SENÁT ODMÍTL ZÁKONÍK PRÁCE

136kovak

31.3.2006

11:04

Stránka 8

KOVÁK číslo 13 — 7. dubna 2006

SENÁT ODMÍTL ZÁKONÍK PRÁCE (Dokončení ze str. 1) Senátor Jaroslav Mitlener (ODS): Je to zhoršovací zákon, nezajišťuje práci nezaměstnaným, pouze pojišťuje zaměstnané a skrytě nebo otevřeně vylepšuje pozici některým skupinám odborářů. Spíše než o tom, o čem zde byla řeč doposud, bych tedy očekával, že tématem zákoníku práce bude konkurence. To, co rozhodne o tom, jestli u nás budou mít lidé práci, nebo nebudou mít lidé práci, je konkurence v globálním prostředí, konkurence se zeměmi EU, konkurence se zeměmi Asie, jak se prostě dovedeme v tomto prostředí chovat. Senátor Jiří Stodůlka (KDU-ČSL): Dva paragrafy tohoto nového zákoníku práce jsou v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Je to § 24... Článek 27 naší Listiny práv a svobod říká: Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. Zde je důležité říci tu poslední část věty - zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. To činí tento § 24. Dalším paragrafem, který je velmi problematický a kde bych hledal ústavní střet, je § 322, tj. ono zastavení práce na příkaz odborů při porušení něčeho, bezpečnostních směrnic. To už je zase přímý atak na majitele, na podnikatele, kdy skutečně může být tento paragraf zneužíván odborovou organizací a může vznikat velká škoda pro podnikající subjekt bez odpovědnosti za takto vzniklou škodu, těch, kteří vyvolají případné ztráty ve výrobě. Milan Štěch: Zaznělo tady, že návrh je údajně protiústavní. Samozřejmě mohou být různé názory, ale chci zmínit jenom ten paragraf 322, tzn. pravomoc odborů, a ne aby mohly, jak to bylo řečeno posledním řečníkem, aby mohly odbory vcelku bezdůvodně zastavit práci, tam jasně stojí už v tom současném znění, tak i v navrhovaném, že zastavit práci je možno pouze tehdy, hrozí-li přímé ohrožení života a zdraví. A toto ustanovení se v praxi používá výjimečně, a pokud by byla zastavena práce a ty důvody pro to nebyly, tak samozřejmě ten, kdo takové zastavení práce provede, tak by také mohl nést a nesl by důsledky za škody, které by tím vznikly... Znám plno zaměstnavatelů, kteří jsou docela rádi, že to v zákoně je, protože jim to pomáhá, důsledky ze zmařeného lidského života nebo poškození zdraví jsou pro zaměstnavatele daleko těžší než to, když třeba na několik minut se zastaví práce a závada se odstraní. Tvrzení, že má být zákoník práce přijat, až bude nový občanský zákoník, samozřejmě takový názor může být. Ale nový občanský zákoník jistě dříve než do tří až čtyř let nebude, a pokud byl názor, že se má se zákoníkem práce čekat, tak tento názor se měl říci jasně dopředu, ale už v roce 93 se začalo pracovat na novém zákoníku práce, tak bylo zřejmé, že nový zákoník práce bude připraven daleko dříve než nový občanský zákon. Co se týká § 24, tzv. plurality odborů, že malé odborové organizace budou moci být utlačovány a že to neodpovídá § 27 ústavní listiny. Myslím si, že by to bylo v kolizi s ústavou,

Vyluštění z Kováku č. 12/2006 (výrok A. Muntheho): Pes není zvíře, pes je přítel. 4

kdyby zaměstnavatel odborovým organizacím, které u něj působí, poskytoval různé podmínky pro jejich činnost. To znamená, kdyby některé mohly dostat místnosti, jiné ne, kdyby některé mohly dostat vybavení kanceláře, jiné ne, kdyby zaměstnanci, kteří jsou v odborové organizaci, byli odměňováni jinak nebo měli jiný rozsah. Ale to, co dnes je napsáno v zákoně... o kolektivním vyjednávání, že zaměstnavatel uzavírá kolektivní smlouvu až tehdy, když odborové organizace, které u něj působí, se dohodnou, a jinak že zaměstnavatel kolektivní smlouvu uzavřít nemůže, tak co to vlastně znamená? Že 95 procent zaměstnanců se může dohodnout a souhlasí s návrhem kolektivní smlouvy, 5 procent například nesouhlasí a zaměstnavatel nesmí, ten zaměstnavatel je dotlačen, že nesmí kolektivní smlouvu uzavřít. A to, co se navrhuje, je znění, jestliže největší odborová organizace nebo seskupení menších odborových organizací, které představují dohromady většinu, navrhne kolektivní smlouvu a zaměstnavatel s jejím obsahem souhlasí a je ochoten ji podepsat, tak ji může podepsat. Neříká se, že musí. Pokud ten zaměstnavatel bude názoru, že s tou kolektivní smlouvou nesouhlasí třeba významná profesní skupina a že by mu to způsobilo nadále problémy, tak on tu kolektivní smlouvu neuzavře. A bude nadále ty odboráře a zaměstnance nutit, aby se dohodli. Ale to je tak, jako kdyby například ve sněmovně nejmenší politický klub, který má třeba deset členů, měl právo vetovat každý zákon, a dokud on s tím zněním zákona nebude souhlasit, takže nebude moci být zákon přijat. To je stejný stav. Samozřejmě, že my hodláme hledat řešení jak se dohodnout, aby se našlo takové řešení, že i ty menší organizace nebudou mít námitky. Je pravda, že některá menší odborová sdružení, jako je odborové sdružení strojvedoucích, pilotů a ještě některé podobné menší organizace, mají výhradu k § 24. Ale ne k celému novému zákoníku. Ten celý nový zákoník práce na několika jednáních a setkáních prohlásili, že podporují. Co se týká těch tvrzení, ona většinou byla dána do ideologických vět a spíše prohlášení, která tu zazněla, že se posilují pravomoci odborů, znovu prosím, kdo nalezne v zákoníku práce, že se tam posilují pravomoci odborů, tak bych byl velice rád, kdyby mi to ukázal, protože já bych se s tím pochlubil v odborových řadách. Bohužel, takový stav není. Pravomoci odborů zůstávají na stejné úrovni, jako byly doposud. Je pravda, že se nesnižují. Ale pravomoci odborů se neposilují. Senátorka Alena Gajdůšková: Já bych chtěla zareagovat... Zákoník práce zajišťuje, či nezajišťuje pracovní místa - zákoník práce přece upravuje pracovněprávní vztahy. Samozřejmě může tím, že je otevřenější, že je flexibilnější - a já se domnívám, že tato norma je flexibilnější-, tak může rozhýbat trh práce. Ale na druhou stranu nemůžeme očekávat, že zákoník práce bude zajišťovat pracovní místa, to je úkolem jiných institucí a i jiných právních norem. Místopředseda vlády ČR Zdeněk Škromach: Náš zákoník práce, už ten současný, je nejliberálnější v rámci EU... Když hovoříme o té konkurenci, myslím, že o tom hovořil pan senátor Mitlener. V čem chceme konkurovat východu, Číně? Ve mzdách? Vy si myslíte, že to občané očekávají, že budou praco-

vat od nevidím do nevidím za čínské mzdy? Nebo pákistánské, afghánské, indické? Žijeme v EU, žijeme uprostřed Evropy a myslím si, že... chceme, aby tyto podmínky se srovnávaly na evropskou úroveň. Tak, jak se srovnávají náklady na bydlení, náklady na živobytí apod. Myslím si, že výhoda českých firem nebo firem působících v Česku je právě ve výrazně nižších mzdových nákladech nebo nákladech personálních, než je tomu v okolních zemích. To je prostě realita. A tato výhoda bude trvat ještě mnoho let, a proto taky podnikat v ČR se vyplatí. Což nakonec ukazuje i příliv investic do ČR.

Hlasování senátorů Vysvětlivky: V následujícím přehledu, jak senátoři hlasovali, se první symbol před jménem vztahuje k 1. hlasování a druhý symbol před jménem (v závorce) se týká 2. hlasování. 1. Zákoník práce schválit - návrh byl zamítnut: přítomno = 72, je třeba = 37 [A] ano = 9, [N] ne = 45, [0] nepřítomen = 9, [X] zdržel se = 18, [T] tajný hlas 2. Zákoník práce zamítnout - návrh byl přijat: přítomno = 74, je třeba = 38 [A] ano = 56, [N] ne = 8, [0] nepřítomen = 7, [X] zdržel se = 10, [T] tajný hlas Senátorský klub Občanské demokratické strany: N (A) Ivan Adamec, N (A) Milan Balabán, N (A) Milan Bureš, N (A) Pavel Eybert, N (A) Daniela Filipiová, N (A) Jan Hálek, N (A) Zdeněk Janalík, N (A) Tomáš Jirsa, N (A) Tomáš Julínek, N (A) Robert Kolář, N (A) František Kopecký, N (A) Jaroslav Kubera, N (A) Jiří Liška, N (A) Jaroslav Mitlener, N (A) Bedřich Moldan, N (A) Jan Nádvorník, N (A) Jiří Nedoma, N (A) Alexandr Novák, N (A) Jiří Oberfalzer, N (A) Alena Palečková, 0 (0) Josef Pavlata, N (A) Miloslav Pelc, N (A) Jiří Pospíšil, N (A) František Příhoda, N (A) Václav Roubíček, N (A) Luděk Sefzig, N (A) Vlastimil Sehnal, N (A) Přemysl Sobotka, 0 (A) Jiří Stříteský, N (A) Pavel Sušický, N (A) Miroslav Škaloud, N (A) Jiří Šneberger, N (A) Karel Tejnora, X (A) Vítězslav Vavroušek, N (A) Alena Venhodová, N (A) Jaromír Volným, N (A) Jiří Žák. Senátorský klub Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové: X (X) Karel Barták, X (X) Zdeněk Bárta, 0 (0) Jiří Brýdl, X (A) Pavel Janata, X (A) Václav Jehlička, N (A) Adolf Jílek, X (A) Josef Kalbáč, 0 (0) Ludmila Müllerová, X (X) Petr Pithart, N (X) Rostislav Slavotínek, X (X) Jiří Stodůlka, 0 (0) Milan Šimonovský, X (X) Milan Špaček, X (X) Josef Vaculík. Klub otevřené demokracie: N (A) Ondřej Feber, N (A) Petr Fejfar, X (A) Jan Hadrava, X (A) Jan Horník, X (A) Josef Jařab, 0 (0) Martin Mejstřík, N (A) Edvard Outrata, X (A) Soňa Paukrtová, X (A) Richard Sequens, 0 (0) Vladimír Schovánek, 0 (A) Karel Schwarzenberg, N (A) Jaromír Štětina, X (A) Jiří Zlatuška. Senátorský klub České strany sociálně demokratické: A (N) Ivo Bárek, A (N) Alena Gajdůšková, A (N) Ladislav Macák, A (N) Jan Rakušan, A (X) Petr Smutný, A (N) Ladislav Svoboda, A (N) Milan Štěch. Senátorský klub SNK: N (A) Václava Domšová, N (A) Liana Janáčková, N (A) Josef Novotný, N (A) Igor Petrov, 0 (0) Helena Rögnerová, N (A) Jitka Seitlová, X (X) Josef Zoser. Nezařazení: A (N) Vlastimil Balín, X (A) Jaroslav Kubín, A (N) Eduard Matykiewicz. Připravila JANA BENEŠOVÁ Snímek Jindra Plesníková

13 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 30. BŘEZNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 7. DUBNA 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Redakãní anketa (V.) - str. 2 ● Snûmovna schválila zákon o pﬁechodu pozemkÛ odborÛm - str. 2 ● Mraky táhnou nad Radho‰tûm - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Povodnû a podpory ● Mzdy v kovoprÛmyslu v roce 2005

Když přišlo na řadu vystoupení ministra Z. Škromacha (na snímku za mikrofónem), většina senátorů opustila sál (29. 3.)

Doufám, že nám vláda vyplatí to zvýšený porodný se zpětnou platností

MOMENTKY Z RADY OS KOVO CO ZAZNĚLO V HRADCI KRÁLOVÉ Nový zákoník práce má přinést významnou změnu ve způsobu vyplácení nemocenské. Prvních čtrnáct dní ji totiž bude poskytovat zaměstnavatel, který tím získá právo kontroly nemocného zaměstnance. Jakou roli by v tom však měly plnit odbory? Tuto otázku si kladli mnozí členové Rady Odborového svazu KOVO na jejím zasedání 29. a 30. března 2006 v Hradci Králové.

