Server Internetu prostøednictvím slu eb (web, , pøenos souborù) poskytuje data. Na na í pracovní stanici Internet

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Titulní strana

Obsah Co je to internet a jak pracuje ....................................................................................1 Procházení WWW stránek .......................................................................................2 Práce s WWW prohlížeèem .............................................................................2 Panel nástrojù MSIE........................................................................................3 Oblíbené položky, historie procházení webu....................................................3 Uložení WWW stránky, stažení souboru z internetu.........................................4 Náhled a tisk WWW stránky.............................................................................4 Zkopírování textu a obrázku z WWW stránky ............................................................5 Zajímavé èeské a zahranièní webové stránky ...........................................................5 Vyhledávání na internetu..........................................................................................6 Informace a bezpeènost na internetu ........................................................................7 Rozšiøující témata ....................................................................................................8 Možnosti internetu...........................................................................................8 Nastavení internetového prohlížeèe ................................................................8 Elektronická pošta (e-mail) .......................................................................................9 Jak pracujeme s poštovním klientem, složky poštovního programu .................9 Prostøedí poštovního klienta ...................................................................................10 Struktura e-mailové zprávy, nová zpráva ................................................................10 Vytváøení zpráv – užiteèné vìdomosti............................................................11 Výbìr adresy z adresáøe................................................................................11 Výbìr více adresátù zprávy, kopie a skrytá kopie ...........................................11 Adresy (adresáø)............................................................................................11 Pøiložení souborù ke zprávì (pøíloha) ............................................................11 Pøeètení zprávy, odpovìï na zprávu a pøeposlání zprávy .......................................12 Otevøení a uložení pøílohy.......................................................................................12 Zpracování a odeslání upravené pøílohy ........................................................12 Poøádek v poštì......................................................................................................13 Viry, spam a ochrana proti nim ................................................................................13

Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy Sekce státní informaèní politiky ve vzdìlávání (SIPVZ)

Internet

Manuál ke školení úrovnì Z

Pavel Roubal

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Copyright © Ing. Pavel Roubal, Bratøice 67, 395 01 Pacov (web autora: www.eduIT.cz). Žádná èást této publikace nesmí být bez souhlasu autora kopírována, tištìna, reprodukována, uchovávána na elektronických médiích nebo rozesílána. Tato publikace je urèena pouze k použití pro školení v Projektu I – Informaèní gramotnost podle usnesení vlády ÈR è. 351/2000 o Koncepci státní informaèní politiky ve vzdìlávání, a to pouze v jednom výtisku pro každého lektora nebo úèastníka kurzu.

Literatura, obsah

Doporuèená literatura Internet  Internet a Microsoft Internet Explorer jednoduše, Jiøí Lapáèek,Computer Press, 2002  Èeský Internet a MS Internet Explorer 6.0 – podrobný prùvodce zaèínajícího uživatele, Miroslav Renda, Grada Publishing, 2000

Autor dìkuje nakladatelstvím Computer Press, a. s., Hornocholupická 22, 143 00 Praha 4 a Grada Publishing, a. s., U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7, za svolení k použití materiálù, které jsou souèástí jimi vydaných knih.

 Role internetu ve vzdìlávání, Boøivoj Brdièka, ASIS, 2003

Byly použity èásti tìchto knih:

 Internet pro pedagogy – jak hledat a najít, Jiøí Zounek, Rostislav Køíž, Grada

Kolektiv autorù

Microsof Windows, jednoduše, srozumitelnì, názornì Computer Press 2003

Pavel Roubal

Windows 2000 jednoduše Computer Press 2000

Pavel Roubal

Hardware pro úplné zaèáteèníky Computer Press 2002

Pavel Roubal

Nebojte se poèítaèe Grada Publishing 2001

Pavel Roubal

Windows XP – podrobný prùvodce zaèínajícího uživatele Grada Publishing 2002

 Internet pro uèitele, Oldøich Rùžièka, Computer Press, 2002 Publishing, 2001 Internet v kanceláøi – typické èinnosti krok za krokem, J. Pecinovský, V. Smejkal, Grada Publishing, 2003

 Jak najít na Internetu, J. Lapáèek, M. Klíma, Computer Press, 2002  Outlook 2002 – podrobný prùvodce zaèínajícího uživatele, Rostislav Zedníèek, Grada Publishing, 2002

 Microsoft Outlook 2000/97, jednoduše, srozumitelnì, názornì, Jiøí Lapáèek, Computer Press, 2003 Složení seznamu doporuèené literatury je dáno osobní zkušeností autora. Existuje jistì øada dalších kvalitních publikací i jiných vydavatelù. Vhodné tituly (tištìné i elektronické) vám jistì rád poradí vᚠškolitel, pøípadnì ICT koordinátor vaší školy. Celou øadu publikací najdete napøíklad na internetu na stránkách on-line knihkupectví.

Poznámky k prohlížení a tisku tìchto materiálù: K prohlížení je možné použít libovolný program, který umí naèíst formát PDF. Doporuèena je poslední èeská verze programu Acrobat Reader. Tisknout materiály je možné na libovolné tiskárnì. V zájmu èitelnosti a úspor nákladù byly pøi tvorbì manuálu vynechány všechny na tisk nároènìjší grafické prvky, jako barvy, stínování, plné tmavé plochy apod. Pøesto není pøíliš vhodné materiály množit na kopírce. Manuál obsahuje sejmuté obrazovky, tj. obrázky, které na kopírovaných listech mohou být špatnì viditelné.

Poznámky k textu Názvy kláves, nabídek a pøíkazù jsou odlišeny jiným druhem písma. Odstavce, oznaèené nadpisy Zajímavosti, Doplòující informace a Rozšiøující témata, obsahují informace, které není v tuto chvíli potøeba aktivnì zvládnout. Text není úplným pøehledem probíraných témat, obsahuje jen základní informace ke každé oblasti, které by absolvent školení Z mìl zvládnout.

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Co je to internet a jak pracuje Internet jsou datovými linkami propojené poèítaèe po celém svìtì. Každý poèítaè má svoji adresu, podle které se k nìmu mùžeme pøipojit. V internetu se nacházejí tzv. servery, které poskytují rùzné služby internetu. Hromadnì využívané služby internetu jsou dnes dvì:

Co je to internet a jak pracuje

Server Internetu – prostøednictvím služeb (web, e-mail, pøenos souborù) poskytuje data. Na naší pracovní stanici zpracovávají data tzv. klienti: prùzkumník WWW stránek, klient elektronické pošty a další.

www.seznam.cz

www.altavista.com

www.xy…….cz

www.cpress.cz www.msmt.cz

 informace uložené ve formì WWW stránek (tzv. web), které jsou mezi sebou provázány tzv. hypertextovými odkazy,

 elektronická pošta zajišující pøenos zpráv (tzv. e-mail). Modem

Další služby a funkce, které jsou dostupné pomocí bìžného vybavení a které jsou blíže probrány v navazujícím modulu P:

 využití elektronických konferencí, kdy skupina lidí si navzájem posílá pøíspìvky (pomocí elektronické pošty a spravujícího serveru, který garantuje rozesílání pøíspìvkù),

 on-line komunikace pøes Internet – textové i hlasové povídání si pøes Internet se svými partnery kdekoliv na svìtì (pøi rychlé lince vèetnì možnosti pøenosu obrazu),

 zabezpeèený pøenos dat pomocí velmi kvalitního šifrování, které umožòuje správu bankovního úètu z našeho poèítaèe a elektronický podpis, který umožní rozmach nakupování a vùbec obchodních operací pøes Internet. Služby serverù internetu využívají k internetu pøipojené poèítaèe, tzv. klienti. Každý klient se musí nìjakým zpùsobem k internetu fyzicky pøipojit. Základní druhy pøipojení jsou dva – pøipojení pevné (stálé, nepøetržité) a tzv. pøipojení vytáèené (doèasné). Zpùsobù pøipojení je pak nìkolik:

 pevná linka mùže být realizována pomocí datových kabelových rozvodù, bezdrátových (tzv. mikrovlnných) pozemních spojù, bezdrátovým pøipojením pøes satelit, pøipojením pøes rozvod kabelové televize nebo pevným pøipojením pøes telefonní linku pomocí tzv. ADSL technologie.

