MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu
Semináře a tréninkové kempy rozhodčích ledního hokeje Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Ing. Vladimír Mana
Mikuláš Dohnal TVS- Rozhodčí LH
Brno, 2015
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Brně dne 15. dubna 2015
podpis
Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Vladimíru Manovi za odborné vedení mé závěrečné bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval Ing. Antonínu Jeřábkovi a Romanu Mrkvovi za poskytnutí informací, které mi pomohli k vypracování mé bakalářské práce.
Obsah ÚVOD...................................................................................................... 6 1
Lední hokej, svaz a federace ............................................................ 8 1.1
Charakteristika hry ...................................................................... 8
1.2
Historie ledního hokeje ............................................................... 9
1.3
Rozhodčí ledního hokeje v čase ................................................. 11
1.4
Svaz a federace ......................................................................... 12
1.4.1 ČSLH .................................................................................. 12 1.4.2 IIHF .................................................................................... 13 2
3
Rozhodčí ledního hokeje ................................................................ 15 2.1
Rozhodčí ................................................................................... 15
2.2
Příprava rozhodčích .................................................................. 15
2.3
Licence rozhodčích ................................................................... 17
2.4
Hodnocení a odměňování rozhodčích ........................................ 18
Semináře a vzdělávání rozhodčích ledního hokeje........................ 20 3.1
Cíl a účel ................................................................................... 20
3.2
Struktura školení a seminářů ..................................................... 20
3.3
Školení III. třídy ........................................................................ 20
3.4
Školení II. třídy ......................................................................... 21
3.5
Školení I. třídy .......................................................................... 22
3.6
Testové prověrky....................................................................... 22
3.6.1 Bruslení ............................................................................... 24 3.6.2 Teorie .................................................................................. 26 3.6.3 Atletika................................................................................ 26 3.6.4 Bodovací tabulky ................................................................. 28 3.7
Předsezónní semináře ................................................................ 28
3.8
Vzdělávání ................................................................................ 29
3.8.1 Program rozvoje rozhodčích ledního hokeje ........................ 29 3.8.2 Bakalářské studium- Diplomovaný rozhodčí........................ 29 4
Kempy rozhodčích.......................................................................... 31 4.1
Kempy v zahraničí .................................................................... 32
4.2
Přípravný kemp NHL ................................................................ 32
4.2.1 Testová prověrka na kempu NHL ........................................ 32 4.3
Přípravný kemp KHL ................................................................ 33
4.3.1 Testová prověrka na kempu KHL ........................................ 33 4.4
Tréninkový kemp IIHF.............................................................. 34
4.4.1 Testová prověrka na kempu IIHF......................................... 34 5
Dotazník .......................................................................................... 36 5.1
Vznik dotazníku ........................................................................ 36
5.2
Výsledek dotazníku ................................................................... 36
6
Závěr ............................................................................................... 39
7
Seznam použitých zdrojů ............................................................... 40
8
Seznam zkratek .............................................................................. 42
9
Seznam obrázků ............................................................................. 43
10 Seznam tabulek .............................................................................. 44 11 Seznam příloh ................................................................................. 45 12 Resumé ............................................................................................ 51
ÚVOD Bakalářskou práci na téma semináře a tréninkové kempy rozhodčích ledního hokeje jsem si vybral z důvodu, že dle mého názoru je povědomí rozhodčích o průběhu seminářů a kempů nedostačující. V posledních dvou letech jsem se zúčastnil dvou předsezónních seminářů, což mi umožnilo pochopit podstatu věci. Mým cílem je popsat strukturu seminářů a jejich prověrkových částí. Sekundárním cílem je být nápomocen Českému svazu ledního hokeje (ČSLH) v otázce, jak rozhodčí vnímají prověrkové části seminářů a ukázat mým kolegům rozhodčím, jak tyto prověrkové části fungují například v zahraničí. Od útlého věku jsem vyrůstal u hokeje. Dosáhl jsem určitých výsledků jako hráč, ale také jako student. Stálo přede mnou rozhodnutí, jak skloubit roli hráče a studenta vysoké školy. Zvolil jsem kompromis, kterého nelituji. Stal jsem se rozhodčím ledního hokeje a začal studovat školu určenou přímo pro rozhodčí kolektivních sportů. Zajímám se o vzdělávání rozhodčích obecně a sleduji pozitivní vývoj ve vzdělávání rozhodčích u nás. Byl založen projekt rozvoje talentů, ve kterém se hledají noví rozhodčí s extraligovými ambicemi. Byla vybrána skupina mentorů, která dohlíží na dané rozhodčí a pomáhá jim v jejich růstu. Dále vznikl obor na fakultě sportovních studií přímo pro vzdělávání rozhodčích. Zdali tyto formy vzdělávání mají kladný dopad, je otázkou. Měli bychom se to dozvědět v prověrkové části na seminářích a následně v kvalitě řízení utkání. Proto v této bakalářské práci podrobně popíšu průběh seminářů a samotné testování rozhodčích. Lední hokej je dlouhodobě propojen s výkony rozhodčích, kteří zodpovídají za hladký průběh utkání. V rychlých kolektivních sportech jako lední hokej, vzniká mnoho kontaktů a vyhrocených situací. Tlak ze strany hráčů nebo diváku staví rozhodčího do určité role, na kterou musí být připraven. Připraven může být právě ze seminářů či kempů, proto hrají tak důležitou roli ve vzdělávání rozhodčích. V dnešní době jsou výkony rozhodčích velmi diskutované téma. Každý týden najdeme několik zmínek v médiích o tom, jak bylo dobře či špatně řízeno utkání. Kvalitní výkon rozhodčího se neodvíjí jen od vzdělání. Znalost v oblasti pravidel ledního hokeje, fyzickou zdatnost nebo techniku bruslení můžeme
6
otestovat v prověrkové části seminářů. Mezi další faktory, které nijak otestovat nelze, patří příprava před utkáním, komunikativní schopnosti a další osobnostní charakteristiky. V mé práci bych chtěl teoreticky popsat profesi rozhodčího ledního hokeje. Od historie až po současnost popsat témata, se kterými se rozhodčí setkává a pracuje s nimi. Mým stěžejním cílem bude popsat strukturu seminářů a jejich testové prověrky. Pomocí dotazníků se pokusím zjistit, jakým způsobem jsou semináře rozhodčími vnímány.
7
1
Lední hokej, svaz a federace Lední hokej je kolektivní hra, která patří k nejoblíbenějším sportům
na světě. Odehrává se na ledové ploše, kde soupeří dva týmy proti sobě. Rychlost a časté kontakty mezi hráči, přispívají k oblíbenosti u sportovních diváků. Je rozšířen především v Evropě a Severní Americe. Obliba ledního hokeje se však začíná rozšiřovat i na jiné kontinenty. Lední hokej se stále více stává hrou moderního sportovního zařízení. Vědeckotechnický pokrok po celém světě přispívá k výstavbě krytých hal a zimních stadionů i tam, kde tomu klimatické podmínky nenasvědčují. V minulosti byl velkým milníkem přechod z přírodního ledu na umělé plochy, které dovolovaly celoroční využití. Nyní jako jeden z největších zlomů považujeme absolutní profesionalizaci sportu. Profesionály nehledáme jen mezi hráči, ale i mezi funkcionáři, rozhodčími a dalšími lidmi okolo tohoto sportu. Lední hokej zastřešuje mezinárodní organizace The International Ice Hockey Federation (IIHF), která sídli ve Švýcarsku. V České Republice je to Český svaz ledního hokeje (ČSLH), který je zapsaným spolkem ve spolkovém rejstříku. Lední hokej se poprvé objevil na olympijských hrách roku 1920, kdy Belgičané do programu zařadili i dva zimní sporty. Hra má mezinárodně uznávaná pravidla, která se odlišují jen částečně a to mezi IIHF a Národní hokejovou ligou (NHL). Mezinárodní utkání se však řídí dle platných pravidel IIHF. Některé národy však stále dbají na své pojetí hry a zachovávají tak kulturní tradici, která charakterizuje jejich zemi (Kostka, Bukač & Šafařík, 1986).
1.1 Charakteristika hry Lední hokej je kolektivní sportovní hra, při které hráči pohybující se na bruslích usilují o vstřelení kotouče do soupeřovy branky pomocí hráčské hole. Hrají proti sobě dvě družstva v počtu pěti hráčů a brankáře podle platných pravidel. Lední hokej se odehrává na ledové ploše a herní prostor je vymezen hrazením. Doba utkání se dělní na tři třetiny po dvaceti minutách čistého času. Družstvo, které vstřelí více branek, vítězí (Gut & Pacina, 1986).
