Semestrální práce PNEUMATIKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Semestrální práce

PNEUMATIKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Vypracoval Martin Sova Obor: 2. ročník, kombinované bakalářské studium DMML, Fakulta DFJP Dne: 20.8.2004

Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji. Anotace Tato stať pojednává o recyklaci a využití starých pneumatik používaných v silniční dopravě. Dále jsou zde popsány postupy likvidace pneumatik a to především mechanickou cestou. Klíčová slova: odpady, pneumatiky, protektory, recyklace

2

1. Odstraňování textilu z granulátu drcených pneumatik Gumový granulát, který je výchozím produktem technologické linky recyklace pneumatik, se skládá ze tří částí. Jsou to částice čisté gumy, uvolněná textilní vlákna a částice gumy spojené s textilem - neuvolněná zrna. Jejich podíl se zvyšuje s velikostí zrna gumového granulátu a způsobu drcení. Pro některé průmyslové aplikace je požadována vysoká čistota granulátu, tzn. aby neobsahoval prakticky žádná textilní vlákna a textil spojený s gumou. Odstranění těchto částic lze v podstatě provádět třemi způsoby: 1. Kombinace třídění na vibračních sítech a odsávání textilních vláken. 2. Elektrostatické oddělování textilu na základě rozdílných elektrostatických nábojů pryže a textilu. 3. Oddělování na fluidním splavu na základě rozdílných měrných hmotností pryže a textilních vláken, respektive na základě absolutních rozdílů hmotnosti zrn granulátu. První způsob úpravy je běžně používán v recyklačních provozech a linkách. Elektrostatická separace je vhodná pro aplikaci, pokud je v granulátu dokonale uvolněna pryž od textilních vláken a zrnitost granulátu je maximálně 3 - 5 mm. Pro separaci spojených zrn gumy a textilu je nevhodná. Další výraznou nevýhodou je relativně vysoká cena technologického zařízení a náročnost na obsluhu.

1.1.

Metoda fluidního rozdružování

Třetí způsob oddělování textilu od gumy využívá kombinaci rozdružování ve fluidní vrstvě a vibrační techniky k pohybu materiálu na nakloněné rovině a tím k dělení lehčích částic od těžších. Princip rozdružování je založen na rozdílu: • měrné hmotnosti textilu a gumy, • na tvarové charakteristice částic textilu (vlákna, jemné chmýří) a gumy (granulát), • absolutní hmotnosti zrn. Letos na podzim společnost AQUTATEST a. s. představila prototyp vlastního zařízení nazvaného Fluidní splav. V tomto stroji dochází k dělení na mírně nakloněné sítové ploše mající tvar trojúhelníku. Materiál k třídění je na plochu uváděn na kratší odvěsně trojúhelníku, delší odvěsnu tvoří dělicí hrana. Sítová plocha vibruje a současně je zespodu profukována proudem vzduchu, který nadnáší částice na sítu a odnáší nejjemnější textilní částice, které jsou posléze zachycovány ve vzduchovém filtru. Následkem vibrací a sklonu plochy se částice pohybují po ploše a postupně přepadávají přes dělicí hranu. Poloha dělících klapek na této hraně ovlivňuje složení jednotlivých frakcí. Pro nastavení optimálních podmínek separace je možné měnit tyto veličiny: • množství profukovaného vzduchu, • sklon rozdružovací plochy podélný, • sklon rozdružovací plochy příčný, • amplitudu vibrací, • množství podávaného materiálu - výkon stroje, • polohu dělicích klapek: tři dělicí klapky = 4 produkty. Vlastním rozdružovacím procesem čistění gumového granulátu se docílí: • odstranění jemných textilních vláken - chmýří proudem vzduchu, 3

• na rozdružovací desce separátoru dojde k rozvrstvení tak, že na dělicí hraně jsou

postupně od podávací strany: • jemná zrna gumy s mnoha četným povrchem roztrhaného okraje výrazně dvourozměrná - plochá a jemná rozvlákněná textilní vlákna, • hrubší zrna gumy plochého charakteru a méně rozvlákněná vlákna textilu, • jemná zrna gumy trojrozměrného charakteru a hrubé části textilních vláken a zrna gumy spojená s neuvolněným textilem, • gumový granulát kubického charakteru bez textilu s ojedinělými zrny gumy s pevně spojeným textilem, • gumový granulát kubického charakteru bez textilu, • na uzavírací liště separační plochy se koncentrují hrubá zrna gumy, těžké podíly charakteru přimíšenin kamení, skla a kovů. Přechod jednotlivých uvedených typů je plynulý a frakce se vybírají pomocí stavitelných dělicích klapek. Pro úspěšnost třídění je důležitá podmínka zpracovávání zrn s úzkou zrnitostní velikostí.

1.2.

Výsledky provozních zkoušek

Zkoušky separace textilních podílů z gumového granulátu byly prováděny se vzorky granulátu G 100 a G 32. Jak je uvedeno dříve fluidní splav byl vyroben jako prototyp a uvedené výsledky (tabulka) byly získány v rámci zkoušek při jeho uvádění do provozu. Úpravou granulátu G 100 se dosáhne ve výstupu 1 snížení obsahu gumy s textilem z 14,8 % ve vstupu na hodnotu 2,6 % při hmotnostním výnosu 23,8 %. Výstup 2 má obsah gumy s textilem 9,2 % a výnos je 20,8 %. Spojením výstupů 1 a 2, které mají minimální obsah textilu, se získá gumový granulát o hmotnostním výnosu 44,6 % a obsahu textilu 5,7 %, tj. snížení proti vstupu 2,6x. V případě obchodního uplatnění tohoto produktu se z technologické úpravy vyloučí podstatné množství materiálu, který se nebude dále drtit a upravovat, což přinese i ekonomické úspory. Úprava granulátu G 32 probíhá výrazně příznivěji, zejména s ohledem na nižší obsah spojených zrn gumy a textilu. Ve výstupu 1 se dosáhlo snížení na hodnotu 0,5 %, tj. 6,2x, při hmotnostním výnosu 29,3%. Výstup 2 má obsah nečistot 0,7 % a výnos 28,9 %. Spojením výstupů 1 a 2 se získá granulát o obsahu 0,6 % nečistot a hmotnostním výnosu 57,8 %. Fluidní splav může rovněž upravovat a rozdružovat další sypké druhotné suroviny a odpady (kabely, plast s kovem apod.) v rozmezí zrnitosti od cca 0,5 mm do 10 mm s cílem oddělení nečistot a balastu suchou cestou.

