21
SEDLICE
k. ú.: Sedlice u Blatné, Němčice u Sedlice, Mužetice, Holušice u Mužetic sídlo: Němčice, Sedlice, Holušice, Mužetice, Dol
I. ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI 1) ZÁKLADNÍ INFORMACE Tabulka 1: Obecná charakteristika města Sedlice 2015
Typ obce
obec
Obec s rozšířenou působností Pověřený obecní úřad Pracoviště finančního úřadu Katastrální pracoviště Matriční úřad Katastrální plocha (ha) Počet katastrů Počet částí obce Nadmořská výška (m nad mořem) První písemná zpráva (rok)
Blatná Blatná Blatná Strakonice Sedlice 3052,66 4 5 512 1352
2) ANALÝZA ÚPD (VČETNĚ ÚS) Tabulka 2: Analýza stavu ÚPD Katastrální území
Sedlice u Blatné, Němčice u Sedlice, Mužetice, Holušice u Mužetic
V současné době pořizované územní plány a jejich změny
Platné územní plány, regulační plány
Zpráva o uplatňování ÚP Sedlice, listopad 2017
Územní plán Sedlice, r. 2013
3) VYHODNOCENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ, POTŘEBA NOVÝCH ZASTAVITELNÝCH PLOCH, NEMOŽNOST VYUŽÍT JIŽ VYMEZENÉ ZASTAVITELNÉ PLOCHY Tabulka 3: Zastavitelné plochy pro bydlení vymezené v Územním plánu Sedlice Vymezeno v ÚPD
ÚP Sedlice
Název plochy
Rozloha (ha)
smíšená obytná SO-N Z1.5
5,3
smíšená obytná SO-N Z1.8
0,7
smíšená obytná SO-N Z1.9
6,1
smíšená obytná SO-N Z1.11
5,3
smíšená obytná SO-N Z1.12
4,4
smíšená obytná SO-N Z2.1
1,3
smíšená obytná SO-N Z2.2
0,7
smíšená obytná SO-N Z2.3
0,4 2
smíšená obytná SO-N Z2.4
0,2
smíšená obytná SO-N Z2.5
0,4
smíšená obytná SO-N Z2.6
2,7
Celkem vymezeno k bydlení
27,6
Potřeba zastavitelných ploch pro bydlení – předpoklad do roku 2028 dle urbanistické kalkulačky URBANKA = cca 6,75 ha.
4) VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA A) VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Dopravní poloha města lze charakterizovat jako exponovaná (vzhledem k poměrům na Blatensku). Městem prochází komunikace I/20 (Plzeň – České Budějovice), dále železniční trať ve směru Blatná Strakonice.
B) VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vodovodní síť -
vodovodní soustava (jímací objekty, výtlačný řad, vodojem a zásobovací sítě) provozovatelem vodovodu je ČEVAK a. s. předpokládá se využívání stávajícího vodovodu, s rozvojem obce Sedlice i přilehlých osad se bude pokračovat s rozšiřováním vodovodní sítě v souladu s platným ÚP
Dol -
není vybudován vodovod, zásobování pitnou vodou především z domovních studní, toto zásobování z individuálních zdrojů se předpokládá i do budoucnosti Holušice - vodovod napojen na VSJČ - Římov, provozovatelem je ČEVAK a. s. Mužetice - vodovod pro veřejnou potřebu (r. 1956), provozovatel ČEVAK, a. s. - předpokládá se s celkovou obnovou vodovodu Němčice -
není vybudován vodovod, zásobování pitnou vodou především z domovních studní, toto zásobování z individuálních zdrojů se předpokládá i do budoucnosti možné napojení zástavby obce Němčice z (budoucího) přívodního řadu do obce Hněvkov
Kanalizační síť -
-
jednotný systém odvádějící povrchové i odpadní vody z intravilánu obce; na kanalizační síti je vybudována jedna čerpací stanice a kanalizace je vyústěna na ČOV; vyčištěné odpadní vody jsou odváděny do melioračního odpadu, který je zaústěn do rybníka Kostelecký provozovatelem kanalizace je ČEVAK, a. s. předpokládá se celková obnova stávající kanalizace, počítá se s intenzifikací stávající ČOV, dostavbou a rozšířením kanalizační sítě do rozvojových ploch
Dol -
není vybudována kanalizace; splaškové vody jsou přečišťovány v septicích různých typů a kvalit s vyústěním přepadů do povrchových vod a s následným vsakováním; zbývající splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyvážení na 3
