SEVEROČESKÉ LISTY. Březno zahájilo sezonu na vlastní cyklostezce. aktuálně

Sousedská návštěva

SEVEROČESKÉ LISTY

Starostové Braňan a Ledvic se s námi podívali na svá původní pracoviště v DB str. 5

ROČNÍK IV.    LÉTO 2012

ZPRAVODAJ, KTERÝ PÍŠETE SAMI

zahájilo sezonu na vlastní cyklostezce aktuálně Březno V Březně umí udělat ze staré úvozové cesty sympatickou cyklostezku.

Veřejné projednávání EIA k pokračování těžby DNT do roku 2029

Sál restaurace Na Rybníčku v Březně byl 22. května místem, kde se obšírně projednávalo hodnocení vlivů těžby lomu SD a.s. – DNT do roku 2029 na životní prostředí (EIA). Veřejné projednávání řídili zástupci Ministerstva životního prostředí ČR. Představitelé Severočeských dolů zde seznámili veřejnost – starosty a občany z těžbou dotčených obcí Droužkovic, Málkova, Spořic a Března – s opatřeními pro zmírnění či zamezení negativních dopadů těžebních operací. Vznesené připomínky budou zapracovány do podmínek MŽP ke stanovisku dokumentace EIA. Ministerstvo životního prostředí vydá oficiální stanovisko jako odborný podklad pro další povolovací řízení ve věci plánu otvírky, přípravy a dobývání DNT v období 2014 až 2029.  strana 2

Nové a čistší Tušimice – elektrárna bez komína V červnu skončila komplexní obnova Elektrárny Tušimice II, díky níž se prodloužila technická životnost tohoto zdroje až do roku 2035. Podařilo se snížit emise v průměru o 79 % a zvýšit čistou účinnost z původních 34 % na 39 % a tím snížit spotřebu paliva – hnědého uhlí. Tušimická elektrárna už nyní v dostatečném předstihu splňuje evropské normy platné pro zdroje od roku 2016. V Ústeckém kraji Skupina ČEZ provede obnovu ještě u Elektrárny Ledvice (výstavba nového zdroje) a Prunéřov (probíhá schvalovací proces). Slavnostního aktu přestřižení pásky se ujala hejtmanka Ústeckého kraje Jana Vaňhová a Vladimír Hlavinka, člen představenstva a ředitel divize výroba ČEZ a.s.

www.sdas.cz

Nabízí pohodovou projížďku na kolech i in-line bruslích. Dvoukilometrovou cyklostezkou s kvalitním povrchem se mohou od 7. června pochlubit, ale hlavně užívat, všichni březenští kolaři a bruslaři. Slavnostnímu přestřižení pásky, které provedli společně starosta Zdeněk Valenta a generální ředitel Severočeských dolů Ivan Lapin, však předcházela dlouhá a komplikovaná jednání s majiteli všech pozemků, kudy cyklostezka vede. Realizace projektu pak zabrala přibližně dva roky a vyžádala si zhruba 7 mil. korun získaných převážně z dotace ministerstva financí. Mezi prvními, kdo si zbrusu novou cyklistickou trasu vyzkoušel, byly děti z místní školy. I když se soustředily hlavně na závod, určitě si také všimly nádherného výhledu do okolí Nechranické přehrady. Stezka vede od sídliště Zahradní směrem k Droužkovicím, kde končí U Plynárny. „Zatím je cyklostezka jakýmsi střípkem z mozaiky, neboť máme zájem na propojení trasy z Chomutova přes Spořice, Droužkovice a Březno do Stranné, odkud by mohli cyklisté pokračovat do Žatce či Kadaně,“ uvedl během otvírací jízdy pan starosta Valenta. Neuvěřitelně se rozvíjející obec Březno má nejen díky nové cyklostezce pořádně našlápnuto k tomu, aby se stala významným střediskem turistického ruchu na Chomutovsku.

Cyklostezku otevřely březenské děti za účasti starosty Zdeňka Valenty (vpravo) a generálního ředitele SD Ivana Lapina.

Tradiční předprázdninový výlet do zábavního parku Belantis dopřály Severočeské doly už 700 dětem

VLASTIMIL HARAPES PRO DROUŽKOVICKÉ RODÁKY str. 3

Symbolicky na Den dětí odstartovaly droužkovické děti letošní sérii výletů do zábavního parku Belantis. Už pět let pravidelně jezdí nejmladší obyvatelé obcí sousedících s těžebními lokalitami Severočeských dolů do míst, kde ještě nedávno probíhalo intenzivní povrchové dobývání uhlí. Dnes jsou v bezprostředním okolí Lipska zbytkové jámy lomů napuštěny vodou a proměnily region v novou jezerní krajinu. Pozadu nezůstala ani úprava bývalých výsypek. Kromě klasických rekultivací zde už v roce 2003 vznikl největší zábavní park nejen v Sasku, ale v celém východním Německu. Pětačtyřicet droužkovických dětí všech věkových kategorií si celodenní výlet jaksepatří užilo. Náladu jim nekazily ani dešťové přeháňky. „Stejně budeme mokří z obřího tobogánu,“ komentovaly vrtochy počasí. Jaké jsou ty nejoblíbenější atrakce, to se rodiče dozvědí od svých ratolestí. Proto si připomeňme to, co děcka nevnímají a berou jako samozřejmost. Příkladná parková úprava 27 hektarového zábavního komplexu se nachází na výsypce bývalého povrchového dolu Böhlen, posléze přejmenovaného na Zwenkau, který ve středoněmeckém revíru těžil hnědé uhlí v letech 1924 až 1999. Výstavba parku začala v roce 2002 a už 5. dubna 2003 byl slavnostně otevřen. Každý rok se pak rozšiřuje počet atrak- 10 km od Lipska. Park se těší zájmu cí. Výhodou Belantisu je jeho po- návštěvníků, zatím jich přivítal přes loha u dálnice A/38 vzdálená jen 600 tisíc. A mezi nimi také 700 dětí

MICHAL SRB ZE SPOŘIC SBÍRÁ BODY V RALLYE str. 11

z obcí kolem lomů Bílina a Libouš, které sem pravidelně vysílají Severočeské doly.

2

SEVEROČESKÉ LISTY

V Březně právě otevřeli mateřské centrum

Od 10. června se maminky s dětmi scházejí ve vlastním prostoru, který jim byl vytvořen přímo na míru. Jakou reálnou podobu má tento ráj dětských her?

Ekologický aktivista se pokusil o podvod při projednávání EIA pro DNT V úterý 22. května se v Březně konalo veřejné projednávání záměru pokračování těžby dolu Tušimice (DNT) v období let 2014 až 2029. Oznamovatelem záměru byla společnost Severočeské doly Chomutov, která povrchový důl Tušimice provozuje. Sál restaurace Na Rybníčku byl zaplněn zhruba osmdesáti účastníky, zejména místními obyvateli v čele se starostou Zdeňkem Valentou, kteří využili příležitost být přítomni veřejnému projednávání konanému přímo v jejich obci. Nechyběli však ani starostové, zastupitelé a občané dalších těžbou dotčených obcí (Droužkovice, Spořice a Málkov), které rovněž zajímalo, jak se bude v nejbližších letech vyvíjet životní prostředí v bezprostředním okolí povrchového dolu. Přítomni byli také zástupci správních úřadů, které se k dokumentaci vyjadřují.

V sousedství nedávno postavených domů s obecními byty si mohou radčické děti od jara hrát na novém hřišti. Herní prvky přibyly také na dětském hřišti na návsi. Atrakce pro nejmenší pořídila obec díky finančnímu příspěvku Severočeských dolů. Obě herní místa jsou častým cílem vycházek zdejší mateřské školky, kde se děti rozhodně nenudí. Bohatý předprázdninový program odstartoval dětským dnem, pokračoval návštěvou zoologické zahrady v Ústí n. L., či vystoupením baviče Václava Upíra Krejčího. Teď se 15 dětí zdejší malotřídky těší na výlet do Belantisu a diskotéku, která uzavře tento školní rok.

Pokračování těžby Po vystoupení zpracovatele dokumentace EIA se vyjádřil posudkář Václav Obluk, který podrobně vysvětlil, jaké hlavní vlivy bude mít pokračování těžby na životní prostředí a zdůvodnil svůj návrh kladného stanoviska k pokračování těžby. Následovaly připomínky účastníků veřejného projednávání. Vystoupila Věra Ježková. Žádný zástupce Ekologického právního servisu (EPS) z Brna na jednání nepřijel, a tak jeho připomínky tlumočila Věra Ježková. Řada jejich námitek však

Paní Kotykové není život v Březně lhostejný, proto neváhala vystoupit se svým názorem.

V Ústí n. L. se 5. června sešlo již druhé regionální energetické fórum svolané hejtmany Ústeckého a Plzeňského kraje. Letošní ročník byl věnován diskusi o přípravě Energetické koncepce České republiky a o možnostech její aplikace v regionech obou krajů. Odbornou záštitu převzala Hospodářská komora ČR a Hospodářská a sociální rada Mostecka. Generálním partnerem byla společnost NET4GAS, provozovatel přepravní plynárenské soustavy. V úvodním bloku účastníky fóra pozdravili hejtmanka Jana Vaňhová a ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek. Oba pečlivě sledují přípravu státní energetické koncepce i regionální energetiku včetně důsledků pro zaměstnanost v Ústeckém a Plzeňském kraji. Podle slov ministra Drábka bychom měli být schopni využít suroviny, které máme k dispozici a v energetice tak značně ovlivnit regionální zaměstnanost. Na tom se ostatně v další diskusi shodli všichni účastníci fóra. Po referátech zabývajících se surovinovou politikou státu, diverzifikace energetických zdrojů a energetické bezpečnosti se opět ujala slova hejtmanka Vaňhová k tématu Energetika a zaměstnanost v Ústeckém kraji. Požadavky na spotřebu elektřiny se na

území kraje neustále zvyšují – meziročně až o 14 %, přitom 62 % elektřiny zde vyrobené směřuje za hranice kraje. Ačkoliv Ústecký kraj stojí za projekty využívání obnovitelných zdrojů – hlavně vody a větru – podporuje i pokračování těžby hnědého uhlí. Hejtmanka podrobně osvětlila dopady případného nepokračování těžby za územně-ekologickými limity v sociální a ekonomické oblasti (růst nezaměstnanosti, další zatížení sociálního systému), v teplárenství (deficit až 6 mil. tun hnědého uhlí ročně, rozpad soustav centrální výroby a rozvodů tepla) a v oblasti energetické bezpečnosti ČR (růst závislosti na dovozu plynu). Vyčíslila přímý i nepřímý ekonomický dopad, včetně propuštění více než 2 tisíc zaměstnanců Czech Coal Group.

1990–2002 šéfem baletu Národního divadla

Návštěva Evropského parlamentu byla součástí studijní cesty, ke které SD koncem dubna pozvaly 30 starostů a zastupitelů obcí ze svého sousedství. Účastníky v Bruselu přijala europoslankyně Zuzana Roithová.

Zfalšovaný podpis V úvodu projednávání se o velkou senzaci a překvapení postaral Petr Šustr, který veřejně oznámil, že někdo dosud neznámý, vydávající se za ekologického aktivistu, se pokusil o podvod, když poslal na ministerstvo životního prostředí své odmítavé připomínky k záměru, a to jménem jeho manželky, a přitom zfalšoval její podpis. Šustr oznámil, že jeho manželka nic na ministerstvo neposílala a že bylo podáno trestní oznámení. Po skandálu týkajícím se dostavby dálnice D8 je to pravděpodobně

Regionální energetické fórum 2012

1946 narozen v Droužkovicích

1987–1989 šéfem baletu Laterny Magiky

K připomínkám Věry Ježkové se několikrát vyjadřoval starosta Března Zdeněk Valenta.