2. Pryžový odpad a pneumatiky Největším spotřebitelem elastomerní pryže je automobilový, letecký, chemický, potravinářský průmysl a zemědělství. Používá se především na výrobu pneumatik, duší, hadic, těsnění, desek, pásů, podlahových krytin, izolace vodičů, sportovních potřeb, ochranných prostředků apod. Tato pryž je prakticky biologicky nedegradovatelná a její využití jako druhotné suroviny je problematické. Pryžový odpad, podobně jako odpad plastů, se dnes již stává světovým problémem. Pryžový odpad a opotřebované pneumatiky jsou neustále obšírně diskutovaným odpadem pro svoji objemnost a technicky náročnou recyklovatelnost. Ekologické nebezpečí těchto odpadů spočívá v jejich hořlavosti, kdy vznikají toxické plyny a dým, obsahu toxických látek (sloučeniny baria, olova, antimonu, zinku, selenu aj.) a pomalé biodegradaci. Opotřebované pneumatiky obsahují průměrně 45 až 48 % elastomeru (přírodní a 4

syntetický kaučuk), 22 % sazí, 15 až 25 % oceli, 0 až 5 % textilu, 1 až 1,2 % ZnO, 1 % S, 0 až 0,2 % Se + Te a 6 až 8 % ostatních chemikálií (urychlovače, aktivátory, plniva, pigmenty, změkčovadla, antioxidanty aj). Největší podíl z produkce pryžového odpadu v ČR tvoří opotřebované pneumatiky a jejich odřezky (61 %) a odpad pryže (39 %). Pryžový odpad a z něj především staré pneumatiky svým hromadným i rozptýleným výskytem narušuje estetickou funkci krajiny. S rostoucím počtem automobilů na silnicích roste i množství vyřazených opotřebovaných pneumatik. K opotřebení pneumatik dochází po ujetí 50 až 60 tisíc kilometrů, což představuje u motorového vozidla výměnu pneumatik za 4 roky, tedy 1 pneumatiku ročně. V ČR je cca 7,5 milionu motorových vozidel, při čemž vyprodukují každoročně přibližně 55 000 až 70 000 tun opotřebovaných pneumatik a k protektorování je využito cca 7 tisíc tun. V zemích EU přesáhlo množství odpadu pneumatik hranici 2 milionů tun za rok a v USA dokonce hranici 3 milionů tun za rok. Využití opotřebovaných pneumatik je zatím omezené i v EU a rozhodující jejich podíl se ukládá na skládky nebo spaluje, přestože jsou známa rizika těchto způsobů zneškodňování. Ukládání celých pneumatik na skládky znamená velké nároky na skládkovací objem, nehledě na jejich problémové chování v tělese skládky. Stále rostoucí hromadění odpadní pryže a zostřující se ekologické předpisy EU jsou podnětem k hledání využití tohoto odpadu. Dosud nejlepší ekologické a ekonomické řešení představuje spalování vyřazených pneumatik (cca 30 %) v elektrárnách a cementárnách. Je nutné si uvědomit, že ani v EU nebude možné po roce 2006 ukládat vyřazené pneumatiky na skládky a po roce 2010 se nebudou smět spalovat v cementárnách. Omezené zhodnocení odpadové pryže a pneumatik je současně k renovaci vozovek, k výrobě podlahových běhounů, mechanické zpracování, regenerace a pyrolýza. Při mechanickém zpracování pneumatik jsou uvedeny na obr. 1. Jak pryžová drť, tak i textil se zpracovávají separátně na různé výrobky, použitelné zejména ve stavebnictví a v textilním průmyslu. Předností tohoto starých pneumatik postup spočívá v odstranění kovových lanek, rozdrcení, rozemletí pneumatik, oddělení pryžové drti a textilních vláken (chemlon). Metody mechanického způsobu je nesporně to, že pryž i textilní vlákna si zachovávají svoji podstatu a tím i charakteristické fyzikálně-chemické vlastnosti a hodnoty: • vysokou elasticitu v poměrně širokém rozmezí teplot, • vysokou pevnost a odolnost proti opotřebení.

Obr. 1: Způsoby mechanického zpracování pneumatik

5

V poslední době se rozvíjí oblast využití odpadní pryže rozemleté na velmi jemné částice, které lze využít jako plnivo, a to buď běžných kaučukových směsí nebo směsí na základě termoplastických kaučuků. První případ se již stává běžným, druhý se zavádí. V ČR se termoplastických kaučuků plněných jemnými částicemi z odpadní pryže používá např. v obuvnickém průmyslu. Takové využití odpadní pryže je vlastně příkladem bezodpadové technologie, tedy hospodářského směru, který je bezpochyby nejprogresivnější z ekologického i ekonomického hlediska, nikoli však obecně realizovatelným. Zajímavou vlastností pryžových částic je jejich sorpční schopnost, zvláště pro uhlovodíky. Ekologicky nejpřínosnějším způsobem využití této vlastnosti pryžové drti představuje její aplikace jakožto univerzálního absorpčního prostředku při likvidaci ekologických havárií spojených s únikem ropných a chemických látek. Materiál, který je k dispozici pod obchodním názvem PETRO-EX, se vyrábí z jemné drti opotřebovaných pneumatik a odpadní pryže a vykazuje až 7x vyšší sorpční kapacitu než běžně používané prostředky. PETRO-EX absorbuje přírodní i syntetické oleje, naftu, benzin, etanol, glycerin, metanol, parafin, ftaláty a mnoho dalších chemikálií a látek rozlitých při ekologických haváriích na vozovce, provozních plochách i vodní hladině. Tato jemná a netoxická drť je schopna reagovat okamžitě při styku s ropnou látkou. Z povrchu se odstraňuje smetením, z vodních ploch odsátím nebo jemným sítem. Při aplikaci je 1 m3 (tj. 510 kg) tohoto prostředku schopen zadržet až 3 000 litrů benzinu Super nebo 1 730 litrů nafty, či 1 530 litrů oleje. Odpadní pryž ze sběrové i technologické sféry je většinou použitelná až v rozdrceném stavu. Konvenčním mechanickým drcením lze získat drť s průměrem částic přibližně do 600 mm. Další zjemňování je energeticky příliš náročné. V gumárenském průmyslu je využití takové drtě (kromě výroby regenerátu) omezeno. Kryogenní technikou lze posunout ekonomicky únosnou hranici přípravy drtě až na průměr částic 100 mm, příprava drtě ještě menších průměrů se stává neekonomickou. Získaná drť se třídí v soustavě sít mezi jednotlivými fázemi rozmělňování. Magnetickou separací jsou odstraňovány feromagnetické příměsi. K separaci textilních vláken je vypracována řada mechanických a pneumatických metod. Současný trend je zaměřen ke zjemňování drtě, k výrobě pryžové moučky, kterou lze přímo dávkovat do nových gumárenských směsí. Na třídění velmi jemné pryžové drtě jsou kladeny vyšší nároky. Opotřebovaných pneumatik a jiného pryžového odpadu je stále více než kolik lze zpracovat na regenerát, kterého lze rozumně zpracovat jen asi 10 %, počítáno na surový kaučuk. Pro drť pryžového odpadu je využívána řada různých aplikací i mimo oblast gumárenského průmyslu (např. plnivo pro asfalt a asfaltové vozovky, materiál pro povrchové úpravy závodních drah na sportovištích apod.). V poslední době se u nás orientuje výzkum na výrobu pružných izolačních hmot. Tento výrobek je zaměřen k použití jako tlumicí koberce pro komunikační plochy, vozovky, chodníky, přejezdy, sportovní hřiště apod. Největším producentem výrobků z pryžového odpadu je v ČR firma Pragoelast, která měsíčně zpracovává 550 až 600 tun pryžového granulátu. Jedná se o výrobky jako tlumicí elementy (tlumí vibrace až o 90 %), které mají uplatnění v průmyslové sféře pro útlum vibrací strojů při kotvení do základů a široké využití v městské kolejové dopravě a železniční dopravě při tlumicím obložení kolejí tzv. bokovnice. Další výrobky tvoří dlažba včetně zámkové dlažby v širokém sortimentu rozměru a barvy s uplatnění ve všech oborech. Uplatnění je u telekomunikačních systémů pro pružné uložení kabelů, které splňují požadavky na nevodivost, potlačování vlivu magnetického pole a dlouhou životnost. Do granulátu (nejčastěji frakce 2 - 3 mm) je v míchači dávkováno ekologické

