Separatisté prohráli, Skotsko zůstává

Zdeněk Velíšek

Druhá fronta dnešní Evropy Evropské horizonty, strana 3

Martin Netolický, Miroslav Novák hejtmani o novém programovém období Komentáře, strana 3

Pavel Poc, Jiří Maštálka, Tomáš Zdechovský Je Ukrajina na cestě ke stabilizaci? Co na to europoslanci, strana 4

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

KOMENTÁŘ

číslo 9 / 2014

ročník 11

cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Separatisté prohráli, Skotsko zůstává

Klára Dostálová, první náměstkyně ministryně pro evropské programy V  novém programovém období 2014 – 2020 bude v rámci alokace Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) k  dispozici celkem 4,63 miliardy eur, tato částka a její přesné rozdělení se ještě může mírně měnit vzhledem k probíhajícímu vyjednávání s Evropskou komisí. Nejvyšší částka (1,81 mld. eur) je alokována v  prioritní ose 2 – „Zkvalitnění veřejných služeb a  podmínek života pro obyvatele regionů“, kde může v  oblasti sociální inkluze, sociálního podnikání, zdravotnictví a  vzdělávání žádat o  podporu široké spektrum subjektů – od neziskových organizací přes OSVČ až po kraje a  obce. Druhý největší objem prostředků (1,61 mld. eur) je alokován v prioritní ose 1 – „Konkurenceschopné, dostupné a  bezpečné regiony“, cílem je podpora rekonstrukce, modernizace a výstavby regionální silniční sítě, zvýšení podílu udržitelných forem veřejné dopravy a  také velice důležité zlepšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof, například povodní. Zde o podporu mohou žádat veřejné instituce, tedy především kraje, obce a jimi zřizované organizace, ale také například dopravci ve veřejné linkové dopravě. V  prioritní ose 3 – „Dobrá správa území a  zefektivnění veřejných institucí“ bude k dispozici 0,8 mld. eur, které budou určeny na podporu prezentace, ochrany a rozvoje kulturního a  přírodního dědictví a  také na zvyšování efektivity a  transparentnosti veřejné správy prostřednictvím informačních a  komunikačních technologií (eGovernment). Součástí této prioritní osy je i podpora tvorby a uplatnění dokumentů územního rozvoje, tedy územních plánů a  studií. Žadateli v  této prioritní ose jsou především subjekty veřejné správy, resp. i neziskové organizace a  fyzické osoby v  případě kulturního a přírodního dědictví. Určitou novinkou je zaměření prioritní osy 4, která podpoří komunitně vedený místní rozvoj. (pokračování na straně 3)

Unie Skotska a Anglie po více než třech stech letech nekončí. Rozhodli o tom obyvatelé Skotska v zářijovém referendu, ve kterém se pro odtržení vyslovilo 44,7 % hlasujících, tedy přibližně 1,6 milionu lidí. V reakci na prohru separatistů rezignoval jejich vůdce a první skotský ministr Alex Salmond, britský premiér David Cameron na oplátku slíbil Skotsku vyšší pravomoci. Prohra příznivců odtržení Skotska nijak neodradila katalánské separatisty ve snaze o odtržení od Španělska. Ti chtějí referendum uspořádat už v listopadu, vzhledem k tomu, že s jeho konáním nesouhlasí madridská vláda ani španělský ústavní soud, nebude výsledek zdejšího plebiscitu právně závazný. foto: REUTERS/Russell Cheyne

Česko se připravuje na čerpání stovek miliard Evropská unie se letos musí potýkat s řadou změn. Tak především se střídá programovací období, což znamená, že se v řadě členských států stále uzavírá období předešlé, které se datovalo od roku 2007, ale zároveň už se rozjíždí procesy spojené s novou sedmiletkou, která bude končit v roce 2020. Pokud k tomu přičteme letošní volby do Evropského parlamentu a s tím spojenou obměnu Evropské komise, je jasné, že je v roce 2014 na evropské scéně obzvláště živo. A obzvláště živo je i v oblasti českých dotačních programů. Letošní rok se všemi svými změnami měl být především rokem, kdy by se měl znovu pořádně nastartovat ekonomický výkon EU, a ta by měla zamířit rychlým krokem ke splnění desetileté strategie s  názvem Evropa 2020. Především ona totiž určovala nastavení programového období 2014 – 2020. Ve strategii najdeme hned několik jasně formulovaných cílů. Mezi nimi je závazek zaměstnávat 75 procent lidí, zvýšit výši investic do výzku-

mu a  vývoje na tři procenta HDP, snížit emise skleníkových plynů o dvacet procent, navýšit podíl vysokoškoláků v populaci alespoň na 40 procent a  snížit počet lidí žijících v  chudobě nebo na pokraji chudoby o 20 milionů. Finanční rámec na právě startující období byl schválen Evropským parlamentem loni v  listopadu. Dlouhodobý rozpočet byl stanoven na straně závazků na 960 miliard eur a opět v něm velmi výraznou roli hrají fondy za-

měřené na podporu politiky soudržnosti, politiky rozvoje venkova a Společné námořní a rybářské politiky. Tzv. kohezní politika, jejímž cílem je podpořit hospodářský růst v členských státech a vyrovnat přitom hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými regiony, byla sice v rozpočtu omezena, na důležitosti jí to však neubralo. V rámci ní jde primárně o dva strukturální fondy: Tím prvním je Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF/ EFRR), který se soustředí hlavně na podporu produktivních investic převážně pro malé a  střední podniky, budování infrastruktur pro základní služby občanům a  podnikatelům, investice do výzkumu a vývoje, do zajištění vnitřního potenciálu regionů a pro vytváření sítí, spolupráce a  výmě-

Európske peniaze z  rokov 20072013 sú ešte stále k  dispozícii. Okrem Slovenska sa s podobným problémom stretlo aj Rumunsko, a tak majú obe krajiny výnimku, vďaka ktorej môžu nevyčerpané peniaze zužitkovať do konca roku 2015. V  prípade Slovenska ide o šesť miliárd, čo predstavuje viac ako polovicu z celkovej sumy, ktorá bola na sedemročné obdobie priklepnutá štátu.

Začiatok roka 2014 mal byť aj začiatkom nového sedemročného programového obdobia. Nepodarilo sa. V  januári ešte nebolo definitívne jasné ani len to, koľko prostriedkov nám Únia poskytne. Neznámou tiež ostalo, ktoré operačné programy a  v  akej podobe budú schválené Európskou komisiou. Rovnako sa nevedelo ani o alokáciách pre tieto programy. Existovali len

návrhy, no nič nebolo Bruselom oficiálne schválené. Aj napriek tomu, že sa toho od januára veľa zmenilo, Slovensko stále nemôže čerpať nové európske investičné peniaze. DLHODOBÝ PROCES Partnerskú dohodu - zmluvu medzi štátom a  Európskou komisiou o prioritách, stratégiách a financovaní počas nasledujúceho programového obdobia - začala Bratislava pripravovať podstatne neskôr ako iné členské krajiny. V  oneskorenej príprave však

Kdo nahradí Jourovou? Česká ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová ve svém úřadu končí. Staroměstské náměstí pravděpodobně vymění za Brusel a stane se eurokomisařkou, v jejíž gesci bude spravedlnost, ochrana práv spotřebitelů a rovnost pohlaví. Právě přidělení této oblasti způsobilo na české politické scéně rozčarování, očekávalo se totiž, že Jourová dostane přidělenou některou z významných ekonomických oblastí. V každém případě se ale nyní řeší především otázka náhrady Jourové v  křesle ministra pro místní rozvoj. Tato pozice je totiž důležitá pro čerpání dotací z evropských fondů a nejenom čeští a moravští hejtmani proto volají po co nejrychlejším vyřešení této vládní personální otázky. Podle šéfa hnutí ANO, jehož ministryní Jourová je, Andreje Babiše se tak stane po říjnových volbách.

Publicistika, strana 5

Ukrajina blíž Unii

nu zkušeností. Druhým stěžejním fondem je Evropský sociální fond (ESF), s  jehož pomocí bude možné podporovat zaměstnanost, sociální začleňování a mobilitu pracovní síly. K těmto dvěma důležitým fondům se pak přidávají další: Fond soudržnosti, který bude cílit na investice do infrastruktury v  oblastech životního prostředí, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. PRVNÍ VÝZVY NA ZAČÁTKU 2015 Je tedy zřejmé, že zaměření zmíněných fondů se od toho dosavadního příliš nezmění. (pokračování na straně 3)

Nepoužiteľné peniaze Uplynulo trištvrte roka z nového programového obdobia a čerpanie historicky najvyšších dotácií z  Únie stále nie je možné. Eurofondy z  predchádzajúceho obdobia nedokázalo Slovensko preinvestovať doteraz.

Publicistika, strana 4

Slovensko napredovalo míľovými krokmi a ako jedna z prvých krajín ponúkla Bruselu svoj prvý návrh Dohody v polovici 2013. Neformálne pripomienky k  návrhu vzniesla Európska komisia v  polovici septembra minulého roka. Tie boli zapracované do inovovaného návrhu Dohody, ktorú na posúdenie Komisii krajina predložila vo februári tohto roka. O  štyri mesiace neskôr Komisia dokument odsúhlasila ako piatej krajine v rámci Únie. Slovensko dostalo prísľub na 15,3  miliardy eur na roky 2014-2020. (pokračovanie na strane 2)

Ukrajina, kde i přes příměří panuje stále vyhrocená situace, se přiblížila Evropské unii. Europoslanci před nedávnem schválili asociační dohodu, která otevírá dveře úzké spolupráci evropských zemí a Ukrajiny. Asociační dohoda a snaha Ukrajiny přiblížit se EU přitom stála na počátku současných problémů, které mají za sebou řadu krvavých obětí. Dohoda, která začne platit na počátku listopadu, se příliš nelíbí Rusku, vůči kterému musely být učiněny i jisté ústupky. Až na rok 2016 byla odložena část dohody věnovaná volnému obchodu, protože Rusko hrozilo zrušením výhod, které má Ukrajina na základě smlouvy o volném obchodu v  rámci Společenství nezávislých států.

Publicistika, strana 14

Baleáry chtějí více peněz Představitelé Baleárských ostrovů řeší otázku, jak dosáhnout na větší příjem peněz z  evropských fondů. Požadují, aby byly zlepšeny podmínky přerozdělování peněz pro ostrovy. Argumentují svou ekonomickou zranitelností, kterou opírají o svůj ztížený přístup na španělský trh, omezené možnosti růstu a problém s  vodou. Přitom, jak píše naše španělská zpravodajka Dana Miháliková, nejenom nedávné kauzy, ale i rekordní počty turistů ukazují, že Baleáry mají peněz spíš přetlak než nedostatek.

2

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 9 / 2014

Nepoužiteľné peniaze (pokračovanie zo strany 1)

Prostriedky budú pochádzať z troch rôznych zdrojov - Štrukturálne fondy spolu s Kohéznym fondom tvoria väčšinu sumy, a  to až 13,7 miliardy. Pol druha miliardy má pochádzať z  Európskeho poľnohospodárskeho fondu pre rozvoj vidieka. Šestnásť miliónov eur poskytne Európsky námorný a rybársky fond. Celkovo si tak Slovensko prilepšilo oproti predošlému obdobiu o zhruba štyri miliardy eur. NAJSKÔR KONCOM ROKA Dohoda určila jedenásť operačných programov. Tie boli oproti uplynulému programového obdobiu zlučované do kompaktnejších celkov. Objavili sa aj však celkom nové a samostatné programy. Výsledný počet je teda rovnaký ako v  predchádzajúcom období. „V  súčasnosti sú jednotlivé programy (...) predmetom formálnych negociácií s Európskou komisiou,“ vysvetľuje aktuálnu situáciu Eva Rusnáková z Centrálneho koordinačného orgánu, ktorý má na starosti eurofondy. Riadiace orgány, zodpovedné za jednotlivé operačné programy, po rokovaniach vypracujú a príjmu svoje interné dokumenty. „Po splnení týchto predpokladov môžu byť vyhlasované výzvy na predkladanie žiadostí o nenávratný finančný príspevok,“ objasňuje Rusnáková. Podľa nej by sa eurofondy na obdobie rokov 2014-2020 mohli reálne začať čerpať koncom tohto roka. STARÉ AJ NOVÉ Takmer štyri miliardy eur budú k  dispozícii Operačnému progra-

mu Integrovaná infraštruktúra, pod ktorú spadajú dopravné projekty a informatizácia spoločnosti. Viac ako tri miliardy sú vyčlenené pre životné prostredie. Tretím najdotovanejším bude Operačný program Výskum a  inovácie, na ktorý je vyčlenených vyše dvoch miliárd eur. Tri najväčšie programy tak pokračujú vo svojej činnosti len s menšími zmenami. Regionálny operačný program (ROP), ktorý slúžil pre skvalitňovanie životnej úrovne v  regiónoch, dostane v  novom období prívlastok „integrovaný“. Okrem názvu prešli zmenami aj jeho ciele. Najbližších sedem rokov sa bude klásť väčší dôraz na modernizáciu ciest II. a III. triedy, budovanie cyklistickej infraštruktúry a  podporou ekologickej verejnej dopravy. Program sa má zamerať aj na vzdelávací systém a  poskytovanie sociálnych služieb. Konkurencieschopnosť jednotlivých regiónov podporia stimuly do priemyslu zhodnocujúceho domáce suroviny, ale aj do kultúrneho a  kreatívneho priemyslu. Eurofondy bude možné čerpať aj na riešenie energetickej efektívnosti budov, revitalizáciu verejných priestorov a vodné hospodárstvo. Súčasťou programu je aj kapitola Bratislavský kraj, ktorý tak už nebude figurovať ako samostatný operačný program. Do regiónov sa tak napumpuje 1,7 miliardy eur. Novinkou je Operačný program Potravinovej a  základnej materiálnej pomoci. Jeho cieľom je zmierniť extrémne formy chudoby prostredníctvom potravinových a  hygienických balíčkov.

Ilustračné foto: Zuzka Slaninka O tie sa budú môcť uchádzať ľudia v  ťažkej životnej či finančnej situácii, ale aj ľudia s ťažkým zdravotným postihnutím. O tom, kto bude mať nárok na pomoc, budú rozhodovať partnerské organizácie, napríklad Ústredie práce, Červený kríž, cirkevné charitatívne organizácie ale aj Združenie miest a  obcí Slovenska. Podľa ministra práce, sociálnych vecí a  rodiny Jána Richtera by sa o  túto formu pomoci mohlo uchádzať 53 tisíc rodín s  nezaopatrenými deťmi a  približne 11  tisíc starobných aj in-

validných dôchodcov. Pre nich je pripravených viac ako 55 miliónov eur. Ďalšou novinkou je program Efektívna verejná správa. Ten si kladie za úlohu zlepšiť chod úradov na národnej, regionálnej a  miestnej úrovni. No nemá sa týkať len samospráv, ale aj inštitúcií súdneho systému vrátane mimovládnych a profesijných združení. Operačný program by tak mal ísť ruka v  ruke s  reformou štátnej správy ESO, ktorou sa zoštíhľuje a  optimalizuje výkon správy. Podľa Minister-

stva vnútra, ktoré má na starosti reformu, ale aj nový operačný program, je cieľom vybudovať modernú, efektívnu a  nekorupčnú verejnú správu do roku 2020. Z európskych dotácii je na to vyčlenených skoro 280 miliónov eur. ŠESŤ ROKOV Ak sa naplnia slová Rusnákovej, prijímanie dotácií sa spustí až koncom roka. Momentálne sa na nečinnosť pri čerpaní eurofondov Slovensko sťažovať nemôže, ešte

stále je tu možnosť dočerpať zanedbaných šesť miliárd eur, ktoré krajina nedokázala zužitkovať počas predošlých siedmich rokov. No to by nemalo byť útechou. Pokiaľ by bola Partnerská dohoda pripravená a  odsúhlasená skôr, nemuselo by sa čerpanie v  programovom období 20142020 začať až s ročným oneskorením sklzom. Namiesto siedmich rokov tak budú eurofondy k  dispozícii len šesť. Pokiaľ si Slovensko zase nebude musieť vypýtať výnimku na ich dočerpanie. Ivan Belko

PUBLICISTIKA

V Bruseli jedno, v Bratislave druhé Kríza na Ukrajine neutícha. Boj o  strategické územie nevedú len vojaci a rebeli v teréne, ale aj politici v Bruseli a v Moskve. Už od zavedenia prvých sankčných opatrení Európskej únie voči Rusku premiér Robert Fico poukazoval na ich možný negatívny dopad na ekonomiky krajín Únie vrátane Slovenska. Jeho tvrdenia majú nesporný racionálny základ, veď napokon po treťom, najnovšom kole sankcií, prúdilo na Slovensko o desať percent menej plynu, ako by malo. Od polovice septembra ešte menej – len tri štvrtiny z  objednaného objemu. Teoreticky nás tým môžu Rusi trestať za reverzný tok ply-

nu, ktorý poskytujeme Ukrajine. Zatiaľ nám nikto nič nepovedal. Nie je vylúčené, že ruské protiopatrenia po novom balíku sankcií zasiahnu slovenskú ekonomiku ešte tvrdšie. V  hre je napríklad aj embargo na dovoz áut zo Západu, čo by mohlo mať výrazný dopad na ťahúňa našej ekonomiky. ROZPOLTENOSŤ SMERU Na celej situácii sa snaží politicky priživiť premiér a  jeho

vládna strana. Fico neustále opakuje, aký je nespokojný s  každým novým kolom sankcií voči Rusku. Kým však do kamier kričal „nie“ sankciám, jeho kolegovia z  vlády zatiaľ bez výraznejšieho odporu odsúhlasili všetky opatrenia Únie voči Rusku. Preto vyznievajú slová ministra zahraničných vecí Miroslava Lajčáka celkom komicky: „My nehovoríme jednu vec v Bruseli a druhú v Bratislave a tretiu vec trebárs v Moskve.“ Ďalším dôkazom protirečenia si je aktuálna otázka prípadnej logistickej základne NATO

v  Poprade. Tú ponúkla slovenská delegácia Aliancii na nedávnom summite vo Walese. Konkrétne tak urobili prezident Andrej Kiska, minister obrany Martin Glváč a  už spomínaný šéf diplomacie Lajčák. Ak by sa chcel Fico oháňať, že to nebol jeho nápad rovnako, ako prísľub štátu zvýšiť rozpočet armády na úroveň 1,6 % HDP do roku 2020, neuspel by. Vo Walese sedeli dvaja jeho ľudia, za ktorých nesie politickú zodpovednosť. Fakt, že stále sedia na svojich stoličkách, je jasným dôkazom toho, že konali so šéfovým vedomím.

REFERENDUM O ZÁKLADNI? Fico ohľadom základne načrtol možnosť vyhlásenia referenda. Nech ľudia určia, či chcú mať na svojom území cudzie vojská. Aj keď sa o prípadnej popradskej logistickej základni skôr hovorí ako o muničnom sklade. Premiér dokonca načrtol odchod z  politiky, pokiaľ by sa základňa na Slovensku postavila. Kým Fico populisticky kľučkuje medzi sankciami a  základňou, obyvatelia Popradu začali konať. Miestni aktivisti rozbehli petíciu proti základni. Podľa ich slov by mohla výrazne narušiť bezpeč-

nosť mesta, keďže v prípade vojny by sa stala primárnym cieľom útoku nepriateľských vojsk. Okrem popradskej iniciatívy sa nedá povedať, že by téma základne v spoločnosti zvlášť zarezonovala. Jedni zastávajú názor, že po okupácii sovietskymi vojskami sme už dostatočne poučení a  cudzie vojská nám netreba. Druhí by základňu privítali, vraj ako členský štát NATO jej výstavbu nemôžeme pokladať za okupáciu. Objavili sa aj špekulanti, ktorí sa chytili Ficovho slova - ak dodrží sľub o odchode z politiky, základňu uvítajú. Ivan Belko

Španielskym rybárom patrí prvenstvo. V čerpaní prostriedkov z eurofondu V  programovom období 2014-2020 získajú španielski rybári 1,162 miliardy eur. Táto suma ich zaradila na čelo poberateľov peňazí z Európskeho fondu pre rybné hospodárstvo. Spomenutý fond je zameraný pre morský a riečny rybolov, akvakultúru, spracovateľský sektor a uvádzanie výrobkov na trh. Španielske Ministerstvo poľnohospodárstva, potravinárstva a  životného prostredia netají spokojnosť. Spomenutá suma predstavuje viac ako dvadsať percent z celkových peňazí, ktoré Brusel posúva rybárskemu sektoru. Zodpovedá miere, ktorou sa Španieli podieľajú na rybárstve v európskom kontexte. Napriek reštrikčným opat-

reniam tak získajú o tridsať miliónov, čiže o 2,7 percenta viac ako v  predošlom období, kedy mali k  dispozícii 1,131 miliardy eur. Z  týchto peňazí takmer polovicu získala Galícia, ktorá zotrvá v pozícii najväčšieho poberateľa. KAM POPUTUJÍ PENIAZE Z  odklepnutých peňazí chcú Španieli financovať rozvoj novej spoločnej politiky rybárstva, ako aj programy, ktoré ministerstvo rozví-

ja v spolupráci s autonómnymi krajmi. Projekty sú zamerané na dodržiavanie pravidiel schválených Európskou komisiou pre udržanie rybolovu, rozvoj pobrežnej zóny, modernizácii sféry rybného hospodárstva. Okrem toho južania plánujú zabezpečiť kontrolu nad dodržiavaním pravidiel EÚ, pomáhať pri regulácii obchodu a podporovať jednotnú politiku v sektore. Z vyčlenených peňazí chcú časť venovať odľahlým regiónom na kompenzáciu zemepisnej vzdialenosti. Kanárske ostrovy tak z  tohto fondu môžu získať 60,9 milióna eur. Táto suma predstavuje polovičné zvýšenie oproti predošlému programovému obdobiu.