V Mariánských Radčicích pamatují na děti

VLASTIMIL HARAPES

1966–1988 angažmá v Národním divadle, od roku 1971 jako sólista baletu

neměla souvislost s projednávanou problematikou vlivu těžby na životní prostředí a týkala se rozdílného názoru EPS ve vazbě na záměr zvýšit účinnost a ekologické parametry při modernizaci Elektrárny Prunéřov. Do diskuse přispěla také Jarmila Kotyková z Března. „Odhodlala jsem se vystoupit, protože jsem nesouhlasila s některými argumenty, které uvedla Věra Ježková. Problematiku EIA jsme u nás projednávali a diskutovali o ní nejen se zastupiteli, ale také s představiteli Severočeských dolů. Věřím, že nás SD nebalamutí a dobré vztahy budou nadále pokračovat. Při nedávné návštěvě důlního provozu DNT, kde nás provázeli pánové Smatana a Budinský, jsem se přesvědčila, že před námi nic netají.“ Václav Sedlák

hřišti. Brzy zde přibude ještě in-line dráha a zahrada. Zatímco stavba a výbava centra byla v režii obce, vlastní provoz, volbu nejrůznějších aktivit a přípravu programů pro děti mají v rukách rodiče. Ti také během slavnostního otevření vybrali v anketě název centra. V návaznosti na březenského draka Severuse, který proměněný v rýpadlo je maskotem obce, dali novému mateřskému centru jméno Dráček. Určitě o něm ještě hodně uslyšíme. Tomáš Vrba

Se starosty a zastupiteli v Evropském parlamentu

Vlastimil Harapes pro droužkovické rodáky 1965 absolvoval Státní konzervatoř

další případ, kdy se „ekologové“ dopouštějí nezákonného jednání. Zbytek projednávání, které řídili pracovníci ministerstva životního prostředí, už probíhal vcelku poklidně. „Před plénem jsme podrobně vysvětlili záměr, který zdůrazňuje, že povrchový důl Tušimice skončí v hranicích, které jsou dány vládním usnesením o ekologických limitech z roku 1991 a žádné ‚prolamování‘ limitů na této lokalitě není v plánu. Těžba v lokalitě Tušimice je prakticky v závěrečné etapě, i když toto období bude trvat ještě desítky let. Po skončení posuzovaného záměru bude ještě jedna, poslední fáze těžby uhlí, po jejímž skončení bude důl rekultivován na jezero, které bude srovnatelně velké jako blízká Nechranická přehrada,“ uvedl Vladimír Budinský, zástupce oznamovatele.

Mateřská centra se dnes těší velké oblibě, ale jsou typická spíše pro velká města. Prospívají hlavně maminkám na mateřské dovolené, které se podílejí na jejich správě a programu. Děti i jejich rodiče se zde setkávají se svými vrstevníky a nejsou izolováni, když zbytek rodiny odchází za pracovními povinnostmi. V Březně, které je proslulé bohatým veřejným životem, se podařilo vytvořit další důležitý subjekt, který posiluje hodnoty rodiny a mezigenerační vztahy, neboť centrum je otevřené lidem všech věkových kategorií. Pouhý rok od vzniku myšlenky se podařilo přestavět bývalé šatny tělocvičny na útulný prostor vhodný pro rodiče s dětmi. Zatím mohou využívat bohatě vybavenou hernu s kuchyňkou a sociálním zázemím. V budoucnu plánují ještě rozšíření o zahradní altán, který by využívali i žáčci ze sousední školy jako letní učebnu. Poloha mateřského centra je přímo ideální. Nachází se v parku uprostřed obce, mezi školou, tělocvičnou a dvěma dětskými

3

ROČNÍK IV.  LÉTO 2012

Reprezentanti měst a obcí ze sousedství těžebních lokalit Severočeských dolů navštívili v rámci letošní studijní cesty německonizozemsko-belgický euroregion Máza-Rýn, kde se seznámili s historií a současnou problematikou těžby uhlí. Celý jeden den pak věnovali pečlivě připravené návštěvě bruselského sídla Evropského parlamentu. Nové návštěvnické centrum Parlamentarium uchvacuje nejmodernější multimediální technikou a všichni účastníci ocenili jeho přehlednost a vypovídací schopnost. Mohli si zde zajímavou formou osvěžit a doplnit znalosti a informace o Evropské unii i jejích jednotlivých členských státech. Očekávání určitě nezklamal ani brífink a diskuse s europoslankyní

kontaktu s paní Roithovou, která vysvětlila, jak může europoslanec pomoci při získávání kvalifikovaných odpovědí evropských i národních institucí na dotazy a návrhy týkající se právě eurodotací. Zuzana Roithová s potěšením zaznamenala mezi účastníky významný počet žen, což svědčí o jejich podílu na utváření komunální politiky. Sama se angažuje v aplikaci práva EU při snižování nerovnosti žen a mužů v běžném životě, pracovních vztazích a nově přijímané legislativě na evropské a národní úrovni. V Evropském parlamentu se zastoupení žen neustále zvyšuje a v současné době má parlament celou jednu třetinu poslankyň. V EU však stále ještě musí ženy pracovat skoro o dva měsíce déle, aby si vydělaly tolik co muži za stejnou

Neopakovatelná kariéra talk show pro Český rozhlas 2 Noční fenomenálního tanečníka mikrofórum, kam si zvu osobnosti kulJméno Vlastimil Harapes je pro ti- turního a společenského života. Po síce lidí synonymem baletu. Během vlastech českých jezdím se zájezdodlouhé a úspěšné kariéry se mu po- vým představením Někdo to rád v kině. dařilo dosáhnout absolutní špičky Hereckou partnerkou je mi Uršula Kluv klasickém i moderním baletu. Své ková, nechybí řada dalších výborných umění bohatě uplatnil nejen během herců. Kromě spousty humoru se dvaadvacetiletého angažmá v baletu v představení také tančí, a to na proNárodního divadla, ale také jako stálý slulé filmové melodie. Jsem rád, že se host v Oper am Rhein v Düsseldorfu, 12. září představíme v chomutovském kde vystupoval šest sezon. Hostoval divadle, kde nemohou mezi diváky také na předních světových scénách chybět naši Droužkovičtí,“ těší se na (například Opera Řím, Národní balet setkání s doslova domácím publikem Tokio). Zářil v titulních rolích Romea, Vlastimil Harapes. Spartaka či Fauna. Proslulí byli v jeho Tomáš Vrba podání princové – třeba v Labutím jezeře či Louskáčkovi. Nezanedbatelná je i jeho herecká práce ve filmu a televizi. Pracoval s našimi nejvýznamnějšími režiséry: Ladislavem Rychmanem (Starci na chmelu), Jurajem Herzem (Den pro mou lásku, Panna a netvor), Marií Poledňákovou (Jak vytrhnout velrybě stoličku). Zajímavou hereckou příležitost získal také od režiséra Františka Vláčila v baladickém přepisu Vančurovy Markety Lazarové. Film byl v anketě filmových kritiků vyhlášen nejvýznamnějším filmem století české kinematografie. Pozoruhodné jsou také jeho dobročinné aktivity. Už dvacet let je čestným prezidentem českého Hnutí speciálních olympiád mentálně postižených sportovců a členem Nadace pro týraná a opuštěná zvířata.

2012 Thálie za celoživotní taneční mistrovství

Někdo to rád v kině Vlastimil Harapes

Europoslankyně Zuzana Roithová (zprava) ukázala starostce Světce Barboře Bažantové a braňanské místostarostce Zuzaně Koláčkové jednací sál EP.

Hejtmanka ÚK Jana Vaňhová a ministr Jaromír Drábek.

Petr Smutný, člen rady Plzeňského kraje, hovořil o stálé potřebě hnědého uhlí pro teplárenství a apeloval v tomto smyslu na tvůrce státní energetické politiky. Větší i menší města v regionu mají obavy o budoucnost zásobování teplem. Plzeňský kraj chce být krajem energeticky udržitelným a zvažuje proto i projekty energetického využití komunálního odpadu. Proti spalovnám však vznikla celostátní koalice. Ta ostatně blokuje i projekt spalovny EVKO Komořany v Ústeckém kraji, která má ekologicky šetrným způsobem spalovat komunální odpad svážený z okruhu 70 km. Po vystoupení Pavla Zámyslického z MŽP ČR zaměřeném na podporu přechodu na nízkoemisní energetiku se diskutující zasazovali o férové uplatnění

Legenda českého baletu Vlastimil Harapes se do rodných Droužkovic čas od času vrací. Brzy se nejen droužkovickému publiku představí v chomutovském divadle s komedií Někdo to rád v kině.

2008 DVD Primo Ballerino (soubor nejlepších tanečních výstupů)

hnědého uhlí v budoucím rozumném a finančně dostupném energetickém mixu a dokončení jeho těžby na činných lokalitách. Podle aktuální předpovědi Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí bude při zachování limitů těžba postupně klesat až na 26 mil. tun ročně v roce 2030, přičemž v roce 2011 tři společnosti (SD, Czech Coal a SU) vytěžily 47 mil. tun. Generální ředitel Czech Coal Luboš Pavlas se ve svém referátu Uhelná energetika a její budoucnost: Bez uhlí to nejde dotkl i velmi diskutované otázky nové tvorby ceny hnědého uhlí, která musí zaručit konkurenceschopnost vyrobeného tepla oproti náhradním palivům a měla by být odvozována z ceny černého uhlí tvořené na komoditních burzách. Tomáš Vrba

SEVEROČESKÉ LISTY – příloha HORNICKÝCH LISTŮ č. 3/2012    REGISTRAČNÍ ČÍSLO: MK ČR E 13126    VYDAVATEL: Severočeské doly a.s., B. Němcové 5359, 430 01 Chomutov IČ: 49901982    Šéfredaktor: Tomáš Vrba    E-mail: [email protected]    ZKOMPLETOVÁNÍ: INFO-PRINCIP, s.r.o.    TISK: TISKÁRNA K&B, s. r. o. Most

Zuzanou Roithovou. Paní Roithová je členkou předsednictva největšího parlamentního klubu Evropské lidové strany a pracuje v několika parlamentních výborech. Starostům a zastupitelům přiblížila stále větší význam Evropského parlamentu, který se s celkem 754 poslanci z 27 členských států změnil z původního spíše diskusního a poradního orgánu na reprezentativní a kontrolní subjekt, který s Radou EU spolurozhoduje o návrzích zákonů předkládaných Evropskou komisí. Diskuse se pak logicky věnovala konkrétní problematice fondů EU a účastníci získali možnost dalšího

Živá diskuse o evropské regionální politice.

práci. Proto mezi cíle europoslankyně Roithové patří odstranění této mzdové diskriminace, která podle ní trvá i přesto, že ženy v EU převýšily muže svou vzdělaností, a to v poměru 60 : 40. Stejně tak usiluje o nediskriminaci rodin s dětmi. Diskuse s paní Roithovou byla hodně zajímavá. Sama považuje přímou komunikaci za důležitou pro svoji práci. Takové setkání, jaké připravily Severočeské doly pro starosty a zastupitele ze svého sousedství, bylo podle jejích slov inspirací a povzbuzením. Určitě nejen pro ni. Tomáš Vrba

Vlastimil Harapes a Droužkovice Vlastimil Harapes odešel v roce 1960 na pražskou Státní konzervatoř a od té doby se už do Droužkovic vracel k rodičům jen na víkendy. Po úspěšném absolvování zůstal v Praze, kde byl od roku 1966 v angažmá Národního divadla. Přestože procestoval téměř celý svět, na dětství v Droužkovicích nikdy nezapomněl. Dodnes sem příležitostně jezdí navštěvovat sestru, která zde žije. V kontaktu je také se starostou, bývalým spolužákem Milanem Živným. Právě z jeho iniciativy a za podpory Severočeských dolů se podařilo zorganizovat představení Někdo to rád v kině, které se uskuteční 12. září v Městském divadle v Chomutově. Možnost se setkat se slavným rodákem, navíc letos vyznamenaným Cenou Thálie za celoživotní mistrovství, budou mít nejen občané Droužkovic, ale i sousedních obcí. „Těší mě, že Vlastu uvidíme opět na scéně. Dostatečné množství vstupenek je k dispozici nejen na našem obecním úřadě, ale také u kolegů v Březně, Spořicích, Černovicích a Málkově,“ zve domácí i přespolní diváky Milan Živný. Jak žije legendární tanečník dnes? „Nedávno mi skončily pracovní povinnosti v Bratislavě, kde jsem šéfoval baletu Slovenského národního divadla. Dál pravidelně připravuji hodinovou

Uršula Kluková

Městské divadlo v Chomutově 12. 9. 2012 od 19.00 hodin

4

SEVEROČESKÉ LISTY

PĚT LET PROVOZU NEJDELŠÍHO ŽELEZNIČNÍHO TUNELU V ČR Nejdelší železniční tunel v Česku zaznamenal pět let provozu. Jednokolejný neelektrifikovaný tunel je součástí sedmikilometrové přeložky trati Chomutov – Praha v úseku u obce Březno. Původní trať byla přeložena, aby uvolnila dobývací prostor pro Doly Nástup Tušimice. Rozhodnutí o zrušení původní trati bylo přijato už v 70. letech. Stavba tunelu v režii společnosti Metrostav začala v roce 2000. Poslední vlak po staré železniční trati projel 16. března 2007. Zprovoznění nového úseku Březno – Chomutov včetně tunelu (v celkové délce 7,1 km) proběhlo 1. dubna 2007. Tunel se pak se svými 1 758 metry stal nejdelším tuzemským železničním tunelem, když o rekord připravil jen o pár metrů kratší Špičácký tunel na Šumavě postavený v roce 1878. O svůj primát by však měl Březenský tunel brzy přijít. Už v roce 2015 má být dokončen tunel na železničním koridoru Praha – Cheb, a to v úseku mezi Plzní a Rokycany, jehož délka podle plánů čítá čtyři kilometry.

