Separace a svoz komunálního odpadu ve vybrané lokalitě Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Separace a svoz komunálního odpadu ve vybrané lokalitě Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Tomáš Vítěz, Ph.D.

Vypracovala: Jana Koutná

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Separace a svoz komunálního odpadu v dané lokalitě vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne………………………………………. Podpis studenta………………………….

PODĚKOVÁNÍ

Srdečně děkuji vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Tomáši Vítězovi, Ph.D. za ochotu, cenné rady, pomoc a vynaloženou snahu, kterou mi poskytl při psaní mé práce.

ABSTRAKT: Práce je zaměřena na separaci a svoz v dané lokalitě – okres Prostějov. Obsahuje vymezení nejdůležitějších pojmů z legislativy České republiky jako je komunální odpad, nebezpečný odpad a legislativní požadavky v oblasti odpadového hospodářství. V další části je proveden popis dané lokality a její odpadového hospodářství. V práci se zabývám množstvím odpadů, jejich sběrem a jejich koncovým zařízením za roky 2007 - 2010 ve vybraných městech a obcích okresu Prostějov. Praktická část je vyhodnocení ankety, v níž zjišťuji zájem obyvatel o třídění odpadů, jaký odpad třídí, jestli vnímají propagaci v jejich obcích a městech a co by je motivovalo ke třídění odpadů.

Klíčová slova: odpadové hospodářství, komunální odpad, tříděný odpad, produkce odpadů.

ABSTRACT: The work is focused on the separation and the collection of waste in the Prostějov District. It contains definitions of the most important terms of the Czech Republic legislation as the municipal waste, the hazardous waste and the legislation requirements in the waste management branch. The next part describes the area and its waste managament. The work deals with the quantity of waste, its collection and its terminal facility for the years 2007 – 2010 in selected cities and municipalities of the Prostějov District. The practical part is an evaluation of a survey which finds out how the citizens are interested in the waste sorting, how the waste itself is sorted, if they notice the advertisement in their communities and what motivates them to sort the waste.

Key words: waste management, municipal waste, waste separation, waste production

OBSAH 1

ÚVOD........................................................................................................................ 9

2

CÍL........................................................................................................................... 10

3

LEGISLATIVA ....................................................................................................... 11 3.1

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve

znění pozdějších předpisů........................................................................................... 11 3.1.1

Zákon se nevztahuje na odpady ................................................................ 11

3.1.2

Základní pojmy ......................................................................................... 12

3.1.3

Všeobecné povinnosti ............................................................................... 13

3.1.4

Legislativní zařazení komunálního odpadu podle katalogu ..................... 15

3.1.5

Evidence odpadu....................................................................................... 16

3.1.6

Poplatky za nakládání s komunálním odpadem........................................ 16

3.2 4

POPIS VYBRANÉ LOKALITY............................................................................. 18 4.1

5

Plán odpadového hospodářství......................................................................... 17

.A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. .............................................................................. 19

ORGANIZACE SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM V

DANÉ LOKALITĚ......................................................................................................... 20 6

7

8

9

METODA SBĚRU A SHROMAŽĎOVÁNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU ......... 24 6.1

Donáškový způsob ........................................................................................... 25

6.2

Odvozový způsob............................................................................................. 26

6.3

Pytlový způsob ................................................................................................. 26

6.4

Nádobový sběr ................................................................................................. 27

CELKOVÁ PRODUKCE ODPADŮ ...................................................................... 29 7.1

Komunální odpad ............................................................................................. 29

7.2

Tříděný odpad .................................................................................................. 32

PŘEPRAVA ODPADŮ A VOZIDLA PRO KOMUNÁLNÍ ODPAD................... 40 8.1

Přeprava odpadů............................................................................................... 40

8.2

Vozidla pro komunální odpad.......................................................................... 40

ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM ........................ 43

10 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ........................................................................... 49 11 ZÁVĚR .................................................................................................................... 53 12 SEZNAM LITERATURY....................................................................................... 55 13 SEZNAM OBRÁZKŮ............................................................................................. 58

14 SEZNAM TABULEK ............................................................................................. 59 15 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 60

1

ÚVOD Prakticky při každé činnosti ve výrobní i spotřební sféře, vzniká odpad. Jejich vznik

a hromadění má velký negativní vliv na životní prostředí. Je to dáno zvýšením obyvatel na Zemi a také zvýšením životní úrovně lidské populace. Omezení vzniku odpadů a způsob jejich ekologického, bezpečného a ekonomického zneškodnění jsou dnes hlavními politickými a hospodářskými problémy na celém světě. Teprve v posledních 20 letech se začaly průmyslově vyspělé země zabývat těmito problémy a jejich řešením. V České republice a ve všech průmyslově vyspělých zemích má produkce odpadů vzrůstající tendenci, největší podíl na tom má komunální a průmyslový odpad. V České republice se problematika odpadů legislativně upravuje od roku 1991 a dnes je v platnosti zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Legislativní úprava odpadového hospodářství obsahuje ekonomické ustanovení, které zavazuje producenty odpadů k lepšímu řešení a vylepšení hospodaření s odpady a to využití druhotných surovin, máloodpadové a nejlépe bezodpadové technologie. Ekonomicky výhodné a hlavně ekologicky přijatelné nakládání s odpady vyžaduje nová stanoviska u všech producentů odpadů a to nejen průmyslových výrobců, ale také široké veřejnosti. Je důležité, aby lidé věděli o nebezpečí vyplývající z hromadění odpadů a nesprávného nakládání s nimi. Technologie zpracování odpadů je jedna z nejvíce rozvíjejících se oblastí hospodářství. Proto je možné, že některé způsoby nakládání s odpady, které se používají v dnešní době, budou za pár let zastaralé a nahrazené jinými.

9

2

CÍL Cílem mé bakalářské práce je zhodnotit separaci a svoz komunálního odpadu, jeho

realizaci a zjištění funkčnosti svozu v dané lokalitě – v okrese Prostějov. Při zavádění nové legislativy do praxe dochází v oblasti ochrany životního prostředí k pozitivním změnám, které však vedou k vysokým nákladům na zpracování a nakládání s odpady. První část práce je zaměřena na zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Zde bych se ráda zaměřila na nejdůležitější části tohoto zákona zabývající se danou problematikou a charakterizovat některé základní pojmy, jako je komunální odpad, nebezpečný odpad, původce odpadů a atd. Další část je zaměřena na odpadové hospodářství v dané lokalitě. Zde je vymezeno území dané lokality, uvedeny hlavní firmy, které sváží a zpracovávají odpad v tomto okrese. Dále je uvedena organizace systému nakládání s komunálním odpadem, vyhlášky, kterými se občané řídí, a cenu za odvoz odpadů. Také jsem zhodnotila množství odpadů v jednotlivých obcích a městech za rok 2007 až 2010. Důležitá jsou i koncová zařízení na komunální odpad, kde se zpracovávají odpady na další využití, uložení na skládky či na komposty. Pro zhodnocení situace v jednotlivých městech a obcích jsem zvolila dotazník. Pomocí dotazníku jsem zjistila stav informovanosti obyvatel, jak jsou s problematikou obeznámeni a jak jim tento stav vyhovuje. Šlo také o zjištění, zda obyvatelé třídí odpad, jestli je problematika zajímá a jak vnímají propagaci třídění odpadů v jejich městech a obcích.

10

3

LEGISLATIVA První zákon o odpadech byl přijat v roce 1991. Před tímto zákonem nebylo v České

republice nakládání a zpracování odpadů na legislativní úrovni. Nyní je Odpadové hospodářství v ČR upravováno zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů ze dne 15. května 2001 a dalších vyhlášek, které tyto zákony upřesňují a konkretizují, a které platí od roku 2002.

3.1

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů V tomto zákoně jsou stanovena pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro na-

kládání s nimi při dodržování ochrany životního prostřední, ochrany lidského zdraví a trvale udržitelného rozvoje a při omezování nepříznivých dopadů využívání přírodních zdrojů a zlepšování účinnosti tohoto využití, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství. V zákoně je také dána hierarchie způsobu nakládání s odpady a musí být dodržována v pořadí: předcházení vzniku odpadů, příprava k opětovnému použití, recyklace odpadů, jiné využití odpadů (například energetické využití) a odstranění odpadů. [1]

3.1.1

Zákon se nevztahuje na odpady

a) odpadních vod, b) odpadů drahých kovů, c) radioaktivních odpadů, d) mrtvých těl zvířat, e) exkrementů, slámy a jiných přírodních látek pocházejících ze zemědělské výroby nebo lesnictví, f) emisí látek znečišťujících ovzduší, g) odpadů plastických trhavin, výbušnin a munice, h) vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, i) sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, j) zemin a jiných přírodních materiálů vytěžených během stavebních činností. [1] 11

3.1.2

Základní pojmy

• odpad (O) -

je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl

nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k zákonu, • nebezpečný odpad (NO) – odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v Seznamu nebezpečných vlastností, • komunální odpad (KO) – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, • odpad podobný komunálnímu odpadu – veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, • odpadové hospodářství (OH) – činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností, • nakládání s odpady – shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů, • úprava odpadů – každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů, • shromažďování odpadů – krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady, • skladování odpadů – přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním, • skládka – zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstranění vlastních odpadů a zařízené určeného pro skladování odpadů, • sběr odpadů – soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění, • úprava odpadů – každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění

12

nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností, • opětovné použití – postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny, • materiálové využití odpadů – způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie, • energetické využití odpadů – je použití odpadů jako paliva k získání jejich energetického obsahu k výrobě energie, • recyklací odpadů – jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických matriálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál, • odstranění odpadů – činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie, • původce odpadů – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu, • oprávněná osoba – každá osoba, která je oprávněná k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů, • prvotní původce odpadů – každý, při jehož činnosti vzniká odpad. [1] 3.1.3

Všeobecné povinnosti

- Prvotní původce odpadů má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. - Prvotní původce odpadů je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným tímto zákonem. Lze s nimi nakládat podle tohoto zákona pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena.

13

- Prvotní původce odpadů je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle tohoto zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. - Fyzická osoba je povinna odkládat komunální odpad na místo k tomu určeném a ode dne, kdy tak obce stanoví obecně závaznou vyhláškou. - Každý původce odpadů a oprávněná osoba jsou povinni zařazovat odpad podle druhů a kategorie do Katalogu odpadů, který Ministerstvo životního prostředí vydá prováděcím právním předpisem. - Původce či oprávněná osoba nakládající s nebezpečným odpadem musí tento odpad označit nápisem ,,Nebezpečný odpad“, grafickým symbolem a dodat k nim identifikační list. - Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku je zakázáno. Míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno. Pokud již došlo ke smísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. - Původce odpadů je povinen zajistit přednostní využití odpadů. Přednost má materiálové využití před ostatním využitím. Odpady, které sám může využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí. - Ověřit nebezpečné vlastnosti odpadů, nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností a zařadit odpad do kategorie nebezpečný, je-li uveden v Seznamu nebezpečných odpadů. - Vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobu nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu, - Původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních 2 letech s nebezpečnými odpady v množství větší než 100 tun nebezpečných odpadů za rok, a provozovatel skládky nebezpečných odpadů nebo komunálních odpadů jsou povinni zajistit odborné nakládání s odpady způsobilou osobou (,,Odpadový hospodář“). - Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 tun nebezpečného odpadu nebo více než 1000 tun ostatního odpadu. 14

- Shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem a umožnit kontrolnímu orgánu přístup do objektů, prostorů či zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci. - Zpracovat plán odpadového hospodářství v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem a zajišťovat jeho plnění, ustanovit odpadového hospodáře. - Umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládání s odpady. - Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 nebo 2. [1] 3.1.4

