Ročník XV., č. 9
Cena: 10,- Kč
www.senozaty.cz
září 2013
SENOŽATSKÉ NOVINY Senožaty Nečice Tukleky Otavožaty Léto někam odletělo – nám se za ním běžet chtělo. V září, v říjnu přijde zas – babí léto, krásný čas.
(říkanka)
Jiljí jasný – podzim krásný. (1. září) Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí. Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu. (Z Přísloví krále Šalomouna)
Zprávy z 33. zasedání Zastupitelstva obce Senožaty Po prázdninové přestávce se ve středu 28. srpna 2013 uskutečnilo v pořadí třicáté třetí zasedání Zastupitelstva obce Senožaty.
Bylo rozhodnuto zveřejnit záměr prodeje pozemku parcelní číslo 53/5 o výměře 50 m2 a 53/1 o výměře 230 m2 v katastrálním území Tukleky.
Během července a srpna pokračovaly stavební práce v domě č. p. 82 v Senožatech. Vedoucím firmy panem Jar. Nápravníkem byla za měsíc červenec předložena faktura k proplacení v částce 115 381,- Kč bez DPH. V této sumě je zahrnuto především uhrazení zateplovacích desek a montáž lešení.
Na vědomí byla vzata žádost pana Vladimíra Nováka na přidělení většího obecního bytu a žádost paní Thi Hanh Vu na přidělení bytu v domě č. p. 82 v Senožatech.
Ze Státního fondu životního prostředí ČR bylo zasláno rozhodnutí o přidělení dotace na akci: Revitalizace centra obce Senožaty. Celá akce je v hodnotě 574 948,- Kč, dotace činí 75 %, tj. 431 211,- Kč, vlastní zdroj – 25 % je 143 737,- Kč. Výsadba keřů a úpravy s vylepšením stavu trávníků budou dodělány během podzimního období. V souvislosti s touto akcí se zastupitelé seznámili se smlouvou o poskytnutí finanční podpory mezi naší obcí a Státním fondem životního prostředí ČR a následně ji schválili. S firmou E.ON Distribuce, a. s. byla schválena smlouva o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na akci: Senožaty, Hošek – kabel NN. Jedná se o elektrickou přípojku nízkého napětí k novostavbě pana Jana Hoška ml., kdy kabely jsou uloženy v obecních pozemcích. Dále byly schváleny prodeje pozemků, které se nacházejí pod nově vybudovanými trafostanicemi. Jedná se o pozemek parcelní číslo 1100/46 o výměře 44 m2 v lokalitě Za Sady a pozemek parcelní číslo stavební 466 o výměře 7 m2 a 2316/5 o výměře 22 m2 v areálu základní školy naproti autobusové zastávce. Cena byla stanovena na 200 Kč/m2.
září 2013
Z operačního programu životního prostředí byl zaslán registrační list na akci: Základní škola Senožaty – opatření na úsporu energie. Devadesáti procentní dotace na tuto akci bude činit 21 073 382,- Kč. Na této stavbě je počítáno se zateplením celé budovy školy, výměnou všech oken a změnou vytápění (propan – butan). V současné době se dolaďují všechny potřebné legislativní a administrativní náležitosti. Ve věstníku veřejných zakázek byly zveřejněny všechny potřebné údaje a vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele akce. Z tohoto důvodu byla schválena výběrová komise na posouzení nabídek. Ta bude pracovat ve složení: Ing. Jakub Tošner, Ing. Libor Novák, Mgr. Zdeněk Vaněk, Vladimír Šiman a Ing. Jaroslav Strachota. Úspěšní jsme byli s žádostí o finanční podporu na akci: Lipová alej pod Zaječím vrchem. Dle projektu by zde mělo dojít k vysázení 51 kusů vzrostlých lip a založení několika keřů. Tato akce se uskuteční v jarních měsících příštího roku. Příští zasedání zastupitelstva obce se uskuteční ve středu 25. 9. 2013 v 18:00 hodin v zasedací místnosti Obecního úřadu v Senožatech.
