Vody stojaté
Seznam českých jezer zahrnuje přírodní jezera v České republice a umělá jezera, která nepatří mezi rybníky ani přehrady. Přírodní jezera •
ledovcová jezera – karová jezera • Černé jezero (Šumava) • Čertovo jezero (Šumava) • Plešné jezero (Šumava) • Prášilské jezero (Šumava) • Laka (Šumava) – morénové jezero • Mechové jezírko (Krkonoše)
Seznam českých jezer Přírodní jezera •
rašelinná jezera - mnohá jsou ve stádiu zániku a zarůstají. – – – – – – – –
Chalupské jezírko (Šumava) jezírka na Tříjezerní slati (Šumava) Velké mechové jezírko (Jeseníky) Malé mechové jezírko (Jeseníky) Velké Jeřábí jezírko (Krušné hory) Malé Jeřábí jezírko (Krušné hory) jezírko pod Táborem (Český ráj) Černá jezírka (Jizerské hory)
Seznam českých jezer Přírodní jezera •
závalová jezera - vznikají sesuvem půdy, nebo zatarasením vodního toku kameny – Odlezelské jezero – Skryjské jezírko – Jezero ve Velkých Karlovicích
•
pískovcová jezera – Vlčí jezero
•
krasová jezera - na dně propastí – Horní macošské jezírko – Dolní macošské jezírko – jezírko v Hranické propasti – Bozkovské podzemní jezero
Seznam českých jezer Přírodní jezera •
říční jezera, limany – – – – – – –
Křivé jezero (Dyje) Květné jezírko (Dyje) Kutnar (Dyje) Mahenovo jezero (Dyje) Babinecká tůň (Labe) Hrbáčkovy tůně (Labe) Komořanské jezero (Bílina - zaniklo 1831)
Seznam českých jezer Umělá jezera •
bývalé nádrţe na splavování dřeva – Boubínské jezírko – Jelení jezírko – Ţďárské jezírko
Seznam českých jezer Umělá jezera •
zatopené prostory po těţbě, lomy – Kamencové jezero – Hromnické jezírko – Zelené jezírko – Jezírko na Hřebenech – Jezírko (Prokopské jezírko) – Kristýna (jezero) u Hrádku nad Nisou – Jezero Most – Chabařovické jezero – Jezero Barbora
Seznam českých jezer Umělá jezera •
zatopené pískovny a štěrkovny – Ţernosecké jezero (také zvané Píšťanské jezero) (Polabí) – Sadská (Polabí) – Račický kanál (Polabí) – Cucovna (Polabí) – Chomoutovské jezero (Litovelské Pomoraví) – Mohelnické jezero (Litovelské Pomoraví) – Moravičanské jezero (Litovelské Pomoraví) – Náklo (Litovelské Pomoraví) – Bázlerova pískovna (Litovelské Pomoraví)
Nádrţe v ČR - velké http://www.pmo.cz/Default.asp?prehradyPage=1
Nádrţe v ČR -malé Např. v povodí Moravy a Dyje cca 200 nádrţí
http://www.zvhs.cz/?stranka=Majetek-vesprave&id=73&uid=1192471584737fb0d17774&t=1194851150&context=6
Definice útvarů stojatých vod Vymezení vůči vodám tekoucím Hlavním kritériem vymezení vůči tekoucím vodám je dlouhodobá průměrná teoretická doba zdrţení
Za hraniční hodnotu pro rozdělení tekoucích a stojatých vod povaţujeme hodnotu Rt ~3 d. Tato hodnota je kritická jednak pro existenci planktonních společenstev stojatých vod a jednak pro vznik teplotně-hustotního zvrstvení, které je výrazným jevem odlišujícím stojaté vody od toků. Při kratších dobách zdrţení není fytoplankton schopen překonávat svým růstem rychlost vyplavování a autochtonní společenstvo se nemůţe vyvinout.
Charakterizace stojatých vod podle Rámcové směrnice o vodě Rámcová směrnice o vodě (WFD) uvádí 3 základní charakteristiky vodních útvarů podle stupně antropogenního ovlivnění: (i)
přírodní charakter mají vodní útvary, které si zachovaly svůj přirozený charakter, i kdyţ mohou být člověkem významně ovlivněny jak z hlediska hydrologie tak i stavu a fungování vodního ekosystému,
(ii)
silně ovlivněnými vodními útvary se v této studii rozumějí takové útvary, které sice mají přírodní původ, avšak byly člověkem přetvořeny do takové míry, ţe zcela ztratily svou původní morfologii anebo hydrologii,
(iii)
umělé vodní útvary, které byly vytvořeny člověkem záměrně (nádrţe, rybníky) anebo jako vedlejší důsledek jeho činnosti v krajině (zatopené lomy, pískovny, těţební jámy, důlní propadliny).
Charakterizace stojatých vod podle Rámcové směrnice o vodě Typologie stojatých vod Podle Rámcové směrnice o vodě je pro přírodní, silně ovlivněné i umělé vodní útvary stojatých vod společnou typologicky závaznou kategorií kategorie ‘jezero‘. Systém A a B. • Území Evropy je rozděleno v systému A pro řeky a jezera na 25 ekologických regionů. •
Tato regionalizace z hlediska typologie stojatých vod v ČR nemá valného opodstatnění.
•
Ve všech čtyřech ekoregionech lze najít obdobné typy nádrţí i klimatické, morfologické a geologické podmínky.
ČR - typy stojatých vod v ČR hodnoceny jen HMWB a AWB!
Sledované sloţky a ukazatele, referenční stav •
Pro HMWB a AWB je jako referenční podmínka stanovován maximální ekologický potenciál – odvozen z ref. podmínek přirozených vodních útvarů, dosaţitelné maximum při zachování funkce útvaru (tedy např. nádrţe).
Sloţky: • Všeobecné fyz.—chem. sloţky •
• •
průhlednost, teplotní a kyslíkové poměry, solnost, acidobazický stav, ţivinové podmínky
Specifické znečišťující látky Sloţky bioty – MMI fytoplankton (koncentrace chlorofylu-a, biomasa FP, podíl sinic na biomase FP, trofický index FP – MMI makrofyta (druhová početnost, pokryvnost v produktivní zóně)
– MMI ryby (biomasa ryb celková/vybraného druhu v závislosti na typu vod, početnost ryby celková/jeţdíka obecného, přítomnost 0+ ryb 6 běţných druhů – počet druhů
Klasifikace ekologického potenciálu
