Seniorský zpravodaj 17

Seniorský zpravodaj 17 zpravodaj

Čtvrtletník uživatelů a zaměstnanců Domova pro seniory Kamenec

Zima 2009

Seniorský zpravodaj 17

2

Zamyšlení k tématu… Vánoce a vánoční svátky Váţení obyvatelé, Seniorský zpravodaj číslo 17 je především věnován nadcházejícím vánočním svátkům. Toto období proţívá kaţdý jinak - po svém, ale přesto mají Vánoce něco společného - jako například předvánoční úklid, nakupování dárků, pečení cukroví, ale také Štědro-

večerní večeři s nejbliţšími. Rádi bychom, aby jste si udělali alespoň chvilku času a ponořili se do čtení s takovou chutí, s jakou pro Vás tento časopis vytváříme. Věříme, ţe zde najdete články, které Vás zaujmou. Přejeme Vám příjemné čtení…

Obsah Informace z našeho Domova…………………………………………………….…str. 2 Co jsme společně prožili………………………………………………………….…str. 4 V nejbližší době nás čeká…………………………………………………………..str. 10 Ach, ta paměť?!.................................................................................................str. 11 Naši uživatelé píší……………………………………………………………………str. 13


2

Informace z našeho Domova Noví pracovníci sociálního útvaru Na sociálním útvaru došlo za poslední období k mnoha změnám. Ke dni 31. 12. 2009 ukončila pracovní poměr vedoucí sociálního útvaru - paní Mgr. Anna Hamelová. Rádi bychom jí touto cestou poděkovali za vše, co pro nás udělala. Byla pro nás velkou oporou a vţdy se nám snaţila pomoct či poradit. Za to vše si zaslouţí obrovský dík - nejen od uţivatelů, ale také od zaměstnanců. Přejeme ji tedy v nové práci mnoho štěstí a spokojenosti.

Nově byla také zřízena sluţba sociálních pracovníků specializovaných na jednání se zájemci o sluţbu, která spočívá také v odborném poradenství, evidování ţádostí apod. Zde působí slečna Pavlína Staňková, DiS, která pracovala jako sociální pracovnice na úseku DII. a nová pracovnice slečna Bc. Veronika Delongová. Jejich kanceláře jsou společně s paní Věrou Novákovou, DiS. situovány v přízemí - bývalé pracoviště finančních referentů.

Další změna se týká finančních referentů (označení FR se zcela zrušilo). Na této pozici jiţ nepůsobí paní Miluška Blaţková a paní Ing. Ivana Peterková. Správu hmotných a finančních depozit nyní zajišťuje sociální pracovnice - paní Věra Nováková, DiS.

Koncem listopadu nastoupila na třetí úsek (DIII.) sociální pracovnice paní Mgr. Yvona Tomšů. Před jejím příchodem zde nebyla téměř dva měsíce stále přítomna pracovnice a tento úsek střídavě zastupovaly SP z ostatních pater.


3

Také na druhém úseku jsme přivítali nového pracovníka - pana Mgr. Tomáše Zmiju, který převzal pracovní pozici po Pavlíně Staňkové, DiS. Pevně věříme, ţe se zde našim novým pracovníkům bude líbit a pomohou nám tak vytvořit příjemné a klidné prostředí. Zároveň doufáme, ţe také Vy budete spokojeni s poskytovanými sluţbami, které se snaţíme stále zlepšovat tak, aby Vám co nejvíce vyhovovaly. (R. M.)

Kuřárna Dále bychom Vás rádi informovali, ţe kuřárna pro obyvatele, která byla umístěna v přízemí, je nyní přesu-

nuta do suterénu. Prostory, které jsou v přízemí se budou rekonstruovat a vzniknou zde nové byty.

Narozeniny Další informace se týká Vašich narozenin. Máte moţnost se s ostatími podělit o tento významný den tím, ţe Vám nechá paní Hlubocká zahrát

písnčku v rádiovém vysílání. Pokud máte zájem, kontaktujte paní Lidii Hlubockou osobně, popřípadě prostřednictvím pracovníků.

Redakční rada Seniorského zpravodaje Váţení obyvatelé, rádi bychom Vás informovali o nově vytvořené redakční radě Seniorského zpravodaje. Protoţe se toto číslo plánovalo jako mimořádné vydání na konci tohoto roku, měli členové rady „plné ruce práce“. Všichni redaktoři se aktivně podíleli a velmi se snaţili. Věříme tedy, ţe se Vám nový způsob vytváření časopisu zalíbí a budete se chtít rovněţ zapojit prostřednictvím Vašich příspěvků. A nyní bychom Vám rádi představili členy: Šéfredaktorka zastupující seniory: Mgr. Ilona Nemeškalová

Šéfredaktorka zastupující pracovníky: Bc. Radka Mikulášková Redaktoři: Eliška Brašová, Ing. Jan Kostruch, Lubomír Hampel, Věra Šípková, Zdeňka Nosálová, Lidia Hlubocká, František Kubina, Bronislava Benischová, Jarmila Červenková, Ema Vavračová, Vlasta Venclová.


4

Co jsme společně prožili Vinobraní Dne 18. listopadu proběhlo tradiční Vinobraní, kde nesmělo chybět drobné občerstvení a samozřejmě víno. Pracovnice, které tuto akci pořádaly či pomáhaly s realizací, si vypůjčily tradiční Haťské kroje (které jim mi-

mochodem moc slušely) a podtrhly tak atmosféru této slavnosti. K tanci i poslechu nám zahrál pan Paluzga. Také naše zpěvačky nezůstaly „pozadu“ a připravily si pro Vás krásné hudební vystoupení, kdy zazpívaly lidové písně.

Těší nás Ţe vinobraní se nám vydařilo! Zpívali jsme, tančili jsme aţ milo! Pan Paluzga pěkně zpíval, hrál i dobré vtipy přidal. A zvláště, volnočasové pracovnice, zpestřily zábavu velice, měly pěkné kroje, na hlavě květinový věneček nebo šáteček. Při vínečku jsem se veselili

a pěkně se pobavili… Zlatým hřebem večera však byl, ţe nás náš nový pan ředitel na zábavě navštívil a dokonce se s námi pobavil, i zatančil. Děkujeme všem, leč čeká nás ještě Mikulášská zábava a doufáme, ţe určitě zas na ni bude skvělá nálada. (E. B.)


5

Byli jsme na pěkném plesu v Kulturním domě v Michálkovicích Ples se konal ve čtvrtek 26. 11. 2009. Začal ve 4 hodiny odpoledne a končil v 10 hodin večer. Účast byla veliká. Autobus nás díky p. řediteli Chomičovi zavezl i přivezl, neboť jsme se zúčastnili i my, co uţ chodíme o hůlkách. Ale věřte, stálo to za to, tak dobře a vesele se při hudbě a zpěvu pobavit a dokonce si i trochu zatančit, alespoň ten plouţáček nebo tango, pěkně pomalu - zvolna. Zpěvák p. Krásný pěkně zpíval a hrál a zpívala i jeho kolegyně s příjemným sopránem, všechny ty nejhezčí písně. Bylo příjemné, ţe jsme si všichni spontánně hned na začátku zazpívali s chutí píseň, kterou má kaţdý vlastenec rád a sice „Ta naše písnička česká, ta je tak hezká, tak hezká“. Byli tam důchodci z Kunčiček, Heřmanic, Muglinova - no prostě byly

obsazené všechny stoly a na nich připravené pohoštění. Bylo na nich občerstvení - červené a bílé víno, jednohubky, minerálky, chlebíčky, štrúdl a zákusek a podávala se i káva. Nálada byla výborná, proţili jsme i legraci.