Zdeněk Vaněk
1
SENOŽATSKÉ
Otazky a odpovědi Otázka: Kdy naposled byl odebrán vzorek vody k analýze z Jelení studánky? Odpověď: Rozbor vody z Jelení studánky nechává naše obec udělat jednou ročně, většinou v období hlavních prázdnin. Máme k dispozici analýzu z 17. července 2013 a můžu všechny občany, kteří si pro vodu jezdí, ubezpečit, že je v pořádku a má parametry kojenecké vody. Zdeněk Vaněk
NOVINY
Obec Senožaty vyhlašuje humanitární sbírku Vybíráme tyto věci: letní a zimní oblečení (dámské, pánské, dětské), lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony, látky ( minimálně 1 m2, prosíme, nedávejte nám odřezky a zbytky látek), domácí potřeby – nádobí bílé i černé, skleničky – vše nepoškozené, vatované a péřové přikrývky, polštáře, deky, obuv – veškerou nepoškozenou, hračky – nepoškozené a kompletní. Věci, které vzít nemůžeme: ledničky, televize, počítače a jinou elektroniku, matrace, koberce – z ekologických důvodů, nábytek, jízdní kola a dětské kočárky, znečistěný a vlhký textil. Sbírka se uskuteční ve dnech: středa 11.9., čtvrtek 12. 9. a pátek 13. 9. Věci se budou vybírat v hasičárně v Senožatech, vždy v době od 15:00 hodin do 18:00 hodin. Důležité upozornění: věci budeme vybírat zabalené v igelitových pytlích či krabicích, aby se nepoškodily transportem. Děkujeme za Vaši pomoc.
VOTAVOŽATSKÝ PLOTY 2013 #Pohoda #Náves #ObrazyNaPlotech #Malby #Fotografie #Léto #Teplíčko #Slunce #Vysočina #Sousedé ... Spousta dalších hesel se nabízí k přiblížení atmosféry, která provázela letošní výstavu obrazů a fotografií v Otavožatech. Hlavními vystavujícími autory byli malíři Jiří Kotek a Martin Maršík, jako hosté vystavovali malíř Petr Adamec a fotograf Roman Kadlec. Odpoledne návštěvníkům výstavy na návsi zahráli Marcel Kříž a Pohublá Zrzka a bylo zde možné si též zakoupit něco k občerstvení. V průběhu celého dne otavožatskou náves navštívilo přes 200 lidí, mezi nimi i humpolecký rodák žijící v Kanadě, akademický malíř Dušan Kadlec, čehož si iniciátor výstavy, pan Jiří Kotek, velmi váží. Vděčný je též všem, kteří se podíleli na přípravě celého dne. Pro ty, kteří nemohli 17. srpna do Otavožat zavítat, je zde ke zhlédnutí pár fotografí, které alespoň náznakem přibližují pohodovou atmosféru dne a vzorové letní počasí. Lucie Skálová září 2013
2
SENOŽATSKÉ
NOVINY
Foto: LS
Pan Jiří Kotek vítá návštěvníky a zahajuje hudební vystoupení
září 2013
3
SENOŽATSKÉ
S
rpnový výšlap se odehrál netypicky ve všední den. Vyrazili jsme v úterý 20. srpna. Před prodejnou v Senožatech se nás v osm sešlo sedm – paní Durasová z Hořic, z místních paní Davidová Z., Kelíšková J., Kulovaná A., Marešová L., Pohanová L. a já. Dvěma auty se přes Křelovice dojelo k želivské Kocandě, tam se zaparkovala auta. Po chvilce za námi přijeli manželé Koktovi s vnukem Tadeášem, byla nás tedy rovná desítka. Po silnici se středně rychlým tempem mašírovalo k Červené Řečici. Před vchodem do tamějšího zámku jsme
Nedaleko Červené Řečice
stáli v půl desáté. S panem kastelánem Vlčkem jsem měla domluvenou prohlídku, věnoval se nám hned po příchodu. Následující hodinu jsme trávili s ním v útrobách silně zdevastovaného objektu. Ale to již řada oprav proběhla – především oprava severní poloviny střechy o rozloze 350 m2. Kam se oko podívá, tam je třeba opravovat. Plány jsou velké, teď ještě potřebný přísun peněz. A v případě červenořečického panství se nejedná jenom o miliony, jde o miliardy. Blýská se snad na lepší časy, neboť zámek by měl být zařazen do kategorie národní kulturní památka. I tak
ZEMĚ LEŽÍCÍ NA SLUNEČNÉ STRANĚ ALP
září 2013
NOVINY
