Senát vyznamenal hrdiny II. světové války

3 / 2 0 1 5

P A R L A M E N T

Č E S K É

R E P U B L I K Y

Senát vyznamenal hrdiny II. světové války

O B S A H   1 Editorial předsedy Senátu

Rozhovor s Ivo Bárkem

12

  2 Schůze Senátu  Jan Knotek   4 Na prahu svobody. Vítězství 1945 Emil Voráček   6 Ocenění odbojářů  Ondřej Gabriel   7 Rozhovor s oceněným Josefem Henkem  Filip Bouša a Štěpán Juřička   8 Ústavně-právní výbor  Miroslav Antl 10 600. výročí upálení mistra Jana Husa  Denisa Čermáková, Eva Davidová

70. výročí konce II. světové války

6

12 Rozhovor s místopředsedou Senátu Ivo Bárkem  Denisa Čermáková 14 Komentář senátora   Milan Štěch 15 Balkán, fascinující mozaika  Petr Fleischmann 16 Polemika – Bude elektronická evidence tržeb efektivní?  Jiří Hlavatý a Miloš Vystrčil 18 Fotoreportáž – Sala terrena Valdštejnské zahrady  Irena Michálková, Martin Vlček 20 Senát pro veřejnost  Denisa Čermáková 22 Zahraniční politika

24 Senátor a jeho region  Jiří Carbol a Lubomír Franc

Krojované slavnosti

20

26 Stalo se 28 Audience u papeže Františka  Lukáš Novotný 29 Senát očima studentů  Filip Bouša a Štěpán Juřička 30 Regionální kaleidoskop 34 Zaslechnuto na schůzích Senátu 35 Legendy Valdštejnského paláce Bohumil Dušek

 

36 Křížovka o cenu 3. str. obálky Ve stručnosti

Foto na titulní straně: Místopředseda Senátu Ivo Bárek a plk. v. v. Ladislav Havrišák při slavnostním předávání Stříbrných pamětních medailí Senátu.

E D I T O R I A L

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, mistra Jana Husa jsme si připomněli už v minulém čísle reportáží o mezinárodní husovské konferenci pořádané v prostorách Senátu. Husova osobnost je však natolik významná, že se k ní v průběhu roku určitě ještě vrátíme. Na začátku prázdnin jsme například otevřeli výstavu s podtitulem „Učenec a reformátor, kacíř a světec, národní hrdina“, o níž si můžete přečíst v tomto čísle. Společně s Historickým ústavem AV ČR jsme expozici koncipovali záměrně tak, aby pokryla pokud možno co nejširší pole Husova díla. Má to své důvody. Hus patří společně s Janem Amosem Komenským a Karlem IV. k nejuznávanějším osobnostem našich dějin – na tom se celkem jednoznačně shodne široká veřejnost i většina odborníků. Z uvedené trojice má však právě Hus dodnes nejvíce odpůrců. Svým způsobem je to i logické, patřil přece k nejvzdělanějším lidem své doby (troufám si říci, že nejen v českých poměrech) a jako takový aktivně ovlivňoval řadu oblastí tehdejšího života. Jeho působení mělo dopad ještě o staletí později a vnímáme ho dodnes. Ne nadarmo říkal prezident Masaryk, že jsme národ Husův a Komenského. Pro mě osobně je Jan Hus především symbolem osobní statečnosti a to, co následovalo po jeho smrti, zase důkazem, že potlačování kritiky vždy vede ke špatným koncům. Symboly osobní statečnosti však někdy mohou být i širší veřejnosti neznámí lidé. 70. výročí konce II. světové války jsme si v Senátu připomněli mezinárodní konferencí historiků (reportáž o ní naleznete na stranách 4 a 5), na jejímž začátku jsem předal Stříbrnou pamětní medaili Senátu šesti příslušníkům protinacistického odboje navrženým Českým svazem bojovníků za svobodu. Jejich medailonky jsou součástí materiálu o konferenci – stejně jako rozhovor s jedním z nich, panem Josefem Henkem. Tento muž se jako hlavní spojka účastnil mnoha partyzánských akcí. Bylo mu pouhých 13 let a už pro svou zemi riskoval život. Jak je vidět, i dítě může být symbolem statečnosti. Vedle uvedených témat působí možná návrh změny způsobu volby členů Bankovní rady České národní banky (strana 14) nebo vládou navrhovaná elektronická evidence tržeb (strana 16 a 17) ne právě nadčasově. Obě však bezprostředně ovlivní fungování naší ekonomiky a život nás všech teď a tady. Proto mají na stránkách Senátu své místo.

Dear readers, we commemorated Master Jan Hus already in the last issue by the report on the International Hus Conference being held on the premises of the Senate. As a person, however, Hus is so important that we are sure to return to him again throughout the year. At the beginning of the summer holidays, for example, we opened an exhibition with the subtitle of “Scholar and Reformer, Heretic and Saint, National Hero”, about which you can read in this issue. We intentionally designed the exhibition together with the Institute of History at the Academy of Sciences of the Czech Republic so as to cover as wide a range of Hus’ work as possible. There are reasons for this. Hus is one of the most celebrated figures in Czech history, together with Jan Amos Komenský and Karel IV. something on which the general public and most experts will agree quite unanimously. Of the three men, however, Hus has the most opponents to this day. It is logical in a way – he was one of the best educated people of his era (even beyond the boundaries of the Czech lands, I would suggest) and as such he actively influenced many areas of life at that time. His actions had an impact even centuries later and can be perceived to this day. Why else would President Masaryk have said that we are the nation of Hus and Komenský? For me personally, Jan Hus is primarily a symbol of personal courage, and what followed after his death is an evidence that suppressing criticism always ends badly. However, people that are unknown to the general public might also be symbols of personal courage. We at the Senate commemorated the 70th anniversary of the end of the Second World War with an international conference of historians (you will find a report on page 4 and 5), at the beginning of which I presented a Silver Commemorative Medal of the Senate to six members of the anti-Nazi resistance put forward by the Czech Union of Freedom Fighters. Profiles of these people are included in the information provided about the conference, as is an interview with one of them, Mr. Josef Henek. This man took part in many partisan events as the main connection. He was only 13 at the time, but was already risking his life for his country. As you can see, even a child can be a symbol of courage. Besides these topics, a proposed amendment to the way of electing members of the Bank Board of the Czech National Bank (page 14) or the electronic records of sales proposed by the government (page 16 and 17) might seem somewhat less timeless. Both, however, directly affect how our economy works, and indeed all of our lives in the here and now. For this reason they have their place on the pages of the Senate.

–1

L E G I S L A T I V A

SCHŮZE SENÁTU Od posledního vydání časopisu Senát se uskutečnily tři schůze horní komory, na nichž senátoři projednali celkem 66 bodů. Poslanecká sněmovna v tomto období postoupila Senátu celkem dvacet návrhů zákonů. Senátoři třináct z nich schválili, ke třem přijali usnesení nezabývat se a čtyři zákony vrátili Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Senátoři posvětili zavedení takzvaného kurzarbeitu Předložený návrh novely zákona o zaměstnanosti zpracovali odborníci se záměrem sjednotit přístup k poskytování podpory v nezaměstnanosti v souvislosti s výkonem tzv. nekolidujícího zaměstnání. Cílem také bylo doplnit dobu dočasné pracovní neschopnosti a nařízené karantény mezi náhradní dobu zaměstnání. Takto pojatý vládní návrh zákona byl při projednávání v Poslanecké sněmovně doplněn o několik dalších věcných změn, z nichž nejpodstatnější je úprava poskytování příspěvku v době částečné nezaměstnanosti. Právě tento příspěvek patří na celém návrhu k těm nejzajímavějším. V podnicích, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své zaměstnance práci na plný úvazek, by se díky kurzarbeitu pracovalo tři nebo čtyři dny v týdnu. Zaměstnanci by pak dostávali minimálně 70 procent ze mzdy, přičemž 50 procent by hradil zaměstnavatel a 20 procent stát. Novinka by měla zamezit nadměrnému propouštění zaměstnanců. Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové bude tato změna výhodná jak pro zaměstnance, tak pro firmy a v konečném důsledku i pro stát. Lepší je totiž chodit do práce a vykonávat alespoň nějakou pracovní činnost, než být registrován jako nezaměstnaný. Firmy si navíc udrží kvalifikované a zaučené zaměstnance. Stát přitom ušetří na vyplácení sociálních dávek pro lidi bez práce. Tuto novelu zákona o zaměstnanosti Senát velkou většinou přítomných senátorů schválil.

Senát těsně podpořil vznik centrálního registru přestupků Hlavním cílem novely zákona o přestupcích je zřízení centrální evidence vybraných přestupků. Novela by měla především pomoci

v boji proti drobné kriminalitě. Přísněji tak budou trestány některé přestupky proti veřejnému pořádku, majetku či proti občanskému soužití, jako například drobné krádeže či rušení nočního klidu. Přestupky se budou v registru uchovávat pět let, jejich opakování se ale nestane trestným činem. Senátoři v průběhu rozpravy poukazovali zejména na to, že zvýšení pokut nezabrání recidivě, což je rovněž jedním z cílů zákona. Nadto od nemajetných občanů nebudou vymahatelné a alternativní trest zákon neřeší. Senátorka Eliška Wagnerová navrhovala zamítnutí novely. A to z toho důvodu, že do registru mají být zapisovány jak banální přestupky, tak i přestupky, za které hrozí vysoké postihy. Senát nakonec novelu zákona o přestupcích schválil.

Mezinárodní smlouvy Senát projednal rovněž deset mezinárodních smluv. Za zmínku zcela jistě stojí Dohoda o Visegrádském patentovém institutu, Úmluva Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání či Dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islandem na straně druhé o účasti Islandu na společném plnění závazků Evropské unie, jejích členských států a Islandu ve druhém kontrolním období Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu.

Evropská agenda Jako obvykle senátoři projednali informace vlády České republiky o jednání Evropské Rady, která se konala ve dnech 25.–26. června. 2–

Projednávání této informace v Senátu bylo velmi důkladné. To bylo dáno zejména tím, že toto jednání Rady se věnovalo především otázkám imigrace a migrace, tedy problémům, které jsou v posledních dnech v celé Evropě velmi aktuální. Co se týká klasické evropské agendy, byla přijata stanoviska Senátu například k Balíčku opatření k energetické unii, k Nařízení EP a Rady, kterým se mění možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, či k Pařížskému protokolu – plánu boje proti globální změně klimatu po roce 2020.

Nominace nového předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Protože začátkem srpna skončil po deseti letech ve funkci předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů předseda Igor Němec, musel Senát přistoupit k nominaci nového předsedy tohoto úřadu. Od počátku bylo jasné, že v čele úřadu musí stát někdo nový, neboť dosavadní předseda již nemohl na tuto funkci kandidovat. Ve lhůtě stanovené Organizačním výborem byly podány dva návrhy na tuto funkci – jednalo se o nominaci Ivany Janů a Josefa Vaculy. Oba kandidáti se nejprve představili senátorům v krátkém vystoupení na plénu Senátu a poté senátoři tajným hlasováním rozhodli, že Senát nominuje na funkci předsedkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Ivanu Janů. Teď je již na prezidentovi republiky, jestli se s nominací Senátu ztotožní a zda v nejbližší době jmenuje Ivanu Janů jako první ženu do této funkce.

Výroční zprávy Období konce první poloviny roku se nese ve znamení projednávání výročních zpráv úřadů a institucí za loňský rok a nejinak je tomu i letos. Senát tak již projednal Souhrnnou zprávu o činnosti veřejného ochránce práv, Výroční zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, Výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, Výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů,

Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů a Výroční zprávu Českého telekomunikačního úřadu. Všechny tyto zprávy vzal Senát na vědomí.

Senát projednal návrhy na státní vyznamenání Na poslední schůzi v první polovině roku nominuje Senát pravidelně několik osobností z řad veřejného nebo kulturního života a navrhuje je prezidentovi republiky k udělení či propůjčení státních vyznamenání. Tentokrát se tak stalo na 10. schůzi Senátu a mezi navrhovanými osobnostmi jsou plukovník ve výslužbě Josef Bernat, Pavel Dostál, Gjon Perdedaj, prof. MUDr. Jan Pirk, prof. JUDr. Václav Pavlíček či fotbalista Pavel Nedvěd. Celkem navrhl Senát letos vyznamenat 37 osobností. Jan Knotek ředitel organizačního odboru Kanceláře Senátu

–3

K O N F E R E N C E

NA PRAHU SVOBODY. VÍTĚZSTVÍ 1945 U příležitosti 70. výročí osvobození Československa uspořádal 19. května předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch za odborné podpory Historického ústavu Akademie věd ČR, Masarykovy demokratické akademie a zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung pro Českou republiku a Slovenskou republiku mezinárodní konferenci s názvem „Na prahu svobody. Vítězství 1945“. Jednalo se o další z aktivit vzájemné spolupráce Akademie věd a horní komory. Celá akce měla i svou slavnostní část, v jejímž rámci byla šesti příslušníkům II. odboje předána Stříbrná pamětní medaile Senátu.

V

ětšina úvodních řečníků z řad politiků a zástupců pořádajících institucí se poměrně jednoznačně shodla na jedné věci: v květnu 1945 jsme byli skutečně osvobozeni. Pozdější neblahý vývoj tento historický fakt nemůže žádným způsobem relativizovat.