Legislativní zařazení komunálního odpadu podle katalogu

Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro nakládání s odpadem zařazovat odpad do Katalogu odpadu, který vydává Ministerstvo životního prostředí. Odpady zařazují pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadu uvedených v Katalogu odpadů (první dvojčíslí je skupina odpadu, druhé dvojčíslí je podskupina odpadu a třetí dvojčíslí je druh odpadu). Podle oboru, odvětví, technologie procesu, kde odpad vzniká, se odpad zařazuje do skupiny odpadů. Uvnitř skupiny je poté podskupina odpadů. V dané podskupině se poté vyhledá název druhu odpadu s příslušným katalogovým číslem. Komunální odpad či odpad charakteru komunálního, včetně složek z odděleného sběru se zařazuje do skupiny 20, a to v podskupině 20 01 – Složky z odděleného sběru, 20 02 – Odpady ze zahrad a parků a 20 03 – Ostatní komunální odpad. Do podskupiny Ostatní komunální odpad patří např. Směsný komunální odpad, Kal ze septiků a žump, Odpad z čištění kanalizace, Objemný odpad, atd. Dále obec může produkovat odpady, které jsou označeny v Katalogu odpadů pod číslem 15, 16 a 17. Pod číslem 15 se uvádí Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené. Hlavní složkou odpadů v obci je podskupina 15 01, kam patří papírové a lepenkové obaly, plastové, skleněné, dřevěné, směsné, textilní obaly, atd. 15

Pod číslem 16 jsou zařazeny Odpady v katalogu jinak neurčené, které jsou dále rozdělené na Využívaná vozidla z různých druhů dopravy a odpady z demontáže těchto vozidel a jejich údržby, Odpady z elektrického a elektronického zařízení, Oxidační činidla, Baterie a akumulátory, Odpadní vyzdívky a žáruvzdorné materiály, atd. Číslo 17 obsahuje Stavební a demoliční odpady. Zde v podskupinách nalezneme odpady ve formě Dřevo, sklo a plasty, Beton, cihly, tašky a keramika, Kovy, Stavební materiály na bázi sádry, atd. [1] 3.1.5

Evidence odpadu

Původce odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, jsou povinni průběžně vést evidenci odpadů podle druhu, množství a způsobu nakládání s nimi. Evidence se vede za každou samostatnou provozovnu a za každý druh samostatně. Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečného odpadu za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatního odpadu za kalendářní rok, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o odpadech a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a správní úřady, které jsou povinni vést evidenci, musí tuto evidenci archivovat minimálně po dobu 5 let. [1] 3.1.6

Poplatky za nakládání s komunálním odpadem

Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstranění KO od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřená písemně a musí v ní být uvedena výše úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17 a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zvláštního zákona.

Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejichž činnosti vzniká KO. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká KO. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Neuhradí-li poplatník plátci poplatek včas nebo ve správné výši, oznámí plátce tuto skutečnost obci, která na základě toho vyměří poplatek platebním výměrem.

16

Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. V poplatku mohou být promítnuty i náklady spojené s pronájmem nádob určených k odkládání odpadu. Poplatek je příjmem obce. [1] 3.2

Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství města musí respektovat souhrnný legislativní rámec

platný v České republice pro nakládání s odpady, závazné části Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje, která je schválena a vydána závaznou vyhláškou. Také by měla respektovat doporučené dalších částí Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje jako jeho směrná část, managament odpadového hospodářství a další. Plán odpadového hospodářství města dodržuje Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování Plánu odpadového hospodářství, který ovšem slouží původci jako doporučení, původce podle něj nemusí postupovat. Základním právním předpisem definující Plán odpadového hospodářství původce odpadů je § 44 zákona č. 185/2001 Sb. Plán odpadového hospodářství musí dále dodržovat osnovu určenou v § 28 vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 41/2005 Sb. [7]

17

4

POPIS VYBRANÉ LOKALITY Pro tuto práci jsem si vybrala okres Prostějov. Pod okres spadá 61 obcí a to: Aloj-

zov, Bedihošť, Bílovice - Lutotín, Biskupce, Bousín, Brodek u Prostějova, Buková, Čehovice, Čechy pod Kosířem, Čelčice, Čelechovice na Hané, Dětkovice, Dobrochov, Drahany, Hluchov, Hradčany – Kobeřice, Hrdibořice, Hrubčice, Ivaň, Klenovice na Hané, Klopotovice, Kostelec na Hané, Kralice na Hané, Krumsín, Laškov, Lešany, Malé Hradisko, Mostkovice, Myslejovice, Niva, Obědkovice, Ohrozím, Olšany u Prostějova, Ondratice, Otaslavice, Otinoves, Pěnčín, Pivín, Plumlov, Prostějov, Prostějovičky, Protivanov, Přemyslovice, Ptení, Roztání, Seloutky, Skalka, Slatinky, Smržice, Stařechovice, Stínava, Tvorovice, Určice, Vícov, Vincencov, Vrahovice – Kelčice, Vrbátky, Vřesovice, Výšovice, Zdětín, Želeč. Vybrala jsem si města a obce nad 1 500 obyvatel spadající pod město Prostějov. Prostějov leží v srdci Hané, uprostřed Moravy, na říčkách Hloučele a Romži. Rozkládá se na ploše 46,6 km2 v nadmořské výšce 223 m. Má přibližně 45 tisíc obyvatel. K obci patří katastrální území Čechovice u Prostějova, Čechůvky, Domamyslice, Krasice, Prostějov, Vrahovice a Žešov.

Dle zákona č. 314/2002 Sb. je Prostějov obcí

s pověřeným úřadem a obcí s rozšířenou působností. [38] Druhým větším městem je Kostelec na Hané, který má 2 926 obyvatel. Od Prostějova je vzdálený 5 km severozápadně a rozkládá se na břehu říčky Romže. Roku 1970 byl Kostelci na Hané udělen status města. Nachází se v rovině o nadmořské výšce 241 m. Je železničním uzlem na 7kilometrové železniční trati 271 Prostějov – Kostelec – Chornice, která se zde větví na trať 273 Kostelec – Senice na Hané – Červenka. [41] Dalším městem je Plumlov, který leží 8 km západně od Prostějova na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny. Statut města mu byl udělen v roce 2000. V nynější době má 2 471 obyvatel a spadají pod něj vsi Soběsuky, Hamry a Žarovice. [40] Dále jsem si vybrala obec Vrbátky s počtem obyvatel 1660, pod které spadají také Dubany a Štětovice. Její katastrální výměra je 13,25 km2. Obec se nachází 8km severovýchodně od Prostějova. [43] Obec Smržice má 1639 obyvatel. Jeho rozloha je 12,56 km2 a rozprostírá se v nadmořské výšce 224 m. Od Prostějova leží severozápadně asi 4 km. [42]

18

Další obcí je Brodek u Prostějova, který se rozprostírá v jižní části prostějovského okresu s 1 533 obyvateli. Má rozlohu 6,11 km2 s nadmořskou výškou 260 m. Ke katastru obce patří i osada Sněhotice. [37] Poslední obcí zahrnutou do této práce jsou Mostkovice. Počet občanů k roku 2010 je 1 516. Její katastrální území je 8,33 km2 s nadmořskou výškou 253 m. Jsou zde hlavně rodinné domy a od Prostějova je vzdálený zhruba 2 km. [39] 4.1

.A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. Svoz komunálního odpadu pro občany zajišťuje firma .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o.

na území města Prostějova a i ve většině obcí na Prostějovsku. .A.S.A., spol. s.r.o. vznikla v roce 1988 v Rakousku a dnes je jedním z nejvýznamnějších a nejperspektivnějších společností podnikající v oblasti nakládání s odpady a komunálních služeb. Společnost je organizována na bázi holdingu a sdružuje rakouské, polské, české, rumunské, slovenské a maďarské firmy. V roce 1991 vstoupila firma .A.S.A. poprvé na střední a východní trh Evropy. Je držitelem certifikátu podle mezinárodních norem ISO EN ČSN 14001, ISO EN ČSN 9001 a OHSAS 18001. Tyto certifikáty jsou vystaveny pro konkrétní činnosti a to: svoz, transport, třídění a skladování průmyslových, živnostenských a komunálních odpadů, projektování a provozování komplexního odpadového hospodářství, sanace starých zátěží, čištění a zimní údržba komunikací. V České republice začala působit v roce 1992 a to v Brně. Potom začaly vznikat další dceřiné společnosti v různých městech České republiky. Technické služby Prostějov, s.r.o. vznikly v roce 2000 jako příspěvková organizace města. Od 1.1.2005 se ke službám připojila holdingová společnost .A.S.A jako strategický partner a vznikla firma .A.S.A. TS Prostějov. Ta má 143 zaměstnanců, kteří se specializují na odpadové hospodářství, svoz odpadů, transport, údržbu zeleně, správu veřejného osvětlení, reklamu, čištění a údržbu komunikací atd. Speciálně je firma .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. jako jediná zaměřena na správu a údržbu městských hřbitovů a zabezpečuje úklid uhynulých zvířat. [36] Pro fyzické osoby oprávněné k podnikání, pro právnické osoby a pro školní zařízení zajišťuje svoz odpadů firma .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o., Van Gansenwinkel, SITA, AVE, RESPONO atd., na základě smlouvy zapojení se do systému sběru a zpracování odpadů. 19

5

ORGANIZACE SYSTÉMU NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM V DANÉ LOKALITĚ Ve městě Prostějov nyní platí obecně závazná vyhláška č. 8/2007 o systému shro-

mažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstranění komunálních odpadů včetně systému nakládání se stavebním odpadem, která nahradila obecně závaznou vyhlášku č. 13/2004 a č. 50/2001 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstranění komunálního odpadu včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Tato vyhláška stanoví základní pojmy, místo určení k odkládání komunálního odpadu, poplatky za provoz systému, náklady za stavební odpad, rostlinný odpad a ustanovení společná a závěrečná. Jsou to práva a povinnosti všech fyzických osob, které produkují odpad a mají na území města Prostějova trvalý pobyt, mají zde budovu či nemovitost nebo vlastní stavbu určenou či sloužící k individuální rekreaci v systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území města Prostějova. Dále je zde vyhláška č. 7/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využití a odstranění komunálního odpadu, kde je uvedená sazba poplatku 492 Kč za poplatníka a kalendářní rok. Je zde uvedeno základní ustanovení, poplatková povinnost a placení poplatku, ustanovení společná a přechodná a účinnost. Svoz komunálního odpadu se provádí v Prostějově na dvě směny v různých trasách. Tyto trasy jsou uvedeny na internetových stránkách města Prostějova, aby si mohli obyvatelé zkontrolovat svůj svoz odpadu před domem a případné stížnosti sdělit Městskému úřadu. Vyvážení kontejnerů na tříděný odpad se liší podle druhu odpadu. Plasty a papír se vyváží ve středu a v pondělí v problematických stanovištích, nebo podle potřeby. Sklo bílé a směsné se vyváží podle potřeby. Celkově je v ulicích města zaevidováno 180 kontejnerů na papír, 323 kontejnerů na plast, 107 kontejnerů na bílé sklo a 107 kontejnerů na směsné sklo. To vše na 113 sběrných hnízdech. Městský úřad, odbor Komunálních služeb, zavedl od prosince 2010 nové kontejnery na textil a boty, viz příloha č. 1, obrázek č. 1. Zavedl je zatím jen na šestnácti stanovištích a po vyzkoušení je hodlá rozšířit i do dalších lokalit města včetně okrajových částí. O tyto kontejnery se stará firma REVENGE a.s. Dále chce v polovině roku 2011 dodat na území města 20

kontejnery na biologicky rozložitelný odpad a na malá elektrozařízení. Pro bioodpad začala od nového roku osvětová kampaň, aby lidé věděli co je to bioodpad a jak ho mohou třídit. Tato kampaň je obyvatelům zprostředkována ve formě letáku ve schránce, kolem silnic na sloupech veřejného osvětlení, v místních novinách a v místním rozhlase. Město obyvatelům nabízí kontejnery zdarma na smlouvu a se čtrnáctidenním svozem tohoto odpadu. Zatím se jedná jen o zástavbu bytových domů v Prostějově. Pro malá elektrozařízení se kampaň teprve tvoří. Po vyhodnocení potřeby bude město kupovat nádoby od společnosti Asekol, viz příloha č. 1, obrázek č. 2. Bioodpad i elektro odpad by měla svážet společnost .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. [38] V Kostelci na Hané se občané řídí obecně závaznou vyhláškou č. 15/2001 Sb., která stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na katastrálním území města Kostelec na Hané a systém nakládání se stavebním odpadem vznikajícím na území města Kostelec na Hané. Vyhláška má 5 částí a nabyla účinnosti dne 1. 1. 2002. Také zde platí vyhláška č. 3/2010, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Zde je uvedeno, kdo poplatek platí a sazba poplatku, která je ve výši 500 Kč. Dále město pořádá jarní úklid a dvakrát ročně podzimní úklid pomocí velkoobjemových kontejnerů, a to vždy v dubnu, říjnu a v listopadu na daných stanovištích v daném čase. Komunální odpad odváží společnost .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. každý týden, a to ve čtvrtek. Sběrných hnízd se tříděným odpadem a někde i s kontejnery na komunální odpad je 16. Tříděný odpad se odváží také jednou týdně nebo podle potřeby firmou Petr Bureš. [41] Na území města Plumlov platila obecně závazná vyhláška č. 4/2001, která je nahrazená vyhláškou č. 1/2004, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a systému nakládání se stavebním odpadem vznikajícím na katastrálním území města. Na poplatky se zde zaměřovala vyhláška č. 1/2003, která je nahrazená obecně závaznou vyhláškou č. 3/2004, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu + přílohou „Vyúčtování nákladů na osobu“. Zde je uveden poplatek ve výši 360 Kč. Komunální odpad zde vyváží firma .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. jedenkrát týdně ve středu a druhou část firma Nature, s.r.o. v pátek. V této lokalitě je sběrných hnízd deset. Tříděný odpad vyváží firma Petr Bureš každý čtvrtek. [40]