Braňanská základní škola: aktivní a úspěšná

dětského hasičského kroužku místního svazu dobrovolných hasičů. Radost z vítězství měly také Štěbetalky, neboli orientální tanečnice vedené Zdeňkou Tikalovou. Daly se dohromady teprve před rokem. Dvakrát týdně trénují ve školní tělocvičně. Veřejnosti se prvně představily loni na posvícení. Letos na jaře si už troufly na první taneční soutěž. V klání orientálních tanců Bílinské čarodějnice 2012 získaly vítězný pohár, když přetančily dalších 15 souborů.

V ZŠ Braňany právě končí jubilejní 50. školní rok. Kromě výchovně vzdělávacího procesu zajišťují kreativní učitelé pro své žáky celou řadu volnočasových aktivit zaměřených na harmonický rozvoj dětských osobností.

Družba s partnerskou školou ze Slovenska Na začátku školního roku si našla ZŠ Braňany v rámci projektu e-twinning, tedy prostřednictvím internetu, partnerskou základní školu v obci Štiavnické Bane. Děti komunikují nejen mailem, ale už se také dvakrát setkaly. Zatímco na podzim navštívili Braňanští Slovensko, v květnu přijeli slovenští kamarádi do Braňan. Dvoudenní bohatý program byl věnován především sportu. Stolní tenis, minigolf a fotbal – tady všude měřily své síly týmy obou škol. Celkovými vítězi se zaslouženě stali žáci ze Slovenska. Bohatý byl také doprovodný program: návštěva mosteckého aquadromu, prohlídka hradu Hněvín a diskotéka s opékáním buřtů. Tomáš Vrba

DALŠÍ PARKOVACÍ MÍSTA A CHODNÍKY V BRAŇANECH Hned na dvou místech se vylepšuje vzhled obce. U hřbitova právě dokončili nové parkoviště s kapacitou 12 míst. Zároveň zde vybudovali bezbariérový přístup od parkoviště až k bráně hřbitova. Další lokalitou, která už brzy prokoukne, je Mostecká ulice, kde po dokončení splaškové kanalizace a veřejného osvětlení dojde na kompletní opravu chodníků. V závislosti na platnosti nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu pracují zastupitelé v čele se starostou Vlastimilem Krupkou na novém územním plánu obce. Do budoucna v Braňanech počítají například s vybudováním dalších potřebných komunikací, rozšířením zastavitelného území, zelených ploch či tras cyklostezek. Po vyjádření všech dotčených orgánů a odsouhlasení nového územního plánu budou moci být Braňany ještě atraktivnější.

Vítězný tým mladých záchranářů: (zdola) Lucie Šonková, Petr Škanta, Nikola Koleszárová a Pavel Staněk.

Fotbalový zápas ZŠ Braňany versus ZŠ Štiavnické Bane vyhráli hosté.

Host z Keni ukazuje Radkovi Pospíšilovi (vlevo) a Filipovi Chromému tradiční štít a oštěp.

k nasbírání padesáti kilogramů víček od pet lahví, které předaly zpracovatelům plastů. Výtěžek ze sběru víček doplnily díky rodičům o finanční příspěvek 1 115 korun a vše poskytly na stavbu dětského domova v Keni,“ přibližuje humanitární a sociální pomoc svých žáků ředitel školy Petr Kratochvíl.

První titul pro Štěbetalky (zleva): Monika Jeníčková, Michaela Fodorová a Radka Dužeková.

Mladí záchranáři a tanečnice bodovali Tým ze Základní školy v Braňanech zvítězil v letošním ročníku vědomostní a pohybové soutěže pro žáky druhého stupně Mladý záchranář. Čtyřčlenné smíšené družstvo dvou chlapců a dvou dívek z Braňan nenašlo mezi dalšími 17 týmy reprezentujícími základní školy na Mostecku přemožitele. Disciplíny nezbytné k záchraně člověka ovládají Braňanští dokonale, vždyť jsou členy

Nová silnice ve Spořicích

Propojení obytné lokality V Loužích se Spořickou ulicí je pro obec letošní významnou investiční akcí. Nová čtyřistametrová silnice bude dokončena v září. Do spořické místní části V Loužích, kde stojí čtyřicet nových rodinných domů, povede nová asfaltová silnice. S její výstavbou se začalo letos v dubnu. Předcházela tomu složitá jednání, než se zastupitelům podařilo vykoupit potřebné pozemky. Poté už nic nebránilo zpracování projektové dokumentace, získání stavebního povolení a uspořádání výběrového řízení, kterým byl následně vybrán nejvhodnější dodavatel. Nová příjezdová komunikace

se buduje v místě původní panelové a zčásti polní cesty vedoucí podél nádražní vlečky. Propojí Spořickou ulici se čtvrtí V Loužích. Právě budovaná silnice bude obousměrná s asfaltovým povrchem, pouličním osvětlením a chodníkem po celé její délce. Samozřejmostí je také odvodnění a zpevnění celé trasy. To vše v délce 400 metrů. Stavba nové příjezdové komunikace by měla být dokončena během září. Tomáš Vrba

Sousedská návštěva

Na Bílinsku je zajímavé, a vlastně i logické, že tady v čele radnic působí několik zaměstnanců Skupiny SD uvolněných pro výkon funkce starosty. Se dvěma z nich, starostkou města Ledvice Zdeňkou Fritscherovou a braňanským starostou Vlastimilem Krupkou, jsme navštívili jejich původní pracoviště na Dolech Bílina. Zaměstnanci DB v komunální politice Doly Bílina a dceřiné společnosti SD jsou na Bílinsku bezpochyby největším zaměstnavatelem. V současné době jsou ze zhruba tří tisíc zaměstnanců pro výkon funkce starosty uvolněni tři pracovníci. Třicetileté zkušenosti za volantem nákladního auta v hnědouhelném lomu má současný starosta obce Hostomice Ivan Holata

z SD – Autodoprava. Kromě Zdeňky Fritscherové a Vlastimila Krupky byl do loňského roku, kdy dovršil důchodový věk, ve stavu zaměstnanců DB ještě Pavel Bartoš, pro výkon starostovského úřadu v obci Ohníč uvolněný od roku 2000. Také pan Bartoš prožil podstatnou část pracovního života v Dolech Bílina, kde působil jako provozní zámečník dálkové pásové dopravy na prvním skrývkovém řezu.

Tři otázky pro:

Josefa Egermanna starostu obce Málkov

V Málkově a jeho spádových obcích – Zelené, Lidni a Vysoké – žije 728 obyvatel. Už druhé volební období je v čele obce Josef Egermann. Se zastupiteli dlouhodobě usiluje o všestranný rozvoj Málkova a zkvalitňování života občanů všech věkových kategorií. Mají zde pro ně sportovní hřiště a halu, dům pro seniory, ale také loni vybudovanou rozhlednu.

Základní škola v Braňanech je typickou v dobrém slova smyslu venkovskou školou, kde se všichni učitelé a děti znají jménem a žijí jako jedna velká rodina. V současné době školu navštěvuje 159 žáků, o které pečuje 25 členů pedagogického sboru a provozních zaměstnanců. Od září nastoupí do první třídy dalších 20 dětí, které už prošly zápisem. Braňanská základní škola je vyhlášená řadou nejrůznějších kroužků a dalších volnočasových aktivit. Pomoc africkým dětem Nedávno školu navštívili domorodí pracovníci nadace One More Day for Childern z Keni, kteří přijeli braňanským školákům poděkovat za jejich pomoc dětem v rovníkové Africe. „Paní učitelka Marcela Černá motivovala děti

5

ROČNÍK IV.  LÉTO 2012

Pane starosto, kromě výborné skvěle doplňoval naši sportovní infrastruktury jste před dvěma halu a hřiště. Jinak nám snad nic lety postavili bytový dům pro nechybí. Věřím, že stejný pocit mají seniory. Můžete zhodnotit dosa- i naši občané. vadní provoz tohoto zařízení? Na podzim roku 2010 se do Někteří obyvatelé Málkova ponově postaveného domu pro senio- cházejí z důvodu těžby uhlí zary nastěhovali jeho první obyvatelé. niklých obcí Ahníkova, Kralup V současné době zde ve 21 by- a Zásady. Pravidelně pořádáte tech, kdy každý má plochu zhruba setkání pro rodáky z těchto ves65 m2, žije 31 spokojených seniorů. nic. S jakým ohlasem? O bydlení v bezbariérovém domě Obce Ahníkov a Zásada byly se zelení osázeným atriem je zá- k Málkovu územně připojeny v roce jem. Evidujeme dalších 60 žádostí, 1960. Později, v roce 1975, se ke a to z celého okolí, neboť pro při- katastru Málkova přidalo katastrální dělení seniorského bytu není bez- území obce Kralupy. Definitivně Ahpodmínečně nutné trvalé bydliště níkov a Zásada ustoupily těžbě v pov Málkově. lovině 80. let. První setkání rodáků z těchto dvou obcí se uskutečnilo Jaké máte další smělé plány? z iniciativy Magdalény Peterkové, Letos bychom rádi zahájili zasí- kterou organizačně podpořil můj ťování 20 stavebních parcel rodin- předchůdce Pavel Burza. A bylo to ných domů ve čtvrti Pod Vysokou. v roce 1995. Od té doby jsme už V návaznosti na zvýšení počtu uspořádali devět setkání, naposleobyvatel by měla být zkapacitněna dy vloni. Od roku 2005 se k těmto čistírna odpadních vod, a to z 800 vzpomínkově společenským akcím na 1 600 ekvivalentních obyvatel. přidali také rodáci z Kralup. Vždy Věřím, že se nám podaří sehnat se sejde dohromady zhruba pět set potřebné finance. Já osobně bych pamětníků, kteří si mají stále co říct. ještě rád zřídil minigolf, který by Tomáš Vrba Starosta Josef Egermann na zbrusu novém hřišti pořízeném díky finanční podpoře ČEZ.

Místostarosta Jan Kujíček pravidelně sleduje průběh výstavby nové komunikace.

Vlastimil Krupka seznámil Zdeňku Fritscherovou s důvěrně známým velkostrojem.