8
Rychlost hry a tvrdé osobní souboje dodávají hokejové hře atraktivitu. Ačkoliv je lední hokej hra kolektivní, uplatnění individuálních kvalit hráčů je často rozhodujícím faktorem. Je to hra taktických variant a herních kombinací, které jsou řízeny trenérem. Nabízí spoustu dramatických momentů, které vznikají v rychlém sledu za sebou a tak vytváří nová překvapení spočívajících ve velmi rychlém řešení vzniklých situací. Tyto momenty dodávají hře charakter, který budí zájem u diváků. Hráč musí zvládat širokou škálu pohybů na bruslích jako bruslení vpřed, vzad, překládání, starty, zastavení, obraty, změny směru a další. Po fyzické stránce musí být připraven na rychlé bruslení, kontakt s protihráči, boj o kotouč a tvrdé nárazy u mantinelu. V technické stránce se hráč převážně zaměřuje na kvalitu bruslení a ovládání kotouče. To všechno vyžaduje dobrou koordinaci, diferenciaci pohybu s kotoučem i bez něj v neustále se měnících herních podmínkách. Úspěšní hráči mají předpoklady k rychlému osvojení herních činností a k tvořivosti ve hře. Postupně rozvíjí schopnosti v oblasti vjemové, psychomotorické a intelektové. V nejvyšších soutěžích můžeme nejčastěji vidět hráče energické, aktivní, soutěživé a psychicky odolné k obtížným situacím (Kostka, Bukač & Šafařík, 1986).
1.2 Historie ledního hokeje Přesto že je hokej poměrně mladý sport, není zcela jasné kdo, kde a kdy sáhl poprvé po hokejové holi. První zmínka o hře s hokejovými prvky a holí se objevuje už ve starém Řecku. Národním muzeum v Aténách vystavuje reliéf znázorňující rozehrávání míčku na takzvaném bodu pro vhazování. Na reliéfu můžeme vidět dva hráče stojící proti sobě a v rukou svírající hole. Kolem nich stojí další hráči připravení na hru. Dále je zde dobře rozeznatelná i další postava bez hole. Zda je to divák, trenér nebo dokonce rozhodčí, nevíme, ale možná už zde začínají dějiny rozhodčího hokeje. Lidových her ve středověku s holí a míčkem byly spousty. O míč s použitím hole se bojovalo neúprosně, ať se hra jmenovala jakkoliv a hrála se kdekoliv. Takto postupně vznikal pozemní hokej.
9
Kde a kdy, se dostaly tyto hry na led, se diskutuje už dlouho. Jako první zmínku o přesunu na led můžeme nalézt u anglického kronikáře Williama Fitzlebena, který zaznamenal, že v zimě londýnská mládež přenesla svou oblíbenou hru s míčkem a holemi na zmrzlou bažinu. Malby pocházející z různých koutů světa postupně dokreslují různé začátky her na ledě. Jako další prostředek pro získání informací o historii ledního hokeje můžeme použít brusli. Hledat první bruslařskou stopu je ovšem obtížné. První pramen pochází už z období homo sapiens, kdy neandrtálci používali připevněné kosti k nohám na přepravu po ledě. Nás ovšem zajímá původ oněch bruslí přizpůsobených ke hře či požitku. V 16. století byla údajně vyrobena první železná brusle zdánlivě podobné té dnešní. Tímto proniklo bruslení do podvědomí Evropy. K velkému zlomu a přiblížení k modernímu hokeji došlo v roce 1856. Angličtí vojáci dostali v okolí Velkých jezer příkaz naučit se bruslit. Po naučení základních bruslařských dovedností přišli s novým nápadem. K bruslení přidat hru, kterou už znají, a tak neustále zlepšovat své dovednosti. Shiney se hrála s ohnutými holemi do pravého úhlu, míčkem, na branku, ale bez brankářů. Tato hra na bruslích se velmi ujala a začala přitahovat další zájemce především z řad studentů. Právě studenti obohatili tuto hru o brankáře. Tak dali skutečné základy lednímu hokeji. Netrvalo dlouho a v roce 1862 byla otevřena první krytá hala s přírodním ledem v Montrealu, kde 3. března 1875 bylo uspořádáno první utkání v ledním hokeji. Tímto milníkem můžeme označit začátek historie ledního hokeje. Jako místa vzniku se uvádějí Kingston, Montreal nebo Halifax. Stále se mezi Kanaďany vedou spory o to, ve kterém městě to opravdu začalo. Jedno je ale jisté, bylo to v Kanadě. I když žádná z her, která předcházela hokeji, nevznikla v Kanadě, jako kolébku hokeje uvádíme právě Kanadu. V roce 1878 na McGillově univerzitě v Montrealu byla vypracována první pravidla ledního hokeje a rozmach této hry mohl začít. V Evropě se začal hrát lední hokej ve Velké Británii, ve Franci, Belgii, Švýcarsku a v Čechách na počátku 20. Století (Kostka, Bukač & Šafařík, 1986).
10
1.3 Rozhodčí ledního hokeje v čase První zmínku o soudcích či rozhodčích můžeme nalézt už ve starém Řecku. Popisovány byly hry, ze kterých později vyvinul lední hokej. Ovšem pokud nebudeme brát tyto předchůdce hokeje v potaz, najdeme skutečnou zmínku o rozhodčích v prvním hokejovém utkání na světě až 3. března roku 1875 ve Victoria SkatingRink v Montrealu. Utkání řídili dva rozhodčí, dbající na předem dohodnutá pravidla. V roce 1879 student práv a umění W. F. Robertson spolu se svými kolegy poprvé vydal pravidla hokeje. Po sjednocení výkladu byla po sedmi letech prohlášena za oficiální. Pravidla se postupně modifikovala a přetvářela. Velkou zásluhu na tom měl jeden z prvních a nejznámějších rozhodčích té doby Fred C. Waghorne. První utkání kanadského hokeje u nás bylo 6. ledna 1911. Zde se datují první počátky rozhodčích (tehdy soudců) u nás. Hlavní postavou byl J. Gruss, který byl dlouholetým rozhodčím a přeložil také první pravidla ledního hokeje, která byla přejata Evropou(Gut & Pacina, 1986). Zpočátku působil rozhodčí bez bruslí, vylučoval na čas, který uznal za vhodný a snažil se dohlížet na hladký průběh hry. První oficiální pravidla u nás nebyla vůbec obsáhlá a měla jen 14 článků. Docházelo tak často k případům, kdy pravidla nepopisovala herní situaci. Soudce tak musel rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení (Rudolf, 1932). Postupem času se začal rozhodčí objevovat na bruslích. Utkání už neřídil sám, ale s pomocí druhého kolegy. Před utkáním si určili, kdo bude hlavní rozhodčí. Dohodli se na výkladu pravidel a společně zahájili utkání. Jejich pohyb na ledě byl minimální (Skotal, 1942). Po druhé světové válce se stal rozhodčí součástí hry. Jeho pohyb na ledě byl aktivnější. Při doteku puku s rozhodčím se hra nepřerušovala a bylo stanoveno jednotné oblečení. Tehdy to byly modré kalhoty s bílým nebo barevným svetrem s odznakem svazu (Rektořík, 1949). Postupem času se vybavení a způsob oblékání měnil. V roce 1964 se poprvé u nás objevil černobílý podélně pruhovaný dres.
11
Revoluce v systému řízení utkání nastala v roce 1975, kdy se začal používat systém tří rozhodčích. Utkání řídil jeden hlavní rozhodčí s pomocí dvou čárových.
1.4 Svaz a federace 1.4.1 ČSLH ČSLH své základy datuje už od roku 1909, kdy iniciátor Emil Procházka spolu s dalšími zakládá Český svaz hockeyový (ČSH). Hlavním cílem ustanovení svazu bylo upozornit ostatní svět na existenci a sportovní vyspělost českého národa. Po několika setkáních byl zvolen předseda a užší výbor svazu, a tak svaz mohl začít naplno fungovat. V roce 1925 se jako součást ČSH stala Slovenská župa kanadského hokeje a v ČSR vznikl nový ústřední orgán Československá liga kanadského hokeje. Tato liga sdružovala všechny české, slovenské, německé a maďarské hokejové kluby. Zájem o hokej byl obrovský. V roce 1938 již bylo organizováno v ČSR 361 klubů, což byl největší počet v celé Evropě. Po nástupu komunistů svaz zaniká a přechází organizačně do Ústřední sekce ledního hokeje do sjednoceného Sokola. V totalitní éře československý hokej roste a nabírá na oblibě. Stálý nárůst registrovaných hráčů byl toho důkazem. Po roce 1989 se svaz stává opět samostatným a organizuje lední hokej u nás až do rozpadu ČSR, kdy každá země zakládá svůj samostatný subjekt (Gut & Pacina, 1986). Nyní je Český svaz ledního hokeje zapsaný jako spoluvytvořený na principu dobrovolnosti a demokratických zásadách. Je představitelem a organizátorem ledního hokeje v České republice. Roku 1908 byl jedním ze zakládajících členů tehdejší Ligue Internationale de Hockey sur Glace (LIGH), později The International Ice Hockey Federation (IIHF). ČSLH pořádá na centrální úrovni I. a II. ligu mužů, extraligu a ligu juniorů, extraligu a ligu staršího dorostu a ligu žen. Česká hokejová reprezentace je vyslána k mezinárodním utkáním také pod záštitou svazu.