(Pokračování na str. 3)

DOBA URČITÁ - NÁSTROJ DIKTATURY Žádný slušný člověk snad nemůže souhlasit s metodami, kterými se běloruský prezident Lukašenko udržuje u moci. Nejmocnějším pomocníkem utlačovatelů všeho druhu je strach lidí. Utlačovat občany není však záměrem jen politických diktátorů, po témž touží Ing. Jan Uhlíř i diktátoři ekonomičtí. A velký rozdíl alespoň v důvodech jejich chování není. Proto mě přímo udeřila informace, která zazněla 23. března navečer v diskusním pořadu ČR 1 - Radiožurnálu. Diskuse o situaci v Bělorusku se zúčastnil představitel běloruské demokratické opo-


SENÁT ODMÍTL ZÁKONÍK PRÁCE Na své 10. schůzi 29. března senátoři zamítli návrh zákoníku práce, který se tímto znovu vrací do poslanecké sněmovny. Tento výsledek není žádným překvapením, neboť - jak Kovák informoval v předchozích číslech - příslušné senátní výbory jasně doporučily plénu, aby zákoník práce neschválil. Pro informaci čtenářům přinášíme výtah ze senátní rozpravy o návrhu zákoníku práce (začíná vystoupením ministra práce a sociálních věcí ing. Z. Škromacha, který senát seznámil s předlohou zákona) a přehled hlasování senátorů - jak o návrhu na schválení zákoníku práce, tak poté, co tento návrh neprošel, na zamítnutí zákoníku práce.

Z diskuse senátorů Místopředseda vlády ČR Zdeněk Škromach: Jsem si vědom, že oblast pracovněprávních vztahů se dotýká několika miliónů občanů. Vláda má maximální zájem na tom, aby zákoník práce umožnil kvalitní a důstojný život jak pro slušné zaměstnance, tak pro slušné zaměstnavatele. A to tento předložený návrh zákoníku práce naplňuje. Senátor Milan Štěch (ČSSD): Myslím si, že to, co tu máme před sebou, je dobrá norma, je to norma pro slušné lidi, pro lidi, kteří jednají na základě oboustranného porozumění, je to norma, která je samozřejmě nevýhodná pro ty, kteří chtějí mít jednostrannou výhodu. Ale to je také účelem pracovněprávní regulace. Senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD): To, co současný návrh zákoníku práce, který nyní projednáváme, vymezuje, je zakotvení principů, které platí všude na západ od našich hranic. To je především zásada nediskriminace ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, právo na kolektivní vyjednávání a základní sociálněprávní standardy. To jsou atributy sociálního evropského modelu. Je velká škoda, že naši podnikatelé zastoupení v zaměstnavatelských svazech setrvali v apriorním odmítání zákoníku práce a bojkotovali jednání o zákoníku práce.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS): Nový zákoník usiluje o ještě větší ingerenci státu a odborů do vztahů, které by měly být především otázkou volných vztahů rovnoprávných partnerů. V dnešním globalizovaném světě se stále se zvyšující konkurencí, spoléhající se především na iniciativu a svobodu vztahů, působí tento návrh jako relikt z doby dávno minulé. Proto a především z těchto důvodů podporuji jeho zamítnutí. Senátorka Alena Palečková (ODS): S jistou malou mírou nadsázky lze říci, že se jedná o 51. novelu stávajícího zákoníku práce, protože je vystavěn na původním textu a mnohde přebírá celé pasáže původního textu. V okamžiku, kdy bude nový občanský zákoník, nastane potřeba velkých změn i v zákoníku práce. Z tohoto hlediska by bylo jednodušší, kdyby byl zákoník práce podřazen právu občanskému, změna by byla mnohem jednodušší. Senátor Tomáš Julínek (ODS): Předložená podoba nového zákoníku práce je hanebně promarněnou příležitostí. Příležitostí k zásadní reformě českého pracovního práva, příležitostí k zásadnímu zvýšení flexibility českého trhu práce, k výraznému snížení nezaměstnanosti i nezanedbatelnému růstu hrubého domácího produktu. Místo toho jsme od vlády a poslanecké sněmovny obdrželi návrh, který konzervuje dnešní neblahý stav, protiústavně posiluje pravomoci odborů a omezuje zaměstnance i zaměstnavatele ve svobodných ujednáních. Nový zákoník práce nesmyslně zdražuje lidskou práci, nutí zaměstnavatele přesouvat výrobu do zahraničí nebo obcházet jeho ustanovení a je v rozporu se zájmy občanů naší země. (Pokračování na str. 4) 1

136kovak

31.3.2006

11:04

Stránka 2


REDAKČNÍ ANKETA: Jaké jsou podnikové kolektivní smlouvy 2006? (V.) Redakce Kovák položila několika předsedkyním a předsedům základních organizací OS KOVO ze všech krajů čtyři anketní otázky týkající se úrovně jejich podnikové kolektivní smlouvy na rok 2006. Nejprve v několika pokračováních otiskujeme odpovědi těch, kdo kolektivní vyjednávání završili do konce února 2006, dodatečně - na závěr „seriálu“ - přineseme odpovědi také od těch „respondentů“, kteří kolektivní vyjednávání ukončí v průběhu, či na konci března a poté jsou ochotni se do ankety zapojit.

Anketní otázky 1. Kolik činí (průměrné) procento nárůstu mezd zaměstnanců a co zahrnuje? 2. Co pokládáte za největší klad(y) letošní kolektivní smlouvy - oproti loňsku, či předchozím rokům? Její úroveň je v tomto srovnání lepší - stejná - horší? 3. Jak dlouho a v kolika kolech kolektivní vyjednávání probíhalo? Kdy byla uzavřena dohoda, nebo kdy došlo k podpisu kolektivní smlouvy (datum)? 4. Jak byste stručně zhodnotil(a) délku a průběh jednání se zaměstnavatelem?

Motorpal, a. s., Jihlava 1. Průměrné procento nárůstů bylo stanoveno v rozmezí 2 - 4 % s tím, že celkový objem navýšených mzdových prostředků (ve výši 10,4 miliónu Kč) bude záviset na individuálním plnění jednotlivých výrobních středisek, a to v případě plnění finančního plánu a v souvislosti s 10% zvýšením produktivity práce. 2. Největší klady letošního roku jsme nezaznamenali, respektive nic se v jednání oproti loňsku nezměnilo. Zaměstnavatel stále v oblasti

navýšení mezd trvá na individuálním principu a nechce reagovat na naše požadavky plošného navyšování. Tímto je dána možnost, že některým pracovníkům (celému středisku) nemusí být pro daný rok navýšeny mzdy z titulu neplnění finančního plánu, produktivity apod. Úroveň kolektivní smlouvy je v tomto směru již tři roky stejná. Je však obava, že se zaměstnavatel již zcela otevřeně a veřejně hlásí k tomu, že pokud chceme (odbory) přidat do mezd, a přitom nebude plněn zisk, odebere nám již dříve dohodnuté benefity (jako například týden dovolené navíc, životní výročí a jubilea, sníženou 7,5hodinovou pracovní dobu apod.), což se do této doby nikdy neodvážil konstatovat. 3. Kolektivní vyjednávání probíhalo v závěru roku 2005, a to 2 svolanými schůzkami, poté byla těsně koncem roku (20. 12. 2005) uzavřena kolektivní smlouva pro rok 2006. Obsahově zůstala v nezměněné podobě, malé úpravy jsou ve změně systému přerozdělování sociálního fondu. Hlavní změna byla v projednání mzdové oblasti (celkový nárůst mezd). Ostatní benefity (nepodkročitelná minima) byly zachovány. 4. Délka kolektivního vyjednávání nebyla

SNĚMOVNA SCHVÁLILA ZÁKON OPŘECHODU POZEMKŮ ODBORŮM Ve 3. čtení byl 15. března Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen návrh poslanců ČSSD M. Kaly a M. Kapouna na vydání zákona o přechodu pozemků, které byly v trvalém užívání, dnes ve výpůjčce, odborových organizací, z majetku státu na tyto organizace. V současnosti je tento návrh zákona v Senátu, který již stihl vyslat negativní signály. Pokud by se naplnily, návrh zákona by se vrátil do Sněmovny, která by senátní „ne“ musela přehlasovat. Touto aktuální informací Kovák navazuje na články v číslech 4 a 5. Na 3. čtení bylo v Poslanecké sněmovně přítomno 147 poslanců a ke schválení zákona bylo potřeba 74 hlasů. Pro hlasovalo 104 poslanců (většinou z ČSSD a KSČM), proti bylo 36 poslanců (většinou z ODS a KDU-ČSL); zbývající poslanci (US-DEU) hlasovali smíšeně. Níže uvádíme podrobný přehled hlasování jednotlivých poslanců všech politických stran (A = ano, N = ne, O = nepřítomen, M = omluven, Z = zdržel se). ČSSD: A Vlastimil Aubrecht, A Robin Böhnisch, A Vladimír Čada, A Karel Černý, A Anna Čurdová, A Milan Ekert, A Andrej Grega, A Václav Grüner, 0 Jana Hamplová, A Michal Hašek, A Pavel Hönig, A Petr Ibl, A Zdeněk Jičínský, A Miloslav Kala, A Miroslav Kapoun, 0 Jan Kavan, 0 Robert Kopecký, A Zdeněk Koudelka, A Karel Kratochvíle, A Jaroslav Krákora, 0 Stanislav Křeček, A Jozef Kubinyi, A Pavol Kubuš, A Jitka Kupčová, A Miloš Kužvart, A Petr Lachnit, 0 Vladimír Laštůvka, A Radko Martínek, A Lenka Mazuchová, A Miroslav Máče, A Miloš Máša, A Miloš Melčák, A Alfréd Michalík, A Josef Mikuta, A Dagmar Mocová, A Oldřich Němec, 0 Eva Nováková, A Hana Orgoníková, Z Břetislav Petr, A Petr Rafaj, A Josef Řihák, A Antonín Seďa, A Jaromír Schling, 0 Ladislav Skopal, 2

A Josef Smýkal, A Evžen Snítilý, A Bohuslav Sobotka, A František Strnad, A Miroslav Svoboda, A Antonín Sýkora, A Hana Šedivá, A Iva Šedivá, A Zdeněk Škromach, A Karel Šplíchal, A Petr Šulák, A Miloš Titz, A Rudolf Tomíček, A Jiří Třešňák,A Radim Turek,A Jiří Václavek, A Miroslav Váňa, A Miloslav Vlček, A František Vnouček, A Jitka Vojtilová, A Ladislav Vomáčko, A Václav Votava, A Lubomír Zaorálek, A Cyril Zapletal, A Eduard Zeman, A Petr Zgarba. ODS: 0 Walter Bartoš, N Jan Bauer, 0 Marek Benda, M Miroslav Beneš, 0 Jiří Bílý, N Josef Bíža, N Petr Bratský, N Michal Doktor, 0 Kateřina Dostálová, 0 Tomáš Dub, N Eva Dundáčková, 0 Tomáš Hasil, N Zdeňka Horníková, N Pavel Hrnčíř, N Radim Chytka, N Libor Ježek, N Tomáš Kádner, 0 Tomáš Kladívko, N Jan Klas, 0 Martin Kocourek, N Jozef Kochan, 0 Miroslav Krajíček, 0 Petr Krill, 0 Miloslav Kučera, 0 Ivan Langer, 0 Helena Mallotová, 0 Václav Mencl, 0 Václav Nájemník, N Petr Nečas, 0 Veronika Nedvědová, M Miroslava Němcová, 0 Zbyněk Novotný, 0 Jiří Papež, 0 Miloš Patera, N Alena Páralová, N Miroslav Pátek, N Jaroslav Pešán, N Jaroslav Plachý, N Petr Pleva, 0 Josef Poláček, M Jiří Pospíšil, 0 Aleš Rozehnal, 0 Martin Říman, 0 Karel Se-


tak velká, vzhledem k výše uvedeným důvodům. Obsahově byla smlouva projednávána pouze ve mzdové oblasti (nárůst mezd). Domníváme se, že naše kolektivní smlouvy z let minulých jsou rámcově ošetřeny o všechna možná a dostupná ujednání (týden dovolené navíc, příplatky za práce, bonusy, vytvoření systému odměn životních a výročních, zkrácená pracovní doba apod.); novou smlouvu jsme vždy dojednávali pouze s mírnými úpravami. Ovšem dnes jsme nuceni pro další roky být obezřetní, jelikož se sjednané výhody skutečně stávají pro naše nově příchozí manažery překážkou pro výdej finančních prostředků nad rámec zákona a neváhají s tímto argumentovat.Toto je pro nás výstrahou k obezřetnosti a hájení svých nepodkročitelných minim do budoucna. PETR SZELKE, předseda ZO OS KOVO Motorpal, a. s., Jihlava