Vracíme se na dobře známá místa Přestože jsou starostové Vlastimil Krupka a Zdeňka Fritscherová o dění v DB pravidelně informováni, přijali naše pozvání a sfárali na místa, která dobře znají. Naše exkurze začala v úpravně uhlí, kde ledvická starostka pracovala osmadvacet let. „Nastoupila jsem v roce 1982 a po celou dobu zastávala pozici expedientky a organizovala nakládku a odbavování vagonů s uhlím. S prací v úpravně jsem byla spokojená, vyhovoval mi také směnný provoz. Odešla jsem až po volbách do obecního zastupitelstva v roce 2010,“ říká první žena, která zastává v Ledvicích starostovský úřad. Na úpravárenská léta vzpomínala nejen s expedientkou Alenou Veselou, ale také s dalšími kolegyněmi. Vzájemně se informovaly o počtech vnoučat a běžných radostech a starostech života. Pro občany Ledvic choulostivá problematika prašnosti úpravárenského provozu byla tématem

K 2 000/K 101, DPD šíře 1 800 mm a zakladačem ZPD 8 000/Z 98. Konkrétně jsem byl u zprovozňování poháněcích stanic DPD a shazovacího vozu. Jako elektrikář jsem byl členem posádky zakladače v letech 1994–2006. Pak jsem přešel na obecní úřad,“ rekapituluje svá hornická léta Vlastimil Krupka. I po letech se zkušeně pohyboval na zakladači, pozdravil se s posádkou a ledvickou kolegyni Fritscherovou seznámil s fungováním stroje. Se zájmem si v doprovodu elektrikáře Martina Šípa prohlédl všechny novinky v rozvodně a zavzpomínal na bývalé kolegy a nejrůznější provozní karamboly, které zde vždy úspěšně vyřešili. Při zpáteční cestě z lomu naši hosté kladně hodnotili asfaltovou páteřní komunikaci na Jižních svazích, zakrytované uhelné odtahy a zkrápění přesypů v uzlu PVZ. Když nás míjel kropicí vůz, konstatovali: „Vidíme protiprašná opatření v praxi.“ Tomáš Vrba

S dobrou náladou v kabině ZPD 8 000/Z 98 společně s bývalými kolegy Miroslavem Urbánkem (vpravo) a Petrem Zajacem.

„Tak přesně tady jsem pracovala,“ prohlásila v kanceláři expedientek Zdeňka Fritscherová. Její místo dnes zaujímá Alena Veselá.

Zaměstnanci Skupiny SD v čele Světce Další obcí sousedící s Doly Bílina, v jejímž čele stojí uvolněná zaměstnankyně Skupiny SD, je Světec. Do čela obecního úřadu vynesl Barboru Bažantovou úspěch v posledních komunálních volbách v roce 2010, kdy byla uvolněna z bílinského provozu SD – Autodoprava. Měla tady na starosti sklad náhradních dílů pro početnou flotilu všech automobilů zdejšího vozového parku. Oporou v práci paní starostky je místostarosta Václav Fišer. Ten má s těžbou uhlí skutečně dlouholeté zkušenosti. Začínal v roce 1970 na lomu Jirásek, celých 32 let patřil k posádce největšího tuzemského rýpadla K 10 000/K 74 na prvním skrývkovém řezu. V současné době je předsedou největší odborové organizace na DB. V zastupitelstvu Světce působí už páté volební období.

rozhovoru se směnovým inženýrem Janem Čavdarovem. „Viděla jsem, jak fungují různá ochranná opaření, přesto si myslím, že podstatné zlepšení nastane až po přemístění skládky mouru, se kterou Ledvice těsně sousedí,“ odhadovala starostka. Po rychlém obědě v závodní jídelně úpravny jsme přesedli do terénního auta. Naším dalším cílem byl zakladač ZPD 8 000/Z 98. Právě na tomto velkostroji pracoval Vlastimil Krupka jako elektrikář, než byl zvolen braňanským starostou. „Mé působení na DB, tehdy Velkolomu Maxim Gorkij, se datuje od roku 1976. Začínal jsem v dílnách jako elektrikář údržby důlních strojů a záhy přešel do provozu elektroúdržby rozvodných zařízení. Od roku 1986 jsem se podílel na výstavbě pátého technologického celku výkonové třídy TC 2 tvořeného rýpadlem

Také ve vedení obce Světec jsou lidé z SD: starostka Barbora Bažantová a místostarosta Václav Fišer.

6

SEVEROČESKÉ LISTY

Podkrušnohorská jezera zbytkových jam: od Ústí nad Labem po Sokolov Kromě zmíněných budoucích zbytkových jam lomů Libouš a Bílina společnosti SD Chomutov se realizuje či připravuje zatápění dalších lomů. Můžeme se na vlastní oči přesvědčit, jak se změní charakter krajiny například u Ústí nad Labem, kde byla z ekologických důvodů v 90. letech minulého století předčasně ukončena těžba hnědého uhlí na lomu Chabařovice. Protože lom nemohl mít vytvořenu finanční rezervu na sanace a rekultivace, byla náročná opatření (především zajišťující geomechanickou stabilitu

První zcela napuštěné jezero v severočeské hnědouhelné pánvi – Milada u Ústí nad Labem.

Amálka Rezková (4) z Března a Šimon Hána (5) z Droužkovic si určitě užijí budoucí jezero Libouš. Dnes stojí na jeho pomyslném břehu nedaleko Března.

Lom Ležáky v Mostě v roce 1974 a jeho napouštěná zbytková jáma v červnu 2012.

svahů) financována státem. Jezero již bylo napuštěno vodou z krušnohorských potoků. Nese název Milada a rozkládá se na ploše 226 ha s objemem vody 35 mil. m3. Ze všech jezer zbytkových jam v Podkrušnohoří je nejmělčí – maximální hloubka dosahuje 23,3 m, průměrná 15,6 m. V okolí vedou dobře propojené cyklotrasy, což vybízí k populárním závodům – letos se tradičně v květnu konal už 5. ročník Cyklozávodu kolem Milady a v červenci sem zavítá trasa závodu RWE Okolo Ústí. Jezero má být využíváno především pro koupání, rybaření a jachting. Potřebuje ale investory k výstavbě přístaviště, hotelu a sportovního centra. Rovněž jezero Most vzniká v lokalitě předčasně uzavřeného lomu Ležáky. Zbytková jáma se zatápí vodou z Ohře od října 2008 a je naplněna z 98 %. Nyní se napouštění přerušilo kvůli dodatečným opatřením zpevňování břehů jezera. Slavnostní otevření jezera Most pro veřejnost je naplánováno na červen 2013. Kolem jezera má vzniknout příměstská rekreační oblast. Jezero Most má plochu hladiny 311 ha, objem vody dosáhne 68,9 mil. m3, maximální hloubka 75 m a průměrná hloubka 22,4 m. V centrální části severočeské hnědouhelné pánve vzniknou ještě další dvě jezera: ČSA a Vršany. Zbytková jáma lomu Vršany by se měla zaplavit po vyuhlení, tj. po roce 2050, situace lomu ČSA je komplikována územními ekologickými limity. Ty zatím diktují ukončení těžby kolem roku 2020,

Na březích budoucích jezer

přičemž za limity jsou vázány zásoby uhlí s možností těžby zhruba do roku 2063. V západní části sokolovské pánve vzniká po vyuhlení lomu Medard-Libík velké jezero v rámci komplexního projektu Medard. Projekt nazývaný novou šancí pro region předpokládá obnovu území 44 km2 a nabízí jeho revitalizaci a ekonomické zhodnocení. Lom skončil těžbu v roce 2002. Zbytková jáma se nyní napouští vodou z řeky Ohře a jezero by mohlo být naplněno v roce 2014 (plocha 485 ha, objem vody 136 mil. m3, maximální hloubka 50 m a průměrná hloubka 26,5 m). Jezero Medard se dotýká severní strany známého lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary – Mariánské Lázně – Františkovy Lázně a jižního okraje Krušných hor a mělo by vhodně doplnit bohatou nabídku rekreačních aktivit a cestovního ruchu. Napojí se na dálkovou regionální cyklostezku podél Ohře a vodáckou trasu po této řece. Dvě menší vodní plochy již vznikly na místě bývalého lomu Boden u Habartova a v těsné blízkosti Sokolova byl v roce 2004 zahájen rekreační provoz na nádrži Michal. Nabízí pěkný areál s pláží, tobogánem a dokonalým zázemím včetně plovoucího mola, loděnice, minigolfu i golfu. Poslední zbytková jáma po těžbě hnědého uhlí v sokolovské pánvi se po roce 2036 stane rovněž jezerem Jiří-Družba. Projekt představuje plochu 1 322 ha, objem vody 515 mil. m3, maximální hloubku 93 m a průměrnou hloubku 40 m.

Těžební činnost, zejména velkolomová, přináší do krajiny velké změny – trvalé i dočasné. Pořád ještě je těžařům bohužel podsouváno, že za sebou nechávají pustou měsíční krajinu, ačkoli to zákonné normy a regulace žádného vyspělého státu vůbec nepřipouštějí. Důlní škody musí být kompenzovány, následky důlní činnosti zahlazeny. Během doby se však samozřejmě mění priority využití nových krajin po těžbě a v souladu s tím se modifikují i sanační a rekultivační opatření. Severočeské doly Chomutov operují na rozsáhlých plochách v bílinské a chomutovské části severočeské hnědouhelné pánve a na moderně rekultivovaných územích prokazují zodpovědný přístup k přírodě, sousedním obcím a regionu. Významnou součástí plánů rekultivace rozsáhlých území po vyuhlení lomů Bílina a Libouš je vytvoření velkých jezer ve zbytkových jamách obou lomů. Voda v historické podkrušnohorské krajině Přenesme se do poloviny 19. století, tedy do doby začátků průmyslové revoluce. Krajina pod Krušnými horami, a tedy i celá severočeská hnědouhelná pánev, byla dobře zásobena vodou - protkána četnými toky s nivami, rybníky, přirozenými prameništi. Otevřené vodní plochy různé velikosti přispívaly k rozvoji trvalé vegetace. Tehdy již bylo známé Komořanské jezero prakticky vysušeno (přitom původně mělo rozlohu 70 km2, tedy desetkrát větší než jihočeský rybník Rožmberk), ale zůstala po něm nejprve souvislá bažinatá vodní plocha, která byla nahrazena vlhkými loukami a pastvinami. Zahájení průmyslové revoluce a zejména pak pozdější rozvíjení povrchové těžby hnědého uhlí s velkostrojovou technikou postupně zcela změnilo charakter i funkce krajiny pod Krušnými horami. Pánevní oblasti byly odvodněny a zbaveny trvalé vegetace na rozsáhlých plochách a krajina tak začala postrádat své hlavní „klimatizační zařízení“. Proto je jednou ze základních podmínek rekultivace území narušeného rozsáhlou povrchovou těžbou obnova vodního cyklu, co nejdelší zadržení vody v krajině, zpomalení jejího odtoku a využití pro obnovu vegetace i pro rekreaci. Významný podíl přitom má tvorba velkých jezer ve zbytkových jamách

Lom Libouš

vyuhlených povrchových dolů, doplněná tvorbou malých nádrží a mokřadů a rovněž revitalizací potoků a řek v podkrušnohorském regionu.

prostředků. Předpokládá se, že zbytková jáma lomu Libouš bude zatápěna po roce 2035 a v případě lomu Bílina po roce 2050.