 vytáèené pøipojení se realizuje pomocí klasické telefonní linky nebo pomocí modernìjší tzv. ISDN linky. Pøi volbì pøipojení je tøeba zohlednit více hledisek. Prvním je rychlost pøipojení, která se udává v kilobitech a megabitech za sekundu (kbit/s, Mbit/s). Telefonní linka umožní rychlost okolo 50 kbit/s, ISDN linka 64 kbit/s, ADSL od 512 kbit/s, pevné pøipojení min. 64 kbit/s, bìžnì 512 kbit/s a nejrychlejší dostupné linky poskytují rychlost v øádech 1–10 Mbit/s. Druhým hlediskem je samozøejmì cena pøipojení. Dále se hodnotí garantování minimální rychlosti a další parametry. (Všechny tyto údaje jsou informativní a není tøeba si je pamatovat.)

Telefonní linka (obyèejná nebo ISDN)

Modem

Ve škole je k internetu pøipojen jen server poèítaèové sítì, který toto pøipojení zprostøedkuje všem stanicím v síti.

Ve škole (firmì, státní instituci), kde je vytvoøena lokální (místní) poèítaèová sí, je vìtšinou do internetu pøipojen pevnou linkou øídící poèítaè této sítì (server místní sítì), který pak služby internetu zprostøedkuje dalším poèítaèùm v síti. Tento lokální server souèasnì zajišuje bezpeènost vnitøní sítì, oddìluje ji od vnìjší sítì (internetu).

Technické pojmy

Doplòující informace

Pøi hlubším studiu publikací týkajících se internetu se setkáte s tìmito pojmy:

 IP adresa je jednoznaèná adresa každého poèítaèe v internetu. Má formát ètyø èísel v intervalu 0–255 (napø. 197.245.0.1). Znakové zadávání adres (napø. adres WWW serverù: www.e-gram.cz) umožòují tzv. DNS servery, které pøevedou znakovì zadanou adresu na IP adresu.

 Proxy server je program bìžící na øídícím poèítaèi sítì. Pøijímá požadavky jednotlivých stanic na zdroje internetu, stahuje pøíslušné informace a posílá je správným stanicím. Jeho souèástí bývá i tzv. firewall („požární zeï“), oddìlující lokální sí od internetu a chránící ji proti prùnikùm zvenèí.

 Rùzné služby internetu používají rùzné protokoly. WWW stránky používají protokol HTTP, elektronická pošta vìtšinou protokol POP3 pro pøijímání zpráv a protokol SMTP pro jejich odesílání.

 Vše v internetu fyzicky putuje v tzv. balíècích (paketech) pomocí nìkolik desítek let starého pøenosového protokolu TCP/IP.

1

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Procházení WWW stránek

Práce s WWW prohlížeèem

Procházení WWW stránek WWW stránka je dokument v tzv. formátu HTML, který se nachází na nìkterém ze serverù Internetu. Z èásti o sítích již víme, že server je øídící poèítaè, který poskytuje nìjaké služby ostatním poèítaèùm v síti. Tìm se také øíká klienti („zákazníci“, stanice sítì). Na našem poèítaèi pak musí bìžet program, který tuto stránku umí pøijmout, zpracovat a zobrazit. Není to jednoduchá èinnost – www stránka je „skládaèka“ jednotlivých prvkù (textù, odkazù, obrázkù, animací, aktivních prvkù, zvukù). Jednotlivé objekty na stránce se naèítají samostatnì a zvláštì u pomalejšího pøipojení do internetu je zøejmé postupné zobrazování jednotlivých objektù. Tomu, že stránka mùže obsahovat odkazy, se odbornì øíká hypertext. Program, který toto umí, se nazývá prohlížeè WWW stránek. Souèástí dodávky systémù Windows je dnes nejrozšíøenìjší prohlížeè, který se jmenuje MS Internet Explorer (dále IE). Jeho používání bude ukázáno na následujících stránkách. Velmi podobnì pracují i jiné prohlížeèe, napø. program Mozilla, který pracuje i v systému Linux. URL – jednoznaèná adresa dat na Internetu. Každý poèítaè i každý dokument na Internetu musí mít svoji jednoznaènou adresu. Podle ní pozná pøíslušný protokol, umožòující pøenos dat, kam má data doruèit nebo jakou stránku má pøenést. http://www.msmt.cz je URL adresa ministerstva školství.

Spuštìní programu IE. Microsoft Internet Explorer mùžeme spustit (pøípadnì se spustí sám) nìkolika zpùsoby:

 Jeho zástupce je vlevo dole na panelu nástrojù, který je souèástí Hlavního panelu a také je vìtšinou na Ploše systému Windows 2000.

 Jeho zástupce také najdeme v Start – Programy – Internet Explorer.  Pokud pøi prozkoumávání našeho poèítaèe (Tento poèítaè a dále) poklepeme na libovolný HTML dokument, MSIE se automaticky spustí.

 Pokud pøi práci s jakýmkoliv dokumentem klepneme na odkaz, který tento dokument obsahuje, opìt se spustí MSIE a otevøe nám pøíslušný dokument.

 Pokud do rámeèku Adresa pøi prozkoumávání našeho poèítaèe (Tento poèítaè) napíšeme adresu WWW stránky Internetu, naète se tato stránka. Okno programu MSIE, prvky WWW stránky:

http://www.e-gram.cz

Využívání služby WWW stránek, tj. prohlížení webu (také se používají pojmy „brouzdání“ nebo „surfování“) je velmi jednoduchá èinnost.

Zde vidíme adresu stránky, na které se právì nacházíme. Sem také vepíšeme (pøesnì) adresu stránky, na kterou chceme pøejít, a stiskneme klávesu Enter. Obrázek (fotografie)

1. WWW stránky obsahují odkazy na jiné stránky (vìtšinou [modøe] podtržené). 2. Pøi ukázání na odkaz se kurzor zmìní v ruèku.

Pozadí stránky (zde modrá barva)

3. Po klepnutí na odkaz se objeví (naète) pøíslušná stránka. 4. Vrátit se mùžeme klepnutím na tlaèítko Zpìt na panelu nástrojù.

4

1 2

Text Zde vidíme adresu stránky, na kterou ukazuje odkaz, na kterém je nyní kurzor myši.

Grafické prvky

3 Stavový øádek. Zde vidíme právì probíhající operaci, pøípadnì prùbìh naèítání stránky.

2

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Panel nástrojù prohlížeèe, oblíbené položky a historie

Panel nástrojù MSIE

Oblíbené položky, historie procházení webu

Základní operace, které potøebujeme k pohodlnému procházení WWW stránek, vykonáme pomocí tlaèítek na panelu nástrojù prohlížeèe.

Pokud nás nìkterá stránka zaujme a tušíme, že se budeme chtít na ni v budoucnu opìt dívat, pøidáme si odkaz na takovou stránku do svých oblíbených položek. Jsme-li tedy na zajímavé stránce:

Pøejde zpátky na pøedchozí stránku, pøípadnì na nìkterou z naposledy prohlížených stránek (šipka dolù u tlaèítka Zpìt).

Kdykoliv také mùžeme spustit program Outlook (Express) a pracovat s elektronickou poštou.

Stránku mùžeme vytisknout na tiskárnì.

