Seznam opatření. Příloha 1 stránka 1

Seznam opatření 1.1 Podpora modernizace bytového fondu s využitím stavebního spoření ................................ 2 1.2 Regenerace panelových domů - Program PANEL resp. NOVÝ PANEL............................ 3 1.3 Dotace Státního fondu rozvoje bydlení na opravy bytových domů – od r. 2010 opravy jsou součástí programu NOVÝ PANEL ............................................................................................ 5 1.4 Úvěry měst a obcí na modernizaci bytů ............................................................................... 7 1.5 Osvěta k úsporám energie ve spotřebě tepla v domácnostech ............................................. 9 1.6 Energetické štítkování domácích elektrospotřebičů – podpora implementace .................. 10 1.7 Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování domácností ............................................. 11 1.8 Program Zelená úsporám ................................................................................................... 12 2.1 Rozšíření úlohy veřejného sektoru v demonstraci nových technologií.............................. 16 2.2 Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování v terciárním sektoru a u veřejného osvětlování ............................................................................................................................... 17 2.3 Uplatnění dohody o Energy Star o kancelářských přístrojích............................................ 19 3.1 Podpora energetické účinnosti z Operačního programu průmysl a podnikání................... 21 3.2 Podpora energetické účinnosti z Operačního programu podnikání a inovace – Eko-energie .................................................................................................................................................. 22 3.3 Podpora dobrovolných závazku k úsporám energie........................................................... 23 4.1 Snižování emisní a energetické náročnosti u osobních vozidel uváděných na trh............. 25 4.2 Podpora hromadné dopravy (městské tramvajové)............................................................ 27 4.3 Podpora kombinované dopravy (KD) ................................................................................ 29 4.4 Opatření ke zvýšení energetické účinnosti v železniční dopravě....................................... 31 5.1 Souhrn opatření ke zvýšení energetické účinnosti zemědělských provozů ....................... 35 7.1 Nabídka energetických služeb výrobci, distributory a dodavateli energie......................... 37 7.3 Přínosy realizace doporučení povinných energetických auditů ......................................... 38 7.4 Povinnost zpracování energetických průkazů budov (certifikace budov) ......................... 40 7.5 Požadavky na minimální účinnost při výrobě elektřiny, tepelné energie a chladu ............ 41 7.6 Snížení ztrát při přenosu a distribuci elektřiny, tepelné energie a chladu.......................... 44 7.7 Rotační fond MPO a ČSOB pro financování energeticky úsporných projektů ................. 48 7.8 Podpora energetické účinnosti v ostatních operačních programech (zejména OPŽP)....... 49 7.9 Státní programy na podporu úspor energie a využití OZE................................................. 50 7.10 Podpora šíření informací a propagace úspor energie ze strany státu ............................... 51 7.11 Aplikace Směrnice o ekodesignu ..................................................................................... 53 7.12 Vliv zavedení ekologické daňové reformy na úspory energie ......................................... 54 7.15 Využití energie prostředí pro dodávku tepla a teplé vody tepelnými čerpadly................ 56 7.16 Využití solární termální energie pro dodávku tepla a teplé vody .................................... 57 7.18 Vliv zpřísňování norem v tepelné ochraně budov na jejich energetickou náročnost....... 58 7.19 Nové požadavky na energetickou náročnost budov......................................................... 60 7.20 Vliv distribuované kogenerační výroby ........................................................................... 62 7.21 Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla............................................................... 63 7.22 Cílená ekologizace zdrojů znečištění ............................................................................... 65

Příloha 1 – stránka 1

NÁZEV OPATŘENÍ

1.1 Podpora modernizace bytového fondu s využitím stavebního spoření

Základ výpočtu

Číselné údaje byly převzaty ze zprávy Asociace českých stavebních spořitelen vydané v roce 2009. Následovaly diskuze a konzultace se zástupci právníků, ekonomů, technických a finančních poradců zabývajících se mj. oblastí bydlení v České republice. Další údaje byly převzaty ze SLBD (Sčítání lidu, domů a bytů) 2001.

Popis zdroje, ze kterého je při výpočtu vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení hodnoty základu výpočtu

Způsob výpočtu

Výchozími údaji pro výpočet byly: • Výše finančního podílu mířícího do oprav a rekonstrukcí stávajících bytových objektů (na základě současného stavu přibližně 32 %). • % předpokládaného zájmu o stavební spoření oproti roku 2006; • Počet disponibilních finančních zdrojů v daném roce • Počet bytů, u kterých předpokládáme zahájení oprav v daném roce

(počet rekonstruovaných, modernizovaných bytů a podlahové plochy těchto bytů. Velikosti vytápěných ploch stávajících bytů byly získány ze SLBD2001. •

•

Úspora energie vztažená na m2 podlahové plochy (SLBD) dosažená v daném období realizací oprav. Vzniklá úspora vyjadřuje rozdíl měrné energetické náročnosti v neopravených a v modernizovaných bytových objektech. Výpočet byl proveden zvlášť pro bytové a pro rodinné domy.

Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu výpočtu) s uvedením skutečných výpočtových hodnot

Hodnota očekávané roční úspory energie v roce 2008 Přístup ke kalkulaci úspor pro další roky

119 GWh (v období 2008 – 2010: 364 GWh) 430 TJ (v období 2011 – 2013: 1310 TJ)

Byl proveden odhad opravených bytů do roku 2016, po jednotlivých letech. Počet bytů v daném roce byl ve výpočtovém modelu rozdělen do jednotlivých období výstavby. Počet opravených bytů podpořených z stavebním spořením: 2001 2006

2007

008

RD

38 263

7 946

7 795 8

BD

66 959 13 906 13 641

14 051 14 304 13 906 13 509 13 239 12 974 12 714 12 460

PANEL 86 091 17 879 17 539

18 065 18 390 17 879 17 369 17 021 16 681 16 347 16 020

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

29

8 173

7 946

7 719

7 565

7 414

7 265

7 120

Rozdíl v měrné spotřebě byl stanoven na základě období výstavby modernizovaných domů a bytů a odpovídajících požadavků norem a legislativy pro dané období. Podrobný výpočet je v samostatném souboru .xls. Popis kalkulace a přístupu k výpočtu pro další roky (2009 – 2016)

Hodnota očekávané roční úspory energie v roce 2016

1 179 GWh 4 244 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

1.2 Regenerace panelových domů - Program PANEL resp. NOVÝ PANEL

Základ výpočtu

Výroční zprávy:

Státní fond rozvoje bydlení Českomoravská záruční a rozvojová banka Svaz českých a moravských bytových družstev Program Nový panel a Zelená úsporám Sčítání lidu, domů a bytů 2001 Normové požadavky a legislativa Popis zdroje, ze kterého je při výpočtu vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení hodnoty základu výpočtu

Roční alokované prostředky jsou předpokládány v minimální výši 5 mld. Kč/rok. Byl proveden výpočet úspory energie na vytápění - úspory tepla byly stanoveny samostatně podle období realizace a požadavků na energetickou náročnost – v současnosti a s výhledem do roku 2016. (viz podrobné výpočty), Výpočet se dále opíral o předpokládaný počet rekonstruovaných, modernizovaných bytů (na základě počtu podpořených žádostí a jim odpovídajícího očekávaného objemu poskytnutých finančních záruk a dotací), a jejich podlahové plochy (velikosti vytápěných ploch stávajících bytů byly získány ze SLBD 2001).

Způsob výpočtu



47 GWh/rok (v období 2008 – 2010: 144 GWh) 172 TJ /rok (v období 2008 – 2010: 517 TJ)

Roční alokované prostředky jsou předpokládány po celé období AP v minimální výši 5 mld. Kč/rok. Předpokládáme pokračování programu až do roku 2015 a také fakt, že bude do roku 2010 pokračovat nárůst zájmu o tento program. Po tomto roce předpokládáme snížení zájmu a hledání jiných alternativ pro financování realizace opatření vedoucí k modernizaci stávajícího stavu objektu a snížení energetické náročnosti. Průměrný roční přírůstek modernizovaných bytů s podporou programu panel činí 16 700 bytů ročně (v roce 2008 2024 podpořených projektů), očekávané přírůstky v jednotlivých letech AP jsou následující: 2 01 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

201

2014

2015

2016

PANEL 65 000 17 063 16 738 17 240 17 550 17 199 16 900 16 562 16 231 15 906 15 588

Do modelového výpočtu bylo zaneseno předpokládané zpřísnění normových požadavků na součinitel prostupu tepla v období mezi lety 2010 – 2013, které přímo ovlivní měrnou energetickou náročnost budov. Ten se promítá do měrné spotřeby tepla na vytápění panelových bytů a


do velikosti dosahované úspory tepla na vytápění v budoucích obdobích. Popis kalkulace a přístupu k výpočtu pro další roky (2009 – 2016)


544 GWh/rok 1957 TJ/rok


NÁZEV OPATŘENÍ

1.3 Dotace Státního fondu rozvoje bydlení na opravy bytových domů – od r. 2010 opravy jsou součástí programu NOVÝ PANEL

Základ výpočtu

Výroční zprávy:

Státní fond rozvoje bydlení Ministerstvo pro místní rozvoj Alokované finanční prostředky do rekonstrukcí bytů Měrné spotřeby tepla na vytápění (na základě normových požadavků a legislativních požadavků) Počet opravených bytů Popis zdroje, ze kterého je při výpočtu vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení hodnoty základu výpočtu

Způsob výpočtu

Do roku 2006 včetně bylo rekonstruováno či modernizováno u uvedeného Fondu přibližně 114 tisíc bytových jednotek – tento odhad je propočtem ze skutečně alokované a dopočtem doplněné částky 2,34 mld. Kč celkem za roky 1998 až 2006. Průměr na rok je 12732 opravených bytových jednotek. Uvažujeme s částkou 180 000 Kč/bytovou jednotku (stejná hodnota jako v roce v roce 2006 – viz podrobný výpočet). Nepředpokládáme nárůst alokovaných finančních zdrojů, spíše jejich pokles. Na základě průměrných měrných hodnot stávajících panelových objektů a průměrně dosahovaných úspor při rekonstrukci panelových domů byla vyčíslena dosažená úspora energie na vytápění. Od založení programu dochází každým rokem ke snížení udělené státní podpory a počtu rekonstruovaných či modernizovaných bytů.



24 GWh/rok (za období 2008 – 2010: 72 GWh/rok) 86,7 TJ /rok (za období 2008 – 2010: 260 TJ/rok)

Přístup ke kalkulaci úspor pro další roky

Předpokládáme, že v průběhu let 2008 až 2016 dojde ke každoročnímu poklesu zájmu z důvodů administrativní náročnosti programu a disponibilitě jiných dotačních programů pro tento typ oprav (Zelená úsporám, NOVÝ PANEL). Údaje viz podrobné propočty - počet rekonstruovaných či modernizovaných bytů je uveden v následující tabulce:

Opravy panel

2007

2008

2009

201

2011

2012

2013

2014

2015

2016

8 522

8 360

8 117

7 711

7 954

7 630

7 477

7 327

7 181

7 037

Předpokládáme konstantní objem finančních prostředků na bytovou jednotku ve výši 180 000 Kč/bj. Do vstupních předpokladů modelového výpočtu bylo zaneseno předpokládané zpřísnění normových požadavků na součinitel prostupu tepla v období mezi lety 2010 – 2013, které přímo ovlivní měrnou energetickou


náročnost budov. Na základě rozdílu měrné energetické náročnosti a počtu opravených bytů v daném roce byla vypočtena úspora energie na vytápění. Popis kalkulace a přístupu k výpočtu pro další roky (2009 – 2016)




NÁZEV OPATŘENÍ

1.4 Úvěry měst a obcí na modernizaci bytů

Základ výpočtu

Údaje o výši finanční podpory a počtu podpořených akcí vycházely z výročních zpráv:

Státního fondu rozvoje bydlení Ministerstva pro místní rozvoj Další údaje byly čerpány ze sčítání lidu, domů a bytů 2001, legislativních a normových požadavků. Pro rok 2010 jsou v rozpočtu SFRB na tento účel alokovány prostředky. Popis zdroje, ze kterého je při výpočtu vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení hodnoty základu výpočtu

Způsob výpočtu

Počet rekonstruovaných či modernizovaných bytů byl vypočten podle alokovaných finančních prostředků v daném roce za předpokladu finančních nákladů rekonstrukce 1 bj ve výši 180 tis. Kč. Důvodem k tomuto výpočtu je absence jakékoliv vyhodnocení dotací či databáze, z níž by bylo možné přesně určit počet opravených bytů. V roce 2008 bylo dle našeho výpočtu opraveno 179 bytů. Tento počet byl rozdělen podle doby výstavby – odhadem (viz podrobný propočet v přiloženém souboru). Výpočet úspory energie byl proveden z rozdílu měrných hodnot spotřeby energie na vytápění v rozlišení dle doby výstavby a z průměrné podlahové plochy těchto bytů (SLBD 2001). Měrné hodnoty nezateplených budov, stejně jako měrné hodnoty spotřeby energie modernizovaných budov byly odvozeny ze vzorku zpracovaných energetických auditů.



0,79 2,67


Podkladem výpočtu je počet rekonstruovaných či modernizovaných bytů, které předpokládáme, že budou ve sledovaném období podpořeny – předpoklad je uveden v následující tabulce.