6

pojivo, tato směs je nalita do formy a slisována tlakem 10 MPa při teplotě cca 80 oC. Některé produkty jsou dále upravovány na řezačce. Vývoj nových technologií, rozvoj recyklačních závodů, ekologické chování občanů a zvláště pak podpora státních orgánů a legislativa předpokládají v budoucnu úspěšné řešení této problematiky.

3. Zpracování použitých pneumatik

3.1. Možnosti zpracování a zneškodnění použitých pneumatik 3.2. Spalování Jednou z forem zneškodnění odpadů je získávání tepelné energie jejich termickou úpravou (spalováním). Největší spalovnou odpadu v České republice je spalovna komunálních dopadů města Brna,jejímž provozovatelem je společnost Sako Brno a.s.Tato spalovna je zařízením pro termické využívání odpadu a zneškodňování odpadu, která splňuje i ty nejnáročnější požadavky na ekologický provoz obdobných zařízení. Téma spalování TTS budu demonstrovat na problematice ojetých pneumatik jako alternativního paliva pro cementárny. S rostoucími cenami fosilních paliv (uhlí) , která jsou hlavním zdrojem energie pro výpal cementářského slinku, roste zájem cementáren o alternativní paliva na bázi různých spalitelných odpadů. Zároveň začíná u veřejnosti převládat názor, že i odpad může být cenným zdrojem surovin a energie. Přísady do surovin : - elektrárenské popílky - odpady z čištění kychtových plynů - kaly na bázi hydroxidů železa Alternativní paliva : -opotřebené pneumatiky - odpad z plastů - znečištěné oleje - dřevní odpad - odpad z papíru - odpady z textilní a kožedělné výroby - aditivní palivo Kormul Přísady do cementu : - vysokopecní struska - ocelárenská struska - elektrárenské a teplárenské popílky - energosádrovec a chemosádrovec

7

Příprava surovinové směsi pro výpal slinku je jednou z prvních výrobních fází, kde lze odpady využívat. Surovinu pro výrobu slinku tvoří jemně rozemletý vápenec a další příměsi oxidů křemičitého, hlinitého a železitého.Tyto příměsi jsou pro výrobu slinku nezbytné a mohou být nahrazeny nespalitelnými složkami odpadů, tedy popelem ze spáleného druhotného paliva. Semletá a zhomogenizovaná surovinová směs je pálena v rotační peci s disperzními výměníky tepla. Rotační pec, resp. její hořák jsou důležitým místem tohoto technologického uzlu, kde lze s výhodou zpracovávat různé, a to spalitelné odpady. Spalování odpadů nepředstavuje jejich pouhé termické zneškodnění. Nespalitelná složka odpadů se svým chemickým složením podobá nekarbonátovým složkám cementářské suroviny. Prvním ze spalovaných odpadů byly právě pneumatiky v cementárnách Mokrá a Čížkovice. Pneumatiky jsou spalovány v celku, nikoliv v rozdrceném stavu cestou přes hořák. Nejedná se o pouhé termické zneškodnění odpadu, ale ocelový kord v pneumatikách je navíc důležitým zdrojem jedné již zmíněné základní složky surovinové směsi - oxidu železitého.

3.3.

Recyklace

Jednou z nejefektivnějších možností způsobu využívání odpadů je recyklace. Dnes je kladen velký důraz , aby vyprodukovaný odpad byl v co nejmenším množství a pokud už odpad vzniká ,aby byl recyklovatelný. Dělení pneumatik : Před tím než se pneumatiky začnou zpracovávat na lince se musí roztřídit podle velikosti na (osobní automobily, nákladní automobily, traktory atd.). Hrubé mletí: Dělení pneumatik je proces při němž se pneumatiky drtí na drtičkách na hrubou frakci (cca 35 mm ).Touto problematikou se např. zabývá firma Odes s.r.o. Jaroměř. Pro tento způsob hrubého drcení plně vyhovují drtiče řady DRD -dvouhřídelový drtič se dvěma pohony pro velké kapacity drcení. Tyto drtiče navazují na řadu DRK ale s tím že mají větší kapacitu. Princip drcení odpad je stříhán mezi dvěma pomaloběžnými proti sobě otáčejícími se válci. U řady DRD je větší rozteč pracovních válců,což umožňuje drtit i velkoobjemový odpad. Pro dosažení potřebné střižné síly se k pohonu používá dvou převodovek s elektromotory nebo pohon hydromotory. Součástí drtičů může být i hydraulický přítlak, zajištující natlačení odpadu k pracovním válcům.Tím se v konečném důsledku zvyšuje kapacita zařízení.Tyto drtiče jsou konstruovány k drcení velkoobjemových a houževnatých odpadů, jako jsou právě pneumatiky. Výstupem jsou kousky nebo proužky odpadu dle použitého typu segmentů a dle charakteru drceného odpadu. Objem odpadu se zmenší 3 až 10 krát. Jemné mletí: Výše uvedená mlecí zařízení jsou produktem německé firmy Netzsch zastoupené pobočkou v České republice v Berouně firmou Fryauf Filmix. o Kotoučové mletí

Produkty: drsné a hrubé produkty s nepatrnou vlhkostí. Jemnost produktů je < 400 mm . Při kotoučovém mletí na požadovanou jemnost produktů se používají kotouče opatřené určitým počtem vybroušených střižných pat. Doplňkem může být jemná regulace kotoučové mezery a otáček kotouče.

8

o Ventilátorový rotor Produkty: od křehkých,drsných a hrubých až po tuhé a houževnaté ,elastické a krystalické materiály s konsistencí od suchých až po navlhlé.Jemnost produktů < 100 mm . Na základě většího počtu vykonaných úderů zde dochází k většímu větrnému míšení vlastním rotorem.Též je zde možné zpracovávat tepelně citlivé materiály. Při zpracování dochází k přizpůsobení rozsahu rychlostí a je zde možné různé statorové vybavení. o Úderový kříž Produkty: od křehkých ,hrubých a drsných , až po tvrdé, tuhé materiály s konzistencí od suchých po středně vlhké.Jemnost produktů < 500 mm . Různých variant jemností mletí lze dosáhnout přizpůsobením rozsahu rychlostí a různým statorovým vybavením. o Kolíkový kotouč

Produkty: krystalické,tvrdé,křehké materiály ..Jemnost produktů < 500 mm . Regulací jemnosti mletí u kolíkových mlýnů dosáhneme přizpůsobením počtu otáček rotorového kotouče ( rozdíl rychlostí může být až 150 m/s ). Na jemnost produktů má vliv počet mlecích kolíků a geometrie kolíků.

