Seznam otázek II.
Seznam otázek I.
1. LFA – co to je, proč a oblasti, zemědělské oblasti, podle čeho jsou vyhrazeny, hlavní oblasti. 2. Agroekosystém – vyjmenuj abiotické složky ( neživé – slunce, voda,..) a co to je. 3. Dusík – hnojení dusíkem a všechno o tom, jak ho rostliny přijímají, hlavní dusíkatý hnojiva, co pro rostliny znamená. 4. Podmítka – co to je, ve kterém vegetativním období se provádí, jakými technickými stroji se provádí. 5. Minerální hnojiva. 6. Etologie, welfare. 7. Precizní zemědělství – co to je a jakou techniku používáš. 8. Dodatková energie. 9. Plemeno + plemena krav, ovcí, prasat, koz, charakterisktika a znaky + druhy krav, prasat a koz. 10. Orba - způsob orby, nářadí. 11. Meziplodiny - jejich význam 12. Konvenční, integrované, ekologické (organické) zemědělství - popsat a napsat hlavní rozdíly. 13. Energie ekosystému a agroekosystému – dodatková energie. 14. Vápník - v rostlinách, v půdě, v jakých je hnojivech a jak se zpracovává do půdy. 15. Půdoochranné způsoby zpracování půdy- nářadí a v jakých oblastech. 16. Zornění. 17. Porovnat zemědělskou výrobu v ČR s EU 18. ZVO - zemědělské výrobní oblasti. 19. Integrovaná ochrana rostlin. 20. Domestikace. 21. Genové zdroje zvířat a jak se zachovávají. 22. Předseťové zpracování půdy, jaké operace se používají, k čemu je dobré? 23. Minerální hnojiva, jak se dělí, zástupce každé skupiny. 24. Šlechtění - co to je selekce, druhy, způsoby a rozdělení selekce. Co to je plemenitba, rozdělení, druhy, význam. 25. Osevní postup - co to je, jak se projevuje pudni unava. 26. LPIS - co to je, a jake jsou v ČR 27. Druh a plenemo zvířat. 28. Výživa rostlin-koloběh živin, rozdělení živin, význam. 29. Domestikace, fylogeneze. 30. GMO plodiny.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25.
-1-
Plevele - rozmnožování, dělení a příklad Ph v půdě - všechno co víš Meziplodiny – k čemu jsou, proč se využívají, jaké druhy známe, zastoupení v OP Minimalizace zpracování půdy LPIS Předseťová příprava půdy Integrované zemědělství (integrovaná ochrana rostlin) Precizní zemědělství Agroekosystémy - abiotické sloožky, dodatková energie Dusík Srovnání zemědělství ČR a EU Ekologické (biozemědělství nebo organické) – přátelské k prostředí Pesticidy, herbicidy Organická hnojiva – význam, dělení, humus Minerální hnojiva – druhy, příklady, význam, stanovení dávky, termín aplikace Osevní postupy Živiny (mikro a makroprvky) Škůdci Plodnost zemědělských zvířat Domestikace: význam a co to je Geneticky modifikovaný organismus Genové zdroje Složení půdy Monokultury LFA
1) LFA – co to je, proč a oblasti, zemědělské oblasti, podle čeho jsou vyhrazeny, hlavní oblasti. LFA = méně příznivé oblasti (less favoured areas). - Legislativní podpora EU; - Podpora zachování venkovské krajiny; Méně příznivé oblasti: - Horké oblasti typu „H“; - Ostatní méně příznivé oblasti typu „O“; - Oblasti se specifickými omezeními typu „S“; - Oblasti s environmentálními omezeními typu „E“; Význam LFA: - Vymezení oblastí s méně výhodnými podmínkami; - Klasifikace území v souladu s evropskými pravidly; - Dotační podpora; - Náhrada hospodářské újmy; > „protože jde o peníze, je vše striktně vymezené“; nařízení vlády č. 505/2000Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny,programy pomocí k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzován, ve znění nařízení vlády č. 500/2001 Sb. > Vymezení LFA: > Horské oblasti (H): >> horské oblasti 1.typu (nad 600 m); >> horské oblastí 2.typu (500-600 m, svažitost 7°); > Ostatní méně příznivé oblasti (O); >> nízká výnosnost, sklon svahu; >> ostatní méně příznivé oblasti 1(-5).typu; > Oblasti se specifickými omezeními (S): >> 1.typu – poddolování; >> 2.typu – 22 dnů sucha ve vegetačním období; > Oblasti s ekologickými omezeními (E); >> E1 – E3 (zóny CHKO a NP); > nezařazené oblasti (N); > podle mapy jsou 2/3 ČR označeny jako méně příznivé a horší oblasti; > existuje Návrh LFA pro HRDP – rozvojový plán pro venkov; vytvoření programu pro jejich osídlení; > Oblasti – dotace: maximální sazba cca 3000 Kč/ha až po minimum 666 Kč/ha; > z toho se odráží průměrná cena zemědělské půdy (úřední) – od špatné (0,5 Kč/ha) až po nejlepší (13,50 Kč/ha) (oproti EU je naše cena nízká); > Oceňování zemědělské půdy: > BPEJ – bonitované půdně-ekologické jednotky; Vyhláška MZE ČR 327/1998 Sb.: > 1.číslice (KR – klimatický region); > 2. a 3.číslice (HPJ – hlavní půdní jednotka); > 4.číslice (svažitost a expozice); > 5.číslice (skeletovitost a hloubka půdy); Zmapování půd – jedni z lepších v Evropě.
2) Agroekosystém – vyjmenuj abiotické složky ( neživé – slunce, voda,..) a co to je. Agroekosystém – specifický typ ekosystému (uměle vytvořený člověkem) je tvořen komplexem zemědělských pozemků (včetně půdy dočasně ponechané ladem), kulturními i přirozenými rostlinami, dobytkem a lidským sídlištěm se všemi zařízeními. Abiotické (neživé) – prostředí. Biotické (živé) – produkční organismy, asociované organismy, člověk. 3) Dusík – hnojení dusíkem a všechno o tom, jak ho rostliny přijímají, hlavní dusíkatý hnojiva, co pro rostliny znamená. - Dusík (N – lat. nitrogenium). Makroprvek (1,5%). - Amoniak (NH3), dusičnan amonný (NH4NO3), močovina ((NH2)2CO). - Dusíkové hnojení se řadí mezi minerální hnojiva jednosložková. - Hnojení dusíkem je ze všech živin nejvíce ovlivňuje tvorbu výnosu. - Musí být správně aplikován (vhodný termín, dávka, forma). - Rostliny dusík nevylučují a plně ho využívají k růstu. Rostliny, které byly hnojeny dusíkatými hnojivy, poznáme podle velkého vzrůstu, velkých listů, ale takovéto rostliny se lehce ve větru lámou a jsou málo celkově odolné. - Rostlina přijímá dusík převážně v těchto dvou formách NO3, NH4. 4) Podmítka – co to je, ve kterém vegetativním období se provádí, jakými technickými stroji se provádí. - mělké zpracování půdy (8 – 12 cm) v letním období po obilninách, luskovinách, řepce, apod. - hospodaření s půdní vláhou, zapravení hnojiv, urovnání pozemku, zapravení posklizňový zbytků, zlepšení fyzikálního stavu půdy, regulace zaplevelení; - nářadí: podmítací pluhy, talířové podmítače, radličkové podmítače, rotační kypřiče; > Hospodaření s půdní vláhou: >> přerušení kapilarity v povrchové vrstvě; >> uchování vody v půdním profilu; > Regulace zaplevelení: >> sklizňové ztráty předplodin; >> jednoleté a víceleté plevele (půdní zásoba plevelů vynesení napovrch a pak je zničíme); > Zlepšení fyzikální stavu půdy: >> prokypření povrchové vrstvy půdy; > Zapravení posklizňových zbytků: >> strniště, rozřezaná sláma; >> vegetující plevele; > Urovnání pozemku: >> po přejezdech mechanizace; >> před dalšími operacemi; 5) Minerální hnojiva. - Močovina, superfosfát (Ca3(PO4)2 + 2H2SO4 → Ca(H2PO4)2 + 2CaSO4). - Minerální hnojiva se dělí na jednosložková a vícesložková. - Doplňují živiny, vyrovnávají ztrátu živin a dodávají živiny podle potřeby rostlin. - Jsou to rozpustná hnojiva.