se jedná o běh na dlouhou trať – která generace uvidí do krásy „vyloupnutý“ zámek, těžko dnes říct. Pan Vlček na nás zasvěceně chrlil jednu informaci za druhou, je vidět, jak je s celým objektem srostlý. Koho zajímá historie, ale i současnost této lokality, může se průběžně informovat i na webových stránkách – www.zamek-cervenarecice.cz/cs/. Článek s názvem „Zámek v Červené Řečici sloužil i jako archiv“ vyšel v úterý 13. srpna v Pelhřimovském deníku. Od zámku jsme zamířili k nedaleké restauraci a dali si kávy, Tadeáš měl limo. Kolem jedenácté se pokračovalo v trase. Po žluté zamířily naše kroky k Brtné, pohybovali jsme se kolem vody, kolem Trnávky. Z Brtné se stezkou zamířilo k Želivu, asi ve 13:00 jsme vyšli u kapličky proti želivské škole. Paní Pohanová si zavolala „taxi“ = manžela, nabral ji v Želivě a ujížděli do Humpolce. Ostatní jsme došli ke Kocandě a tady si dali zasloužený oběd. Už nám kručelo v žaludcích. Necelá hodinka zde strávená proběhla samozřejmě příjemně – dlabanec podle výběru (všem chutnalo) a povídalo se. Po 14:00 jsme se rozloučili s Koktovic rodinou a hurá domů. Trasa se líbila, přibylo nám takových 13 km, počasí nezklamalo = ač zataženo, nezmokli jsme. V září čeká v Humpolci „Špekáček.“ Irena Strnadová
T
ak píší v průvodci. Asi na tom něco bude, pokud ráno bylo pěkně, bylo pěkně celý den. Žádné rychlé změny počasí, odpolední hřmění či déšť, na které jsem zvyklá z Vysokých Tater. Letos o dovolené jsme navštívili Slovinsko. Je to malá země s 2 020 000 obyvateli, ale dokáže uspokojit téměř každého. Jsou zde vysoké hory, jeskyně jako z pohádky, termální lázně, jezera, hrady,kousek moře, pocházejí odtud vznešení bělouši Lipicáni…… Naším cílem byly Julské Alpy, a to Slovinský Triglavský národní park s nejvyšší horou Triglav. Ubytovali jsme se v městečku Kranjska Gora, z kterého byl nádherný výhled na hory, a odtud jsme podnikali naše túry do nádherné přírody. Skály zde mají bílou barvu, a když na ně zasvítí sluníčko, vypadá to, 4
SENOŽATSKÉ
Ve středu nás probudil déšť, hory se schovaly do mraků, a tak to chtělo jiný program. Jeli jsme do oblasti Kras, kde se nachází jedna z nejhezčích a největších krápníkových jeskyní na světě – Postojna. V jeskyni jezdí vláček, protože by cesta trvala několik hodin. Pěšky se jde 1,5 km obrovskými sály s překrásnými krápníky všech tvarů a velikostí. Jednou jdete po můstku, potom hluboko pod ním… Byla jsem nadšená. Škoda, že se tam nesmí fotit. I když na fotce to není ono, to se prostě musí vidět. 10 km od jeskyně se nachází jeskynní Predjamský hrad. Je postaven ve 123 m vysoké dutině převislé skály. V roce 1990 začali hrad obnovovat, dostal nový krov a krytinu, snaží se vytvořit podobu ze 16. století. Pod hradem je krasová jeskyně, kterou utvářela řeka Lokva (tu jsme nenavštívili). Domů jsme se vraceli se spoustou zážitků, krásných vzpomínek, s něja-
kými těmi našlapanými kilometry a já s velkým puchýřem na patě. Myslím, že budu na tuto dovolenou dlouho vzpomínat, a nejen na to, co jsme viděli. Drahomíra Kolmanová
Foto: manželé Kolmanovi
že na nich leží sníh. S tím opravdovým sněhem jsme se také setkali. Jsou různá zákoutí, kde leží i přesto, že bylo v horách poměrně teplo. Jeden den jsme si udělali výlet do lázeňského města Bled. Je zde průzračné horské jezero uprostřed s ostrůvkem, na kterém je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Můžete se tam nechat dovézt na pramici. Na vysokém útesu nad jezerem trůní mohutný hrad. V jezeře se můžete též vykoupat. Dále jsme pokračovali k Bohinjskému jezeru (největší ve Slovinsku) ležícímu uprostřed Triglavského národního parku. Nedaleko od jezera je vodopád Savica. Cesta lanovkou na horu Vogel byla příjemná a ne tak namáhavá jako ostatní pěší výstupy. Byl zde nádherný výhled na pohoří a na nejvyšší horu. Pásly se zde ovečky a ani se nás nebály. Škoda, že jsme lanovku neobjevili dříve, dala by se nahoře podniknout nějaká túra.