Obsluhoval nás tam takový šarmantní pán a doléval víno všem, ale

Seniorský zpravodaj 17 měl při tom málo místa a musel se ohnout a přitisknout se na naší veselou paní Bardasovou a ona mu řekla: „Furt se na mě lepíte a tancovat mě neberete!“ Tak ji k tanci vzal a ona mu zase řekla: „Ale já bych chtěla ještě nějakého mladíka“. „I to Vám paní splním“ a přivedl jí mladíka. Ale kdyţ přišla po tanci ke stolu řekla - „no děvuchy moc sem se ani nezatancovala bo on neumí po našemu, po staremu, ale on enem poskakoval a poskakoval po modernímu“. Tak jsme se tomu moc nasmáli.

6

my o hůlkách. Hůlky odloţili a aspoň pomalé tango nebo plouţáček jsme si tu ¼ hodinu zatancovali, aby bylo nač vzpomínat.

Našli jsme tak mnozí i své známé, např. mě obklopili přátelé z Kunčiček. I tombola byla pro nás přívětivá vyhráli jsme 6 cen.

Pak tam byl i kouzelník a předváděcí pár moderních tanců jako dţajf a ča-ča. Bylo to moc krásné. Ale pak přišlo překvapení veliké. A to jsme se nasmáli aţ slzičky padaly. Ach to bylo moc pěkné! Asi 12 chlapů, asi sportovců, tak 40 - 50 ti letých i starších s bříškem - měli modré sukénky, bílé podkolenky, bílé košile a bílé čepičky - lodičky na hlavě a tyčinky v ruce a vyrazili do sálu jako maţoretky. No teda to byla pěkná podívaná. Jedna důchodkyně jednoho štípla do stehna a on jí pohrozil (z legrace) a nakonec se poklonili tak, ţe zvedli sukně zepředu i zezadu. Šlo jim to moc pěkně, ţe jsme křičeli - opakovat!!! Takţe, kdo mohl hodně se vytancoval, kdo nemohl, tak si jenom zpíval pěkně s náladou a zkusili jsme to i

A všichni dohromady jsme si to pochvalovali. Děkujeme za moc krásný ples a aţ bude příští rok opět, určitě budeme-li jen trochu zdraví, zase se přihlásíme. Moc dobře se nám po takovém plese spalo, stále jsem si třeba já něco notovala. Děkujeme všem! Za spoluúčast p. řediteli Chomičovi, sestře Čihařové a volnočasové pracovnici Dáši Masopustové za pomoc a péči při nastupování do autobusu, do schodů ...no prostě bylo to „ou-kej“! (E. B.)


7

Vystoupení dětí - Jekhetané Dne 2. prosince nás navštívili malí čertíci - tedy děti z občanského sdruţení Jekhetané, kterým kromě vlásků „vyrostly“ také malé růţky. Pod vedením učitelek z mateřské školy si pro nás děti připravily malé vystoupení - přednesly básničky, zazpívaly písničky a také zatancovaly. Za toto pěkné vystoupení jsme si pro ně

připravili „mikulášské“ balíčky, kde nechybělo něco „na zub“. Učitelky dostaly kromě sladkostí také typickou „zimní květinu“ a to vánoční růţi. Také děti nepřišly s prázdnou a rozdaly Vám drobné - vlastnoručně vyrobené dárekky. Vystoupení bylo velmi milé a všem zúčastněným seniorům se objevil na tváři nejeden úsměv. (R. M.)

Římsko - katolická Vánoční mše svatá Ve středu 9. prosince náš Domov navštívil páter Plaček. Od 13 hodin jste měli moţnost osobní návštěvy pana Plačka na pokoji a od 15. hodin jiţ probíhala v prostorách kinosálu samotná Římsko - katolická mše u příleţitosti nadcházejících vánočních svátků. (R. M.)


8

Mikulášská zábava Tak jako kaţdý rok, také letos nesměla chybět Mikulášská zábava. Akce proběhla dne 10. prosince od 14 hodin. Opět přišlo několik čertíků a také dva andílci společně s Mikulášem. Také pracovnice volnočasových aktivit se během chvíle proměnily v čertice, které však nikomu neškodily, naopak pomáhaly při roznášení dárečků losovaných v tombole. Aby to někomu nebylo líto, dostal nakonec dáreček úplně kaţdý. A kdyţ všichni - tak všichni, proto byli obdarováni i uţivatelé, kteří na Mikulášské zábavě nebyli - předal jim je osobně Mikuláš se svými čertími a andělskými pomocníky přímo na jejich pokoji.

Pro děti pak byly v knihovně přichystány soutěţe - jako např. házení krouţků, shazování plechovek, malování, kriket apod. Také za úspěchy v těchto hrách mohli získat drobné dárečky ve formě sladkostí. Všechny děti se se zájmem zapojily. Také paní Hlubocká si připravila vánoční píseň a báseň, ve které popřála všem jen to nejlepší. Později (od 16 hodin) vystoupila cimbálová skupina Lipka, která zahrála překrásné skladby k tanci i k poslechu. A jak popsala tuto akci paní Brašová prostřednictvím básně? To můţete zjistit v následujících řádcích. (R. M.)

Jak dopadla Mikulášská zábava… V měsíci prosinci v Domově seniorů vţdy navštěvuje nás anděl, čerti a prý aţ z Grónska pan Mikuláš. A hned je lepší nálada, kdyţ koná se při muzice Mikulášská zábava. Koledy nám hráli a pak jsme losovali, kdo vyhrál? Jak víme, vyhráli všichni, byla to nadílka. Mikuláš kaţdého z nás chválil, ţe jsme hodní, proto pan Mikuláš je štědrý a moudrý. Bylo to pěkné velice, slušelo to sestřičkám, které byly s růţky za čertice.

Seniorský zpravodaj 17 Později přišlo po loterii překvapení, přišli nám hrát mistři: na housle a na cimbál! Byla to muzika veselá, ţivá, při které se pěkně od plic fortelně zpívá. Vţdyť všechny je známe, ty naše folklórní písničky. Zpívali je všichni, kaţdý je má rád, i náš pan ředitel s námi je hezky zpíval, bylo nám všem veselo a milo. Takţe - tralala, tralala, moc se povedla ta naše Mikulášská zábava… (E. B.)

9


10

Mužský pěvecký sbor V úterý 15. prosince jsme u nás přivítali Vítkovický muţský pěvecký sbor. Celá akce proběhla od 16 hodin ve velké jídelně v přízemí. Zhruba ho-

dinové vystoupení nás přímo pohltilo krásnými písněmi - nejen vánočními pod vedením pana dirigenta. Jiţ teď se těšíme na příští setkání. (R. M.)