-2-
6) Etologie, welfare. Etologie = nauka o chování zvířat v daném prostředí. Chování živočichů: Základní rozdělení: > vrozené – existuje hned po narození a je řízeno instinktem (stěhování ptáků, reflexy) > získané – řízeno učením a zkušenostmi získanými během života jedince (zlepšení techniky lovu) Jiné dělení: > chování obranné: útěk, obrana; > chování rozmnožovací: námluvy, zásnubní lety; > chování komfortní: souvisí s péčí – hygiena, koupání; Welfare = životní pohoda (kvalita života) zvířat. - 5 svobod: > Svoboda od hladu a žízně: nerušeným přístupem k čerstvé vodě a krmivu zaručujícímu plné zdraví a tělesnou zdatnost; > Svoboda od nepohodlí: poskytnutím odpovídajícího prostředí včetně úkrytu a pohodlného místa k odpočinku; > Svoboda od bolesti, zranění a onemocnění: prevencí anebo rychlou diagnózou a léčením; > Svoboda od strachu a stresu: zajištěním takového prostředí a zacházení, které vylučují psychické strádání; > Svoboda projevit přirozené chování: poskytnutím dostatečného prostoru, vhodného prostředí a společnosti zvířat téhož druhu; Vztah lidí ke zvířatům – handling. 7) Precizní zemědělství – co to je a jakou techniku používáš. Precizní zemědělství se řídí zásadou "provést pěstební zásah v pravý čas na správném místě a se správnou intenzitou". > způsob aplikace hnojiv; > využívání GPS a GIS (senzory, monitory); > zkoumání půdy a přizpůsobení se tomu, co dané místo potřebuje; > ekologicky šetrný postup; 8) Dodatková energie. - Forma energie, kterou udržuje ekosystémy=dodatková energie. - Dodatková energie - např. lidská práce, práce hospodářských zvířat, průmyslová hnojiva, pesticidy, stroje, pohonné hmoty, šlechtitelství a zemědělský výzkum. 9) Plemeno + plemena krav, ovcí, prasat, koz, charakterisktika a znaky + druhy krav, prasat a koz. - Skot: Mléčná (holštýnko-fríský, Jerseyský, Red holštýn), Masná (Galloway, Skotský národní skot, Gascone), Kombinovaná (ČESTR, Česká červinka) - Ovce: Dojná (Východofrýská, Awassi), Masná (Charollais, Suffolk, Oxford down); Plodná (Olkuská, Romanovská), Kombinovaná (Cigája, Valaška, Sumavka, Vřesová)
- Kozy: Dojná (bílá krátkosrstá, hnědá krátkosrstá); Masná, Srstnatá (kašmírová, angorská); Kombinovaná; - Prasata: Masná (Landrace, Duroc, Pietrain); Sádelná, Kombinovaná (Bílé ušlechtilé, Přeštické černostrakaté); 10) Orba - způsob orby, nářadí. Orba = způsob úpravy zemědělské půdy. > od 18 – 30 cm > odřezávání, obracení (zaklápění), drobení půdy > z fyzikálního principu – působení trojstranného klínu > odhrnovačky – válcové, kulturní (nejčastější), pološroubová, šroubová > typ odhrnovaček určuje mezi drobením a obracením půdy > orební poměr – K=b/h; mezní hodnota je 1,27; hloubka orby by měla být 1,27krát a menší než je hloubka odhrnovaček Orební odpor P: > odpor, který klade půda pronikajícímu plužnímu tělesu při odříznutí, vyzdvižení, drobení a obracení plástu zeminy na příčném řezu > z cca 30% hraje konstrukce pluhu, cca 10% hraje vliv hloubka orby, zbytek je půda, koeficient tvaru odhrnovačky, rychlost orby apod. Rozdělení orby: >> dle termínu provedení >>> podzimní (následný mráz půdu rozdrobí), zimní, jarní, letní >> dle pohybu do pozemku >>> záhonová, do roviny, do kola >> dle účelu: >>> zaorávka hnojení, slámy, víceletých pícnin Typy pluhů: >> jednostranné (klasické, záhonové pluhy) – jen v jednom směru – pro záhonovou orbu, je to komplikovanější, musí se pozemek rozdělit na více parcel (do skladu a rozoru) – je ekonomicky méně náročný, vyšší výkonnost >> vícestranné – orba do roviny, pluh se na konci otočí; je ekonomicky náročnější, menší záběr, převažují v praxi >> výkyvné pluhy – radlice se vychylují na pluhu, nejsou dobré v zaklápění Ekonomická náročnost orby: > hod. výkonnost – 0,5 – 2 ha/hod > spotřeba nafty – 12 – 25 l/ha > náklady 1000 – 1600 Kč/ha >>> tj. to, co se dělá po sklizení předešlé plodiny
-3-
11) Meziplodiny - jejich význam Význam meziplodiny: omezení půdní eroze, zlepšení fyzikálních vlastností půdy, snížení výskytu plevelů, lze využít ke krmení hospodářských zvířat, zelené hnojení, zdroj pylu a nektaru. Meziplodiny: >pěstují se ve volném období Dle účelu pěstování: > na zelené hnojení (hořčice, svazenka, …) > krmné (krmná řepka a řepice, žito, kapusta, kříženci brukvovitých) > speciální účely (půdoochranné, proti plevelům) Dle zařazení během vegetační doby: > letní (časné a strniskové); většinou se zaorává pro zelené hnojení > ozimé; delší vegetační doba > podsevové; k půdoochranným účelům Plodiny víceleté: > jetel, vojtěška, kmín, léčivé rostliny Ozimy: > ozimá řepka, oz. obilniny, oz. mák, oz. zeleniny Jařiny: > s kratší vegetační dobou (obilniny, luskoviny) > s delší vegetační dobou (brambory, cukrovka) 12) Konvenční, integrované, ekologické (organické) zemědělství - popsat a napsat hlavní rozdíly. Konvenční – cíl je maximalizace. - využívání všech prostředků – hnojiva, minerální hnojiva, pesticidy, atd. - intenzivní chov zvířat - vysoká efektivita, vysoký kapitál, vysoký výnos Integrované – zohlednění ekonomických i ekologických hledisek. - cíl je trvalá udržitelnost zemědělského systému - využívání plodin a zvířat adaptovaných na dané prostředí - používání technologií šetrných k prostředí (agrochemikálie, mechanizace, hnojiva) Ekologické (biozemědělství nebo organické) – přátelské k prostředí. - vyloučení syntetických hnojiv a pesticidů; - šetrné; - prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce;
Fosforečnany vápenaté, např. CaHPO3, se používají jako průmyslová hnojiva, dodávající rostlinám jak fosfor, tak vápník. 15) Půdoochranné způsoby zpracování půdy- nářadí a v jakých oblastech. Význam: ochrana půdních vlastností před nepříznivými vlivy (eroze, utužení, zvýšený výpar, …) Postupy: setí do mulče – vysetí meziplodiny, vytvoří se určitý pokryv, v zimě zmrzne, je tam pokryv, nedojde k vypaření vody (ochrana eroze, tvorba půdní struktury, omezení výparů, potlačení plevelů); pásové zpracování půdy a setí výsev a Setí do nezpracované půdy: princip – často používané v oblastech s nedostatkem vláhy), výsev bez předseťové (často i základní) přípravy půdy Mělké zpracování půdy: vznik větších půdních agregátů zvýšení únosnosti za mokra (+) lepší infiltrace srážek (+) zvýšení objemové hmotnosti (-) zvýšená biologická aktivita na povrchu rychlejší mineralizace (+) aerační a humusotvorné činnosti žížal (+) hraboší a slimáci, patogenit (-) hromadění semen plevelů na povrchu (+) jednorázový vzcházení (+) silný tlak některých druhů (-) 16) Zornění. Orná půda ku celkové zemědělské půdě v daném místě. Procent zornění=vyjádření podílu výměry orné půdy z výměry půdy zemědělské na určitém území v procentech.