12
Konference, která je pořádána jednou za dva roky, je nejvyšším orgánem svazu. Druhým nejvyšším orgánem je jedenáctičlenný výkonný výbor, v jehož čele stojí prezident svazu (Tomáš Král). V rámci ČSLH působí několik odborných komisí, kterých je v současné chvíli osmnáct. Patří mezi ně například disciplinární komise
nebo
disciplinární
komise
rozhodčích.
Stálým
orgánem
mezi
konferencemi je také dozorčí rada. Členy svazu jsou především zastupitelé klubů, ale můžou to být i fyzické osoby, které přispívají k chodu celé organizace. Hokejové kluby jsou shromážděné v jednotlivých krajích do 14 krajských svazů. Český svaz ledního hokeje registruje v současnosti 110 000 hráčů. 85 000 hráčů spadá do kategorie mužů. Zaregistrováno je také asi 2600 žen po celé zemi. V České republice se hraje přibližně na 150 krytých hřištích (ČSLH, 2014). 1.4.2 IIHF Lední hokej byl v Evropě na začátku 20. století spíše hrou společenskou než sportovní. O hokej byl velký zájem, ale kluby nemohly nijak rychle růst. Přírodní podmínky a nedostatečné zázemí zabraňovaly rozšiřování členských základen. Na základě těchto poznatků pozval 15. května 1908 Francouz Louis Magnus delegáty dalších čtyř zemí a byla ustanovena mezinárodní federace LIGH (Ligue Internationale de Hockey sur Glace). Netrvalo dlouho a začaly přicházet oficiální přihlášky z dalších zemí. Mezi ně patřila i přihláška z ČSR. Připojováním dalších členů do LIGH začala mít federace velkou členskou základnu a pevné postavení ve světě. V roce 1957 se stal prezidentem Američan Walter Brown a došlo k přejmenování na International Ice Hockey Federation (Gut & Pacina, 1986). IIHF má nyní 73 členských zemí a jejím prezidentem je René Fasel. Organizace sídlí v Curychu a řídí sportovní odvětví v ledním hokeji a in-line hokeji pro muže i ženy. Podílí se především na organizaci většiny významných mezinárodních turnajů v ledním hokeji. K hlavním cílům federace patří řízení, rozvoj a podpora ledního hokeje po celém světě. Svůj vliv uplatňuje především v Evropě, kde národní ligové soutěže uznávají pravidla stanovená IIHF. Veškeré svazy
13
a asociace v Evropě respektují její hlavní slovo. V Severní Americe se lední hokej řídí pravidly NHL. Činnost
IIHF
je
řízena
hlavním
statutárním
kongresem,
který
se uskutečňuje jednou za čtyři roky. Dále pak výročním a pololetním kongresem a ojedinělým mimořádným kongresem. Výkonným orgánem je předsednictvo rada složená ze 14 členů (Prezident, 3 viceprezidenti, generální sekretář a 9 členů rady), (IIHF, 2014).
14
2
Rozhodčí ledního hokeje
2.1 Rozhodčí Nedílnou, někdy i zásadní, součástí ledního hokeje jsou rozhodčí. Jejich funkce spočívá v dohlížení na hladký průběh utkání. Můžeme také říct, že rozhodčí by měl řídit a vést sportovní utkání. Ovšem slovo řídit není úplně přesné. Arbitr by měl především dohlížet na regulérnost daného utkání a ne jej skutečně řídit. Dovednost, kterou by měl rozhodčí mít, je cit pro hru. Rozeznání toho, co utkání právě vyhovuje, je někdy klíčovou stránkou úspěchu. Rozhodčí musí vědět, kdy je možné tolerovat drobné přestupky a kdy potrestat protihráče za nedovolenou hru. Rozhodčí by měl citlivě posoudit a rozhodnout i ty nejrozporuplnější situace (Bukač, 2005). S vývojem ledního hokeje souvisí i profesionalizace rozhodčích. Stále rychlejší průběh hry vyžaduje od každého arbitra kvalitní přípravu. Přípravu na utkání můžeme rozdělit do různých druhů jako je fyzická, psychická, materiální a informační. K dalším faktorům kvalitního rozhodčího patří komunikativní schopnosti, které slouží k hladšímu průběhu hry. Nesmíme však zapomenout na jistý odstup a respekt aktérů. Těžká pozice rozhodčího spočívá v tom, že musí být ve správné chvíli na správném místě a danou herní situaci korektně posoudit. Arbitři, kteří tak nečiní, se tak zbytečně vystavují různým nepříjemnostem v utkání. Každé utkání se tak může zdramatizovat díky chybnému nebo kontroverznímu rozhodnutí. I přes kvalitní přípravu a dobré osobnostní charakteristiky může arbitr chybovat. Rychlost utkání a lidský faktor k tomu často dopomáhá (Mana, 2013).
2.2 Příprava rozhodčích Přípravu na jednotlivá utkání či celou sezónu můžeme rozdělit do několika odvětví. Každý z rozhodčích svou přípravu individuálně mění a formuluje. Zanedbání nebo nerespektování kvalitní přípravy může být příčinou špatné výkonnosti rozhodčího. Proto by každý ambiciózní arbitr měl svou přípravu
15
promyslet a následně se jí věnovat. Cílem přípravy je zkvalitnit dovednosti rozhodčího, ale také uspět v prověrkové části na seminářích. K fyzické
neboli
kondiční
přípravě
patří
neodmyslitelně
úroveň
bruslařských dovedností. Je to předpoklad dobrého a stabilního výkonu každého rozhodčího. Druhou polovinou úspěchu je výborná fyzická kondice. Tyto dvě části jsou podmínkou k dobrému pohybu rozhodčího na ledě. Každý arbitr by měl udržovat a zdokonalovat svou kondici individuálně. Nelze stanovit univerzální formu této přípravy, protože každý jedinec má jiné předpoklady a jeho úroveň schopností a dovedností se může lišit. Nedostatečná fyzická kondice vede často k chybám rozhodčího. Špatný pohyb rozhodčího po ledové ploše nebo nesprávné postavení na hřišti jsou tohoto častým důkazem. V důsledku této nepřipravenosti však také dochází ke ztrátě koncentrace a optimálního psychického stavu. V současné době záleží na každém z rozhodčích, jakou zvolí přípravu. Řídící orgány nijak neorganizují, ani netestují úroveň fyzické zdatnosti v průběhu sezóny. Děje se tak jen u profesionálních soutěží. Tato úroveň se testuje pouze pomocí prověrek na předsezónních seminářích. Řízení ledního hokeje je psychicky náročná činnost. Zvládání psychicky náročných situací je předpokladem pro kvalitní výkon rozhodčího. V psychické přípravě je potřeba klást důraz na psychickou odolnost vůči vnějším vlivům jako je tlak hráčů, trenérů nebo diváků. Nelze zanedbat vnitřní stresové situace a další faktory, které mohou ovlivnit výkon rozhodčího. V dnešní době je řada psychických tréninků, které mohou sloužit k přípravě rozhodčích na utkání. Rozhodčí by měl mít před utkáním pocit pohody a spokojenosti. Úzce s tím souvisí emocionální příprava, kterou můžeme zařadit do té psychické. V případě konkrétních problému s psychikou je na místě, aby rozhodčí zvážil svou situaci a následně ji začal řešit. Tyto problémy můžou zásadně ovlivnit zápas a nabourat tak určitou výkonnost rozhodčího (Mana, 2013). Mezi další složky řadíme materiální přípravu. Lední hokej je v materiálním vybavení jeden z nejnákladnějších sportů vůbec. Hráči používají vybavení nejenom objemné, ale taky poměrně ekonomicky nákladné. Stejně je tomu tak i u rozhodčích. Rozhodčí ke své funkci nepotřebuje jen výstroj
16
a výzbroj, ale také další pomůcky, které jsou pro jeho profesi velmi důležité. Přes mobilní telefon, osobní počítač až po automobil, bez kterého se dnes prakticky neobejde. Ke kvalitní materiální přípravě patří kontrola stavu výzbroje a výstroje, ale i stav dalších prostředků ke správnému vykonávání profese rozhodčího. Její podceňování je značně neprofesionální přístup a může vést k velmi závažným problémům. Než se vydá rozhodčí na zimní stadion, měl by znát různé typy údajů o okolnostech spjatých s utkáním. Vyhledávání těchto údajů nazýváme informační přípravou. Tyto údaje ovlivňují rozhodčí přímo nebo nepřímo. Patří mezi ně informace o výrazných hráčích nebo trenérech. Údaje o zimním stadionu a kvalitě pořadatelské služby. Podceňovat nelze ani diváckou návštěvnost a poznatky o rizikových skupinách fanoušků. Mezi prostředky k získání těchto informací patří rozhovor s kolegy, sledování hokejových utkání nebo informace z medií.