21

Ve Vrbátkách se občané řídí obecně závaznou vyhláškou č. 3/2004, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na katastrálním území obce Vrbátky, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Platí zde také vyhláška obce Vrbátky č. 3/2007 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu, která byla schválena 20. 12. 2007. Zde je uveden poplatek ve výši 310 Kč. Odpady zde vyváží firma .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. a to každých 14 dní ve

středu.

Sběrná

hnízda

se

tříděným

odpadem

jsou

zde

umístěna

v nejfrekventovanějších ulicích a to např. u kostela, obchodu, atd. Těchto sběrných míst je sedm. Tyto kontejnery vyváží Petr Bureš dle potřeby. Dvakrát ročně se vyváží velkoobjemový a nebezpečný odpad, což provádí firma .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. [43] Ve Smržicích je zavedená vyhláška č. 2/2010, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Tato vyhláška občanům nařizuje platit poplatek ve výši 350 Kč. Obecně závazná vyhláška obce č. 1/2009, kterou se mění a doplňuje obecně závazná vyhláška č. 3/2003, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Zde se dvakrát ročně pořádá svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Sedm sběrných hnízd obsahuje 26 nádob na tříděný odpad, které se vyváží jednou týdně, nebo dle potřeby. Kontejnery na tříděný odpad se vyváží každý týden v pátek. O tuto činnost se dělí firmy Nature, s.r.o. a .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. [42] Brodek u Prostějova se řídí vyhláškou č. 1/2001 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu na území obce Brodek u Prostějova, včetně systému nakládání se stavebním odpadem a dále vyhláškou č. 1/2007, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Sazba poplatku je zde pro poplatníka v částce 440 Kč. Zde odpad vyváží společnost Reson spol., s.r.o. a také společnost .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. [37] Poslední obcí, již se práce věnuje, jsou Mostkovice, kde se uplatňuje vyhláška o poplatcích č. 1/2006 a poplatek činí 400 Kč. V obci se uplatňuje obecně závazná vyhláška č. 1/2008, o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a nakládání se stavebním odpadem na území obce Mostkovice. Společnost Nature, s.r.o. s firmou .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. vyváží ko22

munální odpad jednou týdně. Tříděný odpad vyváží Petr Bureš podle potřeby nebo každý čtvrtek. I zde se od nového roku 2011 objevily nové kontejnery na textil a obuv. [39] Dle § 39 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech je evidence odpadů vedena Městským nebo Obecním úřadem, odborem Životního prostředí. Dále se úřady musí řídit zákonem č. 447/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů, nařízením vlády č. 197/2002 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky, nařízením MŽP ČR č. 381/2001 Sb., kterou je stanoven Katalog odpadů a vyhláška MŽP ČR č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. [7]

23

6

METODA SBĚRU A SHROMAŽĎOVÁNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU Komunální odpad je heterogenní materiál s časově proměnným množstvím i sklad-

bou. [2] Systém sběru a třídění komunálního odpadu se dělí na: • dostupnost sběrného hnízda, • stupeň třídění odpadů, • používané technologie sběru • způsobu sběru. [6]

Podle dostupnosti sběrného hnízda se dělí na: • donáškový (shromažďování různého druhu odpadu v daných obchodech nebo sběrnách, vlastní donáškový způsob, sběrné dvory) • odvozový (vlastní odvozový způsob od domu, pytlový sběr, sběr domu od domu, balíkový sběr) • sběrné dvory (místo určené obcí ke sběru určitých druhů odpadů, slouží pro početnou spádovou oblast) Tyto způsoby sběru se od sebe liší donáškovou vzdáleností, množstvím nádob pro tříděný odpad, provozními náklady a technickými a investičními nároky jednotlivých způsobů. Nejčastějším způsobem sběru komunálního odpadu je odvozový. [6]

Stupeň třídění odpadů obsahuje sběr směsného (netříděného) komunálního odpadu, sběr vícedruhového odpadu a sběr jednodruhového odpadu. [2]

Podle používané technologie sběru dělíme sběr na: • nádoby s horním výsypem • nádoby s dolním výsypem • kontejnery větších objemů • podzemní kontejnery • boxy • pytle • beznádobový sběr [2]

24

Způsob sběru je: • stacionární (donáška odpadu na stálé sběrné místo) • mobilní (např. odvoz odpadu od domu) [6] 6.1

Donáškový způsob Donáškový systém tříděného odpadů je založen na aktivní roli obyvatelstva. Sběrné

nádoby na vybrané komodity odpadů jsou umístěny do ,,hnízd“ s více kontejnery. Donáškový systém je vhodný především v zástavbě rodinných domků. Může být použit i v zástavbě panelových sídlištních domů. Nádoby se většinou rozmisťují v místech zvýšeného výskytu obyvatel (obchody, restaurace, zastávky MHD), na křižovatkách ulic a ve směrech přirozeného pohybu obyvatelstva. Pro zachování efektivity systému by donášková vzdálenost neměla přesáhnout 100 – 200m. Donášková vzdálenost samozřejmě souvisí s hustotou zástavby v obci. Při velkých donáškových vzdálenostech je celková výtěžnost sběru nízká. Aby byl systém efektivní a přístupný pro občany, počet obyvatel na jedno hnízdo by podle hustoty osídlení neměl přesáhnout 300 – 500 obyvatel. Přednosti tohoto systému: •

celkové nižší pořizovací náklady na zakoupení dostatečného počtu sběrných nádob,

•

nižší frekvence svozu vytříděného odpadu

•

menší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel

Nedostatky: •

v celkovém finančním ohodnocení je provozování tohoto systému náročnější,

•

při používání kontejnerů se spodním výsypem v případě plastů a papíru je přeprava nestlačeného odpadu neekonomická,

•

kvalita sebraného odpadu je nižší, odpad je znečištěn s různými příměsemi,

•

větší donášková vzdálenost

•

výtěžnost odpadu se v systému v přepočtu na ekvivalentního obyvatele obce je malá, neboť kontejnery jsou využívány často jen omezeným počtem obyvatel, kteří žijí v bezprostřední blízkosti hnízda,

•

sběrové kontejnery jsou často poškozovány obyvatelstvem,

•

při svozu a přepravě odpadů může dojít ke znečištění okolí.[4] 25

6.2

Odvozový způsob Tento způsob je jednoznačně preferován obyvateli. Sběrné nádoby jsou umístěny

v domě nebo jeho těsné blízkosti. Vzdálenost sběrných nádob od domu by neměla přesáhnout 30m. Tento systém sběru lze použít především v zástavbě bytových domů, které mají vnitrobloky nebo dvory. Je vhodný např. v historických částech měst. Lze jej také použít v zástavbě s rodinnými domky, případně na sídlištích. Odvozeným případem je tříděný sběr ,,dům od domu“. Systém je náročnější na obsluhu z hlediska nutné zanášky nádob do prostor domů. Posádky vozidel musejí mít k dispozici klíč od jednotlivých domů. Přednosti tohoto systému: •

malá donášková vzdálenost,

•

preference obyvatelstvem,

•

vysoká účinnost tříděného sběru,

•

dobrá kvalita sbíraných surovin,

•

při svozu lineárním presem úspora přepravních nákladů,

•

při nakládání sebraného odpadu nedochází k výraznému znečištění okolí,

•

nižší provozní náklady než v případě donáškového systému,

•

menší pravděpodobnost poškození sběrových nádob,

•

jednodušší manipulace se sběrnými nádobami

Nedostatky:

6.3

•

vyšší pořizovací náklady na zavedení celého systému,

•

vyšší frekvence svozu tříděného odpadu,

•

vyšší nároky na organizaci tříděného sběru u obyvatel.[4]

Pytlový způsob Modifikací obou popsaných systémů je tříděný sběr domovního odpadu pomocí

plastových pytlů. Plastové pytle je nutné umístit v dostatečném množství do jednotlivých domácností. Naplněné pytle jsou sbírány odvozovým způsobem nebo lze v obci vymezit místo ke shromažďování naplněných pytlů. Odvozový systém pytlového sběru je vhodný pro obyvatele rodinných domků, kteří mají dostatek prostoru ke skladování pytlů před odvozem. Velmi omezeně jej lze použít

26

v bytových domech. Pytlový sběr vyžaduje dokonalou organizaci svozu. Při donášce naplněných pytlů na určené místo účinnost systému značně klesá. Přednosti toto způsobu: •

pořizovací náklady na zavedení tříděného sběru jsou nižší než při nákupu sběrových nádob,

•

provozovatel systému nehradí údržbu sběrových nádob nebo pronájem z veřejných prostranství,

•

odvozový systém pytlového sběru je výhodný a pohodlný zejména pro obyvatele rodinných domků,

•

systém vyžaduje jednoduchou svozovou techniku

Nedostatky: •

provozní náklady na pořizování dostatečného množství plastových pytlů do jednotlivých domácností jsou příliš vysoké,

•

v případě donáškového systému vznikají obcím náklady na pronájem, údržbu a provozování skladovací plochy,

•

při odvozovém způsobu od jednotlivých domů dochází ke znečišťování ulic a komunikací,

•

pytle na nákladním automobilu je nutné zabezpečit sítí, aby nedošlo při přepravě ke znečištění vozovky,

•

mobilní způsob svozu pytlů je náročný na organizaci a propagaci a předpokládá dobrou spolupráci s občany,

•

pytlový sběr u občanů lze provozovat spíše v rodinných domcích, kde jsou dostatečné prostory ke skladování naplněných sběrných pytlů. Je nutné vzít v úvahu případnou neochotu občanů k tomuto způsobu tříděného sběru,

•

jednotlivé sbírané suroviny je nutné před odvozem ke zpracování vysypat z pytlů, popř. dotřídit. [4]

6.4

Nádobový sběr Je to nejčastěji používaný sběr odpadu. Volba typu a velikosti nádob závisí na pod-

mínkách dané oblasti a vlastnostech nebo složení sbíraného odpadu. Nedostatečná velikost nádob může vést ke vzniku černých skládek. Nádoby jsou umístěny ve sběrných hnízdech a vyprazdňovány v pravidelných intervalech. Jsou rozlišeny především barevností, povrchovými úpravami, úpravami vík a jejich objemem. To je dáno druhem od27

padů, které do nádoby přijdou. Podle druhu zvoleného materiálu se nádoby rozdělují na kovové, plastové, sklolaminátové a jiné. Dále se dělí na otevřené a uzavřené. [5]

Podle velikosti dělíme nádoby na: Nádoby přesypné • malé (objem 70, 110, 120, 240, 360 dm3) • střední (objem 1100 až 1500 dm3) • velké (objem 1,5 až 5 m3) [5] Nádoby (kontejnery) výměnné • malé (objem do 1,1 m3) • střední (objem 1,1 až 5 m3) • výměnné (objem 5 až 20 m3) [5] Zdroj: Obal Centrum s.r.o.