Mùžeme také znovu pøejít na stránku, ze které jsme pøedtím skoèili zpìt.

1.

Vybereme nabídku Oblíbené.

2.

Vybereme volbu Pøidat k oblíbeným položkám.

3.

V oknì, které se objeví, potvrdíme (nebo zmìníme) popisek, s jakým se stránka do seznamu oblíbených položek umístí, a potom klepneme na tlaèítko OK.

1 2

3

Jízdní øády

Mùžeme zastavit naèítání oèividnì nezajímavé (nebo pøíliš dlouho naèítané) stránky.

Pokud se stránka nenaète dobøe, mùžeme její naètení zadat znovu od zaèátku (klávesa F5).

Kdykoliv mùžeme skoèit na naši domovskou stránku (nastavuje se v nabídce Nástroje – Možnosti Internetu – Obecné – Domovská stránka).

Množství dalších voleb se nachází v nabídkách prohlížeèe. Z nich èasto využijeme možnosti zmìnit velikost písma na stránce, zobrazit si stránku pøes celou obrazovku a najít text na právì zobrazené stránce:

 V nabídce Zobrazit mùžeme vybrat velikost zobrazení textu

Druhou možností je klepnout na tlaèítko Oblíbené, které se nachází vpravo na panelu nástrojù. V levé èásti okna se objeví panel Oblíbené. V jeho horní èásti je také tlaèítko Pøidat pro pøidání odkazu na stránku do svých oblíbených položek. Oblíbené položky si mùžeme také roztøídit do složek, které si sami vytvoøíme. Okno s potøebnými volbami se objeví po klepnutí na tlaèítko Uspoøádat.

(nejde na všech stránkách).

 Vždy si však mùžeme nechat zobrazit stránku pøes celou obrazovku stisknutím klávesy F11.

 Zobrazení panelù nástrojù urèíme také pøes nabídku Zobrazit, volbu Vlastní.

Slovo nacházející se na právì zobrazené stránce (která klidnì mùže být pøes nìkolik obrazovek) mùžeme najít pomocí volby v nabídce Úpravy. Klávesová zkratka pro prohledání aktuální stránky je CTRL+F. Do rámeèku Co hledat: napíšeme požadované slovo a klepneme na Najít další.

Pro pøechod na stránku, na kterou máme odkaz v oblíbených položkách, staèí otevøít nabídku nebo panel Oblíbené a na oblíbenou položku klepnout myší. Tip: Dobøe utøídìný seznam oblíbených položek z oblasti státní zprávy, úøadù, výukových a dalších webù je neocenitelný pomocník každého uživatele webu. Pokud si budete zajímavé weby okamžitì pøidávat do oblíbených položek a peèlivì je tøídit do složek, budete ho mít k dispozici bìhem pomìrnì krátké doby. Historie procházení webu Tlaèítko Historie zobrazí v pravé èásti okna odkazy na stránky, které jsme navštívili dnes, minulý týden i pøed více týdny. Mùžeme se tedy znovu podívat na stránku, o které víme „…tam jsem byl(a) asi minulý pátek“.

3

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Uložení, náhled a tisk WWW stránky

Uložení WWW stránky, stažení souboru z internetu

Náhled a tisk WWW stránky

Uložení kompletní WWW stránky na disk. Naètìte do prohlížeèe stránku, kterou chcete uložit na disk ve svém poèítaèi.

Náhled stránky pøed tiskem ukáže, jak se stránka vytiskne. Dnešní složitì formátované stránky se pomìrnì èasto nevytisknou tak, jak vypadají na obrazovce, v náhledu mùžeme výsledek tisku zkontrolovat, aniž bychom spotøebovali papír. Klepnìte na nabídku Soubor a vyberte volbu Náhled. V horní èásti okna Náhled je panel nástrojù, na kterém mùžeme zadat tisk stránky, nastavit vzhled stránky, pøecházet mezi stránkami i mìnit zobrazení stránky. Úplnì vpravo je volba Zavøít náhled.

1.

V nabídce Soubor vyberte volbu Uložit jako….

2.

Objeví se standardní okno uložení souboru. Vyberte umístìní, kam chcete soubor uložit (tj. nìjakou složku).

1 3 2 4

3.

Mùžete také nyní vytvoøit novou složku.

4.

Potvrïte nebo zmìòte název, pod kterým bude stránka uložena.

5.

Probìhne vlastní uložení stránky.

6.

6 Ve zvolené složce se objeví uložená stránka a složka s názvem název_stránky_SOUBORY, do které byly uloženy všechny obrázky a další prvky, které stránka obsahuje. Pøi kopírování nebo pøesunu uložené stránky na jiné místo musíte pøemístit i tuto složku.

5

Otevøení stránky z disku. Ve struktuøe složek na disku najdìte stránku, kterou chcete zobrazit, a poklepejte na ni myší. Stránka se otevøe do prohlížeèe WWW stránek. Pokud jste ale uložili na disk více stránek (by z jednoho webu), nebudou odkazy mezi nimi fungovat a musíte je otevírat postupnì jednu po druhé. Stažení souboru z Internetu a jeho uložení na disk. Èasto potøebujeme nìjaký soubor (text, zvuk, aktualizaci antiviru) pøenést do svého poèítaèe a uložit na jeho disk do zvolené složky. Klepnìte na soubor pravým tlaèítkem myši a v místní nabídce vyberte volbu Uložit cíl jako… (Pøi ukládání obrázku volbu Uložit obrázek jako…).

!

Tisk stránky. Klepnìte na nabídku Soubor a vyberte volbu Tisk. Kvalitu tisku mùžeme urèit po klepnutí na tlaèítko Pøedvolby. Mùžeme také omezit rozsah stránek, které se budou tisknout a zadat poèet kopií. Pokud klepneme na ikonu Tisk na panelu nástrojù, MSIE okamžitì vytiskne celou zobrazenou stránku. Tip: Dnešní složitì formátované stránky se èasto nevytisknou zdaleka tak pìknì, jak jsou vidìt na obrazovce. Mnoho webù (napø. www.ceskaskola.cz) má u zobrazeného èlánku odkaz Tisknout. Klepnìte na nìj – zobrazí se stejný text, ale s jednodušším formátováním, který se již vytiskne dobøe.

Urèete umístìní staženého souboru (disk a složku), pøípadnì zmìòte jeho název. Poté probìhne vlastní stahování souboru. Jeho doba závisí na velikosti souboru a rychlosti pøipojení k Internetu.

4

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Zkopírování textu a obrázku, zajímavé èeské a zahranièní weby

Zkopírování textu a obrázku z WWW stránky

Zajímavé èeské a zahranièní webové stránky

Použití textu z WWW stránky v dokumentu. K pøenesení textu do dokumentu použijeme Schránku. (Funkce SCHRÁNKY byla vyložena v èásti o operaèním systému.)

Pokud chci na internetu najít nìjakou informaci, potøebuji znát adresu WWW stránky, na které se informace nachází. Použití portálù a vyhledávacích služeb je vìnována další stránka, zde je uveden výbìr adres, které mohou uèiteli poskytnout množství dùležitých informací:

1. Stisknìte levé tlaèítko myši, držte ho a oznaète text, který chcete do svého dokumentu pøenést.

2

2. Oznaèený text zkopírujte do Schránky v nabídce Úpravy volbou Kopírovat nebo klávesovou zkratkou Ctrl+C.

1

Pøepnìte se do textového editoru a otevøete dokument, do kterého chcete text vložit. 3. V nabídce Úpravy vyberte Vložit jinak a [4] vyberte volbu Neformátovaný text a klepnìte na tlaèítko OK. Text se objeví na pozici kurzoru.