POUČENIE Z MINULOSTI Španieli si dobre pamätajú nedávnu skúsenosť, kedy Brusel potrestal desať členských štátov, ktoré v  roku 2011 prekročili limity na lov určených druhov rýb. Podľa Európskej komisie došlo ku spáchaniu ťažko napraviteľných škôd a  k  porušeniu pravidiel pre udržateľnosť rybolovu. Komisia následne pristúpila k  zníženiu kvót na výlov rýb o polovicu pre štáty, ktoré v rokoch 2009 až 2011 opakovane prekračovali limity v love. Na prvom mieste figurovalo Španielsko, ktorému Brusel znížil kvóty v  27 kategóriách. Sankcie

boli odôvodnené snahou o  dodržanie základnej stratégie EÚ, a to je dlhodobá udržateľnosť rybného hospodárstva. VÍZIA BUDÚCNOSTI Do roku 2030 plánujú Španieli zdvojnásobiť produkciu rýb. Ministerstvo poľnohospodárstva, potravinárstva a  životného prostredia za týmto účelom vypracovalo strategický plán, ktorý Komisii predloží v októbri. Hlavným cieľom tohto programu je posilnenie celého sektora rybolovu a akvakultúry v EÚ. Ako jeden z  nástrojov chcú Španieli použiť

odstránenie administratívnych prieťahov, ktoré pokladajú za veľkú prekážku pri prepracúvaní sa k obchodným výsledkom. Znepokojuje ich napríklad lehota na získanie koncesií, ktorá momentálne prekračuje šesť mesiacov. Ďalším zámerom je vytvorenie nových plôch na chov rýb a lastúrnikov. V rámci projektov sa južania plánujú zamerať na ekologickú akvakultúru. V tomto odvetví zatiaľ našlo uplatnenie len niekoľko desiatok pracovníkov a  kompetentní dúfajú, že pomocou vhodne nastavených projektov sa ich počet podarí zvýšiť. Dana Miháliková

Česko se připravuje na čerpání stovek miliard (pokračování ze strany 1)

To, jak budou prostředky v těchto fondech aplikovány na prostředí v  jednotlivých zemích, nastiňují jednotlivé dohody o  partnerství. Ta česká byla definitivně schválena v srpnu a podařilo se jí uzavřít po zdlouhavém tříletém jednání s Evropskou komisí. Už je tak jasné, že do naší země mohou v následujících sedmi letech přitéct až 22 miliardy eur, což je v přepočtu přibližně 616 miliard korun. Kromě zmiňované částky může Česká republika do roku 2020 získat dvě miliardy eur (asi 56 miliard korun) na rozvoj venkova a  31 milionu eur (přibližně 870 milionů korun) na rybolov. „Přijetí dokumentu v podobě navržené Českou republikou završuje více než tříleté vyjednávání, do kterého bylo zapojené široké spektrum partnerů. Dohoda jasně definuje hlavní oblasti rozvoje ČR, které budou podporovány z  evropských fondů, a  nastavuje základní pravidla pro fungování celého systému,“ uvedla po schválení dohody ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Končící eurokomisař pro regionální rozvoj Johannes Hahn následně dodal, že je Dohoda o partnerství výrazem společného úsilí Evropské komise a České republiky o co nejlepší využití evropských peněz. „Investice musí mít v souladu s novou politikou soudržnosti strategickou povahu a zaměřovat se na reálnou ekonomiku, udržitelný růst a investice do lidských zdrojů.“ To ostatně potvrdil ve svém prohlášení i český premiér Bohuslav Sobotka, který zároveň poukázal na preferování kvality před rychlostí. Přesto ocenil i  tempo, které naše země při vstupu do nového programovacího obdo-

bí nastolila. „Včasným schválením Dohody si naše země udržuje potřebné rychlé tempo v  přípravě na čerpání z nových fondů EU. Cílem vlády je neztratit stavební sezónu roku 2015. Proto budeme chtít, aby se první výzvy k čerpání vypisovaly již na začátku příštího roku.“ V IROP BUDOU 132 MILIARDY K  tomu ale bude potřeba získat ještě souhlas Bruselu pro jednotlivé operační programy. A  právě na tom se v  současnosti pracuje. Na podzim navíc Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje představení schválené dohody a  nového programového období 2014–2020 v regionech. Na začátku listopadu by se v  Praze a dalších krajských městech měly uskutečnit konference „Evropské fondy 2014–2020: Jednoduše pro lidi“, které budou představovat nové období a  upozorní také na ty největší změny, které v něm nastanou. A  jak bude tedy čerpání do roku 2020 vypadat? Především došlo ke snížení počtu operačních programů, které bude možné využít k  financování projektů. Všechny priority by mělo pokrýt celkem osm programů: OP Podnikání a  inovace, ve kterém bude k  dispozici přes 4,3 miliardy eur, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání s 2,8 miliardy eur, OP Životní prostředí s  2,6 miliardy, OP Doprava s  plánovanou alokací 4,7 miliardy, IROP se 4,6 miliardy eur, OP Zaměstnanost s  2,1 miliardy a  Program rozvoje venkova, kde je připraveno 2,3 miliardy eur. K  tomu lze ještě přičíst pražský program, OP Technická pomoc a  OP Rybářství, kde jsou ovšem

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

Druhá fronta dnešní Evropy

A regiony už se na čerpání v novém období usilovně připravují. Hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc to odůvodňuje tím, že vzhledem k tomu, že je alokovaná částka určená pro celou republiku a ne pro každý kraj zvlášť, je potřeba jednotlivé projekty velmi dobře připravit. „Jen pro IROP jsme dali dohromady dlouhý seznam projektů, kde je nositelem především Královéhradecký kraj. Ty jsou vyčísleny asi na 5,5 miliardy korun.“ Program bude stěžejní hlavně pro projekty zaměřené na obnovu silnic druhých a třetích tříd. Ostatně i dnes najdeme v regionech jen málo komplexnějších silničních oprav, které by nebyly podpoře-

ny Evropskou unií. Třeba Zlínský kraj už má připraveny silniční investice za 3,5 miliardy. „Vytipovali jsme na této vybrané silniční síti 36 staveb a  setřídili je do tří skupin podle jejich priority. Jejich projektová příprava je v  různém stupni rozpracovanosti,“ uvedl ředitel ŘSZK Bronislav Malý. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický, který má zároveň v Asociaci krajů na starosti evropské dotace, poukazuje i  na další oblasti, do kterých se bude investovat. „Prioritu budou mít oblasti školství, sociálních služeb, zdravotnictví, ale i zachování kulturního a  přírodního dědictví,“ uvedl s  tím, že v  kraji půjde třeba o Zámek Pardubice nebo o rozvoj krajské knihovny. „Počítáme i  s  předkládáním neinvestičních projektů, třeba na zlepšení spolupráce zaměstnavatelů a  podporu polytechnického vzdělávání.“ Samotná struktura a způsob získávání dotací by se v  novém období zas tak měnit nemusely. Zatímco garantem IROP je Ministerstvo pro místní rozvoj, zprostředkovateli budou zřejmě jednotlivé regionální rady a  s  nimi spjaté dotační úřady. Ty už mají totiž vytvořené potřebné zázemí a dostatek proškolených úředníků. Zároveň s  tím se připravuje vznik tzv.  Evropských domů. V nich budou nově sídlit nejen regionální dotační úřady, ale i  další organizace, které jsou v oblasti evropských dotací důležité. Mezi ně patří třeba CzechInvest, euroregiony, eurocentra a další. V některých krajích už je příprava v  plném proudu. Třeba liberecké zastupitelstvo schválilo koupi nemovitosti, ve které nový Evropský dům vznikne. Filip Appl

Klára Dostálová, první náměstkyně ministryně pro evropské programy

částky řádově nižší. Asi největší pozornost se přitom upírá k Integrovanému regionálnímu operačnímu programu, který nahrazuje dosavadní ROPy. Žadatelé z  něj budou moci získat až 132 miliardy korun. Ne všechny alokované finanční prostředky jsou ale určeny krajům. Podle hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila by si měly regiony rozdělit v  následujících letech asi 80 miliard. „Olomoucký kraj, v rámci své působnosti, realizovat projekty odhadem za 6,2 miliardy. Rozložení dojednané finanční částky pro Olomoucký kraj mezi jednotlivé operační programy není v současnosti definitivně stanoveno,“ prohlásil Rozbořil. A podobnou částku lze očekávat i u ostatních krajů. Zhruba tři čtvrtiny z očekávané sumy, kterou daný region získá, získá právě z  Integrovaného regionálního programu. KRAJE UŽ CHYSTAJÍ PROJEKTY

KOMENTÁŘE V této ose je alokováno necelých 0,38 mld. eur, které budou rozděleny mezi subjekty realizující projekty v  rámci schválených strategií vedeného místního rozvoje na území tzv. Místních akčních skupin. Zbývající prostředky IROP budou použity v  rámci prioritní osy 5 na zajištění kvalitního řízení a  implementace programu.

Z  pohledu velkých měst budou v  rámci IROP napříč prioritními osami realizovány tzv.  Integrované územní investice prostřednictvím integrovaných strategií rozvoje sedmi metropolitních oblastí, které budou zahrnovat klíčové investice řešící problémy pražsko­‑středočeské, brněnské, ostravské, plzeňské, hradecko­‑pardubické, ústecko­ ‑chomutovské a  olomoucké metropolitní oblasti. Pro krajská měs-

ta a jejich zázemí byl vytvořen koncept tzv. Integrovaných plánů rozvoje území, v jejichž rámci budou podpořeny projekty na spádovém území Českých Budějovic, Karlových Varů, Liberce společně s Jabloncem nad Nisou, Jihlavy, Zlína a jeho zázemí a Mladé Boleslavi a jejího zázemí. Celková alokace pro tyto dva nástroje financování velkých měst činí celkem 0,97 mld. eur, tedy přibližně dvacet procent celkové alokace IROP.

Pardubický kraj má na základě dosavadních jednání jako příjemce dotace ambici uskutečnit do roku 2020 projekty ve výši více než sedm miliard korun. Pokud to Integrovaný operační program umožní, plánuje kraj investovat největší část finančních prostředků v oblasti dopravy na silnice II. třídy a  integrovaný dopravní systém. Prioritu budou mít také oblasti školství, sociálních služeb, zdravotnictví, ale i  zachování kulturního

a  přírodního dědictví, například Zámku Pardubice či rozvoje krajské knihovny. Počítáme i s předkládáním neinvestičních projektů, třeba na zlepšení spolupráce zaměstnavatelů a  podporu polytechnického vzdělávání. Velká část finančních zdrojů bude také investována do zateplení budov a objektů v majetku kraje. Z  Operačního programu Zaměstnanost by Pardubický kraj v  novém období zaplatil mezi jinými projekty na služ-

by pro rodiny, začleňování sociálně vyloučených osob, prevenci sociálně­‑patologických jevů a další sociální služby. Z Operačního programu Životní prostředí zamíří peníze především na odstranění starých ekologických zátěží a snižování spotřeby energie veřejných budov. Nové programové období přináší nové výzvy a my jsme na ně připraveni. Věřím proto, že se nám v nadcházejících šesti letech podaří rozumně a  smysluplně in-

Moravskoslezský kraj připravuje regionální akční plán, jak získat až osmdesát miliard korun z  evropských fondů v  letech 20142020. Plán má být hotový do konce listopadu. Formuje se také platforma tzv.  regionální stálé konference, která bude koordinovat a  dohlížet na naplňování strategie regionálního rozvoje ČR a evropských investic v kra-

ji. Věřím, že na čerpání evropských fondů v  letech 2014-2020 jsme připraveni nejlépe ze všech krajů. Víme o více než 1 100 záměrech s požadavkem na 80 miliard korun z  evropských fondů. Zároveň jsme poslední dva roky pracovali na strategiích a plánech pro investice do trhu práce a tvorby pracovních míst, výzkumu, vývoje a inovací, životního prostře-

dí a udržitelného rozvoje ve městech. Nyní tyto poznatky spojíme do jednoho plánu a určíme ty nejpřipravenější projekty pro rychlé předložení a  čerpání evropských peněz, které začne příští rok.

(pokračování ze strany 1)

3

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 9 / 2014

vestovat do rozvoje Pardubického kraje.

Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje

Miroslav Novák, hejtman Moravskoslezského kraje

Zatímco Obamova vláda považuje za bezpečnostní prioritu, nejen pro USA ale i ostatní země vyznávající hodnoty západní civilizace, zastavení nečekaného a drastického tažení fanatiků chálifatu Blízkým východem, Evropa téměř nespouští oči z bližšího ohniska svých bezpečnostních rizik: z Ukrajiny. Příměří (ačkoli velmi vratké) a dohoda o „nárazníkové zóně“ mezi proruskými ozbrojenci a ukrajinským vojskem nám snad umožní aspoň na chvíli odhlédnout od „východní fronty“ k témuž epicentru nebezpečí, které zaměstnává Obamovu vládu. Bylo by to zapotřebí. Takzvaný Islámský stát, který se zdál být jen další hordou fanatiků islamismu, se stavá každým dnem větší hrozbou pro celý Blízký východ. Ten přívlastek „blízký“ nám nyní může znít zlověstně, protože blízké je nebezpečí, že odtud k branám Evropy dorazí už ne „jen“ al­‑Kaida, ale právě tato, zatím nejotřesnější forma islamismu. Jen od soboty do pondělního rána uprchlo před ní ze Sýrie do Turecka 130 000 lidí. Většinou syrských Kurdů. V Iráku jsou Kurdové v první linii boje s IS, v Turecku představují dlouhodobý problém; levicová strana tureckých Kurdů, PKK, už dříve vyzvala mladé Kurdy k účasti na boji proti IS v Sýrii; naopak turecká vláda se zatím od Obamových výzev k zapojení všech spojenců - a Turecko je spojencem USA i členem NATO - zjevně odtahuje. Teď je téměř pravděpodobné, že ji do ozbrojených střetů zatáhnou právě tyto nejnovější okolnosti. A Turecko je částečně Evropa. „Ukrajinský problém je chřipka, ale Islámský stát rakovina“. Tento titulek dalo Právo (20. 9. ) celostránkovému interview Hynka Kmonička. Ředitel zahraničního odboru na Pražském hradě a člověk s mimořádně dobrou orientací ve světovém dění (setkal jsem se s ním v Indii), doložil toto své hyperbolické přirovnání argumenty, s kterými se ztotožňuji. Něco podobného jako on jsem se pokusil zformulovat, už když před časem Washington i některé evropské vlády řešily poprvé otázku, zda podpořit zbraněmi či ještě nějak silněji povstání Syřanů proti Bašaru Asádovi. V té chvíli už to povstání měnily různé islamistické organizace v nepřehlednou náboženskou válku. Napsal jsem tehdy, že by se ty zbraně v rukou džihádistů obrátily proti těm Syřanům, kteří povstali, aby si na despotovi vybojovali svobodnější život. Dnes zuří na syrském území i v sousedním Iráku krutá a nám nepochopitelná náboženká válka, jakou jsem si tehdy ani nedokázal představit. Nejde už jen o boj jedněch vyznavačů islámu proti druhým v hranicích existujícího státu, jde o zrušení hranic existujících států i státních struktur, jde o vytvoření obrovské - řekl bych velmocenské - regionální formace a nastolení náboženské krutovlády na jejím území. Tažení už natolik pokročilo, že strategie leteckých úderů už by je nemusela dokázat ani zastavit, natožpak zcela zlikvidovat. A krom toho: je ještě možné zvrátit leteckými útoky situaci na rozsáhlém dobytém území dvou států? Tak náročné operace neměly Spojené státy ani ostatní vlády vznikající aliance v úmyslu. Naopak všichni si, myslím, uvědomují největší slabinu zvolené strategie: neexistující koncovku. I po neutralizaci IS - pokud se podaří - zůstanou v obou zemích vzájemně znepřátelené hordy nebo „nepravidelné armády“, bojující za řadu různých cílů, z nichž žádný nebude záhodno podporovat. Už teď je orientace na tomto „regionálním bojišti“ zcela nepřehledná i pro odborníky. Je téměř jisté, že i kdyby nálety paralyzovaly bojovníky ISa v Iráku i v Sýrii, bezpečnost a normalizaci by tam zajistila snad jen dlouhodobá okupace. Ale jedna - americká - okupace Iráku po svržení Saddama skončila právě jen vyhrocením ozbrojeného nepřátelství mezi vyznavači dvou různých forem islámu, oslabením národní celistvosti a hlavně neschopností iráckého státu odolat nejnovější a zatím nejkrutější invazi islamismu. Ostatně na okupaci dvou, či možná i více zcela rozvrácených muslimských zemí, nikdo vůbec nepomýšlí. Evropa je zatím ve stadiu, v němž pomýšlí ­především na obranu před infiltrací jednotlivců odhodlaných k sebevražedným atentátům. Jakékoli masovější nebezpečí se jí nejeví jako reálné. Ale IS zatím dokázal měnit situaci bleskurychle a vždycky k horšímu. Nepovažuji za nerozumné dodat tedy ještě toto: Kdyby praktikovaná a plánovaná preventivní opatření proti hrozbě izolovaných teroristických atentátů zasáhla celé muslimské komunity žijící v Evropě, byla by kontraproduktivní a IS by toho jistě využil. Ve svých dnešních evropských domovských zemích jsou tyto komunity zatím v klidu. Chci tento fakt podtrhnout: Milionové muslimské menšiny jsou zatím v klidu. A to přesto, že většinové obyvatelstvo jim integraci do společnosti spíš znesnadňuje, než aby pomocí dokonalejšího splynutí menšin s domácím obyvatelstvem snížilo nebo zcela odstranilo nebezpečí jejich nepřátelských aktů. Pokud začne IS nějak atentáty jednotlivců v evropských zemích organizovat, bude to právě s úmyslem mobilizovat muslimské komunity k rozvratným aktivitám. A nezapomínejme, že islamisté nemobilizují jen přesvědčováním ale i donucováním. Takže zájem pokojných a do značné míry integrovaných muslimských menšin je totožný se zájmem většinového obyvatelstva: udržet klid a  zabránit islamismu ve vyvolání etnických či náboženských konfrontací. V zásadě by nemělo být nemožné bránit se islamistickému fanatismu společně. Kdoví, jestli by právě tento druh ochrany Evropy proti plánům islamistů nebyl neúčinnější.

4

PUBLICISTIKA

CO NA TO EUROPOSLANCI Situace na Ukrajině se mírně zklidnila, očekáváte ale že vývoj povede k trvalé stabilizaci? Ano, očekávám. Proces ratifikace asociační dohody mezi EU a Ukrajinou proběhl. Nyní by obě stany měly intenzivně pracovat na jeho naplnění, a  pokud k  tomu dojde, měl by stabilizační účinek podle mého názoru skutečně být trvalý. Rusko bude mít k této dohodě hodně pozměňovacích návrhů, což je ideální prostor k vymezení vzájemných pozic všech dotčených stran, k celkovému a definitivnímu uklidnění situace. Jediné riziko nyní vidím v diskusích o vstupu Ukrajiny

do NATO. To je podle mého něco, co by nyní otevíráno být nemělo, a to ani uvnitř Ukrajiny, ani zvenčí.

Mohu souhlasit s vaší tézí, že situace na Ukrajině se mírně zklidnila. K  tomuto zklidnění přispěl především summit v Minsku, na kterém se poprvé sešli představitelé Ruska, Ukrajiny, Evropské unie a dalších zainteresovaných zemí. Je velkou chybou a také velkou neznámou, proč se této schůzky nezúčastnili alespoň neoficiálně představitelé USA. K  uklidnění situace rozhodně nepřispěl následný projekt prezidenta Obamy setkání lídrů ve Walesu. Zda se bude situace dále zklidňovat, ukáží již nejbližší týdny. Za dobrou zprávu můžeme považovat relativní dodržování klidu zbraní. Zda budou následovat kroky vedoucí k posílení samosprávy, zejména na jihovýchodě Ukrajiny, zda budou zajištěny základní životní podmínky před blížící se zimou a zda budou ti, kteří tak vehementně podporují tzv.  proevropské směřování Ukrajiny, ochotni zaplatit dluhy za plyn a zajistit důstojné lidské podmínky, teprve uvidíme. Poté, co Evropský parlament současně s  ukrajinským parlamentem ratifikoval asociační dohodu, a to za teatrálních podmínek, a poté, co jsem si vyslechl mnohá vystoupení představitelů EU, začínám mít

pochybnosti o  tom, zda Evropská unie včetně nové Komise skutečně chápe a  je schopna objektivně posoudit hrozivost situace a  realizaci patřičných kroků, které povedou ke skutečné eskalaci konfliktů. Důvodů k optimismu je málo, a přesto naděje umírá poslední, snad u politiků, zejména v Evropské unii, zvítězí zdravý rozum před ideologickou a  geopolitickou zaslepeností. P.S.: Vzhledem k tomu, že jsem hluboce přesvědčený, že asociační dohoda byla jednou z  rozbušek konfliktů na Ukrajině, hlasoval jsem proti její ratifikaci. To, že hospodářská opatření byla odložena na rok 2016, svědčí o tom, že si Evropská komise nechává otevřená vrátka.

