemi, kde je navrţena i nová plocha rekreace. Rozvoj bydlení je navrţen v návaznosti na stávající zástavbu. Nejvíce zastavitelných ploch včetně největších zastavitelných ploch je navrţeno východně od stávající souvislé zástavby obce. Rozvoj západním směrem od této zástavby je omezen ţelezniční tratí a řekou Ostravicí, rozvoj na severu a jihu naráţí na hranice obce. Řešení některých zastavitelných ploch a jejich dopravní obsluha vychází z územního plánu z roku 1996 a jeho změn. Největší zastavitelná plocha Z1 bude podrobněji řešena samostatnou územní studií. Starší zástavba podél silnic III. třídy je zařazena do ploch smíšených obytných, ve kterých jsou větší moţnosti umisťování zařízení občanského vybavení a provozování tradiční drobné výroby a zemědělské výroby. Novější zástavba včetně největších zastavitelných ploch po pravém břehu Plavárenského potoka je zařazena do ploch bydlení bez moţnosti výstavby zařízení slouţících jiným účelům. Intenzivnější rozvoj bydlení, ale i občanského vybavení, je navrţen v okolí objektu dnešního kravína. Samotný kravín je navrţen k přestavbě - jinému vyuţití a společně se sousedními volnými plochami leţícími uvnitř zastavěného území je na jeho pozemku umoţněna výstavba domu s pečovatelskou sluţbou nebo jiného zařízení péče o staré občany. Je zde také umoţněna výstavba řadových domů a malých bytových domů. Větší intenzita zástavby a návrh nové autobusové zastávky by mohly přispět k vytvoření druhého menšího centra obce slouţícího celé severní části Prţna i navazujícímu území Bašky. Centrální charakter prostoru pak doplňuje navrţený park východně od kravína. Na ploše zemědělské půdy mezi ţelezniční tratí a řekou Ostravicí je vymezena územní rezerva pro bydlení, která by mohla slouţit k rozšíření obytného území v případě zvýšeného zájmu o výstavbu (především ze strany developerů). Při eventuálním vyuţití územní rezervy bude nutné zkvalitnit příjezdovou komunikaci od silnice III/48425 a vyřešit její prozatím nechráněné kříţení s ţelezniční tratí. V plochách smíšených obytných je přípustný "chov hospodářských zvířat v malém". Tím je myšlen chov menšího počtu kusů zemědělských zvířat v hospodářské budově, která je součástí pozemku s obytným domem. Chov zvířat slouţí převáţně pro vlastní potřebu nebo pro zabezpečení v místě typického obchodu s domácími potravinami. Nesmí negativně ovlivňovat okolní obytné prostředí, okolní rodinné domy. Stávající plochy výroby se nacházejí na okraji zastavěného území obce. Největší výrobní areál je v jiţní části obce u křiţovatky silnic III. třídy, další dva menší areály (Ingstav, pila Mališ) přiléhají k zastavěnému území ze západu. K rozšíření je navrţena plocha kovovýroby u Rzavého potoka ve východní části obce. U severní hranice obce s Baškou (k.ú. Hodoňovice) je navrţena plocha pro výstavbu solární elektrárny. V plochách smíšených výrobních je moţno umisťovat i stavby občanského vybavení.

18

Zemědělské výrobě slouţí stávající plocha včelařství v severovýchodním výběţku obce a navrţená plocha zemědělské výroby u silnice III/48414 v jiţní části obce. V této ploše uţ bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu objektu ţivočišné výroby, bylo dokonce vyhlášeno i pásmo hygienické ochrany pro předpokládaný počet chovaných kusů dobytka. Stavba ale nebyla realizována a územní rozhodnutí pozbylo platnosti. Záměr na zemědělskou výrobu v této ploše trvá, ale budoucí náplň není známa. Jako plochy dopravní infrastruktury jsou označeny pozemky stávajících silnic třetí třídy, ţelezniční trati a autobusového obratiště u ţelezniční stanice. Stávající i navrţená parkoviště jsou součástí jednotlivých ploch s rozdílným způsobem vyuţití, nejsou vyznačena jako součást ploch dopravní infrastruktury. Pozemky místních a účelových komunikací jsou součástí ploch vřejných prostranství. Plochy technické infrastruktury zahrnují stávající plochy sběrného dvora u ţelezniční trati a regulační stanice plynu v jiţní části obce. Navrţena je plocha pro výstavbu čistírny odpadních vod a sběrného dvora - skládky biologického odpadu u mlýnského náhonu západně od souvislé zástavby obce. Rozhodující podíl sídelní zeleně v Prţnu připadá – a bude nadále připadat – na zeleň obytného území, tj. zahrady rodinných domů, občanského vybavení a výrobních areálů. Veřejná zeleň je také součástí ploch veřejných prostranství a ploch smíšených zastavěného území jako stromořadí podél komunikací, solitérní stromy, doprovodná zeleň vodních toků. Kvůli zvětšení podílu veřejně přístupné zeleně uvnitř poměrně kompaktní zástavby obce jsou navrţeny dva parky u sportovního areálu a u kravína. Ke kaţdodenní rekreaci lze vyuţít také volnou krajinu a blízké lesy podél Ostravice. Ve vymezených zastavitelných plochách o celkové rozloze 42,45 ha převaţují plochy pro bydlení a smíšené bydlení – celkem 31,70 ha. Také obě plochy přestavby o výměrách 0,80 a 0,72 ha jsou určeny pro smíšené bydlení. Vzhledem k navrhované intenzitě zastavění cca 1 500 m² na 1 RD v plochách B a SB a cca 1 000 m² na 1 RD v plochách SB1 je to moţnost pro výstavbu cca 228 rodinných domů. Část ploch smíšených obytných bude vyuţita jako veřejná prostranství nebo k umístění občanského vybavení. Pro rekreaci je vymezena jedna zastavitelná plocha o výměře 0,97 ha u západní hranice obce s Metylovicemi. Pro občanské vybavení je vymezena jedna zastavitelná plocha o výměře 0,43 ha v jiţní části obce u řeky Ostravice. Pro veřejná prostranství je vymezena jedna zastavitelná plocha o výměře 0,97 ha u severní hranice obce vedle Ústavu sociální péče a dvě zastavitelné plochy pro veřejná prostranství - zeleň o výměrách 0,54 a 1,28 ha vedle sportovního areálu a v severní části obce u kravína. Pro smíšenou výrobu jsou vymezeny dvě zastavitelné plochy - pro rozšíření stávajícího výrobního areálu u Rzavého potoka o výměře 0,36 ha a u hranic obce s Hodoňovicemi o výměře 5,59 ha, pro zemědělskou výrobu je vymezena jedna zastavitelná plocha o výměře 0,65 ha u silnice III/48414 v jiţní části obce. Pro technickou infrastrukturu je vymezena jedna zastavitelná plocha o výměře 0,13 ha mezi ţelezniční tratí a řekou Ostravicí.

19

c)1.4. VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVA Automobilová doprava Silnice Největší dopravní význam má pro obec silnice III/48425 Baška - Frýdlant nad Ostravicí, která je navrţena k převedení mezi silnice II. třídy. Prochází od severu k jihu zastavěným územím obce a zajišťuje její spojení s okolními obcemi, městy i napojení na nadřazený komunikační systém rychlostní silnici R/48 a silnici I/56. Silnice III/48425 i silnice III/48414 procházejí Prţnem bez významnějších dopravních závad. V územním plánu je navrţeno doplnění chybějích úseků chodníků podél těchto silnic v zastavěném území obce. V místě kříţení těchto silnic je navrţena okruţní křiţovatka, která nahradí současnou nepřehlednou křiţovatku a přispěje ke sníţení rychlosti vozidel vjíţdějících do zastavěného území obce. Po katastru obce Metylovice v blízkosti hranic s Prţnem prochází silnice I/56 Opava – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant n/O. – Ostravice – Hlavatá. Těleso silnice do Prţna nezasahuje, ale ochranné pásmo silnice ano. Napojení na silnici je moţné v mimoúrovňových křiţovatkách v Bašce a Frýdlantu nad Ostravicí. Místní a účelové komunikace Dopravně významné obsluţné místní komunikace (MK) doplňují silniční síť, zabezpečují trasy hromadné dopravy, obsluhu výrobních areálů a hlavní přístupy do řešeného území. Podle svého dopravního významu jsou děleny na komunikace typu C1 (komunikace s autobusovou a významnou nákladní dopravou) a C2 (ostatní hlavní přístupové komunikace). Komunikace typu C1 se v území Prţna nevyskytují. Komunikace typu C2 - MK vedoucí k Ústavu sociální péče, k pile Mališ a do výrobního areálu - budou postupně rozšířeny na min. 4,5 m a bude sledováno jejich postupné doplnění o chybějící chodníky. U MK vedoucí k Ústavu je výstavba chodníku i rozšíření šířková rekonstrukce - v územním plánu přímo navrţeno a to včetně přeloţky části komunikace o délce cca 160 m. Tím se z této MK stane hlavní obsluţná komunikace severní části Prţna, zlepší se zde plynulost dopravy i dopravní obsluha okolní stávající i navrţené zástavby. Ostatní obsluţné komunikace s malým dopravním významem o délce nad 300 m (typu C3) je nutné doplnit výhybnami. Zbývající MK o délce do 300m budou převedeny do kategorie obytných zón se smíšeným provozem motorové a pěší dopravy. Dopravní obsluha zastavitelné plochy Z1 bude řešena v rámci územní studie. MK, která bude slouţit ke spojení plochy se silnicí III/48425 a bude nejvíce dopravně vytíţená, je navrţena k rozšíření. Na výstavbu navrţených úseků MK v jiţní části této plochy je uţ vydáno územní rozhodnutí. Trasy navrţených MK v zastavitelných plochách Z19 a Z21 vycházejí z řešení zakresleného v územním plánu z roku 1996. Na síť obsluţných komunikací navazují účelové komunikace (včetně významných polních a lesních cest), které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území. 20