Uvítali jsme s radostí! Kvalitní mužský sbor učitelů z Vítkovic Byli u nás vícekrát, vţdy se na ně opravdu moc těšíme. Zpívají velmi krásně, je to poţitek a pohlazení po duši. Zpívali písně od A. Dvořáka, od L. Janáčka. Mezi nimi i sólové písně „Já jsem bača hodně starý“ a známou píseň „Paní mámo hezkou dceru máte“ a mistrem Dobroslavem nově upravenou píseň „Holka modrooká“. Intonačně velmi pěkně provedenou jinak neţ jsme zvyklí, ale bylo to pěkné. Nakonec jsme si mohli s nimi na vyzvání p.

dirigenta společně zazpívat dvě vánoční koledy a sice „Nesem vám noviny“ a „Narodil se Kristus pán“. Popřáli jsme si navzájem pěkné svátky a ještě dodali - ţijte si tu radostně a šťastně. Pan ředitel jim pěkně poděkoval a pozval je opět mezi nás. My se budeme na ně opět velmi těšit, neboť tak profesionálně zpívané písně jsou velmi kvalitní a krásné a pro nás i vzácné. Děkujeme! (E. B.)

V nejbližší době nás čeká Vážení uživatelé, rodinní příslušníci či přátelé, v prvním čtvrtletí příštího roku nás čekají tři větší akce, kterých se můţete rovněţ zúčastnit. Podrobné informace budou aktuálně vyvěšeny na nástěnkách a také Vás budou průběţně informovat pracovníci. Na měsíc leden je plánovaná akce - vystoupení skupiny Duo Michna, v únoru pak návštěva

solné jeskyně v Ostravě - Fifejdách, a v měsíci březnu návštěva lázeňského areálu a bazénu v Klímkovicích. Věříme, ţe zájem bude veliký a všichni účastníci budou nadmíru spokojeni. Budeme rádi, kdyţ se také zapojíte do navrhování a plánování dalších zájmových akcí. (R. M.)


11

Ach ta paměť?! 15. lekce - Vánoční svátky S příchodem vánočních svátků se mnohé mění - jsou to změny viditelné, jako například vánoční výzdoba, sníh či četnost vysílaných pohádek… ale také změny, které vidět nejsou a to v naší mysli - ta pravá vánoční nálada, kdyţ se rodina opět sejde, koledy, které si broukáme či vůně čerstvě napečeného cukroví nebo smaţeného kapra

(nejlépe obojí). K Vánocům zkrátka tohle všechno patří. Pojďme si nyní pohrát i s jinou částí mysli a to s pamětí. Trénování paměti probíhá v našem Domově individuální i skupinovou formou - a to kaţdý týden - v určené dny dle pater, obvykle od 10 - 11 hodin. (Správné odpovědi naleznete na str. 15)

Jak dobře znáte krále komiků? Kaţdý rok je v tomto období televizní program hodně podobný. Vysílají se především pohádky, ale i staré české a zahraniční komedie. Kdyţ se řekne „král“ - kaţdý ihned pomyslí na otce princezny či prince, ale co takový král komiků? Ano, mluvíme o Vlastovi

Burianovi, který je všeobecně uznávaný komik v historii českého filmu. Dnes jej můţeme sledovat v televizi zejména v pořadech pro pamětníky a právě i ve svátečním období. A jak dobře jej znáte Vy? Zkuste odpovědět na následující otázky.

1. Ve filmu U pokladny stál hrál: a) pokladníka b) nemocničního zřízence c) předsedu vlády

5. Ve filmu Když Burian Prášil si zahrál: a) barona z Prášilů b) hospodského c) lesníka

2. Ve filmu Tři vejce do skla hrál: a) normální roli b) dvojroli c) trojroli 3. Ve filmu Anton Špelec ostrostřelec byl: a) kriminálníkem b) opravářem hudebních nástrojů c) vojákem 4. Ve filmu Byl jednou jeden král hrál rádce jménem: a) Kudykam b) Dobřevámtak c) Atakdále

6. Ve filmu Zlaté dno hrál: a) majitele papírnictví b) řemeslníka c) rentiéra 7. Ve filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese ztvárnil: a) Sherlocka Holmese b) Lelíčka c) Královského kadeřníka 8. Ve filmu Katakomby ztvárnil: a) úředníka b) revizora c) dozorce

Seniorský zpravodaj 17 9. Ve filmu Přednosta stanice ztvárnil: a) statkáře b) výhybkáře c) tuláka

12

10. V civilu byl sportovec. Byl fotbalový brankář za: a) Slávii b) Spartu c) Bohemku

Štědrodenní obyčeje Doplňte do textu vynechaná místa. Ke Štědrému dni, patří neodmyslitelně vánoční …….. - ten u nás nemá dlouhé tradice, protoţe se v měšťanských rodinách začal prosazovat aţ ve 40. letech 19. století. Zdobil se cukrovím, pečivem, ……. či dřevěnými výrobky. Štědrovečerní večeře u nás tradičně začíná …… polévkou, jako hlavní jídlo se podává nejčastěji …... K rybě se jako příloha podává ………….., který ovšem také nemá v české kuchyni dlouhé tradice. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité; základ vţdy tvoří …….., petrţel, celer, …….., hrášek, …….., kyselé okurky spojené ……….., ale mohou se do něj přidávat také např. ……, salám, šunka či sýr. recept na bramborový salát v předválečných kuchařkách nenalezneme, odborníci se domnívají, ţe se v české kuchyni objevuje aţ někdy během 2. světové války a ţe jeho původ tkví zřejmě v …….. kuchyni. Po večeři bylo zvykem zpívat ….. a případně rozdávat …... Nadělování dárků bylo původně spjato s ….. prosincem, památkou sv. …….. postupně se tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván …….. K večeru se pojí také řada tradičních zvyků, pomocí nichţ se naši předkové snaţili odhadnout průběh ……. roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování …….. pod talíř, rozkrajování ……., házení ……., pouštění ……., klepání ……. na kurník, lití …… apod.

Cukroví Zkuste si vzpomenout na co nejvíce druhů cukroví.

Fotohádanka Poznáte co je na obrázcích?


13

Naši uživatelé píší Střípky z historie a přírody Pohled z okna Kolikrát denně zabloudí náš zrak z okna ven. Tentokrát mám na mysli tu stranu našeho Domova, která se dívá na svahy Hladnovského kopce, jehoţ úpatí lemuje Bohumínská silnice. Na ní samotné v tomto úseku není nic tak zajímavého, nepočítáme-li tisíce osobních aut a kamionů.

Při pozornějším sledování stráně Hladnova přímo před vchodem do našeho Domova však spatříme ţeleznou mříţ, uzavírající betonový vchod do nitra kopce. Obecně se tomu místu říká „Mundloch“ Co tam bylo?

Musíme se vrátit do historie ne tak dávné - do druhé půle třicátých let. My jako Republika Československá jsme si ţili docela poklidným ţivotem, ale u našich sousedů v Německu začínalo být pořádně dusno. K moci se dostal říšský kancléř Adolf Hitler, jehoţ snahou bylo znovunabytí předválečné síly a věhlasu, kolonií, čili všeho toho, čeho Německo první světovou válkou pozbylo, nastolit světovou vůdčí roli indogermánské rasy a vyhubit Ţidy jako rasově méněcenné občany. My, jako Republika nemohli jsme zůstat nečinní a snaţili jsme se vybudovat na hranicích s Německem opevnění se vším příslušenstvím. A právě nitro Hladnova bylo určeno k tomu, aby v něm byla vybudována nemocnice s ubikacemi i operačními sály. Dnes slouţí jako vinné sklepy s vinárnou, aniţ by byla ke svému prvnímu účelu vyuţita. Jak to vlastně s Německem dopadlo, víme všichni. Z uvaţované tisícileté říše zbyla po 12 letech jen hromádka kamení, zachovány zůstaly jen některé objekty opevnění na Opavsku a Hlučínsku, ale i vojenská nemocnice v nitru Hladnova. Kéţ by se naplnily biblické verše: „I skuji meče v motyky a oštěpy své v srpy, nepozdvihne národ proti národu meče, nebudou se více učiti boji“. A to jsou verše staré více neţ 2500 let a doposud zůstávají nenaplněny. Naplní se jako Vánoční zvěst do budoucnosti? Tyto myšlenky mi probíhaly hlavou, kdyţ jsem se koukal z okna. (J. K.)