13) Energie ekosystému a agroekosystému – dodatková energie. Hmota – pro stavbu těla a růst, obíhá ekosystémy v cyklech => „biogeochemické cykly“. Energie – pro metabolismus, růst a vnější aktivity, ekosystémem pouze proteče => „tok energie“. Dodatková energie – energie vložená „navíc“ – lidská práce, stroje, práce zvířat, hnojení.
17) Porovnat zemědělskou výrobu v ČR s EU - ČR – je zde zaměstnáno kolem 2,3 % obyvatelstva, ročně ubývá kolem 4000 pracovníků; - horší ekonomický výsledek na ha ve srovnání s E15; - v HPD na ha druzí nejhorší; - pěstování pšenice je rentabilní ale vyspělé státy překračují CR od 3t/ha; - podpora na zemědělství činí 6000 kc, Rakousko 19500kc = nepoměr; - po vstupu do EU se situace lepší, ale pořád jsou podmínky hor;
14) Vápník - v rostlinách, v půdě, v jakých je hnojivech a jak se zpracovává do půdy. - Vápník (Ca – calcium) je makroprvek (0,5%). - Vápník napomáhá spolu s dusíkem růstu rostliny. - Je přijímán kořeny rostlin. - Vápnění – aplikace mletého vápence a páleného vápna. Zdroj vápníku pro hnojiva – vápenaté a hořečnatovápenaté horniny.
18) ZVO - zemědělské výrobní oblasti. Kukuřičná (kukuřično-řepařsko-obilnářský) – Jižní Morava. Řepařská (řepař.-obilnářský) – Polabí, Pohoří, Haná. Obilnářská (obiln.-krmivářský). Bramborářská (bramb.-obilnářský) – Pelhřimovsko, Havlíčkobrodsko, Svitavsko, Klatovsko. Pícnařská (pícnařský) – pohraniční podhorské oblasti.
-4-
• Kukuřičná – do 250 m n. m., prům. teplota 9 – 10ºC, srážky 500 – 600 mm, černozemě, nivní půdy na píscích, drnové půdy, zastoupení v ČR: 6,7%, plodiny: kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilná zelenina, pekařská pšenice, sladovnický ječmen, zornění nad 80%. • Řepařská – 250 – 350 m n. m., 8-9 ºC, 500-650 mm, černozemní a hnědozemní půdy na spraších a sprašových hlínách, nivní půdy na uloženinách, zastoupení v ČR: 24,3%, plodiny: cukrovka, kvalitní pšenice, kořenová zelenina, někde chmel, rané brambory, zornění nad 80%. • Obilnářská – 300 – 600 m n. m., 5 – 8,5 ºC, 550 – 700 mm, půdy různorodé od hnědozemí a ilimerizovaných půd až po glejové půdy, zastoupení v ČR: 40,5 %, pěstované plodiny: převažují obiloviny, řepka, technické plodiny, pěstování brambor a cukrovky je méně vhodné až nevhodné, zornění nad 60%. • Bramborářská – 400 – 600 m n. m., 5 - 8 ºC, 550 – 900 mm, převažující hnědé půdy, podzolové a kyselé, zastoupení v ČR: 18,5%, konzumní a průmyslové brambory, krmné obiloviny, nižší polohy řepka, vyšší len, zornění nad 60%. • Pícninářská – nad 600 m n. m., 5 - 6 ºC, nad 700 mm, hnědé půdy oglejené a glejové, svažité půdy na všech horninách, zastoupení v ČR: 10%, plodiny: zornění max. 50 %, převažují travní porosty. 19) Integrovaná ochrana rostlin. Integrated Pest Management (IPM) = integrovaná regulace škůdců. - soubor metod, které vedou k regulaci škodlivých činitelů (plevele, škůdci, choroby); - souhrn ekonomických, mechanických, biologických opatření pro dosažení optimálních výnosu (zisků), při co nejmenších nákladech, a při šetření půdy; 20) Domestikace. - Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů organismů v druhy vhodné k chovu; - proces osvojování zvířat člověkem; - Domestikace probíhá procesem, který v podstatě kopíruje přirozený výběr. - Za domestikovaný se považuje takový druh,který je za uvedených podmínek chován po dobu 30 let nebo po dobu 30 generací. - Známí domestikovaní živočichové: kočka domácí, kůň, pes, prase domácí, skot, osel domácí, králík divoký. 21) Genové zdroje zvířat a jak se zachovávají. - Rezerva genů pro budoucí využití, kulturní památka. - Uchování: živá zvířata nebo ve formě vajíček a embrií. 22) Předseťové zpracování půdy, jaké operace se používají, k čemu je dobré? Podmítka > orba > smykování > kypření > vláčení > válení. (Soil tillage, Bodenbearbeitung, обработка почвы); „Zpracování půdy stojí zemědělce až třetinu nákladů“ Význam zpracování půdy: Úprava pozemku po sklizni předplodiny • urovnání pozemku • zapravení posklizňových zbytků a hnojiv Úprava fyzikálních vlastností půdy • půdní struktura
• • •
objemová hmotnost půdy pórovitost obsah vody a vzduchu Regulace škodlivých organismů • přímá – např. plevele • nepřímá – znepříjemňujeme jim „život“ Systémy zpracování půdy (ve vztahu k založení porostu): Základní zpracování: PODMÍTKA: >mělké zpracování do 8-12 cm v letním období po obilninách, luskovinách, řepce apod. • Hospodaření s půdní vláhou: o přerušení kapilarity v povrchové vrstvě o uchování vody v půdním profilu o Regulace zaplevelení: sklizňové ztráty předplodin jednoleté a víceleté plevele (půdní zásoba plevelů è vynesení napovrch a pak je zničíme) Zlepšení fyzikální stavu půdy: prokypření povrchové vrstvy půdy Zapravení posklizňových zbytků: strniště, rozřezaná sláma vegetující plevele Urovnání pozemku: po přejezdech mechanizace před dalšími operacemi Mechanizace: podmítací pluhy (radličně podmítače) (pozn.: směrem dolů roste výkonnost) talířové podmítače podmítací kypřiče –kombinované radličkové podmítače kypřiče s aktivními pracovními orgány Ekonomická náročnost podmítky: hodinová výkonnost 2-4 ha/od spotřeba nafty 5-8 l/ha náklady 350 – 600 Kč/ha ORBA: > od 18 – 30 cm > odřezávání, obracení (zaklápění), drobení půdy > z fyzikálního principu – působení trojstranného klínu > odhrnovačky – válcové, kulturní (nejčastější), pološroubová, šroubová > typ odhrnovaček určuje mezi drobením a obracením půdy > orební poměr – K=b/h; mezní hodnota je 1,27; hloubka orby by měla být 1,27krát a menší než je hloubka odhrnovaček
-5-
•
