SEZNAM ANOTACÍ 25. – 26. 2. 2014
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno e-mail:
[email protected] , web: www.acor.cz
PLENÁRNÍ REFERÁTY KORTHAGEN, Fred A. J.
Od reflexe k reflexi jádrové: Prohlubování profesního růstu Prof. dr. Fred Korthagen představí vlastní pohled na reflexi a zejména pak model ALACT, který profesionálům pomáhá strukturovat reflektivní proces a v současnosti se používá v řadě zemí. Důraz bude kladen na možnosti podpory profesního učení skrze model ALACT. Prof. dr. Korthagen se též zaměří na aktuální vývoj v této oblasti – využití jádrové reflexe, jejímž cílem je transformační učení a spojení jedince s profesí.
URBÁNEK, Tomáš
Možnosti spolupráce psychologů a neurovědců Tématem příspěvku je reflexe několikaleté spolupráce na neurovědních výzkumných projektech, které jsou nezbytně multidisciplinární, a proto vyžadují komunikaci mezi odborníky se zcela odlišným vzděláním, dovednostmi a zkušenostmi. Vzhledem k nemožnosti ovládnout vědomosti ze všech různých oborů, které do oblasti neurověd zasahují, musí být neurovědec poměrně značně tolerantní vůči neurčitosti, která může výzkumníka frustrovat mnohem více než při provádění výzkumu v teoreticky jasně vymezených mantinelech. Když se tyto obtíže podaří překonat, je však možné dosáhnout zjištění, která by zřejmě bez této multidisciplinární spolupráce nebyla možná. V příspěvku budou uvedeny některé dílčí výsledky těchto snah.
ŠTECH, Stanislav
Reflexe profesní zkušenosti z hlediska učitelství jako profese Výkon učitelské profese byl vždy ovlivňován napětím mezi instrumentální a cílovou logikou. V době moderny (budování národních států) však příprava na něj byla vedena ideály epistémé a ctností; instrumentální dovednosti se získávaly vlastní praxí. Obě složky byly odděleny i chronologicky a jedna s druhou „nesoutěžila“. V době neoliberální governmentality vítězí instrumentální logika, která je vnucována i univerzitám ve fázi akademické přípravy učitelů: „vědět, jak“ jasně převládá nad „vědět, co“, „proč“ a možná i „pro koho“. Na praxi orientovaná (work-based) příprava učitelů využívá jako svůj hlavní epistemologický zdroj ideu „reflektivního praktika“ – tedy individuální transformace osobní zkušenosti. Zkušenost je ovšem vždy individuální, situovaná (kontextová) a komplexní – jeví se jako přirozená a vzdoruje převedení do řeči. Proto se dostává do konfliktu s přípravou teoretickou – důraz na učení se reflexí osobní profesní zkušenosti ještě vyostřuje napětí mezi teorií a praxí. Příspěvek se bude věnovat (1) základním znakům proměny společnosti, vzdělávání a instituce školy, které ovlivňují podmínky výkon učitelství a jeho pojetí; (2) postupné proměně diskursu o učitelství a základním představám o profilu učitelových znalostí a dovedností; (3) rizikům důrazu na osobní zkušenost a obtížím její reflexe a (4) otázce, zda dnes sledujeme re-profesionalizaci nebo de-profesionalizaci učitelství.
JEDNÁNÍ V SEKCÍCH APPEL, Milan
Vzdělávání lektorů v SVČ Lužánky Příspěvek se zaměřuje na změny, které přinesl Evropský projekt „O krok dál" brněnskému středisku volného času Lužánky. Projekt umožňuje zvyšovat vzdělanost interních i externích pracovníků v pedagogických, odborných i manažerských dovednostech. Zároveň vzniká potřeba evaluace vzdělávacích aktivit jak z pohledu jednotlivých účastníků, tak z pohledu celého systému vzdělávání v SVČ Lužánky. Organizace tudíž ustupuje od živelného a nahodilého přístupu ke vzdělávání, pečlivě vybírá formy a metody práce, vhodné lektory apod. a reflektuje průběh kurzů a konkrétní přínos jednotlivých aktivit pro zaměstnance i celou organizaci.