Projekty nových jezer Současná koncepce rekultivací území po těžbě klade důraz na obnovu přírodních složek větších územních celků i na podporu sociálně ekonomického rozvoje regionu. Vyvážený poměr velkých jezer i menších vodních ploch, rekultivačních lesů, luk a polí by měl vytvořit harmonický a estetický celek. V Podkrušnohoří postupně vzniká na místech vyuhlených povrchových dolů celkem 8 jezer, z toho 6 v severočeské a 2 v sokolovské hnědouhelné pánvi. Severočeské doly Chomutov ve výsledných návrzích na zatopení zbytkových jam po vyuhlení lomů Bílina a Libouš vycházejí z komplexního posouzení báňsko-geologické, vodohospodářské, ekologické i ekonomické problematiky. Už v současnosti SD člení jednotlivé druhy rekultivací podle zásad perspektivní účelnosti a funkčnosti a navazují na plochy s již dokončenými rekultivacemi. Plně přitom respektují zájmy okolních obcí, zakotvené v územně plánovacích dokumentacích. Každá těžební lokalita má své specifické podmínky, potřeby, odlišnosti. Velkorysé technické návrhy a projekty nových jezer musí být co nejšetrnější vůči lidem a přírodě, ale i vůči čerpání finančních

Jezero Libouš Zbytková jáma lomu Libouš bude zatápěna hlavně vodou z Ohře, doplňovanou vodou z krušnohorských potoků. Doba napouštění bude záviset na čerpaném množství z Ohře. Například při odběru ve výši 1 m3/s by bylo jezero naplněno zhruba za 7 let. Při volbě varianty průtočného jezera se počítá s těmito základními parametry:  plocha 1083  ha  objem vody 248 mil. m3  maximální hloubka 75,8  m  průměrná hloubka 22,9  m

7

ROČNÍK IV.  LÉTO 2012

Jezero Bílina Zbytková jáma lomu Bílina bude v celém Podkrušnohoří nejhlubší, což je předurčeno hloubkou uložení uhelné sloje. Jezero ve tvaru nepravidelného pětiúhelníku bude napouštěno vodou z řeky Bíliny a dotované čerpanou vodou z řeky Ohře, doplňkově i z krušnohorských potoků. Kvalita vody z těchto vodotečí (kromě Ohře) není v řadě případů ideální. Odráží například nedostatečný počet čistíren odpadních vod, splavování nadměrných dávek umělých hnojiv a také vliv důlních vod ze starých hlubinných dolů. Situace se však postupně zlepšuje a počítá se i se samočistícími procesy ve vodní mase, které po napuštění velkých nádrží vždy výrazně zlepší kvalitu vody. Protože napuštění bude zahájeno za víc než čtvrtstoletí, bude možné dobře připravit podmínky optimálního vytvarování břehů ještě při aktivní báňské činnosti a navíc využít ty nejlepší zkušenosti získané z tvorby jiných jezer zbytkových jam. Předpokládají se přitom následující základní parametry:  plocha 1 145  ha  objem vody 645 mil. m3  maximální hloubka 170  m  průměrná hloubka 56  m Také pro prostory obklopující budoucí jezero Bílina tvoří Severočeské doly vyváženou polyfunkční krajinu. Nové komunikace a odvodňovací prvky budou napojeny na existující struktury, perspektivní rekultivace zase naváží na všechny již realizované rekultivační akce včetně výsypky Pokrok. Obyvatelé Bíliny, Ledvic, Duchcova, Mariánských Radčic a Braňan získají nové možnosti příjemného života, rekreace i podnikání.

Parametry řadí nádrž Barbora k dosud největším dokončeným vodohospodářským rekultivacím v severočeské hnědouhelné pánvi:  plocha 65  ha  objem vody 20 mil. m3  max. hloubka 60  m  průměrná hloubka 33  m Průzračná voda v nádrži Barbora má stálou vynikající kvalitu, která je průběžně monitorována. Proto zde

100 nových jezer po těžbě hnědého uhlí v Německu

Jezero Cospuden zvané „koupací vana pro Lipsko“.

Po znovusjednocení Německa 2020. Řada nových jezer je vzázačala státní sanační a rekultivační jemně propojena umělými kanály společnost LMBV čistit rozsáhlá a za podpory spolkových zemí se území po povrchové těžbě hnědé- buduje základní turistická infrastrukho uhlí v nových spolkových zemích tura. Jen ve středním Německu se Sasko, Braniborsko, Sasko-Anhalt- na novou jezerní krajinu můžete sko a Durynsko. V současné době podívat z 35 rozhleden a využíje většina rekultivačních akcí dokon- vat 16 písečných pláží s veškerým čena. Náklady přesáhly 10 miliard komfortem. Samotné město Lipsko eur, přičemž ze 75 % byly hrazeny je obklopeno 18 jezery zbytkových ze spolkového rozpočtu a z 25 % jam. Městskou hromadnou dopraz rozpočtů uvedených spolkových vou lze dosáhnout například jezezemí. Aktuálním úkolem LMBV je ra Cospuden s jedinečnou jezerní prodej rekultivovaných či sanova- saunou a možností jachtingu, nebo ných ploch a objektů novým vlast- jezera Markleeberg ve zbytkové níkům. Do portfolia společnosti jámě hnědouhelného lomu Espenpatří 100 nových jezer s celkovou hain (1939–1994), které přitahuje plochou 270 km2 (z toho 155 km2 450 metrů dlouhou slalomovou trav lužickém hnědouhelném revíru sou pro kanoistiku. Tato nejmodera  115 km2 ve středoněmeckém re- nější „divoká voda“ slouží pro tréninvíru). V souladu s rámcovými smlou- ky i závody sportovní elity i amatérů. vami uzavřenými s příslušnými spol- Obě jezera mají velmi dobrou kvalitu kovými zeměmi bylo již předáno vody, pláže s nejjemnějším pískem zhruba 250 km2 jezerních ploch. a jsou obkroužena kilometry asfaltoProdány byly i stovky hektarů rekre- vaných cyklostezek a sítí idylických ačních a turistických zón určených vycházkových tras. Vody jezera k výstavbě přístavišť, kempů, pen- Cospuden brázdí v sezoně dva tuzionů a dalších zařízení v okolí jezer. ristické parníky. Jejich kapitáni vyU několika jezer ještě probíhají právějí při okružních plavbách o tom, různé fáze napouštění, které bude jak se necelé 4 kilometry od Lipska definitivně dokončeno do roku těžilo hnědé uhlí …

Příklady vizualizace námětů budoucího vybavení okolí jezera Bílina.

Barbora: nejnavštěvovanější zatopený hnědouhelný důl K vodopisu Teplicka patří už od 70. let minulého století vodní nádrž Barbora. Zbytková jáma malolomu stejného jména se po ukončení těžby samovolně zatopila spodní vodou. V roce 1981 se přistoupilo k rekultivaci pro rekreační využití. Vodní hladina byla stabilizována zřízením přepadu do Bouřlivého potoka a vybudovalo se základní hygienické, sociální a komerční zázemí. Všestranné využití jezer zbytkových jam V podkrušnohorských hnědouhelných pánvích vzniknou po zatopení zbytkových jam hnědouhelných lomů významné vodní plochy. Jejich cílové využití bude zakotveno v územních plánech tak, aby plnily funkci:   k rajinně ekologických a estetických objektů,   objektů ochrany přírody příznivě ovlivňujících mikroklima,   rekreačních a turisticky přitažlivých objektů,  zásobních nádrží pro vodohospodářské využití v průmyslu a zemědělství a pro ochranu území před suchem i povodněmi.

Vodní nádrž na místě bývalého lomu Barbora na Teplicku láká už řadu let k rekreaci.

Báňské postupy současného provozu lomu Libouš respektují požadavky na optimální vytvarování břehové linie jezera, včetně ochrany proti vodní abrazi způsobené vlnobitím. Pro budoucí jezero a jeho okolí je navrženo mnohostranné využití, především pro rekreaci, sport, koupání. Vzniknou zde rozsáhlé pláže s příslušným technickým zázemím. Přístupové komunikace budou vedeny v jižní části od Března a v severní části od Černovic a Spořic. K dispozici bude síť cyklostezek v celé oblasti rekultivovaných výsypek navazujících na jezero.

Jezero Libouš

pravidelně probíhá výcvik sportovních potápěčů. Tisíce návštěvníků z regionu i ze zahraničí přijíždějí za rekreací na pláž jižního břehu v Oldřichově, využívají služby kempu, jachetního klubu, půjčovny loděk. Lákavé jsou i nabídky nedalekého golfového hřiště. Dnes si už málokdo z návštěvníků uvědomuje, že jde o novou krajinu vytvořenou a kultivovanou po těžbě hnědého uhlí.

Divoká voda na jezeře Markleeberg.

Tomáš Vrba

Lom Bílina

Jezero Bílina

8

SEVEROČESKÉ LISTY

Osudy památek z Mariánských Radčic a okolí

Starostové Chomutovska se sešli v Březně

Mariánské Radčice jsou z hlediska architektonických památek výjimečnou severočeskou obcí. Kromě barokního skvostu – kostela Panny Marie Bolestné zde pečují také o řadu historických objektů transferovaných z okolních zaniklých obcí. Návštěvníkům v orientaci po kulturně historické krajině pomáhají informační tabule. Obec se také zapojila do projektu obnovy poutní cesty Osek – Mariánské Radčice. Z historie Mariánských Radčic Dominantou obce je barokní kostel s ambitem z počátku 18. století. Výsledky záchranného archeologického průzkumu na území sousední obce Libkovice, jejíž katastr byl k Mariánským Radčicím přidružen, potvrdily osídlení této oblasti už ale mnohem dříve – v mladší době kamenné. První písemná zmínka se pak v pramenech objevuje v roce 1341. Středověké vazby na nedaleký osecký klášter

byly definitivně zpřetrhány po druhé světové válce. Tvář okolí Mariánských Radčic naopak „vyzdobila“ gigantická chemička a intenzivní těžba uhlí. Počet drobných architektonických památek se paradoxně rozrostl v 70. letech, kdy sem byly převezeny sochy, smírčí kříže či boží muka z obcí ustupujících těžbě uhlí (Holešice, Albrechtice, Vysoké Březno a Kamenná Voda). Mariánské Radčice se tak staly památkovým ostrovem v industriální krajině. Nedávno

Jitka Minaříková z Mariánských Radčic u informační tabule naučného okruhu.

Pravidelné setkání starostů pětadvaceti obcí s přenesenou působností statutárního města Chomutova se na počátku června uskutečnilo v Březně. Jednalo se o další z řady schůzek týkajících se novinek z oblasti státní správy, ale i života celého regionu. Tentokrát však na novém místě, neboť setkání se vůbec poprvé uskutečnilo mimo statuární město, a to v Březně. Právě jeho starosta Zdeněk Valenta patří mezi pravidelné účastníky těchto schůzek. Rád se ujal výzvy primátora Jana Mareše a uspořádal akci mimo Chomutov. Všechny kolegy pozval do Března. Pracovní

se podrobil soubor skulptur restaurátorskému zásahu, který se podařilo financovat z evropských fondů. Výklenkové kaple z poutní cesty Osek – Mariánské Radčice Vysokou úroveň sochařského umění 18. století v severních Čechách dokládá ojedinělý soubor původně sedmi výklenkových kaplí zobrazujících sedmero bolestí Panny Marie, krášlících kdysi cestu z Mariánských Radčic do Libkovic. Zatímco tři kaple souboru se rozpadly už ve 40. letech 20. století, zbylé čtyři našly po likvidaci Libkovic nové umístění ve Vtelně u Mostu. Obnovení historické poutní cesty V roce 2010 vznikla studie obnovy poutní cesty z oseckého kláštera ke kostelu v Mariánských Radčicích. Navázat na historickou tradici zdejší kulturní krajiny chtějí nejen zástupci obce, historici, ale i představitelé římskokatolické církve. Na začátku června uspořádala farnost v Mariánských Radčicích s evangelickými partnery z Rechenbergem-Bienenmühle v Sasku křest turistické trasy spojující obě obce. 40kilometrová přeshraniční cesta vede také přes Dlouhou Louku a Osek. Zdá se, že se reálně rýsují možnosti vnést

Jedna ze souboru čtyř zachovaných výklenkových kaplí, původně umístěných podél cesty spojující Mariánské Radčice a Libkovice. V roce 1989 byly transferovány do Vtelna.

život do území v předpolí lomu Bílina, v místech původní poutní cesty mezi Osekem a Mariánskými Radčicemi. Jak by znovuobnovená poutní cesta mohla vypadat, napovídá už existující trasa naučně poznávacího okruhu Mariánskými Radčicemi a okolím. Čtyři

Historickou paměť pro nové generace uchovává kronikář Bedřich Šístek a Jesefína Čížkovská.

informační tabule umístěné na zhruba tříkilometrovém okruhu připomínají návštěvníkům přehlednou formou přímo v terénu zdejší kulturní dědictví. Mariánským Radčicím se postupně daří navazovat na duchovní hodnoty a bohatý odkaz minulosti.

