Seminární práce z fyziky – stručné pokyny Rozsah a obvyklá struktura seminární práce
Orientační rozsah seminární práce je 10 normovaných stran vlastního textu (tím se rozumějí kapitoly Úvod, Hlavní část, Závěr).
Titulní strana, kde v hlavičce stránky uvedeme název školy, popřípadě vložíme školní logo, do středu strany umístíme název práce a pod něj jméno autora (tj. toho, kdo text vypracoval), na spodní straně listu uvedeme měsíc a rok vypracování práce.
Anotace neboli abstrakt, tj. odstavec, kde je shrnuto, o čem je naše seminární práce, a klíčová slova, která vystihují téma naší seminární práce. Klíčová slova a abstrakt je kromě jazyka práce vhodné uvést i v cizím jazyce, z pravidla anglickém. Někdy se vkládá i další stránka s prohlášením o autorství naší práce a respektování citační etiky, případně i další stránka s poděkováním vedoucímu práce a spolupracovníkům. U kratšího útvaru, jímž je i seminární práce, se obvykle tyto oddíly vypouštějí.
Obsah: seznam částí seminární práce s odkazem na příslušné stránky. Obsah zahrnuje jen části, které následují za ním, nikoliv ty které byly uvedeny před obsahem (zadání, anotace a klíčová slova apod.).
První vlastní částí seminární práce je úvod, ve kterém čtenáře seznámíme s uvedenou tématikou, a popíšeme cíl naší práce. Úvod je první stranou, která by měla být číslována, ale číslování by mělo být průběžné se započtením všech předchozích stran (kromě případných desek).
Následující část náleží samotnému textu seminární práce. Struktura seminární práce je určena již v obsahu, proto musíme tuto strukturu dodržet. Názvy kapitol a podkapitol očíslujeme dle desetinného třídění arabskými číslicemi a odlišíme velikostí písma. Každá kapitola (nadpis 1. úrovně) musí začínat na nové straně. Jednotlivé části práce uspořádáme v logickém sledu, tak aby čtenář věděl, jak na sebe jednotlivé části navazují. Rozsah jednotlivých kapitol, by měl odpovídat důležitosti řešené problematiky. Text by měl být doplněn grafickými informacemi, které nám přiblíží, o čem text pojednává. U popisu grafických prvků nesmíme zapomenout zmínit zdroj. Matematické výpočty, musí být podrobné a uspořádány tak, aby odborník mohl jednoduše ověřit jejich
správnost. Všechny vzorce a tvrzení přejaté z praxe, které nejsou odvozeny přímo v seminární práci, musí být uvedeny v seznamu literatury. Dále literatura, ze které jsme čerpali informace, nebo jsme citovali, také musí být uvedena v seznamu použité literatury. V celé seminární práci používáme zákonnou soustavu fyzikálních veličin (soustava SI jednotek).
Text seminární práce je ukončen závěrem, kde zhodnotíme, jak jsme řešili zadané téma, v jaké míře jsme dosáhli cílů práce a shrneme průběh naší práce.
Po závěru následuje seznam použité literatury. Uvádí se v něm použité literární prameny jak knižní, tak webové formy dle normy ČSN ISO 690.
Jsou-li použity, je poslední částí seminární práce oddíl Přílohy. V přílohách může být přiložené CD/DVD s naší prací, ale také obrázky, schémata, výkresy a další grafické práce, které jsou rozsáhlé a nejsou zařazeny v textu vlastní seminární práce.
Vlastní vzhled hotové seminární práce Když máme celou seminární práci hotovou, máme více možností, jak bude práce při odevzdávání vypadat. Můžeme jí jen sepnout sešívačkou, vložíme ji do otevírací složky, která má průhlednou přední stranu, umístíme jednotlivé stránky do fólií v euro složkách apod. Obvykle je vyžadováno i odevzdání seminární práce v elektronické podobě – zde je výhradním způsobem odevzdání formát PDF, případně doplněný původním výstupním formátem používaného textového editoru (DOC apod.).
Technické zpracování textu seminární práce v textovém editoru
Seminární práce se vytváří v textovém editoru na počítači, ručně psaný výstup není akceptován.
Při vlastním formátování je vhodné si předem nastavit styly jednotlivých částí textu a velikost stránky, aby byl dodržen formát normované strany s přibližně 1800 znaky na stranu. Vhodná možnost nastavení:
Dokument se stránkami rozměru A4 a standardními okraji 2,5 cm nahoře, dole a vpravo, vlevo je vhodné okraj zvětšit na 3,5 cm (kvůli případné vazbě).
Pro celý text používáme běžné patkové písmo (nejvhodnější je Times New Roman) nebo vhodné písmo bezpatkové (Calibri), naopak naprosto nevhodné jsou netradiční a ozdobné typy písem.