BRÜCKNEROVÁ, Karla
Prostor pro zkušenost v teoretické výuce Běžně používáme zkušenostně reflektivní učení tam, kde jde o osobnostní rozvoj, rozvoj měkkých dovedností atp. Jak je to ale v případě, kdy vyučujeme teorii? Příspěvek nabízí několik zkušenostmi a reflexí ověřených modelů, jimiž lze (přinejmenším do teoretických oborů přípravy učitelů) zhmotňovat teoretické koncepty do hmatatelných a v praxi využitelných nástrojů.
ČINČERA, Jan
Sociální učení jako alternativní přístup ke tvorbě naučných stezek Příspěvek popisuje alternativní přístup k vytvoření naučné stezky v CHKO Jizerské hory. Koncepce stezky vznikla v rámci workshopu studentů pedagogiky volného času a zaměstnanců Agentury ochrany přírody a krajiny. Workshop byl vedle podle zásad sociálního učení, tj. jako nehierarchický proces, ve kterém všechny skupiny měly stejný prostor a navzájem se ovlivňovaly. Podle studentů vedla společná zkušenost ke změně jejich znalostí, dovedností a postojů souvisejících s interpretací.
DUBEC, Michal
Mozek žáka Horáka Podíváme se na to, co se děje v mozku žáků, když s nimi komunikujeme. Seznámíme se s potřebami (status, jistota, autonomie, důvěra a férovost), které mají rozhodující dopad na chování žáků. Budeme sdílet nejnovější poznatky neurověd o vedení žáků k sebeřízení.
BÍLKOVÁ, Zuzana
Pohledy na profesi učitele. Reflexe očekávání a praktické zkušenosti
GARABIKOVÁ PÁRTLOVÁ, Margareta
V našem příspěvku pracujeme s reflexemi studentů učitelství a začínajících učitelů do pěti let praxe. Sledujeme posun od očekávání, která studenti mají ve vztahu ke své budoucí profesi, k hodnocení aktuální situace a přínosu, který pro ně profese má. Sledujeme i pocit připravenosti na výkon určitých činnostních celků, které budou budoucí povolání doprovázet. Pokoušíme se najít změny v pohledech mezi studenty a začínajícími učiteli, které mohou být podnětem pro proměny v pregraduální přípravě.
PROCHÁZKA, Miroslav
HAK, Martin
Práce s příběhem a jeho vyprávění jako reflexe. Aneb – jak efektivně komunikovat firemní témata. Příspěvek se týká konkrétního případu, jenž spadá do kategorie vzdělávání dospělých – individuální poradenství a trénink. Práce s příběhem je dobrým nástrojem ke komunikaci firemních témat. Aby mělo použití tohoto nástroje žádaný efekt (tedy porozumění zúčastněných vybraným tématům), je třeba, aby došlo k propojení mezi individuálními zážitky jednotlivců a vybraným tématem. Prostřednictvím reflexe. V příspěvku jde o fázi přípravy příběhu a mluvčího k živému vyprávění před skupinou právě za tímto účelem.
HÁJKOVÁ, Zuzana
Osobnostní a sociální výchova jako samozřejmý výstup výuky tělesné výchovy? Jeden z deklarovaných cílů tělesné výchovy spočívá ve vytváření podmínek pro všestranný rozvoj žáků. V určitých aspektech se tak prolíná s cíli průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova. Jak toto provázání zohledňují ve své výuce učitelé sportovního gymnázia? V příspěvku budu prezentovat výsledky kvalitativní sondy, která přináší pohled vybraných učitelů a trenérů na Osobnostní a sociální výchovu a její realizaci ve výuce.