Kostel ve Stranné bude zachráněn

Tragické události z dubna 1945, kdy se na několik dnů v Březně zastavily dva vlakové transporty vězňů z koncentračních táborů a 306 jich zde zemřelo, si v obci každoročně připomínají – letos fundovanou přednáškou kronikáře Bedřicha Šístka. Po létě, 19. září 1945, byla zahájena exhumace společného hrobu obětí transportů. Vyšetřování vedla komise složená z policie a vojska. Exhumaci prováděli němečtí zajatci. Žádnou z obětí se nepodařilo identifikovat. Nepomohla ani čísla vytetovaná na předloktí vězňů. Na exhumaci dohlížel hrobník pan Hodis, který patřil mezi první poválečné české osídlence. Náročná práce se mu stala osudnou. Infikoval se mrtvolným jedem a přišel o nohu. Mrtví byli uloženi do jednotlivých rakví a pohřbeni ve třech dlouhých řadách,“ přibližuje tragickou událost pan Šístek. Jeho vyprávění doplňuje pamětnice Josefína Čížkovská, která jako jedna z mála občanů německé národnosti nebyla odsunuta. „Byla jsem tehdy sedmnáctileté děvče a o tragických událostech na nádraží jsem věděla jen z doslechu. Jako civilistka jsem se tam nesměla přiblížit. Po válce byl uprostřed hromadného hrobu postaven vysoký kovový kříž. Oběti železničního transportu tak mají důstojné místo posledního odpočinku.“

Málkovu přibude transferovaná barokní památka Teprve až díky druhém transferu se dostal sloup Nejsvětější Trojice do Málkova. Barokní pískovcová skulptura z roku 1726 stála původně na návsi v Kralupech, které ustoupily těžbě uhlí. Katastr zaniklé obce - zlikvidované v 70. letech minulého století - připadl Málkovu. V té době se také uskutečnil první transfer sloupu Nejsvětější Trojice do Libědic. V loňském roce si Málkovští vyřídili všechna potřebná povolení a hlavně získali potřebné finanční prostředky od společnosti ČEZ. Poté už nic nebránilo demontáži bloků výjimečné památky a jejich transportu z Libědic do Málkova, kde dodnes žijí i původní obyvatelé Kralup. Vhodné místo 8 metrů vysokého sloupu s bohatou sochařskou výzdobou (sv. Florián, sv. Jan Nepomucký a sv. Donát) našli v dolní části obce, v sousedství památné tři sta let staré lípy. Klidná lokalita je dostatečně vzdálená od hlavní silnice a přemístěné památce

schůzka vedení municipalit byla také tentokrát plná zajímavých informací z oblasti struktury základních registrů, územních plánů a agendy cestovních dokladů. Kromě vedoucích pracovníků příslušných odborů chomutovského magistrátu vystoupili také zástupci úřadu práce a krajského úřadu. Přínosná byla i prezentace zástupce okresní hospodářské komory. Perfektní organizace setkání a příjemná změna prostředí všechny zúčastněné nadchla, proto se na podzim sejdou opět mimo Chomutov, tentokrát ve Strupčicích. Tomáš Vrba

Starostové z okolí DNT: (zleva) Petr Šmíd, Milan Živný, Zdeněk Valenta, primátor města Chomutov Jan Mareš a Roman Brand.

Nezapomínají na oběti II. světové války Na samém konci druhé světové války zažilo březenské nádraží hrůzné chvíle. Krátce po sobě sem přijely dva vlakové transporty vězňů z koncentračních táborů, které před postupující frontou vláčeli v nelidských podmínkách napříč Evropou nacističtí trýznitelé. Podle obecní kroniky měl každý vlak 55 otevřených vagonů, ve kterých bylo vtěstnáno až 80 zubožených podvyživených vězňů. Ve vlakové soupravě tak mohly být v nepředstavitelných poměrech přepravovány zhruba čtyři tisíce vyčerpaných vězňů. Pouhých čtrnáct dnů zastávky vlaků v Březně stačilo, aby v otrockém prostředí zahynulo 306 objetí. Skoro každý den odváželi místní sedláci německé národnosti na povozech mrtvá těla. „Zprvu na obecní hřbitov, který ale brzy kapacitně nedostačoval. Proto francouzští zajatci pracující během války u zdejších sedláků vykopali hromadný hrob za hřbitovní zdí. Jen několik dnů poté co oba vlakové transporty z Března odjely neznámo kam, přišlo osvobození. Už 8. května přijel od Chomutova oddíl Rudé armády.

9

ROČNÍK IV.  LÉTO 2012

tak nehrozí žádné otřesy. Protože historický sloup byl naposledy restaurován v době prvního transferu, provádí se v současné době další důkladný zásah restaurátorů, a to včetně pozlacení Božího oka na špičce obelisku a soch andílků. Protože se dvě ze tří soch andílků neznámo kdy a kde ztratily, budou podle dochovaného andílka vymodelovány ze sochařské hlíny dvě chybějící sochy a po zhotovení z umělého kamene budou osazeny na původní místa. Samozřejmostí bude celkové ošetření proti bujení mikrovegetace a konzervace povrchu. Sloup už byl do Málkova převezen a v místě svého nového vztyčení je zatím rozebrán na jednotlivé fragmenty. Během prázdnin pak bude za pomoci jeřábu sestaven na šestiúhelníkovém půdorysu základu. Dá se tedy čekat, že od září bude Málkov zdobit staronová dominanta. Tomáš Vrba

Stranná je jednou z osmi místních částí obce Březno. Vloni obec získala chátrající svatostánek – kostel Nejsvětější Trojice, postavený v polovině 19. století – darem od církve. Bezprostředně začali s přípravou projektu jeho záchrany. Nejdříve demontovali staré nefunkční lešení a odstranili z kostelní věže náletové břízy. Také už mají zpracovanou kompletní projektovou dokumentaci rekonstrukce celého objektu. Březenští zastupitelé by s opravou rádi začali co nejdříve, protože budova je v havarijním stavu (zejména krovy, střecha, podlaha). Jednolodní kostel ve Stranné zdobený secesními prvky byl postaven v roce 1842, poté, co se jeho původní gotický předchůdce vlivem sesuvů půdy spolu s většinou zdejších stavení zřítil, a z vesnice zbyla hromada sutin. Kostel Nejsvětější Trojice je dominantou atraktivní krajiny okolí Nechranické přehrady. Navíc kolem vede cyklostezka směrem na Žatec a Kadaň. Do budoucna má tato část Března velký turistický potenciál.

Město Lom se postupně zkrášluje V současnosti, kdy se šetří téměř na každém kroku, je těžké bez dotací a podpory partnerů dosáhnout větších úprav ve městech a obcích. V Lomu se všichni zúčastnění snaží dát zejména jeho centru takovou podobu, aby bylo skutečným městem. „Už řadu let mám určitou vizi, jak by mělo vypadat naše náměstí. Podporují mně v tom i názory přátel, kteří k nám jezdí na návštěvu nebo tudy jen projíždějí. Náměstí tu prostě nezaregistrují. Věřím, že až bude dostatek financí, ke změnám se dopracujeme. Momentálně se snažíme alespoň o ozelenění ulic a prostranství. Náš partner Severočeské doly letos městu poskytl hned dva dárky - nechal na vlastní náklady položit nový asfaltový koberec v ulici Komenského osada a jeho dceřiná společnost SD – Rekultivace darovala 12 lip, které jsme letos vysázeli na různých místech po městě,“ říká starostka města Lom Kateřina Schwarzová. Ve městě přibývají nové chodníky, postupně se rekonstruuje veřejné osvětlení. V Lomu je poměrně vysoká nezaměstnanost pohybující se kolem 14 procent. S úřadem práce má městský úřad uzavřenu dohodu na zaměstnání 15 uchazečů formou veřejné služby. „Bohužel, ta se dosud neujala, zatím na práce chodí zhruba jedna pětina požadovaných

Severočeské doly věnovaly městu Lom dárek – nechaly na vlastní náklady zrekonstruovat povrch ulice Komenského osada.

uchazečů. Lepší zkušenosti máme s veřejně prospěšnými pracemi, kde si můžeme vybrat opravdu spolehlivé lidi. Momentálně jich zaměstnáváme pět,“ doplnila starostka. Město Lom pověřilo místní knihovnu, která pro zajímavost už oslavila 100 let svého trvání, pořádáním několika kulturních akcí do roka. Patří mezi ně o letních prázdninách příměstský tábor s celodenním programem. „Snažíme se, pokud to

dovolí počasí, organizovat pobyty v přírodě a výlety. Nejezdíme daleko, abychom se dokázali včas vrátit a děti nebyly příliš unavené. Jsme na to s kolegyní Venuší Krupičkovou samy, proto abychom vše zvládly, připravujeme na přelom července a srpna jen jeden turnus s 15 dětmi,“ přibližuje nejbližší aktivitu vedoucí knihovny Jitka Riegerová. Václav Sedlák

Z koníčka rodiny Evy Nývltové v Droužkovicích Chotějovice a přechod pro chodce se stal pořádný kůň V regionu se už po řadu let výrazně rozšiřuje chov koní. Většina majitelů se o své čtyřnohé kamarády stará vzorně, ale najdou se i případy, kdy rádoby chovatel má velké oči a záliba ho brzy přestane bavit. I s takovým lidmi se setkala Eva Nývltová z Droužkovic, která si s celou rodinou koně zamilovala. Začalo to při studiích na Střední veterinární škole v Hradci Králové, kde se Eva Nývltová několikrát svezla na koni. Po dostudování se natrvalo vrátila do Droužkovic. Spolu s přítelem Zdeňkem (oba jsou zaměstnanci státní správy) nechtěli na venkově jen přebývat, ale aktivně žít. Proto si v obci koupili starou stodolu, kterou přetvořili na stáj a za přispění rodiny začali s chovem zvířat. „Nejdřív to bylo drobné zvířectvo, potom býčkové a k nim přibyla stará, kulhavá kobyla. Starali jsme se o ni a přes její velký handicap z ní měli velkou radost. Po dvaceti minutách, co jsme ji pustili do výběhu, však stála smutně u vrat a nudila se. Tak jsme Báje pořídili jednoho koně, potom i dalšího. Pak zazvonily kamarádky a požádaly nás, zda bychom jim koníka nevzali do ohrady a na ustájení. Jsme kamarádi a poctiví koňáci, proto si vypomůžeme. Poskytneme přístřešek a podělíme se o práci. Právě dnes k nám přijel ze Židovic šestý kůň,“ vzpomíná na chovatelské začátky Eva Nývltová. Dnes má hektarový výběh, vedle je stejně velký pozemek s překážkami a možností pastvy. Protože Eva Nývltová s přítelem dál chovají býčky, je třeba během roku zajistit dostatek krmiva i pro ně, zasít a sklidit ječmen a oves. „Nezaobíráme se výcvikem jízdy. Já mám sama strach, když se dcera přiblíží ke zvířatům. Věnovat se dalším

Chotějovice jsou jednou z obcí Světce, ale většina řidičů nákladních i osobních aut, ale i cyklistů, zná Chotějovice spíše, než samotný Světec. Vždyť tudy kdysi vedla cesta na Bílinu či Teplice, nyní je u hlavní silnice semafor SD – DB, který dává řidičům nákladních vozidel vědět, které druhy hnědého uhlí jsou právě připraveny k dodávce. V Chotějovicích je ale také světecké nádraží, mateřská škola, parčík, nespočet soukromých domků. Ale také příjemné sportoviště, které letos v létě získá trochu jinou tvář. Bude poněkud obnovené, najmě pak petangové hřiště. To je již umístěno, ale na povrchu má množství kamínků, jenže povrch by dle pravidel měl být travnatý nebo písčitý či s jiným vhodným materiálem. Vždyť ocelové koule mají průměr asi 7 cm a váží obvykle 700 až 800 g. Nutná malá koule s průměrem cca 3 cm by měla být barevná. Takže povrch by měl odpovídat. Poměrně důležité je, že chtějí-li se obyvatelé dostat ke sportovišti, je třeba v ulici Ledvické přejít ze