Nepřepisujme dějiny Předseda Senátu Milan Štěch zdůraznil, že v diskusích o II. světové válce je třeba si stále klást základní otázky, proč k válce došlo, jaké byly její příčiny a jak zajistit, aby se již nikdy nic podobného neopakovalo. Na závěr přidal ještě jednu otázku navíc: „Jsem z poválečné generace. O válce jsem toho dost vyslechl od svých rodičů a prarodičů. Ale přece jen je něco jiného o válce slyšet, i když z první ruky, a válku sám prožít. A někdy si říkám, jak bychom se v takové situaci, jaká byla v letech 1939–1945, asi zachovali my. Nebo jak by se zachovaly naše děti. Dokázali bychom tomu zlu čelit stejně statečně, jako mu tehdy čelili odbojáři?“ Podle předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka „nelze přepisovat již jednou napsanou historii“. Šéf dolní komory se tak ohradil právě proti některým snahám snižovat ve světle poúnorového vývoje význam Května 1945. Ministr pro lidská práva a senátor Jiří Dienstbier zase připomněl tragický osud odbojové skupiny mladých lidí Předvoj, hlásících se ke komunistickému programu. Její představitelé byli popraveni ještě 2. května 1945 v terezínské Malé pevnosti. Místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran podtrhl význam II. světové války jako mementa mori pro budoucnost. Zdůraznil, že „dnes je představitelné totální zničení civilizace, proto je odpovědnost politiků vysoká“. Ředitelka Historického ústavu Akademie věd ČR (HÚ AV ČR) Eva Semotanová se dále pozastavila nad účelovými interpretacemi našich nejnovějších dějin. „Jsou tendence vykládat minulost dle hesla, že přání je otcem myšlenky.“ Takový přístup je podle jejího názoru nepřijatelný, a to nejen z vědeckého hlediska. Poté už následovalo ocenění šesti aktivních účastníků II. odboje, jimž předseda Milan Štěch udělil Stříbrné pamětní medaile Senátu. Podrobnější medailonky jednotlivých oceněných naleznete na zvláštní stránce. 4–

Očima vítězů, očima poražených Jan Němeček (HÚ AV ČR) a Jan Kuklík (Právnická fakulta UK) otevřeli první blok odborné části konference zhodnocením základních rysů a problémů československého zahraničního a domácího odboje a obnovy samostatného státu Čechů a Slováků. Pro československé vedení bylo zřejmé, že ve střední a východní části Evropy bude hrát dominantní úlohu Sovětský svaz. Současně se však také

Emil Voráček z Historického ústavu Akademie věd ČR se ve své přednášce zaměřil na hospodářské důsledky okupace.

rychle rozplývaly naděje, že spolupráce s novou velmocí bude probíhat bez vměšování do vnitřních poměrů obnovovaného státu. Na tomto pozadí pak vystoupili zahraniční hosté konference, aby názorně ilustrovali, jak dnes vnímají konec II. světové války někdejší spojenci a poražení. Oba představitelé spojenců se zaměřili zejména na zhodnocení událostí v závěru války. Paul Vincent (Keene State College, New Hampshire, USA, v současnosti pedagogicky činný na Jagellonské univerzitě v Krakově) představil pře-

Předseda Senátu Milan Štěch s oceněnými účastníky odboje a s rodinnými příslušníky těch, kteří nemohli osobně převzít medaili.

svědčivý obraz bídy, utrpení a nezměrných ztrát národů Sovětského svazu. Připomněl také podstatně rozdílné vnímání situace po I. světové válce a po II. světové válce ze strany americké společnosti. Germanista Alexej Filitov (Ústav všeobecných dějin Ruské akademie věd), jehož životním tématem jsou nejnovější dějiny Německa, se soustředil více na otázku tvorby sovětských strategických koncepcí ohledně poválečného vývoje Německa a následného

Slavnostním přestřižením stuhy zahájili předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch a ředitelka Památníku Karla Čapka Kristina Váňová výstavu „Josef Čapek, malíř, básník, spisovatel“.

střetávání zájmů spojenců. Příspěvek Thomase Oellermanna (Friedrich-Ebert-Stiftung) zase publikum seznámil s vývojem reflexe válečných událostí v německé společnosti, s otázkou zpracování komunismu v NDR a zpracování nacismu v SRN, včetně známého Historikerstreitu.

Nová témata, nové pohledy Druhý blok otevřel Stanislav Kokoška (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR), který připomněl mj. úlohu vlasovců či projevy „revolučního“ násilí na německém lidu. Zdůraznil, že přípravy květnového povstání narážely na rezervovaný postoj sovětských činitelů, jimž politika Edvarda Beneše již přestávala vyhovovat. Zlatica ZudováLešková (HÚ AV ČR) se v souvislosti s osvobozením vyrovnávala se současnými názory slovenských historiků na období společného státu, kde hrálo a hraje velkou roli „prožívání nedokončeného národně-emancipačního zápasu slovenského národa“. Vojtěch Kyncl (HÚ AV ČR) věnoval pozornost zpřesněné rekonstrukci pochodů smrti – nacistického vyklízení koncentračních táborů, resp. věznic. Daniela Němečková (PF UK) pojednala z právnického hlediska nejdříve samotný význam termínu „retribuce“, aby posléze zhodnotila jednotlivé etapy odplaty od „revoluční lidové spravedlnosti“ až po mimořádné lidové soudy podle dekretu č. 16/1945. Poslední blok byl zaměřen na témata v české historiografii zastoupená jen minimálně. Autor článku se zabýval hospodářskými důsledky okupace a těžkostmi obnovy. Implementace původních programů obnovy připravených exilovou vládou nebyla plně reálná. V poválečné situaci blízké chaosu bylo nutno reagovat rychle a každé rozhodnutí mělo pochopitelně i politický dopad. Jindřich Dejmek (HÚ AV ČR) přišel prostřednictvím svého vystoupení „Mezinárodní postavení menších států střední a severní Evropy koncem II. světové války a v prvním období míru – pokus o komparatistickou skicu“ s dalším novým tématem, kterým významně obohatil historiografický pohled na sledované období. Závěrečná hodnotící slova připadla legendě české historiografie Robertu Kvačkovi (FF UK). Profesor Kvaček podtrhl „potřebu důsledné rekonstrukce válečné každodennosti a jejího prožitku jako věcí, které s přibývajícími lety zůstávají stále zřejměji mimo dosah bezprostředního poznání zejména mladé generace“. Z tohoto úhlu také nahlížel současné diskuse i staronové interpretace, včetně účelových, jakož i naše vlastní vyrovnávání se se 70 let starou minulostí. (podrobné zpravodajství o konferenci naleznete v Akademickém bulletinu) Emil Voráček Historický ústav AV ČR, v. v. i. –5

O C E N Ě N Í

STŘÍBRNÁ PAMĚTNÍ MEDAILE SENÁTU PRO ODBOJÁŘE U příležitosti konání mezinárodní konference „Na prahu svobody. Vítězství 1945“ ocenil předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch na návrh Českého svazu bojovníků za svobodu šest příslušníků II. odboje Stříbrnou pamětní medailí Senátu.

Adolf BURGER Po vypuknutí války se zapojil do odbojové skupiny, která tiskem falešných křestních listů zachraňovala slovenské Židy před transporty. V roce 1942 byl zatčen a transportován do Osvětimi a posléze do Sachsenhausenu. Jako tiskař byl donucen pracovat na největší padělatelské akci v dějinách, kterou chtěli nacisté rozvrátit britskou ekonomiku. Pozadí této akce rozkryl v knize Ďáblova dílna, podle níž byl natočen stejnojmenný film oceněný Oscarem. Ze zdravotních důvodů za něj medaili převzala Zdeňka Valouchová z Českého svazu bojovníků za svobodu. Růžena BORSKÁ Členka jedné z největších a nejaktivnějších partyzánských brigád na našem území, brigády Mistr Jan Hus, která působila na Vysočině zejména v okolí Žďáru nad Sázavou. Na odbojové činnosti se podílela jako spojka a důležitá zpravodajkyně. Ke konci války se stala i členkou štábu brigády. Její odvážná činnost byla nepostradatelná pro odrážení nacistických útoků a včasnou přípravu na ně. Ze zdravotních důvodů za ni medaili převzala její dcera Kateřina Blum. Plk. v. v. Ladislav HAVRIŠÁK Původně letecký dorostenec a parašutista se jakožto příslušník tajně založené československé armády od srpna 1944 v rámci Slovenského národního povstání aktivně účastnil bojů proti německým okupantům a slovenským gardistům v  okolí Martina a na frontovém úseku kolem Žiaru nad Hronom a Zvolena.

Předseda Senátu Milan Štěch s vyznamenaným Bořivojem Sedláčkem.

Josef HENEK Rodina Josefa Henka poskytovala úkryt českým i ruským organizátorům partyzánského hnutí, za což zaplatila nejvyšší cenu v koncentračním táboře Mauthausen. Josefu Henkovi se jedinému podařilo uniknout. Jako hlavní spojka se v pouhých 13 letech účastnil mnoha partyzánských akcí skupiny Generál Svoboda v okolí Boskovic. Podílel se i na přepadových akcích a osvobození ruských zajatců. Ing. Bořivoj SEDLÁČEK Po napadení Jugoslávie Německem byl internován v lágru Gospič. Po propuštění spolupracoval s jugoslávskými partyzány, kterým dodával jídlo, oblečení, zdravotní potřeby a informace o stavech německých vojsk. V partyzánském odboji působil až do vstupu do řádné vojenské brigády, se kterou absolvoval řadu vojenských operací na jugoslávském území.

Senátní medailí oceněný plk. v. v. Ladislav Havrišák, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček a předseda Českého svazu bojovníků za svobodu plk. Jaroslav Vodička.

6–

mjr. v. v. doc. MUDr. Juraj STRAUSS, CSc. V září 1939 byl násilně odveden na otrockou práci do pracovního oddílu, který opravoval cesty a mosty pro německou armádu v Polsku. Přes Maďarsko a Jugoslávii uprchl do Palestiny, kde v roce 1943 vstoupil do československých vojenských jednotek na Středním východě. Později, v letech 1944–1945, sloužil u Dunkerque. Ze zdravotních důvodů za něj medaili převzala dcera Marie Vacková. Ondřej Gabriel poradce předsedy Senátu

R O Z H O V O R

S

H R D I N O U

MLADÍ MAJÍ CVIČIT, PRACOVAT A MÍT HRDOST Jedním z oceněných, který získal 19. května 2015 Stříbrnou pamětní medaili Senátu za svoji odbojovou činnost, byl i Josef Henek. Odbojář, jehož celá rodina skončila v koncentračním táboře Mauthausen, při rozhovoru s mladými senátními stážisty zavzpomínal na své partyzánské aktivity a nezapomněl ani na poselství pro dnešní mladou generaci.

Vaše rodina poskytovala partyzánům útočiště. V té době Vám bylo pouhých 13 let. Měl jste strach? Kdybyste měli strach, nemohli byste nic dělat. Pro partyzány jsme sháněli jídlo, oblečení i ubytování. Moji rodiče tohle všechno dělali, a tak jsem u toho nemohl chybět, musel jsem se zapojit. Jaká byla Vaše partyzánská činnost? Ze začátku jsem byl pomocník partyzánů, později jsem navázal styky se skupinou Jermak (pozn. red.: původně krycí název pro ruský výsadek, následně partyzánská skupina). Tu jsme zabezpečovali a poskytovali jejím členům úkryt. Také jsem působil jako spojka mezi veliteli Jermak a skupiny Generál Svoboda (pozn. red.: partyzánská skupina operující především v oblasti Chrudimska). Pracoval jsem i s jedním člověkem, z něhož se později vyklubal zrádce, který pak prozradil celou skupinu. Podařilo se Vám někdy utéct zatčení? Popravdě se mi to povedlo třikrát. Poprvé při zatýkání mých rodičů, podruhé když nás zatkli němečtí vojáci. Půl hodiny nás vyslýchali a nechtěli nás nikam pustit, načež jeden z partyzánů řekl, že jsme jen děti a ať nás propustí, kvůli čemuž dostal pažbou do hlavy a upadl. Naštěstí jsem měl u sebe sešit s německými slovíčky a řekl jsem, že se tam jen učíme německy. Díky tomu nás pustili. A potřetí? Napotřetí jsem se vyhnul střetu se zatčeným, již zmíněným zrádcem skupiny, který by mě při pohledu poznal a prozradil. Vyhnul jsem se tedy nejen zatčení, ale i jisté smrti. Zachránil jste někdy i jiné partyzány? Účastnil jsem se osvobození 15 ruských partyzánů. Při této příležitosti se nám také povedlo ukořistit jeden těžký kulomet, několik samopalů a 3000 nábojů. Co byste vzkázal současné generaci? Jako dítě jsem musel v lese tahat pilu a kácet stromy. V deseti letech už jsem sekal kosou a oral jsem s koňmi. Už tenkrát jsem měl vypracované svaly a nehrál jsem si na „děcko“. Takže jsem se zoceloval už od mládí. Měl jsem tvrdý výcvik v práci a byl jsem odvážný. Dnešní mladí lidé by proto měli cvičit, pracovat a hlavně mít hrdost. Místopředseda Senátu Ivo Bárek gratuluje oceněnému Josefu Henkovi.

Filip Bouša a Štěpán Juřička –7

Č I N N O S T

V Ý B O R U

ÚSTAVNĚ PRÁVNÍ VÝBOR Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu ČR se podílí na všech legislativních kompetencích, které náleží horní komoře českého Parlamentu (v rámci doporučení pro plénum Senátu). Stěžejní činností výboru je posuzování souladu navrhovaných zákonů a jejich novel, jakož i mezinárodních smluv, s ústavním pořádkem, resp. s právním řádem ČR.

8–

V

posledních letech se k těmto našim povinnostem výrazně přidalo i projednávání a doporučení k souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu ČR (ÚS), přičemž v rámci této senátně velice významné ústavní povinnosti je náš výbor vždy výborem garančním. Senát prezidentu republiky v uplynulých dvou letech schválil 13 kandidátů na soudce ÚS. K problematice ústavně nejvyššího soudu jsem se podrobně vyjádřil v prvním letošním čísle časopisu Senát – a mohu zcela odkázat na skutečnosti tam uvedené. Hlavní naše činnost senátorská spočívá v projednávání návrhů zákonů a jejich novelizací předkládaných Senátu Poslaneckou sněmovnou. K jejich projednání máme toliko třicetidenní lhůtu – a jsme (v tomto) zcela závislí na dolní komoře, kdy a v jakém počtu nám svoje tisky předloží. Je třeba kriticky konstatovat, že Poslanecká sněmovna v novém složení, a tedy i nová vláda (i přes předvolební proklamace o nahrazení „líných politiků“ těmi, co „makají“), poněkud polevila ve své legislativní činnosti, tempo projednávání a přijímání nových zákonů a novel těch účinných se zpomalilo. A tím došlo i ke snížení počtu projednaných tisků naším výborem a plénem Senátu. K tomu považuji za nutné poznamenat, že obě bývalé ministryně spravedlnosti (a potažmo vláda) dosud „legislativně dluží“ některé zásadní slibované zákony, jako např. nový zákon o státním zastupitelství, velkou novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a zejména rekodifikaci trestního řádu a civilního procesu, ale i další novelizace.