HORKÁ, Hana SYSLOVÁ, Zora GRŮZOVÁ, Lucie
Stimulace k cílené reflexi zkušeností studentů v přípravném vzdělávání učitelů mateřských škol Stať popisuje profesní přípravu studentů učitelství pro mateřské školy z hlediska jejich stimulace k cílené reflexi zkušeností. Autorky vycházejí z rozvojového pojetí přípravného vzdělávání, které počítá se spojováním výuky se zkušenostmi studentů a s jejich teoretickou reflexí. Předkládají výsledky výzkumné sondy realizované se studenty v různých fázích vývoje v průběhu studia s následnou cílenou reflexí. Věcný obsah zjištěných bilancí interpretují z pohledu zkušenostně reflektivního učení.
JIRSÁKOVÁ, Jitka
Efektivita metod zkušenostního učení ve výuce biologie
SMÉKALOVÁ, Lucie
Příspěvek reprezentuje výzkum v přírodovědné oblasti, který vychází z triády zkušenostreflexe-učení. Předmět výzkumu představuje tematika prvoků a problematika zkušenostního učení. Cílovou skupinou jsou studenti 1. ročníku gymnázia. V rámci experimentální skupiny je výuka zaměřena na metody, které podněcují zkušenostní učení. U kontrolní skupiny probíhala výuka klasicky. Výsledky poukazují na efektivitu zkušenostního učení, jsou měřeny didaktickým testem a ověřovány metodami statistické významnosti.
KRČMÁŘOVÁ, Tereza
Rozvoj profesních kompetencí studentů učitelství pomocí reflexe výuky Závěrečná souvislá pedagogická praxe je pro studenty mimořádnou příležitostí uvědomit si plně nároky profese, reflektovat a rozvíjet profesní kompetence. Příspěvek je shrnutím zkušeností autorky s hledáním optimálních strategií, jak maximalizovat její přínos. Přednosti a úskalí využívaných strategií, mezi něž patří vzájemné zpětné vazby, vedení reflektivních deníků, reflektivní rozhovory a analýza videonahrávek výuky, budou ilustrovány pomocí krátkých kazuistik vybraných studentů.
LOJDOVÁ, Kateřina
„Cítil jsem se jako bachař“. Reflexe nové sociální role studenty učitelství na praxi Příspěvek vychází z analýzy deníků z praxe 59 studentů Pedagogické fakulty MU. Na otázku „Jak studenti na praxi vnímají svoji sociální roli ve škole?“ odpovídáme ve vztahu k cvičným učitelům a k žákům. Studenti se mezi těmito dvěma stranami ocitají v kvazikontrolní roli. Ve vztahu k žákům vstupují do role kontrolních agentů, což je opozitum k roli kontrolovaných, kterou hrají v rámci svého studia i ve vztahu k cvičným učitelům. Výsledky zachycují reflexi rolových tranzic studentů na praxi.
MARKOVÁ, Magdalena
Pozice začínajícího asistenta ve vedení kurzů dialogického jednání V příspěvku budeme srovnávat sebereflexe z kurzu, který si mohou zapsat studenti pedagogických i nepedagogických oborů Jihočeské univerzity. Rozsah kurzu je jednosemestrální, zhruba 12 hodin experimentální výuky. Experimentální výukou myslíme dialogické jednání s vnitřním partnerem, fenomén objevený prof. Ivanem Vyskočilem, ve kterém jde o hledání dialogu se sebou samým, se svými vnitřními partnery, ve veřejné samotě (Stanislavskij) a následné zkoušení a objevování prostoru s těmito partnery.
MOREE, Dana
Identita a kultura ve vzdělávání Způsob, jak učitelé reflektují témata identita a kultura, ovlivňuje způsob implementace multikulturní výchovy. V příspěvku bych nejprve představila různé koncepty spojené s tématem identita a kultura a to, jak se projevují ve výuce. V poslední části bych ráda nastínila otázku interkulturní senzitivity a jejího vztahu k identitě a kultuře. Z empirického výzkumu (Moree, 2008) totiž vyplývá, že kvalita osobní zkušenosti ovlivňuje to, jakým způsobem učitelé multikulturní výchovu implementují.