zemědělsky využívané pozemky; dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče - není investičně ani provozně výhodné budovat ČOV a kanalizační síť, proto bude nezbytné zajištění rekonstrukce stávajících jímek nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod Holušice -
na převážné části sídla vybudována kanalizace jednotného charakteru, jejímž provozovatelem je obec - některé splaškové vody jsou předčišťovány v domovních septicích, některé likvidovány v domovních septicích s přepadem do vsaků a v domovních bezodtokových jímkách, vyvážených na zemědělsky využívané pozemky; dešťové odpadní vody jsou části odváděny kanalizací, z části systémem příkopů, struh a propustků - návrh vybudování ČOV (130 EO) Mužetice -
na většině sídla vybudována kanalizace jednotného charakteru, provozovatelem je obec některé splaškové vody jsou předčišťovány v domovních septicích, některé likvidovány v domovních septicích s přepadem do vsaků a v domovních bezodtokových jímkách, vyvážených na zemědělsky využívané pozemky; dešťové odpadní vody jsou části odváděny kanalizací, z části systémem příkopů, struh a propustků - návrh vybudování ČOV (270 EO) Němčice -
-
není vybudována kanalizace; splaškové vody jsou přečišťovány v septicích různých typů a kvalit s vyústěním přepadů do povrchových vod a s následným vsakováním; zbývající splaškové vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách, odkud se vyváží na zemědělsky využívané pozemky; dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků není investičně ani provozně výhodné budovat ČOV a kanalizační síť, proto bude nezbytné zajištění rekonstrukce stávajících jímek nebo výstavbu nových akumulačních jímek pro zachycování odpadních vod
C) VEŘEJNÉ OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanské vybavení obce je minimální. Vzdělávání a výchova: mateřská a základní škola Sociální služba a péče o rodinu: Dům s pečovatelskou službou Sedlice Zdravotní služby: nachází se Kulturu: Sokolovna Veřejnou správu: budova městského úřadu Obranu obyvatelstva: neřešeno
4
D) VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ A STRUKTURA ZÁSTAVBY V městě Sedlice lze identifikovat výrazný veřejný prostor ve středu samotného sídla – nyní náměstí T. G. Masaryka. Toto veřejné prostranství společně s procházející komunikací tvořilo základní faktory ovlivňující charakter a strukturu zástavby. Komunikace, podobně jako veřejné prostranství, je obklopeno venkovskými usedlostmi, jejichž štíty jsou orientovány směrem ke komunikaci případně směrem do veřejného prostranství. Budovy jsou obdélníkového charakteru a společně s hospodářskými částmi tvoří tvary „U“ nebo „L“. Pozemky v centrální části sídla jsou malého rozměru – lze zde identifikovat vysokou intenzitu zastavění pozemků. Obrázek 1: Ukázka charakteru a struktruy zástavby
U sídel Holušice a Mužetice lze identifikovat zřetelný návesní prostor, vůči kterému jsou orientovány vesnické usedlosti, převážně tvaru „L“. V sídle Holušice je významnou hodnotou orientaci štítů k veřejnému prostranství i u budov nacházejících se „v druhém sledu“ viz východní část stídla (žlutá linie).
5
II. PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1) HODNOTY OBCE A) HODNOTY PŘÍRODNÍ Na správním území města Sedlice se nenachází významný krajinný prvek (VKP) ze zákona. PR Sedlická obora – tato oblast představuje jeden z posledních zbytků dubových bučin, který lze považovat za podobný lesům původním. Zachovalost tohoto území je dána dlouhodobou součástí v rámci obory k chovu zvěře. Část rezervace je tvořena loukami, rybníky a několika menšími stavbami. Problémy jsou tvořeny zejména lesním hospodářstvím – chov zvěře a jejím vlivem na novou výstavbu a také extenzivním hospodařením na místních rybnících. Památné stromy: Na území města Sedlice je evidován památný strom – Czernínských dub v Sedlické oboře.