Obr. č. 3 – Plastové kontejnery na separovaný odpad o objemu 1,1 m3

28

7

CELKOVÁ PRODUKCE ODPADŮ Celkové množství vyprodukovaného odpadu na Prostějovsku se liší podle jednotli-

vých počtů obyvatel a také podle zástavby ve městech a vesnicích. Zaměřila jsem se na obce s více než 1500 obyvateli, které spadají přímo pod Prostějov.

7.1

Komunální odpad V Prostějově bylo v první polovině roku 2010 vyprodukováno 4269,39 Mg komu-

nálního odpadu, ve druhém pololetí potom 4365,99 Mg komunálního odpadu. Celková produkce komunálního odpadu je tedy 8635,39 Mg, což představuje průměrnou produkci komunálního odpadu 189,96 kg na jednoho obyvatele za rok. V roce 2009 byla produkce odpadů vyšší o 504,7 Mg, což představuje roční produkci na obyvatele 201,06 kg. V roce 2008 činila produkce komunálního odpadu 9048,46 Mg. V roce 2007 byla produkce komunálního odpadu 8846,69 Mg, z čehož plyne, že na produkci jednoho obyvatele za rok připadá 191,95 kg komunálního odpadu. V tabulce č. 1 je uvedena produkce odpadů v jednotlivých letech. Bilance produkce odpadu ve městě Prostějov za rok 2007 – 2010 je zobrazena v příloze č. 2, obrázku č. 4.

Tab. č. 1 – Produkce komunálního odpadu v Prostějově v Mg [8,9,10,11] rok 2007 2008 2009 2010 leden 739,4 710,6285 723,2921 644,4108 únor 601,6168 671,1183 616,099 605,6807 březen 713,2952 725,3974 778,6188 749,7987 duben 698,974 772,7983 834,2636 774,2971 květen 702,69 758,5095 704,3535 724,2743 červen 732,8018 719,0566 771,3025 770,9353 červenec 752,8853 719,0491 812,5431 737,7293 srpen 807,6674 805,6695 771,747 763,0228 září 769,8049 790,8134 772,795 774,7613 říjen 794,9325 824,6 808,705 681,4765 listopad 774,5697 709,65 736,7318 705,4312 prosinec 759,0519 841,17 809,6833 703,5733 celkem 8846,6895 9048,4606 9140,1 8635,3913 kg na 1 obyv. 191,95 196,33 201,06 189,96

29

Produkce komunálního odpadu v Kostelci na Hané postupně vzrůstá. To je dáno nejen nárůstem obyvatel, ale také postupným zlepšením životní úrovně. Rozdíl mezi lety 2007 a 2010 je 100,36 Mg. Náklady na odvoz odpadu v roce 2010 byly 1 324 906 Kč. Největší množství odpadu v tomto roce bylo vyprodukováno ve třetím čtvrtletí v celkové hmotnosti 260,21 Mg. V roce 2009 je celková produkce komunálního odpadu 823,57 Mg, což je 282,04 kg na obyvatele za rok. V roce 2008 byla produkce komunálního odpadu 791,8 Mg. Nejnižší produkce je zaznamenána v roce 2007, kdy místní občané vyprodukovali 265,89 kg odpadu na obyvatele za rok. Hodnoty jsou uvedené v tabulce č. 2.

Tab. č. 2 – Produkce odpadu v Kostelci na Hané v Mg [12,13,14,15] rok 2007 2008 2009 2010 celkem 757,8 791,8 823,5651 858,1635 kg na 1 obyv. 265,89 273,98 282,04 293,29 Z hodnot uvedených v tabulce č. 3 je patrný postupný nárůst produkce odpadů ve městě Plumlov. V roce 2007 produkce odpadu vzrostla v průměru o 21,15 kg na obyvatele za rok. V roce 2010 bylo vyprodukováno 860,11 Mg komunálního odpadu. Nejnižší produkce odpadu tedy byla v roce 2007, kdy bylo vyprodukováno 326,93 kg komunálního odpadu na obyvatele za rok.

Tab. č. 3 – Produkce komunálního odpadu v Plumlově v Mg [16,17,18,19] rok 2007 2008 2009 2010 celkem 784,623 803,317 812,3759 860,1061 kg na 1 obyv. 326,93 327,88 330,23 348,08 Obyvatelé Vrbátek v roce 2010 vyprodukovali 400 Mg komunálního odpadu a tak připadá na jednoho obyvatele za rok produkce komunálního odpadu 240,96 kg. V roce 2009 se zvýšila celková produkce o 25 Mg komunálního odpadu, což je 257,570 kg odpadu na jednoho obyvatele za rok. V roce 2008 je produkce komunálního odpadu totožná s rokem 2010. Produkce komunálního odpadu byla 359 Mg v roce 2007 a tedy 225,79 kg na obyvatele za rok. Hodnoty jsou zapsané v tabulce č. 4.

30

Tab. č. 4 – Produkce komunálního odpadu ve Vrbátkách v Mg [20,21,22,23] rok 2007 2008 2009 2010 celkem 359 400 425 400 kg na 1 obyv. 225,79 240,96 257,57 240,96 Z tabulky č. 5 vyplývá, že v obci Smržice se produkce komunálního odpadu navýšila od roku 2007 do 2010 o 59,93 Mg. Průměrná produkce za léta 2007 až 2010 je 271,80 kg na obyvatele za rok. Nejnižší produkce je uvedena v roce 2007 a to 400,35 Mg, což činí je na jednoho obyvatele za rok 253,36 kg.

Tab. č. 5 – Produkce komunálního odpadu ve Smržicích v Mg [24,25,26,27] rok 2007 2008 2009 2010 celkem 400,35 442,4371 442,12 460,28 kg na 1 obyv. 253,36 276,69 276,33 280,83 Brodek u Prostějova má celkovou produkci komunálního odpadu ze všech výše zmíněných obcí a měst nejnižší. Je to způsobeno počtem rodinných domů a spalování odpadů v domácích kotlích. Postupně se zvyšuje produkce odpadů, ale zároveň s ní narůstá i počet obyvatel. Průměrné množství odpadu v letech 2007 až 2010 je 134,17 kg na obyvatele. Celková produkce komunálního odpadu je uvedená v tabulce č. 6.

Tab. č. 6 – Produkce komunální odpadu v Brodku u Prostějova v Mg [28,29,30,31] rok 2007 2008 2009 2010 celkem 198 200 202 206 kg na obyv. 137,12 133,33 134,67 131,55 V roce 2010 v obci Mostkovice vyprodukovalo množství komunálního odpadu ve výši 648,01 Mg, a to znamená 427,45 kg obyvatele za rok. Nejnižší produkce odpadu byla zaznamenána v roce 2009, kdy odpad činil 645,41 Mg. V roce 2008 se vyprodukovalo množství komunálního odpadu ve výši 647,41 Mg. Nejvyšší produkce odpadu byla v roce 2007. Hodnoty jsou znázorněny v tabulce č. 7.

31

Tab. č. 7 – Produkce komunální odpadu v Mostkovicích v Mg [32,33,34,35] rok 2007 2008 2009 2010 celkem 762,384 647,414 645,414 648,013 kg na obyv. 508,26 429 399,64 427,45

7.2

Tříděný odpad Hierarchie nakládání s odpady ukládá povinnost předcházení vzniku odpadu, a po-

kud nelze zabránit jeho vzniku, pak je upřednostňováno jeho využití před případným odstraněním (např. skládky). Přednost má materiálové využití před ostatními způsoby. Základním předpokladem využití odpadu je jeho čistota a jednodruhovost. Toho lze dosáhnout pouze dokonalým systémem odděleného sběru komunálního odpadu.

Prostějov Z tabulky č. 8 je patrné, že množství vytříděného komunálního odpadu se postupně zvyšuje a je ovlivněno druhem odpadu. Například u plastu a PET lahve vzrostl podíl sebraného množství v roce 2007, kdy bylo získáno 264,07 Mg plastu, na 510,11 Mg v roce 2010. PET lahve a plasty se sbírají odděleně, ale evidují se společně. Ve sběrných hnízdech bylo v roce 2010 od občanů převzato 637,60 Mg papíru. S přispěním sběrných dvorů a škol se získalo celkem 1329,85 Mg. Školy organizují vždy v období od ledna do března a od září do prosince sběr papíru. Za minulý rok takto vybrali 105,39 Mg. V roce 2009 byla produkce vytříděného odpadu větší a to díky zhoršení cenových podmínek ve sběrných surovinách. Občanům se poté nevyplatilo papír do těchto sběrných surovin dávat, proto jej raději vyhodili do kontejneru. Největší produkce vytříděného objemového odpadu od občanů bylo v roce 2010 a to 2970,28 Mg a nejmenší produkce je 217,53 Mg v roce 2007. V roce 2009 došlo ke značnému zvýšení vytříděného biologicky rozložitelného odpadu oproti minulému roku a to až o 1004,23 Mg. Velký vzrůst vytříděného odpadu zaznamenal textil a obuv, jelikož v roce 2009 byly umístěny ve sběrných hnízdech nové kontejnery na tento odpad. Rozdíl v produkci vytříděného odpadu od roku 2007 do roku 2010 je 106,69 Mg. Elektrozařízení hodně ovlivňuje zpětný odběr dodavatelům daného zařízení. Produkce vyseparovaného elektrozařízení byla v roce 2010 na obyvatele za rok 694,20 kg. Zato v roce 2007 byla produkce mnohem nižší a to 117,70 kg na obyvatele za rok. 32

Tab. č. 8 – Produkce vytříděného odpadu v Prostějově v Mg [8,9,10,11] rok 2007 2008 2009 2010 Oprávněné osoby Plast + PET 264,0655 363,1519 420,326 510,1083 .A.S.A. TS Prostějov s.r.o. Tetra pack 0,636 3,17 0,911 1,9537 Reson spol s.r.o., Vyškov Papír 962,043 1649,5709 1491,23 1329,8495 .A.S.A. TS Prostějov s.r.o. Sklo 371,63 445,739 373,71 412,395 Vetropack Moravia Glass, s.r.o. Železo 1281,997 4784,928 2337,59 3957,93 PV-Recykling s.r.o. Objemný 1206,8 2295,84 2955,87 2970,28 .A.S.A. TS Prostějov odpad s.r.o. Biologicky 217,53 261,94 1266,17 1256,21 .A.S.A. TS Prostějov rozložitelný s.r.o. odp. Pneumatiky 22,38 38,36 47,24 52,86 .A.S.A. TS Prostějov s.r.o. Nebezpečný 12,659 16,4465 23,404 21,537 .A.S.A. TS Prostějov odpad s.r.o. Kovy 3,35 27,31 92,804 57,93 .A.S.A. TS Prostějov s.r.o. Textil a 21,31 47,77 88,36 128 Reverge a.s. oděvy Elektrozaří529,918 232,515 112,35 3124 Asekol s.r.o., Ekození lamp s.r.o. Kostelec na Hané V tabulce č. 9 jsou uvedeny odpady vytříděné ve městě Kostelec na Hané. Největší produkci ze separovaného odpadu má papír. Na tomto množství se velkou částí podílí základní škola, která organizuje každé pololetí sběr papíru. V dubnu 2010 vybrala škola 14,57 Mg a v říjnu téhož roku 8,34 Mg. Celková produkce vytříděného papíru od roku 2007 do roku 2010 se zvýšila o 36,343 Mg. Druhým vyseparovaným odpadem s největší produkcí je plast. Zde je průměrná produkce obyvateli vytříděného odpadu 20,03 Mg. Každý rok se zvýšila produkce vytříděného plastu, což je dáno zlepšením systému třídění a navýšením počtu kontejnerů. I sklo má velký podíl na celkové produkci vytříděného odpadu. Sklo se dělí na barevné a bíle, podle kontejnerů. Barevného skla je více, například v roce 2010 o 8,29 Mg.