MUCHOVÁ, Ludmila
Životní zkušenost a její reflexe prostřednictvím Filosofie pro děti Příspěvek představuje didaktickou metodu vycházející z pragmatické filosofie J. Deweyho. Metoda vychází z životní zkušenosti adresátů a uvádí je do schopnosti používat při reflexi okolního světa a lidí zásad neformální logiky. Současně je zacílena na porozumění významu hodnot, o které se opírá demokracie jako politický systém.
NAVRÁTIL, Pavel
Dimenze reflexivity v sociální práci Cílem příspěvku je odpovědět na otázku: „Jaká pojetí reflexivity/reflektivní praxe jsou referovány v sociální práci ve vybrané literatuře o reflektivní praxi.“ V současné době vzrůstá v kontextu pomáhajících profesí zájem o problematiku reflexivní praxe. Současně lze konstatovat, že pojem reflexivity je v literatuře definován velmi nejasně a případně protikladně. Ve svém příspěvku se proto zamýšlím, zda lze různá pojetí reflektivní praxe smířit.
NEHYBA, Jan
Zpětná vazba: Co? Proč? Odkud? A kam?
KOLÁŘ, Jan
Příspěvek pojednává o problematice interpersonální zpětné vazby v kontextu vybraných pojetí osobnostně sociálního rozvoje. Zpětná vazba je zde představena optikou kybernetického paradigmatu a rovněž některých komunikačních teorií. Díky tomu se vymezují konkrétní specifika tohoto nástroje v kontextu činností realizovaných v rámci úsilí o osobnostně sociální rozvoj lidí, například komu je tato zpětná vazba určena a na jakou úroveň osobnosti se zaměřuje. Tyto poznatky následně sumarizujeme do modelu expertství v interpersonální zpětné vazbě.
NEUMAN, Jan
Úvaha o reflexi ve vztahu k typu učení Reflexe je podstatnou součástí zkušenostního učení. Učení se v přírodě je specifickou i populární formou zkušenostního učení. V souvislosti s učením v přírodě a výchovou v přírodě bylo analyzováno několik způsobů získávání zpětné vazby po provedené aktivitě S. Priest a kol. 1984 – 2005. Teoretické úvahy porovnáme s dlouholetou praxí vedení programů využívajících aktivity v přírodě k učení a výchově.
NOTA, Josef
Videozáznamy dialogického jednání v přípravě budoucích učitelů Studenti pedagogiky procházejí disciplínou „dialogické jednání s vnitřním partnerem“ v rámci přípravy na budoucí profesi. Zkoušející aktér v této experimentální výuce objevuje vlastní činností nepoznané možnosti vlastního výrazu, zapojení těla a hlasu. Součástí této disciplíny je písemná sebereflexe zkušenosti a pořizování videozáznamu z této experimentální výuky. Vycházíme z předpokladu, že chronologicky seřazené sebereflexe a videozáznamy mohou mít u studentů určitý vývoj.
PÁRTLOVÁ, Zuzana
Inventura tvořivého učitele Pedagogika I. a E. Vyskočilových jako možná alternativa vzdělávání učitelů. Dvouletý experimentální studijní program Kreativní pedagogika – pedagogická kondice zkoumá možnosti celostního rozvoje učitelovy tvořivé osobnosti. Na základě dramatické hry učitel navazuje se sebou kontakt a učí se nalézat svého vnitřního partnera – žáka. Psychodidakticky zaměřený přístup rozvíjí schopnost sociálně komunikovat, být vnímavý vůči vlastním potřebám a potřebám žáků a autenticky, tvořivě jednat.