B) HODNOTY KULTURNÍ, CIVILIZAČNÍ A HISTORICKÉ Ve městě je vyhlášeno pásmo památkové ochrany – památková zóna Sedlice. Kamenný hrádek (zřícenina) – Torzo hrádku Kamenný s vnitřním a vnějším hradem a s věžemi je datováno pravděpodobně do 14. - 15. století. Dochovalo se torzo kamenného zdiva do výšky cca 40 50 cm. Hrádek je situován v Holušické oboře. Holušická obora se zbytky hrádku Kamenný se nachází cca 2 km jižním směrem od obce Holušice, při státní silnici č. 20 ve směru Blatná - Písek. Zdivo hrádku se dochovalo do výšky zhruba 40 - 50 cm, vnitřní strana vykopána do hloubky asi 1 m. Areál byl tvořen vnitřním hradem s věžemi a vnějším hradem. Zájezdní hostinec – Dnešní hostinec býval šternberským domem ze století, který obsahoval starší konstrukce. V interiéru dochován klenutý mázhaus se síněmi, pobytovými místnostmi a komorami. Exteriér ze 17. století s dochovanými sgrafitovými psaníčky, se znaky, s festony. Bývalý panský dům – dnes hostinec čp. 140 se nachází uprostřed obce Sedlice, podél hlavní silnice do Blatné a Písku a tvoří významný urbanistický a architektonický prvek v sídelní struktuře obce. Významný Šternberský dům z 2. pol. 16. století má z památkového hlediska cenné dochované dispoziční řešení a zachovalé historické konstrukce a prvky, zejména v přízemí, které je z větší části zaklenuto valenou klenbou s trojbokými výsečemi s hřebínky na hranách, dále valená klenba s výsečemi ve sklepení a výplně oken a dveří. Památkově velmi hodnotné je vstupní průčelí domu ze 17. století, na kterém se dochovalo psaníčkové sgrafito s okenními šambránami a s frontony, se znaky a s festony. Památková ochrana se vztahuje na dům s branou bez pozemku. Bývalý panský dům čp. 140 odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči. Objekt se nachází na území městské památkové zóny Sedlice. Bývalý panský Šternberský dům čp. 140 je situován uprostřed obce, v JV koutu náměstí T. G. Masaryka, podél hlavní komunikace do Blatné a Písku. Panský dům - hostinec se nachází v řadové zástavbě domů. Hlavní průčelí je orientováno k západu do náměstí a je tvořeno podélnou fasádou patrového hostince s navazující vjezdovou branou, s polokruhovým vjezdem. Památková ochrana se vztahuje na vlastní patrovou budovu hostince s mansardovou střechou a na vjezdovou bránu na severní straně a na pozemek st. parc. č. 75/1. Patrový přístavek s terasou u východní fasády je novodobým prvkem a nevztahuje se na něj památková ochrana. Ve dvoře jsou nové přístavky, přístřešky, budovy, bazény, ohradní zdi, na které se nevztahuje památková ochrana. Dům slouží jako restaurace v přízemí a v patře jsou pokoje pro ubytování. Ze 17. století, na kterém se dochovalo psaníčkové sgrafito s okenními šambránami a s frontony, se znaky a s festony. 6
Kostel sv. Jakuba Většího – Barokní jednolodní kostel postavený v letech 1747-1752 stavitelem V. A. Jermářem na místě starší svatyně, doložené poprvé roku 1358. Při opravě kostela v roce 1902 byla provedena vnitřní secesní výmalba. Cenné interiéry - klenby, krov, podlaha, dveře, okna. Sedlický kostel sv. Jakuba Většího je významnou barokní stavbou z pol. 18. století, který tvoří cenný architektonický a urbanistický prvkem v obci. Kostel je architektonicky zajímavou stavbou, s cennými interiéry, s dochovanými historickými konstrukcemi (převážně klenby a barokní krov se dvěmi úrovněmi hambalků, s ležatou stolicí a středovým sloupkem) a hodnotnými architektonickými detaily a stavebními prvky (okna a dveře). Památkově hodnotný je zejména interiér kostela, kde se dochovala výmalba stěn a kleneb, kterou provedl roku 1902 Čeněk Gottlieb v tzv. beuronském stylu. Kostel je architektonicky doplněn o drobné stavby na hřbitově. Jde o budovu márnice z roku 1707 a o hřbitovní