U obsluţných a účelových komunikací o šířce do 4,5 m je nutné doplnit výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 m doplnit chybějící obratiště. Most přes Bystrý potok pro napojení chatové osady u hranic s Janovicemi je navrţen proto, ţe v současné době je spojení s místní komunikací vedoucí po území Janovic moţné jen pomocí lávky pro pěší a brodu pro vozidla. Nové mosty na místních komunikacích přes Plavárenský a Rzavý potok jsou navrţeny, protoţe stávající mosty jsou nevyhovující - šířkově, malou nosností, nedostatečným průtočným profilem. Ţelezniční doprava Prţnem prochází ţelezniční trať č. 323 Ostrava - Valašské Meziříčí, která je zapojena do integrovaného systému ODIS. Elektrizace a optimalizace této trati je navrţena v souladu s Koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje. V obci se nachází ţelezniční stanice, v jejíţ docházkové vzdálenosti 1 km leţí prakticky celá zástavba obce. Stanice slouţí jako výchozí i pro obce Janovice, Lubno a Krásná. Na trati jsou v obci tři nechráněné ţelezniční přejezdy. Všechny leţí na málo frekventovaných místních komunkacích a netvoří výraznější dopravní závady. Autobusová doprava Území obce je obslouţeno 6 autobusovými linkami směřujícími zejména do Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Janovic a Raškovic. Na území obce jsou situovány 3 autobusové zastávky, které jsou většinou vybaveny zálivy a přístřešky pro cestující. Zastávky pokrývají docházkovou vzdáleností 500 m většinu zastavěné části obce. Docházku v severní části obce zlepší navrţená zastávka Pod Ústavem. Doplnění stanoviště u zastávky Prţno, most na silnici III/48414 ve směru z Lubna je navrţeno kvůli zkrácení docházkových vzdáleností do výrobního a sportovního areálu, ke kterým musí v současné době cestující docházet z o 350 m vzdálenější zastávky Prţno, mateřská škola. Chybějící zálivy a přístřešky pro cestující mohou být doplněny v přilehlých plochách dopravní infrastruktury. Statická doprava Parkoviště jsou vybudována především v centru obce. Pro pokrytí zvyšujících se nároků na parkování v centru je navrţeno nové parkoviště u objektu bývalé školky o kapacitě cca 15 stání. Druhé parkoviště o kapacitě cca 30 stání je navrţeno v zastavitelné ploše určené k rozšíření sportovního areálu. Nedostatek parkovacích míst u ţeleţniční stanice není vyřešen návrhem konkrétní nové parkovací plochy. Na sousední ploše občanského vybavení restaurace U Adamců je záměr na vybudování parkoviště, další moţnosti výstavby parkoviště jsou v blízkých stávajících i navrţených plochách SB. Lépe by mohla být vyuţita také plocha autobusového obratiště u ţelezniční stanice. Bylo by vhodné pro tuto plochu zpracovat dopravní studii, která by vyřešila organizaci autobusové zastávky a obratiště, parkovací plochy i dopravní obsluhu ţel. stanice. Nové objekty občanského vybavení, výroby, sportovních a turistických aktivit budou doplněny návrhem parkovacích a odstavných ploch v kapacitách dle výpočtu ČSN 73 6110 Projektování MK pro stupeň automobilizace 1:2,5. Nově navrţené parkovací a odstavné plochy budou svými technickými parametry odpovídat poţadavkům ČSN 73 6056 a vyhlášky MMR č.369/2001 Sb., docházkové vzdálenosti budou podle

21

ČSN 73 6110 nejvýše 200 m pro krátkodobé parkování a 300 m pro dlouhodobé parkování. Dle moţností budou na poţadované parametry upraveny i stávající parkovací plochy.

Cyklistická doprava Územím Prţna prochází turistická cyklotrasa Greenways, Krakov - Morava - Wien. Tato trasa patří mezi evropské cyklotrasy. Cyklostezka navrţená podél řeky Ostravice je zakreslena dle Studie cyklostezky Baška-Frýdlant nad Ostravicí-Ostravice (DHV CR, s.r.o., 3/2007). Pro kaţdodenní cyklistickou dopravu obyvatel jsou a nadále budou vyuţívány stávající místní a účelové komunikace. Pěší doprava Chodníky podél komunikací v obci chybí, vybudovány jsou pouze úseky podél silnice III/48425. Pro bezpečný pohyb pěších je navrţeno doplnění chodníků podél obou silnic v zastavěném území. Chodník podél místní komunikace vedoucí k Ústavu sociální péče je navrţen kvůli předpokládanému rozvoji zástavby v blízkosti této komunikace a kvůli bezpečnějšímu pohybu chodců - zaměstnanců a návštěvníků Ústavu. Navrţená pěší trasa včetně lávky přes Plavárenský potok v zastavitelné ploše Z1 zlepší pěší vazby mezi zástavbou v severní části obce a ţelezniční stanicí a centrem obce. Přes Prţno prochází značená modrá turistická trasa Palkovické Hůrky - Metylovice - Prţno Janovice - Skalice - Baška. Asi třetina této trasy je v obci vedena podél silnice III/48425, v úseku dlouhém asi 130 m ale u ní chybí chodníky. Doplněním chodníků podél této silnice dojde k přesunu turistické trasy mimo silniční vozovku. Negativní vlivy dopravy Intenzita dopravy na silnici III/48425 v Prţnu je dle celostátního sčítání dopravy z roku 2005 cca 3450 vozidel za den, na silnici III/48414 cca 1050 vozidel za den. V roce 2020 lze na těchto silnicích očekávat následující celodenní intenzity dopravy s hlukovými pásmy od osy komunikace pro stanovený limit 55 dB v denní době: silnice úsek zatíţení z toho hluk hlukové voz./den těţkých (dB) pásmo III/48425 Prţno 4950 500 60,5 19 m III/48414 Prţno - Lubno 1500 150 56 9m VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zásobování vodou V obci je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. - regionální správy Frýdek-Místek. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV Nová Ves - Baška DN 1200), který prochází obcí od jihu k severu. Obec je zásobována z vodojemu Prţno o objemu 50 m3 (394,50 - 392,50 m n.m.), který leţí na území Frýdlantu nad Ostravicí (v části Lubno). Kapacita vodojemu je nedostatečná, dosahuje jen 40% maximální denní potřeby vody. Proto se plánuje přístavba stávajícího vodojemu o kapacitě 150 m3 se zachováním stejných úrovní hladin. U severní hranice obce je z OOV odbočka DN 150 k zásobování obce Janovice. 22