Příměří nepřináší žádné trvalé řešení konfliktu, a trvalou stabilizaci na východě Ukrajiny proto očekávat nelze. Podle mého názoru je nyní nejpravděpodobnějším scénářem zamrznutí konfliktu. Jinými slovy hrozí, že východ Ukrajiny se stane dalším místem, jakým je na území bývalého Sovětského svazu např. Náhorní Karabach. To by znamenalo jediné: Přibylo by další území oficiálně patřící jinému státu, než bývá obvykle uváděno na většině politických map. Konflikt sice utichne a všechny strany de facto přijmou nový status quo. Otázkou ale je, na jak dlouho. Bude totiž stačit hodně málo a  konflikt může kdykoli neočekávaně vypuknout znovu. Nikdo nemůže tušit, co se stane onou rozbuškou, která dá podnět jeho dalšímu dějství. Uzavřeno bylo pouze příměří, což znamená, že válečný stav

v  podstatě trvá až dosud. Není ani třeba dodávat, že trvalý mír se separatisty bude pro ukrajinskou stranu zcela nepřijatelný. Už proto, že Donbas je oblast, která byla historicky vždy součástí Ukrajiny. Konflikt tak zatím přinesl pouze další znepřehlednění už tak velmi komplikované situace na území bývalého Sovětského svazu. Když nemůže Rusko získat Ukrajinu zpět na svou stranu, bude se ji snažit „okrájet“ a s využitím ruské menšiny destabilizovat svého západního souseda uvnitř.

Pavel Poc, poslanec Evropského parlamentu

Jourová míří do Bruselu, náhrada bude po volbách Když Věra Jourová nastupovala před necelým rokem na post ministryně pro místní rozvoj, prezentovala se řadou plánů, které chce v průběhu svého mandátu realizovat. Jak se zdá, práci na nich bude muset převzít někdo jiný, protože jedna z nejvýše postavených českých političek míří do Evropské komise, kde bude mít na starost spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví. Věru Jourovou na post eurokomisařky nominovala česká vláda po několikaměsíčním vyjednávání. Předtím padala taková jména jako Pavel Telička nebo Pavel Mertlík. Výsledná nominace Jourové je nakonec kompromisem mezi ČSSD a  hnutím ANO. Jméno ministryně pro místní rozvoj se navíc jevilo jako záruka na zisk významné ekonomické gesce v  Evropské komisi. Největší zájem byl logicky o oblast regionálního rozvoje, nějakou dobu se hovořilo ale i o dopravě a vesmírné politice. Nakonec bude Jourová v EK pomáhat Jeanu­‑Claudu Junckerovi se spravedlností, spotřebitelskými tématy a  s  tématem rovnosti pohlaví, což je pro většinu české politické scény spíše zklamáním. Překvapení z  přiděleného rezortu neskrývala i sama politička, která ho sice nepovažuje za neúspěch, ale zároveň přiznává, že pomýšlela především na zmíněný regionální rozvoj, kterému se ostatně profesně věnuje dlouhodobě. „Čekala jsem jiné portfolio. Výběr ovlivnilo to, že mám právnické vzdělání. V  konečném důsledku oblast spravedlnosti ale ovlivňuje životy všech občanů v Evropské unii,“ řekla Věra Jourová s tím, že ač výslednou gesci nepovažuje za neúspěch, cítí určité zklamání. GESCE PRO JOUROVOU NEPOTĚŠILA

Jiří Maštálka, poslanec Evropského parlamentu

Tomáš Zdechovský, poslanec Evropského parlamentu

EN č. 9 / 2014

A  slovo zklamání zaznívalo z  úst politiků poměrně často. Použil ho třeba i  šéf hnutí ANO Andrej Babiš a bylo znát i z vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky. Ten ovšem zároveň řekl, že jde o  středně významné portfolio. „Jak otázka justice, tak ochrany práv spotřebitelů, když se dobře uchopí, může být zajímavou oblastí,“ řekl premiér. Ovšem vlna kritiky se snáší právě i na jeho hlavu. Podle některých koaličních i opozičních politiků se nedostatečně zapojil do celého vyjednávání, což mohlo vést až k tomu, že naše země nezískala ekonomické portfolio tak, jak si přála. „Kritizoval jsem postup premiéra v EU. Výsledek? Nevýznamný resort, nevýhodné pro ČR, mimo zkušenosti ministryně Jourové. Prohra premiéra a ČR,“ napsal předseda ODS Petr Fiala. Stejný názor prezentoval i  prezident. „Jak víte, premiéři všech členských zemí Evropské unie lobbují za své kandidáty na evropské komisaře, a to je nezastupitelná funkce, to za ně opravdu nemůže dělat nikdo jiný,“ uvedl Miloš Zeman. Současně je ale nutné říci, že stížnosti na nevýznamnou gesci ne-

jsou zas tak oprávněné. Sice nejde o  tak silovou oblast, jako je třeba zmíněná doprava, na druhou stranu ale Jourová de facto nastupuje po eurokomisařce Viviane Reding, která se s podobnou gescí zařadila mezi nejvýraznější tváře Evropské komise. Ostatně vzpomeňme si na její návrh genderových kvót ve vysokém managementu firem, který rozproudil diskusi v celé Evropě. JOUROVÁ BUDE ŘEŠIT I SMLOUVU O OBCHODU S USA Nicméně náplň gesce, kterou bude spravovat Jourová, není zcela totožná, vznikla totiž nově až pro tuto Komisi a agendu Redingové kopíruje jen částečně. Což ale na druhou stranu znamená, že se může ukázat jako významnější, než se zatím zdá. Podle Junckera by Jourová měla mít na starost nejen spravedlnost, ale třeba i ochranu dat unijních občanů, spuštění úřadu Evropského veřejného žalobce nebo smlouvu o  volném obchodu se Spojenými státy. Jourová ale samozřejmě nebude v  EK sama. Zařadí se po bok nových jmen i evropských matadorů. Prvním místopředsedou se má stát Frans Timmermans, který se bude starat o institucionální vztahy, vládu práva a lepší regulaci. Vedení EK doplňuje dalších pět místopředsedů a  vysoká představitelka, kterou bude Federica Mogherini s  gescí za-

Předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Na jednání s předsedou vlády v jihomoravských Židlochovicích hejtmani poukázali na nutnost rychle řešit otázku personálního obsazení křesla ministra pro místní rozvoj. foto: Miloš Spáčil hraničních otázek a bezpečnostní politiky. Z  již známých tváří v  Evropské komisi lze zmínit Cecilii Mamström, která má na starosti obchod nebo Johannese Hahna s  gescí sousedské politiky a  rozhovorech o  rozšíření. „V  nové Komisi nebudou prvoligoví či druholigoví komisaři, jsou to všechno týmoví lídři a týmoví hráči,“ prohlásil o nové Evropské komisi její předseda Juncker. NÁSTUPCE AŽ PO VOLBÁCH Otázkou ovšem stále zůstává, kdo vystřídá Věru Jourovou na postu ministryně pro místní rozvoj. Ačkoliv Jourová projde veřejným slyšením v Evropském parlamentu až na začátku října a není tedy ještě zcela jisté, zda se novou eurokomisařkou stane, v  ministerské funkci prý skončí určitě, a to 3. října. S  napětím se tak čeká, kdy bude jmenován nový ministr a  kdo jím vlastně nakonec bude. Sama Jourová doporučila svou náměstkyni Kláru Dostálovou.

Nejvyšší křeslo na ministerstvu by nemělo zůstat uvolněné moc dlouho. Mohlo by to totiž přinést problémy třeba s  přípravou čerpání evropských dotací v novém programovacím období. Na to poukazoval na nedávném jednání hejtmanů i  předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. „Ministerstvo pro místní rozvoj je tím hlavním partnerem, se kterým Asociace krajů vyjednává konkrétní podmínky čerpání evropských fondů, nastavuje jednotlivé procesy, připravuje vše směrem do území včetně zahájení prací regionálních konferencí,“ uvedl. Žádné bezvládí na ministerstvu nechce ani premiér Bohuslav Sobotka, který už požádal Andreje Babiše, aby nástupce za Jourovou vybral co nejdříve. Šéf ANO avizoval, že tak učiní až po volbách, které se konají 10. a 11. října. „Musím to probrat v  orgánech hnutí a  v  poslaneckém klubu. V době nepřítomnosti paní Jourové řídí ministerstvo paní náměstkyně Dostálová, takže kontinuita je zabezpečena,“ napsal Babiš. Filip Appl

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová by se už brzy měla stát českou eurokomisařkou.

foto: Filip Appl PREZENTACE

Ze studenta politikem – aspoň na jeden den Již ve čtyřech městech proběhla regionální kola soutěže „Staň se na den tvůrcem evropské politiky!“. V Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a Praze se utkaly dvoučlenné týmy středoškoláků a poměřily své rétorické schopnosti a prezentační dovednosti. Nenásilně se přitom dozvěděli také něco o procesu vyjednávání a přijímání právních předpisů v rámci institucí Evropské unie. Regionální kola soutěže ještě proběhnou 10. října v Brně a 21. října v Plzni. Nejlepší týmy postoupí do celostátního finále, které se uskuteční v  Pra-

ze 31.  října. Zároveň všechny vítězné týmy z  regionálních kol vyhrají účast

na studijní cestě do Bruselu, kde budou moci sledovat jednání institucí, která si již vyzkoušely. Týmy na druhých a  třetích místech vyhrají elektronické čtečky knih a  další hodnotné ceny. Druhou částí projektu je třídenní summit pro studenty vysokých škol, který proběhne v Brně ve dnech

28. až 30.  listopadu. V  tomto případě budou jednání doplněna i o doprovodný program a diskuze s odborníky z  oborů politologie a  mezinárodních vztahů. Kromě toho, že si účastníci budou moci vyzkoušet jednání na nejvyšší politické úrovni v co možná nejautentičtějších podmínkách, si tedy navíc zlepší své znalosti o EU.

Pořadateli projektu jsou Úřad vlády České republiky, Zastoupení Evropské komise v  České republice a  Informační kancelář Evropského parlamentu v  České republice. Organizačně letošní ročník zajišťuje Asociace pro mezinárodní otázky. Vít Nejedlo, Úřad vlády ČR

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY

EN č. 9 / 2014

Dotace budou opět důležité hlavně pro infrastrukturu V uplynulých sedmi letech se Středočeský kraj v oblasti čerpání evropských dotací potýkal s celou řadou problémů, ale zároveň se mu podařilo realizovat mnoho velmi zajímavých projektů a celková bilance dopadu evropských peněz na region je rozhodně pozitivní. Proto se kraj usilovně připravuje i na startující období, ve kterém je připraveno pro Českou republiku přes 611 miliard korun. V  dohodě schválené na konci srpna najdeme celkem podrobný popis jednotlivých operačních programů včetně jejich zaměření a plánované alokace a samozřejmě i tematické cíle těchto programů. Tedy do jakých oblastí půjdou v příštích letech evropské dotace. Z dokumentu také vyplývá, že na financování územní dimenze je stanovena částka 200 miliard korun. Zhruba polovinu z  této částky by na své projekty mohly získat kraje. „Středočeský kraj bude mít možnost disponovat částkou odpovídající zhruba 10 procentům z uvedené alokace, to je 10,7 miliardy korun. To je přibližně o pět miliard méně, než jsme měli k  dispozici v  předchozím programovacím období, kdy se evropské dotace administrovaly prostřednictvím Regionálního operačního programu Střední Čechy. Nové fondy bude spravovat Ministerstvo pro místní rozvoj ČR,“ uvedl hejtman Středočeského kraje Miloš Petera s tím, že kraj se v  minulých letech zaměřoval při čerpání dotací na celou řadu oblastí. Nejvíce diskutovaná byla dopravní infrastruktura, které pomohly desítky investičních akcí s náklady od jednotek po stovky milionů korun.

ZAMĚŘENO NA DOPRAVU A  konkrétní příklady? Letos bylo například otevřeno šest opravených silnic ve Mšeně na Mělnicku, dvě silnice v Neratovicích nebo další v  Jesenici u  Rakovníka. Všechny projekty podpořil ROP Střední Čechy. A kraj už připravuje další projekty, pro které bude moci žádat o dotace. Stěžejní při čerpání peněz na opravy krajských silnic bude už tzv. Integrovaný operační program, který nahradí dosavadní ROPy a který nabídne podporu regionální dopravní infrastruktury hned v první prioritní ose. Kromě toho z něj bude možné získat dotaci na projekty v  oblasti sociálních služeb, školství nebo zlepšování životního prostředí. A  žadatelé nebudou ochuzeni o možnost využívat i ostatní celostátní programy. Vzhledem k  dopravnímu významu kraje bude velmi důležitý hlavně OP Doprava II, ze kterého půjdou velké prostředky na nové silnice i železnice. V Praze by se kupříkladu měla postavit železniční rychlodráha na letiště, která se prodlouží i dále do Kladna. U Příbrami by zase měl vyrůst nový obchvat. „Pokud vše půjde optimálně a budeme mít peníze, může budování obchvatu začít

Dopravní infrastruktura bude i v následujících letech stěžejní oblastí krajských investic. v  roce 2016,“ prohlásil Jan Kroupa z  ŘSD. Samotný kraj pak považuje za prioritu dokončení silničního obchvatu Prahy. U dopravy to ale samozřejmě nekončí. Velké finanční částky budou opět pomáhat žadatelům z různých oblastí. O dotace budou moci žádat kromě kraje také různé nestátní organizace a podnikatelé a v neposlední řadě i města a obce. OBLASTI PODPORY SE NEZMĚNÍ Ostatně starostové a primátoři už se také začínají připravovat

a na radnicích mají často schované projekty, které čekají na realizaci. V dobré práci chce pokračovat i Mladá Boleslav, která patří k nejlépe čerpajícím městům u  nás. Dokládají to třeba projekty obnovy severního sídliště. „Jsem přesvědčen, že velké investice, které do této části města směřovaly, byly využity správně a ve prospěch občanů. Samozřejmě je v dalších letech nutné se zaměřit i na další části města,“ řekl primátor Raduan Nwelati. Finální podoba programů a  s tím související metodické po-

zdroj: www.praha.eu

kyny ale ještě nejsou známy, a není proto ani možné hovořit o  konkrétních projektech. Podle hejtmana Petery budou ale opět velmi pestré. „Chceme se soustředit i  na ochranu kulturního dědictví, zdravotnictví, sociální oblast a podobně.“ Evropské peníze by ale měly pomáhat i  v  odpadovém hospodářství, při rekonstrukci škol a  školek a  v  ochraně životního prostředí. Velkým tématem jsou Brdy a  Křivoklátsko, kde by měl být vyhlášen národní park. Filip Appl

5

KRÁTCE • V  Mladé Boleslavi byl otevřen nový pavilon Ekocentra Zahrada DDM. Investici za 11 milionů korun podpořil ROP Střední Čechy. Nový pavilon zajistí příjemnější prostředí pro návštěvníky i lepší zázemí pro činnost ekocentra a  jeho zaměstnance. Rekonstrukce objektu by tímto skončit neměla. Město chce do budoucna vyřešit i  špatný stav střechy objektu mezi skleníky, aby zde mohly vzniknout nové expozice pro návštěvníky. • V Benátkách nad Jizerou byla otevřena cyklostezka, která propojuje místní části Kbel, Dražice a  severní část Starých Benátek s  centrem města. „Dokončením celého okruhu cyklostezek ve městě se zvýší podíl osob využívajících jízdní kolo při cestě do práce či do školských zařízení a  zejména se zvýší bezpečnost cyklistů ve městě,“ uvedl krajský radní Karel Horčička. Projekt za deset milionů byl podpořen z  ROP Střední Čechy. • Ve Mšeně na Mělnicku skončily opravy celkem šesti silnic. Projekt, který začal na podzim v roce 2013, zahrnoval opravy několika ulic. „Rozsáhlými opravami se zvýšila bezpečnost provozu, odstranily se závady na komunikacích a  modernizovalo se dopravní označení,“ popsal rekonstrukci středočeský hejtman Miloš Petera. S financováním projektu za více než 10 milionů pomohl ROP SČ.

PUBLICISTIKA

Ukrajina se přiblížila EU, Rusko hrozí clem Dění na Ukrajině už několik měsíců víří vody evropské politiky. Celý problém významně zasahuje do vrcholných politických pater osmadvacítky a dnes už je zřejmé, že od konce studené války tu nebyl tak jasně vyprofilovaný souboj o  vliv mezi Východem a Západem. A přestože se poměrně dlouho zdálo, že Evropská unie hraje v této „hře“ spíše druhé housle, schválení asociační dohody ukazuje, že to není ani zdaleka tak jednoznačné. Dlouho se evropští diplomaté tak nezapotili, jako při konfliktu Ukrajiny a Ruska. Po pádu Viktora Janukovyče se totiž Rusko odmítlo smířit s  nastolenou cestou Ukrajiny směrem na západ a  začalo uplatňovat svůj vliv. Vojensky, ekonomicky i  politicky. Bo-

hužel právě taková snaha Ukrajinu trhá na kusy. Zatímco východní část je předmětem krvavých bojů, ta západní stále klepe na dveře EU a NATO. Ostatně potvrdila to i asociační dohoda, kterou nedávno schválili drtivou většinou ve Štrasburku europoslan-

ci. Dokument o  přidružení, který stál u zrodu současných problémů, má obrovský symbolický význam, protože pokládá základy pro velmi úzkou spolupráci evropských zemí s  Ukrajinou. „Ukrajina nastupuje cestu pokroku,“ prohlásil před hlasováním prezident Petro Porošenko, který podepsal listinu přímo v sále sněmovny. Ve stejný den potvrdili dohodu i poslanci v Kyjevě, čímž byl formálně proces přidružení dokončen. Smlouva začne platit od 1. listopadu a vytvoří tak základ pro velmi úzkou spolupráci mezi Ukrajinou a EU.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko ve Štrasburku.