GWh (v období 2008 – 2010: 2 GWh) TJ (v období 2008 – 2010: 8 TJ)

2007 Úvěry městům

176

2008

179

2009

176

2010

174

2011

151

2012

204

2013

214

2014

217

2015

210

2016

216

Do modelového výpočtu úspory energie na vytápění bylo zaneseno předpokládané zpřísnění normových požadavků na součinitel prostupu tepla v období mezi lety 2010 – 2013, které přímo ovlivní měrnou energetickou náročnost budov. Na základě rozdílu měrné energetické náročnosti a počtu opravených bytů v daném roce byla vypočtena úspora energie na vytápění. Popis kalkulace a přístupu k výpočtu pro další roky (2009 – 2016)

Hodnota očekávané

9 GWh/rok


roční úspory energie v roce 2016

31 TJ/rok


NÁZEV OPATŘENÍ

1.5 Osvěta k úsporám energie ve spotřebě tepla v domácnostech

Základ výpočtu

• •

Úspora dosažená v opatřeních 1.1 až 1.4 Předpokládaný podíl osvěty prostřednictvím různých existujících programů a aktivit distribučních společností se zájmem o realizaci energeticky úsporných opatření v domácnostech


Způsob výpočtu

Vliv osvěty na opatření vedoucí k úsporám energie je těžko prokazatelný, důvodem je synergický efekt dalších opatření. Proto je výpočet odvozen od celkové dosažené úspory dosažené vlivem konkrétních investičních opatření 1.1 až 1.4. Předpokládáme, že vliv informovanosti a osvěty, která je a bude díky uvedeným programům a dalším programům v daném časovém období věnována úspoře tepla na otop a ohřev teplé vody v domácnostech, se projeví dalšími úsporami ve výši 4% úspor v investičních opatřeních 1.1 až 1.4.



6 GWh/rok 21 TJ/rok

Do předpokládaného přínosu osvěty v domácnostech je zanesen předpoklad nárůstu jejího podílu na úsporách energie na vytápění. Přínosy osvěty byly uvažovány ve výši 4 % v letech 2008 – 2010, 6% v letech 2011 – 2013 a 7 % v letech 2014 – 2016 a jsou vždy vypočteny jako podíl z úspor, dosahovaných ve spotřebě tepelné energie opatřeními 1.1 až 1.4.

Popis kalkulace a přístupu k výpočtu pro další roky (2009 – 2016)


81 GWh 292 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

1.6 Energetické štítkování domácích elektrospotřebičů – podpora implementace

Základ výpočtu

Kalkulace vychází ze statistických údajů (ČSÚ) o celkové spotřebě elektrické energie v domácnostech. Podíl elektrospotřebičů na ni byl expertně odhadnut na základě odhadů domácích a zahraničních výzkumních studií. Podíl zvyšování energetické účinnosti provozu elektrospotřebičů byl konzervativně odhadnut na základě statistik z předcházejícího vývoje na domácím i evropském trhu.


Způsob výpočtu

Průměrná roční spotřeba elektrické energie v domácnostech je 52 611 TJ (průměr let 2002 – 2006 pro výpočet cíle 1. akčního plánu energetické účinnosti), tedy 14 614 GWh ročně. Podíl elektrospotřebičů a podíl elektrospotřebičů označovaných energetickým štítkem je cca 70%, (pračky, chladničky, zdroje světla, klimatizace, myčky, atd. ale bez elektrických akumulačních ohřívačů vody). Pokud by důsledné dodržování legislativy o energetickém štítkování, jeho propagace spotřebitelům, revize energetických tříd a rozšíření na nové elektrospotřebiče znamenalo v rámci pravidelné obměny stavu spotřebičů v domácnostech zvýšení úspornosti jejich provozu o 1% ročně (energetická účinnost nově prodaných spotřebičů), celkový dopad štítkování na spotřebu energie v ČR by byl 263 TJ / rok.



Celkový dopad štítkování na spotřebu energie v ČR předpokládáme ročně 263 TJ. V období let 2011 – 2016 by se tak celkem mohlo ušetřit 1578 TJ.



Předpokládá se stabilní vývoj a přínos energetického štítkování k úsporám energie. I když některé druhy elektrospotřebičů mohou mít časem nižší potenciál snižování provozní energetické náročnosti, ten může být nahrazen jinými spotřebiči, jejichž podíl na vybavenosti domácností bude růst.


438 GWh celkem, resp. 73 GWh ročně.

Doba životnosti

Uvedená opatření v rámci aktivit SEI ČR a ČOI je možné zavést ihned, respektive v návaznosti na druhý akční plán.


NÁZEV OPATŘENÍ

1.7 Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování domácností

Základ výpočtu

Odhad vychází z celkové spotřeby elektrické energie domácností a podílu osvětlení na ní. Potenciál úspor byl kalkulovaný jako možná náhrada průměrné klasické žárovky za úspornou zářivku a další úsporné světelné zdroje s odborným odhadem počtu výměn světelných zdrojů jako výsledku popsaného opatření a jednotlivých aktivit.


Způsob výpočtu

Celková spotřeba elektrické energie na osvětlování domácností v České republice je přibližně 39,08 GWh/rok (podle počtu domácností, jejich vybavení světelnými zdroji a jejich denního využití). Pokud by se pomocí uvedených aktivit podařilo snížit počet klasických žárovek na polovinu (z 8 na 4 na domácnost) a adekvátně zvýšit vybavenost energeticky úspornými zdroji světla (z 3 na 6 úsporných zářivek a z 1 na 2 LED zdrojů), celkově se bude jednat o úsporu 7,94 GWh elektrické energie v ČR / rok, respektive 0,2% spotřeby elektrické energie v domácnostech. Z toho 5,8 GWh bude dosaženo díky stávajícím (zejména evropským opatřením) a 2,1 GWh ročně je možné uspořit dodatečnými národními aktivitami. Poznámka: i když energeticky úsporné zdroje světla jsou již na trhu i bez uvedeného opatření, přínos stávající do roku 2010 je hodnocen jako minimální, protože jejich uplatnění na trhu bylo bez koordinované domácí podpory.



7,94 GWh 28,584 TJ


V případě zavedení popsaného opatření se předpokládá přibližně stejný roční přínos úsporám energie – vycházející z pravidelné (ale urychlené) obměny světelných zdrojů v domácnostech. Po jistém nasycení trhu kompaktními zářivkami je možné předpokládat širší uplatnění dalšími úspornými technologiemi, jako jsou úsporné halogenové zdroje nebo LED diody, které zastanou své místo na trhu a uplatnění ne vždy vhodné pro kompaktní zářivky.



55,6 GWh 200,16 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ Stručný souhrn

1.8 Program Zelená úsporám Česká republika má v rámci režimu Kjótského protokolu v období 2008 - 2012 předpokládaný emisní přebytek ve výši asi 165 mil. tun CO2 eq. (resp. AAU, Assigned Amount Units). Z toho přibližně 130 mil. AAU může být zobchodováno v rámci mechanismu mezinárodního emisního obchodování (IET, International Emission Trading) podle čl. 17 Protokolu. Odhaduje se, že výnos z prodeje AAU bude ve výši přesahující 20 mld. Kč. Novelou zákona č. 695/2004 Sb. o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů z 18. července 2008 jsou výnosy z prodeje emisních kreditů příjmem Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP) a lze je použít pouze na podporu činností a akcí vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů. Cílem programu je podpořit vybraná opatření ke zvýšení energetické efektivnosti realizovaná v obytných budovách fyzickými osobami a dalšími subjekty vlastnícími obytné budovy, která povedou jak k okamžitému snížení emisí oxidu uhličitého, tak k nastartování dlouhodobého trendu trvale udržitelného stavění. Administrací programu Zelená úsporám je pověřen Státní fond životního prostředí ČR. Prostředky programu mohou být čerpány v průběhu celého programového období od 1. dubna 2009 do 31. prosince 2012. Program je průběžně monitorován. Dne 29. října 2010 bylo zastaveno příjímání nových žádostí. V rámci Programu bylo přijato celkem cca 79 tis. žádostí s požadavkem na podporu ve výši téměř 23 mld. Kč.


Popis opatření

V rámci programu Zelená úsporám jsou podporována tato opatření: • A. Úspory energie na vytápění 9 A.1 Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu 9 A.2 Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy (dílčí zateplení). • B. Nová výstavba v pasivním energetickém standardu B.1 Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu. • C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody 9 C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla. 9 C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb. 9 C.3 Instalace solárně-termických kolektorů. • D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření Od změny v podmínkách dotačního programu Zelená úsporám 10.8.2009 je v oblasti podpory A.1 možno podporovat i celkové zateplení panelových bytových domů. Dne 24.8.2010 bylo zastaveno příjímání nových žádostí.

Regionální aplikace

Projekt muže být realizován na celém území České republiky.

Cílová skupina

Oprávněnými žadateli o podporu jsou vlastníci rodinných a bytových domů, tedy fyzické osoby, společenství vlastníků bytových jednotek, bytová družstva, města a obce (včetně městských částí) nebo podnikatelské subjekty. Maximální celková výše podpory z programu je pro jeden subjekt (unikátní IČ) na 30 mil. Kč za celé programové období. Podpora se bude dále řidít pravidly Evropské unie pro poskytování veřejné podpory.

Cílené akce zaměřené na koncového uživatele

A.1 – celkové zateplení: (Způsobilá výše dotace týkající se tohoto opatření na m2 podlahové plochy) 9 celkové zateplení RD na 70 kWh/m2 1 550 Kč/m2 9 celkové zateplení RD na 40 kWh/m2 2 200 Kč/m2 9 celkové zateplení BD (panel i ne-panel) na 55 kWh/m2 1 050 Kč/m2 9 celkové zateplení BD (panel i ne-panel) na 30 kWh/m2 1 500 Kč/m2 Jedinou podmínkou v rámci opatření A2 – dílčí zateplení je snížení hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění m2 podlahové plochy o 20 % nebo o 30%. Pro snížení hodnoty měrné potřeby tepla o 20% jsou stanoveny tyto hodnoty: 9 rodinné domy 650 Kč/m2 podlahové plochy 9 bytové domy 450 Kč/m2 podlahové plochy Pro snížení hodnoty měrné potřeby tepla o 30% jsou stanoveny tyto hodnoty: 9 rodinné domy 850 Kč/m2 podlahové plochy


9 bytové domy 600 Kč/m2 podlahové plochy B – podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu Fixní částka ve výši 250 000 Kč pro rodinný dům v pasivním standardu s roční měrnou potřebou do 20 kWh na m2 a 150 000 Kč na byt v bytovém domě s roční potřebou tepla na vytápění do 15 kWh na m2. C – využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a přípravu teplé vody Pro tyto oblasti podpory jsou stanoveny fixní částky na realizaci těchto opatření podle jednotlivých typů technologií: Rodinné domy: C. 1 – zdroj na biomasu 50 000 Kč až 95 000 Kč podle typu C. 1 – tepelné čerpadlo 45 000 Kč až 85 000 Kč podle typu C. 2 – pro novostavby stejně jako dotace v podoblasti C.1, C.3 C. 3 – solární systém 55 000 Kč (ohřev vody) C. 3 – solární systém 80 000 Kč (ohřev vody a vytápění) Bytové domy (na bytovou jednotku): C. 1 – zdroj na biomasu 25 000 Kč C. 1 – tepelné čerpadlo 15 000 až 24 000 Kč podle typu C. 2 – pro novostavby stejně jako dotace v podoblasti C.1, C.3 C. 3 – solární systém 25 000 Kč (ohřev vody) C.3 – solární systém 35 000 Kč (ohřev vody a vytápění) D dotační bonus Kombinace vybraných opatření vedou k dotačnímu bonusu 20 000 Kč na rodinný dům, případně 50 000 na bytový dům. E. Dotace na přípravu a realizaci podporovaných opatření v rámci Programu Rodinné domy 5 000 až 20 000 Kč podle typu opatření a bytové domy 15 000 Kč (+ 2000 Kč/bytová jednotka) až 40 000 Kč podle typu opatření. Efektivita

Program Zelená úsporám má v dílčích programových dokumentech jasně definované požadavky na jednotlivá podporovaná opatření, které mají okamžitý vliv na snížení spotřeby paliv a energie v konečné spotřebě energie na vytápění a ohřev TUV. Z tohoto pohledu je proto opatření možné požadovat za velice efektivní.

OČEKÁVANÉ ÚSPORY A POSTUP VÝPOČTU Základ výpočtu

Očekávané roční úspory v KSE na vytápění a ohřev TUV jsou stanoveny na základě vyčíslení ročních předpokládaných počtů realizovaných projektů jednotlivých opatření v rámci programu, které jsou uvedené v programovém dokumentu Zelená úsporám z dubna 2009. A dále jsou uvažovány předpoklady průměrných ročních úspor energie a výchozích spotřeb tepla jednotlivých podporovaných opatření podle kapitoly 2.1.3. Analýza redukčního potenciálu programu programového dokumentu. Podle směrnice 2006/32/ES patří domácí produkce z obnovitelných zdrojů energie, která snižuje množství zakoupené energie možno do opatření ke zvýšení energetické efektivnosti. Z tohoto důvodu je možno tuto výrobu energie považovat za úsporu energie. Dále předpokládáme, že v roce 2010 bude uspořeno 12,5% z předpokládané roční úspory dosažené realizací


programu Zelená úsporám, v roce 2011 25%, v roce 2012 50% a v roce 2013 100%. Ex-post vyhodnocení programu Zelená úsporám bude vhodné provést po skončení realizace programu v roce 2013 na základě množství podpořených projektů a výsledků verifikované roční redukce emisí CO2 v rámci tohoto programu. Očekávané roční úspory energie v roce 2016

Vzhledem na průměrnou životnost těchto opatření ve výši 15 až 30 let je na základě výše zmíněného ex-ante vyhodnocení závazných ukazatelů úspor energie očekávat v roce 2016 roční úspory energie ve výši cca 8 708 TJ (2 419 GWh) v KSE.