Stávající vodovodní řady jsou dostatečně kapacitní i pro zásobování navrţených zastavitelných ploch. U největší zastavitelné plochy Z1 jsou naznačena místa napojení na stávající vodovodní řady. Detailnější řešení vodovodů - uliční řady - bude provedeno v územní studii pro tuto plochu. Odlehlé lokality zástavby stejně jako chatová osada na levém břehu Ostravice zůstanou zásobovány vodou z vlastních studní. Potřeba vody je vypočtena podle stávajícího počtu obyvatel napojitelného na vodovod – 250, předpokládaný nárůst do roku 2025 na 320. Při výpočtu potřeby vody byla pouţita specifická potřeba vody ve výši 125 litrů na osobu a den a potřeba vody pro základní občanskou a technickou vybavenost ve výši 30 l na osobu a den. Stav Qprům: 250 x 0,155 = 38,7 m3/den Qmax: 38,7 x 1,4 = 54,2 m3/den Nárůst Qprům: 70 x 0,155 = 10,8 m3/den Qmax: 10,8 x 1,4 = 15,1 m3/den Odvádění a čištění odpadních vod Obec nemá vybudovanou kanalizační síť, převaţující část zástavby obce není uspokojivě odkanalizována. Vyskytují se zde pouze úseky lokální kanalizace, do které jsou zaústěny splaškové odpadní vody z přilehlé zástavby. Ty jsou pak bez čištění vypouštěny do vodotečí. Výjimku tvoří výrobní areál v jiţní části obce (jediný větší producent odpadních vod) a Ústav sociální péče, kde jsou vybudované lokální ČOV. Rovněţ několik nových rodinných domků má vlastní akumulační jímky nebo malé domovní čistírny odpadních vod. Pro odkanalizování obce je navrţena výstavba systematické tlakové splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy s odvodem znečištěných vod na čistírnu odpadních vod v západní části obce u Mlýnského náhonu. Kanalizace je do územního plánu zapracována dle dokumentace pro územní řízení - Prţno, tlaková kanalizace (ing. Petr Poštulka, 3/2006) a rozšířena o větve, které budou slouţit k odkanalizování zastavitelných ploch. Objekty se stávajícími ČOV budou po realizaci kanalizace na ni přepojeny (s vyjímkou Ústavu sociální péče). Tlaková kanalizace je zvolena kvůli velké rovinatosti území se stávající zástavbou, ve kterém by nemohlo být dosaţeno potřebných spádů stok pro gravitační kanalizaci. Lokalita pro ČOV leţící v blízkosti řeky Ostravice je dobře dopravně dostupná a přitom umístěná v odstupu od obytné zástavby. K likvidaci dešťových vod ze stávající zástavby budou vyuţity stávající úseky dešťové kanalizace. V jihozápadní části obce zasahuje do Prţna výústní kanalizační objekt, kterým jsou do Ostravice vypouštěny přečištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod ve Frýdlantu nad Ostravicí. Stávající mnoţství splaškových odpadních vod – cca 250 obyvatel: Qprům: 250 x 0,155 = 238,7 m3/den Qmax: 38,7 x 1,4 = 54,2 m3/den Potřebná kapacita ČOV pro maximálně moţný napojitelný počet obyvatel - cca 320 v roce 2025: Qprům: 320 x 0,155 = 49,6 m3/den ČOV – 320 EO, Q = 49,6 m3/den Vodní toky a plochy

23

Řešené území spadá do základního hydrologického povodí řeky Ostravice. Hlavními toky v území jsou Ostravice s pravobřeţním přítokem Bystrým potokem. Levobřeţním přítokem Bystrého potoka je Plavárenský potok se svým přítokem Rzavým potokem. Podél západního okraje zástavby obce protéká bývalý mlýnský náhon napájený vodou z Ostravice. Další náhon protéká kolem chatové osady podél hranic Prţna s Metylovicemi. Podél Ostravice je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny, stanoveno bylo Krajským úřadem MS kraje dne 4.2.2009, č.j. MSK 206756/2008. Ţádná zastavitelná plocha ani zastavěné území do záplavového území nezasahuje. V severní části obce u Plavárenského potoka je malý rybníček, který kdysi slouţil jako poţární nádrţ pro sousední objekt kravína. Rybník i se svým okolím je zahrnut do zastavitelné plochy Z28 určené k realizaci veřejného prostranství - zeleně a bude slouţit ke kaţdodenní rekreaci obyvatel okolních rodinných domů. V koordinačním výkresu je zakreslena hranice území ohroţeného zvláštní povodní, k jejímuţ vzniku můţe dojít za mimořádných provozních situací na vodním díle Šance výše v povodí. Vyuţití území ohroţeného zvláštní povodní neupravuje ţádný právní předpis, územní plán však můţe výstavbu regulovat, např. - neumísťovat do ohroţených území kryty CO, sklady jedovatých a nebezpečných látek, nebudovat zde významná energocentra, neumisťovat do ohroţeného území sklady cenného zboţí, apod. Dle Nařízení vlády ČR č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro ţivot a reprodukci původcích druhů ryb a dalších vodních ţivočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění č. 169/2006 Sb. jsou stanoveny povrchové vody vhodné pro ţivot a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních ţivočichů. Ostravice a Bystrý potok jsou uvedeny na seznamu a zařazeny mezi lososové typy vod - povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro ţivot ryb lososovitých. ENERGETIKA Zásobování elektrickou energií Obec Prţno patří do území, které je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, vedením VN č. 28 spojujícího rozvodny Frýdlant nad Ostravicí a Riviera. Hlavní zásobovací vedení VN 06 je provedeno v dimenzi 3x70 AlFe na stoţárech. Z vedení je napojeno devět distribučních trafostanic: DTS 6743 Prţno, pod Ústavem 250 kVA DTS 7161 JZD 400 kVA DTS 7162 Nad kravínem 250 kVA DTS 7163 JZD 2 Kozdon 160 kVA DTS 7164 U Ţídka 400 kVA DTS 7165 U ZDŠ 400 kVA DTS 7166 Na kopečku 160 kVA DTS 92736 Lesy SZ 400 kVA DTS 92815 Ústav sociální péče pro mládeţ 630 kVA Stávající trafostanice pokrývají současnou potřebu elektrické energie a částečně pokryjí i případný rozvoj obce. Navrţena je nová trafostanice TS1 o kapacitě 250 kVA, která pokryje potřebu el. energie v největší zastavitelné ploše Z1. Trafostanice 7166 Na kopečku navrţená k přezbrojení ze 160 kVA na 400 kVA pokryje potřebu dalších dvou větších zastavitelných ploch Z19 a Z21 a jejich blízké okolí. K zásobování objektů v obci jsou vyuţívány i trafostanice leţící mimo území Prţna - v Bašce, Metylovicích. 24

Energeticky náročnější výstavba bude řešena individuálně vybudováním nových trafostanic. Na dvou místech jsou navrţeny přeloţky (kabelizace) nadzemních vedení VN vedoucích přes zastavitelné plochy Z1 a Z21. Zachování těchto nadzemních vedení by významně omezilo moţnost výstavby v zastavitelných plochách. Zastavitelná plocha pro výstavbu solární elektrárny - Z33 je navrţena na základě poţadavku soukromého investora. Připojení na rozvodnou soustavu, linku VN č. 52 bude provedeno přes trafostanici, která bude postavena uvnitř této zastavitelné plochy. Přesné umístění trafostanice ani trasa napojovacího vedení VN ještě není známa. Při výpočtech el. výkonů byly pouţity následující specifické potřeby: - měrný příkon pro bytovou jednotku .................................................................. 2 kW/1 byt - měrný příkon pro el. vytápěnou jednotku ......................................................... 14 kW/1 byt - podnikatelské aktivity - stav ….......................................................................... 0,30 kW/obyv. - podnikatelské aktivity – návrh - odhad - vytápění RD elektrickou energií se předpokládá v rozsahu cca 5% Bilance - stav: Bytový fond - stav ......................................280 bj. x 2.0 kW = 560 kW bytový fond - el. vytápěný - 5% z 280 bj. = 14 bj. x 14,0 kW = 196 kW podnikatelské aktivity .......................... 1010 obyv. x 0,3 kW = 303 kW celkem = 1059 kW Bilance – nárůst: Bytový fond …...........................................70 bj. x 2.0 kW = 140 kW bytový fond - el. vytápěný - 5% z 70 bj. = 4 bj. x 14,0 kW = 56 kW podnikatelské aktivity (odhad)............................................. = 300 kW celkem = 496 kW Zásobování plynem Plynovody VVTL a VTL, které procházejí obcí, ani regulační stanice VTL/STL Prţno o výkonu 1200 m3/h se nemění. Kapacita plynovodů je vzhledem k velikosti obce a jejímu předpokládanému rozvoji dostatečná. Rekonstrukce plynovodu STL - zvětšení průměru na DN 90 v úseku dlouhém cca 250 m je navrţena kvůli zásobování největší zastavitelné plochy Z1, v okolí které se v současné době nacházejí pouze plynovody DN 63 a 50. V rámci územní studie, která bude řešit podrobněji plochu Z1, bude navrţeno zokruhování plynovodů STL v této ploše. U objektů, které nebudou napojeny na plynovod se doporučuje vyuţívat ekologicky čistá obnovitelná paliva. Bilance plynu: Pro sestavení bilanční potřeby plně plynofikovaného bytu se počítá s odběrem 1,75 m3/h, při ročním odběru 3650 m3/rok. S vytápěním plynem je uvaţováno u 85% stávajících bytů a 90% nových bytů. Stav Qh = 280 bytů x 0,85 x 1,75 m3/h = 416,5 m3/hod Qroční = 280 bytů x 0,85 x 3650 m3/rok = 868 700 m3/rok Nárůst Qh = 70 bytů x 0,9 x 1,75 m3/h = 110 m3/hod Qroční = 70 bytů x 0,9 x 3650 m3/rok = 229 950 m3/rok 25