PRAVDOVÁ, Blanka
Na jaké úrovni reflektují studenti učitelství PdF MU své zkušenosti z učitelské praxe? Příspěvek prezentuje výsledky obsahové analýzy kvalitativních dat získaných z reflektivních deníků 22 studentů studijního programu Učitelství pro ZŠ. Zápisy vznikaly po dobu 10 týdnů, kdy studenti praktikovali na ZŠ. Výzkumná sonda si klade za cíl (a) odpovědět na otázku, jaké úrovně reflexe, ve vztahu k předkládaným teoretickým konceptům, dosahují studenti učitelství na počátku NMgr. studia a (b) navrhnout možnosti dalšího postupu při ovlivňování kvality reflektivního učení budoucích učitelů.
PŘIBYLA, Ondřej
Inspiratorium: Transformativní učení a učení přírodních věd aneb „Může učení o elektrických obvodech a matematických modelech měnit osobnost?“ Inspiratorium je předmět pro budoucí učitele přírodních věd a jeho hlavním cílem je inspirovat studenty k prozkoumávání vlastních cest k učení. Navíc je tento předmět sám laboratoří, kde zkoumáme, jak vytvořit dobrý výukový program a hlubokou zkušenost pro žáky. Letos jsme se zaměřili na transformativní potenciál výukových aktivit a rád bych se podělil o výsledky našich experimentů, součástí příspěvku budou ukázky.
SMÉKAL, Vladimír
Kritické události v životě a jejich využití v osobnostním rozvoji Kritické události života v této studii chápeme jako vlivy rané výchovy, způsob, jakým byl člověk jako dítě přijímán, jak byl podporován, trestán nebo přehlížen. Považuje se za prokázané, že na tyto zejména neadekvátně kritické události dítě reaguje formováním falešných programů dosahování štěstí, které se v osobnosti fixují a vedou v životě k neadekvátním reakcím na druhé lidi. Pro pracovníky s lidmi mají takto vzniklé neuvědomované tendence často dalekosáhlý vliv. Předmětem toho sdělení bude poukázat na to, kdy pozitivní a kdy negativní.
SUDA, Stanislav
Vývoj sebereflexe na základě dialogického jednání Na základě experimentální výuky dialogického jednání vznikají dlouhodobé případové studie jednotlivých studentů všech věkových kategorií. Z vývoje způsobu uvažování zaznamenaného v těchto sebereflexích lze usuzovat, že se v nich objevují podobné znaky, které popisují ve svých teoriích J. Piaget, L. Kohlberg nebo R. L. Selman. Na tyto vysledované znaky chceme v rámci výzkumu upozornit a otevřít k nim diskuzi.
SUKOVÁ, Eva
Problematika zpracování studentských reflexí k vysokoškolským seminářům Autorka v textu popisuje problematiku získávání a zpracování reflexí k seminářům zaměřeným na osobnostní rozvoj studentů. Data vycházejí z pětiletého výzkumu, realizovaného v letech 2006 – 2011 na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Příspěvek se zaměřuje zejména na kvalitativní výzkum a na možnosti hloubkového zpracování zpětných vazeb podle Zakotvené teorie Strausse a Corbinové. Výsledky hodnocení studentských reflexí lze (podle autorky) využít jako argument pro zkvalitnění vysokoškolské výuky.
SVATOŠ, Tomáš
Studentské portfolio jako zdroj komunikační sebereflexe budoucích učitelů
MUSILOVÁ, Šárka
„Stávání se učitelem“ je složitý a mnoha okolnostmi tvarovaný děj, který v řadě aspektů zůstává skryt vnějšímu poznávání. Zkušenosti ukazují, že vhodně „nastavené“ studentské portfolio, které provází budoucího učitele od počátku studií k absolutoriu, může být vhodným zdrojem poznatků o cestě k učitelské profesi. V příspěvku je věnována pozornost analýze komunikačního sebepohledu (v začátku a na začátku studia), jak o něm vypovídaly portfoliový dotazník a interview v ohniskové skupině.