Chotějovický parčík je nedaleko od sportoviště, ale na druhé straně vozovky. Parčík je vybaven prolézačkami, skluzavkou, houpačkou apod. Je tedy také sportovištěm – pro ty nejmladší.

severu vozovku. Mnohdy je vozovka velice rušná, takže byl vyprojektován přechod pro chodce a měl by být u rodinného domu č. p. 110. Také se v létě budou realizovat stavby chodníků a vše nutné, co bude pro klidný život občanů optimálním řešením. Svatava Brožíková

Obec Černovice bude mít víceúčelovou sportovní halu

dětem, aby se jim něco nestalo, to bych nezvládla. Jsme tu parta spíše rekreačních jezdů, kteří mají omezený čas. Projedeme se, skočíme si pár nízkých překážek. Kamarádíme

se s okolím, se stejně zaměřenými chovateli v Jirkově, Otvicích či v Březně a občas se zúčastníme hobby závodů.“ Václav Sedlák, Eva Nývltová

Obec je nedaleko města Chomutov, na druhou stranu jsou o několik kilometrů dále Doly Nástup (ovšem o něco blíže pak příslušné elektrárny ČEZ). Je tedy zřejmé, že v Černovicích bydlí někteří z důlních zaměstnanců a také zaměstnanci z elektráren. Po náročné pracovní zátěži si potřebují nutně odpočinout. Mnozí z nich však realizují odpočinek sportem. V Černovicích kdysi sportoviště existovalo, ale rozhodně už neodpovídalo potřebám doby, a tak obecní úřad došel k názoru, že pro Černovice bude nutná sportovní víceúčelová hala. Vypsáno bylo výběrové řízení a toho se účastnily tři firmy. Vyhrála firma Fised z Jirkova. Do května příštího roku by měla být pod sídlištěm nová sportovní víceúčelová hala a měla by sloužit pro

Základy pro stavbu černovického sportovního centra již vznikají.

širší veřejnost, a to bez ohledu na věk. V hale budou dvě bowlingové dráhy, prostor pro squash, fitcentrum, sauna. Stavba celého sportovního centra by měla přijít na 20 milionů korun. Svatava Brožíková

10

SEVEROČESKÉ LISTY

Světec a jeho společenské dění Že Světec již od dávna žije kulturou, a to i v jejím širším významu, je známo nejen občanům Světce a všem jeho přidruženým obcím, tedy Chotějovicím, Štrbicím a Úpoři, ale i občanům jak Bílinska, Duchcovska, tak také Teplicka. Možná je uvedený fakt dán i tím, že již na počátku 13. století (1209) byl postaven kostel, tehdy v románském slohu (románské prvky je možno v kostele ještě vidět), později přebudován do stylu gotického a po zničení válečnými bojovníky, naposled získal barokní sloh. Na tom se ale podepisují léta. A přesto je kostel, zasvěcený sv. Jakubu Většímu, ve stálém provozu. Není bez zajímavosti, že obecní úřad má zřízenou komisi pro kulturu a rozvoj obce. Nelze se tedy divit, že letos v Galerii Vojtěcha Preissiga se již konala nejedna výstava a do konce roku se uskuteční výstavy další. Nejprve to byla výstava Metamorfóza, následovala fotografická výstava Loci Oculos (Oči na místě samém) a netypické snímky dvou autorů rozhodně zaujaly. 5. května se ve Štrbicích konal za finanční podpory OÚ Světec, Skupiny ČEZ a mnoha dalších sponzorů již 19. ročník Sdružení dobrovolných hasičů (SDH) O pohár starostky obce Světec a stejně tak i 16. ročník Krušnohorské ligy v požárním útoku. – Ostatně, ve Světci jsou aktivní 2 SDH a obě pracují s mládeží. Ve Štrbicích je však vytvořeno soutěžní družstvo, které reprezentuje obec Světec v rámci požárního sportu, účastní se Krušnohorské ligy. – Hovoříme-li o svazech a sdruženích, pak obecní úřad má vedle SDH zaznamenané dvě kynologické organizace, TJ Sokol, Svaz žen, ale také Občanské sdružení Za Chotějovice. Připomeňme, že poslední dobou se začíná stávat aktivním rovněž Klub seniorů. – Pro zajímavost: členové spolu s bílinským klubem odjeli 19. května na Litoměřicko a z Velkých Žernosek se přidali i tamní senioři. Spolu pak vypluli z Lodního náměstí Litoměřice směrem na Portu Bohemica, potom zvolili projížďku po Žernoseckém jezeře a pokračovali zpět přes lovosické zdymadlo do Litoměřic. Lodní cesta trvala celkem přibližně tři hodiny a byla velmi pozitivně účastníky přijata. Ještě si připomeňme, že od 18. 5. do konce června trvala ve světecké Galerii Vojtěcha Preissiga výstava uvedená pod názvem „Od sklepa po půdu“ a vystaveny byly práce výtvarnic, které pracují především s papírem a ten i vyrábějí. Mezi tím, 2. června, vyjela paní starostka Bažantová s nejmenšími občánky (souvislost s Mezinárodním dnem dětí) do plzeňské zoologické zahrady. V červenci (7. 7.) se bude konat noční hasičská soutěž, dále se pak poblíž vodní hladiny jezera Márinka v podvečerních a večerních hodinách 21. 7. uskuteční Country večer a týden poté, 28. až 29. července, se pod světeckým zámkem bude konat tradiční pouť. Už nyní se ale pro podzimní dny připravuje v Galerii Vojtěcha Preissiga výstava další a její název už je znám; bude se jmenovat „Šikovné ruce lidí“ a určitě se k výstavě svých prací nechá přesvědčit nejeden světecký občan. Svatava Brožíková

Málkovští Šikulové mají bezva vedoucí

Soutěží v málkovské sportovní hale se zúčastňují prakticky všichni členové kroužku Šikulové. Každý za své snažení obdrží medaili či jinou cenu.

Pracovat s dětmi v mimoškolní činnosti nemůže každý. Vedoucí, instruktor, praktikant či trenér, každý z nich k tomu musí mít předpoklady a zejména mít děti rád. Tvrdí to Adéla Vodrážková, která vede v Málkově kroužek dětí Šikulové. Kroužek má základ v aktivitách, které před zhruba dvanácti lety začalo v obci rozvíjet několik maminek. Po letech, kdy jejich děti odrostly, postupně ukončil svou činnost. Jsou to necelé dva roky, co se Adéla Vodrážková s Danielou Peterkovou, která měla už z vedení předchozího kroužku zkušenost, rozhodly na tradici navázat. „Každá máme dvě děti a ty mají další kamarády, tak nebylo těžké utvořit malý kolektiv. Znovu nás zaštítil

zakrátko jsme ho protáhli o půl hodiny, pořádaném mateřskou školou, svůj stányní schůzky trvají dvě hodiny a děti by nek, ve kterém je nabízel hostům. Nejje rády protáhly ještě o něco víc,“ vy- více času však děti tráví při sportování světluje Adéla Vodrážková. a soutěžení. Při nepříznivém počasí První červnovou schůzku věnoval využívá kroužek zázemí sportovní haly. kroužek volbě Krále Šikulů, což je po- Ve venkovních prostorách děti objevují děkování sponzorům za podporu. Ten- nové hry a soutěže, které v minulosti tokrát se dostalo cti být pasován tímto provozovali jejich rodiče či prarodiče. titulem panu Fidlerovi, rodinám Máčků „Děti třeba vůbec neznaly hru v kuličky, a Balků. Každý přispěl svým dílem školku, gumu, hry, které jsme provok tomu, aby děti mohly v kroužku praco- zovali my v mládí. Z kuliček byly přímo vat, poznávat nové věci, soutěžit a dob- nadšené, zvlášť když jim Daniela ušila ře se bavit. Kroužek začínal s deseti pytlíčky, a ony si mohly kuličky odnést dětmi, letos jich dochází dvakrát tolik. domů. Pořádali jsme lampionový průKlobouk dolů před vedoucími. Nejen že vod, na který si děti vyrobily vlastní zvládnou zaměstnat takový počet dětí, lampionek. Přišly nejen rodiny dětí, ale ale zejména že si poradí s jejich věko- pozvání přijala i řada dalších občanů vým rozložením od čtyř do 11 let. Kaž- Málkova a části Zelená,“ dodává Adéla dý měsíc organizují jednu akci, která je Vodrážková. Pro letošní prázdniny chtějí otevřená celé obci. Šikulové poprvé zorganizovat přívesnicŠikulové jsou tvořiví, v klubovně, kte- ký tábor. Na zkoušku bude navštěvován rou mají na obecním úřadu, si vyrábějí těmi nejmenšími dětmi a potrvá jeden různé dárkové předměty z papíru, ze týden. Program bude hodně o hrách skla, malují na textil. Loni před Vánoci si a cestování. kroužek otevřel při předvánočním trhu, Václav Sedlák, Adéla Vodrážková Při výletech a vycházkách děti poznávají přírodu – rostliny a zvířata.

V Černovicích je velmi dobrý kynologický klub Říká se, že kdo nemá rád zvířata, nemá rád ani lidi. A rozhodně je zvláštní, že jakékoli zvíře rozpozná, jaký je ten lidský tvor, co stojí naproti němu.

Lenka Kovářová může představit svou vlastní tvorbu v podobě zajímavých aranžmá.

Výtvarná činnost má mezi dětmi velkou oblibu, zvláště když se jim práce daří a mohou si vytvořit něco pro sebe a své nejbližší. Městský úřad v Ledvicích na takové aktivity slyší, protože se všeobecně traduje, že děti a mládež, která je zaměstnána činnostmi, jež ji baví, nezlobí. Získat vedoucí pro práci s mládeží není jednoduché. Ledvickým se přesto podařilo jednu takovou získat. Je jí Lenka Kovářová, která se deset let věnuje aranžování. „Před časem mě Městský úřad v Ledvicích oslovil s nabídkou, zda bych nevedla dětský výtvarný kroužek, pro jehož zabezpečení a provoz získal dotaci. Protože výtvarné činnosti a zvláště aranžování byly vždy mým koníčkem, který se nakonec přetvořil v povolání, a práce s dětmi mě vždy bavila, nabídku jsem přijala. Město vyčlenilo ve svých prostorách pro ateliér místo a poskytlo nám potřebné materiálové vybavení. Na nezájem dětí si nemohu stěžovat, jednou jich přijde sedm, podruhé dvanáct. Musím přizpůsobit organizaci

práce i jejich věkovému složení, mám tu děti – předškoláky, ale pak i dospívající mládež. Nemohu dovolit, aby se někdo nudil. Překvapivé je, že do kroužku docházejí i chlapci,“ říká Lenka Kovářová. Vedoucí výtvarného kroužku má proti svým kolegům situaci ztíženou, když občas s sebou musí vzít své malé dítě. V koutku ateliéru má však ohrádku, z které batole může pozorovat svou maminku a hlouček dětí při práci. Kroužek se schází dvakrát v měsíci. Naposledy členové vyráběli šátky batikováním, nyní se vedoucí chystá naučit je výrobu šperků ze speciální hmoty. Většina výrobků, které se povedou, poslouží malým tvůrcům k obdarování rodičů, sourozenců či přátel. „Vyráběli jsme z polotovarů voňavá mýdla, připravovali vánoční dekorace, kalendáře. V létě při srpnových Ledvických slavnostech, kde si otevírám vlastní stánek s dárkovými předměty, se mohou u mne děti zapojit do ukázkové tvorby,“ dodává Lenka Kovářová. Václav Sedlák

Fotbalisté Sokola Březno měli v sezoně tvrdé soupeře

Hrají fotbal pro radost svou i fanoušků a dobře reprezentují obec Březno. Za dva roky by měl fotbalový oddíl TJ Sokol Březno oslavit krásné devadesátiny. V právě končící mistrovské sezoně se drželi na 5. místě tabulky 1. A třídy, která byla s výjimkou suverénního Proboštova mimořádně vyrovnaná.