NOVINY
září 2013
5
SENOŽATSKÉ
NOVINY
Nezapomeňte se s našimi čtenáři podělit o své zážitky z dovolených a prázdnin, či alespoň poslat pozdrav z cest a zúčastněte se soutěže o předplatné SN na příští rok!
čtenářům a ochránců přírody) všem Pozdrav z VS TOPu (tábor Ing. Strachotová na ole Zv od
ATELIÉROVÝ OBĚŠENEC Za tímto hrozným nadpisem se skrývá obyčejná náhoda a troška recese. Stalo se ve Zdislavicích v roce 1969, kdy režisér Evald Schorm točil v této obci film „Den sedmý, osmá noc“. Zážitků bylo mnoho. Od setkání s herci Bekem a paní Fialovou přes asistenci při natáčení ve škole až po přílet helikoptéry a focení malého Luďka na stupátku. Do výtvarných vzpomínek snad patří i tato:
Spřátelil jsem se s řadou lidí z filmového štábu a dostal od nich masku zloducha z filmu „Fantom Morrisvillu“. Pěkně hororová světlešedá hlava z umělé hmoty. V té době jsme se Slávkem Kadlecem budovali na školní půdě malý ateliér pro děti i pro mé využití. Police, místo pro sezení, malířský stojan. No – a do okna tohoto půdního prostoru jsem zavěsil na provázku šedou hlavu fantoma. Pro vylepšení a ozvláštnění ateliérového vzhledu. Nedomyslel jsem ale další souvislosti a události. Naproti škole bydlela jistá paní, která ze svých oken bystrým okem sledovala veškeré dění ve Zdislavicích. A co se dělo dál, znám jen z vyprávění. Pozorovala ruch před školou, když ji cosi mimořádného přimělo pozvednout oči schované za brýlemi.
DŘEVOPRODEJ SENOŽATY JIŘÍ POHAN Překližka vodovzdorná protiskluzová Deska DURELIS (na podlahy, záklopy) Palubky a podlahy SM, lazury Remmers Dveře a obložky, dveřní prahy, kliky Okenní parapety vnější a vnitřní Dřevěné brikety: buk + dub (bal.10 kg 48 Kč) Nový sortiment nástrojů www.truhlarstvipohan.cz, e-mail:
[email protected] tel. 606 168 299, 721 327 254, 606 433 483
září 2013
Hrůza! V půdním okně školy – oběšenec! Úlek! Fantazie zapracovala a milá paní ihned běžela ohlásit hrozný nález řediteli školy. Vše se pochopitelně vysvětlilo. Ale já jsem musel „hlavu“ odstranit. Zůstala asi na školní půdě a snad již nikoho nevylekala.
Základní škola ve Zdislavicích
SALON RELAX budova Obecního úřadu Senožaty
MASÁŽE, PEDIKÚRA, MANIKÚRA , PRODEJ VÝROBKŮ FIRMY SALOOS a ČAJE, MASTI BYLINKÁŘE PAVLA VÁNI Těším se na Vaši návštěvu! Barbora Jarošová 604 671 141
6
SENOŽATSKÉ
Významné životní jubileum v září oslavuje: Hrubešová Hana, Senožaty
55 let
Blahopřejeme k uzavření sňatku: ♥ 5. 7. 2013 Michaela Urbánková a Ladislav Mareš, Senožaty
NOVINY
Výkup padaných jablek Senožaty – kasárna, od 8. 9. 2013, středa + sobota + neděle, 14–16 hod. Těším se na spolupráci. L. Švec, tel.: 776 302 176
Gemeinsam mehr erreichen. Společně dosáhneme více.
V Senožatech se letošního ročníku Dne otevřených ateliérů zúčastní dva výtvarníci: Boháček Pavel, SO i NE 9–16 ŘEZBÁŘ
Ukázka řezbářských prací – především betlémů, dále pak podložky pod lovecké trofeje a sakrální řezby.