Zásobování teplem Ústřední zdroj tepla s instalovaným výkonem nejméně 5 MW, který dodává teplo pro více odběrných tepelných zařízení není v území provozován. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domků a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a výroby. Palivem je nejčastěji plyn, méně pak elektřina, dřevo, černé uhlí, koks. Velká část stávající i navrţené zástavby obce je v dosahu plynovodů STL. Bylo by vhodné dokončit přepojování RD a kotelen vybaveností s topením na tuhá paliva na topení s vyuţitím plynu. U zástavby, která není v dosahu plynovodu, je třeba vyuţívat k topení ekologická obnovitelná paliva. SPOJE Telekomunikace Prostřednictvím telekomunikačních sluţeb a.s. Telecom je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími sluţbami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní sluţba, veřejná datová sluţba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, sluţby euroISDN, Internet, OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů (Oskar, EuroTel, T-Mobile, U-fon). Prţno patří do uzlového telefonního obvodu Frýdek-Místek a okolí – UTO-558 a spadá do obvodu digitální telefonní ústředny ve Frýdlantu nad Ostravicí. Odtud je telekomunikačním kabelem napojena místní telefonní ústředna v centru obce. Obcí procházejí dva podzemní dálkové optické kabely podél severní hranice obce a podél silnice III/48425. Další významné dálkové kabely vedou v souběhu s vedením VVTL plynu a podél ţelezniční trati. Radiokomunikace Kvalita signálu příjmu televizního a rozhlasového programu je celkově vyhovující. Nad řešeným územím procházejí tři méně významné radioreléové trasy Lysá hora-Místek, Lysá hora-Staříč a Lysá hora-Chlebovice. Ţádná z nich nemá vyhlášeno ochranné pásmo. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY V území obce se provádí separovaný sběr komunálního odpadu, je vymezen přiměřený počet sběrných míst s kontejnery. Dvakrát ročně je organizován svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Komunální odpad a nebezpečný odpad jsou odváţeny a ukládány na skládkách mimo řešené území, stavební suť a zemina je buď vyváţena mimo obec nebo ji lze uloţit na stávající skládce u ţelezniční trati. Toto řešení zůstane zachováno. V zastavitelné ploše technické infrastruktury Z32, ve které je navrţena čistírna odpadních vod, je umoţněno také zřízení sběrného dvora - skládky biologického odpadu. Díky umístění mimo souvislou zástavbu obce by nemělo docházet k negativnímu ovlivňování rodinných domů zápachem. OBČANSKÉ VYBAVENÍ

26

Občanské vybavení - veřejná infrastruktura Mezi veřejnou infrastrukturu patří taková zařízení, jejichţ provoz je zajišťován z veřejných prostředků (státu nebo obce) nebo alespoň významně dotován. Tato zařízení zajišťují základní potřeby občanů - péči o zdraví, sociální sluţby, státní správu a samosprávu, kulturu, osvětu, vzdělávání. Z konzultací s obcí nevyplynula nutnost vymezení nové plochy občanského vybavení určené veřejné infrastruktuře. Stávající zařízení - budova Obecního úřadu, škola, Ústav sociální péče, kostel Neposkvrněného početí panny Marie a hřbitov - jsou územně stabilizované. Kapacita základní a mateřské školy je dostačující. Realizace zařízení péče o staré občany (např. domov důchodců, dům s pečovatelskou sluţbou) je moţná v zastavitelné ploše Z4 vedle kravína nebo přímo v objektu kravína, který je navrţen k přestavbě. Umisťovat stavby občanského vybavení – veřejné infrastruktury je kromě ploch OV a OH moţné také kdekoli v obytném území obce - v plochách smíšených obytných SB a v plochách smíšených výrobních SV. Ostatní občanské vybavení Ostatní občanské vybavení, existuje na komerčním základě a je zřizováno podle poptávky a zájmu. Patří sem prodejny všeho druhu, ubytovací a stravovací zařízení, sluţby všeho druhu, sportovní zařízení. Největší koncentrace komerčních zařízení občanského vybavení a také moţnosti jejich umisťování jsou v centrální části obce a podél hlavní silnice III/48425 v plochách OV, SB a SV. Dětská hřiště lze umisťovat i v plochách R, PV a PZ. Drobné (podnikové) prodejny lze umisťovat i do ploch VZ. Protoţe je počet a rozmístění komerčních objektů závislý především na poptávce, je vymezena jen jedna nová plocha pro občanské vybavení komerčního typu vzešlá z konkrétního poţadavku obce, která je určena k rozšíření sportovního areálu. Zároveň je ale umoţněno umisťování komerčních objektů občanského vybavení kdekoli v obytném území obce. Tím nebude omezena realizace případných podnikatelských záměrů na konkrétní místo (můţe vyvolat problémy z hlediska majetkových vztahů, případně mohlo vést ke změně ÚP) a můţe být urychlen rozvoj vybavení obce zejména v oblasti cestovního ruchu. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Kromě samostatných ploch veřejných prostranství (centrálního charakteru) jsou jako veřejná prostranství označeny i plochy, ve kterých jsou vedeny veřejné komunikace. Po stávajících veřejných prostranstvích je moţný přístup ke všem pozemkům zastavěného území. K zastavitelným pozemkům nebo přímo v nich jsou navrţena veřejná prostranství, která umoţní i jejich zpřístupnění. Šířka navrţených veřejných prostranství respektuje minimální hodnoty uvedené v §22 vyhlášky č.501/2006 Sb.. Veřejným prostranstvím se myslí plocha veřejně přístupná = „mezi ploty“. V bodu d6) části I., ve kterém se píše o veřejných prostranstvích, je navrţena minimální šířka veřejného prostranství u silnic III. třídy. Stanovená šířka je větší neţ by odpovídalo významu silnice a její šířkové kategorii v zastavěném území vycházející z platných dopravních norem. Tato „větší“ šířka byla stanovena z urbanistických důvodů a je závazná. V zastavitelných plochách Z10, Z19 a Z21, jejichţ výměra je větší neţ 2 ha, jsou v souladu s bodem 2. čl. I vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných 27

poţadavcích na vyuţívání území, vymezeny potřebné plochy veřejných prostranství. V blízkosti plochy Z10 jsou navíc navrţeny dvě samostatné plochy veřejných prostranství Z27 a veřejné zeleně Z28, které zajistí dostatek prostoru pro kaţdodenní rekreaci obyvatel obce. Vymezení ploch veřejných prostranství v zastavitelné ploše Z1, jejíţ vyuţití je podmíněno zpracováním územní studie, bude provedeno aţ v této studii. Do veřejných prostranství patří i plochy veřejné zeleně - PZ (viz kap. c)1.3.).

c)1.5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ÚSES Mimo zastavěné území jsou vymezeny plochy zemědělské Z, plochy přírodní P, plochy vodní a vodohospodářské W a plochy smíšené nezastavěného území NS. Společným jmenovatelem všech výše zmíněných ploch je ochrana volné krajiny před zastavěním. Podmínky vyuţití ploch umoţňují pouze výstavbu staveb a zařízení lesního hospodářství, staveb pro ochranu přírody a krajiny, vodohospodářské a protierozní úpravy, nezbytné dopravní a technické infrastruktury a doplňkových zemědělských staveb. Vodní toky a plochy mohou být a také jsou součástí všech výše zmíněných ploch, nejen ploch vodních a vodohospodářských. Plochy přírodní slouţí ochraně přírody a krajiny a obsahují vymezení prvků územního systému ekologické stability. Plochy zemědělské jsou vymezeny v místech souvislých lánů zemědělské - orné půdy. Slouţí hlavně rostlinné výrobě a pastevectví. Plochy vodní a vodohospodářské zahrnují nejvýznamnější vodní tok – Ostravici. Plochy smíšené nezastavěného území zahrnují plošně menší zemědělské pozemky, doprovodné porosty vodních toků, louky a menší lesní plochy, preferována je zde postupná náhrada orné půdy za trvalé travní porosty. Přístup na zemědělské i lesní pozemky je umoţněn ze stávajících místních a účelových komunikací, prostupnost krajiny zůstává zachována. Podporováno je i zatravňování orné půdy zejména v terénních depresích, prudkých svazích. Jejich působení v krajině je víceúčelové: - převádění povrchového odtoku při přívalových deštích do půdního profilu - ochrana před smyvy půdy, hnojiv a nečistot do vodních toků - ochrana stávající kostry ekologické stability, zvýšení podílu ekologicky stabilnějších ploch v krajině (trvalé travní porosty jsou ekologicky stabilnější neţ orná půda) - vytvoření úkrytů pro ţivočichy - ochrana břehů toků před erozí - krajinotvorná a estetická funkce - sníţení povodňových průtoků v krajině. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Podklady: • Územní plán velkého územního celku (ÚPN VÚC) Beskydy - po změně č. 1 a 2 • Územní plán sídelního útvaru - obce Prţno (AUA-Agrourbanistický atelier, Praha, 9/1996) včetně změn č. 1, 2 a 3 • územní plány okolních obcí - Frýdlant nad Ostravicí, Baška, Janovice, Metylovice 28

• Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek (D.Ciprová, RNDr.L.Bureš, Mgr.Z.Burešová, 11/1997) • Aktualizace nadregionálního a regionálního systému ekologické stability na území MS kraje – (Ageris, Brno, 11/2007) • rozpracované Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Atelier T-plan, s.r.o., 9/2008) • letecké snímky řešeného území Smyslem vymezení ÚSES v územním plánu je vytvořit prostorové podmínky pro funkci biocenter - které zajišťují trvalou existenci původních ekosystémů a biokoridorů, které zajišťují migraci genetické informace uvnitř systému. Smyslem tedy je vytvořit územní předpoklady pro zajišťování ekologické stability krajiny. ÚSES byl zapracován ve starém územním plánu Prţna z roku 1996, jeho vymezení bylo pouţito jako jeden z podkladů při tvorbě nového ÚP. Vzhledem k formě zpracování grafické části starého ÚP - ručně, na zastaralých mapových podkladech - byl zákres ÚSES nepřesný. Rok po dokončení ÚP bylo navíc zpracováno Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese FrýdekMístek, které kompleně řešilo vymezení ÚSES v dané oblasti za pouţití v té době nejaktuálnějších metodických podkladů. Zakreslení prvků ÚSES je v tomto novém územním plánu upřesněno - upraveno takto: • podkladem pro vymezení je aktuální katastrální mapa s vyznačením druhů pozemků. Tento podklad společně s vrstevnicemi umoţňuje přesněji zakreslit prvky systému z platného územního plánu, "usadit je v území". • závazným podkladem pro vymezení regionálních prvků ÚSES je platný ÚPN VÚC Beskydy. Protoţe se v roce 2010 očekává vydání Zásad územního rozvoje MS kraje, v nichţ je regionální ÚSES řešen odlišně od ÚPN VÚC Beskydy (viz výřez z rozpracovaných ZÚR přiloţený za kapitolou), jsou prvky ÚSES v územním plánu Prţna navrţeny tak, aby umoţňovaly snadnou úpravu do stavu odpovídajícímu ZÚR MSK. Týká se to větve lokálního ÚSES vedoucí řekou Ostravicí z RBC 139 do Frýdlantu nad Ostravicí, která je vymezena v parametrech regionálního biokoridoru, který je do této trasy situován v ZÚR MSK (RBK 559). • pro zajištění návazností s územím okolních obcí jsme překontrolovali "místa napojení", případně přímo převzali řešení z územních plánů těchto obcí - Janovice. ÚSES podél Ostravice je navrţen širší, neţ je nutné pro splnění minimálních parametrů regionálního biokoridoru uvedených níţe. Jsou do něj zahrnuty celé plochy luk podél upraveného toku Ostravice včetně menších výměr lesních porostů. Vloţená lokální biocentra jsou vymezená spíše formálně - regionální biokoridor o šířce cca 100 aţ 120 m bude plně funkční i bez rozšíření v místě biocenter. ÚSES podél Ostravice byl v těchto parametrech navrţen uţ v územním plánu z roku 1996. Chybějící části ÚSES jsou zakresleny jako navrţené. Vyznačili jsme takto ornou půdu, kterou bude třeba zalesnit (změnit druh pozemku z orné půdy na ostatní plochy). Navrhované části ÚSES jsou jako veřejně prospěšná opatření součástí výkresu I.2.f) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací. Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu

29

(vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichţ lze trvalé rozdělení lesa vést. Průběh ÚSES je zakreslen ve výkresech I.2.b) Hlavní výkres - urbanistická koncepce a II.2.a) Koordinační výkres. Výřez z z rozpracovaných "Zásad územního rozvoje MS kraje" je přílohou této kapitoly. Minimalizace prvků ÚSES Zde uvádíme minimální - maximální prostorové parametry prvků ÚSES, nutné pro jejich funkčnost: • lokální biokoridor (LBK) - lesní společenstva = max. délka 2000 m, min. šířka 15 metrů, přerušení max. 15 m; - mokřadní společenstva = max. délka 2000 m, min. šířka 20 metrů, přerušení max. 50 aţ 100 m; - luční společenstva = max. délka 1500 m, min. šířka 20 metrů, přerušení max. 1500 m; • lokální biocentrum (LBC) - lesní společenstva = min. velikost 3 ha, z toho pravé lesní prostředí min. 1 ha; - mokřadní společenstva = min. velikost 1 ha; - luční společenstva = min. velikost 3 ha; • biokoridor regionálního významu (RBK) - lesní společenstva = max. délka 700 m, min. šířka 40 m, přerušení bezlesím do 150 m (za předpokladu, ţe biokoridor pokračuje min. v parametru lokálního); - mokřadní společenstva = max. délka 1000 m, min. šířka 40 m, přerušení max. 100 m aţ 200 m; - luční společenstva = max. délka 700 m, min. šířka 50 m, přerušení max. 100 m aţ 200 m; - sloţený RBK (po max. 700 vloţená lokální biocentra) = max. délka 8000 m s alespoň 11 vloţenými lokálními biocentry. Střety a bariéry vymezených prvků ÚSES Kritickými místy v průběhu ÚSES územím obce jsou především místa kříţení s trasami dopravní a technické infrastruktury (viz koordinační výkres). Kříţení ÚSES s nadzemním vedením elektrické energie znamená, ţe v rozsahu ochranného pásma musí být udrţována určitá výška stromů. U podzemních vedení (plynovody, vodovody, kanalizace atd.) musí být ponechán pruh o šířce 5-10 m trvalého bezlesí (zatravnění). V kritických místech je potřeba zlepšovat integritu ÚSES a lokálně jej "posílit" - rozšířit. V území Prţna se nenachází ţádné výrazně kritické místo, největší bariéry tvoří průchody plynovodů VTL a VVTL biocentrem LBC 4, průchody nadzemního vedení vysokého napětí VN biokoridory LBK 1 a LBK 5 a kříţení silnice III/48425 a ţelezniční trati s biokoridory LBK 1 a LBK 3. Ostatní menší přerušení nebo narušení celistvosti prvků nevytváří výraznější bariéry. Přehled prvků ÚSES na území obce označení prvku, popis lokalizace v území LBK 1 - lokální, vychází z RBC 139 a spojuje ho s LBC 2

katastrální území Prţno, Hodoňovice, Metylovice

stávající stav, ekosystém existující, funkční, břehové porosty a luhy v nivě Ostravice

30

výměra, délka (650 m)

cílové společenstvo, STG nivní, vodní, 2C5a, 2BC4-5

označení prvku, popis lokalizace v území LBC 2 – lokální

katastrální území Prţno

LBK 3 - lokální, spojuje LBC 2 s LBC 4

Prţno

LBC 4 – lokální

Prţno

LBK 5 – lokální, vychází z LBC 4 a směřuje do Frýdlantu LBK 6 - lokální, vede z Bašky podél Bystrého potoka a pokračuje do Janovic

Prţno, Frýdlant n. O. Prţno, Baška, Janovice

stávající stav, ekosystém existující, funkční, břehové porosty a luhy v nivě Ostravice existující, funkční, břehové porosty a luhy v nivě Ostravice existující, funkční, břehové porosty a luhy v nivě Ostravice existující, funkční, břehové porosty a luhy v nivě Ostravice existující, funkční, břehové porosty Bystrého potoka, smíšený les na S a Z svazích

výměra, délka 5,0 ha

cílové společenstvo, STG nivní, vodní, 2C5a, 2BC4-5

320 m

nivní, vodní, 2C5a, 2BC4-5

3,5 ha

nivní, vodní, 2C5a, 2BC4-5

(230 m)

nivní, vodní, 2C5a, 2BC4-5

(1120 m)

lesní, 4B3, 4B4

Pozn. - údaje v závorkách udávají délku biokoridorů na území Prţna u prvků, které zasahují do území více katastrů Seznam pouţitých zkratek: RBC = regionální biocentrum, LBC = lokální biocentrum, LBK = lokální biokoridor, STG = skupina typu geobiocénu, kde první číslice znamená vegetační stupeň, písmenný kód znamená druh a mnoţství ţivin v půdě; třetí číslice znamená stupeň zamokření 1 = suchý, aţ 5 = mokrý (voda, baţina).