RUSKO HROZÍ CLEM Ovšem určité ústupky vůči Rusku byly učiněny i tentokrát. Část věnovaná volnému obchodu byla po dohodě s  východní velmocí odložena až na rok 2016. „Rusko hrozilo, že zruší výhody, které pro Ukrajinu vyplývají ze smlouvy o  volném obchodě v rámci Společenství nezávislých států, a přijme další opatření proti ukrajinské ekonomice,“ odůvodnil odložení části smlouvy ve Štrasburku evropský komisař pro poli-

tiku sousedství a rozšíření Štefan Füle. Rusko navíc hrozí, že pokud Ukrajina začne naplňovat ekonomické body dohody před dohodnutým datem, zavede země clo na ukrajinské zboží. „Takovéto kroky přijímáme výhradně kvůli ochraně domácích výrobců před nepoctivou konkurencí,“ prohlásil ruský premiér Dmitrij Medveděv. Podle europoslance Jaromíra Štětiny může být celá situace z obchodního hlediska krátkodobě přínosná. „Protože jednostranné obchodní preference EU vůči Ukrajině, kte-

zdroj: Claude TRUONG-NGOC, Wikimedia Commons

ré měly vypršet rovněž 1. listopadu tohoto roku, budou muset být rovněž prodlouženy do 31. prosince  2015,“ uvedl Štětina, který ale zároveň dodal, že jde o další vítězství ruské politiky, která se snaží asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou blokovat. DOHODA MÁ PŘÍNOS I PRO ČR To se ale z dlouhodobého hlediska nedaří a  v  příštích letech tak lze očekávat oživení obchodní spolupráce mezi EU a Ukrajinou, v budoucnu možná i vstup Ukrajiny do Společenství. Podle některých českých i evropských politiků je to ale zatím hudba budoucnosti, protože za současné situace jsou diskuze o vstupu Ukrajiny více než předčasné. Velmi zajímavý potenciál může mít asociační dohoda i  pro obchodní vztahy Ukrajiny s  Českou republikou. Pokud skutečně za rok a půl vstoupí v platnost i obchodní část asociační dohody, mělo by to znamenat odstranění některých byrokratických překážek a  nastartování daleko intenzivnějších obchodních vztahů. V  současnosti totiž vzájemný obchod vázne. Podle Českého statistického úřadu vyvezla ČR na Ukrajinu ve druhém čtvrtletí tohoto roku zboží pouze za 4,8 miliardy korun. V  posledním čtvrtletí loňského roku to přitom bylo 9 miliard korun. Je tedy zřejmé, že schválená dohoda by měla napomoci vrátit obchodní výnosy přinejmenším na úroveň z  doby před krizí. Filip Appl

6

PREZENTACE

EN č. 9 / 2014

Množství vytříděného odpadu stále stoupá, každý z nás ročně v průměru vytřídí 40 kg odpadu Množství vytříděného odpadu, který občané odloží do barevných kontejnerů, se rok od roku postupně zvyšuje. Zatímco v roce 2008 vytřídil v průměru každý z nás 35,9 kg odpadu (plasty, papír, sklo a nápojové kartony), v roce 2013 to bylo již 39,7 kg odpadu (57,2 včetně kovových odpadů). Své odpady aktivně třídí 71 % Čechů, tedy o procento více než v roce předchozím. Za pozitivními výsledky stojí také fakt, že Češi to mají k barevným kontejnerům stále blíže. V  roce 2012 měli občané možnost třídit do 229 tisíc barevných kontejnerů, o rok později už bylo v ulicích k dispozici 241 tisíc sběrných nádob. V České republice se recykluje přes 70 % všech obalů Česká republika si ve třídění a  recyklaci obalových odpadů vede velmi dobře. V  roce 2013 se podařilo recyklovat 72 % obalů uvedených na trh v rámci systému EKO­‑KOM. Za posledních deset let se tak podařilo zrecyklovat tolik obalového odpadu, který by svým objemem přesáhl více než polovinu hory Říp. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie zaujímá ČR podle posledních dat Evropského statistické-

ho úřadu 4. místo v celkové míře recyklace obalů. V recyklaci plastových obalů je to dokonce 2. místo. Pro jednotlivé materiály byla v  roce 2013 míra recyklace následující: papír 87 %, plasty 67 %, sklo 76 %, nápojové kartony 21 % a kovy 56 %. Recyklace odpadů z obalů v systému EKO­‑KOM v roce 2013 Docházková vzdálenost se stále snižuje Díky stále se zvyšujícímu počtu barevných kontejnerů se zkracuje průměr-

Recyklace odpadů z obalů v systému EKO-KOM v roce 2013 100% 90% 80%

87% 76%

70% 60%

56%

50% 40% 30% 20%

21%

10% 0%

PAPÍR

SKLO

ná docházková vzdálenost k barevným kontejnerům. Zatímco před pěti lety to měl v průměru každý z nás k barevným kontejnerům 118 metrů, v  roce 2013 už to byl jen 101 metr. V  současnosti tedy stačí obyvatelům ČR v průměru pouhé 2 minuty volné chůze k nejbližšímu místu pro sběr tříděného odpadu. Oddělený sběr využitelných komunálních a obalových odpadů je zaveden téměř ve všech obcích ČR. Třídění a  recyklace má pozitivní dopad na životní prostředí Třídění a  recyklace odpadů má prokazatelně pozitivní dopad na životní prostředí. Tříděním a následným využitím odpadů se výrazně šetří primár-

IN_EKOKOM_HK_2011_PLAST_137x203.indd 1

72%

67%

20.7.2012 15:54:56

PLASTY

KOVY

ní zdroje surovin, energie a  místo na skládkách. Snižuje se také množství emisí, které by jinak byly vypuštěny do ovzduší, spotřeba elektrické energie na výrobu nových věcí, i  spotřeba vody. Také v  roce 2013 se podařilo snížit zátěž životního prostředí. Díky třídění a  recyklaci odpadů došlo k  omezení znečištění atmosféry o  1 176 339 t CO2 ekv. Recyklací odpadů se uspořilo 27 953 183 GJ energie, což je zhruba půlroční produkce energie jaderné elektrárny Temelín. Tolik energie spotřebuje v  průměru za rok více než 310 tis. domácností, tedy zhruba celý jeden kraj.

IN_EKOKOM_PCE_2012_DEKUJEM_137x203.indd 1

NÁPOJOVÝ KARTON

CELKEM

Tato data vyplývají ze studie LCA, která velmi podrobně zkoumala životní cyklus výrobků, obalů, jejich recyklace a z nich plynoucích dopadů na životní prostředí. Veškerá uvedená data vychází z  ročních přehledů neziskové společnosti EKO­‑KOM, která zajišťuje třídění a  recyklaci obalového odpadu pro 20 233 firmy prodávající balené zboží na českém trhu. Díky spolupráci českého průmyslu a  obcí se společností EKO­‑KOM mohou lidé své odpady třídit v 6 057 obcích v celé ČR.

EKO­‑KOM, a. s.

23.7.2012 13:10:38

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 9 / 2014

Evropské peníze do dopravy, školství i zdravotnictví V letošním roce začíná nové programové období 2014 – 2020. Je tedy nutné se připravovat na nové možnosti, které v  rámci něj bude Česká republika a potažmo tedy i Plzeňský a Jihočeský kraj mít. Jak upozorňuje hejtman plzeňského kraje Václav Šlajs, na konci srpna teprve byla schválena Dohoda o partnerství pro programové období 2014-2020, která je základním dokumentem pro čerpání evropských prostředků a která vymezuje zaměření jednotlivých operačních programů. Tyto operační programy však ještě nejsou finálně odsouhlaseny Evropskou komisí a  není tedy zcela definitivní, na co se skutečně budou moci evropské prostředky využít. Česká republika bude mít pro toto nové programové období k dispozici 20,5 miliardy eur, tedy přibližně cca 600 miliard Kč. „Kolik se z  této částky podaří získat Plzeňskému kraji, závisí samozřejmě na mnoha faktorech, ze kterých většinu není možné z pozice kraje ovlivnit. Nicméně předpokládáme, že by se nám mohlo podařit získat na naše krajské projekty z  evropských prostředků až miliardu korun ročně. V  této souvislosti je samozřejmě nutné se usilovně věnovat přípravě kvalitních projektových záměrů a být maximálně připraveni na vyhlášení prvních výzev, které se předpokládají v  první polovině roku 2015,“ říká hejtman. A  jak dále uvádí, kraj se chce samozřejmě zaměřit na všechny operační programy, ze kterých bude moci realizovat projekty v rámci svých kompetencí a ve kterých bude on nebo jeho zřizované a  zakládané organizace způsobilým žadatelem. „Zcela jistě budeme největší pozornost věnovat Integrovanému regionálnímu operačnímu programu, který řídí Minis-

terstvo pro místní rozvoj. Tento operační program je nejvíce zaměřen na tzv.  územní dimenzi a v podstatě pokrývá většinu aktivit, do kterých by Plzeňských kraj chtěl směřovat evropské prostředky. Dále budeme svoji pozornost směřovat také na Operační program Životní prostředí, Operační program Výzkum, vývoj a  vzdělávání nebo na operační programy v  rámci evropské územní spolupráce,“ přibližuje záměry kraje Václav Šlajs. DOKONČENÍ ZÁPADNÍHO OKRUHU Plzeňský kraj by chtěl dle jeho slov z evropských prostředků realizovat širokou škálu aktivit v  oblastech, ve kterých má své kompetence. Téměř jistě bude chtít významnou část evropských prostředků investovat stejně jako v  programovém období 2007-2013 do oblasti dopravy, a  to především do dopravních staveb nebo do oblasti udržitelných forem dopravy. Významnou část prostředků by na zápa-

Plzeňský kraj se chystá investovat především do dopravy. dě Čech rádi samozřejmě investovali také do oblasti školství, zdravotnictví, sociálních věcí či životního prostředí. V neposlední řadě se také zaměří na oblast kultury a cestovního ruchu nebo na aktivity přeshraniční spolupráce. Co se týče těch největších investic, Plzeňský kraj by rád dokončil tzv. západní okruh. Druhá etapa stavby v  úseku mezi Křimickou ulicí a Severním předměstím bude výrazně dražší než etapa první a  vyžádá si investice v  odhadované výši 1,5 mld. Kč. „Další významnější investice předpokládáme do ostatních dopravních staveb na vybrané páteřní

síti Plzeňského kraje, do modernizace škol pro potřeby nových forem výuky včetně pořízení nového vybavení, do modernizace krajských nemocnic, do modernizace sociální infrastruktury nebo do obnovy památkových objektů,“ přibližuje plány hejtman Václav Šlajs. Také na území Jihočeského kraje by evropské peníze měly v novém programovém období pomoci mimo jiné dopravě. K  prioritám zde stále patří dostavba rychlostního silničního spojení D3/R3 a IV. tranzitního železničního koridoru ČR, neboť bez kvalitního silničního i  železničního

foto: Jana Bartošová spojení nelze realizovat záměry kraje v oblasti rozvoje podnikání a cestovního ruchu a v neposlední řadě i  kvality života obyvatel regionu. A  právě zmiňovaný železniční koridor by podle toho, co uvádí Správa železniční dopravní cesty, měl být dostavěn do konce tohoto programového období, tedy do roku 2020. Pro cestující to bude mimo jiné znamenat výrazné zkrácení času stráveného na kolejích. Zatímco dnes trvá cesta z Prahy do Českých Budějovic nekonečné 2 hodiny a 40 minut, po dostavbě koridoru se zkrátí na pouhé 92 minuty. Jana Bartošová

7

KRÁTCE • Výbor Regionální rady Jihozápad na svém mimořádném zasedání odložil rozhodnutí ve věci změny harmonogramu plánované stavby kulturní fabriky a archivu v  bývalém pivovaru Světovar v Plzni. „Světovar“, patřící mezi projekty Integrovaného plánu rozvoje měst v Plzeňském kraji, tak zatím čeká na konečné rozhodnutí, zda bude postaven za finance ROP Jihozápad. • Město Rudolfov v  září slavnostně otevřelo Perkmistrovský dům. Na návštěvníky tu čeká hornická expozice. Projekt Rekonstrukce Perkmistrovského domu na Hornické muzeum Rudolfov je podpořen z  Regionálního operačního programu Jihozápad. Rekonstrukce celého objektu, která zahrnovala mimo jiné výměnu oken, dveří, podlah i  střechy, probíhala od června 2013 až do letošního září. Celková výše dotace činí více než 16,4 milionu korun. • V  loňském roce přidělil ROP Jihozápad více než dvacet milionů korun na stavbu první etapy Areálu vodních sportů ve Vimperku. Výstavba bude mít celkem 5 etap, při nichž by měl vzniknout komplex obsahující 3 plavecké dráhy, relaxační záliv s tryskami, masážemi, chrličem a relaxačními lůžky, dětský bazén a  možná i  tobogán. V  současné době je bazén koncipován jako venkovní, o jeho zastřešení se bude teprve jednat.

NUTS II SEVEROZÁPAD

Dvě miliardy pro ostatní příjemce jsou nedostatečné Až čtrnáct miliard korun se budou v nadcházejícím programovém období snažit získat Ústecký a Karlovarský kraj. Hejtmani obou krajů se však shodují v tom, že se zatím jedná jen o odhadované částky, rozhodovat budou nejen podmínky čerpání, ale také připravenost krajů na spolufinancování navrhovaných projektů. „Budeme se snažit využít maximum z  částky, která na nás připadla při indikativním rozdělení alokací, to znamená přibližně 6,9 miliardy korun. Tato částka je však pouze odhad, konkrétní čerpání finančních prostředků bude záviset na mnoha okolnostech, mimo jiné na schopnosti kraje zajistit spolufinancování projektů ze svého rozpočtu,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.

„Celková částka je zatím velmi složitá otázka. Jen z Integrovaného regionálního operačního programu očekáváme pro celý kraj, tedy pro všechny příjemce, přes šest miliard korun,“ uvedl náměstek karlovarského hejtmana Petr Navrátil. Náměstek dodal, že čtyři miliardy z  IROP považuje pro Krajský úřad Karlovarského kraje za reálné. Další dvě miliardy pro ostatní příjemce však považuje za absolutně nedostatečné.

„Karlovarský kraj by potřeboval řádově vyšší investice. Některé by měly směřovat i do oblastí, které nespadají pod přímé kompetence krajského úřadu. Z  Operačního programu Doprava bychom potřebovali prostředky na dostavbu silnice R6, uvítali bychom prostředky na výstavbu průmyslových zón,“ uvedl Navrátil. Ústecký kraj předpokládá, že subjekty na jeho území využijí všechny tematické operační programy i programy přeshraniční i mezinárodní spolupráce. „Vzhledem k  tomu, že v  novém období již nebudou regionální operační programy, tím nejvýznamnějším programem bude Integrovaný regionální operační program,

K penězům by se v novém programovém období měla v Ústeckém kraji dostat také muzea nebo galerie.

ze kterého chceme získat přes pět miliard korun,“ uvedla Hanáčková. Peníze by měly jít na výstavbu nových nebo rekonstrukce stávajících komunikací II. třídy splňující kritéria programu, rozvoj integrovaného dopravního systému, dokončení páteřních cyklostezek, výstavbu objektů středních škol a jejich vybavení. Záměrem kraje je také nové vybavení nemocnic, zejména vysoce specializovaných oddělení, dále pak zlepšení psychiatrické a  návazné péče nebo zařízení sociální péče. K  penězům by se v novém programovém období měla dostat také kulturní zařízení pro prezentaci a uchování sbírek, jako jsou knihovny, muzea nebo galerie.

zdroj: Ústecký kraj

PENÍZE I NA NOVÉ KOTLE Dále Ústecký kraj vkládá naděje do Operačního programu Životní prostředí, především na takzvané kotlíkové dotace, Operačního programu Zaměstnanost, odkud by měly jít peníze na sociální služby pro hendikepované skupiny obyvatel a  v  neposlední řadě také do Operačního programu Výzkum, vývoj, vzdělávání, ze kterého chce kraj investovat do projektů na zvyšování kvality vzdělávání na středních školách. Na Ústecký kraj přitom z vypočtené alokace připadá 8,1 miliardy korun, z toho na krajské kompetence by mělo jít téměř sedm miliard. Na individuální projekty v rámci území pak kraj očekává částku kolem dvou miliard, na Integrovanou teritoriální investici Ústecko­‑chomutovské aglomerace by mohlo připadnout 7,8 miliardy korun. Karlovarský kraj sází krom Integrovaného regionálního operačního programu zejména na Operační programy CÍL3, Výzkum, vývoj, vzdělávání nebo Zaměstnanost. „Půjde nám ale samozřejmě také o  opravy mostů, přístupové komunikace k  průmyslovým zónám, přeshraniční propojení měst, investice do středních škol, přístrojové vybavení nemocnic nebo o  modernizaci domovů pro seniory či osoby se zdravotním postižením,“ uzavřel Navrátil. Václav Čermák

KRÁTCE • S dostavbou rychlostní silnice R7 by se mohlo po letech čekání začít v příštím roce. V plánu je vybudování chybějícího úseku na Lounsku. Ministerstvo dopravy se navíc vrátilo k původnímu plánu vybudovat silnici o čtyřech pruzích. Proti tříproudové variantě představené před dvěma lety se totiž ohradila okolní města. Argumentovala především bezpečností, protože v  místech bez středových svodidel se často stávají vážné nehody. • Prostor před budovou Vrchlického divadla v  Lounech by mohla v budoucnu zdobit černobílá mozaiková dlažba, která by připomínala místního rodáka, světově uznávaného malíře Zdeňka Sýkoru. Úpravu prostranství připravuje vdova po slavném umělci Lenka Sýkorová s architektem Josefem Pleskotem. V  roce 1963 totiž vytvořil Sýkora pro divadlo jedinečnou protipožární oponu. • Nová pracovní místa v Kraslicích na Sokolovsku vytvoří trojice firem, jež se ucházejí o  volné pozemky u  hranice s  Německem. Vyslyšely pobídku města, které jim nabízí až devadesátiprocentní slevu, když postaví nové výrobní haly a zaměstnají další lidi. Kraslicko patří v  kraji k  nejpostiženějším regionům, bez práce je tu jedenáct procent ekonomicky aktivního obyvatelstva.

8

PREZENTACE / INZERCE

EN č. 9 / 2014

CIAF 2014 Ve dnech 6. a 7. 9. 2014 se na letišti v Hradci Králové uskutečnil XXI. ročník leteckého festivalu Czech International Air Fest – CIAF. Pozvání přijali provozovatelé letounů z celkem devíti států, mezi nimiž nechyběla ani technika z Belgie. Celkem se na CIAF slétlo více než 50 letounů a vrtulníků. Na CIAF 2014 se přišlo podívat více než 45 tisíc diváků. Celou akci sledovalo téměř 200 novinářů z 11 států celého světa. Nechyběl mezi nimi ani novinář z  Japonska. Lákadlem byla premiérová účast skupiny The Red Devils z Belgie a  rekonstruovaný letoun MiG-15UTI. Dalšími očekávanými vystoupeními byla skupinová akrobacie Baltic Bees z Lotyšska a Krila Oluje z Chorvaska. Jako každý rok byly na tradiční „hangárpárty“ po skončení nedělního programu vyhlášeny ceny za nejlepší ukázky: • Cenu CZECH AIRSHOW AGENCY, s. r.  o. za absolutně nejlepší letovou ukázku získala akrobatická skupina Krila Oluje z Chorvatska. • Cena primátora města Hradec Králové za nejlepší letovou ukázku ve skupinovém létání byla udělena skupině Red Devils z Belgie.

130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1

• Cena hejtmana Královéhradeckého kraje za nejatraktivnější statickou ukázku byla udělena AČR za statickou ukázku letounu JAK-40. • Cena velitele Vzdušných sil AČR za nejlepší letovou ukázku českého vojenského letectva byla udělena letové ukázce JAS-39 Gripen v  podání nadporučíka Martina Špačka. • Cenu Leteckých služeb Hradec Králové, a. s., za nejlepší ukázku civilního letounu získalo skupinové vystoupení 5x An-2. • Speciální cenu letového ředitele získala skupina Baltic Bees z Lotyšska. V  každém dni víkendového programu bylo pro diváky připraveno více než šest hodin letového programu a další letouny a pozemní technika na statické ukázce. Další ročník se na letišti v Hradci Králové uskuteční 5. a 6. září 2015. CZECH AIRSHOW AGENCY, s. r. o.

15.4.13 10:29

NUTS II JIHOVÝCHOD

EN č. 9 / 2014

Do čerpání promluví regionální stálé konference Příprava nadcházejícího programového období 2014 – 2020 v  těchto měsících vrcholí i  na území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina. Na konci srpna byla definitivně schválena Dohoda o partnerství mezi Českou republikou a Evropskou komisí a oba kraje už proto vědí, jaké finanční prostředky by mohly plus mínus v dalších letech získat a do jakých oblastí je investovat. Přestože žadatelé o evropské dotace určité změny v celém procesu čerpání peněz z  evropských fondů pocítí, nepůjde o  nic zas tak dramatického. Důležitou novinkou pro kraje, města a obce je dozajista zrušení regionálních operačních programů, respektive jejich sloučení do jednoho Integrovaného regionálního operačního programu pod hlavičkou Ministerstva pro místní rozvoj. Neznamená to ovšem, že by zároveň s  ROP Jihovýchod zanikly i  administrativní kapacity, které jsou v  regionu k  dispozici v  podobě Úřadu Regionální rady JV. Regionální rada se totiž pravděpodobně stane zprostředkovatelem dotací z IROP a příslušný úřad bude i  nadále zajišťovat administrativu čerpání v  regionu. Zároveň s tím navíc úředníci stále zajišťují dočerpání peněz z období 2007 – 2013, což potrvá ještě nejméně celý příští rok. A se změnami přichází i kraje ve spolupráci s dalšími subjekty. Čerpání evropských peněz by totiž nově měly ovlivňovat tzv. regionální stálé konference. „Tyto platformy na bázi partnerství se zastoupením zástupců malých obcí, měst, kraje, místních akčních skupin či podnikatelského a akademického sektoru

budou pracovat ve všech krajích,“ řekl radní Kraje Vysočina Martin Hyský s  tím, že na Vysočině by tato skupina měla mít 18 členů. PODPORY SE DOČKÁ DOPRAVA I VENKOV Možností, které budou mít nově zřízené stálé konference, je několik. Budou zajišťovat monitoring a přípravu absorpční kapacity v regionu. V  neposlední řadě pak budou předkládat doporučení řídícím orgánům operačních programů a  ovlivňovat tak čerpání směrem k lepšímu zacílení do krajů, mikroregionů, měst a obcí. V  současnosti probíhající příprava jednotlivých krajů na čerpání se točí samozřejmě i  kolem samotných projektů, které by se měly v  dalších letech realizovat. Podle tiskové mluvčí Jihomoravského kraje Denisy Kapitančikové je hlavním cílem využít dotace ke zlepšení ekonomické prosperity a kvality života v regionu. „V budoucím období chce kraj s pomocí evropských fondů pokračovat v  modernizaci krajské silniční sítě, zkvalitnění veřejné dopravy a obslužnosti v kraji, rozvoji školství, sociálních služeb, zdravotnictví.“ A  právě to jsou témata, na která bude klást největší

Velmi důležitou oblastí, do které budou v dalších letech kraje investovat, je i dopravní infrastruktura. zdroj: www.jihovychod.cz důraz Integrovaný regionální operační program. Kraje a další žadatelé budou ovšem využívat i ostatní programy – OP Doprava II, OP Výzkum, OP Životní prostředí a další. Projektům v  jednotlivých mikroregionech a  na venkově by pak měl opět pomáhat Program rozvoje venkova, kde jsou připraveny 2,3 miliardy eur. OBA KRAJE BY MOHLY ZÍSKAT PŘES DESET MILIARD Na čerpání se připravují i  města a obce. Svaz měst a obcí ČR si nechal vypracovat analýzy, které ukazují,

s jakými problémy města a venkovské obce bojují a kam by bylo potřeba investovat. „Koncem roku 2013 jsme nechali zpracovat zakázku na vymezení funkčních území pro integrované územní investice v  rámci ROP Jihovýchod. Analýza vymezuje Brněnskou metropolitní oblast a  Jihlavskou sídelní aglomeraci pro potřeby integrovaných územních investic a může tak významně pomoci oběma krajským městům v přípravě na nové programové období,“ uvádí na svém webu Úřad RR Jihovýchod. A  jak to bude s  finanční stránkou v příštím období? Podle Denisy Ka-

pitančikové by na projekty tzv. specifických výzev, které nebudou soutěžit s jinými projekty v rámci celé ČR, měl Jihomoravský kraj získat celkem 9,6 miliardy korun. Další miliardy (až 10 procent z 60 miliard korun) si kraj ukrojí z prostředků určených pro žadatele z  celé ČR. Kraj Vysočina očekává podobné sumy a jeho zástupci poukazují na to, že půjde hlavně o  to, jak kvalitní budou projekty, které připraví. „První výzvy v rámci OP by se mohly rozběhnout koncem roku letošního, popř.  začátkem roku 2015,“ uvedl Martin Hyský. Filip Appl

9

KRÁTCE • V  prostorách Univerzitního kampusu Bohunice v  Brně byl otevřen Středoevropský technologický institut Masarykovy univerzity CEITEC. Jde o  jeden z největších projektů, který byl za poslední léta realizován. „Nové prostory a  sdílené laboratoře zajistí další rozvoj vědeckých týmů a umožní mladým vědcům rychlé zapojení do špičkového výzkumu,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. • Začátkem září přijal hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek prezidenta Zemského sněmu Horního Rakouska Viktora Sigla. Hlavním důvodem setkání byla diskuse nad konkrétními oblastmi další spolupráce obou regionů nejen v  Evropském regionu Dunaj – Vltava. Hovořilo se o vědě, vzdělávání, trhu práce či o inovacích. „Problémem spolupráce je jazyková bariéra. Proto výuku němčiny podporujeme,“ uvedl Viktor Sigl. • Nemocnice v  Jihlavě získala dva nové ultrazvuky za 5,3 milionu korun. Přístroje budou sloužit hlavně pro odhalování rakoviny prsu, ale jejich využití je široké a  přináší mimo jiné i  podstatné zjednodušení práce pro lékaře. Na přístroje přispěla Evropská unie v  rámci projektu „Modernizace a obnova přístrojového vybavení Komplexního onkologického centra Nemocnice Jihlava“.