Senožaty 253, GPS: N 49°34.005‘, E 15°11.772‘ http://rezbarstvibohacek.webnode.cz/ Skálová Lucie, SO i NE 13–17 GRAFIČKA/MALÍŘKA
Ukázka vlastní malířské tvorby – akvarel, olej. Ukázka vektorové grafiky – počítačová grafika v Adobe Illustrator.
Senožaty 75, GPS: N 49°34.167‘, E 15°11.899‘ www.primagrafika.cz
Informace o dalších otevřených ateliérech v Kraji Vysočina na www.vysocina-kultura.cz.
září 2013
Dny otevřených ateliérů 2013.
Kdy? 5. a 6. října 2013 Kde? U Vás, ve Vašich ateliérech, dílnách a galeriích V Kraji Vysočina se podzimní slavnost výtvarného umění nazvaná Dny otevřených ateliérů, uskuteční již potřetí. Dny otevřených ateliérů jsou svátkem výtvarného umění, na kterém výtvarníci a umělečtí řemeslníci zpřístupní svá tvůrčí zázemí. Návštěvníci se tak mohou osobně setkat s tvůrci v jejich domácím prostředí. Navázat dialog a poznat jejich práci jinak, než jsou zvyklí z běžných výstav. V některých ateliérech si lidé mohou použité výtvarné techniky a postupy vyzkoušet. Stranou nezůstanou ani regionální galerie. V některých z nich se návštěvníci setkají s tvůrci, kteří budou svou tvorbu sami komentovat. Akce se mohou účastnit všichni umělci působící v regionu Vysočiny, tedy jak profesionálové, tak i výtvarníci „amatéři“. První rok v Kraji Vysočina otevřelo svůj ateliér pět desítek vystavujících a cestu k nim našla tisícovka návštěvníků. V minulém roce to byla už stovka přihlášených ateliérů a dílen, kterými prošlo téměř pět tisícovek zvědavců. www.vysocina-kultura.cz
7
SENOŽATSKÉ
NOVINY
ním a pokýváním hlavy hodlá zaplatit požadovanou částku. Usmívám se i já. Beru od kupujícího jen pětistovku. A přidávám originální grafický list!
POKUTA Měl jsem výstavu v Košeticích. I dovezl obrazy autem, nainstaloval – a úvahu o návštěvě blízkých rodných Senožat realizoval. A pak návrat do Vlašimi. Spokojeně jedu, jedu – sjíždím táhlý kopec do údolíčka pod Košeticemi. Levá zatáčka je opravdu hodně přehledná, ale plná čára! Jako vždy v tomto místě „řežu“ trochu zákrutu – přes zmiňovanou plnou čáru. Opravdu se nemohlo nic stát, měl jsem dokonalý přehled! Pokračuji do kopečka k obci – a tam policajt! STOP! Zastavuji, jedno auto již stojí přede mnou. „Pane řidiči – porušil jste předpisy – jste si toho vědom?“ Až teď mi dochází – plná čára! Pokuta! „Bude to za stovku!“ Hledám v peněžence, mám tam nějaké drobné a pětistovku. Podávám ji uniformě, ale ta, že nemá nazpět – a že tam mám drobné! Viděl! Ano, ale jsou to jen 2 papírové dvacky. „Tak mi dejte čtyřicet korun!“ Docela uznalý příslušník. Platím tedy svoji první pokutu a při každé cestě na Vysočinu v zatáčce vzpomenu a pravidla neporušuji. Pokračování pod zn. „Si non e vero, e bene trovato“: Druhý den je v Košeticích vernisáž. Hezký kulturní program, velká návštěvnost. I zájem o vystavené obrazy. Přichází a oslovuje mne manželská dvojice. Vybrala si obrázek za 500 Kčs. Otáčím se – ááá – „uniforma“ v civilu. Asi mne také poznal, ale před ženou na sobě nedává nic znát. Já také ne. „Ano, obrázek je volný, dostanu… 540 korun!“ Paní se poněkud diví – „pod obrázkem je cena 500“ – ale již „civil“ s úsměvem vyndává peněženku a s pochope-