5 4 3

Poznámka: Obsah Schránky mùžete v nabídce Úpravy také rovnou Vložit. Pøenese se však veškeré formátování textu, což je nìkdy dobøe (text je ihned upravený), pomìrnì èasto to však dobøe není – text je dále témìø neupravitelný, protože se pøenese jeho formátování z WWW stránky, kde se èasto používá urèení polohy textu pomocí tabulek. Použití obrázku z Internetu v dokumentu. Opìt použijte Schránku. Klepnìte na obrázek pravým tlaèítkem myši a vyberte Kopírovat. Obrázek je umístìn do Schránky, ze které ho mùžete do libovolného programu Vložit. Pozor: Texty, obrázky a další prvky www stránky jsou autorskými díly a není je možné bez svolení autora používat ve svých vlastních materiálech. Autorský zákon však povoluje pro úèely výuky používat bez svolení držitele autorských práv èásti autorských dìl a drobná autorská díla celá.

Státní správa a školství www.psp.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Poslanecká snìmovna Parlamentu ÈR www.senat.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Senát Parlamentu ÈR www.vlada.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Úøad vlády ÈR www.msmt.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ministerstvo školství, mládeže a tìlovýchovy www.micr.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ministerstvo informatiky portal.gov.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Portál veøejné správy www.e-gram.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Oficiální web o SIPVZ web26.e-gram.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . E valuaèní web MŠMT www.csi.cr . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Èeská školní inspekce e-trziste.micr.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Elektronické tržištì pro státní správu eun.dzs.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . European Schoolnet – èeská verze www.jsi.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . J ednota školských informatikù www.spomocnik.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Uèitelský spomocník www.czesha.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Unie školských asociací ÈR www.nfv.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . N árodní vzdìlávací fond www.dzs.cz/sm/uvod.htm . . . . . . . . . . Støedisko multilicencí Portály a vyhledávaèe èeské: www.atlas.cz, www.centrum.cz, www.quick.cz, www.seznam.cz, www.uzdroje.cz zahranièní: www.altavista.com, www.atlas.sk, www.google.com, www.search.com, www.yahoo.com

První vir vlastnì vir nebyl…

Zajímavosti

Víte že první „vir“ šíøící se pøed témìø tøiceti lety tehdejší poèítaèovou sítí firmy IBM vùbec jako vir zamýšlen nebyl? Jeden programátor vytvoøil pøed Vánoci program zobrazující na obrazovce poèítaèe blikající stromeèek. Poslal ho kolegùm s prográmkem, který zajišoval, že se od každého pøíjemce pøepošle na všechny poèítaèe, se kterými má tento poèítaè spojení. Program fungoval dobøe, jen výsledek autora pøekvapil. Bìhem krátké doby celostátní poèítaèová sí nepøenášela nic jiného, než blikající stromeèky a musela být nìkolik dní mimo provoz, než všechny kopie programu smazali…

5

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Vyhledávání na internetu Vyhledávání informací, portály. Hledání informací je malá vìda, které se vìnují celé knihy. Úplné základy však složité nejsou. Na webu existují tzv. vyhledávací servery. Tyto servery mají buï široký zábìr, nebo se specializují na urèitou oblast. Protože umožòují jakýsi vstup do svìta Internetu, nazývají se také portály. Nejznámìjší servery v Èechách jsou www.seznam.cz, www.centrum.cz, www.quick.cz, www.atlas.cz, www.uzdroje.cz. Ve svìtì jsou nejznámìjší vyhledávaèe www.yahoo.com a www.altavista.com. Vìtšina tìchto portálù nabízí dvì základní služby:

 Hledání zadaného pojmu na všech stránkách èeského a svìtového Internetu.  Hledání pojmu v pøipraveném katalogu stránek nebo postupné procházení tohoto katalogu po jednotlivých sekcích. Katalog stránek je podle oborù èlenìný seznam odkazù na stránky, které si do pøíslušných kategorií jejich autoøi sami zadávají, tzv. registrují. Pøi hledání v katalogu dostanete malé množství odkazù, které velmi dobøe odpovídají zadání. Hledaný pojem zadejte do rámeèku, zaškrtnìte volbu V katalogu a klepnìte na tlaèítko Najít. Portál prohledá pouze svùj katalog a zobrazí seznam stránek, v jejichž popisu se pojem vyskytuje. Druhou možností je použít odkazy na jednotlivé oblasti. Klepnìte napø. na odkaz Finance. V dalším oknì se objeví seznam podsekcí, ve kterém upøesnìte, o jaký druh informací z finanèní oblasti máte zájem. Postupným procházením podsekcí se dostanete ke stránkám k urèité zájmové oblasti.

Uložení, náhled a tisk WWW stránky

Hledání v Internetu (Fulltext, hledání v Èesku apod.) Vyhledávací robot portálu neustále prochází èeský i svìtový web a dìlá si pøehled stránek a slov, která se na nich nacházejí, tzv. index. Snaží se tedy projít všechny stránky, nejen ty, které jejich autoøi sami zadají do katalogu odkazù. Nejvìtší svìtové portály proto indexují desítky milionù stránek! Pokud použijete toto vyhledávání, dostanete velké množství odkazù, kdy všechny nemusí dobøe odpovídat zadání. Mnoho odkazù ale jistì bude velmi dobrých. Na stránce portálu zadejte hledání Fulltextové (oznaèené také V Èesku, V internetu apod.). Do rámeèku zadejte hledaný pojem a klepnìte na tlaèítko Najít. Rozdíl mezi hledáním V Èesku a V katalogu je jedno klepnutí myší, vìcný rozdíl je však obrovský, prohledává se úplnì jiná množina stránek (viz výše). Výsledek hledání. Vyhledávací server zobrazí stránku s prvními odkazy na hledaný pojem. Na další stránky vìtšinou vedou odkazy na konci seznamu. Dùležitou informací je poèet nalezených stránek. U každé nalezené stránky vidíte její název, struènou anotaci obsahu, datum aktualizace stránky i její velikost. Mùžete proto docela dobøe posoudit, jak vyhovuje vašim požadavkùm. Na stránku pøejdete klepnutím na její název (vìtšinou vìtší, modrý a podtržený). (Tip: Pokud pøi klepnutí na odkaz držíte klávesu Shift, otevøe se stránka do nového okna prohlížeèe. Mùžete si takto otevøít nìkolik stránek a pøitom mít stále na oèích výsledky vyhledávání.) Upøesnìní podmínek pro vyhledávání. Pokud je poèet nalezených stránek pøíliš velký, je tøeba hledání upøesnit. Vìtšinou staèí do rámeèku zadat více pojmù a vyhledávaè zobrazí stránky, na kterých jsou souèasnì všechny zadané pojmy.

6

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Funkce rozšíøeného (pokroèilého) vyhledávání, kterou vìtšina portálù nabízí, umožòuje velmi pøesnou specifikaci dotazu. Odkaz na ni bývá v hlavním oknì portálu nebo na stránce s výsledky hledání. Typické možnosti pokroèilého hledání ukazuje okno špièkového vyhledávaèe Google. Nyní je pouze nutné si dobøe rozmyslet, jaké pojmy do jednotlivých políèek zadat. V horním poli upøesnìte pojmy, které se musí urèitì nebo minimálnì na stránce vyskytovat a také pojmy, které na stránce být nesmí (políèko bez slov). V dolní èásti pak mùžete urèit vyhledání pouze nejnovìjších stránek. Zadání domény CZ zpùsobí, že hledání se omezí na tuto jedinou doménu, na èeský web.