kapli P. M. Lurdské, která byla postavena ve stejné době a ve stejném slohu jako kostel, včetně interiéru s tzv. buronskou výmalbou. Památková ochrana se vztahuje na areál kostela, který odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. Areál kostela sv. Jakuba Většího se nachází při SV okraji obce Sedlice, v ulici Kostelní. Kostel je orientovanou jednolodní stavbou s půlkruhově zakončeným presbytářem, patrovými přístavky po obou stranách (v přízemí sakristie, v patře oratoře) a hranolovou věží nad západním průčelím. Kostel tvoří významný architektonický a urbanistický prvek v obci. Areál kostela je situován na území městské památkové zóny. Památková ochrana se vztahuje na kostel sv. Jakuba Většího, na hřbitov ohraničený ohradní zdí s bránou a dále na hřbitovní kapli a márnici na hřbitově. Při jižní ohradní zdi se nachází hrobka, která není předmětem památkové ochrany, ale nachází se na chráněném pozemku. Venkovská usedlost č.p. 130 – Usedlost byla pravděpodobně vystavěna ve druhé polovině 18. století, s přestavbami v 19. století. Dům má cenné průčelí s atikovým patrovým štítem se štuky, bránu s atikovými štítky a segmentovým vjezdem a interiéry s klenbami nebo trámovými stropy. Dům čp. 130 se nachází uprostřed obce Sedlice, SV směrem od náměstí, v blízkosti kostela a tvoří velmi významný urbanistický a architektonický prvek v sídelní struktuře obce. Významná areál domu z raně barokní doby má z památkového hlediska cenné dochované dispoziční řešení a zachovalé historické konstrukce a prvky, zejména v přízemí, které je celé zaklenuto – valenými klenbami s výsečemi, plackovou klenbou a geometricky těžko definovanou klenbou, výplně dveří a oken s kováním. Památkově velmi hodnotné je vstupní průčelí domu s atikovým patrovým štítem se štukovými prvky a šambránami. Z památkového hlediska je cenná i hospodářská budova s hambalkovým krovem s ležatou plátovanou stolicí. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace. Dům čp. 130 odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Dům se nachází na území městské památkové zóny Sedlice. Dům „U lvice“ se nachází ve středu obce v ulici Kostelní, SV směrem od náměstí T. G. Masaryka. Vstupní průčelí je orientováno k západu a je tvořeno průčelím obytného stavení s atikovým štítem a navazující bránou. Areál venkovského domu drobného charakteru je na severu tvořena obdélným obytným stavením s vestavěným podkrovím a klenutými prostorami v přízemí. Na jihu dvora je situován hospodářský objekt – stodola s částečně podsklepenou kolnou. Na východě dvůr volně přechází v zahradu rozkládající se na parc. č. 71/1, která již není předmětem památkové ochrany. Na severní straně je dvůr za obytným stavením ohraničen plaňkovým plotem, který není předmětem památkové ochrany. Zbylá jižní část dvora je ohraničena vysokou ohradní zdí. V JZ rohu dvora se nachází studna překryta pražci. Areál domu slouží k sezonímu bydlení a k rekreaci. Ve stodole je zbudován majitelův ateliér akademického architekta. Venkovská usedlost č. p. 159 – Dům s dochovaným křídlovým štítem s prvky zlidovělého baroka je datován do první poloviny 19. století. Dům i navazující chlévy mají cenné interiéry, dochované klenby. Dům se nachází v Nádražní ulici, mimo intravilán obce. 7