Průměrná životnost těchto opatření je ve výši 15 až 30 let. V rámci Akčního plánu se předpokládá, že tyto roční úspory energie budou dosahovány průběžně po dobu předpokládané životnosti těchto opatření.


8 708 TJ (2 419 GWh) za rok. Tato hodnota ročních úspor energie odpovídá cca 12,2% indikativního cíle úspor na základě prvního Akčního plánu energetické účinnosti za ČR podle směrnice č. 2006/32/ES.

Stav implementace a přesný časový rámec

2008–2010

2011–2013

2014–2016

1 088 TJ

4 354 TJ

8 708 TJ

Opatření implementovaná před rokem 2009a stále účinná v roce 2010 (resp. 2016) bez větších adaptací Nová opatření - proces implementace započal Nová opatření - proces implementace nezapočal Doba životnosti

Průměrná životnost těchto opatření je ve výši 15 až 30 let po zpuštění do provozu.


NÁZEV OPATŘENÍ

2.1 Rozšíření úlohy veřejného sektoru v demonstraci nových technologií


Základ výpočtu

Jde o soubor opatření.:

•

Nakupování zařízení a vozidel podle seznamů údajů o energeticky účinných produktech • Energetické audity • Zavedení průkazů energetické náročnosti • Energetická účinnost a úspory energie jako kritérium hodnocení při výběrových řízeních na veřejné zakázky Přínos některých z nich na dosahování energetických úspor je hodnocen v jiných kapitolách (energetické audity, průkazy energetické náročnosti budov). Kalkulace vychází z celkové spotřeby veřejného sektoru. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu výpočtu) s uvedením skutečných výpočtových hodnot

Způsob výpočtu


V současnosti není v České republice žádná legislativní povinnost využívat zelené nakupování, ani žádné závazné legislativní standardy v této oblasti. Pouze několik resortů ministerstev zavedlo interní předpisy upravující nákup environmentálně šetrných produktů. Předpokládáme vytvoření legislativního a administrativního rámce, který zaručí plnění výše uvedeného požadavku. Způsob výpočtu vychází z předpokladu dosažení úspory ročně ve výši 0,5% spotřeby veřejného sektoru celkem. 0 GWh/rok 0 TJ/rok




U požadavku na zadávání zakázek se zahrnutím energetické účinnosti a nákladů životního cyklu lze odhadnout úspory energie na přibližně 0,5% ze spotřeby energie veřejného sektoru, tj. každý rok od roku 2011 bude znamenat novou roční úsporu přibližně 80 GWh. V roce 2016 bude celková úspora činit přibližně 480 GWh. 480 GWh 1 728 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

2.2 Úspory elektrické energie v oblasti osvětlování v terciárním sektoru a u veřejného osvětlování

Základ výpočtu

Veřejné osvětlení: Jsou známé celkové údaje o počtu světelných zdrojů v České republice a o jejich průměrné spotřebě energie i denním využití. Jsou rovněž známé technologie a jejich potenciál úspor, který by mohl stávající zdroje světel postupně nahrazovat. Odhadnut byl pravděpodobný příspěvek navrhovaných opatření na uplatnění úsporných světelných zdrojů v praxi. Výslednou úsporu energie bude možné kontrolovat i ve srovnání se speciální sazbou pro odběr elektrické energie v sektoru veřejného osvětlování. Kancelářské osvětlení: Celková spotřeba elektrické energie v sektoru služeb byla ponížena na podíl osvětlení. Technologický potenciál úspor energie byl navíc ponížen o pravděpodobný příspěvek navrhovaného opatření k realizovaným úsporám energie.


Způsob výpočtu

Energeticky úsporné zdroje světla v terciárním sektoru mohou přinést oproti neefektivním technologiím úspory až 80% elektrické energie, mají několikanásobně delší životnost a kvalitní podání barev světla. Velký prostor k možným úsporám elektrické energie je zejména ve veřejném osvětlení, a to nahrazením neefektivních nízkotlakých výbojových zdrojů (zářivky) a zejména pak vysokotlakých rtuťových výbojek moderními vysokotlakými sodíkovými a halogenidovými výbojovými zdroji světla. Přibližně dalších 20% energie lze ušetřit používáním pouze elektronického příslušenství, a tedy nahrazením ztrátových elektromagnetických tlumivek.



0 GWh 0 TJ


Veřejné osvětlování: Při 800 tis. kusů sloupů veřejného osvětlení, průměrném příkonu 150 W a průměrném potenciálu úspor 20% na kus, dením svícení 8 hod / rok je celková spotřeba elektrické energie 350 GWh. Potenciál úspor je 70 GWh a příspěvek opatření k jeho realizaci je 5% ročně. V tom případě je roční úspora energie plynoucí z realizace opatření 3,5 GWh (od roku 2010). Kancelářské osvětlení: Při 10% podílu elektrické energie ze sektoru služeb na osvětlení (4203 GWh), 30% potenciálu úspor energie, 30% podílu trhu s potřebou renovace za energeticky úsporné udroje a 5% příspěvku


opatření k jejich realizaci je možné ročně ušetřit 18,9 GWh elektrické energie. Popis kalkulace a přístupu k výpočtu pro další roky (2009 – 2016)


Celkem lze tedy díky uvedenému opatření realizovat 22,4 GWh ročně, respektive 80,6 TJ elektrické energie úspor ročně od roku 2010.


NÁZEV OPATŘENÍ

2.3 Uplatnění dohody o Energy Star o kancelářských přístrojích

Základ výpočtu

Program Energy Star se týká podpory úspor energie u kancelářských elektrospotřebičů. V podobě platné v EU je výsledkem dohody Evropské komise s US EPA, kde byl program založen. Význam programu Energy Star je v tom, že se kancelářské přístroje značnou měrou podílejí na spotřebě elektrické energie v terciárním sektoru a v domácnostech a že jejich počet roste Odhad přínosu opatření byl proveden na základě zkušeností s jeho aplikací v zemích Evropské unie. Celková spotřeba byla odhadnuta na základě vybaveností sektoru služeb i domácností počítači a dalšími kancelářskými elektrospotřebiči.


Způsob výpočtu

V rámci České republiky bylo v roce 2009 54% domácností vybaveno počítačem, což znamená minimálně jeden počítač ve více než 2,3 milionech domácností. Program Energy Star mimo to zahrnuje monitory, notebooky, tiskárny, kopírky, faxy, scannery a další spotřebiče. Stávající podoba programu Energy Star může podle expertních odhadů ve všech členských státech EU v letech 2007 – 09 přinést úspory energie až 30 TWh, resp. 10 TWh / rok. Od roku 2011 a 2014 předpokládáme pokles účinnosti programu vždy o 10%. Podíl České republiky na těchto úsporách, uvedený jako poměr počtu obyvatel (2,23%) a ekonomické vyspělosti jako indikátoru vybavenosti výpočetní technikou (70% HDP úrovně EU25) a podíl opatření na jejich realizaci v ČR (10%) je celkem 93 GWh elektrické energie, respektive 0,29 % průměrné celkové roční spotřeby elektrické energie. Roční úspory elektrické energie v období: 2011-2013: 17 GWh 2014-2016: 14 GWh Po roku 2017: 13 GWh.



Úspory začnou nabíhat až po roce 2011.


V následujících letech se předpokládá stabilní příspěvek úsporám energie. I když některé druhy elektrospotřebičů mohou mít časem nižší potenciál snižování provozní energetické náročnosti, ten může být nahrazen jinými spotřebiči, jejichž podíl na vybavenosti domácností, respektive kanceláří bude růst.




93 GWh 335 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

3.1 Podpora energetické účinnosti z Operačního programu průmysl a podnikání

Základ výpočtu

Hodnoceny byly přínosy Operačního programu průmysl a podnikání. Pro realizaci investice platí princip n+2, tzn., že posledním rokem možné realizace je rok 2008. Stanoveny proto byly pouze přínosy roku 2008. Při výpočtu bylo vycházeno z údajů České energetické agentury a agentury na podporu podnikání a investic CzechInvest, jejich výročních zpráv, dotazníků a z materiálu „Aktualizované projekce skleníkových plynů“ Ministerstva životního prostředí.


Způsob výpočtu

Z Vyhodnocení Operačního programu průmysl a podnikání vyplývá, že celková alokace činila v letech 2004-2006 v podnicích malého a středního podnikání v ČR 111, 068 mil. Kč do projektů energetických úspor. Průměrně činila podpora projektů 35% celkových investičních nákladů, celkové investice proto dosáhly cca 340 mil. Kč v letech 2004 – 6. Předpokládáme, že část těchto prostředků (100 mil. Kč) bude investována v letech 2007 – 8 (pro realizaci investice platí princip n+2, tzn. že posledním rokem možné realizace je rok 2008). Odhad úspor energie vychází z průměrných investičních nákladů na dosažení úspory 1 GJ v průmyslových podnicích, která se pohybuje dle zjištění z energetických auditů v širokém rozmezí od 200 do 5000 tis. Kč/GJ, průměrně však ve výši 1000 Kč/GJ. Přínosy OPPP v oblasti projektů energetických úspor byly proto odhadnuty ve výši 100 TJ /rok.



27,8 GWh 100 TJ


V dalších letech (2009 – 2016) nejsou možné další investice do tohoto opatření. Životnost opatření (soubor technologických opatření v podnicích) je však dostatečná na to, aby se úspora 100 TJ mohla započíst i v roce 2016.



27,8 GWh/rok 100,0 TJ/rok


NÁZEV OPATŘENÍ

3.2 Podpora energetické účinnosti z Operačního programu podnikání a inovace – Eko-energie

Základ výpočtu

Základem pro výpočet je předpokládaná alokace finančních prostředků z OPPI ve výši 3 ml. Kč na podporu energetické účinnosti a využití OZE Operační program). Dále je předpokládána investiční náročnost na dosažení 1GJ úspory ve výši 2000 Kč. Dále je předpokladem, že výše podpory z OPPI činí 1/3 celkových investičních nákladů (uznatelné náklady) a tedy že celkové investice do realizace energeticky úsporných opatření dosáhnou výše 9 mld. Kč.


Způsob výpočtu

Celková alokace a její přínosy byly zjednodušeně rozpočteny do 9 let Akčního plánu. Předpokládáme, že tyto prostředky tvoří 1/3 celkových investičních nákladů (pákový efekt 3). Předpokládáme investiční náročnost 2 tis. Kč na dosaženou úsporu 1 GJ. Podíl celkových investic a investiční náročnosti na úsporu 1 GJ je výslednou úsporou docílenou Operačním programem podnikání a inovace v oblasti podpory úspory paliv a energie v průmyslu. Celková výše úspory je 4 500 TJ, roční přínos je propočten na 500 TJ (9 let trvání Akčního plánu).



139 GWh 500 TJ


Úspora byla předpokládaná stejná ve všech letech AP, přínosy k roku 2016 jsou násobkem roční úspory v jednotlivých letech.



1249 GWh 4500 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

3.3 Podpora dobrovolných závazku k úsporám energie

Základ výpočtu

Pro výpočet se vychází z průměrné roční spotřeby energie v oblasti průmyslu (podniky nezahrnuté pod emisní obchodování) v období 2002 – 2006 – data od Českého statistického úřadu (2007). Neexistuje zatím podobný program v ČR, ze kterého by se dala vyvodit data ohledně očekávaných úspor. Proto se vycházelo z monitoringu podobných projektu v zahraničí, např. z Finska a z Nizozemí. Zdroje: • Energy conservation agreements – progress review 2005, Motiva 2006 • Long-term agreements on energy efficiency in the Netherlands – results for 2005, SenterNovem 2006


Způsob výpočtu

Implementace opatření započne dle našeho předpokladu, až od roku 2013.