Běžný souvislý text obvykle zarovnáváme do bloku, nové odstavce volíme s odsazením 1,25 cm od levého okraje s vhodnými mezerami mezi odstavci (obvykle 6 bodů). Řádkování základního textu volíme 1,5 násobku běžného řádku, obvyklá velikost písma je 12 bodů. V zápatí stránky uvádíme číslování stránek, které se obvykle zarovnává na střed.
Nastavíme vhodně styly pro nadpisy: nadpisy 1. úrovně velikost 20 bodů, nadpisy 2. úrovně velikost 16 bodů, případné nadpisy 3. úrovně velikost 14 bodů. Nadpis 1. úrovně by vždy měl začínat na nové straně. Nezapomeňme nastavit svázání textu nadpisu s následujícím textem.
Bibliografie v seminární práci Uvědomme si, že vytvořit jedinečnou seminární práci je nemožné, každé téma bylo aspoň z části prozkoumáno a není možné vytvořit seminární práci bez použití odborné literatury a proto je citace literatury nedílnou součástí každé práce. Přiznat se k tomu, že jsme čerpali z napsané bakalářské, nebo diplomové práce, není nedostatkem, ba naopak musíme uvést, kde jsme myšlenky a postupy převzali. Umístění citací lze do textu zakomponovat několika způsoby, které povoluje citační norma ISO-690. Můžeme citace uvést na konci textu a za citaci uvést jen číslo v hranatých závorkách [1], které náleží citaci v seznamu použité literatury. Další možnost je označit citaci horním indexem a v poznámce pod čarou uvést zkrácený bibliografický záznam1. Poslední možností je za text citace uvést v závorce jméno autora a rok vydání materiálu (Jagerová, 2013). Jakmile se rozhodneme pro použití jednoho typu citací, tak jí musíme dodržet v celém textu. Přímé citace se obvykle dávají do uvozovek. Seznam použité literatury píšeme na samostatnou stránku a sepíšeme jej s pravidly uvedenými v citačních normách ISO ČSN 690 a ISO ČSN 690-2, tj. např. pro literární dílo:
1
Jagerová, 2013
[1]
JAGEROVÁ, J. Analýza klinické a nákladové efektivity navigačních systémů používaných v arytmologii. Praha: ČVUT, Fakulta biomedicínského inženýrství, 2013.
nebo pro text prezentovaný v elektronické formě: [2]
MÁJEK, O. et al. Indikátory kvality screeningových programů. In: Klin. Onkol., 2014, 27. [online]. Dostupné na URL:
.
Nejlehčím způsobem jak jistě napsat seznam literatury správně, je použití webových stránek, které se vytvářením citací zabývají, např. www.citace.com a jiné.
Časté chyby v tvorbě seminární práce Jednou s klasických a významných chyb při tvorbě naší seminární práce je špatné načasování tvoření seminární práce. Začít pozdě psát seminární prací není chyba, ale když začneme pozdě a čím bližší je datum odevzdání, tak pracujeme se spěchem, děláme zbytečné chyby a práce není v takové kvalitě, jako by bylo při lepším načasováním tvorby práce. Při tvorbě seminární práce se můžeme setkat také s plagiátorstvím, které je trestným činem, ale většinou je z naší strany nechtěné. Stává se to studentům, kteří si nepoznamenají odkaz na každou citaci nebo použitou literaturu. Plagiátorství na vysokých školách může být potrestáno vyloučením z univerzity nebo odebrání diplomu. Nejlepší je psát všechny citace hned a nenechávat je na později, vždy nám můžeme jednu vynechat, i když jsme si mysleli, že je vše řádně napsáno a označeno. Další z prohřešků je porušení citační etiky, nemůžeme citovat dílo, které jsme nepoužili a naopak. Nepřesná citace je také prohřeškem, protože když nepřesně citujeme, je těžké, nebo dokonce nemožné uvedený zdroj najít. Závěrečná kapitola se sice zdá být jako formalita, kterou jen zhodnotíme svou práci. Dopředu bychom však měli vědět, že každý kdo bude mít naší práci v ruce, jí nebude číst celou. Tak jako my si chceme zjednodušovat práci, tak i dalším lidem stačí jen různé části práce, a právě závěr je to co každý požaduje a z čeho se dozví nejvíce. Čím je méně textu v závěru, tím nám může učitel dávat více otázek ohledně tématu. Je lepší věnovat závěru dost času.
Chybou může být krátký nebo naopak příliš velký rozsah seminární práce. Můžeme při vypracování práce změnit písmo na menší nebo na větší, tím pádem budeme produkovat více nebo méně textu, ale to není rozsahově v pořádku z hlediska dodržení normostran.