SVOBODA, Michal
Projektové vyučování jako součást osobnostního a sociálního rozvoje Příspěvek se zaměřuje na problematiku projektového vyučování jako na jednu z možností osobnostního a sociálního rozvoje účastníků vzdělávání. Na projektové vyučování je v příspěvku nahlíženo jako na komplexní výukovou metodu. Příspěvek má metodický charakter. Jsou v něm uvedeny definice, znaky a metodické postupy realizace projektového vyučování. V textu jsou nastíněny příklady projektového vyučování využitelné v různých edukačních programech.
SVOJANOVSKÝ, Petr
Reflektivní myšlení učitelů optikou kategoriálních rámců V příspěvku budu tematizovat problematiku reflexe v profesi učitele. Zaměřím se na to, jak výzkumně zachycovat reflektivní myšlení v kontextu pedagogické praxe. Cílem příspěvku bude seznámit účastníky konference s konstrukcí analytického nástroje, který má podobu kategoriálního rámce. Ten má sloužit k zachycení vybraných aspektů reflektivního myšlení. Budu prezentovat aplikaci rámce na pilotním vzorku informantů – zkušených učitelů v praxi.
ŠEVČÍKOVÁ, Stanislava
Konstruktivismus a reflexe v praxi vrůstání do oboru sociální práce Konstruktivistický pohled na svět s mnoha variacemi pohledu na realitu s sebou přináší specifické nároky na reflexi a sebereflexi. Jak je možné aplikovat tyto principy v souvislosti s konceptem empowermentu studujících sociální práce?
ŠÍP, Radim
Co je to zkušenost – neurovědy, fenomenologická struktura a estetická zkušenost Nový pohled na vztah mezi mozkem/myslí, tělem a prostředím umožňuje pochopit lidské poznání a zkušenost jako vztah mezi vnějším (vně organismu) a vnitřním (uvnitř organismu) prostředím. Tento vztah je zajišťován na nejbazálnější úrovni tělesností, na úrovni vyšší vědomím a vytváří fenomenologickou strukturu, která je potřebná pro smysluplný a úspěšný život organismu. Příspěvek se pokusí naznačit, jakou roli při ustavování této struktury a při utváření zkušenosti hraje estetická složka.
ŠNEBERGER, Václav
Česká orba Lewinova pole … aneb tabu a skrytá zákoutí reflektivního učení z pohledu teorie pole. Příspěvek o plasticitě, vině, nerecyklovaných obalech slov a jedna fenomenologická hříčka jako bonus.
THEIN, Ram
Hirsch vs. Dewey Podle dnes populárních zážitkových teorií děti údajně nepotřebují „hromadění informací“, děti potřebují prožívat bez toho, aby do nich dospělí vkládali své myšlenky. Přednáška seznámí účastníky s myšlenkami současného, kontroverzního amerického teoretika E. D. Hirsche Jr., který oponuje myšlenkám Johna Deweyho a vidí je jako jednu z příčin pokračujícího úpadku výkonů amerických studentů.
Akademické centrum osobnostního rozvoje, Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Arna Nováka 1, 602 00 Brno e-mail:
[email protected] , web: www.acor.cz
TOMKOVÁ, Anna
Princip izomorfismu v učitelské přípravě (ukázaný na příkladu rozvoje čtenářství) Příspěvek se zabývá principem izomorfismu v učitelské přípravě, tj. prožíváním a reflektováním vzájemně si podobných učebních a vyučovacích postupů, které chceme, aby budoucí učitelé používali ve své pedagogické praxi při práci se žáky. Příklady činností jsou vybírány z oblasti rozvoje čtenářství. V příspěvku je uplatněno především hledisko pedagogické a srovnávací.