33

V roce 2009 je produkce vytříděných pneumatik 2,5 Mg. V roce 2010 je produkce větší o 2,7 Mg vytříděného odpadu. Produkce vytříděného elektrozařízení se každý rok zvýšila zhruba o 0,5 Mg. Je to dáno zlepšením životní úrovně, a tím usnadňováním práce a vylepšením domácností např. pořizováním kuchyňských robotů, televizí, vysavačů, atd. Při současných technologií vydrží zářivky přibližně 10 let, proto jejich spotřeba klesá, ale jejich nákup roste. Při ukončení životnosti zářivek se musí odborně recyklovat, protože obsahují malé množství rtuti. Z toho důvodu se předávají firmě Nature, s.r.o. Tab. č. 9 – Produkce vytříděného odpadu v Kostelci na Hané v Mg [12,13,14,15] rok 2007 2008 2009 2010 Oprávněné osoby Plast 18,1 20,5 20,343 21,184 Petr Bureš, Kostelec na Hané Papír 17,6 21,1 65,581 53,943 Petr Bureš, Kostelec na Hané Sklo bílé 10 12,2 12,659 12,155 Petr Bureš, Kostelec na Hané Sklo barevné 19,2 20 20,895 20,441 Petr Bureš, Kostelec na Hané Akumulátory 0,6 0,2 0,150 0,162 Nature s.r.o. Objemný odpad 49,6 46,9 27,6 30,62 Nature s.r.o. Biologicky rozložit. odp. Pneumatiky

15,2

15,0

16,2

15,1

1,7

2,1

2,5

5,2

Služby města Kostelce na Hané Nature s.r.o.

Nebezpečný odpad Elektrozařízení Zářivky

6,23 0,3 187 ks

5,23 1,3 165ks

5,02 1,5 160ks

4,5 2,3 100ks

Nature s.r.o. Nature s.r.o. Nature s.r.o.

Plumlov Množství vytříděného plastu se každý rok zvýšila průměrně o 1,86 Mg. Důvodem neustále se zvyšujícího množství separovaného plastu je snížení produkce obalů ze skla a současně zvýšení produkce plastových obalů. Největší produkcí z plastů tvoří právě PET-lahve. Papír a lepenky mají vcelku nízkou hodnotu sběru v letech 2007 a 2008. Občané totiž využívají papír na podpal v rodinných domech. Produkce se zvýšila v roce 2009 o 8,43 Mg. Na podkladu z hlášení o produkci a nakládání s odpady poskytnutého městem Plumlov lze vidět, že největší podíl na vyprodukovaném odpadu v tomto území má sklo, 34

kterého je v průměru 24,27 Mg. Největší produkce obyvatel byla zaznamenána v roce 2010, kdy je produkce vytříděného skla 26,63 Mg. Biologicky rozložitelný odpad pochází nejčastěji z posekané trávy a listí z veřejných prostranství. Město je zastaveno spíše rodinnými než bytovými domy a tak mají obyvatelé menší podíl na produkci vytříděného odpadu. Většinou lidé svůj odpad zneškodňují spalováním na zahradách, což není však v souladu s Českou legislativou. Celková produkce vytříděného elektrozařízení se pohybuje v roce 2010 v množství 0,98 Mg, což je nejnižší produkce za poslední čtyři roky. Průměrná produkce vytříděného odpadu za rok 2007 až 2010 je 1,11 Mg. Hodnoty jsou uvedené v tabulce č. 10.

Tab. č. 10 - Produkce vytříděného odpadu v Plumlově v Mg [16,17,18,19] rok 2007 2008 2009 2010 Oprávněné osoby Plast 15,108 18,202 19,228 20,684 Petr Bureš, Kostelec na Hané; Nature s.r.o. Papír a lepenky 4,21 4,353 12,787 9,831 Petr Bureš, Kostelec na Hané Sklo 24,162 21,642 24,655 26,631 Petr Bureš, Kostelec na Hané Biologicky roz14,38 18,290 12,76 14,1 Nature s.r.o. ložitelný odp. Kompozitní 0,505 0,532 0,663 0,588 Petr Bureš, Kostelec na obaly Hané Pneumatiky 3,12 2,480 5,36 2,6 Nature s.r.o. Elektrozařízení 1,06 1,12 1,27 0,98 Nature s.r.o. Vrbátky Z tabulky č. 11 je patrné, že množství vytříděného plastů a skla se zvýšilo každý rok. Průměrná produkce za období 2007 až 2010 je 12,49 Mg plastu a 16,94 Mg skla. V této obci je velký problém s kázní obyvatel, kteří PET-lahve a jiné plasty pálí ve svých kotlích. Pokud toto zjistí představenstvo obce, hrozí lidem finanční pokuty. Papír je zde nejvíce produkovaný tříděný odpad a to díky dvěma školám a školce, kde se pořádá sběr papíru. Nejvyšší produkce je evidována v roce 2009 a to 28,7 Mg. Produkce sběru železa značně kolísá. To může být způsobeno mobilitou obyvatel, protože za železný šrot mohou získat finanční odměnu ve sběrných surovinách a výkupnách. Průměrná produkce tohoto odpadu je za rok 2007 – 2010 2,54 Mg.

35

Produkce objemného odpadu je v průměru za rok 2007 až 2010 v množství 35,75 Mg a pro tento účel sběru jsou dvakrát ročně v obci přistaveny velkoobjemové kontejnery, které občané mohou využít bezplatně. Biologicky rozložitelný odpad měl největší produkci v roce 2009. V roce 2010 se produkce snížila o 4,7 Mg. To je dáno přírodními podmínkami, počtem zahrad v obci a ochotou lidí předávat odpad do objemových kontejnerů, které jsou zde též k dispozici dvakrát ročně a to na jaře a na podzim.

Tab. č. 11 - Produkce vytříděného odpadu ve Vrbátkách v Mg [20,21,22,23] rok 2007 2008 2009 2010 Oprávněné osoby Plast 11,2 12,4 13 13,377 Petr Bureš, Kostelec na Hané Papír a lepenky 30 28,6 28,7 27,210 Petr Bureš, Kostelec na Hané Sklo 16,5 16,6 16,7 17,966 Petr Bureš, Kostelec na Hané Železo 4,3 2 3,7 1,155 PV-Recykling s.r.o. Objemný odpad 34,02 25 36,5 47,48 .A.S.A. TS Prostějov s.r.o. Biologicky roz10,3 7,2 25,2 20,5 .A.S.A. TS Prostějov s.r.o. ložitelný odp. Pneumatiky 0,93 0,64 1,4 0,487 .A.S.A. TS Prostějov s.r.o. Kompozitní 0,152 0,33 0,2 0,007 Petr Bureš, Kostelec na obaly Hané Smržice Plasty zde mají menší produkci než papír, který má množství větší o 11,53 Mg. Papír má proměnlivé hodnoty a jeho průměrná produkce je 18,94 Mg. Zato objem plastů každý rok vzroste o 0,456 Mg. Nejvyšší produkce vytříděného plastu je v roce 2010 a to 8,108 Mg. I zde obyvatelé používají papír na podpal, jelikož zde stojí více rodinných domů. Papír vzniká ze všech oblastí lidské činnosti a tak je nejtříděnější složkou odpadu. Produkce bílého i barevného skla rostou každý rok. Jejich nejvyšší produkce byla prozatím zaznamenána v roce 2010, u bílého skla je to 6,091 Mg a u barevného skla 9,980 Mg. Železo + ocel má nejvyšší produkci v roce 2009 a to 7,02 kg na obyvatele za rok. Každý rok narůstá produkce vytříděných pneumatik. Tento odpad je možné ukládat dvakrát ročně do velkoobjemových kontejnerů, které jsou obyvatelům přístupné. 36

Produkce vytříděného objemového odpadu je 2,210 Mg v roce 2009 a 3,22 Mg v roce 2010. Průměrná produkce tohoto odpadu za rok 2007 až 2010 je 3,038 Mg. Elektrozařízení je nejmenší částí vyseparovaného odpadu. Jeho průměrná produkce činí 0,218 Mg a to je 0,133 kg na obyvatele za rok. U elektrozařízení je velmi těžké dosáhnout u občanů dokonalého vytřídění. Mnoho lidí tento odpad zneškodňuje vyhozením do komunálního odpadu a tím s velkou pravděpodobností uložení na skládku. Výše uvedená produkce je uvedena v tabulce č. 12.

Tab. č. 12 - Produkce vytříděného odpadu ve Smržicích v Mg [24,25,26,27] rok 2007 2008 2009 2010 Oprávněné osoby Plast 6,75 7,26 7,421 8,108 Petr Bureš, Kostelec na Hané, Papír a lepenky 17,82 16,947 21,457 19,473 Petr Bureš, Kostelec na Hané, Nature s.r.o. Sklo bílé 3,46 3,812 4,028 6,091 Petr Bureš, Kostelec na Hané, Sklo barevné 9,60 9,985 9,929 9,980 Petr Bureš, Kostelec na Hané, Železo + ocel 6,89 5,75 11,440 4,780 Petr Bureš, Kostelec na Hané, Objemný odpad 3,56 3,160 2,210 3,22 Nature s.r.o. Pneumatiky 1,89 1,999 3,970 7,864 Nature s.r.o. Elektrozařízení 0,31 0,132 0,210 0,22 Nature s.r.o. Brodek u Prostějova V tabulce č. 13 je uvedena celková produkce vytříděného odpadu získaného od obyvatel Brodku u Prostějova. Z hodnot uvedených v tabulce je patrný nárůst vytříděného odpadu každým rokem. Hlavní podíl na celkové produkci vytříděného odpadu kromě biologicky rozložitelného odpadu má plast a sklo. V Brodku u Prostějova nejsou umístěny oddělené kontejnery na bílé a barevné sklo, celková propagace města je velmi malá a tak je zde třídění odpadů zanedbávané. Velký skok v produkci má papír, kdy se v roce 2008 jeho produkce zvýšila o 4,82 Mg. V letech 2007 až 2010 je produkce vytříděného papíru o 7,1 Mg vyšší. Vytřídění papíru je ale stále velmi malé.

37

Největší rozdíl v produkci má objemný odpad, kdy se v roce 2009 zvýšila o 10 Mg. Průměrná produkce za poslední čtyři roky je 8,5 Mg, což je 5,67 kg na obyvatele za rok. Biologicky rozložitelný odpad má průměrnou produkci 35,455 Mg, Celkově tato produkce neodpovídá množství zahrad a rodinných domků, které se v obci nacházejí.

Tab. č. 13 – Produkce vytříděného odpadu v Brodku u Prostějova v Mg [28,29,30,31] rok 2007 2008 2009 2010 Oprávněné osoby plast 14,3 15,1 15,1 15,6 Petr Bureš, Kostelec na Hané, Petr Bureš, Kostelec papír 9,2 14,02 15,9 16,3 na Hané, Nature s.r.o. sklo 13 13,8 13,5 14 Petr Bureš, Kostelec na Hané, Objemný odpad 5,9 2,1 12,1 13,9 Nature s.r.o. Biologicko rozlo- 30,59 30,89 40 40,34 .A.S.A. TS Prostěžitelný odpad jov, s.r.o. Mostkovice Papír a plasty zabírají zhruba stejné množství vytříděného odpadu. Papír má nejvyšší produkci v roce 2009 a to 13,74 Mg. Celková průměrná produkce vytříděného papíru je 10,69 Mg. Vytříděný plast má nejvyšší produkci v roce 2010 a to 8,213 Mg a jeho průměrná produkce za léta 2007 až 2010 je 6,695 Mg. Velký rozdíl v produkci za rok 2009 a 2010 je u skla. Zde došlo k navýšení produkce vytříděného skla o 6,518 Mg. V obci mají jen jeden typ kontejnerů na sklo a tak občané třídí barevné a bílé sklo dohromady. I objemný odpad má větší produkci v roce 2010. Produkce vytříděného objemného odpadu byla navýšena o 4,38 Mg. Průměrná produkce tohoto odpadu za rok 2007 až 2010 je 2,83 Mg, což je na obyvatele za rok 1,865 kg. Z tabulky č. 14 lze vypozorovat, že nejvyšší vytříděnou složkou je bioodpad, který má celkově v letech 2007 až 2010 produkci 3,789 Mg. Tento stav je dán rodinnými novostavbami s moderními zahradami obsahující většinou jen malé kompostéry. Elektrozařízení je sortiment výrobků využívaný ve všech odvětvích průmyslu, domácnostech, veřejných zařízeních a živnostech. Lze tedy očekávat, že jeho produkce bude každým rokem větší, a to kvůli modernizaci strojírenství, telekomunikačních sítí, 38

kancelářské a výpočetní techniky, audiovizuální techniky, modernizaci domácností atd. Průměrná produkce elektrozařízení v této obci činí 0,332 Mg.