14

Nežijeme ve vzduchoprázdnu Člověk je tvor společenský. Znamená to, ţe od pravěku ţije ve skupinách. Zprvu to byly jen rody, ty se pak sdruţovaly v kmeny a klany, kdyţ lidstva na zeměkouli přibývalo, vznikaly národy a dnes jiţ je to společenství národů a zatím největším útvarem jsou unie. Nezůstávalo jen u lidí, ale pro potěšení se ochočovala i divoká zvířata, např. psi a pro obţivu a později jako pomocníci při práci, lovu a boji zejména koně, osli, ovce a hovězí dobytek.

S lidským společenstvím se druţila i ta zvířata, která v blízkosti člověka hledala snadnější způsob obţivy i jakousi ochranu před svými nepřáteli, např. myši, krysy, ale i vlaštovky, rehci („kominíček“) a jiní drobní ţivočichové. Máme je okolo sebe i dnes. Díky poloze našeho Domova v blízkosti Ostravice a parku za ní i sadové úpravy zahrádky jsme v celoročním kontaktu s přírodou a z té zejména s drobnými ptáčky. Stálou přítomností nás obveselují sýkorky, zvláště koňadry s černou čepičkou, bílými líčky a ţlutozeleným bříškem, modřinky s modrým vrškem hlavy, který v rozčílení mohou i najeţit a odstrašit tak moţného nepřítele. Stálá přítomnost těchto sýkorek je umocněna tím, ţe někteří obyvatelé mající pokoje směrem k Ostravici a parku, jim celoročně přichystávají bohatě prostřený stůl s nabídkou ptačího zobu, loje či jiných lahůdek. Velice člověka potěší jejich stálý přílet a odlet, zvláště letos, kdy se jim povedlo vyvést z hnízda asi 5 mláďat. Není to sice ten nejlepší způsob obţivy, neboť sýkorky zapomínají na své hlavní poslání sbírat se stromů

hmyz. Ale pozorování jejich počínání u krmítka nám působí opravdu radost.

Hned zjara, obvykle jiţ koncem února, nás potěší melodická večerka kosa, majícího oblečený svatební frak a do daleka ţlutě zářící zobák. Kos byl kdysi obyvatelem hlubokých lesů a v Německu byl dokonce lovnou zvěří. Dnes běţně zahnízdí i na parapetu bytu. Počátkem dubna přilétají ze severní Afriky holubi hřivnáči, aby nám ráno před okny jako budíček zapěli svým chrčivým hlasem svou svatební píseň. Poznají se snadno podle bílého límečku u kořene svých křídel. Podobným hlasem trochu jemnějším, se ozývá po celý den sameček hrdličky zahradní, která se tu objevila aţ po druhé světové válce s Balkánu a proto se jí původně říkalo balkánská nebo bronzová. Dnešní jméno „zahradní“ získala aţ později. Spolu s holubem hřivnáčem milují jako místo své hudební produkce vrcholy sloupů elektrického osvětlení či televizní antény na střechách domů, odkud zvěstují světu jako středověcí rytíři své „dále od hradu dále“. Nemůţeme opomenout ani krásné černobílé straky, jejichţ pár zahnízdil na stříbrném smrku u altánku, jeţ usedají často na zábradlí balkonů a zvědavě nakukují do pokojů, co se tam děje. Mají velkou zálibu v blýskavých věcech, nedokáţí však rozlišit střípek skla od drahého prstenu, zkrátka, berou vše, aneb „kradou jak straky“.


15

občas kachnám pohodí na hladinu nějaký ten pamlsek, obvykle kousek rohlíka. Někdy nás tu překvapí zvláštní hvízdavý zvuk. Po chvíli lze spatřit původce. Působí jej labuť vznášející se majestátně nad tokem Ostravice máváním svých mohutných křídel. Zdaleka to není výčet všech těch našich drobných přátel, náleţí k nim i kovově lesklí havrani, kteří k nám přiletěli před zimou z Polska či Ukrajiny, naši domácí si na zimu udělali zase výlet do Francie - docela jsme jim za socialismu záviděli. Přesně kolem čtvrté hodiny odpoledne jich přímo nad námi létají tisíce spolu s kavkami z místa skládky domovních odpadů ve Vrbici kde se ţiví, na místa svých noclehů v Bělském lese a okolních menších remízcích. Za letu jsou svým křikem slyšet jiţ zdaleka. Ráno zase letí společně zpět k prostřenému stolu. Na hladinu Ostravice usedají při jarním a podzimním tahu kachny březňačky, aby na svých hnízdištích daly ţivot novému potomstvu a tady trochu odpočívají. Přitom se docela přátelí s lidmi, kteří kolem břehu procházejí a

Občas protne oblohu i dravý pták, obvykle káně nebo poštolka, aniţ by však zaútočili na nějakou kořist. Letní pohodu zvýší i letící hejno rorejsů, ozývající se zvukem znějícím jako CÍ – ZÍ. Kdysi zde létala aţ tři dvacetičlenná hejna, letos lze spatřiti pouze jediné hejno o počtu asi sedmi jedinců. Ostravské prostředí s likvidací starých domů, kde hnízdili, jim uţ nevyhovuje. Ale i tak je toho dost na pozorování. Stačí jen se dívat kolem sebe otevřenýma očima a případný pocit vzduchoprázdna nás přejde. (J. K.)

Správné řešení Jak dobře znáte krále komiků?

Cukroví

1. b) nemocničního zřízence 2. c) trojroli 3. b) opravářem hudebních nástrojů 4. c) Atakdále 5. a) barona z Prášilů 6. a) majitele papírnictví 7. b) Lelíčka 8. a) úředníka 9. c) tuláka 10. b) Spartu

- např. vanilkové rohlíčky, linecké pečivo, rumové kuličky, vosí hnízda, kakaové rohlíčky, ořechové košíčky, ţabí huby, pracny (medvědí tlapky), perníčky, kokosky, marokánky, pusinky, kakaové trubičky, išlské dortíčky, zázvorky, vanilkovo-kakaové tyčinky, skořicové hvězdičky, marcipánky, mandlové hříbečky, kávová zrna apod.

Štědrodenní obyčeje Stromeček, perníkem, rybí, kapr, bramborový salát, brambory, mrkev, cibule, majonézou, vejce, ruské, koledy, dárky, 6., Mikuláše, Jeţíšek, nového, kapří šupiny, jablka, pantoflem, lodiček, střevícem, olova.

Fotohádanka


16

Zájmy a koníčky Kroužek ručních prací Krouţek byl zaloţen a veden okolo roku 1985 paní Irenkou Šlachtovou. Později byl veden paní Venclovou a od roku 2003 paní Kubečkovou.