VANĚK, Jan
Aplikace metod zkušenostně reflektivního učení ve výuce předmětu Interkulturní psychologie Autor v článku poukazuje na možnosti aplikace zkušenostně reflektivního učení v předmětu Interkulturní psychologie. Uvádí použité metody založené na zkušenosti a reflexi prožitých dilemat a emocí žáků v souvislosti s tématem předsudku. Uvažuje nad metodami zkušenostně reflexivními vhodnými pro introverty a extroverty a nad potřebou diferencovat přístup k rozdílně založeným žákům (reflexe rozdílných stylů učení).
VYBÍRAL, Michal
Možnosti, úskalí, příklady dobré praxe supervize v ZŠ Příspěvek se zaměřuje na základní vymezení supervize a jejích cílů. Popisuje různé formy supervizní práce ve školách a na základě „kasuistických střípků“ a citovaných písemných reflexí supervidovaných dokladuje její užitečnost. Soustředí se též na možnosti a úskalí zavádění supervizí do českého školství.
ŽLÁBKOVÁ, Iva
Zkušenost v procesu učení studentů učitelství
KRNINSKÝ, Luboš
Článek je zaměřen na analýzu širších souvislostí využívání zkušeností v procesu učení. Za tímto účelem bylo realizováno výzkumné šetření, jehož cílem bylo zjistit, zda studenti učitelských oborů na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích při přípravě na zkoušky využívají a reflektují zkušenosti, které získali v rámci seminářů, na praxi, či v roli žáka. Výzkumné šetření bylo realizováno prostřednictvím metody dotazníku.
WORKSHOPY DOBROVOLNÁ, Saša ŠNEBERGER, Václav
Mentoring ve vzdělávání – objevování sebe-reflexe v pedagogické praxi na cestě k profesnímu sebe-vědomí Workshop je zaměřen na možnosti, příležitosti a limity mentoringu jako nástroje učení zejména s ohledem na využití reflektivního učení a tvorby profesního sebevědomí pedagogů. Účastníci budou seznámeni s již realizovanými projekty podpory pedagogů a jejich výstupy z praxe, prakticky si vyzkouší některé reflektivní postupy a metody mentoringu. Součástí bude i ukázka vedení mentorského rozhovoru s rozborem příležitostí k reflexi a plánování profesního rozvoje pedagogů. Lektoři: Mgr. Saša Dobrovolná, lektorka výcviků mentoringu a mentorka. Mgr. Václav Šneberger, prezident České asociace mentoringu ve vzdělávání, odborný garant projektů vzdělávání mentorů.
ŠPRINAROVÁ KOVÁ, Jana
DUSBÁB-
Taneční pohybová terapie a její vztah k vzdělávání Taneční pohybová terapie je forma psychoterapie, která vedle slova pracuje i s pohybem a tělem. Tělo a pohyb v sobě nesou naše vnitřní procesy, nastavení, zážitky. Prvky taneční terapie se často objevují ve vzdělávání a zážitkových kurzech. Kde jsou hranice psychoterapie a vzdělávání, jak je nacházet a jak s nimi pracovat? Workshop nabídne seznámení s principy taneční terapie formou vlastní pohybové zkušenosti i základní prezentací. Dalším zaměřením bude hledání hranic i společných ploch taneční terapie a pedagogické oblasti formou diskuze a prezentací základních principů. Závěr workshopu bude věnován projektu zaměřenému na prevenci šikany a agrese ve školách a dětských klubech formou taneční pohybové terapie. Lektorka: Mgr. Ing. Jana Šprinarová Dusbábková, M. A., taneční terapeutka, instruktorka, lektorka zážitkové pedagogiky, tanečnice, zpěvačka. Vystudovala obor taneční a pohybová terapie na Lesley University v Cambridge, USA. Absolvovala výcviky dramaterapie a psychodrama, pokračuje ve výcviku Gestalt terapie zaměřeném na práci se skupinou – Instep a supervizním výcviku (ČIS).