Venkovská dům (chalupa) čp. 159 se nachází uprostřed obce Sedlice v Nádražní ulici a tvoří významný urbanistický a architektonický prvek v sídelní struktuře obce. Z památkového hlediska je cenné dochované uspořádání budov, jejich dispoziční řešení a zachovalé historické konstrukce a prvky, zejména plackové klenby v obytném stavení (vstupní síň a komora), klenby do traverz v bývalých chlévech. Památkově hodnotné je vstupní průčelí obytného stavení s mělce bosovaným přízemím a s volutovým štítem. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace. Venkovský dům (chalupa) čp. 159 odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči. Objekt se nachází na území městské památkové zóny Sedlice. Chalupa čp. 159 v Nádražní ulici je situována uprostřed obce Sedlice, v postranní Nádražní ulici. Štítové průčelí je orientována k východu a je tvořeno volutovým štítem obytného stavení a navazující bránou. Uliční průčelí je mírně předsazeno k uliční čáře oproti sousednímu domu na jižní straně. Chalupa drobných rozměrů je tvořena obytným stavením, na které navazují zmodernizované chlévy sloužící k obytným účelům. Obytné stavení s chlévy tvoří jeden celek se společnou sedlovou střechou, která je kryta taškami. Za stavením je zatravněná plocha přecházející volně v zahradu ležící na parc. č. 117/1, která už není předmětem památkové ochrany. Přímo za chlévy se nachází pergola se sezením a s krbem a v zadní části dvora je situován bazén, kde pergola i bazén jsou bez památkové ochrany. Chalupa slouží k obytným účelům. Tvrz záměček – Gotická tvrz byla v 16. století přestavěna na renesanční zámek - drobné panské sídlo. Patrová budova s kratšími křídly se dochovala ve hmotě, v exteriéru včetně sgrafit na fasádě a rovněž i v interiéru, v dispozici a v konstrukcích (klenby) a v prvcích. Objekt bývalé tvrze-zámečku odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu reidentifikace. Dochované pozoruhodné památkové hodnoty zámečku – historické i umělecké, jsou výsledkem stavební proměny původní, pravděpodobně pozdně gotické tvrze v drobné renesanční panské sídlo; tyto stavební fáze zformovaly podstatné rysy hmotových objemů exteriéru i se sgrafitovou výzdobou průčelí a dispozičně a konstrukčně i interiéru objektu (některé z klenutých prostor). Další stavební období doplnila srovnatelné hodnoty jen v „detailu“ (brána; klasicistní úpravy) a ztlumila především renesanční stylový výraz dvorního průčelí. V 1. čtvrtině 20. století byla vybudována schodišťová věž v sz. koutu nádvoří. Bývalá tvrz je součástí městské památkové zóny Sedlice. Drobný feudální objekt na jižním okraji městečka Sedlic s rozsáhlým hospodářským dvorem vznikl úpravou starší tvrze. Areál zahrnuje zámeček (bývalou tvrz), bránu, ohradní zdi, nádvoří a dvorek. Drobné hospodářské objekty přiléhající k ohradní zdi a na dvorku nejsou předmětem památkové ochrany. Kabelíkův vodní mlýn – Mlýn vznikl přestavbou poplužního dvoru na konci 17. století Krčíny z Jelčan. Dům s mlýnicí má dochována psaníčková sgrafita na fasádách. Cenné interiéry včetně konstrukcí (klenby, trámové stropy, krovy, poloroubené stěny stodoly) a prvků (dveře, okna). Mlýn je situován asi 2 km jižním směrem od města Sedlice a tvoří velmi významný urbanistický a krajinotvorný prvek v krajině. Významný památkově chráněný mlýn z poč. 17. století má z památkového hlediska cenné dochované dispoziční řešení budov kolem dvora a zachovalé historické konstrukce a prvky, zejména klenuté prostory sklepení a trámový strop v mlýnici a dále původní výplně oken a dveří s kováním. Památkově hodnotný je i barokní hambalkový krov s ležatou stolicí. Památkově cenná jsou i průčelí mlýnice a obytné části se zachovalými fragmenty renesančních sgrafitových psaníček. Hodnotné je i hospodářské stavení s poloroubenými stěnami a s hambalkovým krovem se dvěmi úrovněmi hambalků. Památková ochrana se vztahuje na část areálu dle rozpisu 8