Za jejího vedení se členky v počtu třinácti šikovných ţen rozhodly uspořádat výstavu svých výrobků. Konala se 22. - 23. listopadu v nynějším kinosále pod záštitou paní Mgr. Pavelkové. Osobně jsme předaly pozvánku

pracovnicím soc. odboru Městského obvodu ve Slezské Ostravě. Ochotně ji přijaly, výstavu navštívily a přinesly i malý dáreček. Vystavované práce a výrobky se líbily a shlédlo je 150 obyvatel penzionu a hostů. Své podpisy na prezenční listině doplňovali hosté obdivem a pochvalou. Naše výrobky jsme také zasílaly do různých seniorských soutěţí. Téměř 25 let trvání krouţku a stárnutí členek se začalo projevovat sniţováním počtu. Úmrtnost, nemoc, stěhování a zůstaly jsme jen 4 členky. Práce se nám daří a tak stále udrţujeme výstavku ve skřínce u recepce, kterou kaţdý měsíc obnovujeme. Velmi rády bychom přivítaly nové členky. Scházíme se v kuchyňce v 1. patře kaţdou středu ve 14 hodin. Budete vítání! (Z. N.)

Výtvarná dílna Váţení spolubydlící, moţná ani nevíte jakou pěknou a bohatě vybavenou (i vypalovací pecí) máme výtvarnou dílnu. Zvu vás proto k její návštěvě. Vyjděte ze svého pokojíku a zanechte samoty. Pracovnice volnočasových aktivit vás kdo nechodíte, zavezou na vozíčku. Můţete si zde zahrát různé hry nebo vyrobit nějakou ozdobu pro sebe. Jsou tu vyškolené pracovnice, které vám poradí a pomohou vybrat činnost, která odpovídá vašim moţnostem. Příkladem můţe být i paní L. Hlubocká, která téměř nevidomá dokáţe zhotovit pěkné výrobky. Jiţ 3 roky, kdy mi odešel manţel jsem tu téměř kaţdý den dopoledne i odpoledne. Při práci tak zapomínám na smutek a samotu. Naučila jsem se mnoha technikám - zdobení vajíček

voskem, mozaiku, malování na sklo, hedvábí a jiné. Podlehla jsem i „naší“ Janičce (pí Adamové-Vasilové), která mi navrhovala věnovat se keramice. Upatlané ruce, hlínu všude, málem i za ušima, ale nevzdala jsem to.

Výsledkem jsou adventní věnečky, které zdobí naše stoly v jídelně.

Seniorský zpravodaj 17 Snad jsem jimi udělala alespoň někomu radost. Splnila jsem si svůj sen zhotovení Betlému. Pracuji podle svých nápadů, jsem však začátečnice a tak občas potřebuji i radu zkušených pracovnic volnočasových aktivit. Chodím sem ráda a ještě jednou Vás zvu - přijďte mezi nás.

17

Závěrem bych ráda poděkovala všem pracovníkům našeho zařízení za vlídné chování a velmi dobrou péči, kterou nám poskytují. Přeji všem spokojené a radostné proţití Vánoc, v Novém roce hlavně pevné zdraví, méně starostí, spokojené rodiny a na pracovišti dobré vzájemné vztahy a úspěchy v práci. (V. V.)

Trénování paměti Jedním z úkolů skupinového trénování paměti bylo vymyslet příběh na obrázek vpravo. Paní Nosálová napsala následující příhodu: Ve stejné situaci jsem se ocitla, kdyţ mi byly 4 roky. Maminka onemocněla a já s ní byla sama doma. Koho poslat pro lékaře? Maminka mne vyzvala, abych se o to pokusila. Bylo to asi 150 m po chodníku a cestu jsem dobře znala. V pohodě jsem došla, ale ouvej. V domě byla těţká, dubová vrata a zavřená. Na klepadlo jsem nedosáhla, co teď? Měla jsem štěstí, okolo šla pošťačka. Zaklepala klepadlem a problém byl vyřešen. Objevil se pan doktor, usmál se a vyslechl co jsme mu vylíčila. Vzal svou brašnu, pohladil po tváři, vzal za ruku a pochválil. Šli jsme tedy za maminkou. Proto radím, neţ dorosteš, musíš se spolehnout na dobré lidi. Ti vţdy jsou ochotni s tím na co ještě nestačíš pomoci. (Z. N.)

Vymyslete příběh Také Vy se můţete zapojit a do příštího čísla Seniorského Zpravodaje (vydané v březnu r. 2010) zkusíte vymyslet příběh na tento obrázek muţe nesoucí hromadu dárků. Všechny příběhy uveřejníme, tak vzhůru do toho! Fantazii a kreativitě se meze nekladou…


18

Vánoční příběhy Cukroví Moje maminka nepekla vánoční cukroví z důvodu, ţe pocházela z rodiny zemědělské a hornické. Tatínek byl horník a její mamka pracovala na hospodářství vlastním. Měli 2 krávy, hospodářská zvířata, pole. Pocházela ze 7 dětí a její mamka neměla čas péci cukroví, pekla jen koláče na velké svátky.

Já jako dítě jsem měla ráda moučné jídlo, sladkosti, cukroví. Proto, kdyţ jsem měla 12 let poţádala jsem maminku, zda mohu upéci vánoční cukroví podle kuchařské knihy, kterou jsme měli. Maminka mi nachystala potřebné věci - potraviny a váhu. Já jsem udělala těsto a dělala jsem vanilkové rohlíčky. Pak jsem je pekla v troubě a mamce cukroví vonělo a dostala chuť na pečení. Také jsem dělala linecká kolečka a upečená slepovala dţemem, mám je nejraději. Od té doby jsem pekla cukroví, protoţe mně to bavilo, chutnalo mi. Nyní v Domově v kuchyňce nemohu péci cukroví, protoţe nejsem zdravá. Cukroví si ani nekupuji, protoţe bych je denně jedla, coţ v našem věku není zdravé. (V. Š.)

Kapří příběh Vdávala jsem se poměrně pozdě. Starost o domácnost a vaření nebyla na repertoáru mých koníčků. Blíţily se Vánoce a já se chtěla blýsknout jako dobrá hospodyňka. Vůně mýdla a čisticích prostředků vystřídala vůně vanilky, badyánu a citronové kůry. Plechovky se plnily vánočním cukrovím. Jiţ den před Štědrým večerem jsem vše chystala. Bílý, ručně vyšívaný ubrus, sváteční servis, stříbro, vyleštěné sklenky v řadě jako vojáci na slavnostním defilé. Nechyběla peněţenka, voda, chléb, sůl, chyběly jen rybí šupiny, které měly přibýt v následujících chvílích. Došlo na kapříka, který nic netuše se ještě proháněl ve vaně. A je

tu první manţelská rozepře. Kdo pošle kapra do rybího ráje? Nechce ani jeden z nás. Dohadování končí. Jdeme do zahrady. Sněhu víc neţ dost. Vyhrabeme tady ve sněhu jamku, vylovíme kapra a s citem ho vloţíme do připravené jamky. Třeskne rána a manţel, vášnivý nimrod, dobře mířenou střelou pošle kapra na onen svět, šupiny doplní místo kam patří a své místo zaujmou druhý den i zlatavě vysmaţené rybí řízky. Na Vánoce na tuto příhodu vzpomínám a jsem přesvědčena, ţe toto byl jediný kapr, který neskončil potupnou ranou paličkou na maso, ale zastřelením. (V. V.)