1. ZO OS KOVO Mohelnice Jedná se o kolektivní smlouvu s firmou Siemens Elektromotory Mohelnice: 1. Činí 5 procent do tarifu všem zaměstnancům (mzda = 75 % tarifu + 25 % nadtarifní složky). 2. Klady - smlouva byla uzavřena včas, mzdový nárůst jde do tarifů. Je zakotven příspěvek na činnost ZO OS KOVO. Úroveň je standardní (= O.K.). 3. Proběhla 4 kola, podpis byl 26. září 2005 (smlouva platí na obchodní rok od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006). 4. Od doby, kdy s námi jednají přímo ředitelé závodu, je kolektivní vyjednávání seriózní, věcné, s nádechem humoru. JIŘÍ HANÁK, předseda 1. ZO OS KOVO Mohelnice (Pokračování příště) hoř, N Jan Schwippel, 0 Pavel Suchánek, N Lubomír Suk, 0 David Šeich, M Lucie Talmanová, 0 Tomáš Teplík, N Petr Tluchoř, 0 Vlastimil Tlustý, 0 Eduard Vávra, 0 Jan Vidím, Z Oldřich Vojíř, N Tom Zajíček, M Bohuslav Záruba. KSČM: A Vlastislav Antolák, A Marta Bayerová, A František Beneš, A Milan Bičík, A Petr Braný, A Ladislav Býček, A Květoslava Čelišová, A Alexander Černý, A Vlastimil Dlab, A Jiří Dolejš, 0 Václav Exner, A Jiřina Fialová, A Vojtěch Filip, A Stanislav Fischer, A Václav Frank, A Jaroslav Gongol, M Miroslav Grebeníček, A Stanislav Grospič, A Jitka Gruntová, A Pavel Hojda, A Kateřina Konečná, A Vladimír Koníček, A Pavel Kováčik, A Ivana Levá, A Josef Mandík, A Soňa Marková, A Zdeněk Maršíček, A Ladislav Mlčák, A Miroslav Opálka, A Svatomír Recman, A Vladimír Reiber, A Zuzka Rujbrová, A Marie Rusová, A Josef Šenfeld, A Josef Švarcbek, A Ladislav Urban, A Miroslava Vlčková, A Josef Vondruška, A Miloslava Vostrá, A Karel Vymětal, A Antonín Zralý. KDU-ČSL: 0 Libor Ambrozek, N Jan Grůza, N Jiří Hanuš, N Vilém Holáň, N Ludvík Hovorka, N Josef Janeček, 0 Miroslav Kalousek, Z Jiří Karas, N Jan Kasal, N Tomáš Kvapil, Z Jaroslav Lobkowicz, N Vlasta Parkanová, M Vladimír Říha, 0 Pavel Severa, 0 Cyril Svoboda, N Jan Škopík, 0 Michaela Šojdrová, N Ladislav Šustr, N Jaromír Talíř, N Josef Vícha, N Ivo Vykydal. US-DEU: Z Taťána Fischerová, 0 Svatopluk Karásek, A Zdeněk Kořistka, A Petr Kott, N Karel Kühnl, Z Pavel Němec, A Vlastimil Ostrý, 0 František Pelc, 0 Pavel Svoboda, M Robert Vokáč. Nezařazení: Z Tomáš Vrbík. Připravila JANA BENEŠOVÁ

MRAKY TÁHNOU NAD RADHOŠTĚM

PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ EVROPSKÁ PODNIKOVÁ RADA

V Kováku č. 3 jsem v článku nazvaném Moravan v ohrožení popsal kritické postavení zaměstnanců společnosti Moravan Aeroplánes v konkursu. V současnosti se do podobného kritického 21. března 2006 se v Bratislavě sešli zástupci OZ KOVO a OS KOVO nadnárodní slovenské postavení, ne-li horšího, dostala tisícovka zaměstnanců rožnovské společnosti TCT, a. s. Na firmu TCT, a. s., dopadla nezvratitelná skutečnost, že ve světě výrazně opadl zájem o klasické televizní obrazovky. Dá se předpokládat, že ve středně dlouhém období zbude z vakuových obrazovek jenom vakuum. Momentálně ještě zakázky jsou, ale firmu srazil na kolena kritický nedostatek finančních proKarel Šabršula středků na znovunastartování výroby. Situaci ještě komplikuje skutečnost, že stejný osud potkal i majoritního vlastníka TCT, a. s., společnost Ecimex Group. Obtížná finanční situace dovedla management společnosti TCT, a. s., k žádosti o prohlášení konkursu. Stalo se tak 6. 3. 2006 a již 9. 3. byl Krajským soudem v Ostravě vyhlášen konkurs. Správcem konkursní podstaty byl jmenován Mgr. Radim Kubica z Frýdku-Místku. V rukou tohoto muže leží osud tisícovky zaměstnanců, z nichž více než čtyři stovky jsou občané Slovenské republiky.

nili právník OS KOVO Mgr. Jiří Grim, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Zlín Karel Šabršula a předseda VZO OS KOVO Let Kunovice Milan Blažek - z podniku, který přežil již dva konkursy. Mgr. J. Grim odpověděl na dotazy týkající se průběhu konkursního řízení, výplaty mzdových nároků, zúčtoLadislav Zmeškal vání daně ze mzdy a v neposlední ředě i možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Předseda Zmeškal uzavřel jednání slovy: „Věřím, že šance na záchranu TCT je reálná. Konkursní správce jedná se společností Osinek o možnostech financování výroby a tím i zajištění zaměstnanosti.“

DOBA URČITÁ …

V České republice naštěstí neslouží řetězené pracovní smlouvy na dobu určitou k politické diktatuře. Jejich úloha v ekonomickém vydírání zaměstnanců nás vedla k tomu, že po mnohaleté snaze odborů bylo tzv. řetězení zákonem omezeno. Protože řadě pravicových politiků a některým zaměstnavatelům se toto omezení nelíbí, mají snahu omezení zrušit. Zda se řetězení pracovních smluv na dobu určitou opět stane jedním z nástrojů k nevolnickému postavení zaměstnanců, záleží zejména na výsledku červnových voleb. Nedejme svojí neúčastí na volbách, nebo špatnou volbou těmto ekonomickým diktátorům šanci. Ing. JAN UHLÍŘ

Co na to úřad práce?

Požádal jsem o vyjádření i ředitele Úřadu práce ve Vsetíně. RNDr. Miroslav Mrázek mimo jiné prohlásil: „Je nám známa složitá finanční i sociální situace zaměstnanců TCT, a. s., i jejich rodin. Úřad práce zřídil Jak postupují odbory? v jídelně společnosti TCT detašované pracoviště a pět Jaká je úloha a jak postupuje v těchto nelehkých pracovnic dojíždělo ze Vsetína a za pomoci dalších prapodmínkách odborová organizace? Předseda VZO OS covnic z pobočky Úřad práce Rožnov pod Radhoštěm KOVO Tesla Rožnov pod Radhoštěm Ladislav Zmeškal urychleně připravovaly žádosti zaměstnanců. V souuvádí: „Absolvoval jsem řadu jednání s vedením společ- časné době se žádosti zpracovávají a kontrolují. Výplatu nosti, byl jsem přítomen jednání představenstva a. s. finančních nároků předpokládáme v průběhu měsíce TCT, jednal jsem s pracovníky úřadu práce a v nepo- dubna.“ Ředitel vyjádřil rovněž poděkování zaměstnanslední řadě i se správcem konkursní podstaty.“ A s ja- cům personálního útvaru a účtáren za přípravu potřebkým výsledkem? „Úřad práce vyplatí zaměstnancům ných podkladů. Na dotaz, jak bude úřad práce postupomzdu a náhradu mzdy za leden a únor letošního roku. vat, když se výrobu nepodaří nastartovat, RNDr. Musím pochválit pracovnice úřadu práce za aktivní pří- Mrázek podotkl: „Přestože cca 400 zaměstnanců je ze stup a pomoc zaměstnancům při vyplňování Žádosti Slovenska, znamenalo by propouštění zaměstnanců zvýo uspokojování mzdových nároků. Je nutné vyzdvihnout šení nezaměstnanosti v regionu. Nezaměstnaní by byli i činnost a úsilí vedení společnosti a hlavně zaměstnanců zařazeni do evidence; urychleně připravíme vzdělávací personálního útvaru a účtáren v přípravě podkladů pro a rekvalifikační programy, část by byla zařazena do prouplatnění nároků zaměstnanců.“ A především: „Jed- jektů, které jsou podporovány z prostředků EU.“ nání se správcem konkurzní podstaty Mgr. Radimem Kubicou bylo velmi korektní. Správce uznává kolektivní Trocha statistiky Závěrem trochu statistiky: smlouvu, přislíbil spolupráci a byl jsem ujištěn, že vy● Televizní obrazovky se v Rožnově vyrábějí od koná vše pro restart výroby a obnovení produkce již v polovině měsíce dubna.“ O dlouhodobě nepříznivém roku 1953, barevné obrazovky od roku 1980. ● Po 10 letech existence společnosti TCT, a. s., byla vývoji ve firmě bylo informováno vedení OS KOVO. „S předsedou OS KOVO Josefem Středulou jsem v roce 2004 vyrobena pětimilióntá obrazovka. ● Do konce roku 2005 bylo v TCT, a. s., zaměstnáno v častém kontaktu,“ dodává L. Zmeškal. Výbor ZO zaslal členům OS KOVO dopisy s vysvět- ve čtyřsměnném provozu 1300 zaměstnanců. KAREL ŠABRŠULA, lením situace a předpokládaném postupu odborové orvedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Zlín ganizace. 17. března se setkání s funkcionáři ZO zúčast-

(Dokončení ze str. 1) zice, tedy jistě člověk znalý poměrů. Ten označil jako jeden z velmi významných důvodů strachu běloruských občanů vzepřít se hromadněji diktatuře to, že pracující v běloruských státních podnicích a pracuje tam 75 procent zaměstnanců - jsou udržováni v nejistotě, poslušnosti a strachu opakovanými - řetězenými - ročními pracovními smlouvami na dobu určitou. A pokud by - lidově řečeno - „nedrželi hubu a krok“, nebyla by jim nová - opět jen roční - pracovní smlouva dána.

společnosti HTC, pod kterou spadá zejména česká firma Zetor. Na tomto jednání byla vytvořena evropská podniková rada právě pro tuto společnost, ale ne na základě běžného vyjednávání mezi zvláštním vyjednávacím orgánem a managementem, ale ze zákona - na základě subsidiárních požadavků. Tato evropská podniková rada nadnárodní společnosti HTC se skládá ze 6 zástupců OZ KOVO a 3 zástupců OS KOVO. DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO

MOMENTKY Z RADY OS KOVO (Dokončení ze str. 1) Někteří zaměstnavatelé už totiž hledají způsob, jak by odbory do své kontrolní činnosti nemocných zatáhli. „Celá záležitost má dvojí aspekt,“ upozornil předseda OS KOVO Josef Středula. Na jednu stranu by pro odbory nebylo dobré, aby se nechaly zakomponovat do kontrolních mechanismů zaměstnavatele. To může být totiž značně nevděčná role. Na druhou stranu by ale - jakožto zástupci zaměstnanců - měly dávat pozor, aby zaměstnavatel svou novou pravomoc nezneužíval. Jaroslav Povšík informoval, že zaměstnavatel ve Škodě Auto již projevil zájem do této kontrolní činnosti odbory zapojit. Představoval si to asi takto: zaplatil by kytici odborářům, kteří by s ní šli nemocného navštívit, a poté by podali zaměstnavateli informaci, jestli dotyčný dodržuje režim nemocenské. Odbory se na tom však nehodlají podílet, konstatoval J. Povšík. Rada OS KOVO také hodnotila úspěšnost takzvané odborové ofenzívy, která má pomoci získat do odborů více lidí. „V posledním období jsme zaznamenali nejnižší pokles členské základny a nejvyšší nárůst nových členů,“ informoval místopředseda OS KOVO Jaromír Endlicher. Přitom došlo k téměř jednoprocentnímu nárůstu nových mladých členů. Dlouhodobě totiž členská základna stárne, takže „při katastrofickém scénáři by za 15 let, až odejde současná generace do důchodu, neměly odbory žádné členy“, podotkl. „Musíme nabídnout členům něco navíc, aby pro ně byla odborařina lákavá. Generace nadšenců už totiž končí, dnes chodí lidé do odborů často jen s nataženou paží, co za to dostanou. Navíc nikdo nechce být v nějaké organizaci, ani středem pozornosti. Dosud neexistuje odpovědnost funkcionářů za práci s mladými. Proto chceme působit na mladé v závodních výborech. Důležitá je přitom větší práce s internetem, tedy s médiem, které mladí preferují. Je třeba odstraňovat generační nedorozumění. Chceme rozjet spolupráci s odborovým svazem pracovníkům školství, a tak se dostat přímo ke školákům. Například dánští kováci najímají tři až čtyři mladé lidi jen pro práci s mladými,“ uvedl J. Endlicher. (ben)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

136kovak

31.3.2006

11:04

Stránka 2


REDAKČNÍ ANKETA: Jaké jsou podnikové kolektivní smlouvy 2006? (V.) Redakce Kovák položila několika předsedkyním a předsedům základních organizací OS KOVO ze všech krajů čtyři anketní otázky týkající se úrovně jejich podnikové kolektivní smlouvy na rok 2006. Nejprve v několika pokračováních otiskujeme odpovědi těch, kdo kolektivní vyjednávání završili do konce února 2006, dodatečně - na závěr „seriálu“ - přineseme odpovědi také od těch „respondentů“, kteří kolektivní vyjednávání ukončí v průběhu, či na konci března a poté jsou ochotni se do ankety zapojit.