3.4.

Indikace a separace ( čištění ):

Kovy v materiálech způsobují při dalším zpracováním problémy. Příkladem jsou mlýny a drtiče , kde přítomný kov může způsobit havárii stroje a tím dlouhodobé odstavení mimo provoz. Proto firma ODES s.r.o. vyvinula široký sortiment zařízení pro indikaci a separaci kovů. Separátory kovů magnetických - jedná se o zařízení k odstranění magnetických kovů ze směsy, která je většinou dopravována na dopravních pásech : a) magnety do násypek a pneumatické dopravy b) magnety bez vynášecího pásu pro použití tam , kde je malé množství kovů c) magnetické separátory s vynášecím pásem pro použití tam , kde je velké množství kovů Vylučovače všech kovů - jsou zařízení, která se používají pro sypké materiály, ze kterých odstraňují všechny kovy, tedy i kovy nemagnetické : a) vylučovače pro vyloučení kovů při volném pádu b) vylučovače kovů pro přetlakovou dopravu c) vylučovače pro podtlakovou dopravu Tato zařízení se skládají z cívky, vylučovacího mechanismu a vyhodnocovací elektroniky. Citlivost vylučovačů je závislá na velikosti dopravního potrubí a tvaru kovového předmětu. Indikátory kovů - indikátory se používají ke zjištění přítomnosti kovů v dopravovaném materiálu.Tuto informaci lze použít k indikaci obsluze, k vypnutí dopravníku nebo k zapnutí mechanismu, který kov z dopravní cesty odsraní. Indikátory zjistí všechny druhy kovů, tedy i nekovové materiály.

9

a) indikátory pro pásové dopravníky - jedná se o cívku s hranatým otvorem napojenou na vyhodnocovací elektroniku. Elektronika je samo nastavitelná.Výška vrstvy určuje citlivost cívky. Dopravník musí být v místě cívky nemagnetická zóna (nesmí tam být žádný kov). b) indikátory pro pneudopravu - cívka má kruhový otvor jinak je to obdoba indikátorů pro pásové dopravníky. V případě zpracování pneumatik lze dosáhnout čištění gumového granulátu od textilie vzduchovým čištěním.

4. Recyklace pneumatik - druhotná surovina v pozemním

stavitelství Kromě regenerace gumy , použití gumových granulátů jako plniva do nových kaučukových směsí včetně kompozic pro povrchy sportovních ploch, zhodnocování tohoto odpadu pyrolýzou na dále využitelné plynné, tuhé i kapalné složky, energetického využití (spalování celých pneumatik) jsou ověřeny možnosti v silničním stavitelství. Dále popsáno použití gumového granulátu do asfaltových ploch (účelové komunikace). - Míchání odfrézované asfaltové směsy s granulátem za studena s přídavkem vhodné asfaltové emulze. - Mokrý proces : gumový granulát se předem smísí za horka s asfaltem. Používají se jemné frakce v udávaném množství 5 - 25 % z hmotnosti pojiva. Tento postup počítá s míšením 1 - 2 hodiny za teplot 200 - 240 °C . - Suchý proces : gumové granuláty jsou přidávány přímo do bubnové nebo šaržové míchačky obalovny. Používají se 1 nebo 2 frakce granulátů podle patentovaných postupů,které obsahují údaje o množství těchto frakcí, složení směsi, pořadí a doby dávkování a míšení složek, teploty průběhu výrobního procesu. Kombinace uvedených suchých a mokrých procesů, přičemž za maximální množství použitých gumových granulátů je považováno 8 % hmotnosti z celkové asfaltové směsi. V Evropě je nejznámější aplikací gumových granulátů technologie Rubit. Hlavní charakteristikou formulace a výroby asfaltové směsi je použití přerušené zrnitosti směsi kameniva a dávkování 2 frakcí gumového granulátu přímo do míchačky běžných typů obaloven v celkovém množství 3 % hmotnosti směsi. Podobné směsi jsou v současné době ve výrobním programu 2 recyklačních linek vyřazených pneumatik ( Darta Uherský Brod ,Recyklace Vřesová) . Funkce gumy v asfaltové směsy - jemná frakce ( 0,1 mm ) - částice kaučuku obsažené v gumě absorbují olejové složky asfaltu, dochází ke vzájemné interakci a zlepšení vlastností pojiva - vyšší tuhosti za vyšších teplot a vyšší elasticity včetně teplot nízkých.Tyto vlastnosti se udržují při výrobním procesu i při provozním užívání této vrstvy. K těmto vlastnostem příznivě přispívá přítomnost síry,antioxidantů a antizonantů obsažených v gumě. Pojivo získává vyšší přilnavost k minerálním složkám asfaltové směsi. Souhrnným následkem je pak zvýšená odolnost vůči stárnutí pojiva, kopírování trhlin z podkladu a

10

vůči tvorbě mrazových trhlin vlastní vrstvy za dostatečné odolnosti proti trvalým deformacím. Hrubší frakce (0.25 mm ) - zvyšuje elasticitu směsy na jejím povrchu,což přispívá k rozrušování vrstvy ledu vznikající v zimním období.Dalším účinkem gumových granulí na povrchu je zvýšení jeho drsnosti a snížení hladiny hluku vznikající přejezdy vozidel.

4.1.

Regenerace pryže

I když je tento pojem široce používán,je třeba zdůraznit, že žádným z regeneračních postupů nelze získat z pryžového odpadu původní kaučuk ani jiné gumárenské suroviny. Po chemické nebo mechanické regeneraci rozdrceného pryžového odpadu, trvající hodiny či jen minuty při teplotách 140 - 290 °C za tlaků 0,6 - 7 Mpa, se stará pryž stává pouze znovu zpracovatelnou a vulkanizovatelnou. Mechanické vlastnosti z vulkanizátoru jsou však horší než ze surového kaučuku. Proto se regenerát přes řadu zpracovatelských výhod používá především jako přísada do kaučukových směsí a jeho spotřeba činí je něco kolem 10 % ,počítáno na celkovou spotřebu kaučuku. Další možnost vracení gumy do oběhu: na začátku se musí pneumatiky roztřídit podle kvality a totálně zbavit nečistot. Potom projdou soustavou tří drtících mlýnů tak, že na konci zůstane jen gumový granulát ( 80 %), chemlon ( 5 %) a hromada šrotu z patních lanek a ocelových koster (10 - 15 % ). Granulát lze produkovat v celé škále frakcí od 0 po 5 mm.Možnosti granulátu pro využití jsou veliké (výroba dlažeb,koberců, 1 kg např. spolkne 4 litry oleje ).

4.2.