Rozšíøené vyhledávání a bezpeènost na internetu

firmy nebo instituce, mùžete jejich obsahu dùvìøovat. Informace poskytované jednotlivci mají velmi rùznou kvalitu. Èást osobních stránek je vytváøena nadšenci zajímajícími se o urèitou problematiku, takové stránky mívají vìtšinou dobrou úroveò. Èást stránek vytváøejí naprostí laici (èasto studenti), kteøí o zpracovávané problematice mají jen nízké znalosti. Obsahová a èasto i formální úroveò takových stránek pak bývá velmi nízká. Na internetu mùže zpøístupnit opravdu kdokoliv témìø cokoliv, pokud neporuší zákon. Existují proto stránky obsahující vyslovené lži, polopravdy, úèelovì zkreslené informace apod. Pøi procházení webu je proto nutné si všímat, kdo se prohlašuje za autora èlánkù a ovìøovat si informace z více zdrojù. Informace na internetu jsou dnes zpravidla poskytovány zdarma, existují však i placené stránky. U firem a institucí je hlavním zdrojem financování jejich rozpoèet, web je souèástí jejich informaèní strategie. U vìtšiny dalších webù je zdrojem financování reklama. Na mnoha stránkách se proto objevují tzv. reklamní proužky (bannery), které jsou dnes èasto animované, aby urèitì neunikly pozornosti návštìvníka stránek. Pøenos dat prostøednictvím internetu je u bìžných stránek realizován nijak nezabezpeèeným protokolem TCP/IP. Vše, co do políèek ve formuláøi na www stránce napíšeme, putuje nezabezpeèenì pøes servery internetu. Nestává se èasto, že by nìkdo tyto informace sledoval, mnohem více je tøeba si dávat pozor na to, které firmì (organizaci apod.) svìøíme svá osobní data. Zvláštì rùzné nabídky služeb zdarma mohou zpùsobit, že na uvedenou adresu (poštovní a hlavnì elektronickou) budete dostávat množství nevyžádané reklamy.

Informace a bezpeènost na internetu Informace na internetu jsou poskytovány vìtšinou zdarma množstvím rùzných organizací (firmy, státní instituce, spolky) i jednotlivci. Neexistuje žádný dozor, žádný kontrolní orgán, který by ovìøoval jejich pravdivost, aktuálnost a správnost. Komerèní firmy, státní instituce a další organizace používají internet k prezentaci svých výrobkù a k informování veøejnosti o své èinnosti. Webová prezentace je relativnì levná a pøitom velmi úèinná forma pøedávání informací o své èinnosti, kterou dnes využívá naprostá vìtšina firem a kterou si mùže prohlédnout cca polovina obyvatel Èeské republiky. A procento obyvatel využívajících internet stále roste. Informace poskytované firmami, státními úøady a dalšími institucemi jsou vìtšinou pravdivé, správné a aktuální. Je v zájmu tìchto organizací takové informace poskytovat, protože slouží jejich podnikatelské èinnosti. Pokud tedy navštívíte stránky renomované

Zabezpeèené pøipojení pøes internet se dnes èasto používá napø. k pøístupu ke svému bankovnímu úètu. Jednoduché zabezpeèení používá pouze pøístup vázaný na heslo, lepším zpùsobem je použití bezpeènostních certifikátù pro šifrovaný pøenos dat a nejlepším zpùsobem je použití technických šifrovacích zaøízení. Bezpeènostní certifikát vám vystaví a pøedá banka, pøípadnì si ho vygenerujete podle pokynù pøi zøízení služby pøístupu k úètu pøes Internet. Jeho použití je velmi jednoduché: pøi pøístupu na zabezpeèenou stránku budete vyzváni k výbìru certifikátu a k zadání hesla k tomuto certifikátu. (Certifikát je vlastnì soubor na disku a pokud by si ho nìkdo zkopíroval, mohl by pøistupovat k vašemu úètu, proto ještì heslo.) Zabezpeèený pøenos dat poznáte podle ikony zámku vpravo dole na stavovém øádku, pokud na ni ukážete, zobrazí se i druh šifrování.

7

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Rozšiøující témata Možnosti internetu Internet se mìní v hromadnì používané médium (proto je možné ho psát s malým i, podobnì jako slovo televize), které bude brzy využívat vìtšina obyvatel vyspìlých zemí. Státní instituce dnes mají ze zákona povinnost zveøejòovat základní informace o své èinnosti na internetu. Vìtšinou se na tuto povinnost neomezují a na webu státních orgánù se nacházejí základní informace ze všech oblastí státní zprávy. Internet umožòuje døíve nerealizovatelné urychlení obchodních operací, a to jak mezi podnikatelskými subjekty tak i mezi obchodníky a obèany. Velkoobchody umožòují svým partnerùm on-line nákup zboží, vèetnì on-line prohlížení stavù svých skladù a on-line sledování zboží na cestì k zákazníkovi. Není proto problém jeden den objednat zboží, které obchodník nalezne na www stránkách svého obchodního partnera, a druhý den mít objednané zboží doruèené ve své prodejnì. Také pøenos a zpracování (úèetních i jiných) dokladù je díky elektronické formì výraznì rychlejší a jednodušší. Firmy využívající možnosti elektronické komunikace tak získávají významnou konkurenèní výhodu oproti podnikùm ze zemí, kde tyto technologie nejsou k dispozici. Internet umožòuje tvorbu tzv. virtuálních obchodù (na rozdíl od obchodù klasických, které se oznaèují jako „kamenné“), ve kterých si mùžeme objednávat zboží. Protože obchodníkùm odpadají náklady na prodejnu a personál, nabízí vìtšina internetových obchodù o nìco nižší ceny než klasické obchody se stejným sortimentem. Nákup pøes internet je relativnì bezpeèný, protože ze zákona máme možnost zboží, které jsme si nevybrali osobnì, do 14 dnù vrátit bez udání dùvodù a máme nárok na vrácení plné kupní ceny. Tento zákon samozøejmì platí pro èeské obchody, není možné na nìj spoléhat pøi objednání zboží z ciziny.

Možnosti interentu, nastavení prohlížeèe

Nastavení internetového prohlížeèe Veškerá nastavení prohlížeèe MSIE jsou dostupná v nabídce Nástroje – Možnosti. Objeví se okno s mnoha kartami, ve kterém mùžeme ovlivnit funkci prohlížeèe, pøi výbìru jednotlivých nastavení je proto tøeba urèité opatrnosti. Na kartì Obecné nahoøe mùžeme nastavit domovskou stránku, která se objeví po spuštìní prohlížeèe. Prohlížeè si v prùbìhu naší práce ukládá na disk poèítaèe obrázky i celé www stránky kvùli jejich rychlejšímu zobrazení, pokud se na stejnou stránku opìt podíváme. Èasem tìchto doèasných souborù mohou být tisíce, smažeme je tlaèítkem Odstranit soubory. Cookies („sušenky“) jsou malé programy, které v sobì obsahují www stránky a které jim umožòují zjistit chování uživatele na urèité stránce a nabízet nám nìjaké služby. Protože však cookies získávají informace o naší èinnosti, mùžeme je odmítnout (na kartì Zabezpeèení), zde mùžeme nechat vymazat soubory cookies stažené do našeho poèítaèe. Na kartì Obecné dole mùžeme také vymazat historii našeho procházení www stránek internetu. Na kartì Zabezpeèení je po klepnutí na tlaèítko Vlastní úroveò možné urèit stupeò zabezpeèení pro prohlížení a stahování souborù z internetu. Nastavení vyžadují odborné znalosti. Na kartì Obsah je možné omezit pøístup ostatních uživatelù k nìkterým serverùm na internetu. Toto nastavení je možné ochránit heslem. Je zde také tlaèítko Automatické dokonèování, kde mùžeme zapnout/vypnout tuto funkci a vymazat již zapamatované údaje a uložená hesla. Na kartì Pøipojení se zadávají údaje a urèuje se chování pøipojení do internetu. Pøipojení by vždy mìl nastavit odborník nebo alespoò zkušený uživatel poèítaèe, nesprávné nastavení parametrù mùže zpùsobit jeho nefunkènost. Ve škole (firmì apod.) do nastavení nikdy nezasahujeme, provádí je správce sítì.