VYBÍRAL, Michal
Sada projektivních koláží a možnosti její aplikace do výchovy a vzdělávání
VYBÍRALOVÁ,
Při workshopu se účastníci aktivně seznámí se sadou projektivních autorských koláží (SPK) arteterapeuta a výtvarníka Miroslava Huptycha. SPK se skládá z téměř tisíce karet, které slouží jako nepřeberný projektivní materiál vhodný jak pro terapii, tak pro osobnostní rozvoj. Účastníci se krátce seznámí s psychickým mechanismem projekce a jeho možným využitím pro učení. Poté si na konkrétním tématu sami vyzkouší práci s kartami. Na závěr ukážeme jak další možnosti využití SPK Miroslava Huptycha, tak varianty jiných projektivních materiálů volně dostupných. Lektoři: Mgr. Michal Vybíral, psychoterapeut, supervizor (školství a sociální služby), učitel, lektor (např. oblasti efektivní komunikace, práce s agresí, týmové spolupráce). Původně je učitelem 1. st. ZŠ, dále učil v dětském diagnostickém ústavu, základní umělecké škole, na fakultě humanitních studií v Praze, pedagogické fakultě v Plzni atd. Mgr. Pavla Vybíralová, arteterapeutka, mentorka pedagogických kompetencí, videotrenérka, lektorka (např. oblasti efektivní komunikace, práce s agresí, týmové spolupráce, osobnostního rozvoje). Dále pracuje individuálně s učiteli MŠ a ZŠ, klienty v terapii. Původně speciální pedagog, dále učila v MŠ se speciální péčí, na PedF ZČU v Plzni atd.
POSTERY HORSKÁ, Petra
Reflexe role učitele v rámci edukačního programu v muzeu Cílem příspěvku je představit reflektovaný pohled na roli učitele v rámci tzv. třífázové návštěvy edukačního programu v muzeu. Prezentovaná data jsou dílčími výstupy kvalitativního výzkumného šetření šířeji zaměřeného na reflexi a popis jednotlivých komponent muzejní edukace z didaktického hlediska. Reflexe role učitele se metodologicky opírá o hloubkové rozhovory s učiteli základních škol, kteří se svými žáky navštívili muzejní edukační program.
KNECHTOVÁ, Zdeňka
Společně na cestě: reflektivní praxe a klinická supervize v ošetřovatelství
VAŇKOVÁ, Milena
Poster se zabývá vztahem reflektivní praxe a klinické supervize v ošetřovatelství a možností využití reflektivní praxe a supervize v sesterském vzdělávání. Poster se zaměří na pojetí, vymezení konceptů reflektivní praxe a supervize, včetně naznačení/nastínění/přiblížení souvztažností výše uvedených pojmů/konceptů skrze perspektivy, které zaujímají autorky příspěvku ve vztahu k jejich vzájemné dialektice a teoreticko-praktické aplikaci do oblasti vzdělávání sester.
MAZÁČOVÁ, Nataša
Cesty k tvorbě modelu klinické školy v procesu přípravy budoucích učitelů – první zkušenosti Zkvalitňování systému přípravy učitelů je významným nástrojem vzdělávacích reforem a inovací v práci současné školy. Na Pedagogické fakultě UK Praha na katedře primární pedagogiky jsou realizovány cesty k hledání a tvorbě nového modelu tzv. klinické školy. Tyto podněty poskytují prostor pro návrh, realizaci a ověření progresivních výukových koncepcí a přístupů v procesu přípravy studentů učitelství primární školy. Představíme poznatky a zkušenosti z procesu realizace nově navržených kurzů.
ŠÍMOVÁ, Kateřina
Stáže ve firmách – vzdělávání praxí Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace MPSV realizuje projekty v oblasti stáží. V rámci projektu „Stáže ve firmách – vzdělávání praxí“ je nastavován a pilotně ověřován systém poskytování stáží v ČR. Cílem příspěvku je informovat o výstupech projektu a představit stáž jako významný nástroj dalšího vzdělávání, který umožňuje získat nové znalosti a dovednosti učením se v praxi. Pozornost bude věnována také stážím pedagogů (technických oborů).