Technologie PETRO - EX

Technologie PETRO - EX je specializovaná na likvidaci ropných havárií. PETRO - EX absorbuje veškeré oleje - přírodní i syntetické,naftu,veškeré druhy benzínů, butylalkohol, etanol, etylalkohol, glycerin, metanol, parafin a mnoho dalších chemikálií a látek. Možnosti použití: - automobilový průmysl (likvidace olejů,benzínů a rozpouštědel ) - čerpací stanice (vyteklá paliva a oleje ,absorpční prostředek pro odpadní vody při mytí aut ) - údržbářské firmy ( firmy zabývající se úklidem a čištěním ) - letecká doprava (údržba letišť ) - vodní hospodářství (čistírny odpadních vod) - údržba komunikací (obalovny) - požární techniky (automobilové nehody,ropné havárie ) - mnoho dalších odvětví

4.3.

Použití PETRO - EXU

Volně balený PETRO - EX se rovnoměrně rozprostře na vozovku, podlahu či na vodní hladinu. Sorpční schopnost začíná působit okamžitě. Nasycený PETRO -EX je hořlavinou I. třídy. Likvidace nasyceného PETRO -EXU lze provést spalováním ve vysokoteplotních pecích a kotlích.

11

5. Využití recyklovaných pneumatik a pryže - Pragoelast s.r.o.

5.1.

Zpracování recyklované pryže

Relativně novou oblastí v našem průmyslu jsou tzv. bezodpadové technologie. Smyslem těchto technologií je maximální mírou zpracovat vzniklý odpad (v našem případě ojeté pneumatiky) účelným způsobem, to znamená recyklovat je a vrátit na trh formou různých produktů. Z odpadních pneumatik lze získat recyklací kvalitní pryžový granulát, který lze dále zpracovávat do různých typů produktů a způsobů využití. Při této technologii se především využívá elastických vlastností pryže, její stálost, dlouhá životnost při relativně neměnných vlastnostech a v dnešní době velmi ceněná možnost opětovné recyklace, stane-li se daný výrobek zastaralým, nepotřebným, či jinak dále nevyužitelným. Největším výrobcem dílců z recyklované pryže v České republice je společnost Pragoelast, spol. s r.o. Její výrobky nacházejí široké uplatnění na tuzemských, ale zejména zahraničních realizacích zaměřených na tlumení hluku a vibrací. Jedná se zejména o systémy tlumení hluku a vibrací v železniční, silniční a tramvajové dopravě, čímž výrazně přispívají ke zlepšování podmínek životního prostředí." Široké uplatnění pryžových dílců je také v oblasti mechanické ochrany, při izolaci technologického zařízení a v neposlední řadě při výstavbě klidových zón vedle již zmíněných sportovišť. Pryž využívaná ve stavebnictví je velmi šetrná k životnímu prostředí, neškodná pro lidské zdraví. Je vyráběna energeticky velmi šetrným způsobem: surovinou je recyklovaná pryž z ojetých pneumatik; pouze malá část výrobků, především podlahových tvarovek, se vyrábí z probarvených granulátů EPDM, což je pryžový materiál z prvovýroby. Drcená pryž se pak smísí s polyuretanovým pojivem a speciální technologií lisováním ve formách se vyrábí požadované tvary. Výrobky se vyznačují barevnou stálostí, a příznivými cenami. Tyto výrobky lze dále recyklovat.

5.2.

Technické specifikace a vlastnosti

Jednotlivé komponenty jsou technologicky zhotovovány lisováním z recyklované pryže a v plné míře využívají při svých aplikacích na stavbách veškeré pozitivní vlastnosti pryžových výrobků, tedy především elasticitu a schopnost tlumení vibrací (zemního hluku). Rovněž nelze zcela opomenout ani dobrou hlukovou pohltivost. U těchto výrobků lze bez problémů hovořit o životnosti 20 až 25 let, přičemž pod pojmem životnost rozumíme zachování deklarovaných vlastností ve velmi přijatelných tolerancích. Podštěrkové rohože se vyrábějí lisováním ze směsi pryžového granulátu a pryžových vláken z recyklovaného materiálu, pojené polyuretanem. Je to houževnatě pružná, chemicky neutrální hmota, odolná na působení tepla a mrazu, černé barvy, vodopropustná, porézní struktura, hustota cca 550 kg/m3.

V následujících odstavcích je shrnuto stručnou formou množství různých způsobů využití výrobků z recyklované pryže, členěno podle oblastí použití.

5.3.

KOMUNÁLNÍ SFÉRA

Výrobky z recyklované pryže spadající do této kategorie mají vesměs takové vlastnosti, které mohou zpříjemnit člověku pohyb nebo i jen pobyt v určitém prostředí nebo na určitém povrchu. Především se zde jedná o zpříjemnění chůze příp. pohybu obecně,

12

sportovních aktivit, rekreačních aktivit apod. Do oblasti komunální sféry můžeme zařadit zejména povrchy různých sportovišť, hřiště, tělocvičny, fitness-centra, pěší zóny, rekreační plochy, obložení teras a balkónů, elastické dlažby, obrubníky, schodnice, bezbariérové náběhy, retardéry apod. Oblast elastických povrchů je velmi rozmanitá z hlediska použití (aplikací), rozměrů, tvarů, resp. i barev. Protipádové povrchy opatřené zespodu "změkčovacím profilem" mají stejné použití jako elastické povrchy s garancí bezpečné výšky případného pádu až ze 3 metrů. Zejména v posledních letech či dokonce měsících roste poptávka městských úřadů a investorů obecně na protipádové provedení dětských hřišť s prolézačkami, houpačkami, šplhadly, hrazdami apod. Běžná životnost takových povrchů je 15 - 20 let, pokud ovšem nejsou poškozeny mechanicky (těžkou technikou, prořezáním) nebo vandaly.

5.4.

PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ

Oblast průmyslu je rovněž velmi široká a také zde je především vhodné využít tlumicích a elastických vlastností gumy. ELTEC membrány a pásy se velmi úspěšně používají jako podkladová, dilatační nebo jednoduše dělicí vrstva mezi zdrojem vibrací (hluku) a okolní stavbou, resp. zařízením. Desky nebo membrány FS700 jsou navíc vhodné i z hlediska protihlukového. Elastické desky nebo pásy ELTEC GR850FS nalézají široké uplatnění v oblasti průmyslu, dopravy a stavebnictví, nejlépe jako materiály potlačující vibrace (např. do základů strojů, budov, kolejišť, distanční pásy, protiskluzové pásy apod.

5.5.

DOPRAVA

Oblast tlumení vibrací a hluku v dopravě představuje jeden z hlavních výrobních směrů. Jedná se především o tlumení vibrací u železničních a tramvajových tratí, tvarové tlumící díly do kolejnic všeho druhu uzpůsobené na typ upevnění kolejnice k pražci, resp. základu. K těmto systémům patří též zálivky paty kolejnic, spárové bitumenové zálivky pro povrch vozovek, opláštění rozchodnic, polyuretanové podložky paty kolejnice odolné proti stárnutí a další. Běžné garance u těchto typů jsou 5 let a životnost dosahuje až 25 let při dodržení stanovených podmínek technologie montáže.

5.6.