19

Perličky vánočních vzpomínek v rozhovoru Štěpánka prohlásila - velmi dobře si pamatuji, jak jsem v desíti letech pod stromečkem našla kníţku. Byly to Staré pověsti české v plátěné modré vazbě se zlatým titulkem. Celá léta zabírala v mé knihovně čestné místo. Často jsem dětem z ní předčítala. Pak jsem ji darovala vnukovi, měl ji rád. Andulka zase vzpomíná jak pod stromečkem našla brusle. Byly na kličku, kterou se připevňovaly na jakoukoliv obuv. Byly však o tři čísla větší. Boty se nosily celý rok a brusle se pouţily příští zimu na větší boty. Velmi čas-

to je pouţívali ostatní sourozenci. Zdena si pamatovala na tajemnou velikou krabici určenou i pro sestřičku. Byl to vánoční dárek vlastně pro celou rodinu. Loutkové divadélko, které tajně vyřezával její tatínek a několik sádrových loutek. Kašpárek, pantáta Škrhola, princ s princeznou, král a královna. Loutky byly drahé, tak se postupně pořizovaly další. Maminka sezvala děti v domě a kaţdou sobotu se konalo představení. Napekla buchty a s čajem pohostila děti za to, jak pozorně a tiše poslouchaly. (Z. N.)

Jak prožíváme Vánoce u nás v Domově Obracím list v kalendáři a můj pohled padne na obrázek mistra J. Lady. Zamýšlím se. Takovou krajinu ponořenou do závějí bělostného sněhu snad uţ nikdy neuvidím. U nás v Domově začínají předvánoční přípravy. Na všech patrech tradičně zdobíme stromeček společně a přitom si zpíváme koledy. Zdobí se okna a všechny prostory v Domově. Ozdoby se připravují ve výtvarných krouţcích. Těšíme se na Mikulášské posezení ve velké jídelně. Dny rychle ubíhají a uţ jsou tu svátky, které vrcholí bohatou štědrovečerní večeři. Odpoledne 24. prosince se pomalu scházíme u slavnostní tabule. Příjemně naladěni přáním svátků se vítáme s přáteli. Velká jídelna je krásně vyzdobena. Na stolech září bělostné ubrusy s bohatou výzdobou. Sestřičky, jak je neznáme, v civilním oblečení nás vítají a mile se usmívají.

Zaţehnou svíčky na stolech a přicházejí zástupci vedení, aby nám popřáli a krátce s přípitkem pohovořili. Mnohé oko se zaleskne slzičkou dojetí. Začne večeře u bohatě prostřeného stolu. Menu je připraveno na vlastní přání a výborné. Kdyţ jsem to zaţívala poprvé dívala jsem se jako „Alenka v říši divů“. Dnes po letech pozoruji, jak a v čem se něco změnilo. Nikdy nechybí ani ovoce a vánoční pečivo. Všem pracovníkům za přípravu děkujeme, ceníme si toho. Přejeme jim krásné, pohodové Vánoční svátky a dobrý start do roku 2010. (Z. N.)


20

Vánoční přání Mrazíček na okénko píše, ţe uţ se Nový rok blíţí. Ani nevíme co nás v tom novém roce čeká, snad lepší časy. Setmělo se. Měsíček na obloze překrásně svítí….blíţí se Štědrý večer. Na večeři jdeme do sálu, kde září nazdobený stromeček a voní vanilka.

Stoly jsou vystrojené jídlem, podává se rybí polévka, bramborový salát a rybí řízek. Na stole leţí také pár čokoládových penízků - pro štěstí. Místnost provoní i vánočka, štrúdl a ovoce. Všem jen oči září a převládá pocit radosti a lásky. Máme zde domov a je důleţité váţit si jeden druhého. (L. H.)

Z osobní pošty pana Ing. Kostrucha Pozdrav a přání Milý Honzo, váţená paní Kostruchová, Hezky Vás pozdravuji a přeji Vám klidné proţití Vánočních svátků, a do Nového roku 2010 hojnost Boţího poţehnání. Váš F. B.

rostlivou péči o přestárlé, bezmocné a těţce nemocné spoluobčany, a dovoluji si tímto mailem popřát jim i jejich rodinám k nadcházejícímu roku 2010 všechno nejlepší.

Všem pracovníkům domova Kamenec, vyslovuji úctu a uznání, za jejich soucit, za obětavou denní i noční sta-

S projevem úcty Ing. Fabián Blahůšek. (přítel p. Kostrucha) (J. K.)

Co jsem zažila za celý rok 2009 Pokud mi zdraví dovolí, chodím pravidelně do dílny za Janou Vasilovou, která je velice milá. A všichni, kteří jsou tam s ní, bych ráda pochválila za práci. Zejména paní Venclovou, která nám tak krásně vyzdobila patro, jídelnu i stoly. Rovněţ děkuji za stromeček umístěný na ledničce - je moc pěkný.

Také chodím do trénování paměti, kde sice nemůţu psát (pouţívám bodové písmo), ale odpovídám na otázky ústně. Mám ráda čtvrteční zpívání a čtení knih. Letos jsme také pekli

cukroví a na narozeniny jsem mohla upéct tvarohový koláč našim zpěvačkám. Se vším mi pomohla Petra, která nejen pekla, ale také nakoupila všechny potřebné potraviny. Renátka mi také pomáhá. Kdyţ dostanu nějaké psaní, poţádám ji a ona mi to obratem přečte. Vţdy je ochotná. Kdyţ nemůţe za mnou přijít osobně, zajistí za sebe náhradu. Obě pracovnice pomáhají všem, jsou moc ochotné, také mobilním lidem dávají např. na procházkách neustále pít. Chválí nás, pohladí nás milým slovem. Nemají tušení, co pro nás znamená - dobré slovo, které nás zahřeje u srdce.

Seniorský zpravodaj 17 Také naše úseková sestra Monika je velice usměvavá. Jednou mi bylo špatně a ona to hned poznala, kdyţ mi přinesla oběd - to mě překvapilo. Kdyţ něco potřebujeme, snaţí se nám vyhovět, kdyţ je to moţné, tak nám poradí. Kdyţ kaţdé ráno Majka, Marcelka a Yva rozdávají ty naše bonbonky, tak se nám snaţí vţdy s úsměvem, poradit.

Ráda bych poděkovala všem sestrám - ze všech pater. Mám spoustu známých z penzionu a vţdy kdyţ někoho poţádám, aby jim něco vyřídil apod. tak mi vţdy vyjdou vstříc - to se týká také pracovnic, které provádějí úklid. Sama si netroufám jít na větší vzdálenost - světla z chodby mě oslňují. Děkuji 16 pracovnicím v sociálních sluţbách, které pečují o imobilní. Při koupání jsou vlídné, prohodí slovíčko, které potěší - třeba mě kdyţ pochválí, ţe to mám doma pěkné. Jejich práce není lehká, věřím, ţe ji dělají z lásky a ţe v tom budou pokračovat také příští rok. Děkuji také Silvě a Evičce, ţe mi pomohli zlepšit chůzi, díky jejich léčbě.