reidentifikace. Jedná se o významnou technickou památku. Kabelíkův mlýn čp. 153 odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči. Kabelíkův mlýn se nachází asi 2 km jižním směrem od obce Sedlice při staré cestě do Radomyšle. Areál mlýna je tvořen na severní straně budovou skládající se z obytného stavení s navazující mlýnicí. Budova je situována ve svahu, takže na severní straně je přízemí a do dvora se jedná o patrovou budovu. Na jižní straně areálu je hospodářská budova na protáhlém obdélném půdorysu. Hospodářská budova je tvořena stodolou a chlévy. Na JV areálu stávala kolna, která byla zbořena a místo ní se zde nacházejí drobné přístavky a přístřešky, které jsou bez památkové ochrany. Hranice na východní straně areálu je tvořena plotem z pletivy a vstupní brankou, jenž jsou rovněž bez památkové ochrany. Na západní straně areálu se nachází náhon zásobující mlýn, který je dnes nefunkční, z větší části je zasypán zeminou. Za náhonem se nachází dřevěný plot, který je na nechráněném pozemku a bez památkové ochrany. Obytná část mlýna slouží k rekreaci, mlýnice už neslouží původní funkci. Sýpka – panský špýchar – Panský špýchar je pravděpodobně datován do 16. století. V 17. století byl barokně upraven. Na dvorní fasádě se dochovala torza sgrafitové výzdoby (psaníček) a kamenný portál s aliančním Štemberským znakem. Památková hodnota špýcharu spočívá nejen v její historii, ale především v zachovalosti původních konstrukcí. Památková hodnota je umocněna i urbanistickým umístěním v bývalém hospodářském dvoře přilehlého zámku. Z památkového hlediska jsou cenné zachované historické konstrukce a zejména torza psaníčkových sgrafit na fasádách a kamenný portál s aliančním znakem nad ním. Určitou vypovídací hodnotu mají i vstupní dveře s původním zámkem. Objekt se nachází na území vesnické památkové zóny Sedlice. Památková ochrana se vztahuje na špýchar bez pozemku. Špýchar odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. V areálu bývalého hospodářského dvora zámku (dnes místního zemědělského družstva) se nachází na obdélném půdorysu budova špýcharu. Je situována při východní straně areálu a zaujímá celou šíři dvora. Budova je zastřešena sedlovou střechou s novou taškovou krytinou. Na špýcharu se dochovaly torza psaníčkových sgrafit. Dvorní fasáda s kamenným portálem a s aliančním Štemberským znakem nad portálem. Památková ochrana se vztahuje na špýchar bez pozemku st. parc. č. 1/2. Socha sv. Jana Nepomuckého – Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na architektonizovaném podstavci je datována do druhé poloviny 18. století. Kompozici dotváří kamenná balustráda na čtvercové základně. Socha se nachází uprostřed obce, na náměstí, v parku. Socha sv. Jana Nepomuckého je situována uprostřed obce Sedlice, v SV části náměstí T. G. Masaryka v přilehlém parčíku. Socha se nachází na území městské památkové zóny Sedlice. Socha sv. Jana Nepomuckého. Je orientována k východu a stojí na kamenném podstavci se soklem, který je obklopen kamennou čtvercovou balustrádou. Boží muka s křížem – Kamenná boží muka datovaná do roku 1849 jsou tvořena hranolovým podstavcem a kruhovým dříkem s patkou a hlavicí, do které je zasazen kovový kříž s Kristem. Boží muka se nacházejí na rozcestí k Blatné, u čp. 215. Sloupková kamenná boží muka orientovaná k východu. Spodní polovina je tvořena hranolovým soklem s patkou a římsou, horní polovina je tvořena dříkem kruhového půdorysu se čtvercovou patkou a hlavicí, která je završena kovovým křížem s ukřižovaným Kristem. Na soklu nápis 1849. Venkovská usedlost č. p. 97 – Venkovský dům byl postaven ve druhé polovině 19. století. Areál je tvořen obytným stavením a chlévy, keré byly zmodernizovány na obytnou část. Dům má atikový štít se segmentovým ukončením, členěn pilastry a římsami. Dochovány klenby v chlévech. 9