Anketní otázky 1. Kolik činí (průměrné) procento nárůstu mezd zaměstnanců a co zahrnuje? 2. Co pokládáte za největší klad(y) letošní kolektivní smlouvy - oproti loňsku, či předchozím rokům? Její úroveň je v tomto srovnání lepší - stejná - horší? 3. Jak dlouho a v kolika kolech kolektivní vyjednávání probíhalo? Kdy byla uzavřena dohoda, nebo kdy došlo k podpisu kolektivní smlouvy (datum)? 4. Jak byste stručně zhodnotil(a) délku a průběh jednání se zaměstnavatelem?

Motorpal, a. s., Jihlava 1. Průměrné procento nárůstů bylo stanoveno v rozmezí 2 - 4 % s tím, že celkový objem navýšených mzdových prostředků (ve výši 10,4 miliónu Kč) bude záviset na individuálním plnění jednotlivých výrobních středisek, a to v případě plnění finančního plánu a v souvislosti s 10% zvýšením produktivity práce. 2. Největší klady letošního roku jsme nezaznamenali, respektive nic se v jednání oproti loňsku nezměnilo. Zaměstnavatel stále v oblasti

navýšení mezd trvá na individuálním principu a nechce reagovat na naše požadavky plošného navyšování. Tímto je dána možnost, že některým pracovníkům (celému středisku) nemusí být pro daný rok navýšeny mzdy z titulu neplnění finančního plánu, produktivity apod. Úroveň kolektivní smlouvy je v tomto směru již tři roky stejná. Je však obava, že se zaměstnavatel již zcela otevřeně a veřejně hlásí k tomu, že pokud chceme (odbory) přidat do mezd, a přitom nebude plněn zisk, odebere nám již dříve dohodnuté benefity (jako například týden dovolené navíc, životní výročí a jubilea, sníženou 7,5hodinovou pracovní dobu apod.), což se do této doby nikdy neodvážil konstatovat. 3. Kolektivní vyjednávání probíhalo v závěru roku 2005, a to 2 svolanými schůzkami, poté byla těsně koncem roku (20. 12. 2005) uzavřena kolektivní smlouva pro rok 2006. Obsahově zůstala v nezměněné podobě, malé úpravy jsou ve změně systému přerozdělování sociálního fondu. Hlavní změna byla v projednání mzdové oblasti (celkový nárůst mezd). Ostatní benefity (nepodkročitelná minima) byly zachovány. 4. Délka kolektivního vyjednávání nebyla

SNĚMOVNA SCHVÁLILA ZÁKON OPŘECHODU POZEMKŮ ODBORŮM Ve 3. čtení byl 15. března Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR schválen návrh poslanců ČSSD M. Kaly a M. Kapouna na vydání zákona o přechodu pozemků, které byly v trvalém užívání, dnes ve výpůjčce, odborových organizací, z majetku státu na tyto organizace. V současnosti je tento návrh zákona v Senátu, který již stihl vyslat negativní signály. Pokud by se naplnily, návrh zákona by se vrátil do Sněmovny, která by senátní „ne“ musela přehlasovat. Touto aktuální informací Kovák navazuje na články v číslech 4 a 5. Na 3. čtení bylo v Poslanecké sněmovně přítomno 147 poslanců a ke schválení zákona bylo potřeba 74 hlasů. Pro hlasovalo 104 poslanců (většinou z ČSSD a KSČM), proti bylo 36 poslanců (většinou z ODS a KDU-ČSL); zbývající poslanci (US-DEU) hlasovali smíšeně. Níže uvádíme podrobný přehled hlasování jednotlivých poslanců všech politických stran (A = ano, N = ne, O = nepřítomen, M = omluven, Z = zdržel se). ČSSD: A Vlastimil Aubrecht, A Robin Böhnisch, A Vladimír Čada, A Karel Černý, A Anna Čurdová, A Milan Ekert, A Andrej Grega, A Václav Grüner, 0 Jana Hamplová, A Michal Hašek, A Pavel Hönig, A Petr Ibl, A Zdeněk Jičínský, A Miloslav Kala, A Miroslav Kapoun, 0 Jan Kavan, 0 Robert Kopecký, A Zdeněk Koudelka, A Karel Kratochvíle, A Jaroslav Krákora, 0 Stanislav Křeček, A Jozef Kubinyi, A Pavol Kubuš, A Jitka Kupčová, A Miloš Kužvart, A Petr Lachnit, 0 Vladimír Laštůvka, A Radko Martínek, A Lenka Mazuchová, A Miroslav Máče, A Miloš Máša, A Miloš Melčák, A Alfréd Michalík, A Josef Mikuta, A Dagmar Mocová, A Oldřich Němec, 0 Eva Nováková, A Hana Orgoníková, Z Břetislav Petr, A Petr Rafaj, A Josef Řihák, A Antonín Seďa, A Jaromír Schling, 0 Ladislav Skopal, 2

A Josef Smýkal, A Evžen Snítilý, A Bohuslav Sobotka, A František Strnad, A Miroslav Svoboda, A Antonín Sýkora, A Hana Šedivá, A Iva Šedivá, A Zdeněk Škromach, A Karel Šplíchal, A Petr Šulák, A Miloš Titz, A Rudolf Tomíček, A Jiří Třešňák,A Radim Turek,A Jiří Václavek, A Miroslav Váňa, A Miloslav Vlček, A František Vnouček, A Jitka Vojtilová, A Ladislav Vomáčko, A Václav Votava, A Lubomír Zaorálek, A Cyril Zapletal, A Eduard Zeman, A Petr Zgarba. ODS: 0 Walter Bartoš, N Jan Bauer, 0 Marek Benda, M Miroslav Beneš, 0 Jiří Bílý, N Josef Bíža, N Petr Bratský, N Michal Doktor, 0 Kateřina Dostálová, 0 Tomáš Dub, N Eva Dundáčková, 0 Tomáš Hasil, N Zdeňka Horníková, N Pavel Hrnčíř, N Radim Chytka, N Libor Ježek, N Tomáš Kádner, 0 Tomáš Kladívko, N Jan Klas, 0 Martin Kocourek, N Jozef Kochan, 0 Miroslav Krajíček, 0 Petr Krill, 0 Miloslav Kučera, 0 Ivan Langer, 0 Helena Mallotová, 0 Václav Mencl, 0 Václav Nájemník, N Petr Nečas, 0 Veronika Nedvědová, M Miroslava Němcová, 0 Zbyněk Novotný, 0 Jiří Papež, 0 Miloš Patera, N Alena Páralová, N Miroslav Pátek, N Jaroslav Pešán, N Jaroslav Plachý, N Petr Pleva, 0 Josef Poláček, M Jiří Pospíšil, 0 Aleš Rozehnal, 0 Martin Říman, 0 Karel Se-


tak velká, vzhledem k výše uvedeným důvodům. Obsahově byla smlouva projednávána pouze ve mzdové oblasti (nárůst mezd). Domníváme se, že naše kolektivní smlouvy z let minulých jsou rámcově ošetřeny o všechna možná a dostupná ujednání (týden dovolené navíc, příplatky za práce, bonusy, vytvoření systému odměn životních a výročních, zkrácená pracovní doba apod.); novou smlouvu jsme vždy dojednávali pouze s mírnými úpravami. Ovšem dnes jsme nuceni pro další roky být obezřetní, jelikož se sjednané výhody skutečně stávají pro naše nově příchozí manažery překážkou pro výdej finančních prostředků nad rámec zákona a neváhají s tímto argumentovat.Toto je pro nás výstrahou k obezřetnosti a hájení svých nepodkročitelných minim do budoucna. PETR SZELKE, předseda ZO OS KOVO Motorpal, a. s., Jihlava

1. ZO OS KOVO Mohelnice Jedná se o kolektivní smlouvu s firmou Siemens Elektromotory Mohelnice: 1. Činí 5 procent do tarifu všem zaměstnancům (mzda = 75 % tarifu + 25 % nadtarifní složky). 2. Klady - smlouva byla uzavřena včas, mzdový nárůst jde do tarifů. Je zakotven příspěvek na činnost ZO OS KOVO. Úroveň je standardní (= O.K.). 3. Proběhla 4 kola, podpis byl 26. září 2005 (smlouva platí na obchodní rok od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006). 4. Od doby, kdy s námi jednají přímo ředitelé závodu, je kolektivní vyjednávání seriózní, věcné, s nádechem humoru. JIŘÍ HANÁK, předseda 1. ZO OS KOVO Mohelnice (Pokračování příště) hoř, N Jan Schwippel, 0 Pavel Suchánek, N Lubomír Suk, 0 David Šeich, M Lucie Talmanová, 0 Tomáš Teplík, N Petr Tluchoř, 0 Vlastimil Tlustý, 0 Eduard Vávra, 0 Jan Vidím, Z Oldřich Vojíř, N Tom Zajíček, M Bohuslav Záruba. KSČM: A Vlastislav Antolák, A Marta Bayerová, A František Beneš, A Milan Bičík, A Petr Braný, A Ladislav Býček, A Květoslava Čelišová, A Alexander Černý, A Vlastimil Dlab, A Jiří Dolejš, 0 Václav Exner, A Jiřina Fialová, A Vojtěch Filip, A Stanislav Fischer, A Václav Frank, A Jaroslav Gongol, M Miroslav Grebeníček, A Stanislav Grospič, A Jitka Gruntová, A Pavel Hojda, A Kateřina Konečná, A Vladimír Koníček, A Pavel Kováčik, A Ivana Levá, A Josef Mandík, A Soňa Marková, A Zdeněk Maršíček, A Ladislav Mlčák, A Miroslav Opálka, A Svatomír Recman, A Vladimír Reiber, A Zuzka Rujbrová, A Marie Rusová, A Josef Šenfeld, A Josef Švarcbek, A Ladislav Urban, A Miroslava Vlčková, A Josef Vondruška, A Miloslava Vostrá, A Karel Vymětal, A Antonín Zralý. KDU-ČSL: 0 Libor Ambrozek, N Jan Grůza, N Jiří Hanuš, N Vilém Holáň, N Ludvík Hovorka, N Josef Janeček, 0 Miroslav Kalousek, Z Jiří Karas, N Jan Kasal, N Tomáš Kvapil, Z Jaroslav Lobkowicz, N Vlasta Parkanová, M Vladimír Říha, 0 Pavel Severa, 0 Cyril Svoboda, N Jan Škopík, 0 Michaela Šojdrová, N Ladislav Šustr, N Jaromír Talíř, N Josef Vícha, N Ivo Vykydal. US-DEU: Z Taťána Fischerová, 0 Svatopluk Karásek, A Zdeněk Kořistka, A Petr Kott, N Karel Kühnl, Z Pavel Němec, A Vlastimil Ostrý, 0 František Pelc, 0 Pavel Svoboda, M Robert Vokáč. Nezařazení: Z Tomáš Vrbík. Připravila JANA BENEŠOVÁ

MRAKY TÁHNOU NAD RADHOŠTĚM

PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ EVROPSKÁ PODNIKOVÁ RADA

V Kováku č. 3 jsem v článku nazvaném Moravan v ohrožení popsal kritické postavení zaměstnanců společnosti Moravan Aeroplánes v konkursu. V současnosti se do podobného kritického 21. března 2006 se v Bratislavě sešli zástupci OZ KOVO a OS KOVO nadnárodní slovenské postavení, ne-li horšího, dostala tisícovka zaměstnanců rožnovské společnosti TCT, a. s. Na firmu TCT, a. s., dopadla nezvratitelná skutečnost, že ve světě výrazně opadl zájem o klasické televizní obrazovky. Dá se předpokládat, že ve středně dlouhém období zbude z vakuových obrazovek jenom vakuum. Momentálně ještě zakázky jsou, ale firmu srazil na kolena kritický nedostatek finančních proKarel Šabršula středků na znovunastartování výroby. Situaci ještě komplikuje skutečnost, že stejný osud potkal i majoritního vlastníka TCT, a. s., společnost Ecimex Group. Obtížná finanční situace dovedla management společnosti TCT, a. s., k žádosti o prohlášení konkursu. Stalo se tak 6. 3. 2006 a již 9. 3. byl Krajským soudem v Ostravě vyhlášen konkurs. Správcem konkursní podstaty byl jmenován Mgr. Radim Kubica z Frýdku-Místku. V rukou tohoto muže leží osud tisícovky zaměstnanců, z nichž více než čtyři stovky jsou občané Slovenské republiky.