2.3 Licence rozhodčích Vnitřní směrnice ČSLH č. 60 popisuje licence rozhodčích. Tato směrnice formuluje podmínky udělení licencí a všechny náležitosti s nimi spojené. Základem pro to, jak se stát rozhodčím a řídit utkání, je získání licence rozhodčího ledního hokeje 3. třídy. Získání této licence je nutnou podmínkou pro zařazení rozhodčího na nominační listinu pro řízení soutěží organizovaných krajskými svazy. Pro získání této licence je nutné absolvovat seminář, který je organizován krajskými svazy. Po úspěšném absolvování semináře a jeho prověrkové části, získává rozhodčí odznak a průkaz rozhodčího jako doklad o získání licence. Průkaz rozhodčího obsahuje základní osobní údaje společně s fotkou dané osoby, třídu získané licence a její platnost. Při řízení utkání vedenými krajskými svazy nebo ČSLH je rozhodčí povinen nosit odznak na levé polovině přední části dresu (Mana, 2013). Vnitřní směrnice č. 60 udává druhy licencí v rámci soutěží ČSLH. Za nejvyšší dosažitelnou licenci je považováno Studium „Diplomovaný rozhodčí“, které je také nejvyšší možnou kvalifikací u nás a lze jí získat studiem
17
na vysoké škole. Dále se řadí licence podle tříd. Od první až po třetí třídu, kdy první třída je považována za tu nejvyšší. Poslední licencí, která je popisována ve směrnici ČSLH je trvale platná licence rozhodčího, která se uděluje rozhodčímu na základě jeho předchozí činnosti a splnění podmínek určené této licenci. Předepsané licence pro výkon funkce rozhodčího najdeme v Tabulce 1 (ČSLH). Tabulka 1: Předepsané licence pro výkon funkce rozhodčího LH podle typu utkání (ČSLH, 2012).
2.4 Hodnocení a odměňování rozhodčích Oprávněná komise rozhodčích organizuje a uvádí metodiku hodnocení rozhodčích. Cílem je sledovat a získávat informace o výkonnosti rozhodčích.
18
Po vyhodnocení výsledků se mohou daní rozhodčí zařadit na příslušné nominační listiny. Hodnocení se skládá z několika částí. Jeden z nejadekvátnějších ukazatelů je souhrnné hodnocení výkonu od delegátů na základě jejich posudků. Další součástí hodnocení jsou výsledky v testové prověrce na seminářích. Všechny tyto výsledky zaznamenává příslušná komise a pracuje s nimi. Další informace o výkonech rozhodčích přijímá od klubů a tím si vytváří i souhrn informací o každém z rozhodčích. Jedním z velkých problémů hodnocení je nedostatečné sjednocení práce delegátů v otázce metodiky rozhodčích. Přesná a podrobná metodika není nikde formulována, což mezi delegáty vytváří drobné neshody v hodnocení. Každá komise rozhodčích by tedy měla trvale klást důraz na způsob hodnocení a práci delegátů. Podcenění těchto aspektů může mít za následek nepodchycení skutečně talentovaných rozhodčích. Povinnosti a odměňování rozhodčích upravuje Vnitřní směrnice č. 59. Tato směrnice stanovuje odměnu za řízení utkání a odměnu za dopravu. Nárok na odměnu a její výše se odvozuje od druhu soutěže a funkce rozhodčího v utkání (Mana, 2013).
19
3
Semináře a vzdělávání rozhodčích ledního hokeje
3.1 Cíl a účel Profese rozhodčího není založena pouze na individuálních dovednostech a přístupu, ale také na kvalitě systému přípravy celého sboru rozhodčích. Školení a semináře napomáhají rozhodčím ve vzdělávání a následné přípravě na řízení utkání. Vnitřní směrnice č. 60 určuje, komu a za jakých podmínek může být udělena licence hokejového rozhodčího. Cílem školení je umožnit novým zájemcům stát se hokejovým rozhodčím. K tomuto napomáhá příslušná komise rozhodčích, která organizuje tyto školení a semináře. Účelem seminářů je mimo jiné prověřit dovednosti a připravenost rozhodčích na sezónu nebo její část. Po absolvování semináře by měl rozhodčí znát nové poznatky o metodice a postupech při řízení utkání. Udržování a navázání osobních i profesních kontaktů je následně kladným jevem nejen pro začínající rozhodčí (Mana, 2013).
3.2 Struktura školení a seminářů Příslušné komise rozhodčích organizují tři úrovně školení rozhodčích ledního hokeje. Po úspěšném absolvování prověrkové části získá účastník příslušnou licenci dané úrovně. Každá úroveň seminářů má odlišný obsah a rozsah. Rozdělení seminářů určuje také jejich charakter. Nejčastěji se setkáváme s předsezónním seminářem, který se organizuje napříč všemi úrovněmi. Nejčastěji však na úrovni regionální. Nicméně pro úspěšnou práci rozhodčích v celostátním měřítku jsou nezbytné i semináře jiného charakteru. Mezi ně patří tematické, specializované nebo hodnotící semináře v průběhu celé hokejové sezony (Mana, 2013).
3.3 Školení III. třídy Při velkém počtů zájemců o profesi rozhodčího Krajský výkonný výbor uspořádá školení III. třídy. Toto školení zahrnuje přednášky, výklad pravidel, soutěžní řád ČSLH a dalších předpisů ČSLH, které souvisí s profesí rozhodčího.
20
Školení je organizováno po dobu několika dní a v závěru čeká každého uchazeče testová prověrka. Podmínkou k přijetí na školení je zaplacení účastnického poplatku, který určuje Krajský výkonný výbor ČSLH. Každé školení má určitá kritéria, která by se měla dodržovat. Školení třetí třídy musí minimálně obsahovat tyto body: -
pravidla ledního hokeje ve formě přednášek po dobu 12 hodin,
-
řády, předpisy ČSLH a povinnosti rozhodčího ve formě přednášek po dobu 3 hodin,
-
pohyb rozhodčích, signalizace a spolupráce v teoretické části po dobu 2 hodin a následně v praktické části na ledové ploše pod dobu 3 hodin,
-
v praktické části sledování nebo řízení utkání po dobu 2 hodin,
-
teoretická výuka o první pomoci při úrazech v ledním hokeji po dobu 1 hodiny,
-
v závěrečné části testová prověrka (teoretická i praktická).
Na základě rozhodnutí komise rozhodčích KVV ČSLH je licence III. třídy přiznána na dobu pěti let každému, kdo úspěšně absolvoval školení nejenom v testové prověrce, ale byl také fyzicky přítomen na všech lekcích školení. Licenci obdrží také rozhodčí, kterému skončila platnost licence první nebo druhé třídy a nevznikl mu tak nárok na trvale platnou licenci. Při úspěšném absolvování předsezónních seminářů se platnost licence třetí třídy prodlužuje (Mana, 2013).
3.4 Školení II. třídy Pro zájemce o licenci druhé třídy není toto školení zvlášť časově náročné. Ze všech typů školení je nejkratší a trvá pouze jeden den. Nejčastěji bývá uspořádáno před zahájením nového ročníku hokejových soutěží a je součástí předsezónního semináře. Stejně jako u školení třetí třídy musí být účastník fyzicky přítomen na přednáškách, které se zaobírají změnami pravidel a metodickým upřesněním výkladu pravidel. Mezi další důležité prvky patří sjednocení postupu rozhodčích při utkání a jejich spolupráce. Jako na každém školení i zde probíhá v závěru testová prověrka. Příslušná komise rozhodčích KVV ČSLH v daném kraji stanovuje limity a požadavky k udělení licence druhé třídy a organizuje celé školení. Podmínky k získání licence druhé třídy je mít
21
platnou licenci třetí třídy a aktivně působit ve funkci rozhodčího ledního hokeje pod dobu minimálně jedné sezóny. Posledním kritériem je zaplacení účastnického poplatku, který taktéž stanovuje komise rozhodčích. Licence druhé třídy je udělována na 3 roky a je prodlužována na základě úspěšného absolvování testové prověrky na předsezónních seminářích (Mana, 2013).