PREZENTACE

Jihomoravský kraj chce být garantem konání motocyklové Grand Prix ČR Jihomoravský kraj chce být garantem konání motocyklové Grand Prix České republiky v Brně včetně zajištění financování tzv. zalistovacího poplatku z rozpočtu kraje a dalších zdrojů ve spolupráci se statutárním městem Brnem, vládou ČR a podnikatelskou sférou z Jihomoravského kraje. Tento záměr schválilo krajské zastupitelstvo na svém jednání 18. září 2014. Zastupitelé rovněž schválili záměr kraje prosazovat zařazení Grand Prix ČR v Brně mezi akce s trvalou podporou státu. „Byl jsem zastupitelstvem pověřen, abych jednal se společností DORNA SPORTS S.L. o podmínkách licence pro Jihomoravský kraj na pořádání Grand Prix České republiky v Brně na dobu minimálně 3 let. Zároveň

podám žádost Ministerstvu školství o dotaci ze státního rozpočtu České republiky ve výši 40 milionů korun na příští rok a také žádost o  dotaci z  rozpočtu statutárního města Brna ve výši 10 milionů korun. Jsou to částky, o kterých jsme už jednali. Pokud nám bude vyhověno, na 50. ročník Grand Prix bychom získali až 50 milionů korun,“

řekl hejtman Michal Hašek. „Zalistovací poplatek je na umožnění pořádání konkrétního závodu. To, že by měl být držitelem licence kraj, není v  Evropě neobvyklý model. Jihomoravský kraj by vystupoval v  pozici formálního pořadatele Grand Prix České republiky, nicméně přímou pořadatelskou činnost by zadal třetí osobě. Platí, že by Jihomoravský kraj za tohoto stavu vstoupil do smluvního vztahu se společností Automotodrom Brno jako s  místem, kde se Velká cena pojede,“ zdůraznil hejtman Hašek. (jmk)

Obyvatelé jižní Moravy se již potřetí mohou Nejlepším starostou jižní Moravy je zapojit do přípravy krajského rozpočtu František Havíř Již potřetí se mohou obyvatelé jižní Moravy podílet na tvorbě krajského rozpočtu prostřednictvím projektu Váš kraj, Váš rozpočet. „Je to konkrétní možnost pro občany Jihomoravského kraje, aby se zapojili už v době přípravy krajského rozpočtu do vytipování priorit, které by měly být financovány z  veřejných peněz. Loni bylo těchto podnětů rekordních 451, každému z  nich patří moje poděkování. Před spuštěním projektu jsme přitom od občanů dostali za deset let pouze dvě připomínky. Veřejnost bude moci na webu kraje www.kr­‑jihomoravsky.cz od 1. do 31.  října  2014 hlasovat o  konkrétních prioritách. Dotazník obsahuje deset ob-

lastí, v  každé z  těchto oblastí je uvedeno pět aktivit, ze kterých bude možné vybírat. Lidé si mohou zvolit maximálně 10 aktivit a kromě toho je možné vznést i  konkrétní podnět k  návrhu rozpočtu. Vyplnění dotazníku bude možné nejen prostřednictvím počítače, ale i  mobilní techniky. Následně v  listopadu využije krajská samospráva tyto podněty k  sestavování rozpočtu. Počítáme s tím, že 3. prosince bude krajskou radou schválen návrh rozpočtu, který bude uveřejněn na webových stránkách, a  kaž-

dý se bude moci přesvědčit, jakým způsobem byla jeho priorita zapracována. Je jasné, že veřejnost volá po větší participaci rozhodování ve věcech veřejných, aby lidé neměli pocit, že krajská samospráva je to, že jednou za čtyři roky jdou ke krajským volbám. Toto je konkrétní možnost, jak každý může projevit svoji občanskou aktivitu, a já jsem vděčný za každý jeden takový podnět. Pro nás je to zpětná vazba a  krajská samospráva pod mým vedením chce komunikovat s občany jižní Moravy nejenom jednou za čtyři roky při volbách, ale permanentně,“ řekl hejtman Michal Hašek. (jmk)

Vítězem soutěže Svazu měst a  obcí Nejlepší starosta/primátor 20102014 v Jihomoravském kraji se stal starosta Rousínova František Havíř. V  průběhu zasedání krajského zastupitelstva 18.  září  2014 mu blahopřál hejtman Michal Hašek, který vyjádřil radost, že v premiéře této soutěže byl oceněn právě starosta, který je zároveň krajským zastupitelem. „Je to ocenění toho, jakou měrou jste se v tomto volebním období zasloužil o rozvoj vašeho města a přispěl ke zvýšení kvality života jeho obyvatel,“ uvedl hejtman Hašek. Starosta František Havíř řekl, že nejlepší starosta se nedá vybrat žádnou komisí: „Spíše to beru tak, že to byla pěkná záminka od nejvyššího ústavního činitele konečně si všimnout samospráv. Ani výkon funkce sta-

rosty není bez radních a zastupitelů samostatný. Je to poprvé za dvanáct

let, co se pohybuji v komunální politice, že byla takováto ocenění předávána ve Španělském sále Pražského hradu za účasti nejvyšších ústavních činitelů. Toho si vážím.“ (jmk)

10

PREZENTACE

EN č. 9 / 2014

Skupina České dráhy je v zisku Zásadní meziroční zlepšení vykázala za prvních šest měsíců letošního roku Skupina České dráhy. Podle mezinárodních účetních standardů (IFRS) vylepšila svůj hospodářský výsledek o 668 milionů korun a dosáhla čistého zisku ve výši 158 milionů korun. Lépe si vedly všechny společnosti Skupiny ČD. „V  prvních šesti měsících jsme hodně šetřili,“ vysvětluje jeden z důvodů pozitivního trendu předseda představenstva ČD, a. s., Daniel Kurucz. „Řádově jde o  stovky milionů korun, kterými jsme dokázali částečně kompenzovat růst vstupů. Pomáhají nám efektivnější nákupy energií a materiálů, stejně jako snižování režijních či osobních nákladů. Naopak jsme dali více peněz do údržby vozidel.“

Osobní doprava snížila ztrátu o 382 miliony korun (dle IFRS) Segment osobní dopravy meziročně snížil podle mezinárodních účetních standardů ztrátu o 382 miliony korun na –262 miliony korun. „Ve výsledku se nám opět odráží úspory. Například třicetimilionová úspora na právních službách nebo čtyřicet milionů ušetřených na režijních nákladech,“ doplňuje člen předsta-

venstva ČD,  a.  s., Pavel Krtek. „Na druhou stranu jsme ale dokázali i zvýšit obchodní výkonnost. Oproti loňsku jsou tržby z hlavní činnosti vyšší o  432 miliony korun. Jen na jízdném jsme utržili o 137 milionů víc. Je to přitom zásluha hlavně vnitrostátní dopravy.“ Počet cestujících se meziročně nezvýšil, o 1 % však vzrostl přepravní výkon, což naznačuje, že cestující s oblibou využívají vlaky na delší vzdálenosti. Nákladní doprava má půlmiliardový zisk (dle IFRS) O 304 miliony korun lepší výsledek hospodaření vykázal v polo-

letí segment nákladní dopravy. Čistý zisk společnosti ČD Cargo tak dosáhl podle mezinárodních účetních standardů hodnoty 540 milionů korun. „Přijali jsme řadu restrukturalizačních opatření a  postupně zefektivňujeme dílčí činnosti napříč celou společností. Právě zvyšování produktivity práce a úspory provozních nákladů přispěly k  dobrému pololetnímu výsledku nejvíc. Sílící konkurence totiž zapříčinila pokles přepravních výkonů a  snížení tržeb z  hlavní činnosti o cca 5 %,“ dodává předseda představenstva ČD Cargo,  a.  s., Oldřich Mazánek.

„Když hodnotím první pololetí, musím zároveň zmínit úspěchy, jejichž pozitivní dopad se projeví v příštích letech. Například jsme uzavřeli dohodu s  německými Deutsche Bahn o pokračování spolupráce na lince Praha – Berlín – Hamburk a také jsme na linku do Vídně nasadili první railjety. Podařilo se nám díky tomu zásadním způsobem posílit naši pozici na poli mezinárodní dálkové železniční dopravy. Pololetní výsledky Skupiny České dráhy ukazují, že máme

potenciál být úspěšnou obchodní firmou. Mateřská společnost se však v minulých letech zadlužila kvůli nutné obnově vozidlového parku, čeká nás otevírání trhu konkurenci i  hledání dalších podnikatelských příležitostí, abychom zajistili našim lidem práci. Je proto třeba vnímat první pololetí jako dobrý začátek a dál pokračovat ve zvyšování efektivity,“ uzavírá předseda představenstva ČD,  a.  s., Daniel Kurucz. (čd) INZERCE

140261_INZ_Nabidka_praci_1_2_KN.indd 1

09.05.14 14:49

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 9 / 2014

Kraje zřídí tzv. Evropské domy

KRÁTCE • ROP Severovýchod podpořil nedávno dvě desítky projektů, které získají přes 414 milionů. Zaměřují se na zlepšení silniční sítě, na modernizaci zdravotnických zařízení anebo také na projekty, které jsou součástí integrovaných plánů rozvoje měst. Největší díl peněz ukrojí rekonstrukce silnic. Celkem půjde o osm úseků. Dotace 35,9 milionu korun například přispěje na modernizaci průtahu obcí Stolany.

Až desítky miliard korun mohou jít na projekty v rámci NUTS II Severovýchod v následujících letech z fondů Evropské unie. Programovací období 2014 – 2020 totiž pomalu začíná, Dohoda o partnerství je schválena a přípravy na čerpání jsou v plném proudu. Už nyní mají kraje připraveny řadu projektů, pro které budou chtít získat evropskou dotaci. A nebude to jednoduché, protože v řadě případů budou soutěžit se záměry z ostatních regionů. Při mapování objemu peněz, které budou mít žadatelé na území Pardubického, Královéhradeckého a  Libereckého kraje k  dispozici, je nutné rozlišit prostředky, o  které budou soutěžit projekty z  celé České republiky a  prostředky, které by v rámci tzv. specifických výzev měly být připravené pro konkrétní regiony. Obecně platí, že ze všech programů v rámci všech výzev může do regionu přitéct až několik desítek miliard korun. A to jsou peníze, které rozhodně stojí za pečlivou přípravu. V  případě krajů jde především o přípravu projektů tak, aby byly opravdu kvalitní. „Vzhledem k  tomu, že alokovaná částka je pro celou republiku a  ne pro kraje zvlášť, je velmi důležité, abychom měli projekty dopředu velmi dobře připravené,“ vysvětluje hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc s tím, že lze předpokládat, že všechny připravené projekty se zrealizovat nepodaří. Na první výzvy, které by podle posledních informací mohly přijít v úvodu příštího roku, se připravují i  zbylé dva kraje v  NUTS II Severovýchod. Čerpat hodlají nejen z Integrovaného regionálního operačního programu, který na-

hradí ROPy, ale i z ostatních celostátních programů. OBLASTI SE MOC NEZMĚNÍ Celkem si přitom kraje ukrojí z připraveného koláče přinejmenším několik miliard. V Libereckém kraji ovšem přesnější čísla zatím neznají. „Stále probíhá řada jednání o  věcném zaměření jednotlivých specifických cílů operačních programů, definování oprávněných žadatelů, struktuře způsobilých výdajů apod.,“ řekla krajská radní Ivana Hujerová, která zároveň přiblížila oblasti, na které by měly jít dotace. Kraj bude pokračovat v zateplování budov, pořizování vybavení do nemocnic a škol a v plánu je i nový podnikatelský inkubátor. Jednoznačnou prioritu opět bude mít i  dopravní infrastruktura, což potvrzují v  Pardubickém kraji, kde by rádi získali na projekty kolem sedmi miliard. „Jen v  rámci IROP by se mohlo jednat o částku více než pět miliard korun,“ sdělil hejtman Martin Netolický s tím, že kromě dopravy se kraj zaměří i na školství, sociální služby, zdravotnictví či zachování kulturního a přírodního dědictví. Ani priority Královéhradeckého kraje se příliš neliší a  připravo-

V příštích letech chtějí kraje realizovat řadu projektů. Ten Královéhradecký by rád čerpal dotace na rekonstrukci nemocnice v Náchodě. zdroj: www.zhkhk.cz vané projekty se týkají všech zmíněných oblastí. Ve zdravotnictví hejtman zmiňuje projekty spojené s  rekonstrukcí náchodské nemocnice, v  kultuře pak hlavně opravu objektu Gayerových kasáren pro potřeby Muzea východních Čech. „O  tom, kdo ale bude nositelem tohoto projektu, který je odhadován na bezmála tři sta milionů korun, se teprve rozhodne, a to po dohodě s Hradcem Králové.“ EVROPSKÉ DOMY ULEHČÍ ŽADATELŮM V  současnosti už je zřejmé, že regionální rada i  s  příslušným

úřadem zůstane nějakým způsobem zachována a  stane se zprostředkovatelem čerpání z  IROP. V  plánu je navíc vznik tzv. Evropských domů, tedy center, do kterých by se měly sestěhovat organizace, které do procesu čerpání nějakým způsobem promlouvají. „V  případě Pardubického kraje se jedná o krajské pobočky Eurocentra, agentury CzechInvest, Úřadu Regionální rady NUTS II Severovýchod, Státního zemědělského intervenčního fondu a Státního fondu životního prostředí,“ vypočítal krajský radní Zdenek Křišťál. V  Pardubicích by měl tento Evropský dům sídlit ve stávající

11

budově kraje, což podle hejtmana ušetří žadatelům čas a  starosti. To v  Libereckém kraji kvůli novému Evropskému domu kupují novou budovu. Jde o bývalý Výzkumný ústav textilních strojů, který se nachází vedle krajského úřadu. Podle záměru kraje by měl být objekt opraven a revitalizace se dočká i jeho okolí. „Na koupi si nebudeme brát úvěr, ale pokusíme se najít prostředky ve vlastním rozpočtu,“ řekl ekonomický náměstek Marek Pieter a dodal, že část peněz na modernizaci by mohla jít i z evropských fondů. Filip Appl

• Pardubický kraj chce modernizovat silniční úsek v  Horním Újezdu na Litomyšlsku. „Finanční situace rozpočtu kraje v období ekonomické krize modernizaci silnice bohužel neumožňovala, proto byla odkládána. V tuto chvíli se nabízí příležitost na recyklaci povrchů vozovky včetně dvou mostních objektů,“ vysvětlil hejtman Martin Netolický. Na modernizaci chce kraj získat finance z evropských fondů. • Celkovou rekonstrukcí prošla budova Střední školy řemesel a  služeb v  Jablonci nad Nisou. Projekt za 32,5 milionu korun a byl financován z OPŽP. „Liberecký kraj pokračuje rychlým tempem v zateplování školských budov, letos dokončíme zateplení ještě u  dvou libereckých škol a  také započnou práce u  dalších třech připravovaných zateplovacích akcí,“ prozradila Alena Losová, krajská radní pověřená řízením resortu školství, mládeže a zaměstnanosti.

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

2014 – 2020: Miliardy pro Střední Moravu Nové programovací období Evropské unie už je za dveřmi a světlo světa konečně spatřily i odpovědi na otázky týkající se toho, jak to bude s regionálními projekty a objemem prostředků, které na ně v příštích sedmi letech půjdou. Jasněji už mají i potenciální žadatelé na území NUTS II Střední Morava. Zároveň ale ještě probíhá dočerpávání peněz ze stávajícího období a ani dosavadní práce Úřadu Regionální rady tak nekončí. Období jakéhosi překrývání programovacích období je časem, kdy se potenciální žadatelé včetně krajů, měst a  obcí připravují na čerpání z nového balíku evropských peněz. V  začínajícím období 2014 - 2020 může Česká republika z  různých evropských fondů dosáhnout až na

22 miliardy eur, což je kolem 600 miliard korun. To je sice méně než v  předchozím období, ale stále jde o úctyhodný balík peněz. A příslušné orgány tentokrát nechtějí nic podcenit, čerpat by se mělo začít co nejrychleji už od začátku, aby opět nedošlo k prodlevám a nehrozilo vracení peněz

do Bruselu. To platí i pro Zlínský a  Olomoucký kraj, které už díky schválené Dohodě o  partnerství, mohou plánovat, na co budou čerpat a z jakých operačních programů. „Pro kraje ČR byla na období 2014-2020 vyčleněna částka 80 miliard korun. Z této částky bude Olomoucký kraj, v rámci své působnosti, realizovat projekty odhadem za 6,2 miliardy,“ řekl Krajským novinám hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil. To Zlínský kraj zatím konkrétní číslo nezná, ale řádově si z koláče evropských peněz ukousne zřejmě zhruba podobně velký díl.

V dalších letech se v regionu dočkáme stovek nových projektů podpořených Evropskou unií. Dotace lze získat třeba na nové cyklostezky. zdroj: www.zlin.eu

HODNĚ PENĚZ OPĚT NA INFRASTRUKTURU Přestože byl konkrétní plán příštího období schválen, stále zůstávají některé nejasnosti a  čerpání zřejmě začne později, než se původně předpokládalo. Oba kraje tak zatím nemají k  dispozici přesné rozložení očekávané sumy mezi jednotlivé operační programy. Nicméně mnohé lze předpokládat. Čerpat bude možné opět z řady programů rozdělených podle témat. V  případě krajských samospráv ovšem bude zásadní Integrovaný regionální operační program, který de facto nahradí jednotlivé ROPy, v tomto případě tedy ROP Střední Morava. Peníze z  IROP půjdou na podobné projekty, jako tomu bylo dosud v  případě ROP SM. Na prvním místě bude opět regionální doprava a  dopravní infrastruktura. Zlínský kraj si kvůli nadcházejícímu období na jaře definoval prioritní síť silnic. Celkem jde o 507 kilometrů komunikací, které spojují větší města a  napojují je na tzv.  transevropskou silniční síť. „Vytipovali jsme na této vybrané silniční síti 36 staveb a  setřídili je do tří skupin podle jejich priority. Jejich projektová příprava je v různém stupni rozpracovanosti,“ uvedl ředitel ŘSZK Bronislav Malý s tím, že náklady na připravované silniční projekty se vyšplhají na 3,5 miliardy korun. Realizace prvních z nich by mohla začít na jaře roku 2016.