Výbor musí důsledně plnit svoji kontrolní roli při projednávání zákonů. Ústavně-právní výbor (ÚPV) musí zejména důsledně plnit svou základní, tj. kontrolní/revizní, „opravárenskou a čistící“ funkci při projednávání zákonů v rámci své (sou)činnosti legislativní, tj. upozorňovat na rozpory a problémy v předkládaných zákonech, vytýkat a napravovat legislativně technické nedostatky a pochybení. K tomu by měly sloužit pozměňovací návrhy či v horším případě návrhy na zamítnutí projednávaného senátního tisku, když všichni senátoři mají k dispozici naprosto erudovaná, podrobná a srozumitelná stanoviska precizního senátního legislativního odboru (LO), vedeného ředitelem Milanem Eberlem. Experti z LO jsou navíc připraveni ke konzultacím a přípravě konkrétního pozměňovacího návrhu. Osobně jsem přesvědčen, že hlavně náš výbor je povinen napravovat legislativně technické nesrovnalosti. Podklady k tomu máme všichni – a pochvalně konstatuji, že se členové Výboru ústavně-právního „naučili“ předkládat své pozměňovací návrhy řádně a včas (tj. odůvodněné, a to minimálně den před výborovou schůzí, již předtím zkonzultované s LO). K porušení tohoto „pravidla“ dochází jen výjimečně, takže naše schůze probíhají zpravidla rychle, věcně, kvalifikovaně a většinou „apoliticky“, přičemž v přínosných rozpravách při projednávání senátních tisků všichni členové ÚPV uplatňují své praktické zkušenosti z různých odborností, neboť mohou posoudit, jaké budou konkrétní dopady navrhované změny v běžném životě, zejména pro občany, s nimiž jsou ostatně všichni senátoři v pravidelném osobním kontaktu.

jednotlivých členů ÚPV), když je naprosto nereálné nastudovat a projednat na naší výborové schůzi některé zejména složitější návrhy zákonů, či dokonce rekodifikace. Takové tisky je nutno sledovat už od jejich legislativního zrodu a podrobně pak i při projednávání v Poslanecké sněmovně. V tomto se výrazně zlepšila vzájemná komunikace mezi ústavně-právními výbory obou komor Parlamentu ČR. Náš výbor také každoročně projednává výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřad, Úřadu pro ochranu osobních údajů, veřejného ochránce práv, Ústavu pro studium totalitních režimů aj.

Práce výboru je rozmanitá. Od zákonů k odborným seminářům i zahraničním delegacím. Dále se zaměřujeme na pořádání seminářů a konferencí, souvisejících s náplní našich povinností, tedy s Ústavou ČR, stěžejními zákony českého právního řádu či s aktuálními problémy, k nimž cítíme potřebu se vyjádřit. V roce 2013 to bylo pět akcí a v loňském roce jsme uspořádali tři semináře, kdy je nutno zmínit kolokvium na téma „Kompetence a činnost Celní správy České republiky, celnictví v Evropské unii“ a zejména kolokvium na téma „Prokazování původu majetku a možnosti jeho odčerpávání“. Úspěšnou akcí, která zcela zaplnila Jednací sál Senátu zástupci orgánů činných v trestním řízení všech stupňů, včetně těch nejvyšších, dále představiteli akademické obce a studenty, byla konference na téma „Nutná obrana v ČR a její právní úprava z pohledu teorie a praxe“. Mimo jiné náš výbor každoročně pořádá společně s Národním centrem bezpečnějšího internetu odborné konference zaměřené na prevenci internetové kriminality a stávající legislativu. Letos na podzim to bude mezinárodní konference na téma „Spolupráce policie a neziskového sektoru proti kyberzločinu v praxi“. Stejně jako ostatní senátní výbory i náš výbor přijímá zahraniční delegace. V roce 2014 jsme přijali pět delegací a absolvovali jedinou zahraniční cestu (do izraelského zákonodárného Knessetu). Pokračujeme i v pracovních cestách výboru do regionů v rámci ČR, které jsou přínosné zkušenostmi ze setkání s regionálními politiky, ale i soudci, státními zástupci, policisty a dalšími… Závěrem konstatuji, že i přes poměrně nižší nápad tisků, daří se našemu výboru pokračovat ve vysokém tempu, nasazeném od 8. funkčního období (podrobněji viz časopis Senát č. 2/2013). Miroslav Antl předseda Ústavně-právního výboru

Neznalost Jednacího řádu Senátu neomlouvá. K tomu si dovoluji obecně podotknout, že správný a věcný průběh výborových (i plenárních) schůzí nezáleží pouze na způsobu vedení, resp. řízení schůze předsedou či předsedajícím, ale na aspoň dobré znalosti Jednacího řádu Senátu (JŘS). K urychlení rozprav na schůzích by jistě přispělo správné rozlišení toho, co patří do obecné rozpravy a čím se máme zabývat v rozpravě podrobné (viz zejména článek 101, event. čl. 108 a 109 JŘS). Vzhledem k již zmíněné třicetidenní lhůtě k projednání návrhu zákona a přijetí usnesení nejen ve výborech, ale i v plénu Senátu (článek 46 odst. 1 Ústavy ČR), od jeho postoupení naší komoře dolní parlamentní komorou, se snažíme ve výboru i nadále o alespoň orientační specializaci na různá právní odvětví (podle profese a praxe

Složení Ústavně-právního výboru v 10. funkčním období Senátu (k 31. 7. 2015): Předseda ÚPV: Miroslav Antl Místopředsedové: Jiří Burian, Stanislav Juránek, Miloš Malý, Vladimír Plaček Členové: Jaroslav Kubera, Miroslav Nenutil, Emilie Třísková, Eliška Wagnerová

–9

N Á R O D N Í

V Ý R O Č Í

600. VÝROČÍ UPÁLENÍ MISTRA JANA HUSA Šest století uplynulo od upálení jedné z největších osobností českých dějin, mistra Jana Husa. U příležitosti tohoto výročí uspořádal Senát Parlamentu ČR ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd ČR výstavu v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce. Představitelé Senátu se rovněž vydali na místa spojená s mistrovým narozením, životem a smrtí.

Výstava Tři životy Jana Husa „Tři životy Jana Husa: učenec a reformátor, kacíř a světec, národní hrdina“ je výstava, která v sídle Senátu odstartovala 2. července. Slavnostní vernisáže se zúčastnili mimo jiné předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš, pod jejichž záštitou se výstava koná, a vedoucí oddělení dějin středověku Historického ústavu AV ČR Eva Doležalová spolu s autorským týmem. „Pokud jde o největší osobnosti našich dějin, odborná i široká veřejnost se v zásadě shodují na třech jménech: Jan Amos Komenský, Karel IV. (700. výročí jeho narození oslavíme už za rok) a Jan Hus. Někdy k nim bývá ještě přiřazován prezident Masaryk, s čímž já osobně velmi souhlasím. Z nich všech má Jan Hus dodnes nejvíce odpůrců. Většina z nich si ho ale stejně i přes svůj nesouhlas váží.

Výstavu Tři životy Jana Husa slavnostním přestřižením pásky zahájili předseda Senátu Milan Štěch, předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a vedoucí oddělení dějin středověku Historického ústavu AV ČR Eva Doležalová.

10 –

Masaryk ne nadarmo říkával, že jsme národ Husův a Komenského,“ předeslal ve svém projevu předseda Senátu Milan Štěch. „Pro mě osobně je Jan Hus symbolem statečnosti a nebojácné kritiky. Myslím, že to nikdo popřít nemůže. To, co následovalo po Husově smrti, je důkazem jedné věci, která platí i dnes: že potlačování kritiky vždy vede ke špatným koncům,“ dodal Milan Štěch.

Soubor Musica Bohemica – Viva pokřtil v rámci vernisáže výstavy v Senátu nové CD „Miluj pravdu, mistr Jan Hus“.

Expozice, která je veřejnosti zdarma přístupná každý víkend až do 18. října 2015, provede návštěvníky známými i méně známými stránkami života tohoto kazatele, učitele a reformátora. Příchozí budou mít možnost prohlédnout si například jedno z nejstarších Husových zobrazení, a to iluminaci v Kronice kostnického koncilu Ulricha Richentala z 15. století, a díky dalšímu bohatému obrazovému materiálu se seznámit s tím, jak se vyvíjelo napříč staletími mistrovo vyobrazení. Exponáty také přibližují život i učení Husovo. Jde například o ukázku zápisu do knihy artistické fakulty, kde byl Hus děkanem a sám do knihy zapisoval. Další z panelů výstavy pak mapuje například mistrovu cestu do Kostnice.

Svíčku jako vzpomínku na mistra Jana Husa zapálila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská přímo v katedrále Münster, kde byl odsouzen koncilem jako kacíř.

Po stopách Jana Husa Na klíčová místa života mistra Jana Husa se na začátku července v souvislosti s oslavami výročí vydali představitelé Senátu. Předseda Senátu Milan Štěch se přímo v mistrově rodišti – Husinci – zúčastnil zahájení Husových oslav 2015 „Náš mistr Jan – zemřel, aby žil“. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská podnikla výpravu do Kostnice, kde Jan Hus na hranici naposledy vydechl. Místopředseda Senátu Ivo Bárek se Husově památce zase poklonil při slavnostním shromáždění pořádaném Univerzitou Karlovou. Denisa Čermáková, Eva Davidová Kancelář Senátu

Předseda Senátu Milan Štěch na oslavách v Husově rodišti.

– 11

R O Z H O V O R

SÁZÍM NA SVOJI ODBORNOST Ivo Bárek místopředseda Senátu Parlamentu České republiky V mládí mu při ragby dvakrát zlomili klíční kost. Místo sportovní kariéry se přes práci pro nábytkářské závody, řízení odborného učiliště i firmy zabývající se odpady a vedení okresního úřadu vrhl Ivo Bárek do politiky. Od roku 2002 je v Senátu, v roce 2014 úspěšně potřetí obhájil svůj mandát a stal se i místopředsedou Senátu.

Trochu netradiční otázka hned na začátek: Vaše kariéra, co se týče odbornosti, je úzce spojena s odpadovým hospodářstvím. Jak jste se k tomu vlastně dostal? Pracoval jsem jako ředitel střední školy a dostal jsem nabídku od kolegů z Okresního úřadu Vyškov, že bude vypsáno výběrové řízení na ředitele společnosti, která se zabývá problematikou odpadového hospodářství. Jednalo se o úplně novou firmu, jejímiž akcionáři byly obce okresu Vyškov, a já jako stavař se zkušenostmi s řídící pozicí a technickým přehledem jsem to měl, jako další adepti, podle nich zkusit. A vyšlo to. A to neexistovali odborníci na odpadové hospodářství? Právě že ne. V roce 1992 vznikl nový zákon o odpadech a žádní experti na tuto problematiku v té době nebyli. I já jsem se musel odpadové praxi učit, nastudovat si zákony, komunikovat s odbornou veřejností a podobně. Bral jste to tedy jako výzvu? Určitě. Bylo to něco, co člověk předtím nikdy nedělal a oblast

životního prostředí je velmi zajímavá a v porevoluční době to byla veliká výzva, co s kvalitou životního prostředí dělat dál. Doposud si myslím, že je to moje odbornost na prvním místě. Jak jste se dostal k tomu být přednostou okresního úřadu? Jako ředitel již zmiňované akciové společnosti jsem mimo jiné jednal často s vedením obcí či na zastupitelstvech. Měl jsem tedy jakousi průpravu a věděl jsem, co se na obcích a v regionu děje. Po odchodu tehdejšího přednosty do penze jsem byl požádán některými starosty, abych se přihlásil do výběrového řízení. Bylo to celkem náročné výběrové řízení, kdy jste musela projít i psychotesty. Můžete nám později narozeným vysvětlit, co to vlastně přesně znamenalo „přednosta okresního úřadu“? Přednosta, kterého jmenovala vláda, byl nejvyšším státním úředníkem v daném okresu a zároveň také manažerem, pomáhal obcím v rámci výkonu samosprávy a státní správy. Měl jsem odpovědnost za region okresu Vyškov a na starosti jsme jako úřad měli nejenom výkon státní správy a metodickou pomoc obcím, ale i na-

příklad chod a rozvoj nemocnice či ústavů sociální péče. Tedy to, co dnes mají na starosti kraje, to měly okresy, respektive přednosta okresního úřadu. V roce 2002 byly ale okresy zrušeny … Ano, a já jsem dostal nabídku od tehdy již poslance Bohuslava Sobotky kandidovat jako nestraník za sociální demokracii do Senátu. Zvažoval jsem to, nebyl jsem rozhodnut, že se budu věnovat politice. Ale zase to byla jistá výzva. Nebylo Vám líto, i vzhledem k tomu, jakou prestižní pozici jste vykonával, že došlo ke zrušení okresů? Bylo. Pořád si myslím, že okresy měly své významné opodstatnění a dokázaly velice dobře pomáhat vedení obcí. Kraje to dnes dělají samozřejmě taky, ale řekl bych, že starostové zvláště menších obcí měli díky okresním úřadům blíže k výkonu státní správy a hlavně k metodickému vedení. K práci senátora jste si přibral i práci regionálního politika, byl jste mimo jiné i místostarostou Vyškova. Co Vás vedlo k tomu pracovat ještě pro radnici? Do komunální politiky jsem vstupoval už v roce 1998, kdy jsem kandidoval jako nestraník za sociální demokracii poprvé do zastupitelstva a stal jsem se i členem rady. O rok později jsem se vzdal pozice radního, jelikož jsem se stal přednostou, to byly neslučitelné funkce. Na radnici jsem se vrátil, abych pomohl mj. s problematikou energetických úspor na objektech škol a školek, což se podařilo. Máte on-line poradnu pro občany ohledně bydlení. Jak se díváte na návrh týkající se sociálního bydlení, podle kterého by obce musely zajistit bydlení potřebným a vyčlenit pro ně pět procent z úplně všech bytů na svém území. Je to pro obce reálné? Přiznám se, že nejsem příznivcem vyčleňování nějakého procenta bytů. Ve Vyškově jsme si ponechali jako město nějaké byty a jsme schopni řešit některé sociální případy. Spíše si myslím, že je potřeba, aby všichni dodržovali stejná pravidla, aby se nedělaly výjimky. Viděl bych prostor v tom, aby sociální byt získaly za nějakých slušných podmínek především mladé rodiny s dětmi. Obecně si ale myslím, že města jsou schopna sociální bydlení obstarávat a že není potřeba jít cestou direktivního vyčleňování určitého procenta. Jsem přesvědčen, že tato problematika ještě projde významnou diskusí. Co si myslíte, že dneska nejvíce trápí obce? Obce hodně trápí zbytečná administrativa. Trápí je samozřejmě i finance, i když se domnívám, že za poslední dobu se udělalo hodně práce, aby jim finance přibyly. Určitě by obce také potřebovaly jasná pravidla, zvláště u dotačních titulů z EU, kde se mnohdy pravidla měnila během procesu. Snad v nových programech toto bude lepší. Změnila se nějak výrazně Vaše práce od té doby, co jste se stal místopředsedou? Osm let jsem byl předsedou výboru, což byla více práce týkající se legislativy a spíše odborná. Funkce místopředsedy je nejenom odborná, protože se i nadále snažím v oblasti životního prostředí a veřejné správy udržet svůj přehled, ale je to i role reprezentativní s přesahem do zahraniční politiky, kdy člověk zastupuje nejen Senát, ale také celou zemi. Vzhledem k tomu, že už jsem tu nějaký pátek, tak to pro mě nebyla velká změna. V čele výboru jste byl skutečně dlouho, chybí Vám to? Přiznám se, že na to rád vzpomínám. Ale tím, že jsem v této oblasti stále aktivní, ať už pořádáním různých seminářů či kula-