3.5 Školení I. třídy Školení první třídy je nejenom nejdelším školením, ale také obsahově a úrovňově nejnáročnějším typem školení. Toto školení neorganizuje KVV ČSLH, ale zpravidla jednou ročně Komise rozhodčích ČSLH. Obsah i rozsah školení určuje směrnice ČSLH. Tří až čtyřdenní školení musí splňovat určitá kritéria a obsahové parametry. Jako každé školení je i toto ukončeno testovou prověrkou. Školení musí obsahovat: -
výklad a aplikace pravidel ledního hokeje v podobě teoretického semináře po dobu 10 hodin,
-
seznámení s řádem, předpisy ČSLH a povinnosti rozhodčího ve formě přednášek po dobu 3 hodin,
-
pohyb rozhodčích, signalizace a spolupráce v teoretické části po dobu 2 hodin a následně v praktické části na ledové ploše pod dobu 2 hodin,
-
testová prověrka (bruslařské testy, test z pravidel ledního hokeje a atletické prověrky).
Po získání této licence může rozhodčí řídit utkání všech soutěží organizovaných ČSLH (Mana, 2013).
3.6 Testové prověrky Různé formy testování nenachází oblibu snad v žádné profesi. Nicméně je podstatné trvat na ověřování připravenosti rozhodčích ledního hokeje. Většina testových prověrek je zařazena do předsezónních seminářů a školení různých tříd před zahájením hokejové sezóny. Výjimku tvoří rozhodčí z profesionálních soutěží, kteří jsou testováni také v průběhu sezóny.
22
Obsah prověrkové části seminářů rozdělila komise rozhodčích do třech částí. Atletika, teorie a bruslení. Testové prověrky probíhají v průběhu celého školení, aby nedocházelo k poklesu výkonu zapříčiněným únavou. Nejdůležitější význam v testování jednotlivých oblastí má prověrka na ledové ploše, kde respondent může získat největší počet bodů ze všech dílčích částí. Následně je to teoretický test ze znalosti pravidel ledního hokeje. A poslední neméně důležitou částí je test z fyzické připravenosti rozhodčího. Celková suma, které je možné dosáhnout, čítá 600 bodů, kdy v bruslení může rozhodčí nasbírat až 300 bodů, v teoretické části 200 bodů a v atletické části po 100 bodech. Výsledky prověrek a testů mají velký význam v profesní kariéře rozhodčího. Úspěch nebo i neúspěch patří do komplexního hodnocení rozhodčích a napomáhá komisi rozhodčích při obsazování rozhodčích na utkání v rámci jednotlivých soutěží ČSLH a při sestavování nominačních listin (Mana, 2013).
23
3.6.1 Bruslení Nejhodnotnější složkou prověrkové části je bruslení. V testové prověrce na ledě lze získat až polovinu dosažitelných bodů z celé prověrkové části. U bruslařských dovedností rozhodčího se testuje jeho rychlost, obratnost a vytrvalost. Cviky následují právě v tomto uvedeném pořadí za sebou. Z každé z disciplín lze získat 100 bodů. Popis jednotlivých disciplín je uveden v Tabulce 1 a znázorněn na Obrázku 1, Obrázku 2 a Obrázku 3. Tabulka 2: Obsah prověrkové části bruslení (ČSLH, 2010)
24
Obrázek 1: Grafické znázornění testu rychlosti (ČSLH, 2010).
Obrázek 2: Grafické znázornění testu obratnosti (ČSLH, 2010).
Obrázek 3: Grafické znázornění testu vytrvalosti (ČSLH, 2010).
25
3.6.2 Teorie Znalost pravidel je neodmyslitelnou součástí každého rozhodčího. Testování této znalosti probíhá ve formě písemného testu, který je rozdělen do dvou částí. Každá komise rozhodčích stanovuje jiný čas na vyplnění testu. Některé z komisí rozhodčích zavádějí elektronické vyplňování testů, kdy rozhodčí své odpovědi zapisují do počítače. Popis testování je uveden v Tabulce 2. Tabulka 3: Obsah prověrkové části teorie (ČSLH, 2010)
3.6.3 Atletika Atletická část prověrky zkoumá připravenost rozhodčího v oblasti fyzické a kondiční přípravy. Jsou zde zařazeny tři disciplíny, které se zaměřují na rychlost a obratnost (znázorněné na Obrázku 4), odrazovou sílu a vytrvalost. Většina krajských komisí zařazuje do atletické části pouze Cooper test, který je zaměřen na vytrvalost. Na seminářích první třídy a kempech pro profesionální rozhodčí dochází k novým změnám při testování fyzické a kondiční přípravy. Komise rozhodčích zde zařazuje novou disciplínu, která se nazývá Yo-Yo test. Oficiální struktura atletické části je popsána v Tabulce 3.
26
Obrázek 4: Grafické znázornění cviku rychlosti a obratnosti (ČSLH, 2010)
27
Tabulka 4: Obsah prověrkové části atletiky (ČSLH, 2010)
3.6.4 Bodovací tabulky V tabulce se uvádí počet přidělených bodů za určitý čas, který rozhodčí dosáhl. Rozdělení se týká mužů a žen. Tyto bodovací tabulky jsou uvedeny v příloze č. 1.
3.7 Předsezónní semináře Mezi další nástroje vzdělávání rozhodčích zařazujeme předsezonní seminář, který pořádá komise rozhodčích před zahájením nadcházející sezóny. Jeho naplní je teoretická příprava a metodické sjednocení práce rozhodčích. Na konci programu tohoto semináře je zařazena testová prověrka, která vede k výsledkům přípravy rozhodčích na aktuální sezónu. Často se předsezónní seminář spojuje se školením rozhodčích druhé třídy. Společný výklad pravidel a jejich úprav od zkušených členů komise rozhodčích pomáhá ke zvládnutí řízení přípravných zápasů a startu do nové sezóny.
Jejich úkolem je připravit rozhodčího na možné změny ve výkladu
pravidel a názorně je s rozhodčími rozebrat. Jako nástroj k správnému posouzení herních situací slouží promítání videa. Vhodný komentář u sledování těchto situací má podstatně větší efektivitu než pouhý teoretický výklad pravidel. Další významnou složkou těchto seminářů je společenská funkce. Rozhodčí si mohou vzájemně vyměnit své kontakty a seznámit se svými kolegy.
28
Výměna poznatků, informací a předání zkušeností hraje velmi významnou roli v profesi rozhodčího. Součástí bývají také organizační pokyny a plán soutěží k nadcházející sezóně (Mana, 2013).
3.8 Vzdělávání 3.8.1 Program rozvoje rozhodčích ledního hokeje Program je přímo pod patronací výkonného výboru ČSLH a jejího prezidenta Tomáše Krále. Tento program však řídí předseda komise rozhodčích Pavel Halas, který na něj klade velký důraz. V prosinci roku 2013 byli vybráni první rozhodčí a program byl tímto zahájen. Tento projekt rozvoje rozhodčích ledního hokeje je zaměřen na práci s talentovanými rozhodčími, u nichž je perspektiva dalšího profesního růstu a výkonnostní progrese. Tito rozhodčí se budou pravidelně a systematicky vzdělávat nad rámec běžných seminářů. Cílem tohoto vzdělávání je podpořit profesní a osobnostní růst perspektivních rozhodčích, podpořit vzdělávací práce krajských komisí rozhodčích a oblastních instruktorů. Účast je nepovinná a všichni rozhodčí mají stejné práva a povinnosti jako ostatní. Základním kritériem pro zařazení do rozvoje je věk, výkonnost, předpoklady a doporučení. Od rozhodčích se očekává aktivita vedená k lepším výsledkům, chuť na sobě pracovat a dále se rozvíjet. Naopak rozhodčí, kteří nesplní prověrkové části seminářů, jejich výkonnost bude konstantní nebo klesající, budou z programu vyřazeni (ČSLH, 2013). 3.8.2 Bakalářské studium- Diplomovaný rozhodčí Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity vytvořila v rámci projektu Inovace studijního programu Tělesná výchova a sport se zaměřením na směr Rozhodčí kolektivních sportů bakalářské studium pro Rozhodčí kolektivních sportů (ledního hokeje, fotbalu). Studenti během tříletého studia musí absolvovat předměty obdobné pro studijní směr Trenérství doplněné např. o management řízení utkání, ekonomiku, sport a právo, etiku, komunikaci,
29
psychologii a další. Studium je možné absolvovat prezenční nebo dálkovou formou. Cílem tohoto studia je být teoreticky a prakticky připravený pro řízení utkání, ale také být orientovaný v problematice ekonomie a práva, v organizaci a systémech řízení soutěží. Student si vytvoří základní povědomí o etických otázkách spojených s činností rozhodčího a může pomoci ve výchově a vzdělávání rozhodčích. Po úspěšném absolvování státní závěrečné zkoušky bude studentovi přiznána licence Diplomovaný rozhodčí, která je nejvyšší možnou kvalifikací přiznávanou komisí a její platnost je neomezená (ČSLH, 2011).