nili právník OS KOVO Mgr. Jiří Grim, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Zlín Karel Šabršula a předseda VZO OS KOVO Let Kunovice Milan Blažek - z podniku, který přežil již dva konkursy. Mgr. J. Grim odpověděl na dotazy týkající se průběhu konkursního řízení, výplaty mzdových nároků, zúčtoLadislav Zmeškal vání daně ze mzdy a v neposlední ředě i možnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnance. Předseda Zmeškal uzavřel jednání slovy: „Věřím, že šance na záchranu TCT je reálná. Konkursní správce jedná se společností Osinek o možnostech financování výroby a tím i zajištění zaměstnanosti.“

DOBA URČITÁ …

V České republice naštěstí neslouží řetězené pracovní smlouvy na dobu určitou k politické diktatuře. Jejich úloha v ekonomickém vydírání zaměstnanců nás vedla k tomu, že po mnohaleté snaze odborů bylo tzv. řetězení zákonem omezeno. Protože řadě pravicových politiků a některým zaměstnavatelům se toto omezení nelíbí, mají snahu omezení zrušit. Zda se řetězení pracovních smluv na dobu určitou opět stane jedním z nástrojů k nevolnickému postavení zaměstnanců, záleží zejména na výsledku červnových voleb. Nedejme svojí neúčastí na volbách, nebo špatnou volbou těmto ekonomickým diktátorům šanci. Ing. JAN UHLÍŘ

Co na to úřad práce?

Požádal jsem o vyjádření i ředitele Úřadu práce ve Vsetíně. RNDr. Miroslav Mrázek mimo jiné prohlásil: „Je nám známa složitá finanční i sociální situace zaměstnanců TCT, a. s., i jejich rodin. Úřad práce zřídil Jak postupují odbory? v jídelně společnosti TCT detašované pracoviště a pět Jaká je úloha a jak postupuje v těchto nelehkých pracovnic dojíždělo ze Vsetína a za pomoci dalších prapodmínkách odborová organizace? Předseda VZO OS covnic z pobočky Úřad práce Rožnov pod Radhoštěm KOVO Tesla Rožnov pod Radhoštěm Ladislav Zmeškal urychleně připravovaly žádosti zaměstnanců. V souuvádí: „Absolvoval jsem řadu jednání s vedením společ- časné době se žádosti zpracovávají a kontrolují. Výplatu nosti, byl jsem přítomen jednání představenstva a. s. finančních nároků předpokládáme v průběhu měsíce TCT, jednal jsem s pracovníky úřadu práce a v nepo- dubna.“ Ředitel vyjádřil rovněž poděkování zaměstnanslední řadě i se správcem konkursní podstaty.“ A s ja- cům personálního útvaru a účtáren za přípravu potřebkým výsledkem? „Úřad práce vyplatí zaměstnancům ných podkladů. Na dotaz, jak bude úřad práce postupomzdu a náhradu mzdy za leden a únor letošního roku. vat, když se výrobu nepodaří nastartovat, RNDr. Musím pochválit pracovnice úřadu práce za aktivní pří- Mrázek podotkl: „Přestože cca 400 zaměstnanců je ze stup a pomoc zaměstnancům při vyplňování Žádosti Slovenska, znamenalo by propouštění zaměstnanců zvýo uspokojování mzdových nároků. Je nutné vyzdvihnout šení nezaměstnanosti v regionu. Nezaměstnaní by byli i činnost a úsilí vedení společnosti a hlavně zaměstnanců zařazeni do evidence; urychleně připravíme vzdělávací personálního útvaru a účtáren v přípravě podkladů pro a rekvalifikační programy, část by byla zařazena do prouplatnění nároků zaměstnanců.“ A především: „Jed- jektů, které jsou podporovány z prostředků EU.“ nání se správcem konkurzní podstaty Mgr. Radimem Kubicou bylo velmi korektní. Správce uznává kolektivní Trocha statistiky Závěrem trochu statistiky: smlouvu, přislíbil spolupráci a byl jsem ujištěn, že vy● Televizní obrazovky se v Rožnově vyrábějí od koná vše pro restart výroby a obnovení produkce již v polovině měsíce dubna.“ O dlouhodobě nepříznivém roku 1953, barevné obrazovky od roku 1980. ● Po 10 letech existence společnosti TCT, a. s., byla vývoji ve firmě bylo informováno vedení OS KOVO. „S předsedou OS KOVO Josefem Středulou jsem v roce 2004 vyrobena pětimilióntá obrazovka. ● Do konce roku 2005 bylo v TCT, a. s., zaměstnáno v častém kontaktu,“ dodává L. Zmeškal. Výbor ZO zaslal členům OS KOVO dopisy s vysvět- ve čtyřsměnném provozu 1300 zaměstnanců. KAREL ŠABRŠULA, lením situace a předpokládaném postupu odborové orvedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Zlín ganizace. 17. března se setkání s funkcionáři ZO zúčast-

(Dokončení ze str. 1) zice, tedy jistě člověk znalý poměrů. Ten označil jako jeden z velmi významných důvodů strachu běloruských občanů vzepřít se hromadněji diktatuře to, že pracující v běloruských státních podnicích a pracuje tam 75 procent zaměstnanců - jsou udržováni v nejistotě, poslušnosti a strachu opakovanými - řetězenými - ročními pracovními smlouvami na dobu určitou. A pokud by - lidově řečeno - „nedrželi hubu a krok“, nebyla by jim nová - opět jen roční - pracovní smlouva dána.

společnosti HTC, pod kterou spadá zejména česká firma Zetor. Na tomto jednání byla vytvořena evropská podniková rada právě pro tuto společnost, ale ne na základě běžného vyjednávání mezi zvláštním vyjednávacím orgánem a managementem, ale ze zákona - na základě subsidiárních požadavků. Tato evropská podniková rada nadnárodní společnosti HTC se skládá ze 6 zástupců OZ KOVO a 3 zástupců OS KOVO. DANA SAKAŘOVÁ, mezinárodní odbor OS KOVO

MOMENTKY Z RADY OS KOVO (Dokončení ze str. 1) Někteří zaměstnavatelé už totiž hledají způsob, jak by odbory do své kontrolní činnosti nemocných zatáhli. „Celá záležitost má dvojí aspekt,“ upozornil předseda OS KOVO Josef Středula. Na jednu stranu by pro odbory nebylo dobré, aby se nechaly zakomponovat do kontrolních mechanismů zaměstnavatele. To může být totiž značně nevděčná role. Na druhou stranu by ale - jakožto zástupci zaměstnanců - měly dávat pozor, aby zaměstnavatel svou novou pravomoc nezneužíval. Jaroslav Povšík informoval, že zaměstnavatel ve Škodě Auto již projevil zájem do této kontrolní činnosti odbory zapojit. Představoval si to asi takto: zaplatil by kytici odborářům, kteří by s ní šli nemocného navštívit, a poté by podali zaměstnavateli informaci, jestli dotyčný dodržuje režim nemocenské. Odbory se na tom však nehodlají podílet, konstatoval J. Povšík. Rada OS KOVO také hodnotila úspěšnost takzvané odborové ofenzívy, která má pomoci získat do odborů více lidí. „V posledním období jsme zaznamenali nejnižší pokles členské základny a nejvyšší nárůst nových členů,“ informoval místopředseda OS KOVO Jaromír Endlicher. Přitom došlo k téměř jednoprocentnímu nárůstu nových mladých členů. Dlouhodobě totiž členská základna stárne, takže „při katastrofickém scénáři by za 15 let, až odejde současná generace do důchodu, neměly odbory žádné členy“, podotkl. „Musíme nabídnout členům něco navíc, aby pro ně byla odborařina lákavá. Generace nadšenců už totiž končí, dnes chodí lidé do odborů často jen s nataženou paží, co za to dostanou. Navíc nikdo nechce být v nějaké organizaci, ani středem pozornosti. Dosud neexistuje odpovědnost funkcionářů za práci s mladými. Proto chceme působit na mladé v závodních výborech. Důležitá je přitom větší práce s internetem, tedy s médiem, které mladí preferují. Je třeba odstraňovat generační nedorozumění. Chceme rozjet spolupráci s odborovým svazem pracovníkům školství, a tak se dostat přímo ke školákům. Například dánští kováci najímají tři až čtyři mladé lidi jen pro práci s mladými,“ uvedl J. Endlicher. (ben)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

136kovak

31.3.2006

11:04

Stránka 8


SENÁT ODMÍTL ZÁKONÍK PRÁCE (Dokončení ze str. 1) Senátor Jaroslav Mitlener (ODS): Je to zhoršovací zákon, nezajišťuje práci nezaměstnaným, pouze pojišťuje zaměstnané a skrytě nebo otevřeně vylepšuje pozici některým skupinám odborářů. Spíše než o tom, o čem zde byla řeč doposud, bych tedy očekával, že tématem zákoníku práce bude konkurence. To, co rozhodne o tom, jestli u nás budou mít lidé práci, nebo nebudou mít lidé práci, je konkurence v globálním prostředí, konkurence se zeměmi EU, konkurence se zeměmi Asie, jak se prostě dovedeme v tomto prostředí chovat. Senátor Jiří Stodůlka (KDU-ČSL): Dva paragrafy tohoto nového zákoníku práce jsou v rozporu s ústavním pořádkem ČR. Je to § 24... Článek 27 naší Listiny práv a svobod říká: Odborové organizace vznikají nezávisle na státu. Omezovat počet odborových organizací je nepřípustné, stejně jako zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. Zde je důležité říci tu poslední část věty - zvýhodňovat některé z nich v podniku nebo v odvětví. To činí tento § 24. Dalším paragrafem, který je velmi problematický a kde bych hledal ústavní střet, je § 322, tj. ono zastavení práce na příkaz odborů při porušení něčeho, bezpečnostních směrnic. To už je zase přímý atak na majitele, na podnikatele, kdy skutečně může být tento paragraf zneužíván odborovou organizací a může vznikat velká škoda pro podnikající subjekt bez odpovědnosti za takto vzniklou škodu, těch, kteří vyvolají případné ztráty ve výrobě. Milan Štěch: Zaznělo tady, že návrh je údajně protiústavní. Samozřejmě mohou být různé názory, ale chci zmínit jenom ten paragraf 322, tzn. pravomoc odborů, a ne aby mohly, jak to bylo řečeno posledním řečníkem, aby mohly odbory vcelku bezdůvodně zastavit práci, tam jasně stojí už v tom současném znění, tak i v navrhovaném, že zastavit práci je možno pouze tehdy, hrozí-li přímé ohrožení života a zdraví. A toto ustanovení se v praxi používá výjimečně, a pokud by byla zastavena práce a ty důvody pro to nebyly, tak samozřejmě ten, kdo takové zastavení práce provede, tak by také mohl nést a nesl by důsledky za škody, které by tím vznikly... Znám plno zaměstnavatelů, kteří jsou docela rádi, že to v zákoně je, protože jim to pomáhá, důsledky ze zmařeného lidského života nebo poškození zdraví jsou pro zaměstnavatele daleko těžší než to, když třeba na několik minut se zastaví práce a závada se odstraní. Tvrzení, že má být zákoník práce přijat, až bude nový občanský zákoník, samozřejmě takový názor může být. Ale nový občanský zákoník jistě dříve než do tří až čtyř let nebude, a pokud byl názor, že se má se zákoníkem práce čekat, tak tento názor se měl říci jasně dopředu, ale už v roce 93 se začalo pracovat na novém zákoníku práce, tak bylo zřejmé, že nový zákoník práce bude připraven daleko dříve než nový občanský zákon. Co se týká § 24, tzv. plurality odborů, že malé odborové organizace budou moci být utlačovány a že to neodpovídá § 27 ústavní listiny. Myslím si, že by to bylo v kolizi s ústavou,