Tab. č. 14 – Produkce vytříděného odpadu v Mostkovicích v Mg [32,33,34,35] rok 2007 2008 2009 2010 Oprávněné osoby Plast 5,975 6,018 6,573 8,213 Petr Bureš, Kostelec na Hané, Papír a lepenky 6,216 10,635 13,743 12,178 Petr Bureš, Kostelec na Hané Sklo 11,607 13,894 14,534 21,052 Petr Bureš, Kostelec na Hané, Objemný odpad 0,890 1,590 2,240 6,620 Nature s.r.o. Biologicky rozložitelný 65,550 65,998 63,650 59,960 .A.S.A. TS Prostějov, odp. s.r.o. Pneumatiky 0,270 0,487 0,600 0,800 Nature s.r.o. Elektrozařízení 0,270 0,312 0,355 0,390 Nature s.r.o. Baterie a akumulátory 0,012 0,067 0,078 0,017 Nature s.r.o.

39

8 8.1

PŘEPRAVA ODPADŮ A VOZIDLA PRO KOMUNÁLNÍ ODPAD Přeprava odpadů Přeprava se dělí na:

• Pravidelný odvoz • Nepravidelný odvoz • Potrubní způsob Pravidelný odvoz se uskutečňuje u domovního odpadu a u odpadu domovnímu odpadu podobnému. Nepravidelný odvoz je určen pro odpad velkého rozměru s malou hmotností a velkým objemem. Tyto odpady se vyskytují málokdy a občané je shromažďují ve velkoobjemových kontejnerech. Potrubním způsobem se rozumí přepravování odpadu z místa vzniku na místo zpracování potrubím. Zde může být přepravním médiem vzduch anebo kapalina, obvykle je to však voda.[6]

8.2

Vozidla pro komunální odpad K odvozu odpadů od občanů se používají různé typy dopravních prostředků, které

se liší druhem, skupenstvím a kategorií odpadu, který převáží. Každé vozidlo musí splňovat legislativní požadavky dopravy po veřejných komunikacích. [5]

Dopravní prostředky se dělí na: •

nákladní automobily se speciální nástavbou (svozové automobily na komunální odpad, nákladní automobily s hydraulickým zařízením, svozové automobily s kontejnery na překládku, nákladní automobily pro přepravu kapalných a pastových odpadů a stavebního dopadu),

•

nosiče přepravníků,

•

speciální přepravní automobily. [4]

40

Nejčastější používaná vozidla pro svoz komunálního odpadu Vozidlo s rotačním stlačováním Rotační stlačování je nejstarším používaným systémem. Systém spočívá v tom, že válcová nádrž na odpadky (A) se otáčí kolem své osy a lopatkami umístěnými v zadní čistí nádrže (B) nabírá odpad a zatlačuje ho dovnitř, kde je dále posouván nízkou dvouchodovou šroubovicí (C). Buben je vyroben z materiálu odolného proti oděru. Na zadní část nádrže navazuje uzavírací víko (D) s vyklápěcím zařízením (E). Tento systém je patrný s obrázku č. 5. [4]

Obr. č. 5 - Vozidlo s rotačním stlačováním s otevřeným vyklápěčem [4] Vozidlo s lineárním stlačováním Nástavby s lineárním stlačováním mají nádrž (A) obdélníkového průřezu. Přední stěnu tvoří posuvná deska (B) a v zadní části je uzavírací víko (D) s vyklápěcím zařízením (E) a stlačovacím zařízením (C). Stlačovací zařízení (C) nabírá odpad z násypné vany (F) a zatlačuje jej do nádrže proti tlaku přední stěny (B), viz obrázek č. 6. [4]

Obr. č. 6 - Vozidlo s lineárním stlačováním s otevřeným vyklápěčem [4]

41

Vozidlo s hydraulickou rukou Svozový prostředek musí být vybaven hydraulickou rukou (A) a korbou patřičného objemu. Objem korby (B) je volen vzhledem k užitné hmotnosti vozidla a měrné hmotnosti sbírané komodity. Schéma tohoto svozového prostředku je na obrázku č. 7. [4]

Obr. č. 7 – Vozidlo s hydraulickou rukou [4]

42

9

ZAŘÍZENÍ PRO NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM Významná pro uskutečnění systému nakládání s komunálním odpadem je dostateč-

ná kapacita zařízení pro nakládání s odpadem, jako jsou dotřiďovací linky, skládky, kompostárny, atd. Úpravou odpadů lze zlepšit vlastnosti vzniklých odpadů celou škálou činnosti pro manipulaci, skladování, ale i další využití, regeneraci a recyklaci. Každý druh odpadu je možné zneškodnit různým způsobem, který má různá negativa či pozitiva. Je tedy důležité zvolit optimální způsob jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska ekonomického. [2]

Dotřiďovací linka Třídící technologie mají za cíl vytřídit z komunálního odpadu druhotné suroviny a spalitelný zbytek vytřídit jako tzv. ekopalivo. Druhotné suroviny se dále odváží ke zpracování na určité výrobky. [3] Dotřiďovací linka na separované komodity vytříděné z komunálního odpadu se na území Prostějovska nenachází. Využívají se dotřiďovací linky v Olomouci, ve Vyškově a v Přerově. V Olomouci se odpad sváží do firmy Technické služby města Olomouce a.s., jejíž zpracované množství je 1000 Mg za rok. Ve Vyškově do firmy Respono, kde kapacita činí 2000 Mg za rok a v Přerově do TS Přerov, kde je kapacita 1500 Mg za rok. Dotřiďovací linky v okolí mají tedy dostatečnou kapacitu pro město Prostějov i pro okolní města a obce a jejich vzdálenost je vyhovující i po ekonomické stránce.

Skládkové kapacity Skládky jsou pro likvidaci odpadů velmi důležité, hlavně pro směsný komunální odpad, který město produkuje v největším množství. Nedostatek skládek v okolí města by mohl mít vážné ekonomické následky. Ekonomicky výhodnější jsou velkorozměrné skládky, protože investiční náklady na zakládání skládky je možno rozložit na větší objemy zneškodněného materiálu. Tímto se sníží měrný náklad na uloženou jednotku odpadu, lépe se využije dané lokality a dosáhne lepšího využití provozní mechanizace. U větší skládky lze rovněž zaměstnat personál s vyšší kvalifikací. Jediným zařízením pro ukládání odpadů vyhovující zása43

dám ochrany životního prostředí je řízená skládka. Řízená skládka je technické zařízení určené k ukládání určitých druhů odpadů za daných technických a provozních podmínek a při průběžné kontrole jejich vlivu na životní prostředí. Každá řízená skládka musí být vybavená: •dokonalým těsnícím systémem, či jinými bariérami oddělující skládku od okolního prostředí, • drenážním systémem a zařízením na zneškodňování odvedených škodlivin, • zařízením na jímání skládkového plynu, pokud na skládce plyn vzniká, • zařízením na příjem, hutnění a šetření odpadu. Projekt skládky musí zahrnout i podmínky a způsoby její rekultivace. Při její výstavbě je třeba postupovat podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování, stavebním řádu a navazujících předpisů. Území, ze kterého je organizován svoz odpadů na danou skládku, se nazývá svozovou oblastí. Materiály uložené na skládkách zůstávají v podstatě nezměněny po dlouhou dobu a mohou způsobit kontaminaci vody či ovzduší.[2] Většina odpadů z okresu Prostějov se ukládá na čtyři skládky. Jedna z nich leží v Senici na Hané, kde je vlastníkem Obec Senice na Hané. Její kapacita je 50 000 m3. Další v Hněvotíně ve firmě Sigma Group a.s., kde je kapacita 46 800m3. Třetí v Přerově, TS města Přerov, která má kapacitu 610 000 m3 a poslední ve firmě Reson spol. s.r.o. v Němčicích na Hané, kde je kapacita největší ze všech a to 1 000 000 m3. Skládky v okolí mají tedy velkou kapacitu, která pro město dokonale stačí, jelikož se město snaží více omezit skladování odpadů a více jej třídit a znovu využívat.

Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem Kompostování Kompostování je aerobní biologický rozkladný proces, jehož účelem je co nejrychleji a nejhospodárněji odbourat původní organické substance v odpadu a převést je na stabilní humusové látky, které jsou prospěšné rostlinám. Kompostování odpadů je ve srovnání se skládkováním skutečným způsobem jejich zneškodnění. Přednost kompostování spočívá v tom, že umožňuje vrátit původní materiály do přirozených potravních cyklů. Při kompostování dochází ke zneškodňování škodlivých látek jejich rozkladem, případně přeměnou na nové materiály. Kompostováním se rovněž značně snižuje množství a objem odpadů. 44

Smyslem kompostování je vyrobit humusové látky podobné půdnímu humusu, získat rostlinné živiny v pomalu působících formách uvolňovaných v půdě v rytmu růstu rostlin a čerpání živin z půdy za předpokladu výroby hygienicky nezávadného produktu. Organické látky vhodné ke kompostování: -

tuhé komunální odpady zásadně neobsahující popel, buď drcené, nebo proseté,

-

vyhnilé čistírenské kaly,

-

různé zemědělské odpady,

-

kůra a dřevní opady,

-

cukrovarská a lihovarská šáma,

-

kapucín, uhelné kaly apod. [3]

Anaerobní rozklad Zařízení pro výrobu bioplynu anaerobním rozkladem organických materiálů se kdysi používala především v zemědělství. Nyní už se začíná anaerobní rozklad používat i pro zneškodňování pevných a polotekutých organických odpadů. Oproti kompostování má toto zařízení menší požadavky na plochu, neuvolňují se žádné páchnoucí emise, z odpadů je možno získat energii a zařízení má flexibilní použití.[3]

V okolí města Prostějova se nachází dvě zařízení na nakládání se separovaně sbíraným biologicky rozložitelným odpadem. Spreso s.r.o. v Kralicích na Hané má kapacitu 20 000 Mg za rok a je vzdálen od Prostějova pouhých 5 km. Druhé zařízení je Reson spol. s.r.o. v Němčicích nad Hanou, které má kapacitu 2 500 Mg za rok.

Tepelné zpracování odpadů Pod pojmem tepelné zpracování odpadů si přestavíme hlavně spalovaní a pyrolýzu, ale patří sem i různé procesy zplyňování a zkapalňování odpadů a také oxidace na mokré cestě. [3] V okrese Prostějov se nachází pouze jedno zařízení pro tepelné zpracování odpadů Spalovna nebezpečného odpadu, která se nalézá na východním okraji Prostějova a byla otevřena roku 1992. Komunální odpad se odváží do nejbližší spalovny, která se nachází v Brně.

45

Spalování odpadů Cílem spalování odpadů je snížit množství organických kontaminantů v odpadech, omezit celkové množství odpadů (a tím zaplnění skládek) a zkoncentrovat těžké kovy v zachycovaném popílku. Využití tepla vzniklého v tomto procesu je jistě pozitivním vedlejším jevem, není to však hlavní důvod pro volbu této metody zneškodňování. To platí zejména pro spalování nebezpečných odpadů. Spalovat by se však mělo jen minimální množství odpadů, které již nelze využít jako druhotné suroviny. Odpady pro spalování lze rozdělit do čtyř skupin: -

komunální odpad

-

průmyslový odpad

-

čistírenský odpad

-

zvláštní odpad [3]

Síť sběren Nejznámější donáškový způsob separace druhotných surovin je tradiční výkup ve sběrných surovinách a výkupnách. Vykupovanými surovinami jsou zejména barevné kovy, železo a papír. Tento způsob bývá u obyvatel velmi oblíbeným z důvodu vidiny finančního přilepšení. Do těchto sběrných sítí patří nejen obchody, ale i školy a úřady, ve kterých lze odložit drobný nebezpečný odpad. [6] Sběrné sítě se nachází ve všech městech v okresu Prostějov a i ve větších obcích.