ÚRR ZŮSTÁVÁ Samozřejmě doprava je jen jednou z  oblastí, které se v  dalších sedmi letech dočkají podpory. K těm dalším patří sociální služby, zavádění nových nástrojů s cílem transparentnější a  efektivnější veřejné správy nebo na projekty zkvalitňující životní prostředí. V  současnosti probíhá příprava na nové období, která spočívá především ve vyjasňování konkrétních pravidel, za kterých bude možné finance čerpat. Nyní je zřejmé, že zatímco zřizovatelem IROP bude Ministerstvo pro místní rozvoj, zprostředkujícím subjektem se stane Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava, technicky tedy opět Úřad Regionální rady. Ten navíc bude v  dalších dvou letech zajišťovat dočerpání peněz z  uplynulého období. Ve schválených materiálech se hovoří také o  vzniku tzv.  Evropského domu. Do něj by se sestěhovaly všechny subjekty implementace nového období. Kromě ÚRR, třeba i  CzechInvest, eurocentra a další. „Nedílnou součástí příprav na nové programové období je i  ustanovení Regionální stálé konference, která bude koordinovat aktivity v rámci územních obvodů kraje, sledovat a doporučovat absorpční kapacitu regionu,“ doplňuje další informace o  blížících se změnách Jiří Rozbořil. Filip Appl

KRÁTCE • V  Uherském Hradišti­‑Jarošově byla dokončena rekonstrukce silnice, která probíhala od července loňského roku a stála skoro třicet milionů korun. Stavba, kterou spolufinancovala Evropská unie z ROP SM, je pokračováním rozsáhlé modernizace spojnice mezi Zlínem a  Uherským Hradištěm. Na této trase bylo od roku 2005 rekonstruováno již několik úseků s  celkovými náklady kolem 260 milionů korun. • V Olomouci finišují přípravy na poslední podzimní etapu zahradnické výstavby veletrhu Flora Olomouc 2014. Návštěvníci budou moci dorazit mezi 2. a 5. říjnem. Mottem výstavy je tentokrát Zahrada je hra. „Expozice bude doplněna výstavou odrůd chryzantém českých pěstitelů pod značkou Česká květina, chybět nebude ani aranžmá z kosatců rovněž domácí provenience a  výstava velkého množství odrůd dýní,“ uvedl garant akce Vojtěch Zahradník. • Ještě pár dní mají zájemci na zapojení se do velké letní soutěže s názvem „Vyfoť, napiš a vyhraj“. Zúčastnit se může každý, kdo na webové stránky www.mujprojekt.eu vloží fotoreportáž z  míst finančně podpořených z  ROP Střední Morava. Vítězové vyhrají pobytové poukazy například do Relax centra Kolštejn v Branné nebo do Wellness hotelu Alexandria v Luhačovicích. 15 hlasujících pak obdrží dárkový balíček propagačních předmětů ROP SM.

12

PREZENTACE

EN č. 9 / 2014

Slovenští odborníci na dopravu dorazili do Pardubického kraje Delegace z Prešovského samosprávného kraje přijela na dvoudenní oficiální návštěvu Pardubického kraje. Tématem jejich programu byla silniční hospodářství a doprava. Odborníci ze Slovenska navštívili klíčové dopravní stavby na Pardubicku a Chrudimsku a zúčastnili se také Dopravní konference a Silničního veletrhu. Vzájemné pracovní návštěvy delegací partnerských regionů jsou již několikaletou tradicí, obě strany považují výměnu zkušeností za užitečnou. Potvrdil to i ředitel Správy a  údržby cest Prešovského samosprávného kraje Vladimír Kozák:

„Už jenom to, že se setkáváme a můžeme porovnávat zkušenosti, je pro nás posun. Řešíme podobné věci, podobné problémy a můžeme se vzájemně inspirovat.“ Delegaci odborníků z  Prešovského samosprávného kraje při exkurzi na do-

pravních stavbách doprovázeli předseda Finančního výboru Zastupitelstva Pardubického kraje Miroslav Krejčí a ředitel Správy a  údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. „Pardubický a Prešovský kraj mají přibližně stejně rozsáhlou silniční síť, spravují kolem tří tisíc kilometrů silnic II. a  III. třídy. Náš kraj do jejich rekonstrukce letos investuje rekordní částku, přesto to na stoprocentní obnovu špatného stavu silnic nestačí,“ řekl Miroslav Krejčí.

Prvním bodem dvoudenní návštěvy byla exkurze na stavbě mimoúrovňové křižovatky a  pokračování rychlostní silnice R35 v  Opatovicích nad Labem. Jeden z  klíčových projektů v  Pardubickém kraji odborníky ze Slovenska oslovil. „I  u  nás na Slovensku řešíme propojení dálnic a  silnic I. třídy se silnicemi nižší třídy, konkrétně potřebujeme vyřešit propojení severu a jihu Prešovského kraje. Tady si nejen prohlížíme stavbu, ale také hovoříme o  evrop-

ských zdrojích, porovnáme legislativu a  podobně,“ řekl Peter Sokol, předseda Dopravního výboru Prešovského samosprávného kraje. Druhým zastavením byla stavba obchvatu Chrudimi, kde se odborníci – stejně jako v  Opatovicích nad Labem – seznámili s  technickými parametry stavby. Další program delegace Prešovského samosprávného kraje byl věnován Dopravní konferenci 2014 a  účasti na mezinárodním Silničním veletrhu.

Pardubice hostily Dopravní konferenci Přesně po roce se v Kongresovém centru AFI Palace Pardubice sešli dopravní experti, aby diskutovali o projektech a problémech týkajících se dopravní infrastruktury. Záštitu nad letošní Dopravní konferencí převzali zástupci Ministerstva dopravy, hejtman kraje Martin Netolický a náměstek hejtmana zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek. Přednesené příspěvky se dotkly snad všech důležitých témat: od obligátní R35, přes splavnění Labe, až po chystaný komplexní projekt dopravního uzlu Pardubice. Konferenci otevřel hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Hovořil především o  problémech souvisejících s  čerpáním evropských dotací na projekty v  oblasti dopravní infrastruktury či s výstavbou R35. Právě situaci na pětatřicítce, které se v  regionu říká silnice smrti, označil hejtman za katastrofální. Podle něj se musí co nejdříve pohnout s  výkupy pozemků, které dosud zoufale vázly. „Na celé trase plánované R35 jsou potřeba zhru-

ba tři tisíce majetkoprávních vyrovnání. Těším se na to, až bude schválena nová legislativa a  výkupy se pohnou,“ řekl hejtman s tím, že kraj sám nemá pravomoci situaci urychlit. Angažovat se musí vláda. „Když jsem nastoupil do funkce, měl jsem pocit, že netáhneme za jeden provaz, protože tu na jedné straně byly místní a krajské samosprávy a na straně druhé stát. Ale především na dopravní infrastruktuře za jeden provaz táhnout musíme, protože

se týká nás všech,“ dodal hejtman na závěr svého vystoupení. Mezi úvodní řečníky patřil také poslanec a  předseda Hospodářského výboru Parlamentu České republiky Ivan Pilný. Ten nastínil současnou situaci v  oblasti výstavby dopravní infrastruktury. „První dobrou zprávou je, že peníze jsou, a přestože nemohou uspokojit všechny požadavky, odpovídají tomu, co se dá v této zemi postavit. Druhá dobrá zpráva je to, že poprvé rozpočet pokrývá celé portfolio staveb. Nemyslí se jen na silnice, ale třeba i na železnice,“ prohlásil Ivan Pilný, který ale zároveň dodal i  některé špatné zprávy. Mezi ty patří třeba stále nedostatečná legislativa v  oblasti výkupu pozemků nebo v oblasti zadávání veřejných zakázek. Na nových zákonech se ale podle Pilného pracuje. „Chtěl bych především vyzvat exe-

kutivu, aby myslela víc na spolupráci a méně na byrokracii.“ Ještě před otevřením jednotlivých témat vystoupil historik a předseda Společnosti Jana Kašpara Jiří Kotyk, který hovořil o  zakladatelích moderní dopravy, kteří jsou spjati s  Pardubicemi a  Pardubickým krajem. Speciálně se zastavil u  železničního projektanta Jana Pernera. Příští rok bude totiž rokem dvou výročí spjatých s  touto osobností. „Věříme, že město Pardubice i Pardubický kraj uctí jeho památku co nejdůstojnějším způsobem, že připomínka Jana Pernera se stane celostátní záležitostí.“ Následně už se mohlo přejít k jednotlivým tématům konference. Mezi těmi nechyběl například projekt Dopravního uzlu Pardubice, na kterém spolupracuje Pardubický kraj s Ministerstvem dopravy, pre-

zentace pardubického letiště, představení projektů, které na území regionu realizuje SŽDC nebo plány týkající se významných silničních staveb na území Pardubického kraje, především zmíněné R35. Účastníci si vyslechli i  zprávu o  záměru splavnit Labe do Pardubic. V  současnosti se čeká především na realizaci projektu Plavební stupeň Přelouč II. „Stávající legislativa bohužel umožňuje, že nevládní organizace tuto stavbu již 14 let blokují. Přesto stále věříme, že se v příštím roce začne stavět. Hotovo by mělo být v roce 2018,“ uvedl Martin Vavřička z Ředitelství vodních cest ČR. Na závěr konference promluvil o realizaci investic na krajských silnicích náměstek hejtmana Jaromír Dušek. „V končícím realizačním období bylo či je realizováno celkem 122 projektů v  celkové hodnotě

3 miliardy korun. Mezi nejvýznamnější úseky patří modernizace silnice Lanškroun - Tatenice nebo Vysoké Mýto – Choceň,“ uvedl náměstek s tím, že v nadcházejícím období počítá kraj s projekty za 3,1 miliardy korun. Všichni zúčastnění zhodnotili konferenci jako velmi důležitou a  prospěšnou. Ostatně letos dorazilo mnoho významných hostů. Kromě řady vystupujících se jí zúčastnili členové Hospodářského výboru a  podvýboru pro dopravu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nebo delegace z Prešovského samosprávného kraje. Pořadatelem konference je Česká komora autorizovaných inženýrů a  techniků činných ve výstavbě, odbornými garanty pak Pardubický kraj a Správa a údržba silnic Pardubického kraje.

Státní rozpočet na dopravní infrastrukturu je vyrovnaný, peníze půjdou i do Pardubického kraje Prohlídka klíčových dopravních staveb, diskuze nad rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury na příští rok i zhodnocení mýtného systému – takový byl program výjezdního zasedání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v Pardubickém kraji. V regionu se jeho členové zajímali o pokračování výstavby rychlostní silnice R35 i  o  zkapacitnění železniční trati mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Klíčovým bodem jednání Hospodářského výboru byla diskuze nad rozpočtem Státního fondu dopravní infrastruktury a střednědobým výhledem na roky 2015 – 2017. Materiál, který bude předložen i vládě ČR, počítá s  vybilancovaným rozpočtem na příští rok. Návrh střednědobého výhledu na další dva roky

je ale sestaven jako nevyrovnaný. „Rozhodujícím faktorem pro sestavení rozpočtu je nutnost v  maximální míře respektovat požadavky na opravu a údržbu silniční sítě podle schválené dopravní strategie a také nutnost dočerpat do konce roku 2015 finanční prostředky z  Operačního programu Doprava,“

popsal stav předseda Hospodářského výboru Ivan Pilný s  tím, že z meziresortního připomínkového řízení vyplynula i  potřeba navýšit rozpočet o účelové dotace na opravy silnic II. a III. třídy. A to zejména tam, kde výstavbou tzv. nadřazené infrastruktury dochází k zásadním změnám na silnicích nižších tříd a také na opravu přivaděčů a křižovatek s dálnicemi a silnicemi I. třídy. „V  každém případě návrh rozpočtu zajišťuje dostatečné finanční prostředky na přípravu staveb. Za zpožďováním těchto přípravných prací tak většinou nestojí peníze, ale spíše potíže v  územním

plánování, majetkovém vypořádání apod.,“ dodává Pilný. Stěžejním bodem jednání Hospodářského výboru bylo také téma zavedení Evropské elektronické mýtné služby v  České republice (EETS). Jedná se společnou službu elektronického výběru mýtného zeměmi Evropské unie, jeho používání však bude dobrovolné. Hospodářský výbor svým usnesením vyzval Ministerstvo dopravy k urychlení implementace systému do konce letošního roku. Program výjezdního zasedání členové Hospodářského výboru zahájili prohlídkou klíčových dopravních staveb ve Východočeském regionu.

V Opatovicích nad Labem se zajímali především o  pokračování stavby rychlostní silnice R35 a s tím souvisejícími výkupy pozemků. „Je symbolické, že Hospodářský výbor navštívil náš kraj přesně jeden den před zahájením účinnosti novelizovaného zákona, který lidem nabízí vyšší cenu. Vše je teď v rukou ŘS. To má výkupy pozemků pod R35 na starost – a  já občanům garantuji, že budu na proces výkupů osobně dohlížet,“ uvedl místopředseda Hospodářského výboru Martin Kolovratník. Poslanci také navštívili stavbu dálnice D11 v  Praskačce a  pardubické mezinárodní letiště. To patří mezi

pět páteřních letišť v  České republice a má obrovský potenciál. S rozvojovými projekty včetně výstavby nového odbavovacího terminálu členy Hospodářského výboru seznámil Michal Červninka, ředitel společnosti East Bohemian Airport,  a.  s. V rámci cesty po regionu se poslanci zastavili také na pardubickém hlavním nádraží, kde je generální ředitel Českých drah Daniel Kurucz spolu s náměstkem hejtmana Pardubického kraje Jaromírem Duškem seznámili s projekty na železnici a s právě probíhající stavbou na zdvoukolejnění trati mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.

Pardubice hostily třináctý Silniční veletrh V areálu Správy a údržby silnic Pardubického kraje v Pardubicích - Doubravicích proběhl Silniční veletrh 2014. Třináctý ročník této významné akce rozhodně nebyl nešťastný. Naopak. Kromě několika desítek vystavovatelů, zástupců politické i odborné sféry a účastníků, bylo možné v areálu najít i repliku letounu Blériot, na kterém v roce 1911 uskutečnil svůj první dálkový přelet pardubický rodák Jan Kašpar. Akce tak poprvé nabídla ochutnávku i z jiného druhu dopravy, než je ta silniční. Akci zahájili zástupci Pardubického kraje a řada dalších významných osobností působících v  oblasti dopravní infrastruktury. Mezi nimi i  ředitel pořadatelské organizace Správy a  údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec. Podle něj nabídl veletrh tři roviny prezentací. „První je prezentace převážné části techniky, kterou jsme pro hospodářskou sezónu 2015 zakoupili. Pardubický kraj velmi zainvestoval do vybavení naší organizace a  výsledky těch nákupů jsou tady k vidění. Jde hlavně o podvozky nákladních aut a  o  techniku k  údržbě silnic.“ Druhou oblastí jsou pak prezentace řady organizací, které nějakým způsobem působí v oblasti silničního hospodářství. Na veletrhu bylo možné setkat se s výrobci a prodejci

silniční techniky a stavebních materiálů, dodavateli dopravního značení i s řadou stavebních firem. Mezi vystavovatele, kterých se na akci sešlo kolem padesáti, patřila i taková jména jako je Strabag, Tatra nebo Kapsch. Kromě toho se na veletrhu již tradičně představily i složky Integrovaného záchranného systému. „Třetí oblastí je pak historické okénko, kdy se snažíme ukázat techniku, která byla v silničním hospodářství v minulosti používána. Letos, kvůli výročí spojenému s  Janem Kašparem, tu máme repliku letounu Blériot,“ dodal Miroslav Němec. Již tradičně se veletrh stal také místem, na kterém se představily ty nejnovější technologie v  silničním hospodářství. V  tomto směru se snaží držet krok i Pardu-

bický kraj. „Jsme jedním z  regionů, který je velmi aktivní v  zapojování nových technologií v silničním hospodářství. V loňském roce jsme vyzkoušeli ‚tichý‘ asfalt, letos to byly například nové způsoby oprav okrajů vozovek a jejich konstrukcí,“ uvedl hejtman Martin Netolický, který převzal na celou akcí záštitu. Druhým patronem akce byl pak náměstek hejtmana zodpovědný za oblast dopravy Jaromír Dušek. Ten upozornil zároveň na dopravní konferenci, která veletrhu předcházela a poukázala na aktivity kraje v  oblasti výstavby dopravní infrastruktury. „Máme připravené potřebné projekty. Nechceme se ale spokojit jen s kosmetickými úpravami. Naším zájmem je prosadit některá strategická rozhodnutí, která dopravu v kraji posunou na moderní úroveň.“ Veletrh se opět stal vítanou příležitostí jak pro návštěvníky z  řad laické či odborné veřejnosti, tak i  pro studenty škol a  oborů zaměřených na dopravní hospodářství, kteří si mohli doslova osahat techniku, se kterou třeba jed-

nou budou sami pracovat. Příležitost k návštěvě si tentokrát nenechala ujít ani delegace z Prešovského samosprávného kraje, která den předtím zavítala i na Dopravní konferenci. „Jezdíme do Par-

140261_INZ_Nabidka_praci_1_2_KN.indd 1

dubic pravidelně už dvanáct let, abychom si vyměnili zkušenosti ohledně správy a údržby silnic. Jsme opravdu rádi, že nás na veletrh pozvali i letos, protože v oblasti silničního hospodářství jsou

naše země provázané už z dob bývalého Československa a  firmy, které tu dnes vystavují, působí velmi často i  na Slovensku,“ vysvětlil ředitel SUS Prešovského samosprávného kraje Vlado Kozák.

09.05.14 14:49

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

EN č. 9 / 2014

Kraj očekává žádosti za osmdesát miliard Třináct miliard korun. Takovou částku považuje Moravskoslezský kraj za reálnou při snaze získat maximum evropských dotací na své projekty v nadcházejícím programovém období pro roky 2014 až 2020. Celkem se však bude podle odhadů spolu s městy a podnikateli ucházet o několikanásobek této částky. „Obecně lze říci, že relevantní subjekty, tedy veřejná správa, podnikatelé i  neziskový sektor v  Moravskoslezském kraji, se intenzivně připravují na nové programovací období. Podle současného stavu přípravy, kdy byl proveden sběr projektových záměrů, se tyto subjekty na území kraje budou ucházet zhruba o 80 miliard korun,“ uvedla krajská mluvčí Petra Špornová. V  současné době proto probíhá hodnocení projektových záměrů,

které by kraj chtěl odstartovat v  programovacím období 2014 až 2020. K 15. září kraj evidoval celkem 186 záměrů v  částce kolem 17,9 miliardy korun celkových nákladů, které zahrnují jak výdaje Evropské unie, tak kraje. „Záměry jsou směřovány zejména do Integrovaného regionálního operačního programu, dále pak Operačních programů Zaměstnanost, Výzkum, vývoj a  vzdělávání, Životní prostředí, Podnikání a  inovace pro konkurenceschop-

nost, ale i do operačních programů přeshraniční spolupráce,“ dodala Špornová. Kraj už má i  jasno v  tom, jak by chtěl zmíněných třináct miliard rozdělit mezi jednotlivá odvětví. Nejvíce peněz by chtěl pustit do dopravy, tam by mělo jít kolem čtyř a  půl miliardy korun. Na druhém místě je krizové řízení s 2,3 miliardy. Přibližně stejné částky by si měla rozdělit tři odvětví: sociální oblast 1,7 miliardy, kultura 1,5 miliardy a školství, mládež a  sport asi jednu a čtvrt miliardy korun. Rovná miliarda by pak měla jít do regionálního rozvoje a  cestovního ruchu a  na zdravotnictví zbývá kolem 635 milionů korun.

Rovnou miliardu chce Moravskoslezský kraj získat pro regionální rozvoj a rozvoj cestovního ruchu.