0 GWh 0 TJ


Průměrná spotřeba energie v oblasti průmyslu (podniky nezahrnuté pod emisním obchodování) v období 2002 – 2006 se pohybuje v úrovni 166 840 TJ. Podle dostupných zdrojů je ve Finsku pokryté v dobrovolných dohodách 85% spotřeby energie v průmyslu, v Nizozemí až 90%. Toto číslo zahrnuje ale i velké podniky spadající pod emisní obchodování. V sektoru SME se nedá očekávat takový podíl úspor. Expertní odhad pokrytí je zde 50% 83.576 TJ. Zavedení tohoto opatření je poměrné náročné na administrativu takže se nedá očekávat, že opatření započne dřív než v druhém období AP (20112013). Kvůli pomalému zavedení konkrétních úsporných opatření na místě se budou úspory energie generovat až mezi lety 2013 a 2016. Pro výpočet energetických úspor znovu vycházíme se zahraničních příkladů. Např. systém dlouhodobých dohod v NL mezi lety 1989 a 2000 vedl k snížení energetické náročnosti ve výši 20% (± 2 % za rok) ve velkých průmyslových podnicích. Bylo by možné vycházet z podobných čísel v ČR. Spotřeba energie v daném sektoru vzrostla minimálně mezi lety 2002 až 2006 (0 – 1% pro celé období). Nicméně kvůli ekonomickému růstu by v následujícím období mohlo docházet k růstu spotřeby energie (až 1% ročně). Snížení energetické náročnosti o 2% pak vede k absolutnímu


snížení spotřeby energie o 1% ročně od r. 2012. Celkový přínos pro období 2013 – 2016 bude 3 067 TJ (852 GWh) Popis kalkulace a přístupu k výpočtu pro další roky (2009 – 2016)


852 GWh 3067 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

4.1 Snižování emisní a energetické náročnosti u osobních vozidel uváděných na trh

Základ výpočtu

Podstatou opatření je podpora dosažení cílových hodnot emisní potažmo energetické náročnosti nových osobních vozidel dodávaných na tuzemský trh tak, jak byly definovány nedávno přijatou legislativou EU (nařízení č. 443/2009). Opatření předpokládá využití informačních, finančních a dobrovolných nástrojů a příp. i (zákonné) regulace tak, aby v letech 2012. Pomocí technologického zlepšení motorů by se mělo do roku 2012 dosáhnout průměrné hodnoty 130 resp. 120 g/km u nového vozového parku. Základem výpočtu jsou data o prodejích osobních automobilů na českém trhu v posledních pěti letech publikované Sdružením dovozců automobilů. Poskytuje informace o počtech vozů každoročně prodaných na trhu v tuzemsku v členění na jednotlivé kategorie a druh používaného paliva / motorového pohonu. Z této statistiky je následně odvozena současná průměrná energetická a emisní náročnost těchto vozů a přes odborný odhad průměrného projezdu vypočtena celková výchozí/referenční spotřeba energie jimi po uvedení do provozu.


Způsob výpočtu

(Postupnou) implementací navržených opatření by bylo možné dosáhnout ve sledovaném období následujících úspor. Při konstrukci výše energetické úspory se vychází z následujících předpokladů: Referenční scénář vývoje emisní náročnosti nových vozů v letech 2011-2019 bude kopírovat dosavadní vývoj (tj. přibližně 12,4 % zlepšení mezi výchozím rokem 2011 a konečným rokem 2019). Navrhovaný scénář bude počítat se snížením na hranici 130 g/km do roku 2012 a na hranici 100 g/km do roku 2019. Roční prodej OA bude ze stávajícího průměru (cca 165 tis./rok) postupně každoročně růst o 2 % s tím, že stále více budou upřednostňovány vozy se vznětovým motorem (meziroční nárůst o 7 %). Roční projezd bude vykazovat podobný trend – výchozí hodnota navrhovaná pro rok 2011 (15 tis. km/rok), která zohledňuje významný podíl zákazníků z řad podnikatelů s vyšším ročním počtem najetých kilometrů, poroste o 2,5 % ročně.


Rok BAU scénář (g CO2/km)

Navrhovaný scénář

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

150

147

145

142

140

138

135

133

131

150

145

140

135

130

122,5

115

107,5

100

165000

167475

169987

172537

175125

177752

180418

183124

185871

zážehovým motorem

0.67

0.65

0.62

0.60

0.57

0.54

0.50

0.47

0.43

vznětovým motorem

0.33

0.35

0.38

0.40

0.43

0.46

0.50

0.53

0.57

15000

15375

15759

16153

16557

16971

17395

17830

18276

(g CO2/km)

Prodej vozů (ks) z toho se:

Roční projezd

Úspora energie u vozového parku uvedeného do provozu v letech 2011-2019 v GWh 2011

0,00

2012

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

23,92

23,92

23,92

23,92

23,92

23,92

23,92

23,92

50,39

50,39

50,39

50,39

50,39

50,39

50,39

79,18

79,18

79,18

79,18

79,18

79,18

110,57

110,57

110,57

110,57

110,57

173,25

173,25

173,25

173,25

241,02

241,02

241,02

314,17

314,17

2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

392,97

Celkem v GWh

0,00

23,92

74,31

153,49

264,05

437,30

678,32

Celkem v PJ

0,000

0,086

0,268

0,553

0,951

1,574

2,442

992,49 1385,45 3,573

4,988



0 GWh (Úspory začnou nabíhat až od roku 2012)


Jsou promítnuty předpokládané trendy – postupný růst prodeje nových vozidel, mírné snižování průměrné emisní náročnosti (posílen realizací opatření), zvyšování podílu vozů se vznětovým motorem a mírný růst ročního projezdu. Při uvedených předpokladech by výše energetických úspor k roku 2016 implementací navrhovaného opatření dosáhla výše 1 574 TJ.



437 GWh 1574 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

4.2 Podpora hromadné dopravy (městské tramvajové)

Základ výpočtu

Ministerstvo dopravy podporovalo, nebo podporuje energetickou účinnost v hromadné dopravě v následujících programech. • Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie (podporuje opatření přinášející úspory energie prostřednictvím vyšší energetické efektivnosti vozidel - zejména účinnějšími pohony). Program byl ukončený v roce 2009. • Program podpory obnovy vozidel městské hromadné dopravy a veřejné linkové autobusové dopravy • Integrované dopravní systémy Výměnou el. výzbrojí za modernější je možné u tramvajových vozidel dosáhnout významných úspor el. energie, a to v desítkách procent. Prostředkem k tomu je přechod z původního odporového na pulzní řízení (snižuje v průměru náročnost o 15-25 %) a zavedení rekuperace brzdné energie (další úspora o 20-25 %). Díky tomu klesá měrná spotřeba elektřiny na kratších úsecích (v řádu stovek metrů), typických pro městský provoz s řadou rozjezdů a zastávek, z obvyklých 150 až 170 Wh/tkm i na méně než 100 Wh/tkm.


Způsob výpočtu

Z výše uvedených podpůrných programů jsou do výpočtu kvantifikovaných úspor energie zahrnuty pouze rekonstrukce el. výzbrojí tramvajových vozů (Státní program v oblasti hromadné dopravy). Míra úspor je kvantifikována samotnými žadateli o podporu (nejrůznější dopravní podniky) a verifikována administrátorem (MD ČR). Dosahována je vyšší účinností moderních výzbrojí oproti původním (odporovým příp. tyristorovým) a její absolutní výše je dána ročním projezdem. Při uvedeném počtu modernizovaných vozidel činí po revizi celkem 3,8 GWh ročně. V letech 2005 až 2008 tuto možnost podpory využívaly dopravní podniky ke spolufinancování modernizace elektrické výzbroje tramvajových vozů – v roce 2005 byly za podpory programu rekonstruovány 4 tramvaje, v roce 2006 již 20 tramvajových vozů, v roce 2007 to bylo 12 a v roce 2008 pak zatím nejvíce 25 tramvajových jednotek, tj. celkem více než 60 tramvajových vozidel. Nová elektrická výzbroj je založena na pulzním řízení s možnou rekuperací energie při brzdění (např. TV Europulse nebo TV Progress), díky čemuž může oproti původní (odporové či tyristorové řízení) snížit elektroenergetickou náročnost vozu o několik desítek procent (zpravidla mezi 20 až 50 %).




3,8 GWh 13,7 TJ


Další roky již nejsou zahrnuty. Realizované modernizace el. výzbrojí tramvají byly vždy spojeny se současnou kompletní rekonstrukcí vozidel díky čemuž byla prodloužena jejich životnost o dalších min. 10-15 let (tj. reálně k horizontu roku 2020).



Modernizace tramvajových vozů dopravních podniků vybraných měst (Ostrava, Brno, Plzeň, Liberec ad.) za podpory St. programu v letech 2005 až 2008 tak bude po dobu příštích 10-15 let přinášet každoroční úsporu el. energie ve výši 3,8 GWh (13,7 TJ)


NÁZEV OPATŘENÍ

4.3 Podpora kombinované dopravy (KD)

Základ výpočtu

Podpora kombinované dopravy, jejíž podstatou je převoz zboží na delší vzdálenosti. Přeprava zpravidla probíhá mezi hlavními logistickými uzly. Podíl přepravy po silničních komunikacích je minimální, většina přepravy probíhá po železnici nebo pomocí lodní dopravy. Opatření podpory kombinované dopravy je jednou z priorit rozvoje Dopravní politiky České republiky pro léta 2005–2013. Tento způsob přepravy nákladů má prokazatelně vyšší energetickou efektivnost oproti silniční nákladní dopravě, obzvlášť je-li zboží přepravováno nedoprovázenou (kontejnerovou) dopravou. S podporou KD je dále rovněž uvažováno i v připravovaném „Operačním programu doprava“, který bude realizován v období 2007 – 2013. Předpokládá se, že v jeho rámci bude podporována nová výstavba či rekonstrukce stávajících soukromých překladišť KD, sloužících k veřejnému užívání, veřejná logistická centra, související technologické vybavení, dopravní prostředky a překládací mechanizmy pro KD a multimodální přepravu, informační technologie, telematika a další. Za předpokladu nárůstu počtu přepravovaných kontejnerů po železnici na úkor silniční nákladní dopravy přinese opatření pro podporu kombinované dopravy významné úspory primární energie vyčíslené rozdílem spotřebované energie pro dopravu daného množství zboží po silnici a železnici. Při výpočtu byly využity statistiky Ministerstva dopravy ČR o přepravě zboží (nedoprovázenou) kombinovanou dopravou a Českého statistického úřadu o nákladní železniční dopravě publikované ve statistických ročenkách či časových řadách1, a promítnuty očekávané vývojové trendy.


Způsob výpočtu

Míra energetických úspor, která má být v rámci tohoto opatření monitorována, se přitom v Akčním plánu selektivně zaměřuje pouze na přepravu (ložených) kontejnerů po železnici namísto jejich dopravy po silnici. Základem výpočtu úspor energie je předpokládaný počet každoročně přepravených ložených kontejnerů, které jsou přepravovány po železnici namísto silniční dopravy na danou průměrnou vzdálenost (cca 250 km/kontejner). Lineární trend růstu počtu takto přepravených kontejnerů, který byl dle statistik zaznamenán v letech 2001 až 2008, je však v důsledku finanční krize nutné korigovat, jelikož v roce 2009 a 2010 došlo s největší pravděpodobností k významnému poklesu tak, jak tomu bylo u výkonů nákladní přepravy jako celku. Pro celé sledované období (2001 – 2016) byla proto upřednostněna regresní křivka logaritmického typu, díky které zatím nejvyšší výkony přepravy z roku 2008 budou opětovně dosaženy až v roce 2015/2016. Posledním vstupem do výpočtu jsou pak měrné spotřeby při dopravě

1

) Ročenka dopravy za rok 2008:

http://www.sydos.cz/cs/rocenka-2008/rocenka/htm_cz/cz08_520710.html


kontejnerů nákladním vozem versus po železnici (35 litrů nafty na 100 kilometrů nebo-li cca 3,5 kWh/km versus asi 0,6 kWh elektřiny na kontejner a kilometr). Počet přepravených ložených velkých kontejnerů po železnici a výše ročních úspor energie (v GWh) ve vybraných letech sledovaného období: Období Počet přepravených kontejnerů v ks Roční úsp r

2001

2008

2016

181 369

471 464

484 756

132

346

356

energie v GWh



346 GWh 1245,6 TJ


Při předpokladu logaritmického vývoje v počtu přepravených kontejnerů po železnici v letech 2001 až 2016, by v roce 2016 bylo přepraveno železniční dopravou téměř 485 tis. kontejnerů, což by reprezentovalo úsporu více než 350 GWh energie (porovnáním vyvolané spotřeby elektřiny ve srovnání s úsporou pohonných hmot, ke kterým by jinak došlo při přepravě po silnici).