Venkovský dům městského typu je situován uprostřed obce, podél hlavní komunikace do Blatné a Písku. Dům se nachází na území městské památkové zóny Sedlice. Vstupní průčelí je orientováno k jihu a je tvořeno štítem obytného stavení s navazující bránou. Venkovský dům je tvořen obytným stavením se sedlovou střechou na obdélném půdorysu a na něj navazují chlévy, které byly zmodernizovány na obytnou část. Zadní část chlévů byla zbořena a v části těsně u chlévů se dnes nachází otevřený přístřešek s pultovou střechou, ve kterém se dochovaly původní segmentové klenby do traverz. Na průčelí navazuje brána, která je tvořena dvoukřídlovými vraty mezi štítem obytného stavení a zděným pilířem. Dvoukřídlá vrata nejsou předmětem památkové ochrany. Za domem je situována prostorná zahrada, v ní stodola a v přední části dvora u silnice drobný hospodářský objekt, jenž nejsou předmětem památkové ochrany. Venkovský dům slouží k rekreaci. Venkovská usedlost č. p. 93 – Usedlost s obytnou budovou a hospodářskými budovami je datována do první poloviny a do 80. let 19. století. Usedlost byla postavena stavitelem Procházkou. Dům má plastickou fasádu s ornamentálními prvky, v interiéru dochované klenby, trámové stropy. Usedlost se nachází na území městské památkové zóny Sedlice. Venkovská usedlost je situována uprostřed obce, podél hlavní komunikace do Blatné a Písku. Usedlost se nachází na území městské památkové zóny Sedlice. Hlavní průčelí je orientováno k jihu, ke komunikaci a je tvořeno podélnou fasádou obytného stavení s navazujícím průjezdem a nízkou ohradní zídkou. Usedlost je tvořena podsklepeným obytným stavením s průjezdem, jehož půdorys tvoří zalomené písmeno L. Na obytné stavení navazují chlévy s přístavkem, které jsou z větší části zmodernizované. Na severu je dvůr uzavřen zmodernizovanou stodolou s přístavkem. Dvůr je na západní straně mezi chlévy a stodolou ohraničen sousedním objektem, jeho obvodovou stěnou a na východní straně v zadní části dřevěným plotem, který přechází v novou ohradní zeď. Zeď i plot jsou bez památkové ochrany. Venkovská usedlost slouží k trvalému bydlení a k chovu drobných hospodářských zvířat. Mohylník, archeologické stopy – Lokalita se nachází v lese ca 1,2 km S od centra Sedlice. Pohřebiště tvoří 22 mohyl, z nichž většina je uspořádána do čtyř nepravidelných rovnoběžných řad. Mohylové násypy mají průměr od 3 do 10 m, jejich výška je 0,3 až 1,3 m. Pohřebiště leží v nadmořské výšce 540 m na mírném Z svahu návrší vybíhajícího od vrchu Kamenice (kóta 561,3 m). Nachází se zde 22 mohyl, z nichž většina je uspořádána do čtyř nepravidelných rovnoběžných řad probíhajících ve směru Z – V. Řady jsou tvořeny (počítáno od J) 5, 4, 3 a 4 mohylami, zbývající mohyly se nacházejí buď v prostoru mezi řadami, nebo v jejich okolí. Mohylové násypy mají průměr od 3 do 10 m, jejich výška je 0,3 až 1,3 m. Pohřebiště se rozkládá na ploše 80 x 50 m. Podle J. L. Píče byly mohyly před rokem 1900 prokopány baronem Kollerem. Hrobka rodiny Stráneckých – probíhající řízení k prohlášení kulturní památkou Kříž – Kamenný podstavec a sloup, v současné době bez kovového kříže, je situován v zahradě domu čp. 11, v obci Němčice u Sedlice. Kříž byl postaven v roce 1858, jehož datace se dochovala na podstavci. Kamenný podstavec se sloupem z roku 1858 je situován při jižním okraji obce Němčice u Sedlice a svojí polohou má významnou urbanistickou funkci. Kamenicky zpracovaný podstavec se sloupem je cenným dokladem drobné lidové architektury. Památková ochrana se vztahuje na kamenný kříž bez pozemku. Kříž odpovídá pojetí kulturní památky podle § 2 a 42 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči. Při jižním okraji obce Němčice v zahradě domu čp. 11 se nachází kamenný podstavec kříže s kamenným sloupem. Kovový kříž se nedochoval. Již v 80. letech 20. století kovový kříž neexistoval. Památková ochrana se vztahuje na kříž bez pozemku. 10
Na území obce se nachází prvky sakrálního charakteru (křížky).