21

Své práci rozumí a ke kaţdému jsou moc laskavé. Pokud můţou tak všem yhoví. Letos jsem byla dost nemocná a Silva mi pomohla - dala mi chodítko. Kdyţ poslechnu její dobré rady, udělám dobře - své práci rozumí. Tyto pracovnice se kaţdému snaţí pomoct a ulehčit od bolesti. Vzpomínám na zdobení stromečku s paní Monikou, Petrou, Renátkou, paní Škovranovou a Trumpichovou. Zdobili všichni - i vozíčkáři. Pracovnice jim podávaly baňky a tak se mohli také zapojit. Poslední list kalendáře obrátíme a zjistíme, ţe Silvestr začíná. O půlnoci začnou zvonit zvony po celém světě, zvedneme číši s červeným vínem a připijeme si na zdraví. Snad nás čeká jen to dobré, abychom měli alespoň na zaplacení Domova a na léky - místo zvonů, ať nám raději v kapsičce cinkají stříbrné penízky...

Doufám, ţe také s panem ředitelem budeme dobře vycházet, prozatím je nám velice příjemný, doufám, ţe se ještě blíţe seznámíme. (L. H.)

Poděkování Dne 2. 10. 2008 jsem se musel podrobit naléhavé operaci levé kyčle. Tři měsíce probíhal pooperační průběh normálně. Po třech měsících se však projevily váţné komplikace. Podle rentgenového snímku, ošetřující ortoped MUDr. Boglevský mě upozornil na váţnost situace. Jedinou moţností, jak se vyhnout další operaci, mi doporučoval intenzivní individuální rehabi-

litaci. Pokud by přesto nebylo dosaţeno dostatečné mobility končetiny, musel bych se podrobit další operaci. Po dohodě s panem primářem se rozhodl tři měsíce pozorovat průběh komplikací. Lékař nám podrobně vysvětlil, ţe kloub obrostl nadměrným mnoţstvím chrupavky, a po zkostnatění by bylo nutné přebytek odstranit oškrábáním.


Po seznámení s touto situací, mi MUDr. Jašová na doporučení ošetřujícího ortopeda, naordinovala dostatekné mnoţství individuální rehabilitace i léčbu magnetem. Chci proto poděkovat za její přístup řešení této situace a umoţnění vyuţít rehabilitace v našem Domově, po dobu pěti měsíců. Za to jí ještě jednou děkuji. Poděkování si rovněţ zaslouţí vrchní sestra paní M. Čihařová, která svým moudrým rozhodnutím, pověřit pouze jednu rehabilitační pracovnici a tím pádem mohla paní E. Benešová sledovat průběh rehabilitační léčby a jestli vůbec má tato léčba smysl. Obzvláště chci poděkovat paní E. Benešové za její úpornou snahu zvýšit mobilitu operované končetiny. Přes neúnavnou mravenčí práci, teprve po čtyřech týdnech jsem oba shodně zpozorovali celkové zlepšení zdravotního stavu. Nadále jsme neúnavně pokračovali v rozcvičování další dva měsíce. Při další plánované kontrole u ošetřujícího ortopeda, který s ulehčením konstatoval, ţe další operace nebude nutná, pokud nedojde ke zhoršení. Poţádal mě, abych přišel za dva měsíce a on by mohl z rentgennového snímku zjistit, zda opravdu nebude nutná operace. Při porovnání obou snímků, upustil od další operace a navrhl rozhodující kontrolu za půl roku. Přiznávám, ţe je obor medicíny pro mě „španělskou vesnicí“, přesto jako laik se troufám kvalifikovaně posoudit mistrovské rehabilitační umění paní E. Benešové, na základě těchto vlastních zkušeností.

22

Dne 31. 7. 2007 jsem se podrobil operaci pravé kyčle v nemocnici na Fifejdách. Na pooperačním oddělení mě rehabilitovaly dvě rehabilitační pracovnice a na rehabilitačním oddělení tamtéţ, další dvě pracovnice. V lázních Klímkovice mě rehabilitovaly tři pracovnice. Po deseti dnech pobytu v Klimkovicích, jsem byl převezen s ledvinovými záchvaty na Polikliniku v Ostravě-Porubě. Byl mi proto předčasně ukončen pobyt v Klimkovicích. Po deseti dnech jsem byl propuštěn z polikliniky do domácího ošetření. V domácím prostředí jsem musel ještě deset dnů dodrţovat klidový reţim, ale i přesto jsem postupně opakoval naučené cviky doma, za čtyři měsíce po operaci mi ošetřující ortoped povolil zátěţ 40%, o měsíc později mi povolil plnou zátěţ. Jelikoţ jsem neměl ţádné potíţe a ţádné problémy, pan MUDr. Boglevský mě uschopnil. Po operaci levé kyčle mě stejně rehabilitovaly opět dvě sestry na pooperačním pokoji i na rehabilitačním oddělení. Přestoţe jsem zvládl celý tento program, který poskytuje nemocnice na Fifejdách. Po propuštění do domácího ošetřování jsem cvičil měsíc doma samostatně a 27. 11. 08 jsem nastoupil do Lázní Darkov.

Pobyt jsem trávil spolu se svou manţelkou, která byla schválena jako doprovod. V lázním mě rehabilitovali čtyři rehabilitační pracovnice. První dva týdny jsem zvládal všechny procedury - pět procedur denně a dvě o sobotách. Ve třetím týdnu, hlavní rehabilitační pracovnice tamních lázní paní

Seniorský zpravodaj 17 Jedličková, kdyţ jsem zvládl druhý stupeň obtíţnosti rehabilitace, zjistila, ţe s tou nohou není něco v pořádku a umoţnila mi i manţelce prodlouţit pobyt v lázních o další dva týdny, abych zvládl cely program rehabilitace. Podle jejich názoru a vzhledem k pokročilému věku a ţe rány se na podzim hojí hůře, bych celý pobyt rehabilitace za čtyři týdny nezvládl. Zvládal jsem všechny procedury, jedině na rotopedu jsem nestačil cvičit. Tamní zdravotník mě utěšoval, ţe určitě dosáhnu na motodlaze alespoň 95 procent ohybu operované nohy jako ostatní pacienti. Po čtyřech týdnech jsem zvládl 102 stupňů a přesto jsem nedokázal rotoped roztočit. Za dozoru příslušného zdravotníka jsem se rozhodl i přes bolesti zvládnout protočení rotopedu. Rozhodl jsem se proto, ţe po první operaci pravé kyčle, jsem v lázních Klímkovice, protočil ortoped hned na poprvé, v šesti týdnech po operaci. Kdyţ mi scházely dva aţ tři centimetry k dosaţení vrcholu otáčky rotopedu, šlápl jsem do pedálu, z kyčle mi vystřelila nesnesitelná bolest. Po několika minutách klidu jsem pokus opakoval, avšak bolest se stupňovala, rozšířila se i do

Něco na zub Vánoční pečivo bez pečení Znáte Sandokanovy oči? Vzpomínáte? Tento recept vznikl v období vysílání dobrodruţného filmu o Sandokanovi. Nad párou se rozpustila tmavá čokoláda, bílá čokoláda. Aby se dostatečně rozlévala přidalo se i kousek ceresu. Jako tvořítka mi slouţila folie z bonboniéry Toffifé. Do těchto důlků se vloţila lentilka, zalila se bílou čokoládou a dolila čokoládou tmavou. Daly se pak do ledničky ztuhnout. Tak se snadno vyklopily. Bylo to chutné a dětem velmi chutnalo. Uţ jste si vzpomněli? (Z. N.)