Praktické ukázky využití

Individuální řešení tlumení vibrací v kolejové dopravě Při průjezdu vozidla vznikají drobné otřesy, které se šíří zemní plání a základy budov do oblastí, kde je třeba jejich vliv utlumit či dokonce podle možností vyloučit. Městská kolejová doprava se z hlediska těchto nepříjemných vlastností samozřejmě přímému vlivu na člověka nemůže vyhnout. Její působení převážně ve frekvenčních pásmech mezi 200 až 800 Hz je většinou lidí vnímáno nepříjemně a v poslední době vyžaduje stále více nový způsob řešení stavby nových tratí, ale i provádění rekonstrukcí úseků stávajících. Železnice a zemní vibrace V roce 1997 byl vybaven úsek koridoru Děčín - Nymburk nedaleko Dobříně více než 14.000 m2 těchto rohoží a dosažená úroveň potlačení vibrací od projíždějících vlaků byla zřetelná. Jako referenční úsek byl po dohodě s pracovníky Českých drah vybrán úsek na hlavním tahu Praha - Olomouc u zastávky Starý Kolín, kde se v červenci a srpnu 2001 pokládalo 3.500 m2 podštěrkové rohože. Současně byl také v srpnu 2001 rekonstruován úsek železničního koridoru v Ústí nad Labem - Neštěmicích.

13

Obrázek č. 2: Rekonstrukce železničního koridoru První významná reference V létě a na podzim roku 1995 probíhala zásadní rekonstrukce tramvajové trati a vozovky v ulici Letenská v Praze na Malé Straně. Doporučeno bylo pro významné tlumení nepříznivých vibrací kombinaci podštěrkové rohože, bokovnic uzpůsobených na upevňovací prvky kolejnic a spárové zálivky speciál. Provedeným měřením úrovně vibrací před rekonstrukcí a po ní bylo dosaženo v jednotlivých měřících bodech 86 až 91% utlumení vibrací a přibližně 30% snížení hlučnosti. Pražský hrad a Pohořelec V létě roku 2000 byla požádána společnost SEDRA Praha o spolupráci na rekonstrukci vozovky a tramvajové trati v Praze 6 kolem Památníku písemnictví a hotelu Savoy až ke smyčce Dlabačov. V zadlážděné části úseku získala vozovka díky dodavateli stavebních prací Praha s.r.o. velmi hezký estetický ráz.

Obrázek č. 3: Rekonstrukce vozovky a tramvajové trati Zásadní rekonstrukce křižovatky Národní divadlo v Praze 1 Křižovatky znamenají pro Městské dopravní podniky jako provozovatele vždy místo se zvýšeným výskytem vibrací. Protože vozovka na křižovatce u Národního divadla měla projít celkovou rekonstrukcí, ukázalo se jako výhodné použít také tlumící systém pro potlačení vibrací především s ohledem na bezprostřední blízkost kulturní a historické památky v centru města. 14

Před uzávěrou křižovatky bylo provedeno vstupní měření úrovně vibrací od projíždějících tramvajových souprav. Pro další vývoj rekonstrukce je toto měření velmi důležité, neboť lze tím doložit při srovnání se závěrečným měřením přínos instalovaného systému pro okolí.

Obrázek č. 4: Rekonstrukce křižovatky Národní divadlo v Praze 1 Autor: Zpracováno z materiálů poskytnutých Ing. Janem Adámkem (ředitel firmy Pragoelast s.r.o.)

15

6. Problematika pneumatik v praxi Dle zákona č. 185/2001 Sb. O odpadech platí na pneumatiky povinnost zpětného odběru. Přesněji definováno v § 38, odst. 4, povinná osoba musí prostřednictvím právnické nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která prodává nové pneumatiky spotřebiteli (poslední prodejce) zajistit, aby byl spotřebitel informován o způsobu provedení zpětného odběru těchto použitých výrobků. Pokud tak poslední prodejce neučiní, musí dle následujícího odstavce tyto použité výrobky bezplatně odebrat. Tato legislativní opatření jsou sice teoreticky správné, ale v praxi velmi těžko realizovatelné. V oblasti obchodu s pneumatikami působí několik článků prodejního řetězce, což je kámen úrazu pro aplikaci výše uvedené legislativy. Prvním článkem jsou výrobci a dovozci pneumatik, to jsou z hlediska zákona 185/2001 Sb. osoby povinné, které odpovídají za zpětný odběr a nesou náklady s ním spojené. Další článek tvoří velkoobchodní sklady + velké maloobchodní řetězce (supermarkety), ty by měli být smluvně vázáni s osobou povinou a dále s jednotlivými konečnými prodejci. Jak by to tedy asi mělo vypadat? Každý i ten nejmenší pneuservis, provozovaný v garáži, nebo supermarket, by měli vybírat bezplatně opotřebené pneumatiky, které budou ihned po převzetí dle smluvního vztahu majetkem výrobce nebo dovozce, který zajistí i náklady spojené s dopravou. Jak to vypadá? Většinou žádný smluvní vztah neexistuje, alespoň ne mezi velkoobchodem a posledními prodejci, popřípadě, že odeberou od posledních prodejců, takové množství, jaké dodali nových pneumatik. Supermarkety informují zákazníky o sběrných místech. Tím, ale narůstá problém pneuservisů kam si zákazník přijde vyměnit pneumatiky. Pokud si je zakoupí přímo v pneuservisu, je vše bez problému, od něj odebere použité pneumatiky jeho dodavatel. Pokud si ale přinese zákazník pneumatiky ze supermarketu nebo si koupil starší např. přes inzerát, co provést s ojetými? Dodavatel je od vás neodebere, jsou navíc, a každá jiná firma zabývající se likvidací, od vás bude chtít poplatek za likvidaci a náklady spojené s dopravou. Vy ale, podle zákona nesmíte přijmout poplatek za zpětný odběr. Proto je nepřevezmete, což vlastně ani podle zákona nemusíte, nejste osoba povinná. Ale podle toho samého zákona zároveň je musíte převzít, jinak jste povinen zákazníky informovat o místech zpětného, ale o čem informovat, když jste z vesnice, která nemá žádný sběrný dvůr a navíc obec bude po někom tuto službu chtít zaplatit. Proto každý řeší tento problém podle svého uvážení. A tak i nadále zůstává neurčeno, kdo je vlastníkem použitých pneumatik, kdo zaplatí jejich likvidaci, kdo bude provádět jejich evidenci atd.. Největším problémem dál zůstanou odložené, opotřebené pneumatiky u cest, v příkopech a na černých skládkách.

16

7. Zpracování pneumatik

7.1.