PŘÍPRAVY ZAČALY PŘED LETY Příprava na nové programové období je přitom pro Moravskoslezský kraj jedním z klíčových témat, kterému se aktivně věnuje od roku 2012. Cílem je zajistit podmínky pro efektivní čerpání prostředků na prioritní témata kraje s provázaností na priority Evropské unie. Kraj se proto zapojil do několika konkrétních aktivit, které se touto problematikou zabývají. Jedná se například o projekt Mapování absorpce. Ten obnáší dílčí akce typu Šance pro Moravskoslezský kraj – Vzdělaní lidé a připravený venkov nebo Konkurenceschopnost a  infrastruktura.

zdroj: MS kraj

Z dalších projektů to jsou například Kompetence zítřka nebo Integrované územní investice, u kterých je takzvaným realizátorem Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, nebo Společný akční plán, který vede Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Kraj ke zmíněným projektům zřídil informační webový portál Šance 2020. Na něm informuje o  svých cílech kvalifikovaně odhadnout, jak velký investiční potenciál se v  novém programovacím období skrývá v  prioritních oblastech rozvoje Moravskoslezského kraje. Takto stanovená poptávka po zdrojích bude totiž důležitým argumentem pro jednání s národními orgány při prosazování projektů, které mají strategický význam pro rozvoj Moravskoslezského kraje, reagují na jeho potřeby a zároveň přispívají k naplňování cílů Strategie 2020. Těchto cílů chce kraj dosáhnout prostřednictvím klíčových aktivit, jakými jsou například vytvoření seznamu potenciálních žadatelů a  projektových námětů v jednotlivých prioritách a investičních tématech. Následovat by měla analýza připravenosti a míry současné a potenciální poptávky po zdrojích a v návaznosti na to návrh vyčíslení možného dopadu poptávaných projektů a potenciál jejich naplňování. Na základě této analýzy by pak mělo probíhat vlastní čerpaní evropských a národních zdrojů a podílu spolufinancování. Václav Čermák

13

KRÁTCE • Cenu Architekt roku dostal Josef Pleskot za návrh centra Svět techniky v Ostravě, jež je součástí projektu revitalizace areálu Vítkovických železáren. Ocenění hodnotí mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech a uděluje se v  rámci stavebního veletrhu FOR ARCH. Navržené centrum má podpořit prestiž vědy a  výzkumu u  veřejnosti, změnit přístup k  technickým oborům a zpřístupnit je veřejnosti. • Po letech půstu se do Moravskoslezského kraje vrací investoři. Agentura CzechInvest jen v  prvním pololetí tohoto roku zaznamenala výrazný zájem firem o  rozšíření výroby. Během jediného roku se příliv peněz prakticky zdesetinásobil. Moravskoslezský kraj si jako nejvhodnější lokalitu pro umístění své investice vybralo v prvním pololetí letošního roku hned devatenáct firem. • Až polovinu sebraných odpadů chtějí do několika let umět využít pracovníci společnosti OZO Ostrava. Nová linka na zpracování odpadu by měla dostat přednost před spalovnou. V  současnosti dokáže společnost OZO zpracovávat 37 procent odpadů, v roce 2020 by toto číslo mělo podle připravovaného Plánu odpadového hospodářství České republiky dosáhnout padesáti procent.

PREZENTACE

Občané Moravskoslezského kraje nejsou lhostejní k problémům jiných V  ostravské multifunkční aule GONG se uskutečnila benefice pro Dětský fond OSN – UNICEF ČR nazvaná Zpět do školy. V průběhu slavnostního večera, kterého se zúčastnili hokejista New Jersey Dewils Patrik Eliáš, spisovatel Michal Viewegh nebo herečka Jitka Čvančarová, jež večer společně s  Karlem Voříškem moderovala. Diváci si kromě rozhovoru s Patrikem Eliášem a Michalem Vieweghem mohli vychutnat také vystoupení Martina Chodúra s kapelou nebo Petra Bendeho a přehlídku modelů návrhářky Soni Hlaváčkové. UNICEF získal prostřednictvím příspěvků partnerských firem z této akce více než 350 tisíc korun, výtěžek bude sloužit k podpoře vzdělávacích programů pro děti, které nemají přístup ke vzdělání. Exkluzivním partnerem akce byla společnost Ridera, generálními

partnery Marlenka a Aleš Buksa­ ‑Buksa and Partners, benefič-

ní večer se uskutečnil pod záštitou hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka a jeho manželky Martiny. „Jsem velmi rád, že tato charitativní akce získala takovou podporu ze strany firem. Překvapilo mě, že se hned napoprvé setkala s velkým ohlasem. Je to důkaz, že zdejší občané nejsou lhostejní k  problémům jiných. Budeme se snažit, aby spolupráce s  UNICEF v  Moravskoslezském kraji pokračovala i nadále,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.

Ředitelku UNICEF ČR Pavlu Gomba (na snímku uprostřed) podpora firem příjemně překvapila.

UNICEF získal prostřednictvím příspěvků partnerských firem z  ostravské akce více než 350 tisíc korun, výtěžek bude sloužit k podpoře vzdělávacích programů pro děti, které nemají přístup ke vzdělání.

Humanitární organizace UNICEF se snaží kampaní Zpět do školy upozornit na miliony děti po celém světě, které nemají přístup ke vzdělání. V Ostravě se tak kromě benefiční akce stalo i  prostřednictvím výstavy vysvědčení známých českých osobností, která byla k  vidění v  obchodním centru Forum Nová Karolina. „Všem partnerským firmám bych chtěla velmi poděkovat. Zájem o  podporu byl obrovský. Velmi nás překvapilo, kolik firem přijalo problematiku vzdělávání dětí za svou a stalo se partnery benefičního večera,“ říká Pavla Gomba, ředitelka UNICEF ČR. Kampaň UNICEF Zpět do školy si klade za cíl zajistit vzdělání dětem v  roz-

Doprovodnou akcí k benefici byla autogramiáda Michala Viewegha a Patrika Eliáše. vojových zemích a v krizových oblastech. Příspěvek z akce v Ostravě umožní pořídit matematické tabul-

ky, miniatlas, psací potřeby a sešity na celý školní rok pro jedno dítě. (msk)

14

PUBLICISTIKA

EN č. 9 / 2014

Británie zůstává jednotná, Skotové nezávislost odmítli Vztah Skotska k Anglii je téma, které se nese téměř celou historií téhle svérázné země. Ostatně všichni znají skotského národního hrdinu Williama Wallace, který na přelomu 13. a  14. století bojoval za nezávislost hlavně v čele početné armády. Nedávný boj za nezávislost Skotska probíhal naštěstí beze zbraní a v rámci demokratických pravidel. Řevnivost obou táborů byla ovšem opět zcela zřejmá a částečně pokračuje i po separatistické prohře. Důležité však je, že Skotsko zůstává součástí Spojeného království. V  moderní historii se spojení Anglie se Skotskem datuje na počátek 18. století, kdy došlo ke sloučení obou parlamentů. Následoval zánik klanů na Skotské vysočině, úpadek starobylého jazyka gaelštiny a také industrializace jižní části Skotska. Skotská kultura v té době poměrně strádala, což vedlo k mnoha revolučním pokusům. Od 19. století se začíná pomalu objevovat soustředěnější politické volání po obnovování skotských národních tradic a posilování suverenity, které svým způsobem trvá dodnes. Mezitím se ale Skotsko stalo respektovanou součástí Spojeného království. Teprve před třiceti lety výrazněji zesílilo hnutí za větší samosprávu Skotska a  začalo rychle přibývat i  hlasů volajících po úplné samostnatnosti. Zatímco v 80. letech se tomu všichni smáli, v roce 1997 už bylo jasné, že nemožné není nic. Uskutečnilo se totiž referendum, ve kterém se jasná většina Skotů vyslovila pro vytvoření vlastního parlamentu, což byla největší změna od sjednocení obou zemí. A ještě větší změna se mohla odehrát letos, kdy proběhlo dlouho avizované referendum o  tom, zda má Skotsko opustit staletí trvající svazek a  vydat se vlastní

cestou. Předcházely mu kampaně obou táborů, které doslova rezonovaly celou společností. Svá stanoviska vydávali politici, ekonomové, firmy, banky i  slavné osobnosti. Zatímco třeba známý hudebník Mick Jagger hlasitě avizoval podporu zachování unie, herec Sean Connery hlasoval za odtržení Skotska. SAMOSTATNOST CHTĚLO 1,6 MILIONU LIDÍ Svérázný národ nakonec v  napjatě očekávaném hlasování, které mohlo mít dopady na celou Evropskou unii, suverenitu odmítl a potvrdil staletí trvající uspořádání monarchie. K hlasovacím urnám přišlo 84,5 procenta lidí. Zatímco pro setrvání v unii byla hlavně konzervativnější a starší část obyvatelstva, pro odtržení se vyslovili především mladí lidé. Pro zachování Skotska pod britskou vlajkou se vyslovilo přes dva miliony (55,3 procenta) voličů z 32 okrsků. Pro nezávislost pak bylo více než 1,6 milionu lidí. Tedy zhruba o dvě stě tisíc méně, než bylo pro odtržení se potřeba. Výsledek je překvapivě jednoznačný, což potvrzují i informace z  jednotlivých okrsků. Kromě Glas-

gowa, kde získali separatisté 53,5 procenta, uspěla YES kampaň už pouze ve trojici dalších okrsků. Pro zastánce unie byl důležitým okrskem Aberdeen, ve kterém získali skoro 59 procent hlasů a samozřejmě hlavní město Skotska Edinburgh, kde se podíl odpůrců rozdělení zastavil na 61 procentu. Unionisté ovšem zabodovali i na ostrovech Orkneje a Shetlandy a v řadě dalších okrsků. Skotský první ministr a  šéf separatistů Alex Salmond oznámil porážku prakticky hned po hlasování. On sám prý v listopadu skončí v čele Skotské národní strany. „Můj čas v roli lídra je téměř u konce. Kampaň ale pokračuje a sen o nezávislosti Skotska nikdy nezemře,“ uvedl Salmond a dodal, že je nesmírně hrdý na kampaň Yes Scotland a na téměř 1,6 milionu voličů. NOVÉ PRAVOMOCI PRO SKOTSKO

Kampaň před referendem doslova rozdělila společnost na dvě poloviny. zdroj: Ninian Reid, Wikimedia Commons

A  referendum ihned hodnotili i  čelní představitelé Spojeného království. Premiér David Cameron ocenil, že Británie zůstane jednotná. „Skotský lid promluvil a přinesl jasný výsledek. Udrželi naši zemi složenou ze čtyř národů pohromadě. Stejně jako miliony dalších lidí z toho mám velkou radost,“ řekl Cameron, který ale zároveň dodal, že dodrží slib a zajistí Skotsku větší pravomoci. A to hlavně v otázce daní a v oblasti financování zdravotnictví. Návrh zákona o  předání nových pravomocí prý bude připraven do ledna, hlasovat o něm prý bude nový parlament v průběhu příštího roku.

Smířilivě se k  referendu vyjádřila i  britská královna Alžběta II., která je zpravidla přísným symbolem nestrannosti, ale před referendem naznačila obavy z  možného rozdělení země. „Nyní, když jsme opět učinili krok vpřed, bychom měli mít na paměti, že i přes řadu odlišných pohledů, které jsme ukázali, nás spojuje neutuchající láska ke Skotsku, což je jedna z  věcí, které nás pomáhají sjednotit,“ prohlásila A  na výsledek hlasování reagovali i  čelní představitelé Evropské unie. Ostatně právě Evropská unie očekávala závěry z referenda s velkým napětím. Odtržení Skotska by se totiž výrazně dotklo i vzta-

hů v  osmadvacítce. „Vítám rozhodnutí skotského lidu zachovat jednotu Spojeného království. Tento výsledek je přínosem pro jednotnou, otevřenou a silnější Evropu,“ řekl například dosluhující předseda Evropské komise José Barroso. Z  českých představitelů zareagoval například premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj je dobře, že se nebudeme muset zabývat důsledky skotského separatismu. „Pokud by se Británie rozpadla, vedlo by to k  vlně nacionalismu, která by v  příštích letech destabilizovala řadu dalších evropských zemí.“ Filip Appl

Baleáre žiadajú zohľadnenie ďalšieho kritéria pri rozdeľovaní eurofondov Príjmy z turizmu v jednej z najatraktívnejších európskych oblastí predstaviteľom Baleárskych ostrovov nestačia. Uvažujú ako získať viac prostriedkov na rozvoj regiónu. Ešte v  máji regionálni politici rokovali s Madridom o možnosti zohľadniť nové kritérium pri prerozdeľovaní prostriedkov z  eurofondov pre programové obdobie 2014-2020. Baleáre jeho predstavitelia vnímajú ako znevýhodnenú oblasť v porovnaní s pevninou. Na región, ktorý každoročne navštevujú milióny turistov, však vrhá tieň realita. Niektoré medializované kauzy nasvedčujú skutočnosti, že Baleárske ostrovy postihol skôr pretlak peňazí ako ich nedo-

statok. Bývalý baleársky premiér Jaume Matas je obžalovaný v dvanástich prípadoch spojených s korupciou a momentálne sedí vo väzení. Na čele baleárskej vlády stál v „zlatom“ období – v 90. a v predkrízových rokoch 2003 až 2007. Nemilú povesť si pred štrnástimi rokmi tiež vyslúžili baleárski podnikatelia združení pod Fundáciou pre turizmus a kultúru. Vtedajšiemu kráľovi Juanovi Carlosovi venovali „na dôkaz úcty“ jachtu. Španielska tlač túto udalosť pripome-

nula koncom júla. Kráľovský dvor po rokoch jachtu kvôli vysokým nákladom za údržbu vrátil darcom späť. Od spomenutej fundácie ju odkúpila súkromná spoločnosť. EURÓPSKY KARIBIK Rok 2013 bol pre Baleáre v  návštevnosti opäť rekordným. Pricestovalo viac ako 11 miliónov zahraničných turistov, teda o sedem percent viac ako v roku 2012. Napriek týmto šťastným číslam baleárski predstavitelia apelujú na Madrid, aby tlmočil Bruselu požiadavku zlepšiť podmienky prerozdeľovania peňazí pre ostrovy. Eko-

nomickú zraniteľnosť podľa nich spôsobuje „sťažený prístup na španielsky trh, obmedzené možnosti rastu a  problém s  vodou“. Baleárska vláda požiadala, aby bola miera spolufinancovania cez fondy a  formy podpory v  programovom období 2014-2020 zvýšená z  terajších päťdesiat na sedemdesiat percent. Požiadavka sa týka Európskeho fondu regionálneho rozvoja, Európskeho sociálneho fondu, Kohézneho fondu, Európskeho poľnohospodárskeho fondu a Európskeho fondu pre námorníctvo a  rybné hospodárstvo. Pomocou nich chcú baleárski predstavitelia preklenúť problémy

podmienené „geografickým znevýhodnením“ regiónu. JASNÉ CIELE Vicepremiér Antonio Gómez žiada, aby Baleáre boli uznané za cezhraničný región a  mohli sa stať súčasťou programu cezhraničnej spolupráce „Španielsko­‑Andorra­ ‑Francúzsko“. V  súvislosti s  preklasifikovaním regiónu sa politici odvolávajú na nové možnosti po prekonaní geografickej izolovanosti a napomôcť tak zvýšeniu konkurencieschopnosti miestnej ekonomiky a  vytvoreniu nových pracovných možností. V  aktuál-

nom programovom období môže Španielsko odčerpať z  eurofondov približne 40 miliárd eur. Baleárske ostrovy získajú 162 milióny z  Európskeho fondu pre regionálny rozvoj, čo je o 55 miliónov viac ako v predošlom období. Zo Sociálneho fondu im potečie 59 miliónov, teda o  11 miliónov viac a z Poľnohospodárskeho fondu 61 milión, teda o  14,5 milióna viac v  porovnaní s  minulým obdobím. Treba pripomenúť, že 1,8 miliardy eur, ktoré Španieli získajú na boj proti nezamestnanosti mladých Baleáre odčerpajú 14,3 milióna eur. Dana Miháliková

Pobaltie chce narábať s eurofondami efektívne Júnová dohoda o  partnerstve Európskej komisie s  Litvou, Lotyšskom a  Estónskom pojednáva o  stratégii efektívneho využívania štrukturálnych a  investičných fondov v  období 20142020. Či sa pobaltské krajiny dokážu vyhnúť kiksom, ukáže prax. Každopádne, politickí predstavitelia sľubujú racionalizáciu v  nakladaní s  peniazmi, ktoré Brusel odobril po dlhom vyjednávaní. Rozpočet Litovcom a Estóncom priniesol spokojnosť, Lotyšom zas sklamanie. Litva počíta so 6,7 miliardy eur. Financovať z  nich bude teritoriálnu spoluprácu, 1,61 miliardy poputuje na rozvoj infraštruktúry a  vidieka, 63 milióny na rozvoj a  financovanie spoločnej politiky v  sektore rybolovu. Pomocou europeňazí Litva zvýši produktívnosť v ekonomike, investí-

cie taktiež potečú do inovácií výroby. Ďalším zámerom je vytvoriť modernú a  efektívnu dopravnú sieť. Litva sa orientuje na celkový teritoriálny rozvoj, podporu ekologickej ekonomiky, vytvorenie kvalitných pracovných miest a  boj proti sociálnym rozdielom. Peniaze z eurofondov po-

putujú do vzdelávania a  na zvýšenie efektivity v  administratíve. Okrem projektov na národnej úrovni, EÚ pokračuje vo financovaní programu cezhraničnej spolupráce „Lotyšsko - Litva - Bielorusko“. V  uplynulom období zastrešil mnohé projekty venované bezpečnosti na pohraničných priechodoch, rozvoju obchodu, kultúrnych vzťahov a podpore turizmu. BALTICKÝ TIGER ZABOJOVAL Estónsko sa pridalo ku skupine štátov, ktoré súhlasili s  pô-

vodným návrhom Komisie o rozpočte na roky 2014-2020. Krajina sa tým dištancovala od svojich severných susedov. Fíni a  Švédi nástojili na podstatnejšom skrátení rozpočtu. Estóncom sa však napriek tomu podarilo vyjednať výhodné podmienky. V tomto programovom období získajú 5,89 miliárdy eur. Je to o  907 miliónov viac ako v  rokoch 2007-2013. Oproti 1,4 milardy eur, ktoré krajina odvádza do spoločnej európskej pokladnice, rozdiel krajinu zaradí na pozíciu jedného z  najväčších poberateľov prostriedkov z EÚ na počet obyvateľov. Estónski ekonómovia

však upozorňujú na možné mínusy. Jedným z nich je, že realizované projekty nie vždy vychádzajú z  potrieb obyvateľstva a  rozšírené finančné možnosti môžu tento problém zvýrazniť. LOTYŠI MYSLIA NA POĽNOHOSPODÁROV Pri vyjednávaní s Bruselom sa Lotyši pridržiavali tézy o  spoločnej poľnohospodárskej politike. Práve na tento účel plánujú vynaložiť najväčšiu časť peňazí z  eurofondov. Ich pôvodnou ambíciou bolo zachovať doterajšiu mieru financovania. Avšak zníženie limi-

tu na 2,59 percenta z doterajších 3,7 pri udeľovaní eurofondov odvíjajúce sa od hrubého domáceho produktu lotyšskú nádej zmaril. Okrem toho, krajine pred časom zožala kritiku za plány preinvestovať príliš veľa prostriedkov do výstavby cestnej siete na regionálnej úrovni, do budovania prístavov a  do modernizácie letiska v Rige. Komisia zdôraznila význam najmä tranzitných sietí. Prehlásila, že prvoradou bude podpora železničného prepojenia s  Ruskom Rial Baltica a  prepojenie letiska v  Rige so železničnou sieťou. Dana Miháliková

Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s. r. o., Kancelářská budova P – 8, č. p. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e­‑mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree, s. r. o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE, s. r. o., e­‑mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO­‑TISK, a. s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a. s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production, spol. s r. o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: 234 092 851 (call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint­‑Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P. O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73;02/444 588 16, fax:02/444 588 19. e­‑mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 11, číslo 9, vychází 26. 9. 2014 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

EN č. 9 / 2014

Zusammenfassung

Tschechien rüstet sich für Inanspruchnahme Hunderter Milliarden Die Europäische Union muss sich in diesem Jahr mit zahlreichen Änderungen auseinandersetzen. Vor allem wechselt der Programmzeitraum, was bedeutet, dass in zahlreichen Mitgliedstaaten immer noch die 2007 begonnene Vorperiode zu Ende geführt wird, gleichzeitig aber Prozesse in Verbindung mit dem neuen, 2020 endenden Siebenjahresplan laufen. Bei der Bestimmung der Fonds gibt es keine größeren Änderungen. Wie die Mittel in diesen Fonds auf die einzelnen Länder verteilt werden, deuten einzelne Partnerschaftsvereinbarungen an. Die tschechische wurde im August definitiv verabschiedet und kam nach langwierigen dreijährigen Verhandlungen mit der Europäischen Kommission zum Abschluss. Somit ist bereits klar, dass in den kommenden sieben Jahren bis zu 22 Milliarden Euro ins Land fließen können, umgerechnet 616 Milliarden Kronen. Neben diesem Betrag kann die Tschechische Republik bis 2020 noch weitere zwei Milliarden Euro (rund 56 Milliarden Kronen) für die Entwicklung ländlicher Gebiete und 31 Millionen Euro (rund 870 Millionen Kronen) für Fischerei erhalten. Und wie wird die Inanspruchnahme bis 2020 aussehen? Vor allem verringerte sich die Anzahl operationeller Programme, die zur Projektfinanzierung genutzt werden können. Alle Prioritäten sollen durch insgesamt acht Programme abgedeckt werden: OP Unternehmen und Innovation, in welchem über 4,3 Milliarden Euro zur Verfügung stehen, OP Forschung, Entwicklung und Bildung mit 2,8 Milliarden Euro, OP Umwelt mit 2,6 Milliarden, OP Verkehr mit der geplanten Allokation von 4,7 Milliarden, IROP (Integriertes regionales operationelles Programm) mit 4,6 Milliarden Euro, OP Beschäftigung mit  2,1 Milliarden und das Programm zur ländlichen Entwicklung, in dem 2,3 Milliarden Euro bereitstehen. Dem lassen sich außerdem das Prager Programm, dass OP Technische Hilfe und das OP Fischerei hinzuzählen, bei denen die Beträge aber deutlich niedriger ausfallen. Das größte Augenmerk richtet sich dabei auf das Integrierte regionale operationelle Programm, welches die bisherigen ROPs (Regionalen operationellen Programme) ersetzt. Antragsteller können daraus bis zu 132 Milliarden Kronen erhalten. Und die Regionen bereiten sich schon fleißig auf die Inanspruchnahme in dem neuen Programmzeitraum vor. Filip Appl