tých stolů, tak se problematice územního rozvoje a životního prostředí stále věnuji. Jen v jiné roli. Svoji odbornost jsem v žádném případě neopustil. Nechci se nechat posunout do role místopředsedy, který je jenom reprezentantem. To neodpovídá mojí povaze. Na druhou stranu, dělám to také rád, k roli místopředsedy to patří a je to i přidaná hodnota pro rozvoj osobnosti. V roli místopředsedy jste navštívil Tunisko, a to po prvním březnovém teroristickém útoku a měsíc před červnovým. Co bylo účelem cesty? Ta cesta byla velmi důležitá z několika hledisek. Byla to historická událost pro Senát, kdy se jednalo o první oficiální pracovní návštěvu. Tunisko prošlo demokratickými volbami, které zvládlo velmi dobře, a my je musíme v budování a rozvoji demokratické společnosti podpořit, což byl druhý účel cesty. Je to jedna z velkých základen stabilního demokratického procesu v Africe. Třetí aspekt byl pak politicko-ekonomický. Naší velkou snahou bylo zintenzivnit a posílit obchodně-ekonomické vztahy obou zemí. Mimo jiné jsme tam otevřeli první prodejní expozici Škoda Auto v Tunisku. Cesta byla náročná a také úspěšná. Jak jste se tam cítil? Tunisané dělají v rámci možností vše pro to, aby se tam příchozí cítili bezpečně. Na bezpečnost vynakládají mnoho financí. Je to země, která chce směřovat k evropským hodnotám. Osobně jsem si tam bezpečně připadal, ale asi je to dáno i tím, že jsme kolem sebe měli ochranku. Jel byste tam na dovolenou? Není to úplně jednoduchá otázka. Byl jsem pro to, abychom tam jako delegace jeli, i když to bylo pár týdnů po prvním útoku. Říkal jsem, když tam nepojedeme my, nepojedou tam ani turisté. Když tam nepojedou turisté, podkopeme tuniskou ekonomiku, a tím i stabilitu země. Já bych tam na dovolenou jel, ale moje žena by asi měla jiný názor. Jak vlastně trávíte volný čas? Ve volném čase jsem rád, že jsem doma a můžu se starat o údržbu zahrady. Mám vnoučka a samozřejmě s ním rád trávím čas. Je otázka, jestli to patří do volného času, ale v mém regionu se konají různé akce, na které mě zvou jako senátora. Těší mě pozvání především na ty charitativní, jako je například Běh srdcem, což je štafeta pro nemocné děti. Sám běháte? Byl jsem sportovec, svého času přeborníkem republiky v ragby, ale dneska už uběhnu tak kolečko či dvě. Pokud je to možné, jdu si spíše zahrát tenis nebo se synem na ryby. Denisa Čermáková vedoucí oddělení vztahů s veřejností Kanceláře Senátu

Ing. Ivo Bárek • senátor za volební obvod č. 57 – Vyškov • do Senátu byl poprvé zvolen v roce 2002 • místopředseda Senátu Parlamentu České republiky • člen Organizačního výboru a Podvýboru pro zemědělství • v letech 2006–2014 předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí • člen ČSSD

– 13

K O M E N T Á Ř

S E N Á T O R A

BANKOVNÍ RADU BY NEMĚLA SESTAVOVAT JEN JEDNA OSOBA Vládní návrh ústavní novely počítá mimo jiné se změnou postupu při výběru a jmenování členů Bankovní rady České národní banky. Senát Parlamentu ČR by měl mít napříště možnost prezidentovy návrhy schválit nebo odmítnout – stejně, jako je tomu již dnes u ústavních soudců.

P

odle mého názoru jde o krok správným směrem. Vůbec přitom nejde o to, že by mělo dojít k rozšíření pravomocí horní komory. Připomínám, že když se před časem objevovaly návrhy na převedení pravomoce prezidenta jmenovat profesory na předsedu Senátu, byl jsem jednoznačně proti. O hromadění moci mi tedy opravdu nejde. Domnívám se ale, že z podstaty věci je vždy bezpečnější, když klíčová personální rozhodnutí zásadně ovlivňující chod státu nepodléhají názoru jediného člověka, ale jsou naopak vystavena posouzení a případně i korekci ze strany další ústavní instituce. Pokud jde navíc o rozhodnutí kolektivní (jako je tomu v tomto případě), nikoliv pouhou kontrasignaci, tím lépe. Současný prezident je stejně jako já velmi ostrým kritikem ČNB v oblasti měnové intervence. Jistě si proto zároveň uvědomuje, že kdyby jeho předchůdce Václav Klaus nedisponoval naprosto neomezenou pravomocí vybírat si do bankovní rady úplně kohokoliv, nemuselo k takovým zásahům ČNB do chodu české ekonomiky vůbec dojít. Plně souhlasím s názorem někdejšího senátora Edvarda Outraty, že Senát je ze všech vrcholných ústavních institucí nejvzdálenější krátkodobým cílům každodenní politiky, s veškerou její tendenčností a přemírou zbytečných konfliktů. Proto i já pokládám za nejvhodnější místo pro posuzování návrhů na personální složení Bankovní rady ČNB právě horní parlamentní komoru. Milan Štěch předseda Senátu

S T U D E N T S K Á

K O N F E R E N C E

BALKÁN, FASCINUJÍCÍ MOZAIKA IX. ROČNÍK STUDENTSKÉ KONFERENCE O BALKÁNĚ Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR již po několik let přijímá záštitu nad studentskou konferencí o Balkáně, spojenou se soutěží o studijní cestu do této oblasti pro autora nejlépe hodnocené práce.

S

myšlenkou přispět tímto způsobem k rozvoji české balkanistiky přišel bývalý ministr zahraničních věcí a bývalý předseda Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu (VZOB) Jiří Dienstbier a myšlenka se zjevně ujala. Letošní ročník konference zahájil předseda výboru František Bublan. Zájem o Balkán mezi studenty historie, sociologie, politických věd, mezinárodních vztahů či dalších oborů neutuchá. Rok co rok jsou v prostorách senátního výboru porotě předkládány k posouzení práce, jejichž zasvěcenost do nejrůznějších aspektů současného a minulého dění na Balkáně je značně překvapivá, a lze si položit otázku, odkud podobný zájem pramení. Faktem je, že Balkán se svými rozervanými dějinami či se svou národností, etnickou a náboženskou mozaikou vždy fascinoval odborníky již zmíněných oborů. Jak neupírat zrak do této oblasti, jejíž osud tak často ovlivňoval osud celého kontinentu. Dnes pozorně sledujeme, jak se po konfliktech z 90. let minulého století balkánské národy znovu učí žít v míru, jaké politické instituce si budují a jak si představují svou budoucnost. Balkán se pro nás stává živou laboratoří, kde na dějinotvorných procesech probíhajících přímo před našimi zraky můžeme sledovat zrod nových forem spolužití dříve často znesvářených etnik. Všechna tato problematika se plně promítá do studentských prací prezentovaných v rámci konference. Zatímco loňský ročník nám mj. přiblížil konstituční ekvilibristiku, jejímž cílem je udržet pohromadě státní útvar, jímž je Bosna a Hercegovina, ten letošní, už IX., nás seznámil s vnitropolitickým vývojem Makedonie od podpisu Ochridské rámcové dohody, se současným stavem mezietnických vztahů v této zemi či se způsobem, jakým se Srbové

a Chorvati snaží zbavit stereotypů ovlivňujících vnímání identity druhého národa. Tři z celkového počtu třinácti prací byly věnovány otázce Kosova, jak z hlediska jeho mezinárodněprávního uznání, tak i s přihlédnutím ke snahám místních a evropských unijních orgánů udržet stále ohrožovaný mezietnický mír. Práce historizujícího rázu nás pak zavedly do 80. let 20. století s připomenutím analýz balkánské problematiky na stránkách předlistopadového tisku, anebo dokonce až do hlubin 19. století a ke kurióznímu osudu řeckého vlastence Kapodistriase, jenž se stal po porážce Napoleona ministrem zahraničí carského Ruska. V dnešní době, poté co EU vstřebala už dvě z bývalých jugoslávských republik a kdy se Srbsko zdárně připravuje na své členství v Unii, v době, kdy NATO posílilo své řady o Chorvatsko a Albánii, je možné posoudit rozměr změn podstoupených regionem od rozervaných 90. let, od dob, kdy účastníci konference a autoři studií byli ještě děti. Ti ve svých obdivuhodnou a hlubokou znalostí tématu prodchnutých studiích tuší, že pod zdánlivě klidným povrchem stále doutnají uhlíky možných nepokojů. Například vlny uprchlíků proudící v současnosti z Kosova bezpochyby nesvědčí o dobrém stavu tamější společnosti. Proto porota se zájmem vyslechla a nakonec 1. cenou ocenila práci Suzany Kodrazi z VŠE věnovanou Kosovu a jeho snahám přiblížit se Evropě. Cena udělená Radou pro mezinárodní vztahy založenou Jiřím Dienstbierem st. za podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky pomůže laureátce pokračovat v jejích studiích přímo v Kosovu samotném. Petr Fleischmann předseda poroty poradce Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost – 15

P O L E M I K A

BUDE ELEKTRONI TRŽEB EFE Hrát je třeba podle pravidel, která platí pro všechny. I v podnikání. Můj přístup k prospěšnosti elektronické evidence tržeb (EET) je přirozeně ovlivněn mým podnikatelským životem, ve kterém se pravidelně prolínají jednání s obchodními partnery po celém světě, s bankami, malými či rodinnými firmami. Komentujeme i situace ve světě nebo mluvíme o byrokracii jako o překážkách v podnikání. Ano, jde o prostředí, kde jsem měl štěstí se setkat s úspěšnými podnikateli majícími kuráž, držícími slovo a dohody. Určitě v menšině byli nepoctivci, kteří již dopředu věděli, že za dodané zboží nezaplatí, nebo ti, kdo reklamovali zboží, přestože ještě ani od nás neodešlo. Přiznám se, že jsem ovlivněn také kamarády, úžasnými živnostníky i názory některých návštěvníků mé senátní kanceláře, kdy jsem si uvědomil, že základem demokratického státu není volený politik, ale občan, který chce žít v právním státě, kde se hraje podle pravidel, která platí pro všechny. Můj postoj k EET je tedy kopií mého postoje k životu, a ne respektováním stranické disciplíny či papouškováním toho, co prosazuje ministr financí.

Vláda musí dotáhnout projekt evidence tržeb do zdárného konce. Je podle mne dobře, že naší vládou prošel návrh zákona o evidenci tržeb, který zavádí účinnou kontrolu tržeb systémem on-line a kontrolou uložených povinností vedle orgánů Finanční správy zmocňuje i orgány Celní správy. Jde o jasný impuls ze strany vlády, která deklaruje, že je tady pro veřejnost a společnost a přijímá další opatření k omezení šedé ekonomiky a tím k okrádání státu a k efektivnějšímu výběru daní. Je povinností vlády, a v tomto případě hlavně ministra financí, přestat tolerovat daňové úniky, protože je to on, kdo za řádný výběr daní nám občanům odpovídá. Určitě bude důležité analyzovat náklady celého projektu a mít jasno o jejich předpokládané výši. Znát tedy hodnotu počáteční investice a kolik nás bude stát ročně její provoz. Jsem si jist, že tyto údaje Ministerstvo financí zná a náklady má pod kontrolou. Důležitější pro mě a pro nás všechny by však mělo být, že evidence tržeb přispěje k nápravě morálních škod, kdy všichni víme, že se podvádí, a krčíme rameny nad tím, že se neplatí daň z příjmu, DPH a že zaměstnanci se odměňují z nezdaněných peněz. Je povinností státu tomu zabránit a je dobře, že vláda sebrala odvahu a dala tomuto projektu zelenou.

16 –

Dejme červenou nekalé konkurenci. Jsem si také jist, že řešení pro oblasti, kde není kvalitní pokrytí vysokorychlostním internetem, se nalezlo a je plně vyhovující. Projekt jede správným směrem, zlepší atmosféru ve společnosti, že všem se bude měřit stejným metrem a soutěž bude mít pro všechny stejná pravidla. Jde o počin pro další generaci, že spravedlnost tak trochu existuje a že platí zákony. Všichni se dnes tváří, že když nějaký hospodský podvádí a nepřiznává příjmy, je to roztomilé. Jenže není. Mluvíme také často o zvýšení konkurenceschopnosti naší země v porovnání s ostatními státy světa a dosud jsme zapomněli, že sami tolerujeme nekalou konkurenci, která zkresluje trh, a je nám jedno, že ti, kteří dodržují zákony, jsou v konkurenční nevýhodě, a to je špatně. V podnikání má platit stejný metr, a ne omlouvat zlodějinu. Zákon vyvolává ostrou diskusi, ale podle mne argumenty o vysokých nákladech, nepřipravenosti, poškozování drobných živnostníků nepřeváží nad tolerováním zlodějin. Nejde o to mít na každou špatnost zákon, ale v případě, že je určitá oblast podnikání masivně porušována, tak je to třeba zákonem řešit. Nejsem ani moc překvapen, že i pravicově orientovaní podnikatelé či občané evidenci tržeb podporují, a tak mi to někdy připadá, že odpor k jejímu zavedení je hnán osobními antipatiemi než faktickými oponujícími argumenty. Jiří Hlavatý člen Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu

CKÁ EVIDENCE KTIVNÍ? Začínat útokem na nejslabší? S tím nesouhlasím. Vláda přichází s návrhem zákona o evidenci tržeb s odůvodněním, že chce lépe vybírat daně a snížit rozsah šedé ekonomiky. Popravdě neznám v naší polistopadové minulosti vládu, ať byla pravicová nebo levicová, která by si nepřála lépe vybírat daně a snižovat rozsah šedé ekonomiky. V čem je tedy problém? Kde se bere ten odpor k zákonu, který by měl těmto bohulibým cílům napomoci? Důvodů je více, dovolím si proto zmínit alespoň dva nejdůležitější.

Plošná povinnost na úkor svobody. Návrhem zákona o evidenci tržeb současná vláda rezignuje na účinnost a možnosti současné kontroly. Ještě horší ale je, že vláda proto, aby odhalila nepoctivé, se rozhodla, že bude v podstatě online kontrolovat téměř všechny podnikající právnické a fyzické osoby. O všech těchto podnikajících poplatnících – poctivých i nepoctivých – budou totiž shromažďovány průběžně milióny údajů a informací.

A tak mě napadá, na co stát potřebuje mít u všech – poctivých i nepoctivých – k dispozici živě takřka přímý přenos prodeje každého kousku zboží? Kdo zaručí, že dalším krokem nebude povinné hlášení hotovosti v pokladně na začátku a konci pracovního dne nebo povinné zasílání údajů o pokladním personálu nebo hlášení o druhu a případně dalších vlastnostech prodávaného zboží apod. Mimochodem první dvě povinnosti v Chorvatsku, které má být v zavádění evidence tržeb naším vzorem, již zavedeny mají. Sečteno a podtrženo, zákon v podobě, jak je navržen, není ničím jiným než další regulací a dalším „zlodějem“ svobody a zároveň projevem paušální nedůvěry vůči všem daňovým poplatníkům. Zákon je bohulibými cíli chytře maskovaným velkým bratrem s významným potenciálem jeho dalšího zneužití.