Současná situace v ČR

Česká republika má bohatou tradici v oblasti gumárenského průmyslu. Dlouhodobě se vyrábí základní suroviny pro výrobu pryže, je zde rozvinuta výroba pneumatik a dalších gumárenských produktů. V souvislosti s výrobou se rozvinulo i zpracování pryžového odpadu. Regenerační stanice pryže v Otrokovicích zahájena činnost v roce 1953, tepelné a surové využití pneumatik v cementárně v Mokré u Brna bylo zahájeno v roce 1983. Díky optimistickým úvahám podnikatelům a státní podpoře recyklačních technologií byla v České republice po roce 1989 zahájena výstavba četných zpracovatelských kapacit. Většina těchto zařízení se však krátce po svém zprovoznění začala potýkat s vážnými ekonomickými problémy. V ekonomice provozu se projevilo nedostatečné využití kapacit zařízení díky nedostatečnému přísunu pneumatik, růstu cen energií a následné nízké prodejnosti výsledných produktů. Nevznikly nové výrobní kapacity, které by dokázaly poloprodukty (drcenou pryž) dále zhodnotit a vyrobit produkty dobře uplatnitelné na trhu. Nekoncepčnost a neřešení situace v této oblasti vedla až k dnešnímu stavu, kdy byla z ekonomických důvodů zastavena poslední významná regenerační linka v Otrokovicích (červen 1999), a tím se podstatně zúžila možnost uplatnění pryžových drtí z recyklačních zařízení na našem trhu. Na druhé straně se rozvíjí energetické využití opotřebovaných pneumatik v cementářských pecích (cementárny Mokrá a Čížkovice). Avšak i cementárny mají problém se získáváním pneumatik, i když by jich v ČR mělo vznikat dostatečné množství. O jak velké množství pneumatik jde, není jednoznačné. Nepoměr mezi odhady a reálně podchyceným množstvím opotřebovaných pneumatik na území ČR lze vysvětlovat buď vysokým podílem nelegálního nakládání s pneumatiky nebo nadhodnocením odhadů jejich produkce. Přestože se odpadové hospodářství zaměřuje pouze na opotřebované pneumatiky, pro určení prevenčního potenciálu je důležité sledovat vzájemnou souvislost mezi výrobou, dovozem a spotřebou a dále pak odstraňováním pneumatik.

7.2.

Produkce

Nejnověji se podrobně bilancováním množství opotřebovaných pneumatik a nakládáním s nimi zabývá práce J. Vaškovského.

7.3.

Cíle nakládání s pneumatikami

Strategické cíle nakládání s pneumatikami v rámci České Republiky by měly vycházet ze zkušeností zemí EU. Na prvním místě odpadové hierarchie je prevence. Uplatnění prevence do praxe může být dosaženo využitím analýzy životního cyklu nebo jiných přístupů při návrhu nových výrobků, dále podporou čistších technologií, zaváděním technických standardů u nových výrobků a působením na chování spotřebitele prostřednictvím jejich vzdělávání. Dále je to předcházení vzniku odpadních pneumatik, tzn. Prodloužení životnosti pneumatik vývojem nových, odolnějších materiálů. V rámci EU byl zpracován program pro Evropskou komisi k prevenci, zhodnoceni a zneškodnění opotřebených pneumatik (COM/XI/454/93-EN), ve kterém byla presentována doporučení pro nakládání s pneumatikami Program prioritních odpadových toků nenabyl sice odpovídající legislativní statut, ukázal avšak směr, kterým se evropská odpadová politika ubírá a jeho doporučení podnítily diskuse 17

v odpadovém hospodářství v Evropě. Následně některé členské státy zakomponovaly tato doporučení do svých národních politik. Program navíc přispěl k zavedení zákazu skladování použitých pneumatik v EU, které stanovuje směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů.

7.4.

Metody dosažení cílů

Prodloužení životnosti pneumatiky Z ekonomického a environmentálního pohledu je důležité usilovat o prodloužení životnosti pneumatik, které představují ušetření surovinových zdrojů, ale tím i současně snížení produkce odpadů. Do české odpadové strategie se doporučuje zavést následující opatření: - podporovat uvádění pneumatik s vyšší životností na náš trh, - zabezpečovat informační kampaň zaměřenou na prodloužení životnosti pneumatik jejich správným užíváním (témata jako pravidelná údržba pneumatik, vyvážení kol, vhodný typ pneumatik dle ročního období, vhodný způsob jízdy, kontrola geometrie řízení atd.).

7.5.

Podpora protektorování

Protektorování by mělo být považováno za první krok v post spotřební fázi pneumatiky. Je tím znovu využita větší část pneumatiky (kostra). Protektorování přispívá k úsporám surovin a energie a především se snižuje množství vznikajícího odpadu. Z těchto důvodů je významným cílem podpořit rozšíření protektorování pneumatik (zejména nákladních). Toho je možno dosáhnout prostřednictvím následujících opatření: - zavést kvalitativní standardy na výrobu nových pneumatik vyžadující jejich protektorovatelnost a současně zavést kvalitativní standardy pro protektorovny, - podpořit politiku veřejného příkladu (použití protektorů ve státní správě, armádě apod.), - poskytovat informace veřejnosti o dostupnosti a kvalitě protektorů.

7.6.

Sběrný systém

Sběrný systém je nezbytnou součástí einviromentálně i ekonomicky přijatelného nakládání s opotřebovanými pneumatikami. Dobře fungující sběrná síť přispívá ke snížení celkových finančních nákladů na zpracování pneumatik tím, že odstraňuje jejich nadbytečné toky uvnitř regionu a zajišťuje dodání vybraných pneumatik do patřičných zpracovatelských zařízení. V České republice se předpokládá, že systém sběru pneumatik si vybudují firmy uvádějící pneumatiky na trh. Určité zárodky vznikajícího vratného systému je možno pozorovat u našeho předního výrobce pneumatik firmy Barum Continental. Firma ale v současnosti nepředpokládá spolupráci s jinými menšími výrobci a zřejmě ani prodej dovozových pneumatik. Vytvořit funkční sběrový systém pro tyto menší firmy bude zřejmě náročné. Možné způsoby, jak zainteresovat hlavní aktéry a motivovat je k vytvoření sběrného systému, jsou: - iniciovat Dobrovolné dohody mezi průmyslem a orgány státní správy, - zvážit legislativní zavedení ekonomických nástrojů (poplatek za nový výrobek, recyklační poplatek) v případě, že se dobrovolný přístup ukáže jako neefektivní - zabezpečit povinnost vyjmutí pneumatik z autogramů před jejich dalším zpracováním, - informovat spotřebitele o povinnosti zpětného odběru pneumatik

7.7.

Zhodnocení pneumatik

V závěru svého životního cyklu se pneumatika stává odpadem, který je možno dále zhodnotit. Z environmentálního pohledu je materiálové zhodnocení preferováno před energetickým. Stále malé uplatnění výrobků s obsahem recyklace pneumatik na trhu však přispívá k malé ekonomice úspěšnosti materiálového zhodnocení. Je třeba vytvořit trh pro výrobky z recykovatelné pryže. Toho je možno dosáhnout prostřednictvím následujících opatření:

18

- zavést daňové a jiné ekonomické zvýhodnění výrobků obsahujících stanovený obsah recyklovatelné pryže, - stanovit cíle pro gumárenský průmysl, zaměřené na určité procento používání recyklovatelné pryže v nových výrobcích, - propagovat, v případě ekonomické únosnosti, použití nerecyklované pryže ve vládních zakázkách (např. silnice s použitím modifikovaného asfaltu), - definovat pryžový granulát jako druhotnou surovinu v rámci mezinárodního obchodního kódovacího systému, - podporovat výzkum, vývoj a realizaci nových technologií, které mohou produkovat tržně uplatnitelný produkt získaný upracováním opotřebovaných pneumatik. V krátkodobé perspektivě, dokud materiálové zhodnocení nebude ještě dostatečně rozvinuto, je třeba podporovat energetické zhodnocení opotřebovaných pneumatik před prostým skládkováním.