8

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Elektronická pošta (e-mail) Princip elektronické pošty. Každý uživatel elektronické pošty musí mít na nìkterém ze serverù internetu svoji elektronickou poštovní schránku, má tedy svoji e-mailovou adresu (viz obrázek na stranì 1). Do této schránky mùžeme dostávat zprávy od jiných uživatelù elektronické pošty a mùžeme také vytváøet své zprávy a posílat je na libovolné existující elektronické adresy. Svoji schránku mùžeme prohlížet a pracovat se zprávami pøes www rozhraní, pokud to server, na kterém máme schránku umístìnu, umožòuje. Vždy pak mùžeme nové zprávy vytváøet na našem poèítaèi a z nìho je odesílat a nám doruèené zprávy ze schránky pøijmout („vybrat poštovní schránku“), tj. stáhnout do svého poèítaèe pomocí klienta elektronické pošty. Klient elektronické pošty bìží na našem poèítaèi. Umožòuje vždy vytváøet a odesílat nové zprávy, pøijímat zprávy, které máme ve své e-mailové schránce, a udržovat si poøádek ve všech druzích zpráv. Vìtšinou obsahuje také adresáø a èasto má zabudovány další pomocné funkce (automatické tøídìní pošty, podporu používání elektronického podpisu apod.). Souèástí dodávky systému Windows je e-mailový klient Outlook Express, proto budou ukázky pøevzaty z tohoto dnes nejrozšíøenìjšího programu. Stejné funkce a podobné ovládání však mají všechny programy na využití elektronické pošty, napø. Microsoft Outlook, klient z prohlížeèe Mozilla, Pegasus Mail a další. Schránka elektronické pošty. Pøedpokladem využití elektronické pošty je existující schránka elektronické pošty na nìkterém poèítaèi internetu (tj. u našeho poskytovatele internetu) a fungující stálé nebo doèasné propojení s touto schránkou. Z toho, že se naše schránka elektronické pošty nachází na nìkterém ze serverù internetu, nikoliv na našem poèítaèi, vyplývá ovládání poštovního programu. (Tato schránka nemá nic spoleèného se schránkou systému Windows.)

Elektronická pošta, e-mailový klient, složky poštovního programu

Jak pracujeme s poštovním klientem, složky poštovního programu Dále popisovaný postup pøedpokládá, že si nejdøíve pøipravíme všechny zprávy a až pak se k internetu pøipojíme a poštu odešleme. Tento postup tedy použijeme napø. doma, kde nemáme pevné pøipojení k internetu, ale pøipojujeme se pøes telefonní linku. Pokud máme pevnou (nepøetržitou, stále pøipojenou) linku, mùžeme zprávy odesílat okamžitì a také výbìr e-mailové schránky mùže probíhat automaticky v zadaných intervalech.

 Vytvoøíme novou zprávu (viz dále). Tato nová zpráva se ihned neodešle na zadanou adresu k internetu, ale je umístìna do složky Pošta k odeslání. Mùžeme si ji prohlédnout a pøípadnì upravit.

 Vybereme Odeslat a pøijmout vše (tlaèítkem nahoøe na panelu nástrojù). Outlook Express se pøipojí k poèítaèi, který nám zprostøedkuje pøipojení k internetu, na kterém máme svoji elektronickou schránku. Odešle naše zprávy, které se v tuto chvíli nacházejí ve složce Pošta k odeslání. Ty se objeví ve složce Odeslaná pošta. Pak pøijme zprávy, které se nacházely v naší elektronické schránce na poèítaèi v Internetu. Tyto zprávy se objeví ve složce Doruèená pošta. U názvu složky se objeví v závorce modrá èíslice, oznamující poèet nepøeètených zpráv.

 Pokud kdekoliv smažeme (odstraníme) zprávu, objeví se ve složce Odstranìná pošta. Ta se chová podobnì jako Koš, mùžeme tedy v ní umístìné zprávy opìt vrátit na pùvodní místo. Teprve po vyprázdnìní složky Odstranìná pošta je zpráva definitivnì smazána.

 Složka Koncepty slouží k ukládání rozpracovaných zpráv. 1. Založíme Novou zprávu. Zpráva se objeví ve vlastním oknì.

 Schránka má adresu ve tvaru [email protected]. Znak @ (zavináè) napíšeme nejrychleji pomocí klávesové zkratky [pravý ALT] + [V].

 V adrese nesmí být mezery ani znaky s diakritikou, mohou v ní být teèky.  Základní jednotkou elektronické pošty (dále e-mailu) je zpráva. Spuštìní programu MS Outlook Express. Zástupce programu nejrychleji najdeme (vlevo dole) na panelu nástrojù, který je souèástí Hlavního panelu. Nìkdy bývá další zástupce programu umístìn na Ploše systému Windows. Na panelu prohlížeèe webu také bývá tlaèítko na spuštìní poštovního programu.

Složky poštovního programu

3. Necháme fyzicky odeslat pøipravené zprávy a vybrat naši schránku na internetu.

2. Po napsání zprávy dáme Odeslat. Zpráva se umístí do složky Pošta k odeslání.

9

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Prostøedí poštovního klienta, struktura e-mailové zprávy

Prostøedí poštovního klienta

Struktura e-mailové zprávy, nová zpráva

[A] V levé èásti okna se pøepínáme mezi složkami poštovního programu. Jejich existence plyne ze samé podstaty fungování pošty – vytváøení a odesílání zpráv, vybírání schránky na internetu (viz pøedchozí strana).

Klepnutím na tlaèítko Napsat zprávu na panelu nástrojù se spustí program Nová zpráva, který nám umožní vytvoøit novou zprávu. Musíme ale znát a dodržet následující zásady struktury a obsahu zprávy:

[B] V této èásti okna vidíme seznam zpráv, které jsou v právì vybrané složce (té, kterou vybíráme v èásti A). Všimnìte si, že u každé zprávy vidíte (odleva): její dùležitost, zda je u ní pøíloha, zda má nebo nemá pøíznak, od koho zpráva pøišla, pøedmìt zprávy a datum, kdy zpráva došla. Z tìchto položek vyplývá nutnost uvádìt u každé zprávy pøedmìt, protože podle nìho se pøíjemce mùže rozhodovat, zda vaši zprávu vùbec bude èíst.

5

6 A

B

1 2 3

5

[C] Zde vidíme obsah zprávy, která je v poli [B] oznaèená, tj. na kterou jsme klepli. [D] Vpravo u obsahu zprávy je sponka indikující pøílohu – samozøejmì jen u zprávy, která nìjakou pøílohu má. Po klepnutí na tuto sponku mùžeme klepnutím na název souboru pøílohu otevøít, nebo vybrat volbu Uložit pøílohy a pøílohu uložit nìkam na disk do zvolené složky.

4 Pøedem pøipravený text (tzv. podpis) vybereme v nabídce Vložit – Podpis.

Zobrazení/skrytí jednotlivých èástí programu Outlook Express se nastavuje v nabídce Zobrazit – Rozložení.

 Do políèka Komu [1] napíšeme (pøesnì!) elektronickou adresu pøíjemce zprávy. Po klepnutí na tlaèítko Komu [A] se zobrazí adresáø, ze kterého mùžeme adresu pøíjemce vybrat. Mùžeme najednou napsat (nebo vybrat z adresáøe) nìkolik adres a poslat tedy stejnou zprávu více adresátùm.

 Do políèka Kopie [2] napíšeme adresu, na kterou má odejít kopie zprávy. Pøíjemce bude vìdìt, kdo obdržel pùvodní zprávu.