Vyluštění z Kováku č. 12/2006 (výrok A. Muntheho): Pes není zvíře, pes je přítel. 4

kdyby zaměstnavatel odborovým organizacím, které u něj působí, poskytoval různé podmínky pro jejich činnost. To znamená, kdyby některé mohly dostat místnosti, jiné ne, kdyby některé mohly dostat vybavení kanceláře, jiné ne, kdyby zaměstnanci, kteří jsou v odborové organizaci, byli odměňováni jinak nebo měli jiný rozsah. Ale to, co dnes je napsáno v zákoně... o kolektivním vyjednávání, že zaměstnavatel uzavírá kolektivní smlouvu až tehdy, když odborové organizace, které u něj působí, se dohodnou, a jinak že zaměstnavatel kolektivní smlouvu uzavřít nemůže, tak co to vlastně znamená? Že 95 procent zaměstnanců se může dohodnout a souhlasí s návrhem kolektivní smlouvy, 5 procent například nesouhlasí a zaměstnavatel nesmí, ten zaměstnavatel je dotlačen, že nesmí kolektivní smlouvu uzavřít. A to, co se navrhuje, je znění, jestliže největší odborová organizace nebo seskupení menších odborových organizací, které představují dohromady většinu, navrhne kolektivní smlouvu a zaměstnavatel s jejím obsahem souhlasí a je ochoten ji podepsat, tak ji může podepsat. Neříká se, že musí. Pokud ten zaměstnavatel bude názoru, že s tou kolektivní smlouvou nesouhlasí třeba významná profesní skupina a že by mu to způsobilo nadále problémy, tak on tu kolektivní smlouvu neuzavře. A bude nadále ty odboráře a zaměstnance nutit, aby se dohodli. Ale to je tak, jako kdyby například ve sněmovně nejmenší politický klub, který má třeba deset členů, měl právo vetovat každý zákon, a dokud on s tím zněním zákona nebude souhlasit, takže nebude moci být zákon přijat. To je stejný stav. Samozřejmě, že my hodláme hledat řešení jak se dohodnout, aby se našlo takové řešení, že i ty menší organizace nebudou mít námitky. Je pravda, že některá menší odborová sdružení, jako je odborové sdružení strojvedoucích, pilotů a ještě některé podobné menší organizace, mají výhradu k § 24. Ale ne k celému novému zákoníku. Ten celý nový zákoník práce na několika jednáních a setkáních prohlásili, že podporují. Co se týká těch tvrzení, ona většinou byla dána do ideologických vět a spíše prohlášení, která tu zazněla, že se posilují pravomoci odborů, znovu prosím, kdo nalezne v zákoníku práce, že se tam posilují pravomoci odborů, tak bych byl velice rád, kdyby mi to ukázal, protože já bych se s tím pochlubil v odborových řadách. Bohužel, takový stav není. Pravomoci odborů zůstávají na stejné úrovni, jako byly doposud. Je pravda, že se nesnižují. Ale pravomoci odborů se neposilují. Senátorka Alena Gajdůšková: Já bych chtěla zareagovat... Zákoník práce zajišťuje, či nezajišťuje pracovní místa - zákoník práce přece upravuje pracovněprávní vztahy. Samozřejmě může tím, že je otevřenější, že je flexibilnější - a já se domnívám, že tato norma je flexibilnější-, tak může rozhýbat trh práce. Ale na druhou stranu nemůžeme očekávat, že zákoník práce bude zajišťovat pracovní místa, to je úkolem jiných institucí a i jiných právních norem. Místopředseda vlády ČR Zdeněk Škromach: Náš zákoník práce, už ten současný, je nejliberálnější v rámci EU... Když hovoříme o té konkurenci, myslím, že o tom hovořil pan senátor Mitlener. V čem chceme konkurovat východu, Číně? Ve mzdách? Vy si myslíte, že to občané očekávají, že budou praco-

vat od nevidím do nevidím za čínské mzdy? Nebo pákistánské, afghánské, indické? Žijeme v EU, žijeme uprostřed Evropy a myslím si, že... chceme, aby tyto podmínky se srovnávaly na evropskou úroveň. Tak, jak se srovnávají náklady na bydlení, náklady na živobytí apod. Myslím si, že výhoda českých firem nebo firem působících v Česku je právě ve výrazně nižších mzdových nákladech nebo nákladech personálních, než je tomu v okolních zemích. To je prostě realita. A tato výhoda bude trvat ještě mnoho let, a proto taky podnikat v ČR se vyplatí. Což nakonec ukazuje i příliv investic do ČR.

Hlasování senátorů Vysvětlivky: V následujícím přehledu, jak senátoři hlasovali, se první symbol před jménem vztahuje k 1. hlasování a druhý symbol před jménem (v závorce) se týká 2. hlasování. 1. Zákoník práce schválit - návrh byl zamítnut: přítomno = 72, je třeba = 37 [A] ano = 9, [N] ne = 45, [0] nepřítomen = 9, [X] zdržel se = 18, [T] tajný hlas 2. Zákoník práce zamítnout - návrh byl přijat: přítomno = 74, je třeba = 38 [A] ano = 56, [N] ne = 8, [0] nepřítomen = 7, [X] zdržel se = 10, [T] tajný hlas Senátorský klub Občanské demokratické strany: N (A) Ivan Adamec, N (A) Milan Balabán, N (A) Milan Bureš, N (A) Pavel Eybert, N (A) Daniela Filipiová, N (A) Jan Hálek, N (A) Zdeněk Janalík, N (A) Tomáš Jirsa, N (A) Tomáš Julínek, N (A) Robert Kolář, N (A) František Kopecký, N (A) Jaroslav Kubera, N (A) Jiří Liška, N (A) Jaroslav Mitlener, N (A) Bedřich Moldan, N (A) Jan Nádvorník, N (A) Jiří Nedoma, N (A) Alexandr Novák, N (A) Jiří Oberfalzer, N (A) Alena Palečková, 0 (0) Josef Pavlata, N (A) Miloslav Pelc, N (A) Jiří Pospíšil, N (A) František Příhoda, N (A) Václav Roubíček, N (A) Luděk Sefzig, N (A) Vlastimil Sehnal, N (A) Přemysl Sobotka, 0 (A) Jiří Stříteský, N (A) Pavel Sušický, N (A) Miroslav Škaloud, N (A) Jiří Šneberger, N (A) Karel Tejnora, X (A) Vítězslav Vavroušek, N (A) Alena Venhodová, N (A) Jaromír Volným, N (A) Jiří Žák. Senátorský klub Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové: X (X) Karel Barták, X (X) Zdeněk Bárta, 0 (0) Jiří Brýdl, X (A) Pavel Janata, X (A) Václav Jehlička, N (A) Adolf Jílek, X (A) Josef Kalbáč, 0 (0) Ludmila Müllerová, X (X) Petr Pithart, N (X) Rostislav Slavotínek, X (X) Jiří Stodůlka, 0 (0) Milan Šimonovský, X (X) Milan Špaček, X (X) Josef Vaculík. Klub otevřené demokracie: N (A) Ondřej Feber, N (A) Petr Fejfar, X (A) Jan Hadrava, X (A) Jan Horník, X (A) Josef Jařab, 0 (0) Martin Mejstřík, N (A) Edvard Outrata, X (A) Soňa Paukrtová, X (A) Richard Sequens, 0 (0) Vladimír Schovánek, 0 (A) Karel Schwarzenberg, N (A) Jaromír Štětina, X (A) Jiří Zlatuška. Senátorský klub České strany sociálně demokratické: A (N) Ivo Bárek, A (N) Alena Gajdůšková, A (N) Ladislav Macák, A (N) Jan Rakušan, A (X) Petr Smutný, A (N) Ladislav Svoboda, A (N) Milan Štěch. Senátorský klub SNK: N (A) Václava Domšová, N (A) Liana Janáčková, N (A) Josef Novotný, N (A) Igor Petrov, 0 (0) Helena Rögnerová, N (A) Jitka Seitlová, X (X) Josef Zoser. Nezařazení: A (N) Vlastimil Balín, X (A) Jaroslav Kubín, A (N) Eduard Matykiewicz. Připravila JANA BENEŠOVÁ Snímek Jindra Plesníková

13 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 30. BŘEZNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 7. DUBNA 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Redakãní anketa (V.) - str. 2 ● Snûmovna schválila zákon o pﬁechodu pozemkÛ odborÛm - str. 2 ● Mraky táhnou nad Radho‰tûm - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Povodnû a podpory ● Mzdy v kovoprÛmyslu v roce 2005

Když přišlo na řadu vystoupení ministra Z. Škromacha (na snímku za mikrofónem), většina senátorů opustila sál (29. 3.)

Doufám, že nám vláda vyplatí to zvýšený porodný se zpětnou platností

MOMENTKY Z RADY OS KOVO CO ZAZNĚLO V HRADCI KRÁLOVÉ Nový zákoník práce má přinést významnou změnu ve způsobu vyplácení nemocenské. Prvních čtrnáct dní ji totiž bude poskytovat zaměstnavatel, který tím získá právo kontroly nemocného zaměstnance. Jakou roli by v tom však měly plnit odbory? Tuto otázku si kladli mnozí členové Rady Odborového svazu KOVO na jejím zasedání 29. a 30. března 2006 v Hradci Králové.


DOBA URČITÁ - NÁSTROJ DIKTATURY Žádný slušný člověk snad nemůže souhlasit s metodami, kterými se běloruský prezident Lukašenko udržuje u moci. Nejmocnějším pomocníkem utlačovatelů všeho druhu je strach lidí. Utlačovat občany není však záměrem jen politických diktátorů, po témž touží Ing. Jan Uhlíř i diktátoři ekonomičtí. A velký rozdíl alespoň v důvodech jejich chování není. Proto mě přímo udeřila informace, která zazněla 23. března navečer v diskusním pořadu ČR 1 - Radiožurnálu. Diskuse o situaci v Bělorusku se zúčastnil představitel běloruské demokratické opo-


SENÁT ODMÍTL ZÁKONÍK PRÁCE Na své 10. schůzi 29. března senátoři zamítli návrh zákoníku práce, který se tímto znovu vrací do poslanecké sněmovny. Tento výsledek není žádným překvapením, neboť - jak Kovák informoval v předchozích číslech - příslušné senátní výbory jasně doporučily plénu, aby zákoník práce neschválil. Pro informaci čtenářům přinášíme výtah ze senátní rozpravy o návrhu zákoníku práce (začíná vystoupením ministra práce a sociálních věcí ing. Z. Škromacha, který senát seznámil s předlohou zákona) a přehled hlasování senátorů - jak o návrhu na schválení zákoníku práce, tak poté, co tento návrh neprošel, na zamítnutí zákoníku práce.

Z diskuse senátorů Místopředseda vlády ČR Zdeněk Škromach: Jsem si vědom, že oblast pracovněprávních vztahů se dotýká několika miliónů občanů. Vláda má maximální zájem na tom, aby zákoník práce umožnil kvalitní a důstojný život jak pro slušné zaměstnance, tak pro slušné zaměstnavatele. A to tento předložený návrh zákoníku práce naplňuje. Senátor Milan Štěch (ČSSD): Myslím si, že to, co tu máme před sebou, je dobrá norma, je to norma pro slušné lidi, pro lidi, kteří jednají na základě oboustranného porozumění, je to norma, která je samozřejmě nevýhodná pro ty, kteří chtějí mít jednostrannou výhodu. Ale to je také účelem pracovněprávní regulace. Senátorka Alena Gajdůšková (ČSSD): To, co současný návrh zákoníku práce, který nyní projednáváme, vymezuje, je zakotvení principů, které platí všude na západ od našich hranic. To je především zásada nediskriminace ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, právo na kolektivní vyjednávání a základní sociálněprávní standardy. To jsou atributy sociálního evropského modelu. Je velká škoda, že naši podnikatelé zastoupení v zaměstnavatelských svazech setrvali v apriorním odmítání zákoníku práce a bojkotovali jednání o zákoníku práce.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS): Nový zákoník usiluje o ještě větší ingerenci státu a odborů do vztahů, které by měly být především otázkou volných vztahů rovnoprávných partnerů. V dnešním globalizovaném světě se stále se zvyšující konkurencí, spoléhající se především na iniciativu a svobodu vztahů, působí tento návrh jako relikt z doby dávno minulé. Proto a především z těchto důvodů podporuji jeho zamítnutí. Senátorka Alena Palečková (ODS): S jistou malou mírou nadsázky lze říci, že se jedná o 51. novelu stávajícího zákoníku práce, protože je vystavěn na původním textu a mnohde přebírá celé pasáže původního textu. V okamžiku, kdy bude nový občanský zákoník, nastane potřeba velkých změn i v zákoníku práce. Z tohoto hlediska by bylo jednodušší, kdyby byl zákoník práce podřazen právu občanskému, změna by byla mnohem jednodušší. Senátor Tomáš Julínek (ODS): Předložená podoba nového zákoníku práce je hanebně promarněnou příležitostí. Příležitostí k zásadní reformě českého pracovního práva, příležitostí k zásadnímu zvýšení flexibility českého trhu práce, k výraznému snížení nezaměstnanosti i nezanedbatelnému růstu hrubého domácího produktu. Místo toho jsme od vlády a poslanecké sněmovny obdrželi návrh, který konzervuje dnešní neblahý stav, protiústavně posiluje pravomoci odborů a omezuje zaměstnance i zaměstnavatele ve svobodných ujednáních. Nový zákoník práce nesmyslně zdražuje lidskou práci, nutí zaměstnavatele přesouvat výrobu do zahraničí nebo obcházet jeho ustanovení a je v rozporu se zájmy občanů naší země. (Pokračování na str. 4) 1