c)1.6. ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PLOCH S JINÝM ZPŮSOBEM VYUŢITÍ Zdůvodnění se týká pouze ploch, jejichţ označení se liší od názvů ploch daných ustanoveními § 4 aţ § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných poţadavcích na vyuţívání území. Je stanovena plocha s rozdílným způsobem vyuţití nevyskytující se vyhlášce: - plochy smíšené zastavěného území ZS jsou vymezeny samostatně proto, ţe uvnitř zastavěného území (i intravilánu z roku 1966) se vyskytují samostatné nezastavěné plochy - zahrady, louky nebo zeleň rostoucí podél vodních toků. Přitom tyto plochy nemají charakter veřejné zeleně veřejných prostranství a kvůli blízkosti vodních toků, lesů nebo konfiguraci terénu nejsou vhodné k zastavění. Funkční náplní by nejvíce odpovídaly plochám smíšeným nezastavěného území NS, ke kterým je ale ze zjevného protimluvu v pojmenování (zastavěné x nezastavěné) nelze přidat. Jsou stanoveny následující plochy s rozdílným způsobem vyuţití obsaţené ve vyhlášce, ale s modifikovaným - upřesněným názvem: - plochy občanského vybavení – hřbitov OH jsou vymezeny samostatně kvůli jejich úţeji chápaným moţnostem vyuţití (aţ monofunkčnímu vyuţití) oproti plochám OV. Plochy hřbitova slouţí a budou slouţit pouze účelu pohřbívání. Zařazení těchto ploch do ploch občanského vybavení OV by oslabilo vypovídací schopnost územního plánu. - plochy veřejných prostranství – zeleně PZ jsou vymezeny samostatně kvůli jejich úţeji chápaným moţnostem vyuţití oproti plochám veřejných prostranství PV. Plochy PZ jsou určeny 31

hlavně k realizaci parků ke kaţdodenní rekreaci obyvatel obce. Zařazení těchto ploch do ploch PV by oslabilo vypovídací schopnost územního plánu a ztíţilo definování přípustného a nepřípustného vyuţití těchto ploch. - plochy zemědělské výroby VZ jsou vymezeny samostatně kvůli jejich úţeji chápaným moţnostem vyuţití oproti plochám smíšené výroby SV - plochy zemědělské výroby mohou slouţit jen ţivočišné výrobě. Zařazení těchto ploch do ploch smíšené výroby by oslabilo vypovídací schopnost územního plánu a ztíţilo definování přípustného a nepřípustného vyuţití těchto ploch.

c)1.7. PODMÍNKY PRO VYUŢITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŢITÍ „Podmínky“ jsou stanoveny tak, aby byla jejich splněním realizována navrhovaná urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny. Vysvětlení k jednotlivým „podmínkám“: Formulace „pozemky a stavby pro bydlení v rodinných domech“, „pozemky a stavby pro bydlení v bytových domech“, „pozemky a stavby pro rodinnou rekreaci“, v sobě zahrnují další stavby jmenované v §21, odst.4, 5, 6, 7 vyhl. č.501/2006 Sb. Prostorová regulace ve smyslu objemu staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci je obsaţena v definici těchto staveb v §2, odst. a) a §2, odst. b), vyhl. č.501/2006 Sb. Proto je v textu „podmínek“ znovu neuvádíme. Prostorová regulace ve smyslu objemu staveb zahradních chatek odpovídá definici staveb nevyţadujících stavební povolení ani ohlášení formulované v §103, odst. 1.a) 1. stavebního zákona, pokud není v kapitole f) textové části I.1. stanoveno jinak. Intenzita vyuţití ploch smíšených obytných je stanovena v tabulce zastavitelných ploch, kap. c)2. textové části I. udaným počtem přípustných RD. Podmínky pro architektonický vzhled staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci …atd. neuvádíme. Bude posouzeno v územním řízení (§90, odst. b) stavebního zákona) individuálně u kaţdé stavby. Podmínky prostorového uspořádání v některých plochách nejsou stanoveny: - v ploše občanského vybavení – hřbitova – OH. V ploše se nepředpokládá stavební činnost. Velikost eventuálních staveb bude dána potřebami pohřbívaní nebo církevními potřebami; - v plochách technické infrastruktury – T. Jde o technická zařízení, kde je objem, umístění a zastavěná plocha staveb dána nutností dodrţet potřebné technické parametry a technologie; - v plochách přírodních – P a plochách zemědělských - Z. Velikost přípustných staveb, zařízení a jiných opatření, které lze umisťovat v nezastavěném území dle ust. § 18, odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, bude dána konkrétními potřebami v daném místě. Bez znalosti těchto potřeb by nemělo smysl velikost staveb omezovat. Parametry staveb budou samozřejmě posuzovány v územním řízení.

32

c)1.8. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Jako veřejně prospěšné stavby byly označeny pouze ty významné stavby, jejichţ realizace je ve veřejném nebo obecním zájmu. Lokalizace veřejně prospěšných staveb, které jsou zakresleny ve stejnojmenném výkresu I.2.f) bude upřesněna v dokumentacích k územnímu a stavebnímu řízení. Mezi veřejně prospěšné stavby jsme zahrnuli jen části ÚSES, které zatím chybějí a musejí být zaloţeny, coţ většinou znamená změnu původního druhu pozemku na druh pozemku "ostatní plocha".

c)2. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ Předpokládané důsledky navrhovaného řešení jsou popsány v části III. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj území.

c)3. LIMITY VYUŢITÍ ÚZEMÍ, ZÁSAHY DO LIMITŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Limity vyuţití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí jsou zakresleny v koordinačním výkresu II.2.a). Zakresleny jsou následující limity zobrazitelné v měřítku výkresu 1: 5000: - ochranné pásmo silnice I. třídy, 50 m od osy vozovky v extravilánu - ochranné pásmo silnice III. třídy, 15 m od osy vozovky v extravilánu (zakreslena je i silnice) - ochranné pásmo ţeleznice, 60 m od osy krajní koleje, 30 m od hranice obvodu dráhy - ochranné pásmo nadzemního vedení el. energie VN 22 kV, 7 (10) m pro vodiče bez izolace - bezpečnostní pásmo velmi vysokotlakého plynovodu, do DN 500 včetně - 120 m - bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu, do DN 100 včetně - 10 m, nad DN 100 do DN 300 včetně - 20 m - ochranné pásmo podzemního dálkového kabelu - 1,5 m (vyznačena je trasa) - ochranné pásmo hlavního zásobovacího řadu pitné vody, přivaděče OOV Nová Ves-Baška 6 m na obě strany od líce potrubí - záplavové území vodního toku Ostravice včetně aktivní zóny - vodní toky, rybníky a lesy – jako významné krajinné prvky ze zákona - ochranné pásmo pozemků plnících funkci lesa (50m od okraje lesních pozemků) - chráněné loţiskové území Čs. části hornoslezské pánve č. 14400000 vymezené pro ochranu loţiska černého uhlí (leţí v něm celé území obce) - výhradní loţisko černého uhlí Čeladná-Krásná č. 325830000 - pásmo hygienické ochrany objektu ţivočišné výroby - vyhlášené - ochranné pásmo veřejného pohřebiště (och. p. 100 m není vyhlášeno, vyplývá ze zákona o pohřebnictví) - ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení (leţí v něm celé území obce)

33

Limitem vyuţití území jsou také všechna ochranná pásma vedení technické infrastruktury vodovodů, kanalizace, kabelových i nadzemních vedení NN, STL plynovodů, telefonních kabelů. Vzhledem k malým rozměrům a malému významu těchto limitů nejsou v koordinačním výkresu zakresleny. Další omezení ve vyuţití území zakreslené v koordinačním výkresu II.2.a) – loţisko nevyhrazených nerostů-štěrkopísků Hodoňovice-Baška č. 321030000, prognózní zdroj černého uhlí Kozlovice-Janovice č. 901220000, prognózní zdroj zemního plynu Janovice u Frýdku-Místku č. 940580002, památky místního významu, historicky a architektonicky hodnotné stavby, místa dalekého rozhledu, lesní společenstva a vzrostlá zeleň mimo pozemky určené k plnění funkce lesa, území ohroţené zvláštní povodní. Omezením je i provedené odvodnění pozemků, kvůli přehlednosti koordinačního výkresu jsou meliorované pozemky zakresleny pouze do výkresu předpokládaných záborů půdního fondu II.2.c). Limity vyplývající z řešení územního plánu jsou ty navrţené prvky územního plánu, které realizací územního plánu získají vlastnosti, na které se vztahuje ochrana dle právních předpisů a správních rozhodnutí. V území Prţna to jsou navrhované úseky dopravní a technické infrastruktury (viz výkresy I.2.c), I.2.d), I.2.e) a II.2.a)) vč. ochranných pásem a navrţené vymezení lokálního územního systému ekologické stability, biocenter a biokoridorů (viz výkresy I.2.b) a II.2.a)). Ve výkresu II.2.a) jsou zakresleny limity vyplývající z řešení územního plánu zobrazitelné v měřítku výkresu 1: 5000 – vymezení lokálního ÚSES. Omezením ve vyuţití území vyplývajícím z řešení územního plánu je stanovení nezastavitelného území v rozsahu 6 m od břehové hrany vodních toků, které musí být respektováno všude, kde vodní toky přiléhají k zastavitelným plochám nebo přes ně procházejí. Nezastavitelné území není ve výkresech značeno, protoţe je v měřítku 1: 5000 nezobrazitelné. Zásahy do limitů vyuţití území vyplývající z řešení územního plánu Popsány jsou pouze střety s výše jmenovanými limity zakreslenými v koordinačním výkresu. Bude třeba je řešit v dalších stupních územně plánovací dokumentace, dokumentaci k územnímu řízení. Střety s méně významnými limity – hlavně s trasami a ochrannými pásmy technické infrastruktury – nevytváří zásadní překáţky, které by znemoţňovaly vyuţití ploch k navrţenému účelu. Zastavitelné plochy Z24, Z26, Z31 zasahují do ochranného pásma silnice. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené ochranné pásmo dopravní infrastruktury. Zastavitelné plochy Z2, Z4, Z17, Z25, Z33 a plochy přestavby P1, P2 zasahují do ochranného pásma ţelezniční trati. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené ochranné pásmo dopravní infrastruktury. Zastavitelné plochy Z1, Z5, Z10, Z19, Z20, Z21, Z22, Z28 a plocha přestavby P1 zasahují do ochranného pásma nadzemních vedení el. energie VN 22 kV. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovená ochranná pásma technické infrastruktury. 34