Velcí podvodníci a velké podvody vládu nezajímají? V samotné důvodové zprávě k zákonu o evidenci tržeb je uvedeno, že rozsah šedé ekonomiky v ČR je asi 15,5 % HDP, tedy asi 600 miliard korun ročně, a že zákon o evidenci tržeb zasáhne asi 400 miliard korun z této šedé ekonomiky s účinností 3 %. Náklady na zavedení evidence tržeb se odhadují na 370 miliónů korun a náklady na každoroční provoz ve výši 240 miliónů korun. Vláda se tedy rozhodla za cenu stamiliónových nákladů, zvýšení administrativy, paušálního omezení svobody a hromadění obrovského množství zneužitelných dat realizovat projekt, který by snad při konzervativním odhadu měl mít asi 3% účinnost a ročně by měl přinést do státní pokladny asi 12 miliard korun. Nabízí se tedy otázky, zda by nebylo mnohem logičtější, efektivnější a snadnější vynaložit tyto nemalé prostředky v první řadě na snížení objemu „zbývajících“ 588 miliard z šedé ekonomiky, se kterými tento zákon nic neudělá? Zda by nebylo v současné situaci správnější soustředit se více na velké ryby a velké často notoricky známé typy daňových, dotačních a jiných podvodů, a tím se snažit získat při pravděpodobně mnohem nižších nákladech do státního rozpočtu ne jednotky, ale desítky miliard korun? Nezbývá tedy než se na závěr opět ptát, proč se do toho vládě, potažmo Ministerstvu financí nechce? Proč Ministerstvo financí důkladněji a důrazněji nezjišťuje a nepátrá po příčinách náhlého zbohatnutí a původu majetku například novodobých miliardářů nebo po podezřelém využívání stamiliónových dotací například v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo třeba biopaliv? Proč se namísto toho Ministerstvo financí rozhodlo v první řadě zaútočit na ty nejslabší – živnostníky a drobné podnikatele? Odpověď ponechávám na čtenářově úvaze. Miloš Vystrčil předseda Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí

– 17

F O T O R E P O R T Á Ž

SALA TE VALDŠTEJNSK

D

ominantou Valdštejnské zahrady, která je součástí sídla Sená Pieroni navrhl tuto stavbu jako trojosou, se schodištěm upros ních prostor paláce. V sale terreně se nachází 32 výjevů převážně z antické mytologie a ca. Ústřední stropní freska zobrazuje řecký Olymp – shromáždění boh ně Neptun a na severní Mars. K Olympu jsou připojeny medailony je řecké armády. V lunetách na zadní stěně je vyobrazena hořící Trója, ú Bohatá barokní štuková výzdoba je dílem vynikajících italských štu Dveře na bočních stěnách vedou do uzavřených prostor, které pů vpravo do grotty, umělé jeskyně zdobené krápníky. Stejně jako v minulosti, je i nyní sala terrena využívána k pořádán

Interiér saly terreny s bohatou štukovou a malířskou výzdobou. Foto Tomáš Rasl.

Triton, posel moře. Zobrazován se zkroucenou lasturou, kterou používal k uklidnění a zvýšení vln.

Pohlednice z roku 1929 – Vriesovy sochy jsou umístěny uvnitř saly terreny, balustráda je vyzdobena barokními vázami. Archiv Bohumila Duška.

Pohlednice z roku 1938 – Barokní vázy umístěny v nikách, v popředí bronzová kašna od Benedikta Wurzelbauera. Archiv Bohumila Duška.

Néreovny, mořské nym a tanec. S delfíny tvořili

ERRENA KÉ ZAHRADY

átu Parlamentu ČR, je monumentální sala terrena. Giovanni Battista střed. Charakter fresek i štukové výzdoby navazuje na výzdobu ostat-

trojské války, malířská výzdoba je přisuzována dílně Baccia del Bianhů. Hlavní osobou je Zeus s manželkou Hérou a Venuší, na jižní straednotlivých hrdinů trojské války, jak obránců Tróje, tak představitelů útěk Trójanů k lodím a Aeneův souboj s Turnem. ukatérů Santina Galliho a Domenica Canevalleho. ůvodně sloužily pro odpočinek hostů – vlevo do tzv. sálu Argonautů,

ní kulturních akcí, na které vás srdečně zveme. Irena Michálková, Martin Vlček oddělení vztahů s veřejností Kanceláře Senátu

mfy, ochránkyně námořníků. Žily v jeskyni na dně moře, provozovaly hudbu i družinu bohu Neptunovi.

Detail štukové výzdoby ze 17. století.

Monumentální portál saly terreny.

Sala terrena je dominantou zahrady.

S E N Á T

P R O

V E Ř E J N O S T

Vesnický mažoretky z Nového Kostela to během Kulturního léta rozjely pod patronací senátora Miroslava Nenutila.

Letní počasí nám umožňuje využívat Valdštejnskou zahradu k pořádání zajímavých akcí pro veřejnost. Podívejte se sami na menší ochutnávku. Kmochův Kolín vystoupil v rámci Kulturního léta pod záštitou senátorky Emilie Třískové.

Kulturní léto Ve Valdštejnské zahradě odstartoval na konci května jubilejní, desátý ročník Kulturního léta v Senátu. Tento ročník zahájil velký dechový orchestr, založený již roku 1872, Městská hudba Františka Kmocha z Kolína. Návštěvníky také pobavily svým vystoupením Vesnický mažoretky z Nového Kostela a roztančila je Starovarka z Chebu. Koncerty se budou konat ve Valdštejnské zahradě až do konce září. Senátorka Eva Syková a dirigent Lukáš Hurník zahajují koncert Kulturního léta.

Návštěvníci Krojovaných slavností si mohli vyzkoušet, jak se pracuje se sklem.

Senátorky Milada Emmerová a Dagmar Terelmešová v krojích s klasickou „holubičkou“ na hlavě.

Den dětí ve Valdštejnské zahradě Valdštejnská zahrada se v neděli 31. května 2015 otevřela především dětem. Pro ně jsme v rámci oslav Dne dětí připravili pod záštitou místopředsedkyně Senátu Miluše Horské bohatý program. Na děti kromě zábavných dílen čekaly speciální komentované prohlídky Valdštejnské zahrady v doprovodu vojenského posla vévody Albrechta z Valdštejna. Měly také možnost seznámit se s vévodovou manželkou Kateřinou Isabelou či švagrovou Maxmiliánou z Harrachu. Dětský den pak završil koncert pardubického sboru školy Svítání „Mlima Jua“.

Děti pozorně poslouchají výklad vojenského posla vévody Albrechta z Valdštejna.

Malí návštěvníci Dětského dne společně s vévodovou manželkou Kateřinou Isabelou (vlevo) a jeho švagrovou Maxmiliánou z Harrachu (vpravo).

Do vystoupení pardubického sboru školy Svítání „Mlima Jua“ se zapojila i místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

I. ročník Krojovaných slavností ve Valdštejnské zahradě Přehlídku pestrobarevných krojů, lidovou muziku či ukázku sklářského řemesla, do které se mohli sami zájemci zapojit, a mnohem více si užili 19. května návštěvníci Valdštejnské zahrady. V té se z iniciativy senátorek Milady Emmerové a Dagmar Terelmešové konal pod záštitou Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova I. ročník Krojovaných slavností. Se svým programem vystoupila například dětská lidová muzika Vozembach či pěvecký a taneční soubor Dobřanské bábinky. Bohatý kulturní i zábavní program s důrazem na lidovou tvořivost a rozmanitost se uskuteční opět za rok. Denisa Čermáková vedoucí oddělení vztahů s veřejností Kanceláře Senátu

Během Krojovaných slavností své dovednosti předvedli i ti nejmenší.

S E N Á T

2/6

26/5

A

Z A H R A N I Č N Í

P O L I T I K A

Arménský premiér Hovik Abrahamyan s předsedou Senátu Milanem Štěchem při předávání daru.

Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach přijal předsedkyni Komise pro zahraniční vztahy Senátu Parlamentu Spojených států mexických Gabrielu Cuevas Barron.

25/6

Jednání Výboru pro obranu Národního shromáždění Maďarska v čele s předsedou Lajosem Kósou a senátního Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost vedeného předsedou Františkem Bublanem.

2/7

V rámci oficiální návštěvy Česka zavítal do Senátu Parlamentu ČR premiér Černé Hory Milo Djukanovič.

11/5

17/6

Společné setkání ministra zahraničních věcí Palestiny Rijáda Malkího s předsedou Senátu Milanem Štěchem.

27/5

Senátor František Čuba přivítal na půdě Senátu parlamentní delegaci Indonésie.

Předseda Senátu Parlamentu ČR Milan Štěch s chotí pořádal slavnostní oběd na počest vietnamského prezidenta Truonga Tan Sanga a paní Mai Thi Hanh.

S E N Á T O R

A

J E H O

R E G I O N

Jiří Carbol Volební obvod (č. 69) – Frýdek-Místek

Senátní obvod č. 69 – Frýdek-Místek, který zastupuji od podzimu roku 2014, je součástí Moravskoslezských Beskyd, jejichž nejvyšším vrcholem je Lysá hora, která je obrovským turistickým lákadlem. Vrchol představuje významnou křižovatku turistických cest, na které se rád vydával i básník Petr Bezruč, spojený s tímto krajem. V masívu Lysé hory vzniklo několik přírodních rezervací a památek, a nejen proto je nazývána královnou Beskyd. Krása této přírody je relaxací nejen obyvatel mého obvodu, ale i mnohých turistů, kteří tento kraj navštěvují. Nemohu také opomenout obec Hukvaldy, rodiště našeho významného hudebního skladatele Leoše Janáčka, které jsou každoročně dějištěm mezinárodního hudebního festivalu. Největším

Nad plány dlouho očekávaného obchvatu Frýdku-Místku s ředitelem Správy ŘSD Ostrava T. Opělou a europoslancem T. Zdechovským.

městem senátního obvodu č. 69 je Frýdek-Místek, v němž k nejkrásnějším skvostům patří poutní barokní chrám Navštívení Panny Marie z roku 1777, který byl v roce 1999 povýšen na basiliku minor, a také Museum Beskyd, jehož součástí je frýdecký zámek. Během volební kampaně jsem navštívil všech 38 obcí mého obvodu, ve kterých žije více než 125 tisíc obyvatel. Obvod je to rozmanitý. Na jedné straně statutární město Frýdek-Místek s více jak 59 tisíci obyvateli a na straně druhé jsou malé obce, které mají jen několik stovek obyvatel. Každá z nich však potřebuje pomoci s řešením svých konkrétních problémů. Samozřejmě chci být senáto-

U nás je fajně… Přijeďte se přesvědčit!

rem širší veřejnosti, abych mohl zastupovat zájmy lidí celého volebního obvodu. Původní profesí jsem stavební inženýr, což je povolání, které jsem vykonával do roku 1990. Po sametové revoluci jsem vstoupil do obecní politiky. Nejprve jsem byl zvolen místostarostou a později starostou ve své rodné obci Dobré. Po vzniku krajů jsem se stal náměstkem hejtmana Moravskoslezského kraje a v roce 2006 jsem byl zvolen poslancem Parlamentu České republiky. Hlavními tématy, se kterými jsem kandidoval do Senátu, jsou zdravé životní prostředí, ve kterém budou vyrůstat nejen naše děti. Za jeden z mých hlavních úkolů v tomto směru považuji prosazení větších dotací a jejich snadnější čerpání na ekologizaci domácích kotlů. Dále jsem se zaměřil na podporu zaměstnanosti. Zvýšení počtu pracovních míst chci zajistit silnější podporou našeho obvodu z peněz Evropské unie, které budou investovány do rozvoje dopravní infrastruktury a ekologizace provozů průmyslových podniků. Mou osobní prioritou je vybudování obchvatu města FrýdkuMístku. Občané tohoto města již mnoho let čekají na tuto důležitou investici. Dnes po rychlostní komunikaci, která prochází středem města, projíždí každý den více než 30 tisíc vozidel. Mám kořeny v tomto kraji, žiji tady a vím, co lidi trápí. Setkávám se hlavně s těmi, kteří potřebují pomoc. Jeden z hlavních důvodů, proč nezůstávám v Praze, ale jsem převážně ve svém volebním obvodu, je právě ten, že chci společně s nimi naplnit program, se kterým jsem šel do voleb. Srdečně Vás zvu, navštivte náš region, určitě se Vám bude u nás líbit!

Radost žáků ZŠ v Dobré nad novou školní zahradou, která je opravdu pohádková.

24 –

Lubomír Franc Volební obvod (č. 47) – Náchod

Když jsem usedal v roce 2012 do senátorského křesla, zároveň s tím jsem se stal znovu i hejtmanem Královéhradeckého kraje a musím říct, že pro mě v té době bylo velmi důležité vydržet veškerý ten pracovní nápor. Skloubit to ale jde. Stojím totiž o rozvoj senátního obvodu i kraje a takto mohu prosazovat jejich zájmy i na celostátní úrovni. Senát mi také dává příležitost k tomu, abych zde hájil jistoty pro lidi a nesnižoval jejich životní úroveň. Ze své pozice senátora jsem pomáhal zamezit těžbě břidlicových plynů ve východních Čechách, podpořil jsem možnost čerpání zdravotního pojištění v zahraničí pro české občany. Nejen jako senátor, ale i hejtman pracuji s týmem lidí na urychlení výstavby dopravních staveb strategického typu se zásadním veřejným významem, ať už to jsou železniční trasy nebo důležité rychlostní silnice a především dálnice. Podařilo se mi také spoluprosadit omezení hazardu v obcích a zpřísnění kontroly potravin pro české zákazníky. Při předání nového CT v náchodské nemocnici.

závislým na návykových látkách. Oprava zařízení s kapacitou 49 míst stála zhruba 41 milionů korun. Toto zařízení je provozováno Královéhradeckým krajem. Úspěchem, ze kterého mám velkou radost, bylo, když se konečně po našem dlouhém vyjednávání otevřela řidičům miliardová stavba obchvatu České Skalice blokovaná spory o pozemky. A máme tu i řadu akcí s velkou tradicí a jednou ze stěžejních, která se v Královéhradeckém kraji koná, je Jiráskův Hronov. Jde o nejstarší přehlídku amatérského divadla v celé Evropě a koná se právě u nás. O to víc jsem potěšen, že k rodišti Aloise Jiráska mám silný osobní vztah. Právě odtamtud totiž pocházeli moji rodiče. Sám jsem si letošní ročník festivalu proto nenechal ujít.