orební odpor P: o odpor, který klade půda pronikajícímu plužnímu tělesu při odříznutí, vyzdvižení, drobení a obracení plástu zeminy na příčném řezu o z cca 30% hraje konstrukce pluhu, cca 10% hraje vliv hloubka orby, zbytek je půda, koeficient tvaru odhrnovačky, rychlost orby apod. o rozdělení orby: dle termínu provedení podzimní (následný mráz půdu rozdrobí), zimní, jarní, letní dle pohybu do pozemku záhonová, do roviny, do kola dle účelu: zaorávka hnojení, slámy, víceletých pícnin typy pluhů: jednostranné (klasické, záhonové pluhy) – jen v jednom směru – pro záhonovou orbu, je to komplikovanější, musí se pozemek rozdělit na více parcel (do skladu a rozoru) – je ekonomicky méně náročný, vyšší výkonnost vícestranné – orba do roviny, pluh se na konci otočí; je ekonomicky náročnější, menší záběr, převažují v praxi výkyvné pluhy – radlice se vychylují na pluhu, nejsou dobré v zaklápění ekonomická náročnost orby hod. výkonnost – 0,5 – 2 ha/hod spotřeba nafty – 12 – 25 l/ha náklady 1000 – 1600 Kč/ha tj. to, co se dělá po sklizení předešlé plodiny Předseťové zpracování: Význam předseťové přípravy půdy: • hrubá úprava povrchu pozemku – smykování, vláčení, válení • vytvoření seťového lůžka – vláčení, kypření, válení (tj. uložení osiva) SMYKOVÁNÍ: • význam: o urovnání hrubé brázdy o rozdrcení (zatlačení) hrud o zlepšení tepelných a vlhkostních poměrů v půdě o hubení plevelů o nářadí: jednoduché smyky (trámcový okovaný, ocelový ozubený – Hroudův) kombinované smyky – smykostroje (smyk + brány) smyky jako součást kombinátorů použití:
energeticky náročné porušování půdní struktury, utužení půdy často od toho firmy upouštějí z důvodů ekonomické/energetické náročnosti VLÁČENÍ: • význam:
o o o o o o
urovnání povrchu pozemku prokypření půdy do 6 – 8 cm, rozdrcení hrud omezení výparu, zlepšení tepelných poměrů zapravení hnojiv a pesticidů hubení plevelů nářadí – brány: dle konstrukce (hřebové – lehké, střední a těžké, radličkové, hvězdnicové, talířové) dle pohonu (pasivní, aktivní – vibrační, rotační použití zpravidla v kombinaci s jiným nářadím (smyky aj.) využívané v přípravě pro téměř všechny
KYPŘENÍ: • význam:
o o o o o o
prokypření půdy do 6 – 15 cm, drcení hrud zlepšení tepelných poměrů zapravení hnojiv a pesticidů zapravení organické hmoty hubení plevelů nářadí – kypřiče: radličky (dlátové, šípové, srdcové kombinované) slupice (pevné, pružné, odpružené) pohon (pasivní, aktivní – vertikální, horizontální)¨ použití: pro hlouběji seté (sázené) plodiny v těžších půdách v kombinaci s dalším nářadím (kombinátory)
VÁLENÍ:
-6-
•
•
kombinátory o s pasivními pracovními orgány lehké (kypřič + prutové válce, kypřič + brány) těžké – kompaktory (smyk + kypřič + válce prutové nebo Gross-kill) s aktivními pracovními orgány rotační kypřič + utužovací válec secí kombinace o význam současné provedení více operací méně přejezdů
25) Osevní postup - co to je, jak se projevuje pudni unava. Osevní postup=systém střídání plodin na jednotlivých honech (polích) s cílem maximalizace výnosů a zvýšení kvality produkce, dále zachování půdní úrodnosti a omezení negativního vlivu „polaření“ na životním prostředí. Dodržováním zásad racionálního střídání plodin se daří: - Snižovat výskyt plevelů, chorob a škůdců. - Pomocí předplodiny vytvářet optimální podmínky pro plodinu následnou, což se projeví pozitivně na výnosu a kvalitě pěstovaných plodin. Vyrovnaná struktura plodin a jejich vhodné rozmístění v osevním postupu, ovlivńuje příznivě úrodnost půdy a její jednotlivé fyzikální, chemické i biologické vlastnosti. Půdní únava, pedologie=snížení úrodnosti půdy způsobené víceletým pěstováním některých plodin na stejném pozemku. Vyvolána řadou faktorů, např. jednostranným vyčerpáním snadno dostupných forem rostlinných živin, nahromaděním toxických kořenových výměšků a patogenní mikroflóry. Půdní únava může zcela znemožnit pěstování některých plodin na daném pozemku; lze jí zabránit zejména vhodným střídáním pěstovaných plodin.
úspora času, PHM konstrukce s aktivními či pasivními pracovními orgány využití zakládání porostů obiloviny, luskovin
23) Minerální hnojiva, jak se dělí, zástupce každé skupiny. > produkty chemického, báňského, stavebního, hutního průmyslu; > s vysokým obsahem živin (koncentrovaná hnojiva) ; upravený poměr živin > Jednosložková – dusíkatá(Amoniak NH3),(Močovina (NH2)2CO),(Dusičnan amonný NH4NO3); fosforečná(Fosforečnany amonné (NH4)2HPO4 a NH4H2PO4), draselná(Síran draselný K2SO4); > Vícesložková (NPK hnojiva): >> smíšená; >> kombinovaná; - dusík se přeměňuje na plynné složky a ztrácí se do atmosféry; - musíme doplnit minerální hnojivy>živiny zpět do půdy; Jednosložkové – dusíkaté, fosforečná, draselná, vápenatá, hořečnatá. Vícesložkové – obsahují více než jednu hlavní živinu. 24) Šlechtění - co to je selekce, druhy, způsoby a rozdělení selekce. Co to je plemenitba, rozdělení, druhy, význam. > Šlechtění je metoda zvyšování kvality potomstva dlouhodobým cílevědomým výběrem rodičů s požadovanými znaky. > Šlechtění se využívá u živočichů, rostlin i dalších skupin organismů. > Šlechtí se organismy užitkové, především zemědělské plodiny a zvířata, tak i organismy pěstované či chované pro potěšení, například některé okrasné květiny či domácí mazlíčci. > Výsledkem šlechtění může být zlepšení vlastností stávající odrůdy či plemene nebo vytvoření odrůdy či plemene nového. Přirozený výběr (selekce)=proces, který dle nějakých kritérií vybírá z různorodé skupiny jedinců ty, které potlačuje, nebo naopak zvýhodňuje. V biologických systémech je spolu s proměnlivostí organismů hnacím motorem evoluce. Selekce: > Tvrdá(pracuje s absolutními požadavky. Má vymezený určitý interval vyžadované vlastnosti a slepě likviduje všechny jedince, kteří se do něj nevejdou) a měkká(Měkká selekce nemá žádné absolutní požadavky na jedince a provádí selekci jeho srovnáním s konkurenty, kteří jsou k dispozici); > Přirozená(je slepý přírodní proces (nezamýšlený a bez cíle)) a umělá(je vyvolávána člověkem s určitým záměrem); > Ekologická(selektuje jedince na základě jeho životaschopnosti) a pohlavní(selektuje na základě jeho schopnosti se rozmnožovat) > Stabilizující(odstraňuje extrémy), směrovaná(odbourává jedince pouze na jednom konci škály (buďto jenom příliš malé, nebo jenom příliš velké)) a disruptivní(zvýhodňuje extrémy a potlačuje průměrné typy); > Zvláštní případy selekce > Selekce proti hybridům(znevýhodňuje a potlačuje nevýhodné křížence mezi druhy či poddruhy);