Zastavitelná plocha Z31 zasahuje do bezpečnostního pásma VVTL a VTL plynovodu. Stavby na této ploše je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené bezpečnostní pásmo technické infrastruktury. Přes zastavitelné plochy Z4, Z5, Z7, Z8, Z25, Z26, Z27 a plochu přestavby P1 prochází podzemní dálkový kabel. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovená ochranná pásma technické infrastruktury. Zastavitelná plocha Z27 zasahuje do ochranného pásma hlavního zásobovacího řadu pitné vody. Stavby na této ploše je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené ochranné pásmo technické infrastruktury. Přes zastavitelné plochy Z28, Z29 (veřejné prostranství - zeleň) prochází vodní tok. Při umisťování staveb je nutno ponechat podél toku nezastavěný pás o min. šířce 6m od břehové hrany. Zastavitelné plochy Z3 až Z8, Z11, Z21, Z25 až Z31, Z33 a plochy přestavby P1, P2 zasahují do ochranného pásma lesa. V těchto zastavitelných plochách bude třeba konkrétní umístění stavebních pozemků i samotných staveb vţdy dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy. Zábor lesních pozemků je dokumentován v kapitole e). Celé území obce a tím i všechny zastavitelné plochy leţí uvnitř chráněného loţiskového území černého uhlí Čs. části hornoslezské pánve. Zastavitelná plocha Z31 (zemědělská výroba) zasahuje do pásma hygienické ochrany objektu ţivočišné výroby. Plocha přestavby P2 zasahuje do ochranného pásma veřejného pohřebiště. Celé území obce a tím i všechny zastavitelné plochy leţí uvnitř ochranného pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. Křížení navrženého průběhu územního systému ekologické stability s limity vyuţití území. Lokální biokoridory a biocentra ÚSES kříţí jednou silnici III. třídy, jednou ţelezniční trať, třikrát nadzemní vedení el. energie 22 kV, jednou plynovod VVTL, jednou plynovod VTL, čtyřikrát podzemní dálkový kabel.

35

d) INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŢITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ________________________________________________________________________________ Ze zpracovaného vyhodnocení vlivů územního plánu na udrţitelný rozvoj území vyplývá, ţe návrh územního plánu je pro obec přijatelný, a ţe přínos navrţeného řešení převáţí jeho moţné negativní dopady. S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky) a na přírodní podmínky jejího rozvoje je předpokladem udrţitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek a také zlepšení v oblasti ţivotního prostředí a to v rámci širšího regionu – realizace průmyslových zón v ORP Frýdek Místek, znečištění z průmyslu v regionu. Ve vlastním řešeném území pak posílení obytné a rekreační funkce obce, při minimalizaci dopadů v oblasti ţivotního prostředí (zejména negativních vlivů dopravy).

e) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ________________________________________________________________________________ Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále jen vyhodnocení záborů půdy) je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb.,vyhlášky MŢP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, Metodického pokynu MŢP ČR (č.j. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne 1.10. 1996 s účinností od 1.1. 1997 a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Vyhodnocení záboru půdy slouţí orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k posouzení předpokládaného záboru zemědělské půdy v jednotlivých lokalitách navrţených k výstavbě. Vyhodnocení záborů půdy je dokumentováno v odůvodnění územního plánu následující textovou částí s tabulkovou přílohou a ve výkresu II.2.c). V celém řešeném území byly zakresleny hranice a kódy bonitních půdně ekologických jednotek a odvodněné pozemky. Návrh je vyhodnocen podle hranic bonitně půdních ekologických jednotek platných od 1.1.1999 a jednotlivé BPEJ jsou zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I. aţ V.

e)1. KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Bonitní půdně ekologické jednotky (BPEJ) jsou charakterizovány pětimístným číselným kódem. První číslice kódu vyjadřuje klimatický region - území s přibliţně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Druhá a třetí číslice kódu vyjadřuje hlavní 36

půdní jednotku (HPJ) - účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jeţ jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením. Čtvrtou číslicí kódu je vyjádřeno utváření povrchu zemědělského pozemku - sklonitost a expozice ke světovým stranám. Pátou číslicí kódu je vyjádřena skeletovitost, jíţ se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy. Celé území Prţna je zařazeno do klimatického regionu 7 - mírně teplý, vlhký. Charakteristika hlavních půdních jednotek, které se vyskytují v řešeném území: 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododrţných, silně výsušných substrátech. 22 - Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těţších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním reţimem poněkud příznivějším neţ předcházející. 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těţké, ve spodině těţší aţ středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těţké lehčí aţ středně těţké, bez skeletu aţ středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převáţně jarnímu zamokření. 49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těţké aţ velmi těţké aţ středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. 71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv. Jednotlivé BPEJ jsou zařazeny podle kvality do tříd ochrany zemědělské půdy. Třída ochrany I. označuje nejkvalitnější půdy, třída ochrany V. nejméně kvalitní půdy. Na území obce výrazně převaţují zemědělské pozemky - je jich celkem 189 ha – téměř 65 % z celkové výměry obce, z toho orné půdy je 72 % = 137 ha. Orná půda se vyskytuje především ve východní polovině obce. Trvalé travní porosty, které představují asi 15 % zemědělských pozemků, se vyskytují nejvíce podél Rzavého potoka. Lesní pozemky zabírají pouze cca 4 % rozlohy obce. Větší plochy lesa se nacházejí jen u východní hranice obce s Janovicemi a v jiţní části obce u hranic s Lubnem. V území Prţna jsou nejvíce zastoupeny hlavní půdní jednotky 22 - vyskytuje se v níţe poloţené části obce, nivě řeky Ostravice a 47 - mírně svaţité území východně od zástavby obce. U jiţní a východní hranice obce převaţují HPJ 48, 49 a 71. Převaţuje třída ochrany III., významně jsou zastoupeny i třídy ochrany II. a IV. Zemědělské půdy V. tř. ochrany se vyskytují pouze u jiţní a východní hranice obce podél toků Bystrého a Rzavého potoka, tř. ochrany I. se v obci nevyskytuje vůbec. Odvodněné pozemky se vyskytují ve východní polovině obce, menší odvodněná plocha je také u hranic s Lubnem.

37

e)2. ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY - NÁVRH, PŘESTAVBA Zábor půdy pro navrţené plochy a stavby činí 42,92 ha, z toho zemědělské pozemky tvoří 92 % - 39,43 ha. Zábory půdy v rámci územního plánu jsou určeny pro bydlení (B) a (SB), rekreaci (R), občanské vybavení (OV), veřejná prostranství (PV), veřejná prostranství - zeleň (PZ), smíšenou výrobu (SV), zemědělskou výrobu (VZ), dopravní infrastrukturu (D) a technickou infrastrukturu (T). V územním plánu jsou navrţeny dvě plochy přestavby - o celkové rozloze 1,52 ha. Tyto plochy jsou jiţ zastavěny, je navrţena změna jejich funkčního vyuţití na plochy smíšené obytné (SB). Celkový zábor půdy pro navrţené plochy a stavby činí 44,44 ha, z toho zemědělské pozemky tvoří cca 90 % = 40,14 ha, z nich je 31,15 ha orné půdy, tj. 78%. Předpokládá se zábor 6,33 ha odvodněných zemědělských pozemků. Zábor půdy podle funkčního členění ploch: funkční členění bydlení smíšené obytné rekreace občanské vybavení veřejná prostranství veřejná prostranství – zeleň smíšené výrobní zemědělská výroba technická infrastruktura dopravní infrastruktura návrh celkem

zábor půdy celkem ha % 26,88 60,49 6,50 14,62 0,96 2,16 0,80 1,80 0,43 0,97 1,97 4,43 5,96 13,41 0,65 1,46 0,17 0,38 0,12 0,27 44,44 100,00

z toho zemědělské půdy ha % 26,47 98,47 5,28 81,23 0,92 95,83 0,22 27,50 0,36 83,72 0,11 5,58 5,86 98,32 0,65 100,00 0,17 100,00 0,10 83,33 40,14 90,32

z ní orné půdy ha % 24,86 93,92 0,06 27,27 0,36 100,00 5,60 95,56 0,17 100,00 0,10 100,00 31,15 77,60

e)3. ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY - ÚZEMNÍ REZERVY V územním plánu je navrţena územních rezerva pro smíšené bydlení (SB). Realizací by došlo k záboru 3,8 ha půdy, vše je orná půda. Zemědělské odvodněné pozemky a lesní pozemky se pro územní rezervu nezabírají.