30
4
Kempy rozhodčích Zvláštní formou vzdělávání jsou kempy rozhodčích. Tyto kempy
se pořádají pouze pro rozhodčí, kteří řídí utkání nejvyšších soutěží. Obvykle se organizují na 4 dny a jejich náplní je teoretická i praktická část přípravy na řízení utkání. Kempy rozhodčích jsou pořádány pro profesionální rozhodčí a jejich průběh tomu značně napovídá. Kemp vedou zkušení lektoři a je zde přítomná komise rozhodčích. O vážnosti tohoto kempu napovídá i přítomnost ředitele extraligy. První změnou naproti typickým seminářům je rozdělení na hlavní a čárové rozhodčí. Toto rozdělení značně napomáhá v teoretické přípravě, kdy každý z rozhodčích plní odlišnou funkci na ledě. Mezi teoretickou a praktickou přípravu patří i testování rozhodčích, které je zařazeno v průběhu celého kempu. K teoretické části patří především přednášky určené ke správné práci rozhodčích. Všechny přednášky jsou orientované na zastávanou funkci rozhodčího na ledě. Pouze jedna z přednášek, která je v závěru nebo na začátku kempu, je určená pro hlavní i čárové rozhodčí. Tento metodický výklad vede ke správné spolupráci rozhodčích v řízení utkání. Na všech přednáškách je přítomna komise rozhodčích, která obohacuje svými poznatky celou teoretickou výuku. V praktické přípravě se rozhodčí zaměřují na fyzickou přípravu formou turnajů v kolektivních sportech doplněné o cyklistiku a správné vedení rozcvičky. Rozhodčí mohou zlepšit jednak svou fyzickou zdatnost, ale i získávat a zdokonalovat své dovednosti. Při turnajích v kolektivních sportech se navzájem hlouběji poznávají a tím vytváří pevnější vztahy mezi sebou, které vedou ke zdokonalení práce rozhodčích. Nezanedbatelnou složkou kempu rozhodčích jsou testové prověrky. K zjištění fyzické připravenosti rozhodčích slouží Cooper test a YoYo test. Tyto testy se konají v odlišných dnech. Vše je doplněno o písemný test z pravidel ledního hokeje.
31
4.1 Kempy v zahraničí IIHF nijak nezasahuje do řádu a směrnic svazů v jednotlivých zemích popisujících semináře a kempy pro rozhodčí, ale snaží se navázat spolupráci mezi jednotlivými svazy a federacemi. Výsledkem je dohoda o účasti evropských zástupců rozhodčích na oficiálním kempu NHL. Naopak rozhodčí z NHL se můžou zúčastnit společných kempů po celé Evropě. IIHF se tak snaží připravit nejlepší arbitry na vrcholné turnaje, olympijské hry a světové šampionáty.
4.2 Přípravný kemp NHL Nejlepší liga ledního hokeje láká nejen hráče, ale i rozhodčí. Cílem rozhodčích na profesionálních úrovních často bývá dostat se právě do NHL. Pravidelně začátkem září pořádá NHL přípravný kemp pro rozhodčí. Pozvánku na tento kemp dostávají jen ti nejzkušenější arbitři. Součástí kempu jsou odborné semináře, příprava na ledě, lékařské prohlídky a test fyzické připravenosti. Splnění těchto dílčích částí však automaticky nezaručuje zařazení do soupisky rozhodčích pro NHL. Přidat se mezi arbitry NHL je pro evropské rozhodčí velmi obtížným úkolem. V odborných seminářích se arbitři dozvídají praktiky, jak aplikovat pravidla NHL ve hře. Spolu s metodickou výukou práce rozhodčích získávají informace, jak správně řídit utkání NHL. Příprava na ledě není pro zkušené rozhodčí, až tak podstatná, avšak i zde se nováčci mezi arbitry dozvídají nové poznatky. Především úpravy v pohybu a signalizaci rozhodčích. Velkou změnou na rozdíl od seminářů u nás je obsáhlá zdravotní prohlídka, která kompletně prověří zdraví a způsobilost rozhodčích k řízení utkání nejprestižnější soutěže. 4.2.1 Testová prověrka na kempu NHL Test fyzické připraveností rozhodčích se v NHL zkoumá na několika disciplínách. Obsahuje tyto části:
32
-
zátěžový test na bicyklovém ergometru,
-
kliky po dobu 60 sekund,
-
sed- leh po dobu 60 sekund,
-
výdrž ve vzporu na loktech po dobu 2 minut,
-
skok z místa,
-
pro agility test na 2 pokusy.
Každá z těchto disciplín má své limity a rozhodčí by měl dosáhnout alespoň těchto limitů. Zvláštností tohoto kempu je absence testu z bruslařských dovedností rozhodčích. Před samotným testováním prochází rozhodčí kompletním zdravotním vyšetřením. Zdravotní prohlídka zahrnuje vyšetření očí, krku, krve, moči. Je zde zařazen i rentgen plic, zátěžový test na běžícím pásu, elektrokardiografie, hladina laktátu před a po zátěžovém testu na kole. K základním prvkům vyšetření patří i zjištění výšky, váhy a podíl tukové složky v těle.
4.3 Přípravný kemp KHL KHL je nejprestižnější soutěží v Evropě a na východním kontinentu. Mnoho hráčů z Evropy považuje přestup do KHL za velký kariérní pokrok. Stejně tomu tak je i u rozhodčích. V poslední době nastává velký přesun rozhodčích z celé Evropy právě do KHL. Utkání tak neřídí jen arbitři z Ruska, ale i z Evropy a kontinentální hokejová liga se stává mezinárodní i pro rozhodčí. Předsezónní kemp probíhá v podobném duchu jako u nás. Jsou v něm zařazeny odborné semináře s častým promítáním videa. Zajímavou částí toho kempu jsou individuální pohovory. Další změnou je lékařská prohlídka, která probíhá před zahájením kempu. 4.3.1 Testová prověrka na kempu KHL V prověrkové části je kemp KHL zaměřen více na silovou část. Fyzické testy se provádějí v posilovnách a jsou složeny z těchto cviků: -
benchpress při 75% své váhy
-
sed-leh po dobu 30 sekund
33
-
leg press při 1,5 násobku své váhy.
Limity pro tyto cviky jsou stanoveny v minimálním počtu 10 opakování pro benchpress a leg press a 20 opakování u sed-lehu. Testování rozhodčích na ledové ploše je poměrně odlišné než se provádí testování u nás. K prověrce bruslařských dovedností kemp KHL zařazuje tyto disciplíny: -
40 metrů sprint jízdou vpřed,
-
40 metrů sprint jízdou vzad,
-
pylon test,
-
GPS test pro hlavní rozhodčí a pět osmiček pro čárové rozhodčí.
Před testováním probíhá stejná lékařská prohlídka jako na kempu NHL.
4.4 Tréninkový kemp IIHF Jeden z nejvýznamnějších tréninkových kempů je organizovaný IIHF. Jeho prestiž dokládá účast nejzkušenějších rozhodčích. Arbitři se zde připravují na řízení utkání pořádané IIHF. Patří mezi ně vrcholné turnaje, olympijské hry a světové šampionáty. Tréninkový kemp IIHF je velmi podobný seminářům probíhajícím u nás. Avšak velkou změnou je prověrková část. Fyzická připravenost se testuje zcela jinak. Testová prověrka na ledové ploše je doplněna jen o některá cvičení. IIHF každý rok vybírá skupinu rozhodčích na nominační listiny, která bude řídit utkání organizované IIHF. Struktura kempů IIHF nabírá na oblibě a například ve Švýcarsku už probíhají stejné testové prověrky jako u kempu IIHF. 4.4.1 Testová prověrka na kempu IIHF Testování na kempech IIHF po fyzické stránce je komplexní a zahrnuje poměrně širokou řadu cvičení a disciplín: -
výdrž ve vzporu na loktech,
-
výdrž ve vzporu na boku na jednom lokti,
-
hyperextenze (výdrž- zatížení v bederní oblasti),
-
sprint na 30 metrů, kdy se zaznamenávají časy na 10, 20 a 30 metrech,
34
-
pro agility test,
-
Yo- Yo test,
-
CMJ test.
Ověření bruslařských dovedností je na kempu IIHF poměrně odlišné, než tomu bývá jinde. Na ledové ploše se testují tyto disciplíny: -
pylon test,
-
pět velkých osmiček,
-
GPS test,
-
Special Shuttle test,
-
vhazování buly.