26) LPIS - co to je, a jake jsou v ČR. Land-parcel identification system (LPIS)=Systém evidence půdy. Jednotka LPIS - půdní blok. LPIS je založen na uživatelských vztazích. LPIS je postaven na jedinečné centrální databázi. Základní evidenční jednotkou LPIS je farmářský blok, který představuje souvislou plochu zemědělské půdy s jednou kulturou užívanou jedním farmářem. Aktualizace databáze probíhá on-line reálném čase prostřednictvím VPN z 63 reg. pracovišť MZe - za správnost dat ručí Ministerstvo zemědělství. V 1 časový okamžik může k 1 území existovat pouze 1 účinná verze dat. Klasifikace bloků vůči geografickým datovým vrstvám musí probíhat automaticky ihned po schválení nové verze bez ručních zásahů. Ke každému bloku je nutné zaznamenávat historii změn - kdykoliv v budoucnosti je nutné rychle vyvolat stav databáze v kterýkoliv den minulosti. Bez vědomí farmáře není možné změnit data o jím užívaných blocích. 27) Druh a plenemo zvířat. Druh: - nejvyšší taxonomická jednotka zootechniky - skupina zvířat, která má - shodné znaky a vlastnosti - normální plodnost - fyziologickou izolaci – nekřižitelnost s jinými druhy (nebo neplodnost) (kříženci jako mezek a nebo mula jsou většinou neplodní) Plemeno: - základní taxonomická jednotka zootechniky - uměle vytvořené člověkem - skupina zvířat stejného druhu a původu, která se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a vlastnosti, které přenáší na své potomstvo
-7-
Vznik plemen: - přírodní podmínky, ale zejména člověk - činitelé přírodní – primitivní a krajový plemena - činitelé společenští a ekonomičtí – plemena kulturní - 17—18. St.: známa 2-4 plemena - 19.st.: jen v Evropě vyšlechtěno: 30 plemen ovcí, 21 plemen skotu, 14 prasat,6 koní - 20.st.: tvorba plemen během 15-20 let na objednávku 28) Výživa rostlin-koloběh živin, rozdělení živin, význam. > výživa r. se zabývá: studiem chemismu půdy; požadavky kulturních r. na živiny (množství, forma, poměr); podmínkami pro příjem živin rostlinami; hnojivy (složení a vlastnosti, princip výroby); > hnojiva = jsou látky, které po přidání do živného prostředí rostlin zvyšují výnos a kvalitu produkce a podílejí se na udržení půdní úrodnosti; > hnojení = je aplikace hnojiva do živného prostředí (volba dávky, formy doby a způsobu aplikace, manipulace s hnojivy a ekonomické aspekty hnojení); >zákon minima: nejvyšší možný výnos; skutečný výnos; živina která je v minimu určuje skutečný výnos; > Agrochemický trojúhelník: nauka o rostl. živinách přeměnách formách v nichž vstupuje do rostli <Životní Prostředí> Rostlina <> Hnojivo <> Půda - vliv faktorů: > klimatické podmínky (neměnné); > půdní podmínky (můžeme ovlivnit); > agrotechnika ošetřování r. , ochrana r., šlechtení r., výživa r – můžeme ovlivnit; > 1950 – herbicidy (nárůst výnosu); Zákonitosti ve výživě rostlin: - zákon. fyziologických vztahů: > výnos rostliny je závislý na všech vegetačních faktorech > každý z nich je naprosto nezbytná > jejich stupňování má za následek přírůstek výnosu > přírůstek výnosu je nejvyšší u faktoru nejvíce vzdáleného od optima - faktory růstu: > hmotné - voda, skála v půdě > energetické – světlo > biologické – reprodukční, genetické > prostorové – hustota rostlin složení živin > časové – plocha stanoviště, délka dne, vegetace > fyzické – teplota, tlak - Liebig – vztah mezi výnosem a dávkami živin - Mitscherlich – zákon ubývajících přírůstků výnosu
Rostlinné živiny, složení rostlin: - definice prvku jako živiny – kritéria: > pokud je nedostatek prvků znemožní rostlinám dokončit vývojový cyklus > prvek se přímo účastní fyziologických procesů v rostlině nebo jako regulátor enzymového systému > pokud je nedostatek živiny je specifický pro sledovaný prvekRozdělení živin a průměrné zastoupení v rostlinách v %: Základní biogenní prvky C 45% H 6% O 45% Makroprvky N 1,5% Ca 0,5% P 0,2% Mg 0,2% K 1,0% S 0,3% Mikroprvky B 0,002% Zn 0,002% Fe 0,0001% Cu 0,0006% Mn 0,005% Mo 0,00001% Prvky postradatelné Si, Cl, Al, Na 29) Domestikace, fylogeneze. Domestikace: - začátek v období mezolitu (15 000 – 5 000 let BC); - spojena se vznikem zemědělství (mladší doba kamenná); - nezávislá domestikace – jeden druh vícekrát na různých místech; - jen asi 50 druhů; - nevratný proces; - rozdíl mezi domestikovaným a ochočeným zvířetem - ochočení je vratný proces, jeden ze stupňů domestikace; - období kočovné (ovce, pes), zemědělské (tur, prase), novodobá (králík, kočka, slon); - zdroj: potravy, surovin energie (tažná zvěř); - ostatní využití: kulturní zvíře, společník, sport; - domestikační centra: Asie (pes, ovce, kůň, skot), Evropa (pes, ovce, koza, kachna…), Afrika (osel, perlička, včela), Ametika (lama, krocan, morče); Předpoklady domestikace: - sociální vztahy – mezi zvířaty a lidmy, (solitérská zvířata – jsou těžko domestikovat); (silný stádový či smečkový pud); - široké potravní spektrum (potravní specialista – koala – eukalyptus); - „klidné“ chování; - povolnost, ochota podřídit se; - absence výrazné teritoriality; - snadné rozmnožování; - rychlý růst; - odolnost; - schopnost žít v zajetí a uzavřeném prostoru; Domestikační změny: a) morfologické - změna velikosti těla (nanismus, gigantismus); - změna velikosti orgánů ( zmenšení srdce u prasete 0,29% proti 0,63% u divočáka); - změna stavby těla (lebka, krácení končetin); - zvýšení podílu a kvality využitelných částí;
-8-
- změna zbarvení – nové typy; - změna pokryvu těla – aforismus, sexismus; - změny kůže – řasy, laloky, uši; b) fyziologické - rozmnožování; c) behaviorální a etologické - hypersexualita; - zhoršení smyslových vlastností; - ztráta migračního pudu; - změna prostředí a sociální struktury; - redukce stresové odpovědi na člověka; Fylogeneze (z řec. fylé = kmen a genesis = zrození, původ) nebo také fylogenetický vývoj znamená vývoj druhů organismů. Fylogeneze je historický proces, který většinou nelze přímo pozorovat, ale musí se rekonstruovat na základě evoluční teorie. Protějškem fylogeneze je ontogeneze (morfogeneze), pravidelný vývoj jedince k dospělosti. Věda zkoumající fylogenezi se nazývá fylogenetika. Grafickým znázorněním vzájemných vztahů mezi skupinami organismů jsou fylogenetické stromy. 30) GMO plodiny. Geneticky modifikované (GM, transgenní, biotechnologické) plodiny jsou takové rostliny, u kterých byl změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových technologií. Jedná se o moderní šlechtitelské metody (genové inženýrství) z oblasti biotechnologií, které používají v přírodě probíhající procesy. Nejde tedy o tvorbu a vnášení uměle vytvořených genů. GM plodiny se vyznačují různými specifickými vlastnostmi, mezi které patří zejména odolnost vůči škodlivým činitelům – škůdcům, chorobám, chladu, suchu apod., anebo tolerance vůči postřiku neselektivním herbicidem, který ničí všechny ostatní, nežádoucí rostliny (plevele).