e)4. POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ Navrţené plochy pro územní rozvoj obce jsou umístěny uvnitř zastavěného území nebo na něj navazují. Záborem nedojde k narušení organizace zemědělského půdního fondu. Největší rozsah navrţených ploch je určen pro bydlení, jde o parcely většinou menších výměr převáţně orné půdy. Lokality pro bydlení s větší výměrou jsou plochy 1-B s rozlohou 12,53 ha, 19-

38

B s rozlohou 5,06 ha a 10-B s rozlohou 4,67 ha. Tyto plochy tvoří převáţně orná půda, která náleţí do II. a III. třídy ochrany. Další plochou s větší výměrou je 33-SV (výroba) s rozlohou 5,6 ha, která je určena pro výstavbu solární elektrárny. Tuto plochu tvoří orná půda, která náleţí do třídy ochrany III. Kvalita zabíraných pozemků je různá, převaţují pozemky třídy ochrany III. = 73%, pozemky třídy ochrany II. = 25 % a pozemky třídy ochrany IV. = 2%. Zemědělské pozemky třídy ochrany I. a V. se nezabírají.

e)5. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Plochy potřebné pro zaloţení chybějících částí biokoridorů a biocenter jsou vyhodnoceny samostatně. Jde vţdy o změnu druhu pozemku na ostatní plochy. Pro potřeby ÚSES se celkem předpokládá zábor 0,65 ha orné půdy, která není odvodněná. Ve výkresu II.2.c jsou zakresleny pouze ty části ÚSES, u kterých dojde ke změně druhu pozemku, zbývající části vymezeného ÚSES jsou dnes lesní pozemky nebo lesní společenstva (nálety) na trvalých travních porostech nebo v ostatních plochách.

e)6. ZÁBOR LESNÍCH POZEMKŮ V územním plánu je navrţen zábor pozemků určených k plnění funkce lesa v ploše 29-PZ určené pro veřejnou zeleň (park). Dojde k záboru 0,6 ha lesních pozemků. Nedojde ale k plošnému vykácení lesa, bude provedena pouze jeho probírka a celkové zkulturnění pozemků.

39

Tab.1 Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch - návrh, přestavba Z toho půda Celková Funkční Plocha výměra členění číslo půdy v ha Nezemědělská Lesní Zemědělská ha ha ha B

B SB

SB R OV PV PZ PZ SV SV VZ

1 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 19 21 22 2 3 4 5 16 17 18 20 23 24 P1 P2 25 26 27 28 29 30 33 31

12,53 0,13 0,12 0,12 0,16 4,67 0,15 0,31 0,13 0,15 0,29 5,06 2,15 0,91 26,88 0,17 0,24 1,82 0,43 0,70 0,59 0,53 0,12 0,10 0,28 0,80 0,72 6,50 0,96 0,80 0,43 0,68 1,29 1,97 0,36 5,60 5,96 0,65

0,03 0,33 0,05 0,41 0,04 0,36 0,01 0,80 0,01 1,22 0,04 0,58 0,07 0,57 0,69 1,26 0,10 0,10 -

0,60 0,60 -

40

12,50 0,13 0,12 0,12 0,16 4,34 0,15 0,31 0,13 0,15 0,29 5,06 2,10 0,91 26,47 0,17 0,24 1,82 0,39 0,70 0,59 0,17 0,12 0,10 0,27 0,71 5,28 0,92 0,22 0,36 0,11 0,11 0,26 5,60 5,86 0,65

Z celkového odnětí zemědělské půdy v ha Trvalé Orná Zahrady travní porosty 12,50 0,13 0,12 0,12 0,16 4,34 0,15 0,31 0,13 0,15 0,29 5,06 2,10 0,33 0,58 24,86 1,61 0,17 0,24 1,82 0,39 0,70 0,59 0,07 0,10 0,12 0,10 0,27 0,71 0,31 4,97 0,92 0,06 0,16 0,36 0,11 0,11 0,26 5,60 5,60 0,26 0,65

T 32 34 D Návrh,přestavby

0,17 0,12 44,44

0,02 3,70

0,6

0,17 0,10 40,14

0,17 0,10 31,15

0,31

8,68

Tab.2 Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch – územní rezervy Z toho půda

Celková výměra půdy v ha Nezemědělská Lesní Zemědělská ha ha ha

Funkční Plocha členění číslo SB

R1

3,80

-

-

3,80

Z celkového odnětí zemědělské půdy v ha Trvalé Orná Zahrady travní porosty 3,80 -

Tab.3 Předpokládané odnětí půdy ze ZPF - návrh, přestavba Katastrální Plocha číslo území 1

B

Odnětí zemědělské půdy v ha 8,61

Kultura Kód BPEJ

Třída ochrany

Investiční zásahy do půdy v ha

2

7.47.00

II

-

3,89

2

7.47.10

III

-

1

B

12,50

-

-

-

-

2

SB

0,17

7

7.48.11

IV

-

3

SB

0,24

5

7.48.11

IV

-

4

SB

1,82

7

7.47.10

III

-

5

SB

0,39

7

7.47.10

III

-

6

B

0,13

2

7.47.10

III

0,10

7

B

0,12

2

7.47.10

III

0,08

8

B

0,12

2

7.47.00

II

0,11

0,06

2

7.47.00

II

0,06

B

0,10

2

7.47.10

II

0,10

B

0,16

-

-

-

0,16

4,30

2

7.47.10

III

4,29

B

0,04

2

7.47.00

II

0,04

10

B

4,34

-

-

-

4,33

11 12

B B

0,15

7

7.47.10

III

-

0,01

7

7.47.10

III

-

0,30

7

7.47.00

II

-

9 9 10

Prţno

Funkční členění

12

B

0,31

-

-

-

-

13

B

0,13

7

7.47.10

III

-

14 15

B B

0,15

7

7.47.00

II

-

0,09

7

7.47.00

II

-

0,20

7

7.47.10

III

-

15

B

0,29

-

-

-

-

16

SB

0,70

7

7.47.10

III

0,61

41

17 18 18 19

SB SB SB B

0,59

7

7.22.13

III

-

0,10

7

7.22.13

III

-

0,07

5

7.22.13

III

-

0,17

-

-

-

-

0,35

2

7.47.00

II

-

0,37

2

7.48.11

IV

-

4,34

2

7.47.10

III

-

19

B

5,06

-

-

-

-

20

SB

0,12

7

7.22.13

III

-

21 22

B B

2,10

2

7.47.10

III

-

0,33

2

7.47.10

III

-

0,58

7

7.47.10

III

0,49

22

B

0,91

-

-

-

0,49

23

SB

0,10

7

7.22.13

III

-

24

SB

0,27

7

7.22.13

III

-

25 26

R OV

0,92

7

7.22.13

III

-

0,16

7

7.22.13

III

-

0,06

2

7.22.13

III

-

26

OV

0,22

-

-

-

-

27

PV

0,36

2

7.47.00

II

0,35

28

PZ

0,11

7

7.47.10

III

-

30

SV

0,26

7

7.47.10

III

-

31

VZ

0,65

7

7.22.13

III

-

32

T

0,17

2

7.22.13

III

-

33

SV

5,60

2

7.22.13

III

-

34 P2

D SB -

0,10 0,71 40,14

2 7 -

7.47.10 7.22.13 -

II III -

0,10 6,33

Návrh, přestavby

Tab.4 Předpokládané odnětí půdy ze ZPF – územní rezervy Katastrální území Prţno

Plocha číslo R1

Funkční členění SB

Odnětí zemědělské půdy v ha 3,80

Vysvětlivky k tabulkám: 2 = orná půda 5 = zahrady 7 = trvalé travní porosty

42

Kultura Kód BPEJ 2

7.22.13

Třída ochrany III

Investiční zásahy do půdy v ha -

B SB R OV PV PZ SV VZ D T

= = = = = = = = = =

plochy bydlení plochy smíšené obytné plochy rekreace plochy občanského vybavení plochy veřejných prostranství plochy veřejných prostranství - zeleně plochy smíšené výrobní plochy zemědělské výroby plochy dopravní infrastruktury plochy technické infrastruktury

43

II.2.GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ________________________________________________________________________________ Grafická část odůvodnění územního plánu je zhotovena v souladu s přílohou přílohou č.7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. a obsahuje: a) Koordinační výkres 1:5 000, který zahrnuje navrţené řešení, neměněný současný stav a důleţitá omezení v území, zejména limity vyuţití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí a z řešení územního plánu. b) Výkres širších vztahů 1:50 000 dokumentuje vazby na území sousedních obcí. Podkladem je hlavní výkres z ÚPN VÚC Beskydy včetně změn. c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5 000 graficky znázorňuje druh a kvalitu pozemků, které budou realizací návrhů územního plánu odňaty z půdního fondu.

44