 Políèko Pøedmìt [3] je velmi dùležité. Zde napíšeme struènou charakteristiku zprávy. U zprávy je pøíloha. Zpráva je dùležitá.

Klepnutím na záhlaví sloupce zprávy setøídíme (dle data, pøedmìtu, odesílatele).

Pøíjemci se tento pøedmìt objeví v horní èásti okna poštovního programu a on se podle uvedeného pøedmìtu zprávy rozhodne, kdy a zda vùbec bude zprávu èíst. Pøedmìt píšeme vždy bez háèkù a èárek!

 Do spodní èásti okna [4] píšeme vlastní text zprávy.  Ke zprávì mùžeme pøipojit [5] libovolný soubor, který jsme vytvoøili v libovolném programu a uložili na disk našeho poèítaèe. Protože všechno v poèítaèi je ve formì souborù, mùžeme poslat cokoliv.

 Hotovou zprávu dáme Odeslat [6]. Již víme, že se vìtšinou okamžitì neodešle, ale umístí do složky Pošta k odeslání.

 Do zprávy mùžeme vložit pøedem nadefinovaný podpis, tj. text, který se stále opakuje. Ten vytvoøíme v nabídce programu Outlook Express (tedy ne v oknì nové zprávy) Nástroje – Možnosti – Podpisy.

 Mùžeme zvýšit dùležitost naší zprávy [B], u adresáta se pak objeví v seznamu doruèené pošty s vykøièníkem (!).

10

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Vytváøení zpráv – užiteèné vìdomosti

Výbìr adresy, Adresáø, pøíloha ke zprávì

Adresy (adresáø)

 Volbou Soubor – Uložit (nebo klávesovou zkratkou Ctrl+S) si nedokonèenou zprávu mùžeme uložit do složky Koncepty. Tam na ní potom poklepeme, dopíšeme ji a mùžeme ji Odeslat.

 Pokud máme jistotu, že pøíjemce používá nìkterý èeštinu podporující program na elektronickou poštu a má nastavenu èeštinu stejnì jako my, mùžeme použít èeské znaky s háèky a èárkami. Jinak piseme bez hacku a bez carek. Dnes vìtšina poštovních klientù používaných u nás èeštinu podporuje.

 Zpráva se vìtšinou píše bez grafické úpravy, jako tzv. Prostý text. Pøeète ji pak bez problémù každý program na elektronickou poštu. Pokud chceme použít formátování textu (zarovnání, styly písma…), musíme ji poslat jako Formátovaný text (HTML). Tyto volby najdeme v nabídce Formát. V nabídce Formát také mùžeme nastavit vlastnosti textu, vybrat barvu pozadí zprávy, nìkterou z pøeddefinovaných šablon a jazyk zprávy. Zpráva na obrázku na pøedchozí stranì je s formátovaným textem.

 Píšeme slušnì, používáme oslovení, pozdrav a podpis.

Výbìr adresy z adresáøe Pøi vytváøení nové zprávy máme možnost si adresáø zobrazit jediným klepnutím myši na tlaèítko [A] v oknì nové zprávy (viz obrázek na pøedchozí stranì). Objeví se okno, kde v levé èásti vidíme seznam adres v adresáøi, v pravé èásti pak adresy, které jsme vybrali jako pøíjemce vytváøené zprávy. Na požadovanou adresu poklepeme, pøípadnì klepneme a pak klepneme na tlaèítko Komu.

Výbìr více adresátù zprávy, kopie a skrytá kopie Zprávu mùžeme poslat více pøíjemcùm najednou. Stejným zpùsobem jako adresáta zprávy mùžeme vybrat z adresáøe pøíjemce kopie nebo skryté kopie, klepneme vždy na pøíslušné tlaèítko vpravo od seznamu adres. Pøíjemce zprávy bude vìdìt, kdo dostal kopii, ale nepozná, kdo obdržel skrytou kopii (pøíjemce skryté kopie nepozná, kdo další dostal skrytou kopii).

Adresáø nám umožòuje uchovávat si elektronické (i poštovní) adresy lidí, kterým èasto píšeme, vèetnì základních údajù o každém èlovìku. Pøi tvorbì nové zprávy pak rychle, pohodlnì a pøesnì (nemùžeme se splést v adrese) vybereme pøíjemce pošty.

Zde vidíme seznam zadaných jmen a pøíslušných elektronických adres.

Po klepnutí na tlaèítko Adresy na panelu nástrojù poštovního programu se objeví okno, ve kterém mùžeme adresy v adresáøi pøidávat, opravovat, tøídit do skupin a mazat. V programu Outlook Express se po èase adresáø naplní sám – program automaticky pøidá do Adresáøe každou adresu, ze které pøišla zpráva, na kterou pošleme odpovìï.

Pøiložení souborù ke zprávì (pøíloha) Již víme, že ke zprávì mùžeme pøipojit libovolný soubor, který se nachází na disku poèítaèe. V oknì Nové zprávy klepneme na tlaèítko Pøipojit. Objeví se okno Vložit pøílohu, které se velmi podobá oknu Otevøít. Soubor pak musíme vybrat, tj. vìdìt na kterém disku a ve které složce se nachází a jak se jmenuje. Užiteèné vìdomosti:

 K jedné zprávì mùžeme pøipojit nìkolik souborù najednou.  Pozor na velikost pøiloženého souboru: více než 100 KB je dost, 500 KB hodnì a 5 MB nejspíš pøíjemce nepøijme.

 Pokud nutnì potøebujeme poslat e-mailem více velkých souborù, je potøeba vytvoøit nìkolik zpráv, nikdy je všechny neposíláme s jednou zprávou.

11

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Pøeètení zprávy, odpovìï na zprávu a pøeposlání zprávy Zprávy pøijaté z naší e-mailové schránky na internetu se objeví ve složce Doruèená pošta. Již víme, že èíslice u složky (Doruèená pošta…) v levé èásti okna poštovního programu neudává celkový poèet zpráv v této složce, ale poèet ještì nepøeètených zpráv. Pokud na zprávu klepneme, je po nastaveném èase (vìtšinou 5 sekund) považována za pøeètenou a èíslice, udávající u názvu složky poèet nepøeètených zpráv, se zmenší o jednu. Zmìnu stavu zprávy a další operace mùžeme vybrat v místní nabídce, která se objeví, pokud klepneme na zprávu pravým tlaèítkem myši. Na panelu nástrojù poštovního programu jsou vždy tyto akce:

Odpovìï na zprávu a její pøeposlání

Otevøení a uložení pøílohy Zprávu s pøílohou poznáme podle ikony sponky v seznamu zpráv. V okamžiku, kdy zprávu klepnutím vybereme, objeví se velká ikona sponky u její hlavièky ve spodní èásti okna poštovního programu. Otevøení pøílohy. Po klepnutí na ikonu sponky vidíme název a velikost pøiloženého souboru. U souboru vidíme také jeho typ, urèený pøíponou souboru (úplnì vpravo za teèkou, na obrázku se jedná o PDF soubor). Po klepnutí na název souboru se tento soubor buï okamžitì otevøe v programu, který je s tímto typem souborù svázán (asociován), nebo se objeví okno upozornìní pøed otevøením pøílohy. Poštovní program nám místo otevøení pøílohy nabízí radìji její uložení, protože soubor(y) v pøíloze mùže obsahovat poèítaèový vir. Uložení pøílohy se objeví jako volba ihned po klepnutí na ikonu sponky. Pøi uložení musíme samozøejmì vybrat místo, kam chceme pøiložený soubor(y) uložit. Uložení také mùžeme vybrat v oknì, které se vìtšinou objeví po klepnutí na název souboru.