1. Plevele - rozmnožování, dělení a příklad, Plevel - každá rostlina, která se vyskytuje v kulturním porostu proti vůli pěstitele Rozmnožování plevelů – Plevele májí své způsoby, jak se dokáží bránit proti vyhubení. Dokáží bezpečně zajistit vznik nových jedinců, kteří jsou schopni mnohonásobně nahradit původní generaci. Generativně (semena a plody)pokud se plevel rozmnožuje semeny, jde o pohlavní rozmnožování Vegetativně (kořeny, stonky) + generativně. Rozmnožování vegetativní se nazývá nepohlavní. Existuje spousty možností nepohlavního rozmnožování. Množení pupeny vyrůstající z kořenů rostliny, množení nadzemními výhonky vyrůstající z půdy, rozmnožování podzemními oddenky. Škodlivost plevelů Plevele odebírají pěstovaným plodinám vodu, vzduch a živiny, zastiňují rostliny, tím snížení kvality produkce rostlin, podporují výskyt škůdců a chorob, některé plevele můžou být jedovaté, příměs ve sklizeném produktu může u produktu snížit kvalitu, nebo jej zcela znehodnotit Užitečnost plevelů Plevely mohou být také užitečné. Tvoří půdní pokryv, podílí se na koloběhu organické hmoty a živin, tvoří pastvu pro včely, poskytují dostateční útočiště predátorům škůdcům a mikroorganismů Dělení plevelů • Podle botanického zařazení - jednoděložné (trávovité) či dvouděložné (širokolisté) • Podle vytrvalosti - jednoleté plevele, dvouleté, vytrvalé plevele (pýr plazivý) • Podle způsobu rozmnožování – generativně, vegetativně • Podle původu • Podle strategie na stanovišti • Podle komplexu biologických vlastností 2. Ph v půdě - všechno co víš, Hodnota pH vyjadřuje chemickou reakci půdy v jaké míře je kyselá, zásaditá či neutrální. Vypovídá o tom, kolik vápníků obvykle ve formě uhličitanu vápenatého se nachází v půdě. Je to jedna z hlavních a nejdůležitějších vlastností při rozboru půdy. Půda pod 5,5 ph je kyselá, 6,6 – 7,2 je pH půdy neutrální a 7, 3 je považována půda za zásaditou, alkalickou. Většinou se pH půd pohybuje v rozmezí pH půd (4,5-8,0). Vliv pH půdy má na sorpci rostlinných živin rozpustnost sloušenin – přístupnost živin pro rostliny činnost a složení mikroorganismů v půdě (mineralizace) struktura půdy (vododržnost, aerace, evaporace – odpařování vody)
-9-
Příprava půdy před setí musí splňovat tyto požadavky: Půda musí být urovnaná Musí být vytvořena dobrý izolační vrstva, pro udržení půdní teploty Půda musí být upravená tak aby byla vytvořena dobrá struktura půdy a vedlo to k rychlému vyklíčení osiva a sadby Půda musí být dobře odplevelená
3. Meziplodiny – k čemu jsou, proč se využívají, jaké druhy známe, zastoupení v OP - pěstovány v meziporostním období - omezují ztráty živin z půdy vyplavováním - omezují škodlivé účinky vodní eroze - snižují zaplevelenost půdy Dle účelu pěstování: > na zelené hnojení (hořčice, svazenka, …) > krmné (krmná řepka a řepice, žito, kapusta, kříženci brukvovitých) > speciální účely (půdoochranné, proti plevelům) - meziplodiny ozimé: (řepka ozimá, řepice ozimá, žito ozimé, pšenice ozimá) - sejí se koncem léta, nenáročné na předplodinu, požadují pouze včasný výsev, výnosy jsou poměrně jisté - na jaře poskytují první zelenou píci v roce
Tradiční příprava před setím: podmítka, orba, smykování, vláčení, válení, kypření 7. Integrované zemědělství (integrovaná ochrana rostlin) Je zohledněné z ekonomických a ekologických hledisek cíl je trvalá udržitelnost zemědělského systému využívání plodin a zvířat adaptovaných na dané prostředí používání technologií šetrných k prostředí (agrochemikálie, mechanizace, hnojiva)
- meziplodiny letní: (po raných bramborách, rané zelenině, řepce, oz. a jar. luskovinoobilných směskách na zel.) - vysévány po sklizni hlavní plodiny v létě - sklízeny na zeleno nebo zaorávány na zelené hnojení ještě v podzimu téhož roku - strniskové letní meziplodiny: sejí se po později sklizených plodinách, zejména obilninách
Integrovaná ochrana rostlin proti škůdcům v současné době velice důležitá. V minulé době byly chemické prostředky velmi často používány bez uvážení snaha zapojit všechny možné postupy ochrany, co nejméně poškozovat životní prostředí a minimalizovat náklady zapojení co největšího množství postupů regulace škodlivin, vynaložení co nejmenšího úsilí, nákladů a vytvoření co nejlepších výsledků, ochrana půdy, spodních vod, živočichů, spotřebitelů, omezení vstupů do pole v rámci integrované ochrany se využívá různých metod ochrany rostlin nejlépe vzájemné kombinaci cílem není úplně vyhubit škodlivé organismy, ale snížit jejich výskyt pod ekonomický práh škodlivosti.
- podsevové meziplodiny: (trávy a jeteloviny) - podsévají se na jaře do krycí plodiny - sklízejí se nebo spásají, zaorávají ještě na podzim téhož kalendářního roku - krycími plodinami jsou zpravidla obiloviny 4. Minimalizace zpracování půdy Pokud má celá orná plocha předpoklady tj. dobrý fyzický stav půdy, činná ornice s živinami, minimum plevelů, vhodný osevní postup. Je možné vyloučit nebo spojit některé operace při zpracování půdy. Metody: vypouštění (nahrazování) některých zákroků, spojování zákroků do menšího počtu, nahrazením méně náročných operací ty těžké. omezit zpracování na určitou hloubku, setí do nezpracované půdy.
8. Precizní zemědělství Tento druh zemědělství nepřistupuje k honu jako k homogennímu pozemku zohledňuje prostorovou a časovou variabilitu sledovaných parametrů jednotlivé pracovní operace jsou usměrňovány tak, aby odpovídaly podmínkám konkrétního místa pozemku
5. LPIS Systém evidence půdy. Základní evidenční jednotkou je farmářský blok, který představuje souvislou zemědělskou plochu s jedním druhem pěstované kultury a jedním farmářem. Aktualizace databáze probíhá v reálním čase, žádná úprava v systému nesmí proběhnout bez vědomosti farmáře, který určitý farmářský blok vlastní. Za správnost údajů nese odpovědnost Ministerstvo zemědělství. Každá změna se musí zaznamenávat a historie těchto změn musí být uchována, pro případné budoucí vyvolání jakéhokoliv minulého dne.
využívá: geografické informační systémy globální navigační systém geostatiku - cyklus precizního zemědělství: informace -> vyhodnocení a strategie -> aplikace -> výsledky-> informace
6. Předseťová příprava půdy Umožňuje včasné a kvalitní zasetí. Vytváří příznivé podmínky pro aplikaci osiva a sadby do půdy a jejich další růst a vývoj.