356 GWh 1282 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

4.4 Opatření ke zvýšení energetické účinnosti v železniční dopravě

Základ výpočtu

Podporu úspor energie v železniční dopravě lze rozdělit do následujících opatření: • Obnova jednotek osobní dopravy s využitím rekuperace • Zvyšování podílu elektrizovaných tratí • Automatické řízení provozu • Uvedení infrastruktury do normového stavu • Poplatek za použití dopravních cest. Úspory energie v železniční dopravě, byly stanoveny odděleně pro jednotlivá dílčí opatření: Rekuperace elektrické energie, Automatické vedení vlaku, Rekonstrukce pohonných systémů, Uvedení trati do normového stavu. Obnova, rekonstrukce vlaků osobní dopravy s využitím rekuperace efektivnějších pohonných jednotek)

(a

Vyčíslení úspor rekuperací bylo počítáno pro příměstské vlakové spoje na stejnosměrné elektrifikované trati, s použitím jednotek 471. Výpočet je postaven na podmínce obnovy jednotek 541 novými jednotkami 471, které umožňují rekuperaci elektrické energie. Předpokládán je optimistický scénář zavádění těchto vozů (znamená, že bude v roce 2016 v provozu najeden turnus celkem 101 jednotek řady 471) s tím, že úspory energie jsou generovány pouze jednotkami pořízenými po roce 2008. Rozdíl v energetické náročnosti při totožném denním dopravním výkonu pak přináší cílené úspory energie. Úspory energie prostřednictvím modernizace vlakových jednotek se spalovacím motorem byly převzaty z hodnocení Státního programu na podporu úspor a využití obnovitelných zdrojů energie, a ve stejné výši projektovány i do následujících let, díky předpokládané realizaci dalších opatření tohoto typu v obdobném rozsahu. Automatické vedení vlaku Vyčíslení energetické úspory zaváděním automatického vedení vlaku (AVV) vychází z příspěvku Ing. Pavla Šimana, CSc. pracovníka GŘ Českých drah: Možnosti úspory trakční elektrické energie a motorové nafty závislé na železniční infrastruktuře. V příspěvku byla vyčíslena roční energetická spotřeba pro jízdu jednotek 471 na 102 km dlouhém úseku 17 000 MWh. Na tomto úseku byla vyčíslena teoretická úspora elektrické energie 25 % zavedením AVV, což činí na kilometr trati roční úsporu 167 MWh elektřiny. Řešitelský tým předpokládá po konzultaci s odborníky zavádění systému automatického vedení vlaku v rozsahu 10 km trati ročně. Výše úspor tomu přímo odpovídá. Uvedení trati do normového stavu Vyčíslení energetické úspory uvedením infrastruktury do normového stavu bylo postaveno na příspěvku Ing. Pavla Šimana, CSc.: Možnosti úspory trakční elektrické energie a motorové nafty závislé na železniční infrastruktuře. V tomto příspěvku jsou uvedeny 4 významné příklady


úspor energie v železniční dopravě uvedením trati do normového stavu. Ve výpočtu byly tedy zahrnuty energetické úspory pouze těchto čtyř případů realizovaných do horizontu roku 2016. Konkrétní další odhady úspor energie by bylo nutno řešit se Správou železniční dopravní cesty, vzhledem k závislosti tohoto opatřená úspor energie na legislativním rámci, koncepci a také finanční náročnosti. Popis zdroje, ze kterého je při výpočtu vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení hodnoty základu výpočtu

Způsob výpočtu

Obnova, rekonstrukce jednotek osobní dopravy s využitím rekuperace (a efektivnějších pohonných jednotek) Výše úspor energie dosažená rozvojem využívání rekuperace je vypočtena následovně (příklad pro optimistický scénář): • Postupný nárůst jednotek schopných rekuperace (řada 471) z počtu 32 ks z toho 29 v denním provozu (turnusu) v roce 2008 na celkem 112 ks z toho 101 v denním provozu (turnusu) v roce 2016 (reálný scénář). • Denní projezd jedné jednotky v turnusu předpokládán ve výši 380 km. • Průměrná energetická úspora při nasazení jednotky umožňující rekuperaci činí 4,5 kWh el. energie na ujetý kilometr (odborný odhad).

Rok

Počet jednotek schopných rekuperace (dnes řady 471) celkem

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

32 37 42 47 52 57 62 67 72

denně v provozu (turnus) 29 33 38 42 47 51 56 60 65

Roční úspora el. energie [GWh] 18,1 20,6 23,7 26,2 29,3 31,8 35,0 37,4 40,6

Pokud jde o úspory energie generované modernizací vlakových souprav se spalovacími motory za podpory Státního programu pro podporu úspor energie a využití obnov. zdrojů, zde jsou kalkulované hodnoty uspořené energie podpořenými opatřeními převzaty z prohlášení žadatelů a verifikovaných administrátorem programu respektive dotyčného dotačního titulu. Níže uvádíme výši vykazovaných úspor akcí podpořených do roku 2008, stejná roční výše úspor zůstane zachována až do roku 2016 (program pro rok 2009 nebyl vyhlášen a jeho osud v dalších letech je nejistý). Rok

2008 – 2016

Roční úspora energie [GWh]


0,1

Automatické vedení vlaku Výše úspor energie vypočtena následovně: • V letech 2008-2016 pokračování v úpravě železniční infrastruktury (tratí) pro možnost využití AVV ve výši 10 km ročně. • Na těchto trasách provozovány vozy vybavené AVV – umožní to snížit spotřebu energie o 25 %; tomu odpovídá úspora el. energie cca 41,7 MWh/km.rok. • Zavedení AVV v cílovém rozsahu na 90 km železniční trati tak může celkem přinést v roce 2016 úsporu el. energie v celkové výši 15 GWh/rok.

Rok

Úspora el. energie [GWh/rok]

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

1,7 3,3 5,0 6,7 8,3 10,0 11,7 13,3 15,0

Uvedení trati do normového stavu Výše úspor energie vypočtena pro čtyři vybrané tratě, u kterých je dnes známo (odstranitelné) lokální omezení rychlosti projíždějících vlakových souprav. Dvě z nich jsou elektrifikované (příklady 1 a 2), dvě pak motorizované (příklady 3 a 4). Z předepsané míry omezení oproti standardní cestovní rychlosti a počtu vykonaných dopravních cest je pak možné výpočtem stanovit výši dosažitelných úspor energie (elektřiny či motorové nafty), pokud budou příčiny omezení odstraněny a vlaky opět budou moci jet uvedenou částí trasy původní normovou rychlostí.

Příklad číslo

Rok uvedení do normového stavu

Roční úspora energie

1 2013 0,7 GWh el. 2 2011 0,25 GWh el. 3 2010 35 000 l nafty 4 2008 20 000 l nafty Úspora energie celkem v GWh

Úspora energie celkem v dílčích letech [GWh] 2008 2010 2016 0,7 0,25 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 0,5 1,45

V tabulce níže jsou předpokládané míry úspor za všechna opatření ve sledovaných letech sumarizovány následovně:


Úspora energie v roce 2016 [GWh/rok]

Opatření Obnova vozů - pro možnost rekuperace - s efektivnějšími motory AVV Trať do normového stavu Celkem

40,6 0,1 15 1,45 57,15



20 GWh 72 TJ

Přístup ke kalkulaci úspor pro další roky Popis kalkulace a přístupu k výpočtu pro další roky (2009 – 2016)


Roční úspory opatření pro rok 2016 jsou vyčísleny na 57 GWh (205 TJ; zahrnuje úspory jak el. energie, tak i motorové nafty používané vlakovými jednotkami s motorovými vozidly)


NÁZEV OPATŘENÍ

5.1 Souhrn opatření ke zvýšení energetické účinnosti zemědělských provozů

Základ výpočtu

Základem pro výpočet je celková spotřeba paliv a energie v zemědělství (tabulka ČSÚ pro stanovení cíle), Odhad roční míry úspor, dosažené vlivem kombinací opatření legislativního charakteru a vlivem dotačních prostředků v zemědělské výrobě. Tato míra se pohybuje v letech 2008 až 2016 od 0,35 do 0,8% ročních úspor. Na nižším tempu dosahování úspory v prvním AP nese vinu mj. finanční situace zemědělských podniků a nedostatek investic do úspor energie, obměny technologie, využití OZE. Z celkové spotřeby předpokládáme k roku 2016 dosažení úspory 4,78 % k roku 2016.


Způsob výpočtu

Roční spotřeba paliv a energie je násobena koeficientem roční úspory. Roční úspory jsou sečteny vždy za 3-letá období. Koeficient má růstový charakter 0,35 do 0,8% ročních úspor. Míra úspory je následující: Roční úspory vlivem realizace podpůrných opatření v zemědělství (TJ/rok, 2008-16) 1000

100 Roční přínosy 10

1 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016



19,5 GWh 70 TJ


Náběhová křivka předpokládá, že vlivem dotací, legislativy a vyššího využití OZE a potenciálu úspor energie bude dosaženo úspory ve výši 4,7 ročně za období 9 let. Viz podrobný výpočet – v letech 2008-2010 se jedná o 210 TJ, v letech 2011-13 o 300 TJ a v letech 2014-16 o 420 TJ ročně.




258 GWh 930 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

7.1 Nabídka energetických služeb výrobci, distributory a dodavateli energie

Základ výpočtu

Implementace uvedeného opatření je přímo spojená s uváděním Směrnice o energetických službách (2006/32/ES) do praxe. Kalkulace vychází ze statistických údajů (ČSÚ) o celkové roční spotřebě energie průřezově za všechny sektory mimo dopravu, což činí zhruba přibližně 808 000 TJ.


Způsob výpočtu

Celková průměrná roční spotřeba energie mimo sektor dopravy činí přibližně 808 000 TJ. Je třeba kalkulovat, že propagace distribučních společností energetických služeb motivovala pouze část konečných uživatelů k realizaci projektů, jejichž výsledkem bylo snížení spotřeby energie. Podle odborného odhadu je možné kalkulovat přibližně s 1,5% pravděpodobností vlivu na realizace energeticky úsporných opatření u konečných uživatelů vlivem působení propagace energetických služeb. Kromě toho je možné počítat s úsporami ve výši zhruba 5% konečné spotřeby u konečných uživatelů, na které bude mít propagace energetických služeb vliv.



0 GWh 0 TJ


Lze předpokládat, že objem uspořené energie bude působením dobrých příkladů a zájmem o realizaci takových projektů vzrůstat. Meziroční nárůst lze odhadnout ve výši 3%. Z uvedeného vyplývá, že roční hodnota úspor energie v roce 2016 dosáhne výše 4037 TJ (1122 GWh).



1122 GWh/rok 4037,0 TJ/rok


NÁZEV OPATŘENÍ

7.3 Přínosy realizace doporučení povinných energetických auditů

Základ výpočtu

Výpočet je postaven na expertním odhadu a empirických propočtech, provedených v některých studiích (ÚEK hl. m. Prahy, ÚEK Zlínského kraje) vzhledem k tomu, že neexistuje statistika realizovaného počtu energetických auditů. Využito bylo i hodnocení Národního programu v letech 2002-5. Základem výpočtu byla spotřeba energie a paliv ve veřejných sektorech. Jejich podíl na spotřebě byl stanoven na základě energetické bilance Prahy, která je zpracována podle OKEČ. Podíl veřejných sektorů je 35,2 % ze spotřeby nevýrobní sféry. V případě ČR – pokud zachováme obdobný podíl, je spotřeba ve veřejných sektorech cca 38 PJ. U většiny ze subjektů veřejného sektoru je zákonem stanovena povinnost realizovat doporučení energetických auditů. Celková úspora, doporučená energetickými audity, tvoří potenciál úspor v těchto sektorech. Na základě analýz energetických auditů v mnoha městech a v Praze se potenciál úspor energie v objektech školství, zdravotnictví, sociální péče apod. pohyboval v letech 2004 kolem 30%. Opatření, doporučená energetickými audity, již byla zčásti realizována (zejména nízko a středněnákladová opatření). Další, zejména stavební opatření, jsou postupně také realizována a to v závislosti na stavu objektu a na disponibilních finančních prostředcích. Přesto odhadujeme potenciál úspor ve veřejném sektoru na cca 25% celkové spotřeby, tj. necelých 25% z 38 PJ, přibližně 9,5 PJ. Předpokládáme, že uvedený potenciál úspor bude realizován i v důsledku mnoha dalších navrhovaných i již probíhajících opatření a proto byl přínos tohoto opatření odhadnut ve výši 50% celkového potenciálu, na 4 500 TJ za období AP celkem.


Způsob výpočtu

Odhad úspory 4 500 TJ/rok v roce 2016 vychází z úvahy, že většina opatření jsou opatření stavební, jejichž životnost je delší než doba platnosti +NEEAP (tj. delší než 9 let). V prvních 3 letech AP předpokládáme ročně realizaci 7,5% potenciálu úspor (tj. ročně necelých 700 TJ), ve druhém období realizaci 5% potenciálu (ročně cca 475 TJ) a ve třetím období 3,5% potenciálu úspor (ročně 333 TJ).



185 GWh 670 TJ


Ve druhém období realizaci 5% potenciálu (ročně cca 475 TJ) a ve třetím období 3,5% potenciálu úspor (ročně 333 TJ) z potenciálu ve výši cca 9,5 PJ celkem.






NÁZEV OPATŘENÍ

7.4 Povinnost zpracování energetických průkazů budov (certifikace budov)

Základ výpočtu

Ve vymezeném čase pro zpracování NEEAP nebylo možné vypracovat statistiku, ze které by mohl vycházek kvalifikovaný odhad přínosů zavedení energetických průkazů budovy. Není ani doposud definitivně schválena prováděcí legislativa, ze které by mohl vycházet odpovědný propočet počtu průkazů energetické náročnosti budov. Zabývali jsme se pouze přínosy průkazů, které budou zpracovány ve veřejných sektorech (na základě odst. 6 zákona § 6a zákona č. 406/2006 Sb., o hospodaření energií. Ostatní průkazy jsou dokladem splnění požadavků na výstavbu a jejich přínosy jsou již zahrnuty v jiných opatřeních. Nepředpokládáme povinnost realizovat na základě průkazu navrhovaná opatření – považujeme průkaz energetické náročnosti budovy za nástroj spíše motivační a informační - pro vyšší informovanost a uvědomění si spotřeby energie v budově a jeho veřejné vyvěšení i jako motivaci ke zlepšení. Odhad byl proveden pouze symbolicky, nicméně považujeme za nezbytné uvádět toto opatření v NEEAP.


Způsob výpočtu

Symbolický příspěvek certifikace veřejných budov je vypočten jako 0,001% spotřeby energie v terciárním sektoru. V roce 2008 není přínos ještě žádný – platnost předpisu od 1.1.2009.