PRAŠTĚNEJ MALÍŘ aneb JAK BLANÍK ZAÚTOČIL NA PŘÍHODU O malířích a kumštýřích vůbec se často říká, že jsou praštění, potrhlí, svérázní, pošahaní. Pokud se zařadím mezi malíře, jsem taky praštěný. A „praštěnej“ doslova. Jak k tomu došlo? Moje výstava v Divišově končila začátkem května 1985. Byla to společná akce šperkaře Rozkovce a intarzisty Voříška s pěkným zahájením od Slávka Kadlece i kulturním programem Vlašimského ženského sboru. Po skončení jsem jel autem pro obrazy a naplnil našeho žigulíka až po střechu. Do kufru i na sedačky. Obrazy byly skoro všechny! A večer jsem se vracel do Vlašimi… Tma. Reflektory jako hladové jazýčky olizovaly silnici, já spokojeně řídil BNA 58-78 a v myšlenkách se vracel k zážitkům z výstavy. Hezky to dopadlo, mohu být spokojen. Výborný byl obraz „Divišov“ zhotovený špachtlovou technikou. Ten se povedl! Nebo to umím? I velké obrazy Blaníků se líbily. Myšlenky těkaly z tématu na téma… Nad Divišovem je prudká zatáčka vpravo. Pro mne celkem neznámá trasa, noc a světla, myšlenková nesoustředěnost - jedu celkem svižně. Na poslední chvíli zpozoruji zatáčku a já si to šinu rovně!! Prudce brzdím a je tady „útok“! Při brzdění se velké obrazy v širokých rámech setrvačností posunuly ze zadních sedadel vpřed – a PIC – Příhodu do vazu! Chviličku jsem nevěděl, kde jsem, co se děje. Určitý pud sebezáchovy zafungoval. Dokončuji brzdění, srovnávám volant – zastavuji. Obrazy vracím zpět na sedadlo. V duchu se tituluji nelichotivými slovy
(nebo i nahlas – jsem v autě sám!), dotykem kontroluji vaz i hlavu a jedu dál. Trochu rozdýchaný, zapocený, ale jedu. A volně! Měl jsem štěstíčko – a je tady i poučeníčko! Od té doby „praštěný“ Příhoda jezdí opatrněji nejen s nákladem obrazů.
OCENĚNÍ Výtvarné ocenění? S věkem a životní zkušeností člověka se určitě stává méně podstatným, ale potěší – a povzbudí. Ať už je to prosté zhodnocení obrazu „to je dobrý – umíš – to se ti povedlo“ – či „makej dál!“ Rád připomínám odpověď jednoho již nežijícího malíře, který na pochvalu „Mistře – to se vám povedlo“ – reagoval: „Hovnajs – já to umím!“ Mne určitě potěšily i ceny z celostátní soutěže pedagogů (Hrabyně, Plzeň) – či ministerské ohodnocení za oblast kultury, které jsem přebíral v Rytířském sále Valdštejnského paláce v Praze (1987). Ale jednoho originálního ocenění se mi dostalo při instalování výstavy Sdružení výtvarníků České republiky na Chodovské tvrzi. Dodal jsem dva větší obrazy (60 x 90) a dva menší. Docela slušné úrovně, byl jsem spokojen. Spolu s ostatními malíři jsme rozmísťovali díla, debatovali, hodnotili. Já stihl atmosféru příprav zaznamenávat i na videokameru. A právě tento moderní přístroj zachytil následující… Natáčím v sále, kde je nainstalován i Příhoda. Přes shromážděné výtvarníky i plešku Štefana Škapíka zachycuji obrazy visící na stěně, nikdo o té mé „špionáži“ neví, jsou soustředěni na obrazy i slova našeho předsedy. Štefan od plic a srdečně hodnotí díla z Podblanicka: „Jak to ten Standa dělá?! Já bych to tak nenamaloval, i kdybych se pos…!“ Předsedo – díky! To je tedy hodnocení! Upřímná a pro mne uznalá slova, ale při finálním zpracování na kazetu jsem je překryl hudbou…
Vydává 12x ročně OÚ v Senožatech. Redakce, korektury: Mgr. Irena Strnadová, grafické zpracování: Lucie Skálová. Povoleno OkÚ Pelhřimov pod označením: MK ČR E 11396, tisk: OÚ Senožaty, nákladem 160 ks, cena 10,- Kč. Datum uzávěrky je vždy 25. předcházejícího měsíce. Své příspěvky zasílejte e-mailem na adresu:
[email protected] září 2013
8