- 10 -
Význam aplikace zlepšení fyzikálních vlastností půd lepší zadržování a transport vody lepší sorpce živin a iontová výměna vyšší mikrobiální činnost vyšší využití živin
9. Agroekosystémy - abiotické sloožky, dodatková energie, 10. Dusík (N – lat. nitrogenium). Makroprvek (1,5%). Dusíkové hnojení se řadí mezi minerální hnojiva jednosložková. Hnojení dusíkem ze všech živin nejvíce ovlivňuje tvorbu výnosu. Musí být správně aplikován (vhodný termín, dávka, forma). Rostliny dusík nevylučují a plně ho využívají k růstu. Rostliny, které byly hnojeny dusíkatými hnojivy, poznáme podle velkého vzrůstu, velkých listů, ale takovéto rostliny se lehce ve větru lámou a jsou málo celkově odolné.
dělí se na: o stájová – hnůj, močůvka, hnojůvka - vznik při uskladnění hnoje, kejda o ostatní - zaorávka vedlejších produktů – sláma, chrast, nať; zelené hnojení, komposty, Humus: exkrety kořenů, posklizňové a kořenové zbytky smíšené s hlínou
11. Srovnání zemědělství ČR a EU V české r. je zaměstnáno kolem 2,3% obyvatelstva v zemědělství, ročně ubývá kolem 4000 pracovníků. horší ekonomický výsledek na ha ve srovnání s EU; v HPD na ha druzí nejhorší v EU pěstov ání pšenice je rentabilní ale vyspělé státy překračují CR od 3t/ha; podpora na zemědělství činí 6000 kc, Rakousko 19500kc = nepoměr; po vstupu do EU se situace lepší, ale pořád jsou podmínky horší 12. Ekologické (biozemědělství nebo organické) – přátelské k prostředí. - vyloučení syntetických hnojiv a pesticidů; - šetrné; - prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce; 13. Pesticidy, herbicidy, Pesticidy jsou přípravky a prostředky, které jsou určené k tlumení a hubení rostlinných a živočišných škůdců, a k ochraně rostlin. Vliv pesticidů na přirozené fungování ekosystému a zdraví člověka je většinou nepříznivý, žádoucí je omezené užívání. Laboratorní studie naznačují, že mnoho pesticidů používaných v dnešní době v rámci EU mohou působit toxicky na vývoj nervové soustavy, přičemž poškození vývoje mozku může být vážně a nezvratné Herbicidy = chemická ochrana proti plevelům, herbicid je druh pesticidu Určitý podíl selektivity působí pouze na určité plodiny, aby nebyla poškozena plodina kulturní Selektivní herbicidy - výběrové, použití v plodinách Neselektivní herbicidy - ničí všechnu zelenou hmotu, používá se na meziplodinách, na volných prostranstvích 14. Organická hnojiva – význam, dělení, humus - nejsou předmětem obchodu, velký objem, vysoký obsah vody, nízká koncentrace živin - jsou zdrojem organických látek, obsahují i živiny v malém množství makroprvky a mikroprvky
15. Minerální hnojiva – druhy, příklady, význam, stanovení dávky, termín aplikace průmyslově vyráběné látky, které obsahují živiny nezbytné pro růst rostlin (hlavně vázaný dusík, draslík, vápník a fosfor) Význam aplikace, mají stále vyšší význam, v koloběhu živin vznikají ztráty a proto, bychom měli tyto živiny vrátit právě minerálními hnojivy: - doplnění živin exportovaných z pole - vyrovnání ztrát. živin - dodání živin podle potřeb rostlin - udržování přední úrodnosti V praxi se používají jednosložková a vícesložková průmyslová hnojiva. Mezi jednosložková hnojiva patří: Dusíkatá hnojiva (dusičnan sodný a draselný, síran amonný, atd.). Dusíkatá hnojiva podporují hlavně tvorbu bílkovin, tím pádem i růst rostlin. Fosforečná hnojiva (superfosfát – kys. sírová). Fosforečná hnojiva podporují tvorbu květů, plodů. Draselná hnojiva (síran draselný, chlorid draselný). Draselná hnojiva podporují odolnost rostlin. Vícesložková hnojiva vznikají kombinací jednosložkových hnojiv: Cererit, Živiny jsou ve formě vápenatých, amonných a draselných solí anorganických kyselin. Hnojivo tvoří šedobílé granule o velikosti 2 až 5 mm. Výrobek je povrchově upraven proti spékání. Druhy a příklady: dusíkatá hnojiva (síran a ledek amonný), fosforečná hnojiva (JSP, TSP), draselná hnojiva (draselná sůl), vápenatá hnojiva (vápenec) Aplikace dusíkatých hnojiv: na základě potřeb rostlin, dávky na základě rozborů půdy Aplikace fosforečných hnojiv: na základě rozborů půd (AZP), každoročně, před orbou (podzim) Aplikace draselných a hořečnatých hnojiv:na základě rozborů půd (AZP), každoročně, před orbou (podzim) Aplikace vápenatých hnojiv: na základně rozboru půd (pH) + doplňování živin, v cyklech, před orbou (podzim)
- 11 -
16. Osevní postupy Osevní postup je obecně střídání plodin na pozemcích v jednotlivých letech podle pěstitelských nároků a záměrů. Pokud pěstujeme, více let po sobě stejnou plodinu na stejném místě může dojít ke zvýšenému výskytu chorob a škůdců. Osevní postup plánujeme tak, aby: • měl dobrý vliv na půdní úrodnost, obohacoval půdy živinami • plodiny, které se střídají, se dobře snášely a nebyly spíše ke škodě • dosahoval ekonomicky únosných výnosů • zajišťoval dobrý zdravotní stav rostliny • reguloval zaplevelení, • plodinu ohrožovalo co nejméně škůdců 17. Živiny (mikro a makroprvky), Živina je látka, kterou organismus potřebuje a přijímá (z vnějšího prostředí) pro svoji výživu a vývoj. v krystalické mřížce minerálů, fixované v mezivrstvách minerálů, v nerozpustných sloučeninách, vázané v organické hmotě a biomase, v iontové formě, v půdním roztoku; živiny přijatelné pro rostliny uvolňování živin – mobilizace živin – uvolňování živin z nerozpustných forem nebo živiny poutané v mřížce minerálů mikrobiální rozklad – mineralizace – proces rozkladů, ze složitých organických látek vznikají jednodušší sloučeniny (voda, oxid uhličitý, živin) poutání živin – imobilizace, fixace – živiny jsou poutány k minerálům apod. Makroprvky- jsou nejdůležitější. sodík draslík, hořčík, vápník, fosfor, chlor a síra Základní biogenní prvky: C – 45 uhlík ; H – 6 vodík ; O – 45 kyslík Makroprvky: N – 1,5 Mikroprvky: B – 0,002 P – 0,2 Fe – 0,001 K – 1,0 Mn – 0,005 Ca – 0,5 Zn – 0,003 Mg – 0,2 Mo – 0,00001 S – 0,1 Cu – 0,0006 Prvky postradatelné: Si, Cl, Al, Na, …
Živočišní škůdci: Háďátka (hlístice): - kořeny rostlin červci brouci motýli – larvy – housenky: můry, bělásci 19. Plodnost zemědělských zvířat Je základním biologickým principem udržení druhu a je u všech dvoupohlavních organismů spojena se vznikem plodu, po narození schopného vykonávat životní pochody mimo mateřský organismus, jako výsledek splynutí různopohlavních gamet v procesu oplodnění. Význam: chovatelský a ekonomický Plodnost samců – schopnost kvalitního ejakulátu a jeho zapravení do pohlavního ústrojí samice. spermiogeneze (produkce spermií) Plodnost samic – schopnost pravidelní reprodukce tj. pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutí a porozením zdravého mláděte) Samičí gamety – vajíčko – vznikají ve vaječníku procesem ovogeneze, který začíná v časném embryonálním stadiu samice a končí klimakteriem Druhy připouštění 1. přirozené – přímý pohlavní styk, plemeník musí mít licenci připouštění volné (samice jsou ve stádě s jedním či více samci a páření probíhá dle výskytu říje) skupinové (k vybrané skupině je přidělen 1 plemeník) „z ruky“ – (samice i samci jsou chováni odděleně a jsou předvedení “na ruce“ na místo páření, které je realizováno pod kontrolou chovatele Nevýhodou přirozeného připouštění je vysoká potřeba plemeníků, obtížná kontrola kvality ejakulátu. 1. inseminace – řízený proces reprodukce odběr, hodnocení ejakulátu, zapravení inseminační dávky do pohlavních orgánů samice nejúspěšnější biotechnická metoda výsledky ins. jsou chovatelské i ekonomické – spočívá ve snížení počtu potřebných plemeníků a tím k úspoře nákladů; druhotně pak přínos v rychlejším zlepšování užitkovosti