Senátor Franc na stavbě obchvatu České Skalice.

Nyní mám za sebou tři roky ze svého senátorského volebního období, což je polovina, a mohu tak trochu bilancovat, co už je za námi a co by se dalo ještě udělat. Je toho skutečně hodně, protože náchodský senátní obvod a celý Královéhradecký kraj překypují nádhernými místy, která stojí za vidění. Místo oplývající klidem je vodní nádrž Rozkoš. Té se u nás přezdívá východočeské moře. Můj rodný Broumov je známý díky Broumovským stěnám a jejich skalním městům či skalním hřibům. Oblíbené místo je též Babiččino údolí a ratibořický zámek. Nebývalý zájem je o zrekonstruovaný klášter v Broumově. Tam se návštěvníci setkají i s netradiční možností nocovat v mnišské cele jako v dávných dobách. V celém pohraničí jsme měli vždy blízko k sousedům do Polska, a tak je i teď stále velkým cílem udržovat a ještě víc prohlubovat tuto mezinárodní spolupráci. Turistické zajímavosti ale nejsou to jediné, co tento senátní obvod skýtá. Například v závěru loňského roku se otevřel po rekonstrukci Domov Dolní zámek v Teplicích nad Metují, který slouží klientům

Senátor k zákazu těžby břidlicových plynů.

– 25

S T A L O

S E

14/5

Slavnostním večerem Svět knihy Praha podpořil Senát 21. mezinárodní knižní veletrh a stejnojmenný literární festival. Akci pořádal 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

12/6

Losování XVII. ročníku Turnaje tolerance v malé kopané.

25/6

Slavnostní představení knihy Komentář k Ústavě ČR.

11/5

Jan Žaloudík, předseda senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku, při slavnostním setkání u příležitosti Světového dne Červeného kříže.

23/6

Předávání plaket prof. MUDr. Janského pro bezplatné dárce krve.

2/6

Z tiskového brífinku ke konferenci konané u příležitosti 15. výročí vzniku Úřadu pro ochranu osobních údajů. Na snímku senátor Miroslav Antl, předseda Ústavně-právního výboru Senátu, Igor Němec, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů, a Eva Davidová, tisková tajemnice Senátu.

26/5

Seminář Spoluúčast pacientů – doplatky na léky pořádal senátní Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku s Českou lékárnickou komorou.

9/7

Automobilové veterány na akci Retro Prague obdivovali na nádvoří Valdštejnského paláce spolu s občany i místopředsedové Senátu Přemysl Sobotka a Ivo Bárek.

15/6

Veřejné slyšení Územní limity těžby hnědého uhlí se konalo pod záštitou místopředsedy Senátu Ivo Bárka.

30/6

Předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Jaromír Jermář spolu s účastníky cykloběhu „Za Českou republiku bez drog“. Během deseti červnových dnů účastníci navštívili 40 měst, kde s jejich představiteli hovořili o problematice drog a jejím řešení.

15/5

Prezentace Jízdy králů s krojovaným doprovodem pod patronací místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha.

N Á V Š T Ě V A

V A T I K Á N U

AUDIENCE U PAPEŽE FRANTIŠKA Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská navštívila hned dvakrát na přelomu jara a léta Vatikán. Vrcholem programu první návštěvy byla generální audience u papeže Františka a setkání se státním sekretářem Pietro Parolinem. Během druhé návštěvy doprovázela k papeži zástupce církví.

O

sou první senátní návštěvy (12.–14. 5.) se staly otázky česko-vatikánských vztahů. Jedním z hlavních témat, která Miluše Horská, ale také senátoři Petr Gawlas, Jan Horník, Jiří Oberfalzer a Zdeněk Papoušek diskutovali ve Svatém městě, byla  smlouva mezi Českou republikou a Svatým stolcem. Intenzivně se také projednávaly možnosti zapojení církve do sociálního dialogu. I stát má své organizace, které mají stejné poslání jako církve, prokazují stejnou službu, která je velmi potřebná. Senátorka Horská vyzvala k tomu, aby stát, resp. teď nově i kraje zajistily těmto organizacím víceletou finanční jistotu, čímž by je podpořily v jejich aktivitách. Vrcholem návštěvy bylo setkání s papežem Františkem. „Byl to neopakovatelný zážitek. Řekli jsme si pár milých slov, dostala jsem požehnání a předala symbolické dary. Životopisy novináře Karla Weiricha, který za války organizoval z Vatikánu pomoc pronásledovaných Židů v protektorátu, dále pak kardinála Josefa Berana, vězněného jak za nacismu, tak i komunismu, a též životopis služebnice Boží, matky Vojtěchy,“ dodala senátorka Miluše Horská. Dalším bodem programu byl návrh instalace sochy svaté Anežky ve Vatikánu, která má sloužit jako nový symbolický rozměr rozvinutí vztahů mezi Vatikánem a Českou republikou. „Svatá Anežka nebyla pouze ženou, která svůj život zasvětila chudým a nemoc-

Vrcholem první návštěvy Vatikánu bylo setkání místopředsedkyně Miluše Horské se státním sekretářem Svatého stolce kardinálem Pietro Parolinem. Schůzka proběhla také za účasti policejního prezidenta Tomáše Tuhého.

28 –

Miluše Horská v rozhovoru s papežem Františkem při její druhé návštěvě Vatikánu. Uprostřed je kardinál Miloslav Vlk.

ným, ale také vzdělanou političkou a diplomatkou, která se vyznamenala také ve vyjednávání podmínek fungování charitativní oblasti. Symbol svaté Anežky roste v souvislosti s vyhlášením Svatého roku milosrdenství,“ řekla senátorka Horská. Tím se přihlásila k programu vyhlášenému papežem Františkem, který akcentuje zájem o lidi žijící na periferii. Státní sekretář Pietro Parolin vyjádřil přesvědčení, že umístění sochy ve vatikánských zahradách by nemělo nic stát v cestě. To při druhé návštěvě M. Horské ostatně potvrdil také předseda papežské rady pro novou evangelizaci Rino Fisichella, s  nímž senátorka Horská také debatovala. Během druhé návštěvy Vatikánu (14.–16. 6.) doprovázela M. Horská k papeži Františkovi zástupce církví. Společně s jejich vrcholnými představiteli, patriarchou Československé církve husitské Tomášem Buttou, synodním seniorem Československé církve evangelické Joelem Rumlem a kardinálem Miloslavem Vlkem byla přijata papežem Františkem ve Vatikánu u příležitosti vzpomínky 600. výročí úmrtí mistra Jana Husa. Papež vyzval k odpuštění všech křivd a ke smíření a spolupráci církví ve prospěch české společnosti. „Vnímám dnešek jako symbolické otevření nové kapitoly vztahů mezi jednotlivými církvemi i mezi církvemi a celou společností,“ řekla M. Horská. Lukáš Novotný poradce místopředsedkyně Senátu Miluše Horské

N A

S T Á Ž I

SENÁT OČIMA STUDENTŮ P

oslední dva týdny v měsíci květnu jsem jako student SOŠ Drtinova, oboru Právní a diplomatické služby, absolvoval praxi na půdě Senátu Parlamentu České republiky. Během této doby jsem měl unikátní příležitosti nahlédnout do každodenního fungování Senátu, jakožto i do nejrůznějších výborů nebo se také účastnit hned několika zajímavých společenských akcí, jako například konference „Na prahu svobody. Vítězství 1945“, kde jsem měl možnost velmi zajímavého rozhovoru s Josefem Henkem, jedním z oceněných válečných hrdinů. Dále jsem se mohl účastnit I. ročníku Krojovaných slavností ve Valdštejnské zahradě nebo například setkání s 1. místopředsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, s nímž jsem mohl probrat otázky týkající se aktuální situace na jihu Itálie a s tím spojené diskutované kvóty pro Českou republiku nebo také rozdíly v náplni práce mezi předsedou a 1. místopředsedou Senátu. V neposlední řadě mě velmi obohatila prohlídka všech tří paláců, kde Senát Parlamentu České republiky sídlí, jejichž historie je nejen velmi zajímavá, ale také pohnutá v období II. světové války. Předem děkuji za neuvěřitelnou příležitost zúčastnit se této pro mě velmi obohacující praxe, kde jsem měl možnost poznat to, že Senát nejsou jen samotní senátoři, ale také například poradci, tajemníci nebo pracovníci výborů. Práce všech zaměstnanců Senátu je nejen vysoce kvalifikovaná a náročná, ale hlavně velmi potřebná pro zajištění správného a kvalitního fungování horní komory Parlamentu. Filip Bouša

štejnského paláce, kde jsem se dozvěděl o historii paláce a úřadech, které se zde vystřídaly. Na závěr bych chtěl říci, že tato praxe mě velice bavila a naučila spoustu nového o části veřejné správy v České republice. Štěpán Juřička Štěpán Juřička, narozen v roce 1997 v Praze, studuje Právní a diplomatické služby na SOŠ Drtinova 3. V budoucnosti by chtěl studovat práva na UK a poté se věnovat práci v soudnictví. Mezi jeho koníčky patří hudba, PC gaming a procházky se psem.

Filip Bouša, narozen v Praze, 18 let, studuje Právní a diplomatické služby na SOŠ Drtinova. V budoucnu by se rád věnoval advokacii či práci na státním zastupitelství. Rád lyžuje, bruslí a sleduje aktuální domácí i zahraniční dění.

Jakožto student 3. ročníku Právní a diplomatické služby na SOŠ Drtinova 3 jsem od 18. 5. do 29. 5. 2015 absolvoval praxi v Senátu Parlamentu České republiky. Ještě před nastoupením na praxi jsem si říkal, jak nejspíše budu „papírovat“ celé dny. Naopak. Papírování mě nečekalo, čekala mě spousta zajímavých činností, například konference o konci II. světové války a následný rozhovor s Josefem Henkem, oceněným válečným hrdinou. Další z akcí bylo focení folklórních tanců ve Valdštejnské zahradě, které bylo velmi zajímavé, ale také poměrně náročné a dlouhé. Avšak jeden z největších zážitků bylo osobní setkání s Přemyslem Sobotkou, 1. místopředsedou Senátu, se kterým jsme debatovali o různých problémech, například imigrantských kvótách pro Českou republiku. Dále nás také čekala rozsáhlá prohlídka Vald-

Studenti Filip Bouša a Štěpán Juřička s oceněným hrdinou II. světové války Josefem Henkem.

– 29

R E G I O N Á L N Í

K A L E I D O S K O P

VO č. 2 – Sokolov

proběhlo také v Husinci, kde se známý reformátor narodil a kde byl letos po rekonstrukci otevřen jeho rodný dům. Události se zúčastnil také senátor Karel Kratochvíle. Senátor připomněl význam mistra jako jedné z nejvýznačnějších osobností našich dějin. Poté se vypravil na prohlídku Husova domku, kde se na zahradě odehrával bohatý kulturní program slavností.

ZDENĚK BERKA V červnu se uskutečnilo v Hamburku poslední partnerské setkání programu Comenius, které završilo dvouletou práci žáků ze 7 evropských škol. ČR zastupovala ZŠ Rokycanova ze Sokolova. Finálním produktem spolupráce bylo vydání Deklarace pro lepší Evropu, která bude představena na půdě Evropského parlamentu. Do Hamburku přijel i senátor Zdeněk Berka debatovat se studenty o problematice vzdělávání, financí, imigrační a zahraniční politice EU.

VO č. 20 – Praha 4 Senátor Aschenbrenner a senátorka Emmerová ve Valdštejnské zahradě v rámci Dne Plzně 2015.

v podání Petra Vacka, Milana Huga Formana a Adély Škopkové, barokní hudbou, vůněmi, žonglováním i tancem. Akce se konala pod záštitou senátora Lumíra Aschenbrennera a senátorky Milady Emmerové.

VO č. 11 – Domažlice JAN LÁTKA

Česká delegace ZŠ Rokycanova ze Sokolova spolu se senátorem Zdeňkem Berkou v Bruselu.

EVA SYKOVÁ V sobotu 27. 6. uctila senátorka Eva Syková památku obětí politických procesů komunistického režimu. Pietní akt v pankrácké věznici se konal nedaleko místa, kde byla o 65 let dříve popravena dr. Milada Horáková a tři další političtí vězni. Ve svém projevu senátorka Syková vyzdvihla výjimečný život Horákové, její sociální cítění, občanskou angažovanost a schopnost myslet na prospěch národa i v situaci, kdy jí bylo upřeno právo na život.

Kromě toho, že je senátor Jan Látka sám dobrovolným hasičem, je také velkým příznivcem hasičů, účastníkem hasičských akcí a podporovatelem jak profesionálních, tak i dobrovolných hasičů.

VO č. 8 – Rokycany MILADA EMMEROVÁ Senátorka Emmerová se 5. 5. zúčastnila v Plzni Slavnostního shromáždění Oblastního výboru Českého svazu bojovníků. Ti se každoročně scházejí u příležitosti výročí osvobození a vzniku květnového povstání 1945. Letošní medaile Českého svazu bojovníků za svobodu byly uděleny všem členům, kteří byli zapojeni v odboji nebo prošli německými koncentračními tábory a dožili se 70. výročí osvobození a ukončení války na evropském kontinentu.

Senátor Jan Látka (první zleva) s dobrovolnými hasiči z Horšovského Týna na oslavách výročí SDH Hostouň.

VO č. 12 – Strakonice

Senátorka Syková se zúčastnila pietního aktu v pankrácké věznici. (Foto Radek Cihla)

KAREL KRATOCHVÍLE V pondělí 6. 7. uplynulo 600 let od upálení mistra Jana Husa. Připomenutí této události

VO č. 22 – Praha 10 IVANA CABRNOCHOVÁ V Zaháňském salónku se pod záštitou senátorky Cabrnochové uskutečnilo setkání mlá-

Slavnostní shromáždění OVČSB v Plzni.

VO č. 9 – Plzeň-město LUMÍR ASCHENBRENNER Do časů baroka se přenesli 13. 6. návštěvníci Dne Plzně 2015 v Senátu. Evropské hlavní město kultury lákalo na festival 9 týdnů baroka, který po celé léto rozehraje barokní památky v Plzeňském kraji. Valdštejnská zahrada ožila představením Kouzelná flétna 30 –

Senátor Kratochvíle v Husinci.

Prezentace k tématu čistější město.

deže z projektů „Rozhýbejme sami sebe a svět kolem nás – politika jako hra“ a „JUNULARA“. Děti z Prahy 10 odprezentovaly názory na problémy v oblastech jako např. senioři, čistější město či drogy. Dojmy ze setkání shrnula na facebooku jedna z dívek: „Svět je takový, jaký si ho uděláš sám.“ A o to šlo – ukázat dětem, že ze své pozice mohou měnit svůj svět a tím i ten okolo sebe.