 Odpovìdìt odesilateli – založí se nová zpráva obsahující text doruèené zprávy, oznaèená jako Re: [Reply – Odpovìdìt] s pøipravenou adresou autora zprávy. Napíšeme odpovìï (pøípadnì pøedem smažeme èást nebo celou pùvodní zprávu) a dáme Odeslat. Tím máme pøipravenou k odeslání odpovìï na došlou zprávu se zaruèenì správnou adresou.

 Odpovìdìt všem – nemùže být samozøejmì více autorù jedné zprávy, ale autor ji v kopii mohl poslat více lidem. Toto tlaèítko nám založí novou zprávu (opìt s textem pùvodní zprávy), jejímiž adresáty budou všichni, kteøí dostali kopii pùvodní zprávy.

Zpracování a odeslání upravené pøílohy Pøiložený soubor mùžeme ihned otevøít, pøeèíst a vytisknout. V tuto chvíli však v nìm není správné dìlat jakékoliv zmìny (i když to jde), soubor se pøi pøípadném uložení zapíše do pomocné systémové složky, kde ho pøíštì nenajdeme. Správný postup vrácení zmìnìné (upravené, doplnìné apod.) pøílohy: 1.

Pøiložený soubor uložíme na disk do zvolené složky. Tím se objeví v naší struktuøe složek a mùžeme s ním dále pracovat stejnì jako se souborem, který jsme sami vytvoøili.

2.

Tento uložený soubor (nikoli již pøílohu zprávy) otevøeme do pøíslušného programu a upravíme. Upravený soubor samozøejmì uložíme.

3.

Vytvoøíme odpovìï na zprávu, ke které byl pøiložen pùvodní soubor, a pøiložíme k ní jako pøílohu zmìnìný soubor (který je uložen ve zvolené složce na disku).

 Pøedat zprávu dál – založí se nová zpráva obsahující text doruèené zprávy (mùžeme do ní doplnit i vlastní text) oznaèená jako Fw: [Forward – Pøeposlat], u které musíme samozøejmì zadat, komu má být zpráva odeslána.

 Tisk – zobrazí se okno s parametry tisku a po klepnutí na [OK] se zpráva vytiskne na tiskárnì.

 Kdykoliv mùžeme samozøejmì oznaèenou zprávu Odstranit (víme, že se pøemístí do složky Odstranìná pošta).

12

MŠMT Praha, záøí 2003, sekce SIPVZ

Poøádek v poštì, viry a spam

Poøádek v poštì

Viry, spam a ochrana proti nim

Poèet pøijatých zpráv ve složce Doruèená pošta se v okamžiku intenzivnìjšího využívání pošty zvyšuje velmi rychle. Poštovní program proto umožòuje vytváøení (pod)složek ve všech základních složkách poštovního programu, a to i ve více úrovních. Oznaèenou zprávu (oznaèené zprávy) pak mùžeme do vytvoøených složek pøesunout, a tím si udržet v poštì poøádek. Dùležité je také vèas mazat nepotøebné zprávy (pøi obdržení pouhých pìti zpráv dennì máte za rok v doruèené poštì pøes 1500 zpráv).

Antivirová problematika byla podrobnìji vyložena na konci kapitoly Operaèní systém. Protože se dnes vìtšina virù šíøí pomocí elektronické pošty, je právì pøi využívání e-mailu nutná zvýšená opatrnost.

Vytvoøení složky ve složce Doruèená pošta. Na zvolenou složku klepneme pravým tlaèítkem myši a v místní nabídce vybereme volbu Nová složka. Po zadání jména složky je nová složka hotová. Pøesun zprávy do vybrané složky. V seznamu zpráv v pravé èásti okna poštovního programu klepneme pravým tlaèítkem myši a v místní nabídce vybereme volbu Pøesunout do složky…. V dalším oknì pak vybereme složku, do které chceme vybranou zprávu pøesunout. (I v tuto chvíli mùžeme vytvoøit novou složku.)

Viry se v naprosté vìtšinì pøípadù nacházejí v pøíloze zprávy elektronické pošty, tj. v souboru, který je ke zprávì pøiložen. Je tøeba vìdìt, že v naprosté vìtšinì pøípadù je nutné pro aktivaci viru potøeba tento soubor otevøít. Pokud pouze vidíme jeho název nebo ho uložíme na disk, nespustíme (neotevøeme) program, kterým vir je, a k nakažení našeho poèítaèe nedojde. Již víme, že nebezpeèné typy souborù (a tedy pøípony uvedené zcela vpravo) jsou minimálnì:

EXE, COM, SCR, PIF, SYS, BIN, VBx Èinnost viru: Pokud vir otevøeme, provede se program, kterým vir je. Vždy se pokusí rozeslat dalším uživatelùm e-mailu. Provádí to rùzným zpùsobem, nejjednodušší viry se pošlou na všechny adresy v adresáøi, „rafinovanìjší“ jen na náhodnì vybrané adresy, jiné najdou adresy i v našich dokumentech. Vzniklá zpráva bývá nìkdy poskládána z našich zpráv, jindy obsahuje konkrétní text. Další èinnost viru urèují jejich autoøi rùznì: nìkteré viry mažou všechna data v poèítaèi, jiné jen nìkteré soubory, jiné viry zase odesílají naše hesla autorovi viru, jiné používají nᚠpoèítaè k útoku na nìkterý server na internetu, další vypisují rùzná hlášení a nìkteré viry kromì šíøení nedìlají nic.

Poznámka: Složky poštovního programu jsou jeho vnitøní funkcí, ve struktuøe složek na disku poèítaèe je nenajdeme. Výbìr více zpráv. Pro výbìr (oznaèení) více zpráv platí stejná pravidla jako pro výbìr souborù v oknì složky. Držíme-li klávesu Ctrl, mùžeme klepnutím vybrat více zpráv, které nemusí být vedle sebe, s klávesou Shift pak okamžitì oznaèíme oblast zpráv, které jsou v seznamu za sebou. Klávesová kombinace Ctrl+A vybere všechny zprávy v urèité složce. Zkratka Ctrl+Shift+A oznaèí všechny zprávy ve složce jako pøeètené.

Internet nebo internet?

Toto není grafika, (EPS), ale vir (SCR)! Urèující je pøípona uvedená zcela vpravo za teèkou.

Existují i viry, které využívají tzv. bezpeènostní díry v poštovním programu a v prohlížeèi webu. V takovém pøípadì vir mùže zaèít škodit v okamžiku, kdy na zprávu klepneme, nemusíme otevøít pøiložený soubor.

Zajímavosti

Má se psát Internet (s velkým I na zaèátku) nebo internet (s malým i)? Dnes se vìtšinou pod pojmem internet chápe pøenosové médium pro informace (podobnì jako televize nebo rozhlas), píše se proto s malým i. Pokud se však mluví o Internetu (tøeba o historii této sítì sítí), použije se samozøejmì velké I.

Ochrana proti virùm byla také již vyložena. Základem je opatrnost vùèi pøílohám, vìtšinu virù poznáme ihned podle „divného“ textu zprávy a hlavnì podle pøípony pøiloženého souboru. Dále je nutné udržovat programy na využití webu v aktuálním stavu, instalovat jejich nejnovìjší verze, které obsahují „záplaty“ na známé bezpeènostní díry. Tøetí nutností je pravidelnì aktualizovaný antivirový program, kterým mùžeme uloženou pøílohu pøed jejím otevøením zkontrolovat. Nevyžádané zprávy (typicky s reklamou) se oznaèují jako SPAM. Vìtšinou mùžeme jejich pøíjem zrušit, povinností každého rozesílatele pošty je (vìtšinou dole a drobným písmem) uvést návod na zrušení naší adresy mezi pøíjemci reklamy. Je tøeba být opatrný pøi registraci a uvedení e-mailové adresy na serverech s nabídkami služeb. Rozesílání spamu je považováno za neetické a dnes je postižitelné i podle zákona.

13