Sběrné dvory Sběrný dvůr je přesně vymezený zajištěný prostor, ve kterém se nachází speciální nádoby umožňující oddělený sběr určitých druhů odpadů. Zřizují se v silně osídlených oblastech a měly by být občanům snadno dostupné. Občané se musí v areálu řídit řádem sběrného dvoru, pokyny obsluhy a předložit doklady totožnosti. [6] V okrese Prostějov se nacházejí dva sběrné dvory: přímo v samotném městě Prostějov sběrný dvůr u Sv. Anny a sběrný dvůr v Průmyslové ulici ve Vrahovicích. Provozovatelem obou sběrných dvoru je firma .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o.

46

a) Sběrný dvůr u Sv. Anny Nachází se nedaleko středu města a tak je v ideální lokalitě. Je zde zhruba 20 kontejnerů na vytříděný odpad a sklad na nebezpečný odpad. U brány je vyvěšený ceník za stavební suť, okna, asfaltový papír, lepenku a bytová jádra. Celý sběrný dvůr obsluhují dva zaměstnanci. Kapacita tohoto dvoru je přibližně 60 Mg a rozloha je cca 300 m2. Občané zde mohou zakoupit také popelnice s různou kapacitou, viz v příloze č. 3, obrázek č. 8.

b) Sběrný dvůr v Průmyslové ulici Tento dvůr byl otevřen v roce 2008, jelikož kapacita sběrného dvora u Sv. Anny začala byt nedostačující. Byl spolufinancován Evropskou unií (Fondem soudržnosti) a Státním fondem životního prostředí ČR v rámci operačního programu Životního prostředí. Kapacita SD v Průmyslové ulici je 4 491,3 Mg odpadu za rok. Jeho rozloha je 1 678 m2 a prostranství je tvořeno zpevněnou plochou. Je zde 28 kontejnerů na tříděný odpad a 3 kontejnery na elektro-odpad, který vyváží firmy Eketrowin a Asekol. Dále se v areálu nachází provozní buňky, přístřešek, sklad nebezpečného odpadu a prostory ke skladování biologického odpadu a třídění a využití dřeva, viz v příloze č. 3, obrázek č. 9.

Všechna koncová zařízení, která se nachází na území okresu Prostějov, jsou znázorněna na obrázku č. 10.

47

Zdroj: Městský úřad Prostějov

Obr. č. 10 – Mapa zařízená na zpracování odpadů

48

10 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU Získávání informací od občanů probíhalo formou vyplňování dotazníku, viz příloha č. 6. Dotazník obsahuje 24 jednoduchých otázek, které dotazující vyplnili. Získávání odpovědí probíhalo pomocí internetové stránky, na niž jsem dotazník vytvořila, a pochůzkami s dotazníkem dům od domu ve městech a obcích. Vyplnění jednoho dotazníku trvalo přibližně šest minut. Během vyplňování jsem s dotazovanými vedla diskuzi o odpadech v obci, jejich připomínkách, názorech a navrhovaném řešení problematiky. Tato diskuze trvala i několik desítek minut, vždy záleželo na ochotě obyvatel. Dotazník vyplnilo celkem 206 domácností. Z dotazníku vyplývá, že většina dotazovaných v okrese Prostějov bydlí v rodinných domech a že v domácnostech žije jedna až sedm osob. Nejčastěji jsou v domácnosti čtyři osoby a sedm osob žije jen ve čtyřech dotazovaných domácnostech. Z dotazníku je tedy zřejmé, že v domácnostech bydlí 706 osob. Další výskyty počtu osob v domácnosti jsou uvedeny v tabulce č. 15.

počet osob 1 2 3 4 5 6 7 V dotazníku

respondenti

Tab. č. 15 – Počet domácností domácnosti 14 39 47 74 19 9 4 vyplnili,

že

92,75

%

v% 6,8 18,93 22,82 35,92 9,22 4,37 2

domácností

třídí

odpad

a že si 91,22 % osob myslí, že třídění je důležité a vedou k tomu i své děti, pokud je mají. Na obrázku č. 11 je graficky vyznačena separace komunálního odpadu v domácnostech. Nejčastěji se třídí plast a to hlavně PET- lahve. Dále pak papír a sklo bíle a barevné. Nejméně se třídí bioodpad, což je dáno neznalostí obyvatel a malou propagací ze strany měst a obcí.

49

Obr. č. 11 – Vytříděné složky komunálního odpadu s domácností Odpady se v domácnostech nejčastěji vynášejí 3x týdně, velmi záleží na počtu obyvatel v domácnosti. Pouze 19 domácností vynáší odpad 5x týdně. Další uvedené četnosti vynášení odpadu jsou znázorněny na obrázku č. 12.

Obr. č. 12 – Vynášení odpadů v domácnostech Dále respondenti odpovídali, že 58,64 % domácností nemá speciální nádoby na tříděný odpad, 73,22 % občanů je spokojeno se vzdáleností sběrných hnízd a 66,57 % i s objemem kontejnerů na tříděný odpad. Mnoho občanů by chtělo více nádob na tříděný odpad a i na jiné druhy odpadů např. elektroodpad, textil a obuv, atd. (59,77 %). Při zjišťování, zda jim vyhovuje frekvence odvozu tříděného odpadu a ko-

50

munálního odpadu, odpovědělo ano 62,61 % a ne 24,22% obyvatel, zbytek občanů zvolilo odpověď nevím. Z obrázku č. 13 lze poznat, že domácnosti příliš nevnímají propagaci týkající se třídění odpadů. Většinou je to dáno velmi nízkou kvalitou kampaně ve městech a obcích. Města a obce by se měli snažit občany více motivovat ke třídění odpadů např. pomocí letáků do schránek, do místních novin a na veřejná místa.

Obr. č. 13 – Propagace na třídění odpadu Sběrné dvory využívá 66,43 % občanů, velkoobjemové kontejnery 65,43 % občanů a mobilní sběr nebezpečného odpadu 52,83 % občanů. Použité baterie vrací pouze 38,81 % respondentů. Největší problém respondentům dělala otázka: ,,Co by Vás motivovalo ke třídění odpadů?“. Mnoho lidí nevědělo, co mají odpovědět a otázku vynechali. Nejčastější odpověď byla peněžní příspěvek od státu nebo měst a obcí, anebo sleva na daních (44,9 %). Další častá odpověď byla ochrana životního prostředí a ekologie (28,47 %), také kratší donášková vzdálenost tříděných kontejnerů (14,16 %). Další odpovědi byly individuální. Velmi mě zajímalo, jak občané budou odpovídat na otázku: ,,Co je to bioodpad?“. V Prostějově začala velká propagace bioodpadu, a tak mě zajímalo, jestli lidé vůbec vědí, co tento pojem znamená. Starší lidé s touto odpovědí měli problémy. Mnoho z nich si myslelo, že bioodpad je pouze odpad z kuchyně a ze zeleniny a ovoce. Pouze

51

6 lidí se domnívalo, že bioodpad je z biovýrobku. Většina ale věděla, že je to odpad, který je schopen přírodního rozkladu (83,43%). U otázky: ,,Jak byste zhodnotili čistotu ve Vaší obci v rámci nakládání s odpady?“ měli respondenti zvolit odpověď od 1 do 5, kdy jednička je negativní a pětka je pozitivní. Nejvíce odpovídali trojkou a to 47,45 % obyvatel. Negativní ohlas měli jen 2,41 % obyvatel. Jako pozitivní čistotu v obci hodnotí také jen málo lidí a to 6,23 %. Na dotazník nejvíce odpovídaly ženy (59,21%), muži byli méně vstřícní (40,79 %). Respondenti byli převážně ve věku 18 – 25 let (49,43 %). Druhou skupinou respondentů byla věková skupina 26 – 35 let (16 %) a nejméně odpovídali ve věku 36 – 45 let (9,21 %). Občané měli většinou střední vzdělání (52,83 %). Vysokoškolské vzdělání mělo 29,6 % dotazovaných. Vyučeno bylo jen 10,63% a se základním vzděláním pouze 6,94 % respondentů.

52

11 ZÁVĚR Odpadová hospodářství měst a obcí se upravují podle několika zákonů, přestože se hlavně mluví o zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech. Některé druhy odpadů podléhají zvláštním právním předpisům např. tekuté, plynné odpady či odpady z obalu a jiné. Tyto druhy dopadů spadají pod zákon o obalech, zákon o ochraně ovzduší nebo zákon o vodách a mají přednost před zákonem o odpadech. V rámci právních požadavků a podle vyprodukovaného množství odpadu je třeba vypracovat Plán odpadového hospodářství, stanovit odpadového hospodáře, vést průběžnou evidenci odpadů a zařazovat odpady dle Katalogů odpadů. Záměr k zlepšení celkového stavu odpadového hospodářství města a obcí by měl směřovat ke snížení produkce odpadu z jakékoliv činnosti, snížení odpadu končících na skládkách, převážně materiálovému využití odpadu a zlepšení propagace ve městech a obcích. Nedá se říci, že by v prostějovském okrese bylo nakládání s odpady výborné. Vše záleží na představenstvu měst a obcí a na tom, jak přimějí občany třídit odpad a v neposlední řadě hlavně na ochotě občanů spolupracovat. Ve všech vybraných městech a obcích roste počet obyvatel každým rokem a tím narůstá i množství vyprodukovaného komunálního odpadu. Měl by se tedy měnit i systém nakládání s odpady, což se většinou v menších obcích neděje, a tak je tento systém nedostačující. Proto navrhuji zvýšení počtu sběrných nádob na tříděný odpad, rozšíření sběrných hnízd, více druhů sběrných nádob na tříděný odpad a hlavně větší propagaci ve městech a obcích. Dále také více sběrných dvorů v dalších městech, nejen v Prostějově. Aby měli občané i jinou možnost, jak vytřídit či odevzdat odpad kromě plánovaného odvozu, který je méně častý. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům měst, o které navíc musí žádat, je to ale velký problém. Při vyplňování dotazníků občany mě velmi překvapil jejich zájem o danou problematiku. Mnoho lidí bylo nespokojených s čistotou kolem sběrných hnízd, malým počtem kontejnerů na plast a papír a také na psí exkrementy. Někteří si stěžovali i na chování zaměstnanců popelářských firem. Nejvíce chválili nakládání s odpady občané v Prostějově. Zde je zajištěná dobrá propagace pomocí místních novin, letáků a rozhlasu. .A.S.A. TS Prostějov, s.r.o. zde jednou za čas pořádá na náměstí ve spolupráci 53

s městem akci Třídění odpadů, kde ukazuje občanům města jak se správně třídí, který odpad kam patří a nepatří a koná soutěže pro děti. Je velmi důležité, aby občané věděli o dané problematice co nejvíce a aby o ni měli zájem. Tudíž by bylo dobré zřídit i podobné akce v přilehlých městech a obcích v okrese Prostějov. Ve své práci jsem se snažila charakterizovat nejdůležitější pojmy se zákona č. 185/2001 Sb. Vytýčit z něj hlavní práva a povinnosti týkající se odpadového hospodářství a nakládání s odpady. Poté jsem nashromáždila důležité informace ohledně odpadů v okrese Prostějov a snažila se pomocí dotazníku vytvořit náhled občanů na třídění a svoz komunálního odpadu.

54

12 SEZNAM LITERATURY •

[1] Zákon 185/2001 Sb. o odpadech, vydaný Ministerstvem životního prostředí ČR ve znění a doplnění některých zákonů,

•

[2] KURAŠ, Mečislav. Odpady, jejich využití a zneškodňování. Praha: Český ekologický ústav, 1994. 243 s. ISBN 80-85087-32-4

•

[3] KURAŠ, Mečislav a spol. Technologie zpracování odpadů. Praha: VŠCHT Praha, 1993. 279 s.