0 GWh 0 TJ


V letech 20011-13 je roční příspěvek certifikace veřejných budov vypočten jako 0,001% spotřeby energie v terciárním sektoru. V letech 20014-2016 je přínos certifikace vypočten jako 0,0013% spotřeby terciárního sektoru v roce 2006.



3 GWh/rok 9 TJ/rok


NÁZEV OPATŘENÍ

7.5 Požadavky na minimální účinnost při výrobě elektřiny, tepelné energie a chladu

Základ výpočtu

Podrobné statistické podklady, ze kterých by se dalo vycházet pro provedení propočtu očekávaných úspor, nejsou v současné době k dispozici (přehled a účinnost výrobních zařízení, která nespadají pod obchodování s emisemi, spotřeba všech druhů paliv, vlastní spotřeba, dodávka do sítí, adekvátní podíl na ztrátách v sítích a dodaná energie konečným spotřebitelům). Proto nelze výši úspor stanovit výpočtem, ale pouze odborným odhadem na základě některých literárních prací, energetických auditů apod. Navíc část vzniklých úspor bude započítána v jiných opatřeních, jak je popsáno v kapitole Vliv opatření na úspory energie.


Způsob výpočtu

Elektřina U účinnosti při výrobě elektřiny (převážně) v průmyslu nelze v následujících 10 – 15 letech očekávat žádné zásadní zlepšení. Malé zdroje jsou převážně nové nebo rekonstruované a většinou vyhovují požadavkům normy. Teplo Na rozdíl od zdrojů elektřiny je kotelní fond stále dosti zastaralý a zanedbaný a skýtá prostor pro zlepšování účinnosti výroby tepla. - Domácnosti Pro odhad úspor v domácnostech využijeme podkladů zpracovaných pro databázi MURE v projektu Indikátory. Požadavky normy se netýkají malých kotlů, takže rodinné domy z výpočtu vypadávají. Následující tabulka udává odhad počtu bytů vytápěných z nevyhovujících kotlů, který byl stanoven z věkové struktury podle REZZO: Palivo Podíl nevyhovujících kotlů v bytových domech

TP

KP

PP

29,6%

36,1%

26,4%

TP, KP, PP – Tuhá paliva, kapalná a plynná paliva

Očekávané účinnosti kotlů jsou: Palivo

TP

KP

PP

Původní účinnost [%]

55 %

65 %

70 %

Požadovaná účinnost [%]

67 %

80 %

85 %

Na základě údajů z REZZO lze průměrnou fyzickou životnost kotů odhadnout na 20 let, to znamená, že ročně se obnoví cca 5 % kotlů. Předpokládám, že však k výměně dojde jen z 80 %, takže propočet provedem pouze pro 4 % dotčených kapacit kotlů.


Bytové domy představují cca 45 % z konečné spotřeby domácností. Pro jednoduchost zanedbáme lokální vytápění a vaření plynem a budeme předpokládat, že paliva se spotřebovávají v kotlích. Potom z celkové spotřeby paliv 148030 TJ v roce 2006 připadá na bytové domy asi 66615 TJ. Spotřeba paliva v nevyhovujících kotlích potom obnáší: Palivo Spotřeba paliv v nevyhovujících kotlích [TJ]

TP

KP

PP

15 012

469

25 345

S využitím očekávaných účinností potom dostaneme úspory paliv: Palivo Úspora paliv náhradou nebo rekonstrukcí nevyhovujících kotlů [TJ]

TP

KP

PP

2 689

88

4 473

Celkový potenciál úspory činí tedy 7249 TJ. Při obměně 4 % kotlů ročně činí roční úspora energie 290 TJ. - Služby Pro sektor služeb vyjdeme z analogie s domácnostmi. Věkovou strukturu kotlů i jejich účinnosti budeme uvažovat stejné jako pro domácnosti. Ze spotřeby paliv budeme uvažovat 90 % na vytápění a ohřev vody, zbytek na jiné účely. Z těchto podmínek dostaneme: Palivo Spotřeba paliv v nevyhovujících kotlích [TJ]

TP

KP

PP

3 311

229

12 345

S využitím očekávaných účinností potom dostaneme úspory paliv: Palivo Úspora paliv náhradou nebo rekonstrukcí nevyhovujících kotlů [TJ]

TP

KP

PP

593

43

2 179

Celkový potenciál úspory činí tedy 2815 TJ. Při obměně 4 % kotlů ročně činí roční úspora energie cca 110 TJ. - Průmysl U průmyslu je velmi obtížné získat podklady o potenciálu úspor jednak proto, že zde došlo již ke značné obměně kotelního fondu, dále že zde došlo k velkým změnám v druhu paliva přechodem na plynové kotelny a konečně značná část zařízení spadá pod obchodování s emisemi. V této etapě zpracování AP se uvažuje zatím přínos úspor blízký nule. Při zanedbání zemědělství lze průměrnou roční úsporu energie tohoto opatření vyčíslit na 290 + 110 = 400TJ.




111 GWh/rok 400 TJ/rok.


Jedná se o násobek ročních přínosů, které jsou v jednotlivých letech AP totožné.





NÁZEV OPATŘENÍ

7.6 Snížení ztrát při přenosu a distribuci elektřiny, tepelné energie a chladu

Základ výpočtu

Podrobné statistické podklady, ze kterých by se dalo vycházet pro provedení propočtu očekávaných úspor, nejsou v současné době k dispozici. Proto nelze výši úspor stanovit výpočtem, ale pouze odborným odhadem na základě některých literárních prací, energetických auditů apod. Navíc část vzniklých úspor bude započítána v jiných opatřeních. Např. u tepla jsou úspory ze snížených ztrát ve vnitřních rozvodech započteny v opatření týkajícím se energetické náročnosti budov a do zlepšení izolace vnějších tepelných rozvodů bylo vloženo v minulém období značné úsilí. Přínos v průmyslu je započten u opatření 3.2 týkajícího se OPPI. V této etapě přípravy AP se proto v tomto opatření uvažuje s nulovým přínosem úspor energie v rozvodu tepla.


Způsob U rozvodů elektřiny existuje potenciál úspor u přenosových a distribučních sítí výpočtu neboť tyto jsou ve vlastnictví organizací, na které se nevztahuje emisní

obchodování Ze statistiky ERÚ: Rok 1985 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Tuzemská brutto spotřeba [GWh] 57 445 58 787 60 857 61 518 62 349 61 866 57 998 56 257 56 778 58 260 61 265 64 254 63 410 62 651 61 092 63 450 65 108 64 872 66 992 68 616 69 945 71 657

Ztráty [GWh] 3 914 3 942 4 109 4 062 4 075 3 996 3 811 3 860 4 793 4 660 4 768 5 154 5 088 4 953 4 627 4 683 4 910 4 858 5 087 5 084 5 027 4 885


Kumulativní indexy 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% 1995

1997

1999

2001

Index ztráty

2003

Index btto^2

2005

Index btto

(Údaje pře rokem 1995 jsou nepoužitelné). Od roku 1999 je kumulativní index růstu ztrát trvale nižší než index růstu brutto spotřeby i jejího kvadrátu. To znamená, že ztráty elektřiny rostou pomaleji než by odpovídalo růstu spotřeby. Emisní obchodování vylučuje • ČEZ • velké zdroje • ztráty v transformátorech a rozvodech vyloučených průmyslových podniků Nejsou vyloučeny!!!: • ČEPS • REAS to znamená, že úspory se týkají většiny ztrát v sítích vvn a vn (patřících ČEPS a REAS). Odhadem se úspory budou týkat 85 % celkových ztrát elektřiny. Úsporu odhadneme z fiktivních ztrát – jako kdyby ztráty rostly stejným tempem jako brutto spotřeba (správnější by byl kvadrát, ale pak bychom dostali příliš velká čísla). [GWh] fiktivní ztráty skutečné ztráty Rozdíl (úspora) Meziroční přírůstek úspory) 65% meziročního přírůstku úspory

1999 4 627 4 627 0

2000 4 806 4 683 123

2001 4 931 4 910 21

2002 4 913 4 858 55

2003 5 074 5 087 -13

2004 5 197 5 084 113

2005 5 298 5 027 271

2006 5 427 4 885 542

Průměr

123

-101

34

-68

126

158

271

77 50

Odhadnutá roční úspora činí 50 GWh, tedy 180 TJ.


Teplo Ze statistiky ČSÚ: [TJ] Výroba tepla Ztráty tepla

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

262810

270258

264894

229183

234699

219783

234104

221495

220346

217708

215142

5222

6232

8022

7407

7015

7115

17226

20901

20635

19604

20992

300000

250000

200000

150000

100000

50000

0 1994

1996

1998

2000

Výroba tepla

2002

2004

Ztráty tepla

Na rozdíl od elektřiny, většina dálkových rozvodů tepla bude patřit firmám vyloučeným pro emisní obchodování. Úspory se budou vyčíslovat ze ztrát v obytných budovách, službách, zemědělství a části průmyslových podniků. Zde se není naprosto čeho chytit. Statistika je dost nesmyslná a navíc se týká jen ztrát po patu objektu odběratele. Ztráty ve vnitřních rozvodech nezahrnuje. Co z dálkovodů a distribuce patří pod emisní obchodování a co ne, to také nelze zjistit. Přínos opatření na rozvodech tepla v průmyslu je započten u opatření 3.2 týkajícího se OPPI. V této etapě přípravy AP se proto v tomto opatření uvažuje s nulovým přínosem úspor energie v rozvodu tepla. Přínos opatření 7.5 lze proto ocenit odborným odhadem na cca 180 TJ/rok a přínos v jednotlivých obdobích Přínosy v PJ 2008 - 2010

2011 - 2013

2014 - 2016

0,55

0,55

0,5


2



50 GWh/rok 180 TJ/rok.

Přínosy v PJ v jednotlivých obdobích se očekávají: 2008 - 2010

2011 - 2013

2014 - 2016

0,55

0,55

0,5





NÁZEV OPATŘENÍ

7.7 Rotační fond MPO a ČSOB pro financování energeticky úsporných projektů

Základ výpočtu

Základem pro výpočet jsou údaje z pravidelné hodnotící zprávy, předkládané na základě kontraktu mezi ČSOB a MPO bankou na základě ex-post vyhodnocení. Toto vyhodnocení bylo prováděno do roku 2004 (5) u již ukončených projektů, a údaje pro toto vyhodnocení byly čerpány přímo od příjemců úvěrů – z fakturovaných spotřeb apod. Proto jsou vyhodnocené dosahované úspory podle typů projektu velmi spolehlivé. Další informací je průměrná míra ročních investic z fondu Phare v letech 2006 a 7 a možný obrat finančních prostředků při zvažování doby splatnosti 10 let. Prostředky fondu jsou 1/3 celkových částek úvěru. V ČR se provádí podrobné vyhodnocení efektivnosti fondu Phare za celé období 1998 až 2009. Výsledek bude znám na konci 11/2010.


Způsob výpočtu

Odhad je proveden na základě předpokládané roční výše úvěrů (úvěry ve výši 50 mil. Kč/ročně) na investice do energetiky úsporných opatření a očekávaných přínosů těchto investic (investiční náročnost se velice liší v závislosti na typu projektů a na sektoru a pohybuje se od 1190 Kč v sektoru průmyslu do 8000 Kč/GJ v domácnostech při zateplení panelových domů. V posledních letech jsou prostředky fondu převážně investovány do komplexního zateplení bytových domů. Při výpočtu přínosů jsme uvažovali roční investici ve výši 50 mil. Kč, s investiční náročností na dosažení úspory ve výši 3400 Kč/GJ v letech 2008 až 2013, v období let 2014 až 2016 pak s investiční náročností 3 000 Kč/1 GJ.



4,3 GWh 15 TJ


Roční investice ve výši 50 mil. do projektů energetických úspor, investiční náročnost na dosažení 1 GJ úspory je v letech 2009 – 2013 ve výši 3400 Kč/GJ, v posledním – 3. AP – ve výši 3000 Kč/GJ (úvěry pro firmy EPC, pro průmysl, nejen zateplení bytových domů).





NÁZEV OPATŘENÍ

7.8 Podpora energetické účinnosti v ostatních operačních programech (zejména OPŽP)

Základ výpočtu

Očekávané roční úspory celkem v roce 2016 jsou propočteny z údajů možných přínosů investic v Operačním programu životní prostředí v oblastech intervence 2.1, 2.2, 3.2 a Operačním programu Praha – konkurenceschopnost. Přínosy byly propočteny pouze na základě již dostupných a výhledově předpokládaných investičních nákladů na dosažení úspory v programu OPŽP, oblast podpory 3.2. Přínosy ostatních programů jsou hrubým odhadem.


Způsob výpočtu

Na základě alokace pro jednotlivé oblasti intervence V Operačním programu životní prostředí, a také dalších drobných přínosů Operačního programu Praha konkurenceschopnost. Celkové alokace do projektů s přínosy v úsporách energie předpokládáme ve výši 740 mil. EUR v OPŽP a 40 mil. EUR v ostatních programech.