VO č. 27 – Praha1 VÁCLAV HAMPL Senátor Václav Hampl převzal záštitu a vystoupil na veřejném projednávání Budoucnost dopravy na Malé Straně a Starém Městě, které se uskutečnilo 15. 6. na Nové radnici. Veřejné slyšení bylo svoláno v reakci na příležitost zklidnit dopravní situaci a omezit tranzitní dopravu v centru v návaznosti na plánované otevření tunelu Blanka. Diskuze se zúčastnili především zastánci, ale také odpůrci omezení tranzitní dopravy v uvedených oblastech Prahy.

stiženého Lukáška, který potřebuje zakoupit pomůcku pro ovládání počítače očima. Zakladatelé fondu zvou i na další akci, kterou bude benefiční představení v divadle K. H. Máchy v Litoměřicích 16. 9.

nerství s Reichenbachem zrekonstruovat školu, kulturní dům nebo vystavět náves.

VO č. 38 – Mladá Boleslav JAROMÍR JERMÁŘ

VO č. 34 – Liberec PŘEMYSL SOBOTKA V pátek 29. 5. se v Harrachově konal 4. ročník benefiční akce „Pomáháme fotbalem“. Záštitu nad touto sportovní charitativní akcí převzal tradičně 1. místopředseda Senátu PČR Přemysl Sobotka. Vybralo se, a mezi harrachovské rodiny pečující o dítě s handicapem rozdělilo, 100 000 Kč. Šek symbolicky převzala neslyšící úspěšná česká lyžařka Tereza Kmochová, držitelka letošních pěti zlatých medailí z deaflympiády v ruském Magnitogorsku.

Senátor Jaromír Jermář spolupořádal 6. 6. v obci Horní Bukovina na Mladoboleslavsku vzpomínkové shromáždění u příležitosti 600. výročí upálení mistra Jana Husa. Vzpomínková akce se uskutečnila u Husova pomníčku na místní návsi za účasti několika desítek návštěvníků. Senátor společně s farářkou Církev československá husitská Kateřinou Havelkovou a starostou obce Václavem Judlem připomněli mistrův význam a důležitost jeho odkazu pro současnost.

Vzpomínkové shromáždění v obci Horní Bukovina. Čtvrtý ročník „Pomáháme fotbalem“. Senátor Hampl na veřejném projednávání k dopravní situaci v Praze.

VO č. 36 – Česká Lípa JIŘÍ VOSECKÝ

VO č. 29 – Litoměřice HASSAN MEZIAN

V sobotu 20. 6. se senátor Jiří Vosecký zúčastnil otevření zrekonstruovaného kultur-

Ve středu 24. 6 se konala akce Sweet & Art Day v areálu Golf Kotlina v Terezíně. Akce s bohatým programem pro dospělé i děti byla věnována nadačnímu fondu MUDr. Hassana Meziana – Pro radostný život. Podařilo se vybrat 15 508 Kč na podporu tělesně po-

VO č. 43 – Pardubice MILUŠE HORSKÁ V Pardubicích pořádala senátorka Miluše Horská debatu o výhodách i slabých stránkách povinného dětského očkování. Pozvanými experty byl profesor Jiří Beran, vedoucí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, a také ředitelka spolku Rozalio Martina Suchánková. Záznam debaty, konané 11. 6., je dostupný na YouTube. Dorazili také zástupci školských zařízení, kteří poukazovali

Senátor Vosecký při slavnostním otevření kulturního domu v Novém Oldřichově.

Senátor Mezian hovoří na akci Sweet & Art Day.

ního domu v Novém Oldřichově na Českolipsku. Projekt se uskutečnil díky přeshraniční spolupráci s německým městem Reichenbach. Není to však ojedinělý projekt spojený s tímto německým partnerem. Například v Okrouhlé, kde byl senátor Vosecký téměř dvacet let starostou, mohli díky part-

Z debaty o očkování.

– 31

R E G I O N Á L N Í

K A L E I D O S K O P

na to, že pod hrozbou sankce ze strany státu nemohou přijmout dítě do mateřské školy.

hoto výročí. Celému pedagogickému sboru v čele s ředitelkou Janou Markovou poděkoval za jejich práci a popřál, aby její absolventi byli skvělými řemeslníky v oborech, které se staly nezbytnou součástí našeho každodenního běžného života.

VO č. 48 – Rychnov nad Kněžnou MIROSLAV ANTL Pod záštitou senátora Miroslava Antla se hrají již druhým rokem fotbalové mládežnické soutěže v okrese Rychnov nad Kněžnou. V sobotu 6. 6. zakončily finálovým turnajem v Doudlebách nad Orlicí svoji soutěž týmy starších přípravek. Po celodenních bojích na hřišti mohli Miroslav Antl a starosta městyse Jiří Kaplan předat pohár novému vítězi okresního přeboru, družstvu Lokomotivy Borohrádek.

Senátor Bradáč s dětmi.

Bradáče, svědčí setkání se starosty a občany okolních obcí v Sulkovci, kam přijel na pozvání okresního předsedy KDU- ČSL Radka Pátka. Společně se sešli na mši svaté, která byla obohacena o vyhodnocení celoroční soutěže zdejších dětí, kterým František Bradáč předal zasloužené odměny. Odpoledne byl i dostatek času pro diskusi s občany.

Oslavy 70. výročí školy.

VO č. 59 – Brno - město ELIŠKA WAGNEROVÁ

VO č. 52 – Jihlava MILOŠ VYSTRČIL

Senátor Miroslav Antl a starosta Doudleb nad Orlicí Jiří Kaplan gratulují hráčům Lokomotivy Borohrádek k prvenství v okresním přeboru starších přípravek.

VO č. 50 – Svitavy RADKO MARTÍNEK

Ještě před koncem školního roku navštívil senátor Miloš Vystrčil Střední odborné učiliště zemědělské a služeb v Dačicích. Společně s ředitelem Radkem Hillayem a jeho zástupcem Jiřím Doležalem si prošel prostory pro učební obory i internát. „Prohlídka školy i setkání se studenty a jejich mistry pro mě byly velmi zajímavé. Nejvíc mě překvapil vývoj vlastního elektro vozidla, které jsem si i vyzkoušel,“ uvedl senátor Vystrčil.

Eliška Wagnerová se 1. 6. zúčastnila v Brně diskuse „Proč jsme odsunuli Němce“. Ta navazovala na tzv. Rok smíření, který připomenul nejen konec II. světové války, ale především násilné vyhnání brněnských Němců. Diskusní panel obsazený spisovatelkami, politoložkou, náměstkyní pro lidská práva (dnes ministryní) a senátorkou Wagnerovou tak doplňoval jak oficiální omluvu Magistrátu města Brna vyhnaným, tak pietní akt a vzpomínkový pochod Brno-Pohořelice.

Senátor Radko Martínek navštěvuje obce ve svém volebním obvodě. První červnový den zavítal do města Jevíčka, kde ho uvítal nový starosta Dušan Pávek a místostarosta Miro-

Eliška Wagnerová hovoří na diskusním panelu.

VO č. 61 – Olomouc MARTIN TESAŘÍK Prohlídka základní školy v Jevíčku.

slav Šafář. V Jevíčku si také prohlédl gymnázium a ředitel Jiří Janeček mu přiblížil současnou situaci ve škole. Poslední zdejší zastávkou byla základní škola. Ředitel Miloslav Parolek provedl senátora Radko Martínka školou a pochlubil se rekonstruovanými učebnami a tělocvičnami. VO č. 51 – Žďár nad Sázavou FRANTIŠEK BRADÁČ O tom, že i okrajovým částem žďárského okresu se dostává zájmu senátora Františka 32 –

Senátor Miloš Vystrčil si zkusil jízdu na elektro vozidle, které vyvinuli učňové ze Středního odborného učiliště zemědělského a služeb v Dačicích.

Již 190 let od svého založení v roce 1825 oslavil jeden z nejvýznamnějších podniků na Olomoucku Mora Moravia, který v Marián-

VO č. 58 – Brno-město STANISLAV JURÁNEK V letošním roce slaví Střední škola potravinářská, obchodu a služeb Brno 70. výročí. 29. 5. se senátor Stanislav Juránek zúčastnil dne otevřených dveří u příležitosti oslav to-

Senátor Tesařík při na návštěvě společnosti Mora Moravia, která oslavila 190 let.

ském Údolí produkuje světoznámé kuchyňské spotřebiče. „Moru vnímám s jejími několika sty zaměstnanci jako významného zaměstnavatele v našem regionu, který nejen že dává lidem práci, ale kvalitou svých výrobků dělá dobré jméno našemu kraji po celém světě,“ uvedl k návštěvě závodu senátor Martin Tesařík.

VO č. 66 – Olomouc ALENA ŠROMOVÁ První červencovou neděli se senátorka Alena Šromová v obci Haňovice zúčastnila prvního ročníku Her bez hranic mikroregionu Litovelsko. V netradičních disciplínách soutěžilo 11 družstev nominovaných obcemi mikroregionu. Své týmy přišli podpořit i starostové a někteří se i aktivně zapojili do soutěžního klání. Vítězné družstvo Choliny obdrželo putovní pohár a pro příští pořadatelskou obec bude velkou výzvou překonat letošní perfektní organizaci.

VO č. 70 – Ostrava-město ANTONÍN MAŠTALÍŘ 28. 5. oslavila Vysoká škola podnikání, a.s., ve Slezské Ostravě 15 let od svého založení, kterého se zúčastnil i senátor Antonín Maštalíř. Rektor Jiří Cienciala a předseda představenstva Radan Jünger, mimo jiné zdůraznili perspektivu školy i do dalších let. Škola obdržela akreditaci a bude pokračovat nově ve spojení s Vysokou školou manažerské informatiky, ekonomiky a práva v jedné vzdělávací instituci.

doucí z centra města Jablunkova do městské části Žihla. Cyklostezka se vine podél ul. Bukovecké a její součástí je i vyvýšená zeď, z níž se turistům skýtá krásný výhled na přilehlý tok řeky Olše. Na trase nechybí ani hezké odpočívadlo. Během zahájení senátor poděkoval všem, kteří se na stavbě podíleli a občanům města za trpělivost při dopravních komplikacích.

VO č. 74 – Karviná PETR VÍCHA

Z oslav 15. výročí Vysoké školy podnikání v Ostravě.

Senátor Petr Vícha nechyběl při oficiálním navrácení dvou čtyřsetletých kostelních zvonů do kostela Narození Panny Marie ve Starém Bohumíně. Za II. světové války je odsud totiž odvezli nacisté, aby je roztavili a využili k vojenským účelům. Někteří z účastníků vítali Adama (1200 kg) s Josefem (650 kg) stylově, a to v replikách bohumínských krojů. Německo zvony vrátilo na své náklady, Bohumín zaplatil restaurátorské práce.

VO č. 72 – Ostrava-město PETER KOLIBA

Senátorka Šromová předává diplom starostce obce Měrotín, která se umístila na druhém místě.

Dne 11. 6. se konala beseda se žáky ZŠ Rovniny v Hlučíně, kterou vedl senátor Peter Koliba. Věnovala se problematice dospívání a prevenci sexuálně přenosných chorob, a to ve spolupráci s ředitelkou Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu Terezou Sadkovou. Přes počáteční ostych bylo jasné, že téma žáky zaujalo a nebáli se zeptat na věci, které je zajímaly.

Návrat zvonů z Německa.

VO č. 68 – Opava

VO č. 80 – Zlín

VLADIMÍR PLAČEK

PATRIK KUNČAR

V květnu uskutečnili na pozvání senátora Vladimíra Plačka členové Ústavně-právního výboru Senátu cestu do opavského regionu.

Senátor Koliba přednášel hlučínských školákům.

VO č. 73 – Frýdek-Místek PETR GAWLAS

30. 5. si na Velkém Ořechově připomněli 120 let od vzniku hasičského sboru a 12. 7. v Pitíně ještě o 10 let víc. Oslav se zúčastnil i senátor Patrik Kunčar, jenž si činnosti a obětavosti hasičů velmi váží. Slavnostní mše svatá, prohlídka hasicí techniky a zbrojnice i večerní zábava nikde nechyběly. Hasiči bojují se živly, ale také pracují s mládeží, pořádají kulturní akce – v duchu hesla: Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci, vlasti k rozkvětu.

V květnu se senátor Petr Gawlas zúčastnil slavnostního otevření nové cyklostezky veÚstavně-právní výbor Senátu na Opavsku.

V průběhu třech dní navštívili opavský okresní soud, výchovný ústav v Klimkovicích, věznici i detenční ústav v Opavě a také psychiatrickou nemocnici. Po setkání s vedením města Opavy, Vítkova a Kravař zakončili toto zasedání příjemnou návštěvou regionální cukrárny paní Jařabové v Kravařích.

Slavnostní přestřižení pásky na nové cyklostezce.

Z oslav 120. výročí založení SDH Velký Ořechov.