35
5
Dotazník
5.1 Vznik dotazníku Tento dotazník byl rozdán padesáti rozhodčím ledního hokeje. Tímto bych jim chtěl poděkovat za jejich ochotu při vyplňování Motivací ke vzniku tohoto dotazníku byla poměrně častá skepse mých kolegů rozhodčích k seminářům. Především pak k testové prověrce rozhodčích. Nejvíce dotázaných rozhodčích studuje Fakultu sportovních studií ve směru rozhodčí ledního hokeje nebo řídí utkaní soutěží Jihomoravského kraje. Pomoc při dotazníkovém šetření mi poskytli také kolegové z mého rodného Moravskoslezského kraje. Všem rozhodčím patří mé velké díky. Dotazník byl rozdán v tištěné podobě a rozhodčí mohli do něj psát jakékoliv poznámky. Při vyplňování dotazníků jsem byl po většinu času přítomen a dotázaní se mohli ptát na libovolné otázky. Cílem dotazníku je zjistit vnímání prověrkové části seminářů u rozhodčích. Následně přiblížit kolegům rozhodčím, jak fungují prověrkové části v zahraničí. Struktura dotazníku je pomyslně rozdělena do tří částí. V úvodní části rozhodčí vyplní základní osobní údaje a své dosažené kariérní výsledky. V druhé části přenáší svůj osobní pohled na strukturu seminářů a testových prověrek v podobě odpovědí. V závěrečné části může rozhodčí navrhnout případnou změnu v aktuální struktuře testových prověrek. V doplňkové části dotazníku jsou uvedené příklady cviků a cvičení z kempů IIHF, NHL a KHL pro získání podvědomí o různých formách testových prověrek.
5.2 Výsledek dotazníku Dotazníkového šetření se zúčastnilo 50 rozhodčích ve věkovém průměru 23 let. Tento dotazník vyplňovali pouze muži, jelikož žádnou ženu v této profesi neznám. Na otázky odpovídali nejčastěji držitelé druhé licence (40%) a třetí licence (40%). 60% dotázaných tvoří čároví rozhodčí a 26% tvořili hlavní rozhodčí. Zbylou část respondentů tvořili rozhodčí na pomocných funkcích.
36
5. Jste spokojení s aktuální strukturou seminářů a kempů pro rozhodčí? 6. Vyhovují Vám kritéria a limity na seminářích a kempech? Z prvních dvou základních otázek vyplývá, že 70% dotázaných je spokojena se strukturou seminářů a 78% souhlasí s kritérii a limity v testové prověrce. 7. Kterou část prověrkové části seminářů a kempů považujete za nejdůležitější? Bruslení se stalo nejčastější odpovědí u otázky, co je nejdůležitější v prověrkové části seminářů. 52% uvedlo tuto odpověď. Teoretický test označilo 48% respondentů a žádný z nich neoznačil atletickou část. 8. Ve které části dosahujete nejlepších výsledků? 56% dotázaných dosahuje nejlepších výsledků v bruslení. Někteří z nich uvádějí nedostatečné bodové ohodnocení za jejich výsledky. Často se stávalo, že jejich čas byl ještě lepší než ten maximálně dosažitelný. 26% uvedlo teoretickou část a 18% atletickou část. 9. Ve které části dosahujete nejhorších výsledků? Jako obtížná a těžce zvladatelná část se ukázala teorie (40%) a atletika (40%). Pouze 20% respondentů označilo bruslařskou prověrku. 10. Zařadil/a byste povinnou lékařskou prohlídku před sezónou pro aktivní rozhodčí na ledě? Otázka týkající se povinné lékařské prohlídky pro aktivní rozhodčí se stala poměrně jednoznačnou. 76 % dotázaných rozhodčích jsou pro zavedení lékařské prohlídky před sezónou. 11. Myslíte si, že jsou otázky v teoretické části semináře (písemném testu) vhodné? 12. Změnil/a byste písemný test na elektronickou podobu (test se provádí na počítači a na každou otázku je vyhrazen určitý časový limit)?
37
46% respondentů si myslí, že v písemném testu nejsou zcela vhodné otázky. 68% dotázaných by zavedlo elektronickou podobu testu, kdy na každou otázku je vyhrazen časový limit a test je prováděn na počítači nebo pomocí promítání. 13. Líbí se Vám disciplíny v atletické části semináře (Cooper test, skok z místa, obratnost a rychlost)? 14. Změnil/a byste nebo přidal/a některé disciplíny do atletické části? Například z kempů IIHF, NHL, KHL. Popřípadě které? 44% je s atletickou částí spokojena, ale 68% respondentů by změnila nebo přidala některou z disciplín, která se vyskytuje na kempech v zahraničí. Mezi nejčastější udávanou odpověď patřila bicyklová ergometrie, která se provádí na kempu v NHL. Kritika byla uváděna u Coopr testu a často popisována s náhradou za Yo-Yo test, který se zavádí u testování rozhodčích z profesionálních soutěží. 15. Vyhovují vám cvičení v bruslařské části semináře (rychlost, obratnost, vytrvalost)? 16. Změnil/a byste nebo přidal/a některé cvičení na ledové ploše z kempů? Například IIHF, KHL. Popřípadě které? Na otázku, jestli rozhodčím vyhovují cvičení v bruslařské části, odpověděli kladně 46% a záporně 54% respondentů. Naopak jednoznačně kladně92% dotázaných se vyjádřilo v otázce, zdali chtějí změnit nebo přidat některou z disciplín z kempů v zahraničí. Nejčastější udávanou disciplínou byl GPS test pro hlavní rozhodčí a Special shuttle test pro čárové rozhodčí. Z tohoto dotazníkového šetření lze vyvodit několik závěrů, které by mohly pomoci v dalším vývoji a rozvoji seminářů. Pohled rozhodčích na strukturu seminářů a kempů je poměrně kladný. Po náhledu na prověrkové části kempů v zahraničí by většina dotázaných přidala nebo změnila některé z disciplín prováděné u nás. Téměř všichni dotázaní se kladně vyjádřili k zavedení povinné lékařské prohlídky
38
6
Závěr V první kapitole jsem podal ucelený přehled o všech aspektech týkajících
se ledního hokeje. Popsal jsem stručně historii vzniku této hry a nastínil její charakter. V úvodní kapitole jsem také shromáždil základní informace o organizacích působících v ledním hokeji. Z dostupné literatury jsem utvořil celek, který popisuje základní informace nejen týkající se ledního hokeje, ale také rozhodčích. Následná kapitola se zabývá přímo rozhodčím ledního hokeje. Mým cílem v této kapitole bylo představit profesi rozhodčího a uvést prvky, které se týkají přímo jeho práce. Cílem této bakalářské práce bylo popsat strukturu seminářů a tréninkových kempů pro rozhodčí ledního hokeje. Ve dvou hlavních kapitolách jsem detailně popsal strukturu seminářů a tréninkových kempů nejen u nás, ale také v zahraničí. Podrobně jsem rozebral školení jednotlivých tříd a uvedl jejich testové prověrky. Vytvořil jsem přehled kempů pro rozhodčí ledního hokeje a uvedl v nich příslušné testové prověrky. Pro porovnání jsem uvedl i přípravné kempy v nejprestižnějších soutěžích na světě jako je NHL, KHL a v mezinárodním měřítku kemp IIHF. Mým sekundárním cílem v této práci bylo představit komisi rozhodčích, jak někteří arbitři vnímají strukturu seminářů a jejich prověrkových částí. Tento cíl jsem splnil s pomocí nasbíraných dat z dotazníků. Jako poslední cíl, který jsem v této práci chtěl naplnit, bylo ukázat mým kolegům rozhodčím, jaká je struktura prověrkových částí v zahraničí. Tento úkol se mi podařilo splnit pomocí dotazníků, kde v doplňkové části byla popsána prověrková část kempů v zahraničí. Rozhodčí tak mohli porovnat jednotlivé části testů a utvořit si podvědomí o testování na profesionálních úrovních. Všechny mé původní cíle byly naplněny a tak doufám, že moje práce bude nápomocna v širším měřítku tohoto odvětví.
39
7
Seznam použitých zdrojů
Literatura: Bukač, L. (2005). Intelekt, učení, dovednosti: komprehenzivní pohled na utkání, trénink a rozvoj individuálního herního výkonu. (1. vyd.). Praha: Olympia.
Gut, K., & Pacina, V. (1986). Malá encyklopedie ledního hokeje. Praha, Czechia: Olympia. Gut, K., & Vlk, G. (1990). Světový hokej. Praha: Olympia. Kostka, V., Bukač, L., & Šafařík, V. (1986). Lední hokej: teorie a didaktika. (1. vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Mana, V. (2013). Management utkání: technika řízení utkání v ledním hokeji. Brno, Czechia: Masarykova univerzita. Rektořík, Z. (1949). Pravidla ledního hockeye. Praha: Nakladatelství ČS obce sokolské.
Rudolf, J. (1932). Kanadský hockey: pravidla hry. Brno: Moravské nakladatelství.
Skotal, O. (1942). Lední Hockey. Brno: Moravské nakladatelství.