18. Škůdci Plodiny, které jsou napadeny škůdcem, mají zhoršenou kvalitu nebo v nejhorších případech jsou úplně znehodnocené. patogen – organismus způsobující onemocnění rostliny Mikroorganismy – viry, bakterie, houby, prvoci Makroorganismy – predátoři, parazitoidi Viry: způsobují patologické (chorobné) změny ve tkáních, navenek přestává napadený organismus přijímat potravu, barevné změny, latentní promoření Např. Norovir Bakterie: Mění propustnost střevních buněk – vyšší propustnost pro vodu, praskání, smrt Např. měkká hniloba brambor Houby: největší význam - hlenky: původce nádorovitosti brukvovitých rostlin (na kořenech) - houby pravé: původce rakoviny brambor, plísně - rzi, sněti, padlí – strupovitost jablek
- inseminace zahrnuje: - získání a hodnocení spermatu, zpracování a uchování insemin. dávek (rozdělení do inseminačních dávek uchování kryokonzervací řízený proces mražení a uchování v tekutém dusíku (-196°C), vlastní inseminace (zapravení) 20. Domestikace : význam a co to je Domestikace (též zdomácnění, ochočení) je postupné cílevědomé přetváření divoce žijících druhů. motivace – zdroj potravy, zdroj surovin, zdroj energie, ostatní účely; domestikace zvířat je dosud neukončený proces postup – zajetí, ochočení, zdomácnění
- 12 -
Domestikační změny – změna zabarvení (albinismus), pokryvu těla (změny osrstění – prodloužení srsti - angorismus, nebo zkrácením srsti (rexismus), kůže, velikosti těla (trpasličí (nanismus), obří (gigantismus), zkrácení končetin (brachymelie)), lebky (zkrácení obličejové části (brachycefalie)) v rozmnožování (dřívější pohlavní dospělost, úplnou či částečnou sezonnost) nervové soustavy fyziologické (redukce mozku), změny fyziologické (vyšší produkce mléka ne potřeba mláděte) Hospodářské zvíře je zvíře chované člověkem pro hospodářský užitek (kůň, kráva, ovce, koza, drůbež, holub, kapr, jelen, bažant aj. Domácí zvíře je zvíře žijící s člověkem pod „jednou střechou“, zájmovým chovem domácích zvířat se nesleduje přímý hospodářský užitek (pes, kočka, kanár, papoušek, akvarijní ryby, morče aj.) Za domestikovaný se považuje takový druh, který je za uvedených podmínek chován po dobu 30 let nebo po dobu 30 generací. 21. Geneticky modifikovaný organismus (GM organismus, GMO) je organismus, jehož genetický materiál (tedy DNA) byl úmyslně změněn, a to způsobem, kterého se nedosáhne přirozenou rekombinac 22. Genové zdroje genová rezerva – ochrana a uchování genofondu (podpora státu – zákon) (genetické zdroje) představují genetický materiál živočišného, původu obsahující funkční jednotky dědičnosti, který má současné nebo i potencionální využití (proto někdy označovány také jako genové rezervy) Genetický zdroj zvířete je jedinec, sperma, vajíčko, embryo, popřípadě ostatní genetický materiál. mající význam pro uchování biologické a genetické rozmanitosti světového přírodního bohatství a pro umožnění jeho využívání pro potřeby současných i budoucích generací Inseminace – je přenos spermií nebo spermatoforu do samičích (většinou vnitřních) genitálií, ať už uskutečněný samcem, samicí nebo společně. 23. Složení půdy Pevná – minerální a/nebo organická: vzniká půdním zvětráváním matečních hornin – 90-99% pevné fáze matečná hornina -> (zvětrávání hornin) ->půdotvorný substrát -> (půdotvorný proces) ->jnm půda fyzikální zvětrávání chemické zvětrávání – vliv kyselin biologické zvětrávání – vliv organismů, rostlin, mikroorganismů V tuhé fázi převažuje minerální podíl (90-99%), organického je 1-5%(10) Minerální – primární, nezměněné - změněné – jílové, tvořeny vrstvami - ostatní – křemen, oxidy železa, uhličitany, fosforečnany, sulfidy Organický – významný vliv na půdní úrodnost, zahrnuje: nehumifikované organické látky, humusovou složku, živou půdní hmotu (bakterie, houby…)
- zdroj živin, zdroj energie, tvorba půdních agregátů, vláhový režim, detoxikace Kapalná - půdní roztok: vznik: srážková, podzemní voda; složení: CO2, O2, rozpuštěné minerální a organické sloučeniny; význam: hlavní zdroj živin; koncentrace roztoku a složení závisí na stanovišti, půdní vlhkosti, půdní vlhkosti, příjmu živin a aplikaci hnojiv Plynná – půdní vzduch: vznik: rozklad organických látek, dýchání mikroorganismů, působení kořenů složení: CO2, O2, N2, amoniak, methan, oxidy dusíku, vodní páry; význam: činnost půdních organismů, rozklad minerálních a organických látek Textura zemin Půda: částice různé velikosti - jemnozem (hrubý prach, jemný písek, střední písek) - skelet (hrubý písek, štěrk, kamení) 24. Monokultury Monokultura je porost tvořený jedním druhem rostliny. Zpravidla se o monokultuře mluví, pokud tento druh výrazně dominuje (tj. nemusí tvořit úplně 100 % pokryvnosti), např. pšeničné pole je monokulturou, i když je v něm řídce zastoupen i plevel. Dělíme: Z prostorového hlediska – na poli chceme pouze jeden druh Z časového hlediska – opakované pěstování plodiny řadu let na témže pozemku (rýže, tabák, kukuřice na siláž) podle doby trvání monokultur jednoletých plodin rozdělujeme monokultury na: krátkodobé – 3 až 5 let dlouhodobé – více než 5 let U vytrvalých kultur jako jsou chmelnice, vinice, ovocné sady, plantáže bobulovin (rybízu, angreštu, malin) se nejedná o časové monokultury, neboť výsadba se provede jen jednou a až po řadě let se daná kultura ruší 25. LFA Jsou méně příznivé oblasti, s horšími přírodními podmínkami. Zemědělcům hrozí vážný existenční problémy. EU tyto oblasti dotačně podporuje. Jsou to především horské oblasti. „protože jde o peníze, je vše striktně vymezené max. dotace je 3000kč/ha min. 660kč/ha. Oproti EU máme hodně nízkou podporu Klasifikace tohoto území je v souladu s evropskými pravidly. V české republice jsou podle pomy označeny až 2/3 zemědělské půdy jako LTA. Vymezení LFA: Horské oblasti (H): Ostatní méně příznivé oblasti (O) nízká výnosnost, sklon svahu Oblasti se specifickými omezeními (S): Oblasti s ekologickými omezeními (E) nezařazené oblasti (N) z toho se odráží průměrná cena zemědělské půdy (úřední) – od špatné (0,5 Kč/ha) až po nejlepší (13,50 Kč/ha) (oproti EU je naše cena nízká)
- 13 -