•

[4] VRBA, Martin a spol. Hospodaření s odpady v obci. Praha: EKO-KOM, a.s., 2003. 184 s. ISBN 80-239-0743-3

•

[5] FILIP, Jiří. Odpadové hospodářství. 1. Brno: MZLU, 2002. 118 s.

•

[6] FILIP, Jiří; BOŽEK, František; KOTOVICOVÁ, Jana. Komunální odpady a skládkování. Brno: MZLU, 2003. 160 s.

•

[7] HŘEBÍČEK, Jiří, a kol. Integrovaný systém nakládání s odpady: na regionální úrovni. 1. Brno: Littera, 2009. 202 s. ISBN 978-80-85763-54-6.

•

[8] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Prostějov, odbor Životní prostředí, 2007

•

[9] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Prostějov, odbor Životní prostředí, 2008

•

[10] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Prostějov, odbor Životní prostředí, 2009

•

[11] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Prostějov, odbor Životní prostředí, 2010

•

[12] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Plumlov, odbor Životního prostředí, 2007

•

[13] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Plumlov, odbor Životního prostředí, 2008

•

[14] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Plumlov, odbor Životního prostředí, 2009

•

[15] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Plumlov, odbor Životního prostředí, 2010 55

•

[16] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Kostelec na Hané, odbor Životního prostředí, 2007

•

[17] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Kostelec na Hané, odbor Životního prostředí, 2008

•

[18] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Kostelec na Hané, odbor Životního prostředí, 2009

•

[19] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Kostelec na Hané, odbor Životního prostředí, 2010

•

[20] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Vrbátky, Obecní úřad, 2007

•

[21] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Vrbátky, Obecní úřad, 2008

•

[22] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Vrbátky, Obecní úřad, 2009

•

[23] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Vrbátky, Obecní úřad, 2010

•

[24] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Smržice, Obecní úřad, 2007

•

[25] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Smržice, Obecní úřad, 2008

•

[26] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Smržice, Obecní úřad, 2009

•

[27] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Smržice, Obecní úřad, 2010

•

[28] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Brodek u Prostějova, Obecní úřad, 2007

•

[29] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Brodek u Prostějova, Obecní úřad, 2008

•

[30] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Brodek u Prostějova, Obecní úřad, 2009

•

[31] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Brodek u Prostějova, Obecní úřad, 2010

•

[32] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Mostkovice, Obecní úřad, 2007

•

[33] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Mostkovice, Obecní úřad, 2008

•

[34] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Mostkovice, Obecní úřad, 2009

•

[35] Hlášení o produkci nakládání s odpady, Mostkovice, Obecní úřad, 2010

56

Internetové zdroje •

[36] http://www.asa-group.com/cs/Ceska-republika.asa

•

[37] http://www.brodek.cz/index.php?nid=5422&lid=CZ&oid=748641

•

[38] http://www.mestopv.cz/cz/turista/o_meste/poloha/

•

[39] http://www.mostkovice.cz/o-obci/ds-50/p1=52

•

[40] http://www.mestoplumlov.cz/dokumenty-o-meste-plumlov/ds4457/p1=4057

•

[41] http://www.kostelecnh.cz/

•

[42] http://www.vrbatky.cz/index.php?nid=1105&lid=CZ&oid=96467

•

[43] http://www.smrzice.cz/

57

13 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 - Kontejner na textil a boty ............................................................................. 62 Obr. č. 2 - Kontejner na elektrozařízení ...…………………………………………….62 Obr. č. 3 - Plastové kontejnery na separovaný odpad o objemu 1,1 m3 ........................ 28 Obr. č. 4 - Bilance vzniku odpadu ve městě Prostějov za období 2007 – 2010 ............. 62 Obr. č. 5 - Vozidlo s rotačním stlačováním s otevřeným vyklápěčem [4]...................... 41 Obr. č. 6 - Vozidlo s lineárním stlačováním s otevřeným vyklápěčem [4]..................... 41 Obr. č. 7 - Vozidlo s hydraulickou rukou [4] ................................................................. 42 Obr. č. 8 - Sběrný dvůr u Sv. Anny................................................................................. 63 Obr. č. 9 - Sběrný dvůr v průmyslové ulici .................................................................... 63 Obr. č. 10 - Mapa zařízená na zpracování odpadů........................................................ 48 Obr. č. 11 - Vytříděné složky komunálního odpadu s domácností ................................. 50 Obr. č. 12 - Vynášení odpadů v domácnostech .............................................................. 50 Obr. č. 13 - Propagace na třídění odpadu ..................................................................... 51

58

14 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 - Produkce komunálního odpadu v Prostějově v Mg [8,9,10,11] ................... 29 Tab. č. 2 - Produkce odpadu v Kostelci na Hané v Mg [12,13,14,15] .......................... 30 Tab. č. 3 - Produkce komunálního odpadu v Plumlově v Mg [16,17,18,19] ................. 30 Tab. č. 4 - Produkce komunálního odpadu ve Vrbátkách v Mg [20,21,22,23].............. 31 Tab. č. 5 - Produkce komunálního odpadu ve Smržicích v Mg [24,25,26,27]............... 31 Tab. č. 6 - Produkce komunální odpadu v Brodku u Prostějova v Mg [28,29,30,31] ... 31 Tab. č. 7 - Produkce komunální odpadu v Mostkovicích v Mg [32,33,34,35] ............... 32 Tab. č. 8 - Produkce vytříděného odpadu v Prostějově v Mg [8,9,10,11] ..................... 33 Tab. č. 9 - Produkce vytříděného odpadu v Kostelci na Hané v Mg [12,13,14,15] ...... 34 Tab. č. 10 - Produkce vytříděného odpadu v Plumlově v Mg [16,17,18,19] ................. 35 Tab. č. 11 - Produkce vytříděného odpadu ve Vrbátkách v Mg [20,21,22,23].............. 36 Tab. č. 12 - Produkce vytříděného odpadu ve Smržicích v Mg [24,25,26,27]............... 37 Tab. č. 13 - Produkce vytříděného odpadu v Brodku u Prostějova v Mg [28,29,30,31]38 Tab. č. 14 - Produkce vytříděného odpadu v Mostkovicích v Mg [32,33,34,35] ........... 39 Tab. č. 15 - Počet domácností........................................................................................ 49 Tab. č. 16 - Způsoby využívání odpadů.......................................................................... 64 Tab. č. 17 - Způsob odstraňování odpadů...................................................................... 65

59

15 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 ...................................................................................................................... 62 Příloha č. 2 ...................................................................................................................... 62 Příloha č. 3 ...................................................................................................................... 63 Příloha č. 4 ...................................................................................................................... 64 Příloha č. 5 ...................................................................................................................... 65 Příloha č. 6 ...................................................................................................................... 66

60

PŘÍLOHY

61

Příloha č. 1

Obr. č. 1 – Kontejner na textil a boty

Obr. č. 2 – Kontejner na elektrozařízení Příloha č. 2

Bilance odpadu za roky 2007-2010 10000 9500

Množství odpadu v Mg

9048,4606 9000

9140,1

8846,6895 8635,3913

8500 8000 7500 7000 6500 6000 2007

2008

2009

2010

Roky Obr. č. 4 - Bilance vzniku odpadu ve městě Prostějov za období 2007 – 2010

62

Příloha č. 3

Obr. č. 8 – Sběrný dvůr u Sv. Anny

Obr. č. 9 - Sběrný dvůr v průmyslové ulici

63

Příloha č. 4 Kód

Tab. č. 16 – Způsoby využívání odpadů Způsob využívání odpadů

R1

Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie

R2

Získání/regenerace rozpouštědel

R3

Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických procesů)

R4

Recyklace/znovuzískání kovů a kovových sloučenin

R5

Recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů

R6

Regenerace kyselin nebo zásad

R7

Obnova látek používaných ke snižování znečištění

R8

Získání složek katalyzátorů

R9

Rafinace použitých olejů nebo jiný způsob opětného použití olejů

R10

Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii

R11

Využití odpadů, které vznikly aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R10

R12

Úprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11

R13

Skladování materiálů před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku před sběrem)

64

Příloha č. 5 Kód

Tab. č. 17 – Způsob odstraňování odpadů Způsob odstraňování odpadů

D1

Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (např. skládkování apod.)

D2

Úprava půdními procesy (např. biologický rozklad kapalných odpadů či kalů v půdě apod.)

D3

Hlubinná injektáž (např. injektáž čerpatelných kapalných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu apod.)

D4

Ukládání do povrchových nádrží (např. vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží, lagun apod.)

D5

Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (např. ukládání do oddělených, utěsněných, zavřených prostor izolovaných navzájem i od okolního prostředí apod.)

D6

Vypouštění do vodních těles, kromě moří a oceánů

D7

Vypouštění do moří a oceánů včetně ukládání na mořské dno

D8

Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12

D9

Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace)

D10

Spalování na pevnině

D11

Spalování na moři

D12

Konečné či trvalé uložení (např. ukládání v kontejnerech do dolů)

D13

Úprava složení nebo smíšení odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12

D14

Úprava jiných vlastností odpadů (kromě úpravy zahrnuté do D13) před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D13

D15

Skladování odpadů před jejich odstraněním některým z postupů uvedených pod označením D1 až D14 (s výjimkou dočasného skladování na místě vzniku odpadu před shromážděním potřebného množství)

65

Příloha č. 6 Dotazník o třídění odpadů ve vybraných obcích okresu Prostějov

1. Místo trvalého pobytu? ………………………………………………………………………………… 2. Bydlíte v: □ bytě

□domě

3. Kolik lidí žije ve vaší domácnosti? □1 □2 □3 □4 □5

□ více

4. Třídíte odpad? □Ano

□Ne

5. Pokud třídíte, tak jaký druh odpadu? □Papír □Plast □Sklo bílé □Sklo barevné □Bioodpad

□Jiné

6. Bioodpad je: □ pouze odpad ze zeleniny a ovoce □ pouze kuchyňský odpad □ odpad z biovýrobku □ veškerý odpad, který je schopen přírodního rozkladu 7. Co by Vás motivovalo ke třídění odpadů? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… 8. Máte v domácnosti speciální nádoby na tříděný odpad? □Ano □Ne □Nevím 9. Myslíte si, že třídění je důležité? □Ano □Ne □Nevím 10. Vedete ke třídění odpadů i své děti? □Ano □Ne □Nemám děti 11. Vyhovuje Vám umístění třídících kontejnerů na tříděný odpad a kontejnerů na komunální odpad? □Ano □Ne □Nevím 12. Vyhovuje Vám velikost (objem) kontejnerů na tříděný odpad? □Ano □Ne □Nevím 13. Chtěli byste více nádob na tříděný odpad? □ Ano □ Ne □ Nevím

66

14. Jste spokojeni s frekvencí odvozu odpadu? □Ano □Ne □Nevím 15. Vnímáte propagaci na třídění odpadu ve Vašem městě nebo ve Vaší obci? □Ano □Ne 16. Využíváte sběrné dvory? □Ano □Ne 17. Využíváte velkoobjemové kontejnery, které bývají přistavěné ve Vašem městě nebo obci? □ Ano □ Ne 18. Využíváte mobilního sběru nebezpečného odpadu probíhajícího ve Vašem městě nebo obci? □ Ano □ Ne □ zneškodňujeme současně s komunálním odpadem 19. Vracíte použité baterie? □Ano □Ne 20. Jak často vynášíte odpad? □3x za týden

□vlastním jenom nabíjecí baterie

□ 2x za týden

□1x za týden

21. Jak byste zhodnotili čistotu ve Vaší obci v rámci nakládání s odpady? Od 1 – 5. (1- negativní, 5 – pozitivní) □1 □2 □3 □4 □5 22. Vaše pohlaví? □ žena 23. Kolik Vám je let? □ 15-17 □18-25

□ muž

□26-35

24. Vaše dosažené vzdělání: □ žádné □základní □vyučen

□36-45

□46-60

□střední

□vysokoškolské

67

□60 a více