7.8.

Skládkování pneumatik

Skládkování opotřebovaných pneumatik by mělo být z českého odpadového hospodářství úplně odstraněno. Za tímto účelem je třeba zajistit, aby plnění zákazu skládkování pneumatik na základě odpadové legislativy bylo účinně kontrolováno. Vzhledem k vágní formulaci vlastního zákazu ve stávající legislativě však účinnost tohoto nástroje zůstává nejistá. K zajištění absolutní eliminace skláskování jsou doporučena následující opatření: - zavést do národní odpadové legislativy jednoznačnou formulaci zákazu skládkování i jakéhokoliv jiného ukládání pneumatik a Jerich částí (např. jako konstrukční prvek skládky), - systémově zabezpečit vznik sběrných míst opotřebených pneumatik pro spotřebitele s možností odevzdat pneumatiku bez úplaty

7.9.

Právní rámec legislativy Evropské unie

EU nemá samostatný předpis týkající se nakládání s opotřebovanými pneumatikami. Ze strategických dokumentů se k nakládání s opotřebovanými pneumatikami vztahují především následující dokumenty: - Strategie odpadového hospodářství ve Společenství (SEC(89)934 final, revidované znění COM(96)399 final) definují jasně odpadovou hierarchii, - Program prioritních odpadových toků, ze kterého vzešel návrh doporučení pracovní skupiny pro Evropskou komisi k prevenci, zhodnocení a odstranění opotřebovaných pneumatik (COM/XI/454/93-EN). Materiálové a energetické využití Pneumatiky jsou díky svému materiálovému složení a energetickým vlastnostem významným zdrojem materiálu, energie a potenciálně i surovin. Proto existuje několik možnosti, jak pneumatiky bezpečně a účinně využít i po ukončení jejich prvního životního cyklu, kdy se jinak stávají objemným odpadem s potenciálními riziky pro životní prostředí. V souladu s odpadovou hierarchií jsou uvedeny hlavní možnosti využívání opotřebovaných pneumatik pneumatik postupně pro opětovné použití výrobku, materiálové zhodnocení a energetické zhodnocení.

19

Použitá literatura: [1] Mgr. DUDROVÁ, Jana. Pneumatiky [online]. Praha. Masarykova střední škola chemická. Datum publikování 1997. Dostupné z WWW: [2] HLAVÁČ, Jan. Problematika odpadů v ŽP [online]. Datum publikování 24.01.99 Dostupné z WWW: < http://harry.crolink.cz/zp_301.htm#2_3> [2] Ing. HORÁČEK, Jaroslav. Pryžový odpad a pneumatiky [online]. Dostupné z WWW: Autor: Ing. Jaroslav Horáček, CSc.(KMaST TF ČZU v Praze) [3] Ing. Vydrář Martin. Zpracování použitých pneumatik [online]. Dostupné z WWW: Použitá literatura: Přednášky z předmětu Technologie odpadového hospodářství Prospekty firem k uvedeným zařízením Časopis Odpady Prospekty firmy RCP Trans s.r.o. Havlíčkův Brod Zneškodňování odpadů [4] PROCHÁZKA, Ondřej. Odstraňování textilu z granulátu drcených pneumatik [online]. Dostupné z WWW: < http://www.waste.cz/waste.php?clanek=pneuaquatest.htm>

20

8. OBSAH 1. Odstraňování textilu z granulátu drcených pneumatik....................................................... 3 1.1. Metoda fluidního rozdružování.................................................................................. 3 1.2. Výsledky provozních zkoušek ................................................................................... 4 2. Pryžový odpad a pneumatiky ............................................................................................. 4 3. Zpracování použitých pneumatik ....................................................................................... 7 3.1. Možnosti zpracování a zneškodnění použitých pneumatik................................... 7 3.2. Spalování.................................................................................................................... 7 3.3. Recyklace ................................................................................................................... 8 3.4. Indikace a separace ( čištění ): ................................................................................ 9 4. Recyklace pneumatik - druhotná surovina v pozemním stavitelství................................ 10 4.1. Regenerace pryže ..................................................................................................... 11 4.2. Technologie PETRO - EX....................................................................................... 11 4.3. Použití PETRO - EXU ........................................................................................... 11 5. Využití recyklovaných pneumatik a pryže - Pragoelast s.r.o........................................... 12 5.1. Zpracování recyklované pryže ................................................................................. 12 5.2. Technické specifikace a vlastnosti ........................................................................... 12 5.3. KOMUNÁLNÍ SFÉRA............................................................................................ 12 5.4. PRŮMYSL A STAVEBNICTVÍ ........................................................................... 13 5.5. DOPRAVA............................................................................................................... 13 5.6. Praktické ukázky využití .......................................................................................... 13 6. Problematika pneumatik v praxi ...................................................................................... 16 7. Zpracování pneumatik...................................................................................................... 17 7.1. Současná situace v ČR ............................................................................................. 17 7.2. Produkce................................................................................................................... 17 7.3. Cíle nakládání s pneumatikami ................................................................................ 17 7.4. Metody dosažení cílů ............................................................................................... 18 7.5. Podpora protektorování ............................................................................................ 18 7.6. Sběrný systém .......................................................................................................... 18 7.7. Zhodnocení pneumatik ............................................................................................. 18 7.8. Skládkování pneumatik ............................................................................................ 19 7.9. Právní rámec legislativy Evropské unie ................................................................... 19

21

Martin Sova Obor: 2. ročník, kombinované bakalářské studium DMML Hodnocení: • Předmět zprávy není podle pokynů. • Chybí souhlas se zveřejněním. • Chybí odkazy na zdroje. • Typografické chyby ("přítomnost síry,antioxidantů", "( Darta Uherský Brod ,Recyklace Vřesová) .", "30%" aj. opakovaně • Neopravené překlepy ("Mpa" aj.) • Komentáře typu "V následujících odstavcích je shrnuto stručnou formou množství různých způsobů využití výrobků z recyklované pryže, členěno podle oblastí použití" nepatří do semestrální práce. • Obr. 2 až 4 nesprávná citace zdroje • Naprosto shodné partie se semestrální prací Rusniokové (ta aspoň uvádí zdroje − http://www.ecotrend.cz, obrázky http://www.oa.inform.cz aj.). Text je převzatý z webu; k čemu se vztahuje údaj "Autor: Zpracováno z materiálů poskytnutých Ing. Janem Adámkem (ředitel firmy Pragoelast s.r.o.)"???? • "se ... zabývá práce J. Vaškovského" - odkaz chybí! • "Do české odpadové strategie se doporučuje " – kdo, kde??? • Citace zdrojů jsou nesprávné (neodpovídají ISO 690) a neúplné (porušení autorského zákona). Klasifikace: velmi dobře minus 25. 8. 2004 JM

22