Očekávané roční úspory v roce 2016 jsou propočteny z údajů možných přínosů investic v Operačním programu životní prostředí v oblastech intervence 3.2., kde jsou provedena vyhodnocení konkrétních projektů. Uvažováno je s náklady 14 000 Kč na úsporu 1 GJ, 40% podíl dotace. Přínosy ostatních programů jsou odhadem, který předpokládá alokace IPO, OPPK a ROP do projektů energické účinnosti ve výši 40 mil. EUR v programovacím období let 2007 – 2013, při investiční náročnosti v těchto programech na úsporu 1 GJ ve výši 20 000 Kč. Úspory dosažené v OPŽP jsou poté propočteny ve výši 918 GWh, v ostatních programech 35 GWh. Jedná se o velmi střízlivý odhad. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu výpočtu) s uvedením skutečných výpočtových hodnot


0 GWh 0 TJ Skutečná realizace projektů započala v roce 2008, proto jsou přínosy propočteny až po roce 2008.


Za tříletá období 1. a 2. AP – v letech 2013 je uplatněn princip N+2 (tj. prostředky na realizaci programu budou čerpány ještě v roce 2015. Předpokládáme životnost opatření delší než 9 let.



952 GWh/rok 3 428 TJ/rok


NÁZEV OPATŘENÍ

7.9 Státní programy na podporu úspor energie a využití OZE

Základ výpočtu

Odhad přínosů opatření – pokračování SP v letech 2008-2016 – byl proveden na základě vyhodnocení přínosů již realizovaných programů v letech 2000 až 2005. Hodnoceny byly pouze části A a B Státního programu, bez přínosů programů ostatních resortů. Při výpočtu bylo vycházeno z údajů správců obou částí SP, tj. České energetické agentury a Státního fondu životního prostředí, jejich výročních zpráv, dotazníků a z materiálu „Aktualizované projekce skleníkových plynů“ Ministerstva životního prostředí. Po zrušení ČEA je správcem MPO, zkráceně je program nazýván EFEKT.


Způsob výpočtu

Vlastní výpočet vycházel z údajů prezentovaných ČEA a SFŽP v jejich výročních zprávách za období 2000 – 2005. Z těchto zpráv vyplývá, že roční přínos v roce 2005 obou programů byl vyhodnocen hodnotící zprávou ve výši 0,141 PJ/rok (SP A) a 0,126 PJ/rok (SP B). Jak je zřejmé z propočtených přínosů programů, jejich přínos je přímo odvislý od výše alokovaných finančních prostředků a má tedy k roku 2005 snižující se tendenci. Přínosy opatření část A a B byly v roce 2008 odhadnuty ve výši 233 TJ/rok celkem. Po vyhodnocení přínosů programu jen části A za rok 2008 činila úspora skoro 95 TJ, což potvrzuje dostatečnou přesnost původně učiněného odhadu a lze s ním pracovat i nadále.



64,7 GWh 233 TJ

Přístup ke kalkulaci Předpokládá se, že Státní program bude pravidelně vyhlašován i v dalších letech (2009 – 2016) s tím, že částka alokovaná na podporu investičních úspor pro další roky opatření bude meziročně mírně snižována – viz následující tabulka: 2009 221

2010 211

2011 204

2012 198





2013 194

2014 192

2015 191

190 190

NÁZEV OPATŘENÍ

7.10 Podpora šíření informací a propagace úspor energie ze strany státu

Základ výpočtu

V rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2008 – část A (Program EFEKT) byly vynaloženy prostředky v oblastech podpory energetického poradenství a propagace k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí. Byla podporována poradenská sít Energetických konzultačních a informačních středisek (dále jen EKIS), vzdělávací akce (semináře, konference apod.) a zpracování vzdělávacích materiálů pro podporu poradenství. Opatření má vliv na všechny sektory (kromě podniků zahrnutých do emisního obchodování a ozbrojené síly) s průměrnou roční spotřebou energie v letech 2002-2006 ve výši 220 462 TWh.


Způsob výpočtu

Dle vyhodnocení Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2008 – části A (Programu EFEKT 2008), bylo u projektů s přímými úsporami energie dosaženo poměr vynaložené dotace na dosažnou roční úsporu ve výši přibližně 360 Kč/GJ. U projektů s nepřímými úsporami energie – tj. u podpory poradenství a propagace bude aktivitami osloveno z daných prostředků větší počet spotřebitelů energie, na druhé straně bude efekt informací u konkrétního subjektu nižší, než je tomu u přímých investičních dotací. Proto zde předpokládáme, že v průměru může být poměr vynaložených prostředků a dosažené úspory energie podobný. V takovém případě kalkulací dospějeme k roční úspoře dosažené v každém roku období 2008-2010 ve výši přibližně 11 GWh.



11 GWh 39,6 TJ


Dále předpokládáme, že navržená strategie pro období 2011-2016 natolik zefektivní vliv na realizované úspory, že ze stejného objemu vynaložených prostředků bude dosaženo až o 50% větší úspory, tj. 16 GWh ročně.




16 GWh/rok 57,6 TJ/rok


NÁZEV OPATŘENÍ

7.11 Aplikace Směrnice o ekodesignu

Základ výpočtu

V současné době zpracovávají týmy odborníků za vedení Komise požadavky na ekodesign vybraných typů energetických spotřebičů. Do úvahy se bere i novelizovaná směrnice o ekodesignu č. 2009/125/ES spojená se spotřebiči elektrické energie. V posledních měsících r. 2009 vstoupily v účinnost například předpisy týkající se externích napájecích zdrojů, set-top-boxů nebo žárovek a zářivek. Opatření vstoupují v platnost 20 dní po vyhlášení, ale povinnost dodržení předepsaných parametrů vzniká až k datu pozdějšímu, např. pro žárovky a zářivky a zařízení udržující spotřebiče v pohotovostním režimu (spotřeba 1 W) až k 1. 7. 2010.


Způsob výpočtu

V podkladových materiálech EU k Akčnímu plánu energetické efektivnosti byl vyhodnocen přínos ekodesignu do roku 2016 cca na 1 % z celkových programovaných úspor. Pokud vyjdeme z předpokladu, že toto ocenění bude platit i pro ČR, tak úspory by do roku 2016 mohly dosáhnout až 0,7 PJ, Z toho v prvních dvou tříletých obdobích předpokládáme v náběhovém období pouze relativně nižší přínosy. Přínosy v PJ: 2008 - 2010

2011 - 2013

2014 - 2016

300 TJ

400 TJ



Úspory začnou nabíhat až v roce 2009.

Přínosy v PJ: 2008 - 2010

2011 - 2013

2014 - 2016

300 TJ

400 TJ



194 GWh 700 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

7.12 Vliv zavedení ekologické daňové reformy na úspory energie

Základ výpočtu

Na základě směrnice ES č. 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny bylo v České republice od počátku roku 2008 zavedeno zdanění energetických produktů. Pro odhad snížení spotřeby byla využita studie Ščasného a Brůhy (2007) modelující očekávané dopady2 zavedení první etapy ekologické daňové reformy s výše uvedenými sazbami platnými do roku 2011 a osvobození využití zemního plynu pro domácnosti. Jejím výsledkem byly následující očekávané změny ve spotřebě: o snížení spotřeby uhlí o 1,1% o zvýšení spotřeby zemního plynu o 0,1 % o snížení spotřeby tepla o 2,7 % o snížení spotřeby elektřiny o 1,2% Kromě již zmiňovaných nízkých sazeb daní zdůvodňují autoři relativně nízký vliv EDR vyjmutím sektorů s největší spotřebou ze základu zdanění. Uvádějí, že významnou část pevných paliv spotřebovávají sektory, jejichž spotřeba bude z naprosté většiny ze zdanění vyjmuta (výroba energie, metalurgické procesy) – tyto sektory spotřebovávají takřka 95 % všech pevných paliv ve výrobních sektorech národního hospodářství. Obdobně u zemního plynu je více než 50 % spotřebováváno v sektoru chemie, metalurgie a energetiky – sektorů z velké části vyjmutých ze zdanění.


Způsob výpočtu

Celková průměrná roční spotřeba energie za referenční období 2002-2006 ve všech sektorech (kromě podniků zahrnutých do emisního obchodování a ozbrojené síly) činila mimo dopravu přibližně 1 530 TWh. Pro výpočet ročních úspor byl učiněn předpoklad, že změny v chování spotřebitelů budou postupné, a výše uvedených procentních změn bude dosaženo až v roce 2010. Aplikací procentních změn na referenční spotřeby let 2002-2006 v jednotlivých kategoriích paliv výpočet dospěl k hrubému odhadu poklesu spotřeby o 1,7 TWh v roce 2010. Uvedený přínos ovšem do celkových přínosů nezahrnujeme, protože je již obsažen v ostatních opatřeních.

2

Ščasný, M., J. Brůha (2007), Predikce sociálních a ekonomických dopadů návrhu první fáze ekologické daňové reformy České republiky, (Prediction of Economic And Social Impacts of the First Phase of Environemntal Tax Reform in the Czech Republic.) COŽP UK, April 2007




0 GWh 0 TJ


Kalkulace úspor pro další roky vychází z doporučeného cíle – dosáhnout nejméně čtyřnásobný efekt oproti první etapě ekologické daňové reformy. Detailní hodnocení bude možné až po předložení konkrétních návrhů variant Ministerstvem životního prostředí. V současnosti se čeká, zda bude schválena revize směrnice 2003/96/ES, o zdanění energetických produktů a elektřiny. Toto snížení však stejně jako u první etapy EDR nezahrnujeme, jelikož je již obsaženo v ostatních opatřeních.



GWh/rok 4080 TJ/rok


NÁZEV OPATŘENÍ

7.15 Využití energie prostředí pro dodávku tepla a teplé vody tepelnými čerpadly

Základ výpočtu

Při výpočtu se vycházelo ze statistického šetření provedeného

Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a šetření SEI o tepelných čerpadlech. Pramen: Obnovitelné zdroje energie - Tepelná čerpadla v roce 2008, Výsledky statistického zjišťování, MPO, srpen 2009 Zpráva o potenciálu obnovitelných zdrojů na území České republiky a o možnostech jeho využití do roku 2050. Závěrečná zpráva o řešení projektu VaV/320/10/03 „Zpracování prognózy využívání OZE v České republice do roku 2050“, listopad 2004. Základem pro výpočet byl údaj, že v roce 2005 bylo instalováno cca 1800 tepelných čerpadel s instalovaným výkonem 25 MW, což odpovídá využití energie prostředí ve výši 120 TJ. Trend instalace TČ se zrychloval, již v roce 2008 to bylo okolo 4000 nových tepelných čerpadel s výkonem 55 MW. Popis zdroje, ze kterého je při výpočtu vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení hodnoty základu výpočtu

Způsob výpočtu

Přínos tepelných čerpadel je uvažován po odečtu vstupu elektrické energie. Budoucí vývoj by stanoven pokračování trendu instalace tepelných čerpadel do roku 2005 s tím, že se vzal konzervativní odhad dosažení 60 % hodnoty roku 2005 pro rok 2008 s ohledem na změnu cen elektrické energie pro TČ, zvýšení sazby DPH (z 5% na 9%) a jen postupný nástup podpůrných programů. Za každé 3 roky se předpokládá cca zdvojnásobení počtu nově instalovaných TČ. Trend 2005 až 2008 to potvrzuje.



20 GWh 72 TJ (tj. 240 TJ za období 2008-2010)


Od roku 2009 se již předpokládá významnější meziroční nárůst v důsledku plného fungování programů na bázi strukturálních fondů i požadavků Směrnice o energetické náročnosti budov v oblasti využití OZE v budovách. Celkový instalovaný výkon tepelných čerpadel pro rok 2016 je 250 MW, což odpovídá 1 680 TJ přínosu z provozu tepelných čerpadel.



467 GWh 1680 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

7.16 Využití solární termální energie pro dodávku tepla a teplé vody

Základ výpočtu

Při výpočtu se vycházelo ze statistického šetření provedeného

Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR solárních kolektorech. Pramen: Obnovitelné zdroje energie - Solární kolektory v roce 2008, Výsledky statistického zjišťování pro rok 2005, Mezinárodní srovnání MPO, srpen 2009. Zpráva o potenciálu obnovitelných zdrojů na území České republiky a o možnostech jeho využití do roku 2050. Závěrečná zpráva o řešení projektu VaV/320/10/03 „Zpracování prognózy využívání OZE v České republice do roku 2050“, listopad 2004. Výchozím rokem pro výpočet byla statistická hodnota dodávky solárních kolektorů v roce 2005 ve výši 15 550 m2, což odpovídá roční dodávce tepla 27,9 TJ. Přitom mezi lety 2003 a 2005 se každoročně dodaná plocha kolektorů zvýšila o 50 %. Popis zdroje, ze kterého je při výpočtu vycházeno; specifikace informačního zdroje; uvedení hodnoty základu výpočtu

Způsob výpočtu

Při výpočtu hodnoty pro rok 2008 se přepokládalo pokračování tempa instalace kolektorů z let 2003 -2005 a dosažení roční hodnoty dodané plochy 30 000 m2, což odpovídá cca 54 TJ. V roce 2009 se tento trend potvrdil. Pro léta 2008-2016 se předpokládalo za každé 3 roky zvýšení instalované plochy o 70 %.



15 GWh 54 TJ (celkem 270 ta období 2008-2010)


Pro stanovení základny a tempa pronikání solárních kolektorů na trh se vyšlo z vývoje posledních let. Z hlediska budoucího vývoje byl vzat za základ potenciál OZE stanovený ve studii VaV MŽP o OZE z roku 2004. Uvažuje se, že se daná opatření přispějí k využití tohoto potenciálu ve výši 6 500 TJ ze 25%.