136kovakA

31.3.2006

11:03

Stránka 6

KOVÁK číslo 13 — 7. dubna 2006/příloha


POVODNĚ A PODPORY JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Bohužel zase jsou tu povodně a nic neodstraní hrůzu, kterou napáchaly bez přičinění nás všech. S ohledem na již předešlé zkušenosti zveřejňujeme možnosti podpor pro postižené. 1) Podpora z prostředků ZO členovi: Plnění z odborových prostředků, které mají sociální charakter, a to podpora při povodních bezesporu má, mají pro účely daní charakter příspěvku poskytnutých z prostředků občanského sdružení a jsou ve smyslu zákona 586/92 Sb. § 4 odst. 1 písm. k v platném znění od daně z příjmu osvobozeny. Nejsou předmětem daně darovací, a to podle zákona 357/92 § 6 odst. 3 písm. c) v platném znění. 2) Podpora z prostředků OS KOVO prostřednictvím ZO členovi: Znovu připomínáme, že člen není členem pouze své základní organizace, ale je členem i OS KOVO. ZO v tomto případě je prostředníkem výplaty podpory. Znamená to tudíž, že ZO není příjemcem finančních prostředků, a proto se nejedná o příjem a výdej ale o prostředky, které jsou pouze zúčtovány mezi OS a členem prostřednictvím jednotlivých ZO. Daňový režim je tudíž stejný jako v bodě 1). 3) Sociální výpomoc z prostředků FKSP, popřípadě sociálního fondu, nebo zisku po zdanění: V § 6 odst. 9. písm. t (od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 dále osvobozeny): příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako so-

ciální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav (podle čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb, nebo ze sociálního fondu (ze zisku po zdanění) za obdobných podmínek, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, popřípadě na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V roce 1998 vyplacená podpora byla zdaněna spolu s příjmem ze zaměstnání. 4) Podpory z prostředků obcí nebo okresů: Pokud tyto podpory jsou zaplaceny z rozpočtu obcí, nejsou předmětem darovací ve smyslu zákona 357/92 Sb. § 6 odst. 3 písm.d. Je ale nutné aby i příjmy ze sbírek apod. byly zahrnuty do rozpočtů. Pokud jsou vedeny mimo rozpočet podléhá z těchto prostředků podpora dani darovací (zkušenost po posledních záplavách, kdy obce držely sebrané finanční prostředky mimo rozpočty). 5) Bezúročné půjčky: Z prostředků FKSP popřípadě sociálního fondu, ze zisku po zdanění, lze poskytnout půjčku až do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a až do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé sociální situace u zaměstnance postiženého živelnou pohromou.

POVODNĚ, PRACOVNÍ VOLNO A ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ JUDr. STANISLAV LAUN, právní odbor OS KOVO

V současné době do našeho života opět zasáhly tragickým způsobem povodně nečekaného a nesmírného rozsahu. Mimo jiné důsledky dochází také u mnohých zaměstnavatelů k tomu, že v důsledku těchto povodní nemohou na jedné straně zajistit zaměstnancům práci podle jejich pracovní smlouvy a na druhé straně jsou nuceni odstraňovat následky ničivých povodní na majetku svých firem. Z uvedených důvodů považuje Odborový svaz KOVO za nutné připomenout několik ustanovení pracovněprávních předpisů, které upravují vzájemné vztahy zaměstnavatele a zaměstnance a jejich práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru právě při situacích, kdy tyto vztahy jsou ovlivněny živelnými událostmi a nepříznivými povětrnostními vlivy. Důležité je si uvědomit, že věcný obsah obou dvou uvedených termínů je nesporně naplněn při právě probíhajících povodních. Prvním ustanovením, které v této souvislosti musíme připomenout, je ustanovení § 37 odst. 4 písm. a) a b) zákoníku práce, podle kterých může zaměstnavatel převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci než byla sjednána, nemůže-li zaměstnanec konat práci pro její přerušení způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo je-li to potřeba k odvracení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků. Důležitou povinností zaměstnavatele v těchto případech je poIV

vinnost přihlížet k tomu, aby tato jiná práce byla vhodná pro zaměstnance vždy vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Na rozdíl od jiných případů převedení na jinou práci není v těchto případech zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemné potvrzení o důvodu a době převedení na jinou práci, je však povinen se zaměstnancem předem projednat důvod převedení a dobu, po kterou má převedení trvat. Neméně důležitým ustanovením je ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon o mzdě), podle kterého, je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedená v pracovní smlouvě za niž mu přísluší nižší mzda, mimo jiné, i z důvodu odvracení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků nebo z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše jeho průměrného výdělku. Dalšími negativními následky povodní jsou časté případy, kdy zaměstnancům je objektivně znemožněna cesta do zaměstnání přeruI

136kovakA

31.3.2006

11:06

Stránka 4


šením provozu nebo zpožděním hromadných dopravních prostředků. Na tuto možnost výslovně pamatuje ustanovení přílohy k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony v článku 7., na základě kterého je zaměstnavatel v těchto případech povinen takto postiženým zaměstnancům poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu. Podmínkou poskytnutí pracovního volna je skutečnost, že zaměstnanci nemohli dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Důležité je upozornit na možnost v kolektivních smlouvách nebo vnitřních předpisech zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v nařízení vlády č. 108/1994 Sb., popřípadě rozšířit jejich okruh o další případy, kdy zaměstnanci vznikne nárok na pracovní volno, popřípadě na náhradu mzdy, přičemž tato náhrada mzdy nesmí překročit výši průměrného výdělku. Tuto možnost zakotvuje ustanovení § 128 odst. 3 zákoníku práce právě pro oblast jiných důležitých důvodů týkajících se zaměstnance. Podle tohoto ustanovení je tedy možno v kolektivní smlouvě sjednat nárok na náhradu mzdy při pracovním volnu i v případě přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. V těchto případech by potom zaměstnancům náleželo toto pracovní volno i s náhradou mzdy ve sjednané výši. Rovněž musíme upozornit na odlišné případy, kdy se zaměstnanci rovněž nemohou dostavit do zaměstnání v důsledku povodně, avšak z důvodu, kdy tito zaměstnanci poskytují osobní pomoc při živelních

událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout. V tomto případě by se jednalo o výkon tzv. občanských povinností ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. a zaměstnavatel by byl povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a takto krátkodobě uvolněnému zaměstnanci by rovněž zaměstnavatel poskytl náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Nezbytné v tomto případě je upozornit, že pokud z povahy věci nebo z dokladů předložených zaměstnavateli nevyplývá, že k výkonu občanské povinnosti muselo dojít v pracovní době, může si o tom zaměstnavatel vyžádat potvrzení od toho, z jehož podnětu nebo v jehož zájmu bylo zaměstnanci pracovní volno poskytnuto. V tomto případě je zřejmé, že je potřeba posuzovat každý konkrétní případ individuálně podle podmínek a potřeb na daném místě a v daném čase. Rozsah současných povodní a nesmírná četnost různých možných okolností, které v těchto případech mohou nastat, může přinést i případné další či jiné problémy v souvislosti se vztahy zaměstnavatelů a zaměstnanců. Tyto případy by potom bylo potřeba řešit individuálně, a to jak ve smyslu uvedených ustanovení pracovněprávních předpisů, tak i případně, podle okolností, ve smyslu jiných, odpovídajících ustanovení pracovněprávních předpisů. Poznámka redakce: Oba materiály k povodním byly zařazeny do tisku aktuálně již po redakční uzávěrce, a nemohly být proto již redakčně upraveny.


MZDY V KOVOPRŮMYSLU V ROCE 2005

Zdravotní koutek - lékařka

Jak se vyhnout chřipce? JUDr. MARIE RAISIGLOVÁ

Letos jsem propásla očkování proti chřipce. Je mi 58 let. Před dvěma lety mi zjistili cukrovku, zatím neužívám žádné prášky, prý mně stačí jen dieta. Přesto mám obavy z těžkého průběhu chřipky, který je prý u diabetiků obvyklý. Nevím však, jak se jinak než očkováním bránit proti tomu, abych chřipku dostala, a nevím, co si počnu, kdybych chřipkou onemocněla. Diabetici jsou prý méně odolní proti infekcím. Již před měsícem jsem se ve vlaku nakazila od jedné cestující, která celou cestu kašlala. Za několik dní na to jsem dostala teploty a kašel, musela jsem ulehnout a užívat léky, naštěstí se to obešlo bez antibiotik. Podle lékařky to nebyla chřipka, jen katar horních cest dýchacích. Nezbývá mi než doufat, že když se nakazím opravdovou chřipkou, tak se z ní vyléčím stejně hladce. Koupila bych si i lék tamiflu, ale je dost drahý a v lékárnách se těžko shání. Nedávno říkali v televizi, že letos přijde chřipka místo v zimě až na jaře. Proto se vás ptám, zda víte o nějaké prevenci proti chřipce. Mohla byste mi poradit, co mám dělat, abych chřipku nedostala, a pokud se jí nevyhnu, abych na ni nezemřela? Č. H., Praha Letos byla, co se týče očkování proti chřipce, poněkud jiná situace než v minulých letech. Dosud nebyl příliš velký zájem o očkování, letos se rozpoutala až trochu panika z nebezpečí nového druhu chřipky. Je škoda, že v okamžiku, kdy mnoho lidí začalo mít o očkování zájem a v naší republice mohla proočkovanost stoupnout na úroveň běžnou v Evropě, nebylo k dispozici dost vakcín k uspokojení poptávky. Zdá se, že je i zcela netypická situace v tom, že se po celou zimu neobjevila žádná epidemie chřipky, a tudíž existují obavy, že by ještě nějaká mohla přijít, i když u nás by to bylo naprosto raritní. Musím však konstatovat, že člověk není zcela bezmocný v prevenci a léčbě chřipky a viróz vůbec. V České republice začínají chřipky koncem ledna, v únoru. Přetrvávají do března, dubna. Od ledna je vhodné začít užívat preventivně k posílení protivirové imunity echinaceu, česky rudbeckii nachovou (není vhodná pro pacienty s roztroušenou sklerózou). Můžete ji najít přimíchanou i v bylinných směsích pro revmatiky a alergiky. Výjimečně, spíše raritně, se může na echinaceu vyvinout alergie. Na virózu je echinacea účinnější při prevenci než v léčbě. Řada mých pacientů se o tom v minulých letech přesvědčila. Doporučuje se 2x denně 1 čajová lžička po dobu epidemie, i když dávkování se liší podle formy (prodávají se i pastilky apod.) a výrobce (v lékárnách nabízejí širokou paletu produktů II

z echinacei od mnoha výrobců, echinaceu nabízí i dealerské prodeje). Echinaceu lze začít preventivně užívat i v dubnu a pokračovat až do května, kdyby se náhodou ještě epidemie chřipky objevila, tak jako se to někdy stává ve Francii. Další možností je homeopatie, i když u nás není zcela běžné tuto léčbu vyhledávat. Naopak v západní Evropě jsou státy s dlouhodobou tradicí použití homeopatik v léčbě různých chorob. Například ve Francii často místo očkování používají v době chřipkové epidemie tzv. homeopatickou vakcínu. Pro Francouze má velkou výhodu v tom, že je občas chřipky „přepadnou“ i v květnu, kdy už očkování nefunguje. Také ve Velké Británii i v Holandsku pacienti často vyhledávají homeopaty, kteří jim určí lék přímo na jejich speciální potíže v průběhu chřipky. Staří homeopaté vzpomínají na jednu zvláštní epidemii v šedesátých letech, kdy všichni nemocní měli kromě horečky pocity neklidných nohou a kdy všem takto postiženým bylo pak ordinováno stejné homeopatikum. Kromě tzv. monokompozit, tj. jednoho homeopatika v jedné tabletě, se vyrábějí i tzv. polykompozita, tj. směs homeopatik v jedné tabletě určené speciálně pro léčbu chřipky, a ta se užívají hlavně v Německu. Lze je koupit volně v lékárně a jsou levnější než tamiflu. Jak vidíte, máte řadu možností jak se bránit chřipce. V lékárně vám jistě pomohou zorientovat se v široké nabídce volně prodejných léků a přírodních léčivých prostředků. III