– 33

Z A S L E C H N U T O

N A

S C H Ů Z Í C H

8. schůze Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti průzkumu a využití kosmického prostoru k mírovým účelům. Zároveň musím říci, že jako nadšený pozorovatel pronikání lidstva do kosmu a zároveň přesvědčený frankofil mám radost, že mohu předložit právě tento návrh na sjednání smlouvy mezi Českou republikou a Francouzskou republikou o spolupráci v oblasti průzkumu a využití kosmického prostoru k mírovým účelům. Robert Pelikán, ministr spravedlnosti

milionů, jen se o tom nemluví. Ale je to prosté a jednoduché. Kdyby se nám podařilo, aby každá maminka do budoucna měla dvě děti, a to říkám dvě děti, tak zůstaneme na tom počtu těch sedmi milionů a můžeme přemýšlet dlouhodobě jen o tom, které tři miliony ze světa sem přijmeme. Stanislav Juránek

9. schůze

Informace vlády České republiky o výsledcích mimořádného jednání Evropské rady, které se konalo dne 23. dubna 2015 (o imigrantech). Je to velmi jednoduché. My věnujeme hodně peněz na podporu porodnosti. Evropa vymírá, ale abychom zvrátili tento stav, tak by každá evropská žena musela mít kolem stovky dětí. To nedosáhnete... Dokonce si myslím, že by to ani nevydržela. Jaroslav Kubera Děkuji, já si neodpustím reakci na svého předřečníka. Víte, ono říkat jenom nějaká taková čísla je vždy zavádějící a je vždy třeba jít k jádru věci. Ta čísla nejsou o tom, že by tu nějaká matka měla mít sto dětí, abychom zůstali tak, jak tady jsme. Je to tak, že jsme se dostali do situace, že nás ve skutečnosti směrem do budoucna, protože víme, kolik tady budeme mít maminek v nejbližších 20 letech, protože ty už se narodily, takže už víme, jak tady budeme za 20 let, tak víme, že nás nebude 10 milionů, ale že nás bude sedm

34 –

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Já bývávám spíše tichý a plachý, dneska to poruším. Ochrana veřejného zdraví znamená, že my máme veřejné zdraví. Jedna reakce na to je ta, my vám to veřejné zdraví vnutíme. A druhá je, tak si s námi dělejte, co chcete, vy za to zodpovídáte, co já bych chodil na nějaké kontroly, prohlídky, on to za mě někdo vyřeší, protože je to veřejné zdraví. Prosím vás – ne! Zdraví je ryze individuální. I velký kolektivní průjem třeba ve vojenské posádce je soubor individuálních průjmů. Není to žádný veřejný průjem. Může být pouze veřejné opatření k tomu, aby individuální průjmy nebyly. Já se omlouvám, že volím tento příklad, mohl jsem zvolit třeba virózu, ale tato je střevní často. Jan Žaloudík Kolegyně, kolegové. Výhoda je, že nejsem lékař. Tak doufám, že budu kratší. Jiří Oberfalzer

L E G E N D Y

V A L D Š T E J N S K É H O

NESSUN

K

arel Marks měl se svým jménem problémy od malička. I když neměl na konci desítku, vyslovovalo se jeho jméno stejně jako jméno věhlasného filosofa, což snad mohlo být dříve dobře, ale nebylo. Mnohokrát ve škole slyšel, že svému jménu nedělá čest, s čímž i souhlasil, protože se v mládí velkými úspěchy chlubit nemohl. A později zase naopak budilo jeho jméno podezření. Velice rychle byl propuštěn ze státních služeb a poté soustavně narážel při hledání zaměstnání. Tak vy jste Karel Marks? Mysleli zřejmě Marx a odpověď byla proto stále stejná. Nepodařilo se mu nikde ani drápkem zachytit, natož zakotvit. Rozhodl se proto zajít na živnostenský úřad. Tam kupodivu snadno uspěl a mohl si založit soukromou detektivní kancelář. Netrvalo dlouho a poznal, že to asi nebyl nejlepší nápad, zvláště potom, co jeho skromné pracoviště zdemoloval jeden ze sledovaných manželů. Ale štěstí se na něj přeci jen poprvé v životě usmálo. V restituci dostal pozemek, o kterém netušil, že mu patří. Nějaká tetička mu ho kdysi odkázala a teď byl v cestě stavbě dálnice, takže vypátrali majitele a požádali ho o prodej. Samozřejmě rád vyhověl, kancelář zlikvidoval a stal se rentiérem. K dokonalé pohodě mu chybělo už jen jedno. Byl vdovec a byl sám. Zakoupil proto špičkové moderní oblečení, navštívil kadeřnický salon a rozhodl se každou volnou chvíli trávit ve Valdštejnské zahradě. Očekával totiž, že tuto krásnou zahradu budou navštěvovat ženy na úrovni, ze kterých by si třeba jednu mohl vybrat pro společný život. Po několika odpoledních sezeních ale zjistil, že návštěvníci se rekrutují především ze vzdálených zemí nebo blízkých mateřských škol, takže se mu žádná příležitost nenaskytla. Už to chtěl vzdát, když si k němu přisedla elegantní dáma přiměřeného věku a požádala ho, zda by jí zapálil cigaretu. I když jí nemohl vyhovět, protože v zahradě se nekouří, zaradoval se, že mluví česky, i když trochu s cizím přízvukem. Ale konverzace byla navázána. Navzájem se představili, jméno Karel Marks nevzbudilo žádnou negativní reakci, dáma se jmenovala cizokrajně – Principa Todnarut – a svěřila se mu, že je operní pěvkyně, což na něho udělalo patřičný dojem. Prý tady dokonce kdysi v sale terreně zpívala. A co by tomu řekl, kdyby si tam teď zazpívala? Usoudil, že to snad nebude nikomu vadit, sedl si do první řady hlediště, které je tam přes léto stále připraveno pro pravidelné kulturní pořady, a po chvíli se už mohl zaposlouchat do krásného hlasu, který se nesl po celé zahradě. Brzy si k němu přisedli další návštěvníci zahrady a byli stejně nadšeni jako on. Hned za začátku překvapeně poslouchal árii Nessun dorma z posledního aktu opery Turandot Giacoma Pucciniho. Árii si zvláště oblíbil v roce 1990, kdy ji interpretoval Luciano Pavarotti jako hudební téma mistrovství světa ve fotbale v Itálii. Zpěvačka to nijak nepřeháněla, po zazpívání tří písní se k panu Marksovi vrátila a s potěšením přijímala gratulace jeho i dalších diváků. Sama byla ráda, že se k vystoupení odhodlala. Už tady prý dlouho nebyla, tak si ráda připomněla divadelní atmosféru ve Valdštejnské zahradě. Na otázku, kdy a v čem tady vystupovala, odpovídala trochu mlhavě: že už neví úplně přesně, ale byla to nějaká historická hra v době, kdy se zde konala výstava Pražské baroko, jejíž součástí bylo i několik divadelních in-

P A L Á C E

DORMA scenací. A vzpomněla i na skvělou baletní umělkyni a choreografku Camillu Steinhart, která patřila k nejvyspělejším tanečnicím české scény, a zde v zahradě několikrát spolupracovali. Marksovi nic neříkala výstava ani jméno baletky, ale rád naslouchal příjemnému hlasu a těšil se ze společnosti krásné zpěvačky. Ta se však záhy omluvila, že musí odejít, ale slíbila, že druhý den sem zase zajde. Jenže druhý den ji čekal marně. I třetí, čtvrtý… Rozhodl se, že se ji pokusí vypátrat. V době internetu by to neměl být problém, říkal si. Tomu, co zjistil, nechtěl ani věřit: výstava Pražské baroko se konala ve Valdštejnské zahradě v roce 1938, baletní mistryně Camilla Steinhart tu v této době realizovala při jedné Shakespearově hře choreografii tanců na hudbu F. Mendelsohna-Bartholdyho jako poslední svoji divadelní práci v Čechách. V době druhé světové války působila v divadle v Grazu, její další osudy jsou neznámé. O Principě Todnarut nenašel nic – zřejmě to byl umělecký pseudonym. Takže posloužil jen jako objekt nejapného vtipu? Nebo – ale to přeci nebylo možné. Zpěvačka sice nebyla nejmladší, ale i kdyby zpívala tehdy hodně mladá, muselo by ji teď být přes devadesát let – a to rozhodně nebylo. Takže podvodnice? Ale nic od něho nechtěla, hlas měla školený, operní pěvkyní zřejmě byla. Byl z toho zmatený. Pomoc hledal u kamaráda – historika, který se vážnou hudbou zabýval, ale ten mu moc nepomohl. Fotografie, kterou pořídil Marks mobilem při produkci v sale terreně, sice jednu dřívější zpěvačku připomínala, ale dost vzdáleně a jmenovala se jinak. A navíc – její život ukončili nacisté na Pankráci v roce 1942. Takže zbývala jen možnost, že si z něj madam pěkně utahovala. Naštvaný se vydal do Valdštejnské zahrady, vyhledal tam členy ostrahy, dal mu fotografii zpěvačky a požádal ho, kdyby se objevila, aby mu to na telefon laskavě oznámil. Jenže když sdělil jméno, ozvalo se: „Jo, vy jste Karel Marx? Já jsem zase Alois Jirásek!“ A aniž si nechal něco vysvětlit, odešel. Marks si znechuceně sedl na lavičku a přemýšlel, co udělá. Z přemýšlení ho vytrhla zpráva v mobilním telefonu. Četl: Ale tajemství mé je ve mně skryté, mé jméno se nikdo nedozví! Ne, ne, na tvá ústa jej vyslovím, až se rozední! A polibek můj rozbije ticho, co dělá tě mou...! Poznal část z árie Nessun dorma, kterou Johana zpívala v zahradě. Vlastně pro něj. Zpráva přišla z neznámého čísla a způsobila mu šok. Že by ta zpěvačka? Ale své číslo jí přeci nedal! Nessun dorma – ať nikdo nespí. A jak je to dál? Co bude následovat? Jeho jméno se nikdo nedozví... A my budeme muset, och, zemřít, zemřít! Nebo snad: Rozplyň se, ó noci! Hvězdy, zmizte za hory! Sotva úsvit vzejde, já nad ní zvítězím! Zvítězím! Zvítězím! V opeře krutá a chladná princezna Turandot klade svým nápadníkům hádanky, za jejichž nerozluštění je čeká smrt. Hádanky? Najednou ho něco osvítilo: Principa – principessa je italsky princezna. Todnarut – pozpátku je to Turandot. Princezna Turandot. Snad nějaký náznak? A vydal se zjišťovat, kde se hraje tato Pucciniho opera. Třeba tam najde řešení. Ať nikdo nespí… Zemřít, nebo zvítězit? Bohumil Dušek – 35

K Ř Í Ž O V K A

Pomůcka: abort, moa

Označení kvality mouky

1. část tajenky

Pracovat s pluhem

Výše než

Nechť

Značka limonád

Oplakat

Mužský hlas

Značka hliníku

Ten i onen Smutek

Prasata

Ústa

Remíza v šachu

Domácí zvíře Solmizační slabika

Nástraha Konzumovat tekutinu

Anglicky je

Osamocen

Slovenské přirovnání

Obvazový materiál

Němec

Knižní zkratka

Zbabělci

Hovorový souhlas

Číslovka

Částice hmoty

Soutok

Hod

Obchody

Anglický šlechtic

Druh železa

Psací potřeba

Tajenku zašlete do 20. září 2015 na adresu: Kancelář Senátu KŘÍŽOVKA Valdštejnské nám. 4, 118 01 Praha 1 nebo e-mailem na: [email protected] nebo předejte do Informačního centra Senátu.

Tamta

Sibiřská řeka

Roh

Označení velikosti tužkové baterie

Česká řeka

Elektroda

Elán Pohonná jednotka

Hesla Symetrály

Pravoslavný kněz Oxid uhelnatý Auto býv. NDR

Pomoc

Mužské jméno Spodek nádoby Snad knižně

Obuv

Nečistota

Tímto způsobem

Světelná částice

Zámezí ve sportu Starší muž. jméno

První žena

Potřeby kovbojů

1560 Surová nafta Obilí seté na podzim

Řasa Dřívější typ auta Škoda Česká folková skupina

Osobní zájmeno

Otázka 1. pádu Knižně deska

Šeřmířská zbraň Citosl. povzdechnutí

Zkratka firmy Značka rádia

Nato

Na onom místě

Značka lutecia

Potrat Staré zájmeno Ženské jméno

Malý náboj

Značka křemíku

Pokladna

Snížený tón

Boxerská zkratka

Umyvadla

Zničený (obecně)

Slovanská vesnice

Paže Cizokrajný hrad Karta

Moci

Vavřín

Filmový mimozemšťan

Značka tantalu

4. část tajenky

Čidlo sluchu

Zvýšený tón

Značka zubní pasty

Jeden vylosovaný luštitel bude pozván do Senátu a odměněn publikací o Albrechtu z Valdštejna.

Nejsnadněji

Šlechtický znak

3. část tajenky

Rychlý pohyb Sportovní zkratka

Opal

Mezinárodní autoznačka Rumunska

Primát

Cestovní doklad

2. část tajenky

Západočeské město

Stromový porost

Část saka

Otěž Pořadový tvar

Lidový ruský nápoj

Ženský hlas

Vyhynulý pštros

Čajová růže

Redakční rada: Denisa Čermáková (šéfredaktorka), Milan Štěch, Jiří Uklein, Jaroslav Müllner, Pavlína Heřmánková, Eva Davidová, Ondřej Gabriel. Foto: Martin Vlček, Tomáš Martinec. Autor křížovky: Bohumil Dušek. Redakční uzávěrka: 31. července 2015. Vydává: Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha 1, www.senat.cz, tel.: 257 075 707, e-mail: [email protected], ročník XIX., číslo 3/2015, evidenční číslo MK ČR E 10120, vychází čtvrtletně, graficky upravil Jan Dvořák, produkce HQ Kontakt, spol. s r. o.

Rozloha pozemku

V E

S T R U Č N O S T I

… zapomenutá americká tragédie Letos si připomínáme 100 let od jednoho z největších neštěstí v historii americké lodní dopravy, které tragicky zasáhlo i československou komunitu žijící v Chicagu a okolí. V sobotu 24. července 1915 měl vyplout parník Eastland po Chicago River směrem

na Michiganské jezero. Na palubě se tísnilo přes 3000 osob – o 500 více, než byla maximální povolená kapacita parníku. Přeplněná loď se naklonila a během několika vteřin se převrátila do řeky. Ačkoliv se tragédie odehrála jen několik metrů od břehu, zahynulo 844 lidí. České jméno mělo 221 obětí, z nichž většina byla pohřbena na Českém národním hřbitově v Chicagu. V  letošním roce vznikl z  iniciativy Charlese Michalka projekt Eastland Memorial na zbudování památníku obětem tragédie. Byla vypsána sbírka, jejímž prostřednictvím mohli zájemci přispět na výstavbu pomníku zakoupením památeční cihličky. Na podnět české školy TGM v Chicagu uspořádali členové Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí sbírku a za vybranou částku byla zakoupena symbolická cihlička nesoucí jejich jména. Slavnostní odhalení pomníku se konalo 12. července za přítomnosti zástupců nejvýznamnějších krajanských organizací i Generálního konzulátu ČR v Chicagu. Tomáš Grulich předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

… mlčení bolí V Senátu byla zahájena kampaň „Mlčení bolí“ zaměřená na prevenci, identifikaci a potírání domácího násilí. Spouštějí ji intervenční centra, která v loňském roce v ČR poskytla pomoc celkem 4695 obětem fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického i sociálního násilí. Nejrizikovější skupinu tvoří manželské a partnerské páry ve věku od 27 do 40 let, stoupá počet případů násilí mezi zletilými dětmi a rodiči i násilí páchané na seniorech. Kampaň zaštítila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská.

… výherci křížovky z minulého čísla Tajenka zní: Navštivte koncerty Kulturního léta v Senátu. Cenu v podobě publikace o Albrechtovi z Valdštejna získává Ladislav Hofman z Lipníku nad Bečvou.

HRADOZÁMECKÁ NOC sobota 29. srpna 2015 19–23 hod. vystoupení skupiny historického šermu Sinister koncert souboru Musica Bohemica od 20.30 hod.

SRDEČNĚ VÁS ZVEME DO VALDŠTEJNSKÉ ZAHRADY SETKÁNÍ S OBČANY sobota 12. září 2015 od 14 hod. pod záštitou předsedy Senátu Milana Štěcha doprovodný hudební program

Akce se konají za každého počasí. Vstup volný.

Více informací na www.senat.cz.

KULTURNÍ LÉTO V SENÁTU koncerty každý čtvrtek až do 24. září 2015 od 17 hod.