Internetové zdroje: Český svaz ledního hokeje. O ČSLH [online]. Získáno 10. 02 2015. Dostupné z: http://www.cslh.cz/text/27-o-slh.html Český svaz ledního hokeje. Licence rozhodčího [online]. Získáno 24. 02 2015. Dostupné z: http://cslhzdar.zrnet.cz/soubory/2009-08-25-vnitrni-smernice-cslh-c48-licence-rozhodcich.pdf
40
Český svaz ledního hokeje. Obsah prověrkové části předsezónních seminářů a školení [online]. Získáno 2. 02 2015. Dostupné z:http://cslh.cz/text/99dokumenty-rozhodci.html Český svaz ledního hokeje. Bakalářské studium - Rozhodčí kol. sportů [online]. Získáno 20. 03 2015. Dostupné z: http://www.cslh.cz/text/163-bakalarskestudium-rozhodci-kolektivnich-sportu.html Český svaz ledního hokeje. Cíle a zaměření Programu rozvoje [online]. Získáno 21. 01 2015. Dostupné z: http://www.cslh.cz/text/239-program-rozvoje.html
International Ice Hockey Federation. The IIHF [online]. Získáno 21. 01 2015. Dostupné z: http://www.iihf.com/iihf-home/the-iihf/ Interní zdroje: Antonín Jeřábek (osobní rozhovor) – 20. 12. 2014 Roman Mrkva (osobní rozhovor) – 14. 2. 2015
41
8
Seznam zkratek
ČSH - Český svaz hokejový ČSLH - Český svaz ledního hokeje IIHF - Mezinárodní hokejová federace LIGH -Ligue Internationale de Hockey sur Glace NHL - Národní hokejová liga KHL - Kontinentální hokejová liga LH - lední hokej R - rozhodčí KVV - Krajský výkonný výbor
42
9
Seznam obrázků
Obrázek 1: Grafické znázornění testu rychlosti (ČSLH,2010). ........................... 25 Obrázek 2: Grafické znázornění testu obratnosti (ČSLH,2010). ......................... 25 Obrázek 3:Grafické znázornění testuvytrvalosti (ČSLH,2010). .......................... 25 Obrázek 4: Grafické znázornění cviku rychlosti a obratnosti(ČSLH,2010) ......... 27
43
10 Seznam tabulek Tabulka 1: Předepsané licence pro výkon funkce rozhodčího LH podle typu utkání (ČSLH, 2012).......................................................................................... 18 Tabulka 2: Obsah prověrkové části bruslení (ČSLH,2010) ................................. 24 Tabulka 3: Obsah prověrkové části teorie (ČSLH,2010) ..................................... 26 Tabulka 4: Obsah prověrkové části atletiky (ČSLH, 2010) ................................. 28
44
11 Seznam příloh Příloha č. 1 – Bodovací tabulky Příloha č. 2 – Dotazník
45
Příloha č. 1 – Bodovací tabulky
Příloha č. 2 - Dotazník Dotazník: Struktura seminářů a kempů rozhodčích ledního hokeje Vážení rozhodčí, jsem studentem Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně a chtěl bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Získané informace využiji k vypracování mé bakalářské práce na téma „Semináře a tréninkové kempy rozhodčích ledního hokeje“. Cílem dotazníku je zjistit vnímání prověrkové části seminářů u rozhodčích. Dotazník je anonymní. Děkuji za Váš čas. Vybranou odpověď zakroužkujte. Pokud Vám nevyhovuje výběr možností, doplňte nebo popište svými slovy. 1. Jste: a) muž
b) žena
2. Věk: _____ 3. Aktuální licence rozhodčího: a)Diplomovaný rozhodčí d) Licence 3. Třídy
b) Licence I. třídy
c) Licence 2. třídy
e) Trvale platná licence rozhodčího
4. Typ rozhodčího: a) hlavní rozhodčí
b) čárový rozhodčí
c) pomocný rozhodčí/delegát
5. Jste spokojení s aktuální strukturou seminářů a kempů pro rozhodčí? a) ano
b) ne
6. Vyhovují Vám kritéria a limity na seminářích a kempech? a) ano
b) ne
7. Kterou část prověrkové části seminářů a kempů považujete za nejdůležitější? a) bruslení
b) teorie
c) atletika
8. Ve které části dosahujete nejlepších výsledků? a) bruslení
b) teorie
c) atletika
9. Ve které části dosahujete nejhorších výsledků? a) bruslení
b) teorie
c) atletika
10. Zařadil/a byste povinnou lékařskou prohlídku před sezónou pro aktivní rozhodčí na ledě? a) ano
b) ne
11. Myslíte si, že jsou otázky v teoretické části semináře (písemném testu) vhodné? a) ano
b) ne
12. Změnil/a byste písemný test na elektronickou podobu (test se provádí na počítači a na každou otázku je vyhrazen určitý časový limit)? a) ano
b) ne
13. Líbí se Vám disciplíny v atletické části semináře (Coopr test, skok z místa, obratnost a rychlost)? a) ano
b) ne
14. Změnil/a byste nebo přidal/a některé disciplíny do atletické části? Například z kempů IIHF, NHL, KHL. Popřípadě které? a) ano
b) ne
……………………………………………………………………………………… 15. Vyhovují vám cvičení v bruslařské části semináře (rychlost, obratnost, vytrvalost)? a) ano
b) ne
16. Změnil/a byste nebo přidal/a některé cvičení na ledové ploše z kempů. Například IIHF, KHL. Popřípadě které? a) ano
b) ne
………………………………………………………………………………………
Doplňková část dotazníku- ukázka prověrkové části z IIHF (2013), NHL (2014), KHL (2015) IIHF fyzická: výdrž ve vzporu na loktech, výdrž ve vzporu na boku na jednom lokti, hyperextenze (výdrž- zatížení v bederní oblasti), sprint na 30m (měřené úseky na 10m, 20m a 30m), Pro agility test (podobný člunkovému běhu), Yo-Yo test (“beep test“ na semináři v Nymburku), CMJ test (odraz z místa do výšky) na ledě: pylon test (obratnost kolem kuželů), pět velkých osmiček, GPS test, Special Shuttle, vhazování buly (puk musí zůstat po vhození na bodu pro vhazování, vhazuje se 10x, počítá se úspěšnost v procentech) KHL fyzická:benchpress (75 % své váhy), sedy-lehy (30s), leg press (150 % své váhy) na ledě: 40m sprint popředu, 40m sprint pozadu, pylon test, hlavní rozhodčí: GPS test, čároví rozhodčí: pět osmiček NHL fyzická: bicyklová ergometrie (zátěžový test), kliky (60sec.) sedy-lehy (60sec.), výdrž ve vzporu na loktech (2min.), skok z místa, pro agility test (podobný člunkovému běhu) Na ledě: žádné testy Před samotným testováním v KHL a NHL každý rozhodčí prochází kompletním zdravotním vyšetřením- oční, krční, rentgen plic, vyšetření krve, vyšetření moči, zátěžový test na běžícím pásu, EKG, měření tuku, váhy, výšky, hladina laktátu před a po zátěžovém testu na kole. SpecialShuttle (brzdy se signálem „NE“),GPS test- four man system
12 Resumé Tématem bakalářské práce jsou semináře a tréninkové kempy rozhodčích ledního hokeje. Cílem práce je popsat strukturu seminářů a kempů pro rozhodčí. Jedním z dalších cílů je být nápomocen ČSLH v otázce, jak rozhodčí vnímají prověrkové části seminářů. Posledním cílem práce je představit kolegům rozhodčím, jak tyto prověrkové části fungují v zahraničí. Práce je rozdělena na pět hlavních kapitol. První z nich pojednává o ledním hokeji, jeho historii a vývoji. Dále jsou zde popsány organizace, které jsou přímo s ledním hokejem spjaté. Druhá kapitola popisuje rozhodčího ledního hokeje a jeho profesi jako takovou. Třetí a čtvrtá kapitola je stěžejní a popisuje strukturu seminářů a tréninkových kempů pro rozhodčí ledního hokeje jak v České Republice, tak v ostatních zemích. V závěrečné kapitole je uvedeno dotazníkové šetření s popisem výsledků.
The topic of this bachelor thesis is seminars and training camps for ice hockey referees.
The objectives are to describe the structure of the seminars
and camps for referees, explore possible ways to be of help to the ČSLH by examining how the referees rate the seminars, and finally to show what options referee shave for seminars and camps abroad and how to find them.
This bachelor‘s thesis is dividend into five main chapters. The first is about ice hockey, the history of ice hockey and ice hockey organizations. The second chapter describes the work of the ice hockey referee. The third and fourth chapters are the most importatnt and
describe the structure
of the seminars and training camps for ice hockey referees in the Czech Republic and other countries. The final chapter describes the questionnaire and its results.