Častým nebezpečím pro postoloprtskou branku byl záložník David Heřman.

Setkali jsme se s prvním týmem Sokola při 26. kole soutěže na horké půdě FK Postoloprty, který bojoval o záchranu. Bohužel hosté přijeli handicapováni bez několika zraněných opor hráčů a hráčů, již museli nastoupit na pracovní směnu, mezi nimi i trenér Pavel Nový. Atmosféra před utkáním proto nebyla příliš radostná. „Když se podíváte na tabulku tři kola před koncem, pak víc než polovina týmů, mezi nimi i náš Sokol, nemá jistotu, že v druhé nejvyšší soutěži setrvá,“ uvedl před zápasem předseda oddílu Josef Bodnárik. Měl pravdu, Březenští bojovali, poločasová remíza byla určitě spravedlivá, ale v závěru utkání je, jak se říká, zařízl rozhodčí, vylučoval hráče a nařídil penaltu. Bylo rozhodnuto, tři body zůstaly doma. Bohudík pro

Fotbalisté by rádi hráli na svém hřišti

Některé fotbalové kluby se mohou chlubit novými kabinami a perfektně střiženým pažitem své hrací plochy. Jiní se musejí spokojit s pronájmem potřebného zázemí u sousedů. Osud chlapům z Mariánských Radčic, kteří se scházejí na plácku s kulatým nesmyslem, nalinkoval tu druhou alternativu. V současné době se však i jim začíná blýskat na lepší časy.

obecní úřad. Bez podpory obce a poskytnutí jejích prostor pro uskutečnění většiny našich aktivit by to nešlo. Kroužek máme pravidelně každý čtvrtek, ale protože se snažíme, aby jeho činnost byla pestrá, místo schůzek měníme. Začínali jsme s hodinovým programem,

Výtvarný kroužek Lenky Kovářové láká ledvické děti

11

ROČNÍK IV.  LÉTO 2012

V obci existuje Kynologický klub Černovice, který má ke dvaceti členům, ale do klubu může přijít kdokoli a se psem jakékoli rasy. Na tak zvaném cvičáku se zvíře dokáže nádherně zklidnit a mnohdy velice brzy pochopí, co po něm panička či páníček chce. Obzvlášť tehdy, kdy majitel na zvíře zbytečně nekřičí a nedává mu odporující si příkazy a pokyny. Vždyť pes (ale i kočka) slyší o sedm oktáv výše! Psu stačí pouze pokyny rukou a dokáže je velice brzy pochopit. Takže na cvičáku se mnohdy učí i páníček, to aby věděl, že dlaň vodorovně nad zemí znamená, že pes má lehnout a když je dlaň v pravém úhlu proti zemi směrem nahoru, pes

má sednout. Podobných jednoduchých pokynů je více druhů a typů. A tak je zbytečné používat vodítko ke trestání. To je přece na vedení. Ani lidská ruka netrestá tvrdě, ta je na pohlazení za odměnu. Jenže to vše se oba druhy tvorů musejí naučit a k učení jim právě pomůže ono cvičiště. Věřte, že ani majitelé, ani psi na vycházce pak k sobě nejsou nerudní. A protože každý řádný venkovský dům má obvykle v předzahrádce psí boudu, má i řádná obec kynologický klub se cvičákem. Jak jsme se seznámili s Černovicemi, zdá se, že opravdu jde o řádnou obec. Svatava Brožíková, KK Černovice

Mladí i starší vědí, že v Černovicích mají psa, který může pomáhat léčbě jak svou přítomností, tak popřípadě dotekem nemocného na svoji srst.

Fotbal se v Mariánských Radčicích hrával pravidelně po válce. Pak fotbalový oddíl zanikl a chlapi se rozprchli do sousedních klubů. „Před třemi lety jsme se v hospodě dohodli, že je nás dost na to, abychom založili vlastní mužstvo. Začali jsme od nejnižší soutěže, kterou je na Mostecku okresní přebor, a jak to bývá, zaplatili jsme hned nováčkovskou daň. Nerozházelo nás to, protože hrajeme fotbal pro radost. Jako oddíl, zhruba 25 fotbalistů, jsme rok působili pod hlavičkou místního Baníku. Platili jsme příspěvky, ale z druhé strany jsme nikdy nic neviděli. Proto jsme se rozhodli osamostatnit a založit FK Mariánské Radčice. Každý platíme povinně do pokladny stovku, abychom Tomáš Tureček ukazuje na současné fotbalové hřiště mohli po utkání zaplatit rozhodčí. Obec v Mariánských Radčicích, které však leží na cizím pozemku, a k využití pro mistrovský fotbal by muselo projít rekonstrukcí. nám pomohla překlenout dočasné období bez vlastního hřiště a zaplatila nájem zázemí. První rok jsme měli domácí co k utkání potřebujeme, “ říká Tomáš zástupců je vše na dobré cestě,“ proprostředí v Louce, spokojenost byla Tureček, místopředseda a trenér FK zradila starostka Vlasta Tůmová. s výší nájmu, ale museli jsme si sekat Mariánské Radčice v jedné osobě. Družstvo FK Mariánské Radčice obtrávník, lajnovat hřiště a kabiny nám V Mariánských Radčicích fotbalový sadilo v nedávno ukončené mistrovské otevřeli půl hodiny před zápasem. Dru- plácek existuje, je však na cizím po- soutěži 9. místo, když z 16 utkání čtyři hý rok jsme získali jako sponzorský dar zemku a musel by projít rekonstrukcí. vyhrálo. Vítězem se zaslouženě stal SK nájem hřiště v Lomu. Ten jsme však pro Zastupitelstvo obce, kde má FK Mari- Viktoria Lom. Spodní část tabulky byla další sezonu už z vlastní kapsy zaplatit ánské Radčice zastoupení předsedou velice vyrovnaná, mezi posledními čtyřnemohli, a tak byla vzata s vděkem na- Jaroslavem Sýkorou, se snaží pomoci mi týmy je rozdíl jednoho, respektive bídka z Braňan, kde je pronájem mno- problém vyřešit. „Pomocnou ruku po- dvou bodů. hem výhodnější a máme tu všechno, dávají i Severočeské doly. Podle jejich Václav Sedlák

Sokol, ani většina ostatních týmů na sestupových postech nebodovala. Tabulka zůstala téměř nezměněná. „Nemám z toho radost. Drama bude pokračovat do konce. Kdybychom bodovali v Postoloprtech, bylo by lépe. Nyní nás čeká doma Proboštov, který v ročníku jen dvakrát prohrál a závěr hrajeme u obdobně silného Klášterce n. O. Zbývá nám věřit, že ani ostatní celky pod námi nepotká zázrak a že se nám nakonec podaří splnit cíl – udržet pro Březno tuto soutěž,“ dodává předseda. Fotbal v Březně má dlouhou a úspěšnou tradici, vždyť vychoval takového borce, jako je reprezentant Jan Rezek, a Rezkové dál drží jeho prapor. Měla by si toho být vědoma i mládež. Oddíl má sice dvě družstva dospělých, prvé hraje sedm let 1. A třídu, před tím

devět let bojovalo v krajském přeboru. Je tedy na co navazovat. Béčko, mladší žáci a starší přípravka hrají v okresních soutěžích. V řadě chybí dorost, který skončil před třemi roky; bez něho se dá těžko budovat první celek. Hra v druhé nejvyšší krajské soutěži si už žádá dost velký rozpočet. Bez podpory obce, Severočeských dolů a několika menších sponzorů by to nešlo. Členové oddílu nejsou vidět jen na hřišti, podílejí se na větších společenských akcích – plese, pouti a dětském dnu. Oddíl má standardní zázemí, u kterého je i dětské hřiště. Zažádal si o dotaci na zateplení kabin a má už vypracovaný projekt na rekonstrukci hřiště a výstavbu tribuny. Václav Sedlák

SK Viktoria Lom slavil 100. narozeniny V Lomu se první červnovou sobotu bouřlivě slavilo. Zejména příznivci fotbalu se sešli na městském stadionu, aby si připomenuli 100. výročí založení zdejšího SK Viktoria Lom. Oslavu připravilo město a Sportovní klub. Oslavy byly dvojnásob významné. Vedle vzpomínek se myslelo i na současnost a budoucnost – prvé mužstvo mělo těsně před koncem okresního přeboru dostatečný náskok v tabulce a jeho hráči a funkcionáři už mohli myslet na postup do 1. B třídy. V bohatém celodenním programu měli návštěvníci možnost shlédnout sérii utkání, kterou odstartovali přípravky a žáci. Po nich se utkala

stará garda Viktorie Lom s týmem osobností. Vrcholem klání se stal zápas prvého mužstva Viktorie s týmem Internacionálů ČR. Vedle fotbalu se hosté mohli pobavit při doprovodném programu. Při autogramiádě mohli zájemci získat podpisy jak fotbalových internacionálů, tak hokejistů extraligového HC Verva Litvínov, kteří hráli v dresu osobností, jako byl Vojtěch Kubinčák, bývalý obránce Radim Skuhrovec, či ředitel klubu a bývalý útočník Robert Kysela. Podpisem nešetřil ani gólman Bílých tygrů Liberec Marek Pinc. V závěru účastníkům zahrál Elán Revival a Lunetic. Václav Sedlák

Všichni chlapi v dresu staré gardy SK Viktoria Lom si v utkání proti týmu osobností připomenuli chvíle, kdy za svůj tým bojovali v mistrovských soutěžích.

Tým ASK Spořice úspěšně bojuje na šampionátech v rallye Mladý nadějný jezdec Michal Srb ze Spořic si v průběžném bodování letošního ročníku Mistrovství ČR v rallye drží ve své třídě bronzovou příčku. Za volantem závodního speciálu Citroën C 2 R 2 by rád absolvoval většinu závodů seriálu a udržel si dobré umístění. Nezisková organizace Auto podniků mistrovství republiky v ral- Michalovi Srbovi několikrát dosáhSport Klub (ASK) Spořice byla zalo- lye a vystřídal přitom Škodu-Favo- nout na stupně vítězů. Nejvíc si požena v roce 2011 a snaží se podpo- rita a VW Polo. Od loňského roku važují 1. místa na německé Thürinrovat mladého začínajícího jezdce závodí v barvách ASK Spořice s vo- gen Rallye. Také letošní sezona Michala Srba (23). Jeho oporou je zem Citroën C 2 R 2. I když auto vy- odstartovala úspěchem v zahraničí sehraný tým, který tvoří navigátorka chází ze sériového modelu, prošlo – stříbrem z prestižní Jänner Rallye Renáta Maršálková, mechanik Jiří důkladnou úpravou Citroën Racing v rakouském Freistadtu. Nyní, zhruJetenský a šéfmechanik, dopravce – má tedy motor o výkonu 195 k, ba v polovině závodní sezony, je a sponzor v jedné osobě Ivo Srb, 5stupňovou sekvenční převodov- Michal průběžně třetí v kategorii do podporující motoristické nadání ku, skořepinová sedadla a bezpeč- 1 600 cm3. V červenci ho čeká trasvého syna už řadu let. Michal začí- nostní rám. Přestože loňskou první diční Rallye Bohemia v Mladé Bolenal už jako třináctiletý v juniorských sezonu chápali v ASK Spořice jako slavi. Spořice mu drží palce. soutěžích. Postupně přešel do sbírání zkušeností, podařilo se Tomáš Vrba

Michal Srb – talentovaný jezdec rallye.

12

Hurá na draka!

SEVEROČESKÉ LISTY

Přijďte si prohlédnout kolesové rýpadlo KU 800 a vstupte s dětmi do pohádky O březenském drakovi Severusovi. Sraz každou sobotu ve vrátnici Severočeských dolů v Březně, vždy v 10.00, 13.00 a 14.00 hodin.