136kovakA

31.3.2006

11:06

Stránka 4


šením provozu nebo zpožděním hromadných dopravních prostředků. Na tuto možnost výslovně pamatuje ustanovení přílohy k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony v článku 7., na základě kterého je zaměstnavatel v těchto případech povinen takto postiženým zaměstnancům poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy na nezbytně nutnou dobu. Podmínkou poskytnutí pracovního volna je skutečnost, že zaměstnanci nemohli dosáhnout místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. Důležité je upozornit na možnost v kolektivních smlouvách nebo vnitřních předpisech zvýšit nároky zaměstnanců na pracovní volno, popřípadě náhradu mzdy nad rozsah stanovený v nařízení vlády č. 108/1994 Sb., popřípadě rozšířit jejich okruh o další případy, kdy zaměstnanci vznikne nárok na pracovní volno, popřípadě na náhradu mzdy, přičemž tato náhrada mzdy nesmí překročit výši průměrného výdělku. Tuto možnost zakotvuje ustanovení § 128 odst. 3 zákoníku práce právě pro oblast jiných důležitých důvodů týkajících se zaměstnance. Podle tohoto ustanovení je tedy možno v kolektivní smlouvě sjednat nárok na náhradu mzdy při pracovním volnu i v případě přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků. V těchto případech by potom zaměstnancům náleželo toto pracovní volno i s náhradou mzdy ve sjednané výši. Rovněž musíme upozornit na odlišné případy, kdy se zaměstnanci rovněž nemohou dostavit do zaměstnání v důsledku povodně, avšak z důvodu, kdy tito zaměstnanci poskytují osobní pomoc při živelních

událostech nebo v jiných obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout. V tomto případě by se jednalo o výkon tzv. občanských povinností ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3 nařízení vlády č. 108/1994 Sb. a zaměstnavatel by byl povinen zaměstnanci poskytnout pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a takto krátkodobě uvolněnému zaměstnanci by rovněž zaměstnavatel poskytl náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Nezbytné v tomto případě je upozornit, že pokud z povahy věci nebo z dokladů předložených zaměstnavateli nevyplývá, že k výkonu občanské povinnosti muselo dojít v pracovní době, může si o tom zaměstnavatel vyžádat potvrzení od toho, z jehož podnětu nebo v jehož zájmu bylo zaměstnanci pracovní volno poskytnuto. V tomto případě je zřejmé, že je potřeba posuzovat každý konkrétní případ individuálně podle podmínek a potřeb na daném místě a v daném čase. Rozsah současných povodní a nesmírná četnost různých možných okolností, které v těchto případech mohou nastat, může přinést i případné další či jiné problémy v souvislosti se vztahy zaměstnavatelů a zaměstnanců. Tyto případy by potom bylo potřeba řešit individuálně, a to jak ve smyslu uvedených ustanovení pracovněprávních předpisů, tak i případně, podle okolností, ve smyslu jiných, odpovídajících ustanovení pracovněprávních předpisů. Poznámka redakce: Oba materiály k povodním byly zařazeny do tisku aktuálně již po redakční uzávěrce, a nemohly být proto již redakčně upraveny.


MZDY V KOVOPRŮMYSLU V ROCE 2005

Zdravotní koutek - lékařka

Jak se vyhnout chřipce? JUDr. MARIE RAISIGLOVÁ

Letos jsem propásla očkování proti chřipce. Je mi 58 let. Před dvěma lety mi zjistili cukrovku, zatím neužívám žádné prášky, prý mně stačí jen dieta. Přesto mám obavy z těžkého průběhu chřipky, který je prý u diabetiků obvyklý. Nevím však, jak se jinak než očkováním bránit proti tomu, abych chřipku dostala, a nevím, co si počnu, kdybych chřipkou onemocněla. Diabetici jsou prý méně odolní proti infekcím. Již před měsícem jsem se ve vlaku nakazila od jedné cestující, která celou cestu kašlala. Za několik dní na to jsem dostala teploty a kašel, musela jsem ulehnout a užívat léky, naštěstí se to obešlo bez antibiotik. Podle lékařky to nebyla chřipka, jen katar horních cest dýchacích. Nezbývá mi než doufat, že když se nakazím opravdovou chřipkou, tak se z ní vyléčím stejně hladce. Koupila bych si i lék tamiflu, ale je dost drahý a v lékárnách se těžko shání. Nedávno říkali v televizi, že letos přijde chřipka místo v zimě až na jaře. Proto se vás ptám, zda víte o nějaké prevenci proti chřipce. Mohla byste mi poradit, co mám dělat, abych chřipku nedostala, a pokud se jí nevyhnu, abych na ni nezemřela? Č. H., Praha Letos byla, co se týče očkování proti chřipce, poněkud jiná situace než v minulých letech. Dosud nebyl příliš velký zájem o očkování, letos se rozpoutala až trochu panika z nebezpečí nového druhu chřipky. Je škoda, že v okamžiku, kdy mnoho lidí začalo mít o očkování zájem a v naší republice mohla proočkovanost stoupnout na úroveň běžnou v Evropě, nebylo k dispozici dost vakcín k uspokojení poptávky. Zdá se, že je i zcela netypická situace v tom, že se po celou zimu neobjevila žádná epidemie chřipky, a tudíž existují obavy, že by ještě nějaká mohla přijít, i když u nás by to bylo naprosto raritní. Musím však konstatovat, že člověk není zcela bezmocný v prevenci a léčbě chřipky a viróz vůbec. V České republice začínají chřipky koncem ledna, v únoru. Přetrvávají do března, dubna. Od ledna je vhodné začít užívat preventivně k posílení protivirové imunity echinaceu, česky rudbeckii nachovou (není vhodná pro pacienty s roztroušenou sklerózou). Můžete ji najít přimíchanou i v bylinných směsích pro revmatiky a alergiky. Výjimečně, spíše raritně, se může na echinaceu vyvinout alergie. Na virózu je echinacea účinnější při prevenci než v léčbě. Řada mých pacientů se o tom v minulých letech přesvědčila. Doporučuje se 2x denně 1 čajová lžička po dobu epidemie, i když dávkování se liší podle formy (prodávají se i pastilky apod.) a výrobce (v lékárnách nabízejí širokou paletu produktů II

z echinacei od mnoha výrobců, echinaceu nabízí i dealerské prodeje). Echinaceu lze začít preventivně užívat i v dubnu a pokračovat až do května, kdyby se náhodou ještě epidemie chřipky objevila, tak jako se to někdy stává ve Francii. Další možností je homeopatie, i když u nás není zcela běžné tuto léčbu vyhledávat. Naopak v západní Evropě jsou státy s dlouhodobou tradicí použití homeopatik v léčbě různých chorob. Například ve Francii často místo očkování používají v době chřipkové epidemie tzv. homeopatickou vakcínu. Pro Francouze má velkou výhodu v tom, že je občas chřipky „přepadnou“ i v květnu, kdy už očkování nefunguje. Také ve Velké Británii i v Holandsku pacienti často vyhledávají homeopaty, kteří jim určí lék přímo na jejich speciální potíže v průběhu chřipky. Staří homeopaté vzpomínají na jednu zvláštní epidemii v šedesátých letech, kdy všichni nemocní měli kromě horečky pocity neklidných nohou a kdy všem takto postiženým bylo pak ordinováno stejné homeopatikum. Kromě tzv. monokompozit, tj. jednoho homeopatika v jedné tabletě, se vyrábějí i tzv. polykompozita, tj. směs homeopatik v jedné tabletě určené speciálně pro léčbu chřipky, a ta se užívají hlavně v Německu. Lze je koupit volně v lékárně a jsou levnější než tamiflu. Jak vidíte, máte řadu možností jak se bránit chřipce. V lékárně vám jistě pomohou zorientovat se v široké nabídce volně prodejných léků a přírodních léčivých prostředků. III

136kovakA

31.3.2006

11:03

Stránka 6



POVODNĚ A PODPORY JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Bohužel zase jsou tu povodně a nic neodstraní hrůzu, kterou napáchaly bez přičinění nás všech. S ohledem na již předešlé zkušenosti zveřejňujeme možnosti podpor pro postižené. 1) Podpora z prostředků ZO členovi: Plnění z odborových prostředků, které mají sociální charakter, a to podpora při povodních bezesporu má, mají pro účely daní charakter příspěvku poskytnutých z prostředků občanského sdružení a jsou ve smyslu zákona 586/92 Sb. § 4 odst. 1 písm. k v platném znění od daně z příjmu osvobozeny. Nejsou předmětem daně darovací, a to podle zákona 357/92 § 6 odst. 3 písm. c) v platném znění. 2) Podpora z prostředků OS KOVO prostřednictvím ZO členovi: Znovu připomínáme, že člen není členem pouze své základní organizace, ale je členem i OS KOVO. ZO v tomto případě je prostředníkem výplaty podpory. Znamená to tudíž, že ZO není příjemcem finančních prostředků, a proto se nejedná o příjem a výdej ale o prostředky, které jsou pouze zúčtovány mezi OS a členem prostřednictvím jednotlivých ZO. Daňový režim je tudíž stejný jako v bodě 1). 3) Sociální výpomoc z prostředků FKSP, popřípadě sociálního fondu, nebo zisku po zdanění: V § 6 odst. 9. písm. t (od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4 dále osvobozeny): příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako so-

ciální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelné pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav (podle čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky) za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb, nebo ze sociálního fondu (ze zisku po zdanění) za obdobných podmínek, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje, popřípadě na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V roce 1998 vyplacená podpora byla zdaněna spolu s příjmem ze zaměstnání. 4) Podpory z prostředků obcí nebo okresů: Pokud tyto podpory jsou zaplaceny z rozpočtu obcí, nejsou předmětem darovací ve smyslu zákona 357/92 Sb. § 6 odst. 3 písm.d. Je ale nutné aby i příjmy ze sbírek apod. byly zahrnuty do rozpočtů. Pokud jsou vedeny mimo rozpočet podléhá z těchto prostředků podpora dani darovací (zkušenost po posledních záplavách, kdy obce držely sebrané finanční prostředky mimo rozpočty). 5) Bezúročné půjčky: Z prostředků FKSP popřípadě sociálního fondu, ze zisku po zdanění, lze poskytnout půjčku až do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a až do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé sociální situace u zaměstnance postiženého živelnou pohromou.

POVODNĚ, PRACOVNÍ VOLNO A ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ JUDr. STANISLAV LAUN, právní odbor OS KOVO

V současné době do našeho života opět zasáhly tragickým způsobem povodně nečekaného a nesmírného rozsahu. Mimo jiné důsledky dochází také u mnohých zaměstnavatelů k tomu, že v důsledku těchto povodní nemohou na jedné straně zajistit zaměstnancům práci podle jejich pracovní smlouvy a na druhé straně jsou nuceni odstraňovat následky ničivých povodní na majetku svých firem. Z uvedených důvodů považuje Odborový svaz KOVO za nutné připomenout několik ustanovení pracovněprávních předpisů, které upravují vzájemné vztahy zaměstnavatele a zaměstnance a jejich práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru právě při situacích, kdy tyto vztahy jsou ovlivněny živelnými událostmi a nepříznivými povětrnostními vlivy. Důležité je si uvědomit, že věcný obsah obou dvou uvedených termínů je nesporně naplněn při právě probíhajících povodních. Prvním ustanovením, které v této souvislosti musíme připomenout, je ustanovení § 37 odst. 4 písm. a) a b) zákoníku práce, podle kterých může zaměstnavatel převést zaměstnance i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci než byla sjednána, nemůže-li zaměstnanec konat práci pro její přerušení způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo je-li to potřeba k odvracení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků. Důležitou povinností zaměstnavatele v těchto případech je poIV

vinnost přihlížet k tomu, aby tato jiná práce byla vhodná pro zaměstnance vždy vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem a pokud možno i k jeho kvalifikaci. Na rozdíl od jiných případů převedení na jinou práci není v těchto případech zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemné potvrzení o důvodu a době převedení na jinou práci, je však povinen se zaměstnancem předem projednat důvod převedení a dobu, po kterou má převedení trvat. Neméně důležitým ustanovením je ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen zákon o mzdě), podle kterého, je-li zaměstnanec převeden na jinou práci, než je uvedená v pracovní smlouvě za niž mu přísluší nižší mzda, mimo jiné, i z důvodu odvracení živelní události nebo jiné hrozící nehody nebo ke zmírnění jejich bezprostředních následků nebo z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy, přísluší mu po dobu převedení ke mzdě doplatek do výše jeho průměrného výdělku. Dalšími negativními následky povodní jsou časté případy, kdy zaměstnancům je objektivně znemožněna cesta do zaměstnání přeruI

SENÁT ODMÍTL ZÁKONÍK PRÁCE

Recommend Documents