23

operované nohy i do pánve. Nemohl jsem slézt z rotopedu. Příslušný zdravotník mě musel sundat a společně s manţelkou mě museli odvézt na vozíčku na pokoj. Při vizitě jsem se přiznal ošetřující doktorce, co se mi stalo při cvičení na rotopedu. Ona se polekala a důkladně mě prohlédla ve své ordinaci. Ujistila se, ţe nedošlo k nejhoršímu a upozornila mě, ţe kdyby kruté bolesti do tří týdnů nepolevily, abych jí to oznámil, ţe mě musí poslat na rentgen. Naštěstí se bolesti zmírňovaly. Dokončil jsem procedury aţ do konce pobytu v lázních. Po seznámení s těmito potíţemi mě začala paní E. Benešová rozcvičovat tzv. „od píky“. Mohu teda tvrdit ţe mistrovské umění paní E. Benešové je srovnatelné s uměním paní Jedličkové, která je známá v Lázních Darkov jako „superstar“ v rehabilitační péči. Její péči vyţadují muslimští klienti, kteří dobře platí. Mnozí tam přebývají i několik měsíců. Tito klienti tvoří tady značnou část celé klientely lázní. Ještě jednou všem třem dámám, obzvláště paní E. Benešové vyjadřuji srdečné poděkování. (L. Hampel)


24

Pro zasmání Ve smyslu Murphyho zákonů s vtipem Tělo ponořené do vany způsobí, ţe začne zvonit telefon Co se dá rozbít rozbije se, co se nedá rozbít rozbije se taky Je lepší být krásná neţ chytrá, průměrný muţ lépe vidí neţ myslí Na ţivotě miluji tu rozmanitost, kaţdý den mě naštve někdo jiný Ţivot je řada průšvihů po sobě nepravidelně jdoucích

Délka minuty závisí na tom na které straně dveří u záchoda se nalézáš Pravidlo manţelského loţe: první usne ten co chrápe Peníze ještě neučinily nikoho šťastným, ale kór moc nešťastným také ne Raději dva dny přemýšlet, neţ půl hodiny blbě robit, aneb práce kvapná málo platná (Z. N.)

Krátké dva poznatky, kterých jsem si všimla v jednom hotelu na toaletě bylo napsáno „Vítáme Vás, posaďte se u nás. Kdyţ si oddychnete, pak se ohlédněte, zdali je čisto po Vás.“

při cestě autobusem z jednoho města do prahy, nějaký vtipálek napsal: „kaţdý cestující během cesty je, je povinen drţet se za uši. (J. Č.)

Vtip pana Hampela Jeden z nejlepších ţáků přijde ze školy domů a s fňukáním oznamuje otci: „tati, já jsem dnes dostal pětku ze zeměpisu jenom proto, ţe jsem nevěděl, kde leţí Vietnam.“ Otec se rozpa-

čitě podrbe na zátylku a říká: „ Synku, ani já nevím, kde Vietnam leţí, ale bude to blízko nás, protoţe vietnamští pracovníci jezdí do práce na „Novou huť“ na kolech.“ (L. Hampel)

Básně, poezie, verše,… Vánoční blahopřání Také my z domova seniorů všichni rok po roce vţdy oslavujeme hlavně Štědrý den a celé Vánoce. V jídelně u nastrojeného stromu a koledách z rádia,

u bohatě prostřených stolů vţdy Štědrý večer začíná. Sejdeme se všichni pěkně nastrojeni jako jedna rodina. Pan ředitel a kaţdá sestřička

Seniorský zpravodaj 17 nás při přípitku na zdravíčko přivítá a my pak najíme se štědrovečerní večeře a dobrot dosyta!

25

Nezapomeneme si vţdy přát veselého Silvestra a v Novém roce hodně štěstí, zdraví a ať se máme všichni rádi jako dobří kamarádi! (E.B.)

Vánoční věnování přítelkyni Má zlatá rybičko splníš mi přání? Mám tvoje šupinky a drţím je v dlani.

Přání, rybičko, má snad kaţdý z nás, snad se vyplní aţ přijde čas. (J. Kubáňová)

Vánoční přání Pravda je to odvěká, skromnost šlechtí člověka. Poslyš tedy, rybko zlatá, kdo dnes k tobě s přáním chvátá.

Tedy první - trochu štěstí mít, druhé - spokojená, šťastná být, nu a třetí - v pevném zdraví dlouho ţít. Co bych mohla více chtít. (Z. N.)

Čas vánoční Čas vánoční, čas cukroví, U stromečku se jablíčko rozkrojí. Světýlka v ořechových loďkách plavou, Nám honí se myšlenky hlavou, Kam asi, kam doplavou. Vanilkou a jehličím voní celý byt, Tak to má o vánocích být.

Prskavky a svíčky nám dům provoní, Aţ zvoneček zazvoní, Lidé si dárky pod stromečkem rozbalí. Noc krásná, noc vánoční, Lidé kráčí na mši půlnoční, Tichá je noc vánoční, Láska v srdcích lidí zní.

(E. B.)

Vánoční blahopřání Také my z domova seniorů Všichni rok po roce vţdy Oslavujeme hlavně Štědrý den A celé Vánoce V jídelně u nastrojeného stromu a koledách z rádia u bohatě prostřených stolů vţdy Štědrý večer začíná. Sejdeme se všichni Pěkně nastrojeni jako jedna rodina.

Pan ředitel a kaţdá sestřička Nás při přípitku na zdravíčko přivítá A my pak najíme se štědrovečerní večeře A dobrot dosyta! Nezapomeneme si vţdy přát Veselého Silvestra a v Novém roce Hodně štěstí, zdraví a ať se máme Všichni rádi jako dobří kamarádi! (E. B.)


26

Osud My sešli se kdysi a věřili v lásku, byli jsme mladí a šťastní, já nic, ty mnoho jsi dával v sázku, svět se zdál tolik krásný.

Ţivot však jiný určil nám osud, kaţdý svou cestou musel jít. Často se ptám a divím se dosud. proč spolu jsme nemohli ţít. (V. K.)

Vločka Zima Sněţí, vločka padá, hvězdička bílá, něţná a zároveň chladná. Třpytí se na slunci a září. Dopadá na dlaň. Taje. Kapka vody z ní je.

Chladí a zebe, Ale slunce v ní je. Je sladká. Okusíš ji. Z dlaně ji necháš sklouznout. Padá. Zem ji přijímá, Aby ji opět vrátila na modré nebe. (D. M.)

Seniorský zpravodaj pro Vás připravili: Ing. Juraj Chomič, šéfredaktorky: Mgr. Ilona Nemeškalová, Bc. Radka Mikulášková, redaktoři: Eliška Brašová, Ing. Jan Kostruch, Lubomír Hampel, Věra Šípková, Zdeňka Nosálová, Lidia Hlubocká, Jarmila Červenková, Vlasta Venclová, obyvatelé a pracovníci: V.K., Jiřina Kubáňová, Dagmar Masopustová, kopírování a distribuce: Bc. Martina Procházková, Bc. Radka Mikulášková, Petra Šlachtová, Soňa Kozarová.

Časopis je určen pro vnitřní potřebu Domova pro seniory Kamenec.

Seniorský zpravodaj 17

Recommend Documents