400 GWh 1440 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

7.18 Vliv zpřísňování norem v tepelné ochraně budov na jejich energetickou náročnost

Základ výpočtu

Český technický předpis ČSN 73 0540 Vyhl. č. 150/2001 Sb. Vyhl. č. 151/2001 Sb. Vyhl. č. 152/2001 Sb Vyhl. č. 194/2007 Sb. Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 Předpokládaný přírůstek bytů v letech 2008 až 2010 Předpokládaný vývoj technických předpisů a legislativy


Způsob výpočtu

Ve výpočtu je uvažováno s očekávaným přírůstkem bytů – viz tabulka v dalším textu (v rozdělení na byty v bytových a v rodinných domech), s předpokládanou velikostí bytů v RD a BD (podlahová plocha) a s průměrnými měrnými hodnotami spotřeby tepla na vytápění pro byty v bytových a v rodinných domech – tyto hodnoty vycházejí z normových požadavků a dalších obecných technických a legislativních předpisů - hodnoty součinitele prostupu tepla ochlazovaných konstrukcí udávané v české technické normě – ČSN 73 0540 byly zpřísněny naposledy v roce 2007 a aktualizace technického předpisu proběhla v roce 2005. Rozdíl mezi původní normou k roku 1998 a novou normou co do spotřeby tepla na m2 podlahové plochy byl použit pro výpočet úspory tepla na vytápění v letech 2008 a dalších. Roční výše dosahovaných úspor vlivem zpřísnění požadavků jsme vyčíslili na 466 TJ.



129,3 GWh (v období 2008 – 2010: 388 GWh) 466 TJ (v období 2008 – 2010: 1398 TJ)

Podle dosavadního ročního přírůstku nových bytů v uplynulých deseti letech, byl odhadnut předpokládaný přírůstek bytů a podlahové plochy do roku 2010, kdy je doporučeno další zpřísnění technických předpisů a legislativních opatření, která mají dopad na spotřebu energie v budovách. Dosažená úspora tepla na vytápění odpovídá rozdílu průměrných měrných hodnot spotřeby energie na vytápění udávaných pro druhou polovinu 90. let 20. století a měrných hodnot udávaných v současné době. Předpokládaný přírůstek bytů v rodinných a bytových domech je vyjádřen v následující tabulce. Veškeré další použité údaje jsou uvedeny v přiloženém výpočtovém souboru.

Byty v rodinných domech

2008

2009

2010

11 397

13 302

13 472


Byty v bytových domech Byty v ostatních domech

7 720

10 722

11 526

15 730

18 966

19 391

K úspoře dosažené v nové výstavbě bytů v BD a RD (ve výši 108,8 byla připočtena úspora dosažená v ostatní výstavbě – jako % úspory v nové výstavbě (7%) a také úspora vlivem modernizace bytů v BD a RD, vypočtena jako 5 % z úspory, dosažené v nové bytové výstavbě. Popis kalkulace a přístupu k výpočtu pro další roky (2009 – 2016)


1 165 GWh 4195 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

7.19 Nové požadavky na energetickou náročnost budov

Základ výpočtu

Předpokládaný přírůstek bytů a jejich podlahové plochy v letech 2010 až 2016 Předpokládaný vývoj technických předpisů a legislativy – vliv na energetickou náročnost budov Předpokládaný vliv ostatních staveb a modernizací


Způsob výpočtu

Ve výpočtu je uvažováno s přírůstkem bytů – viz tabulka

2011 2012 2014 2015 2010 2013 2016 Byty v rodinných domech 13 627 12 965 11 775 11 246 10 849 10 981 11 378 Byty v bytových domech

12 833

9 923

9 923

7 938

9 658 11 246 11 907

Byty v ostatních domech

7 006

7 414

7 229

7 631

7 527

7 760

8 000

Tento přírůstek vychází z vývoje výstavby za posledních 10 let. Nové byty byly rozděleny do bytových a v rodinných domů. Odvozeny byly velikosti podlahových ploch bytů (RD a BD) a stanoveny byly průměrné měrného hodnoty spotřeby energie (současně platné požadavky norem a legislativy). A průměrné měrné hodnoty spotřeby energie platné od roku 2010, opírající se o zpřísnění současných hodnot součinitele prostupu tepla na současné doporučené hodnoty. Rozdílem výše měrných hodnot (stávajících k roku 2005 a nově zavedených v roce 2010) vztažených na m2 byla vypočtena vzniklá úspora energie. Definování kalkulačního vzorce (případně specifikace způsobu výpočtu) s uvedením skutečných výpočtových hodnot


Nejsou očekávány. Opatření vstoupí v platnost až v letech 2011 a dále.


Podle dosavadních zkušeností, kdy se zavedení nových standardů a požadavků projeví s několikaletým zpožděním. Byl do výpočtu zanesen předpoklad vlivu nových měrných hodnot u nově postavených bytových budov. Ve výpočtu pro rok 2011 není se změnou požadavků uvažováno, v roce 2012 se zpřísnění požadavku na měrné hodnoty projeví u poloviny postavených bytů. V dalších letech pak předpokládáme 100 % vliv zpřísněných požadavků až do roku 2016. K úspoře dosažené vlivem nových požadavků v nové bytové výstavbě (BD a RD) byla připočtena úspora dosažená v ostatní výstavbě – jako % z dosažené úspory v nové výstavbě (5% pro období 2011 – 2013, 8% pro období 2014 – 2016). Připočten byl i vliv modernizace bytových domů (BD a RD). Přínosy modernizace byly vypočteny jako % podíl z úspory dosažené v bytovém sektoru (6% pro období 2011 – 2013, 5% pro období 2014 – 2016 z úspory).




737 GWh 2 654 TJ


NÁZEV OPATŘENÍ

7.20 Vliv distribuované kogenerační výroby

Způsob výpočtu

V ČR platí od roku 2001 zákon o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů a dále od roku 2001 platí Energetický zákon č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů včetně vyhlášek k nim. Jimi je podporována jak KVET tak dosahování minimální účinnosti při výrobě elektřiny a tepla. Tato opatření však nezahrnují dosud technologie založené na mikrovýrobě, které se mohou uplatnit jak v domácnostech, tak v terciárním sektoru. Platná úprava se týká KVET s pístovými motory s výkonem nad 90 kW a u ostatních technologií s výkonem nad 200 kW. V budoucnu se uvažuje o doplnění tohoto systému podpory KVET a minimální energetické účinnosti i na technologie založené na mikrovýrobě. V EU se předpokládá přijetí takových opatření v letech 2007 – 2009 a měla by se týkat jak předepsané minimální úrovně účinnosti, tak podpory přednostního připojení k síti, přípustné úrovně emisí methanu a fiskálních podpor. V ČR se přijetí předpokládá s ročním odstupem, takže přínosy lze očekávat od roku 2011).



Opatření vstoupí v platnost až v letech 2011 a dále.


Podrobné statistické podklady, ze kterých by se dalo vycházet pro provedení propočtu očekávaných úspor nejsou v současné době k dispozici a ani není známo na jakých principech a s jakými parametry technickými a systémem í podpory bude opatření v rámci EU a následně v ČR zavedeno. Proto nelze výši úspor stanovit výpočtem ani odhadem a přínos bude stanoven v roce 2012 v souvislosti s přijetím právního a systému podpory.



Nebyla odhadnuta.


NÁZEV OPATŘENÍ

7.21 Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla

Základ výpočtu

Podrobné statistické podklady, ze kterých by se dalo vycházet pro provedení propočtu očekávaných úspor, nejsou v současné době k dispozici (přehled a účinnost výrobních zařízení, která nespadají pod obchodování s emisemi, spotřeba všech druhů paliv, vlastní spotřeba, dodávka do sítí, adekvátní podíl na ztrátách v sítích a dodaná energie konečným spotřebitelům). Proto nelze výši úspor stanovit výpočtem, ale pouze odborným odhadem na základě některých literárních prací, energetických auditů apod. Odhaduje se, že v kategorii výroby elektřiny a tepla v KVET, která spadá pod tato opatření, tj. která nespadají pod systém obchodování s emisemi, jsou zdroje s výkonem do 1 MW a malá část zdrojů do 5 MW. Optimistický odhad vycházející ze statistiky instalovaných výkonů z let 2000 – 2004, ukazuje na to, že roční přírůstek nových instalovaných výkonů bude 3 MW. Za předpokladu ročního využití 3500 hodin a s přihlédnutím k tomu, že oproti průměrné účinnosti výroby elektřiny v systémových elektrárnách ve výši 37 % dosáhne výroba v KVET účinnosti 70 % vychází očekávaná roční úspora ve výši 50 TJ (zaokrouhleno).


Způsob výpočtu

Instalovaný výkon [MW] > 50 MW PE PSE PPE 5 - 50 MW PE PSE PPE 1 - 5 MW PE PSE PPE < 1 MW PE PSE PPE Meziroční přírůstek < 5 MW

2000 3567,3 68,7 535 723,55 17,7 36

2001 3567,3 68,7 535 502,55 31,45 51,4 0 8,86 0

2002 3560 68,7 539 529,56 38,71 55,3 22,25 64,33 0

8,86

77,72

2003 3629,5 68,7 537,7 473,51 45,34 48,8 17,9 36,73 0 4,8 37 0 9,85

2004 3647,85 68,7 537,72 499,56 55,75 36 27,45 49,34 0 4,31 32,42 0 17,09

2005 3600,6 68,7 537,72 505,61 52,17 36 29,86 47,14 0 3,61 38,25 0 5,34

PE – parní elektrárny PSE – plynové a spalovací elektrárny PPE – paroplynové elektrárny Mimo emisní obchodování budou zdroje do 1 MW a malá část zdrojů do 5 MW. Na základě uvedené tabulky lze odhadnout roční přírůstek instalovaného výkonu na 3MW. Předpokládáme, že přírůstky v malých zdrojích nebudou monovýroba elektřiny. Za předpokladů • ročního využití zdroje 3500 hodin • systémové účinnosti výroby elektřiny z paliv 37 % • shodné výroby tepla (kogenerace nahrazuje kotel) Příloha 1 – stránka 63

• účinnosti kogenerace při výrobě elektřiny 70 % lze roční úsporu paliva na výrobu elektřiny odhadnout na 50 TJ. Postup výpočtu dokumentují následující dvě tabulky. Instalovaný výkon [MW] Roční využití [h] Roční výroba elektřiny [MWh] Roční výroba elektřiny [TJ]

3 3 500 3 ×3 500 =10 500 10 500 × 3,6 = 37 800

Účinnost výroby elektřiny Systém 0,37 KVET 0,70 Úspora energie v palivu

Spotřeba tepla v palivu [GJ] 37 800 / 0,37 = 102 162 37 800 / 0,70 = 54 000 102 162 – 54 000 = 48 162 ≈ 50 000





Ocenění úspor na další roky je pouhým násobkem ročních úspor a počtu let.





NÁZEV OPATŘENÍ

7.22 Cílená ekologizace zdrojů znečištění

Základ výpočtu

Základem bylo vyhodnocení přínosů plošné plynofikace Státním fondem životního prostředí, statistické ročenky k vývoji ve spotřebě tuhých paliv v jednotlivých letech podle kategorie zdroje. (články SFŽP a ČHMÚ – Příspěvek plynárenského průmyslu k omezení emisí polutantů v České republice v 90tých letech). Náhrada tuhých paliv a rozšíření plynofikace v letech 1995 - 2004 přinesla rozdíl cca 8 000 000 t uhlí (HU), mezi spotřebou HU a spotřebou ZP, zejména ve zdrojích REZZO 2. Roční úspora vlivem náhrady paliv a zvýšením účinnosti se projevila díky prostředkům SFŽP v roce 2004 dle našich výpočtů podle rozdílu v účinnosti spalování úsporou cca 1662,5 TJ/rok. To představuje úsporu vlivem zvýšení účinnosti ve výši cca 170 TJ/rok. Tento efekt se v období let 2008 až 2016 již nebude opakovat. Přesto je očekávaná roční úspora v období Akčního plánu na úrovni cca 1/5 až 1/10 této úrovně, tj. 32 až 16 TJ/rok – vlivem pokračující ekologizace a plynofikace zdrojů, zejména s ohledem na kvalitu ovzduší. Navíc má toto opatření klesající přínos k úspoře paliv a energie – klesá počet nových opatření k roku 2016.


Způsob výpočtu

Odhad je proveden na základě již existujících přínosů. V roce 2008 až 2010 předpokládáme stále ještě přínosy plynofikace zdrojů ve výši 32 TJ/rok – na základě propočtených přínosů uplynulých let (1/5) přínosů k roku 2004.



9 GWh/rok 32 TJ/rok


Přínosy vzniknou pokračující náhradou tuhých paliv plynem (při znalosti statistiky spotřeby paliv a energie a analýze kotelního hospodářství je zde stále značný prostor pro pokračující plynofikaci). Přínosy roční v letech 2011-1013 uvažujeme na úrovni 27 TJ/rok, v letech 2014 – 2016 na úrovni 1/10 přínosů let 1995-2004, tj. 16 TJ/rok.





Seznam opatření. Příloha 1 stránka 1

Recommend Documents