Unbrauchbare Gelder Ein Dreivierteljahr ist seit Beginn des neuen Programmzeitraums vergangen und die Inanspruchnahme der historisch höchsten EU-Fördergelder ist immer noch nicht möglich. Der Slowakei ist es bislang nicht gelungen, die Gelder der EU-Strukturfonds aus dem vorherigen Zeitraum zu investieren. Ein ähnliches Problem wie die Slowakei hat auch Rumänien, weshalb für beide Länder eine Ausnahme genehmigt wurde, dank derer sie die nicht aufgenommenen Gelder bis Ende 2015 nutzen dürfen. Im Fall der Slowakei handelt es sich um sechs Milliarden, was mehr als die Hälfte der dem Staat für den Siebenjahreszeitraum zugesprochenen Gesamtsumme darstellt. Anfang 2014 sollte auch der Beginn des neuen siebenjährigen Programmzeitraums sein. Der Slowakei wurden für 2014–2020 insgesamt 15,3 Milliarden Euro zugesagt. Die Mittel werden aus drei unterschiedlichen Quellen stammen. Strukturfonds zusammen mit dem Kohäsionsfonds machen den Großteil des Betrages – bis zu 13,7 Milliarden – aus. Insgesamt stehen der Slowakei damit gegenüber der Vorperiode rund vier Milliarden Euro mehr zu. Die Vereinbarung legt 11 operationelle Programme fest. Diese wurden im Vergleich zum abgelaufenen Zeitraum zu kompakteren Blöcken zusammengefasst. Jedoch tauchen auch ganz neue und eigenständige Programme auf. Die Gesamtanzahl entspricht der in der Vorperiode. Fast vier Milliarden Euro stehen dem Operationellen Programm Integrierte Infrastruktur zur Verfügung, worunter Verkehrsprojekte und Informatisierung der Gesellschaft fallen. Mehr als drei Milliarden sind für Umwelt vorgesehen. An dritter Stelle hinsichtlich des Fördermittelvolumens steht das Operationelle Programm Forschung und Innovation, für das zwei Milliarden Euro bereitstehen. Die drei größten Programme können daher mit nur geringen Änderungen fortgeführt werden. Wenn sich die Annahmen erfüllen, werden die Fördermittel erst ab Jahresende fließen. Momentan kann sich die Slowakei nicht über Untätigkeit bei Inanspruchnahme von EU-Fonds beklagen. Nach wie vor können die fehlenden sechs Milliarden Euro in Anspruch genommen werden, die das Land in den sieben Vorjahren ungenutzt ließ. Ivan Belko

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

The Czech Republic is preparing to utilise CZK hundreds of billions. This year, a number of changes are taking place in the European Union. To begin with, the former programme period, which started in 2007, has ended and a new one is beginning; this means that the previous period is still being concluded in a number of Member States, while processes related to the new seven-year period ending in 2020 are simultaneously getting underway. If we also take into account the elections to the European Parliament this year with the related change in the European Commission, the European scene is especially lively in 2014. And the Czech subsidy programmes are keeping pace with this. The financial framework for the upcoming period was approved by the European Parliament in November of last year. The longterm budget was established in pledges of EUR 960 billion, with a very important role being played by funds concerned with support for the Cohesion Policy, the Rural Development Policy and the Common Maritime and Fisheries Policy. While the Cohesion Policy was allocated less funds in the budget, it is still as important. It is obvious that the intentions of the funds have not chan-

ged much. The individual agreements on partnerships indicate how the money from these funds will be applied to the environment in the individual countries. The Czech agreement was finally approved in August and could be concluded following prolonged three-year negotiations. Thus, it is now clear that this country can look forward to utilising up to EUR 22 billion in the coming seven years, corresponding to approximately CZK 616 billion. In addition to this amount, the Czech Republic can also obtain an additional EUR two billion by 2020 (approx. CZK 56 billion) for rural development and EUR 31 million (approx. CZK 870 million) for fisheries. Consent from Brussels to the individual operational programmes will still be required before it will be possible to issue the first calls for applications at the beginning of next year. Work is currently being carried out on this aspect. What will utilisation look like in the period to 2020? To begin with, the number of operational programmes in which projects can be financed has been reduced. Eight programmes should encompass all the priorities: OP Enterprise and Innovation, in which over

EUR 4.3 billion will be available, OP Research, Development and Education with EUR 2.8 billion, OP Environment with EUR 2.6 billion, OP Transport with planned allocation of EUR 4.7 billion, IROP with EUR 4.6 billion, OP Employment with 2.1 Billion and the Rural Development Programme where EUR 2.3 billion is prepared. These will be accompanied by the Prague Programme, OP Technical Assistance and OP Fisheries where, however, the funds are an order of magnitude lower. Probably the Integrated Regional Operational Programme, which replaces the former ROPs, is drawing the most attention. Applicants in this OP will be able to obtain up to CZK 132 billion. The regions are working hard on utilisation of these funds in the new period. The structure and means of obtaining subsidies will not have to change much in the new period. While the Ministry for Regional Development is the guarantor for IROP, the mediators will apparently be the individual regional councils and the related subsidy authorities. They have the necessary background in place and a sufficient number of trained officials. Filip Appl

Money that can’t be used Three quarters of a year in the new programme period have passed and it is still not possible to utilise the highest EU subsidies in history. Slovakia has still not managed to invest European funds from the previous period. Next to Slovakia, a similar problem has been encountered in Romania, and so both countries have been granted an exemption according to which they can utilise the remaining money until the end of 2015. In Slovakia this corresponds to EUR six billion, corresponding to more than half the overall amount allocated to the country for the seven-year period. The beginning of this year was also supposed to be the beginning of a new seven-year programme period. Slovakia has been promised EUR 15.3 billion for the 2014 – 2020 period. The funds will be drawn from three different sources – Structural Funds together with the Cohesion Fund will provide the greatest amount, EUR 13.7 billion. Half a billion is to be derived from the European Agricultural Fund for Rural Development. The European Maritime and Fishing Fund will provide EUR sixteen million.

Tutnoku á ás stro pr ovžila: přel

Thus, overall, Slovakia will receive approx. EUR four billion more than in the previous period. The agreement specified eleven operational programmes. Compared to the previous period, they were combined into more compact units. However, quite new, independent programmes also appeared. Thus, the total number is the same as in the previous period. Almost EUR four billion will be available for the Integrated Infrastructure Operational Programme, which encompasses transportation projects and informatisation of society. More than EUR three billion have been set aside for the environment. Operational Programme Research and Innovation is the third programme to be subsidised, with an allocation of EUR two billion. Thus, the three largest programmes can continue their work with only minor changes. Regional Operational Programme (ROP) which was intended to improve the standard of living in the regions, will newly be called “Integrated ROP”. Not only the name, but also its goals have been modified. In the coming seven years, greater emphasis will

be placed on modernisation of class II and III roads, construction of cycling infrastructure and promotion of environmentally sound transport. The Operational Programme Food and/or Basic Material Assistance is new. It is intended to alleviate extreme forms of poverty through food and hygiene packages. People in difficult life or financial situations and highly disabled people will be able to apply for this assistance. The Effective Public Administration Programme is also new. This is designed to improve the functioning of public offices at the national, regional and local levels. It is intended not only for self-governing bodies, but also for institutions of the justice system, including nongovernmental and professional associations. If conditions are met, distribution of subsidies will begin at the end of the year. Momentarily, we cannot complain about lack of activity in utilising European funds in Slovakia; it is still possible to utilise the remaining EUR six billion that the country did not manage to use over the past seven years. Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ

La République tchèque se prépare à utiliser des centaines de milliards de couronnes Cette année, l’Union européenne sera confrontée à un grand nombre de changements. C’est ainsi par exemple que l’on passera à une nouvelle période de programmation, ce qui signifie que, dans beaucoup de pays membres, la période passée, ouverte en 2007, est toujours en cours de clôture, et aussi que les processus liés à la nouvelle période de sept ans, qui s’achèvera en 2020, sont en train d’être initiés. Par rapport à la dernière période, l’orientation des fonds ne sera pas très différente. La manière dont les ressources de ces fonds seront utilisées dans les différents pays apparaît dans les différents accords de partenariat. L’accord tchèque a été définitivement approuvé en août, après de longues négociations (trois années) avec la Commission européenne. À présent il est clair qu'au cours des sept prochaines années, jusqu’à 22 milliards d’euros pourront arriver dans notre pays, soit environ 616 milliards de couronnes tchèques. Outre cette somme, la République tchèque peut obtenir d’ici 2020 deux milliards d’euros (environ 56 milliards de couronnes) pour le développement de la campagne, et 31 millions d’euros (environ 870 millions de couronnes) pour la pêche. Comment l’argent sera-t-il utilisé d’ici 2020 ? La principale nouveauté est la réduction du nombre de programmes opérationnels (PO) qui pourront être utilisés pour financer les projets. Toutes les priorités devraient être couvertes par un total de huit programmes : le PO Entreprise et innovation (plus de 4,3 milliards d’euros à disposition), le PO Recherche, développement et formation (2,8 milliards d’euros), le PO Environnement (2,6 milliards d’euros), le PO Transports (4,7 milliards d’euros), le PO régional intégré (4,6 milliards d’euros), le PO Emploi (2,1 milliards d’euros) et le Programme de développement de la campagne (2,3 milliards d’euros). À ces programmes peuvent encore s’ajouter le programme pour Prague, le PO Assistance technique et le PO Pêche, où les sommes sont bien inférieures. La plus grande attention sera probablement accordée au programme opérationnel régional intégré qui remplace les programmes opérationnels régionaux jusqu’alors en place. Les demandeurs pourront obtenir jusqu’à 132 milliards de couronnes dans le cadre de ce programme. Les régions se préparent déjà intensément à l’utilisation des fonds pour la nouvelle période de programmation. Filip Appl

Des fonds non utilisables Trois trimestres de la première année de la nouvelle période de programmation se sont écoulés et les subventions de l’Union européenne, qui atteignent un montant record, ne peuvent toujours pas être utilisées. À ce jour, la Slovaquie n’a pas réussi à réinvestir les fonds européens de la période précédente. Outre la Slovaquie, la Roumanie est également confrontée à un problème similaire et les deux pays bénéficient donc d’une dérogation grâce à laquelle ils peuvent avoir recours aux fonds de la période passée jusqu’à la fin de l’année 2015. Dans le cas de la Slovaquie, il s’agit d’une somme de six milliards d’euros, soit plus de la moitié du montant total alloué à l’État slovaque pour la dernière période de sept ans. Le début de l’année 2014 devait aussi correspondre avec le début de la nouvelle période de programmation de sept ans. Quelque 15,3 milliards d’euros ont été promis à la Slovaquie pour les années 2014-2020. Les fonds proviendront de trois sources principales, les fonds structurels et le fonds de cohésion représentant la majeure partie de la somme (13,7 milliards). Au total, la Slovaquie bénéficie ainsi d’environ quatre milliards d’euros en plus que pour la période écoulée. L’accord prévoit onze programmes opérationnels. Par rapport à la période précédente, ils ont été regroupés dans des ensembles plus compacts, mais de nouveaux programmes et des programmes indépendants sont aussi apparus. Au final donc, le nombre de PO est le même que pour la période passée. Presque quatre milliards d’euros sont alloués au programme opérationnel Infrastructures intégrées, dont relèvent les projets dans le domaine des transports et l'informatisation de la société. Plus de trois milliards sont accordés à l’environnement. Le troisième programme le mieux doté est le PO Recherche et innovation, avec deux milliards d’euros. Ces trois plus gros programmes poursuivent ainsi leurs activités sans grands changements. Si les conditions sont remplies, la réception des subventions commencera à la fin de l’année. À l’heure actuelle, la Slovaquie ne peut pas se plaindre du manque d’action dans l’utilisation des fonds européens ; elle a toujours la possibilité d’utiliser les six milliards délaissés qu’elle n’a pas su exploiter au cours des sept dernières années. Ivan Belko

16

PREZENTACE

EN č. 9 / 2014

Startuje studentská soutěž Navrhni projekt Třetí ročník úspěšné soutěže pro studenty středních škol a jejich pedagogy pořádá Ministerstvo pro místní rozvoj. Cílem soutěže je zábavnou formou seznámit mladé lidi s problematikou evropských fondů. Studenti mohou ve zjednodušené podobě navrhnout vlastní projekt na libovolné téma a  vyhrát tablety, čtečky nebo ultrabooky. Projekty zasílejte do 30. listopadu 2014.

novým finále, ve kterém porota zvolí tři nejlepší projekty z celé ČR.

téma projektu pak upraví podle aktuálních oblastí podpory nového programového období 2014-2020. Na projektování studenti nezůstanou sami - připraveni pomoci jsou koordinátoři krajských Eurocenter, kteří poradí s výběrem operačního programu a  nabídnou pravidelné konzultace projektů po celou dobu soutěže. Projekty mohou soutěžící zasílat e­‑mailem do kanceláří Eurocenter do konce listopadu 2014. Ti nejlepší v prosinci změří síly v regionálních kolech před zástupci regionálních rad. Soutěž vyvrcholí led-

Pravidla a  podrobné informace o soutěži naleznete na webových stránkách www.navrhniprojekt. cz. Další informace můžete získat v Eurocentrech, nebo na bezplatné telefonní lince Eurofon 800 200 200 nebo na webu www. strukturalni­‑fondy.cz, kde je pro uživatele zprovozněn interaktivní chat. Soutěž podporuje knižní vydavatelství Zoner Press a jejím hlavním mediálním partnerem je Český rozhlas, stanice Radio Wave a Radiožurnál. (mmr)

Osvědčený koncept soutěže pro středoškoláky seznamuje hráče s problematikou projektového řízení a fondy EU. Novinkou letošního ročníku je originální komiks a návodný manuál. Zapojit se mohou všichni studenti a pedagogové středních škol bez ohledu na obor studia či zaměření školy. S pomocí Eurocenter Stačí, aby se studenti rozhlédli po svém okolí a  zamysleli se, k  čemu by se dalo v jejich okolí využít podpory z  evropských fondů. Toto

Atraktivní ceny Vedle odměny za každý zaslaný projekt mohou soutěžící získat řadu zajímavých cen. V  rámci hlavního zadání proběhne série dílčích soutěží, které budou postupně zveřejněny na Facebooku. Pro autory nejlepších projektů jsou připraveny ultrabooky, tablety, elektronické čtečky či zajímavé knihy.

Evropské fondy a zaměstnanost Jedním z  cílů podporovaných strukturálními fondy je podpora zaměstnanosti. I když ČR patří k členským zemím EU s nejnižší nezaměstnaností, projevují se v některých regionech přetrvávající problémy s  její dlouhodobou formou. Problémem ČR jsou především významné regionální rozdíly v  tomto ukazateli. Do podpory zaměstnanosti plynulo do konce roku 2013 7,8  % všech schválených finančních prostředků fondů EU a s podporou strukturálních fondů bylo doposud vytvořeno více než 82 tisíce nových pracovních míst. Nejvíce pracovních míst vytvořili příjemci z  Operačního programu Lidské zdroje a  zaměstnanost (více než 53,1 tisíce míst), a  to zejména projektem Vzdělávejte se pro růst! – Veřejně prospěšné práce, který vytvořil téměř 48 tisíc pracovních míst. Projekt je zaměřen na podporu zaměstnání a  zvýšení zaměstnatelnosti uchazečů o zaměstnání, kterým je věnována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání z  důvodu jejich problémů s  pracovním uplatněním. Projekt je re-

alizován především úřady práce po celé České republice. Nejvíce pracovních míst bylo díky tomuto projektu vytvořeno v Ústeckém kraji (více než osm tisíc míst), Jihomoravském kraji (téměř 6,6 tisíce míst) a Moravskoslezském kraji (více než 5,6 tisíce míst), což zejména v případě Ústecka a Moravskoslezska znamená, že prostředky směřovaly především do regionů dlouhodobě postižených strukturální nezaměstnaností, které se zároveň potýkají s  nejvyšší úrovní dlouhodo-

bé nezaměstnanosti. Další významné projekty v této oblasti jsou především projekty Vzdělávejte se! a  Vzdělávejte se pro růst!, na které se soustředily úřady práce v jednotlivých regionech České republiky. Projekty za více než 5,5 miliardy korun poskytovaly příspěvek na vzdělávání či rekvalifikaci zaměstnanců firem poškozených hospodářskou krizí. Druhý nejvyšší počet pracovních míst vznikl díky Operačnímu programu Podnikání a  inovace. Do konce roku 2013 to bylo  22,2 tisíce míst. Šlo hlavně o aktivity zaměřené na vznik nových firem, podporu podnikání a inovací a projekty zaměřené na efektivní využití zdrojů energie. Příjemci z Operačního programu Výzkum a  vývoj pro inovace se zavázali, že vytvoří 1,7 tisíce pracovních míst. Ta vznikají v  podpořených cent-

Zaměstnanost – nová pracovní místa podpořená z fondů EU do konce roku 2013. rech excelence a  regionálních vědecko­‑výzkumných centrech. Z  regionálních OP bylo vytvo-

řeno 3,6 tisíce pracovních míst, a to zejména v oblasti cestovního ruchu a  dále pak v  priorit-

ních osách zaměřených na rozvoj městských a  venkovských oblastí. (mmr)

V Bruselu se konalo šesté Kohezní fórum Evropská komise zorganizovala 8. a 9. září 2014 v Bruselu šesté Kohezní fórum. Fóra se zúčastnilo více než 700 zástupců institucí EU, členských států, regionálních a místních orgánů, sociálních a ekonomických partnerů, nevládních organizací, akademiků a dalších odborníků na kohezní politiku. Delegaci z České republiky vedla Věra Jourová, ministryně pro místní rozvoj. Koheznímu fóru předcházelo vydání „Šesté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“, která analyzuje výsledky politiky soudržnosti EU v členských státech a současně shrnuje zacílení investic v období 2014-2020. Kohezní fórum je unikátní příležitostí k setkání všech zúčastněných stran a diskuzi, jak může politika soudržnosti EU zlepšit životní podmínky všech Evropanů v příštích letech. Letošní hlavní téma fóra bylo „Investice pro růst a  zaměstnanost: podpora rozvoje a řádné správy v regionech a městech EU.“ S  celkovým rozpočtem více než 350 miliard eur v  novém programovém období 2014–2020, hraje politika soudržnosti klíčovou roli v podpoře hospodářského oživení, prorůstových investic a vytváření pracovních příležitostí v celé EU. Politika soudržnosti proto prošla rozsáhlou re-

formou, jejímž cílem je soustředit zdroje na podporu realizace strategie Evropa 2020. Dalším cílem bylo také dosažení vyšší míry efektivity investic z  evropských fondů, a  to prostřednictvím orientace na výsledky a  podpory investičního prostředí v členských zemích EU. V  rámci úterního programu vystoupila také ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. „Důležité pro budoucí kohezní politiku je zaměření investic na jasně vydefinované a  potřebné oblasti rozvoje členských států,“ řekla ministryně během svého vystoupení v  panelu věnovanému budoucnosti kohezní politi-

ky, jejím příležitostem a novým výzvám. Šestá kohezní zpráva Na konci července Evropská komise zveřejnila „Šestou zprávu o hospodářské, sociální a územní soudržnosti“, která na datech dokládá, jak politika soudržnosti EU plní cíle růstu stanovené ve strategii Evropa 2020 především tvorbou pracovních míst a snižuje tak rozdíly v EU. Zpráva uvádí, na které cíle se investice členských států EU soustředí v příštím sedmiletém období 2014–2020. Jedná se o zaměstnanost, rozvoj malých a  středních podniků, zvyšování energetické účinnosti a také podporu sociálního začleňování. Zpráva konstatuje, že politika soudržnosti zmírnila dramatický pokles veřejných investic v  důsledku investičních prostředků fondů EU a  přispěla k  finanční stabilitě, která přispívá k aktivizaci soukromých investic. „Ze statistických dat hodnocených ke konci roku 2012 vy-

© European Union, 2014 plývá, že díky politice soudržnosti bylo vytvořeno přibližně 600 tisíc nových pracovních míst, bylo podpořeno 80 tisíc začínajících podniků, pět milionů občanů získalo přístup k  širokopásmovému internetové-

mu připojení a  přes tři miliony lidí má lepší zásobování pitnou vodou. Díky podpoře fondů EU našlo téměř šest milionů nezaměstnaných práci a  dalších téměř devět milionů lidí získalo kvalifikaci,“ řekl Daniel Braun,

první náměstek ministryně pro místní rozvoj. Úplný text „Šesté zprávy o hospodářské, sociální a  územní soudržnosti“ je ke stažení na stránkách Evropské komise. (mmr)