C) HODNOTY ARCHITEKTONICKÉ A URBANISTICKÉ Město Sedlice se rozrůstalo nejprve kolem centrální části sídla a procházející komunikace (červená linie s červeným kruhem), následující rozvoj byl směřován severním a západním směrem (modré linie s modrými kruhy). Jako oblast s nejnovější zástavbou typickou pro rodinné domky městského charakteru je lokalita nacházející se v jihozápadní části města. Obrázek 2: Urbanistická kompozice
11
Obrázek 3: Vývoj charakteru a struktury zástavby
12
2) LIMITY K 12/2016 A) LIMITY GEOLOGICKÉ Na správním území města Sedlice nejsou evidovány významné geologické limity.
B) LIMITY VODNÍHO REŽIMU Ochranná pásma vodních zdrojů – na správním území města Sedlice se nachází několik ochranných pásem vodních zdrojů – tato ochranná pásma nejsou zapracována do Územního plánu Sedlice. Záplavová území – Na správním území města Sedlice není vymezeno záplavové území, aktivní zóna záplavového územím či území zvláštní povodně pod vodním dílem.
C) LIMITY OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY NATURA 2000 – nenachází se MZCHÚ (maloplošná zvláště chráněná území) – PR Sedlická obora, více viz kapitola výše ÚSES – NRBC 36 – Velká Kuš; NRBK 116 – Velká Kuš – Řežabinec; RBC 3366 Sedlická obora; RBC 4004 Chlum; RBK 4005 Chlum – Sedlická hora; RBK 280 – Placka – Sedlická obora. VKP – nenachází se Oblast a místo krajinného rázu Oblast krajinného rázu – Blatensko Místa krajinného rázu: Radomyšlská pahorkatina – mozaikovitá krajina, lesy, rybníky, pole – dochází ke snížení oproti Mirovické pahorkatině Mirotická pahorkatina – typická lesopolní oblast s absencí velkých vodních ploch, vyšší nadmořská výška než Blatenská kotlina Cílová charakteristika krajiny dle ZÚR: Krajina s předpokládanou vyšší mírou urbanizace (rozvojová osa severozápadní plzeňská – N – OS2 (k. ú. Sedlice u Blatné, Němčice u Sedlice, Holušice u Mužetic): Charakteristika krajiny: území vymezených rozvojových os a oblastí, do nich má především směřovat urbanistický rozvoj kraje, vyjma území, kde rozvojové osy protínají specifické oblasti Cílová charakteristika krajiny: krajina s vyšší mírou urbanizace a s tím spojeným vyšším podílem zastavěných území vhodně zakomponovaných do krajiny Zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) rozvoj zastavitelných ploch v území navrhovat s ohledem na hospodárné využívání zemědělského půdního fondu a PUPFL, eliminovat zábor zemědělské půdy s vyšší třídou ochrany a PUPFL, přednostně ve vazbě na stávající sídla a vymezené trasy,
13
b) vzhledem k nárůstu zastavitelných ploch zajistit vhodnými urbanistickými nástroji dostatek doprovodné zeleně (resp. krajinné rozmanitosti) v území, c) dbát na zajištění prostupnosti krajiny vhodně vymezenými souvislými plochami zeleně, cestní sítí a realizací ÚSES, d) preferovat využití brownfields, e) dbát na zajištění dostatečné dopravní obslužnosti urbanizovaného území, f) rozvíjet cestovní ruch. Krajina lesopolní (k. ú. Mužetice): Charakteristika krajiny: ploché pahorkatiny až vrchoviny, vysoké zornění, velké bloky orné půdy, lesní porosty v plošně nevýznamných segmentech (do 30 plochy), skalní výchozy (kamýky) Cílová charakteristika krajiny: zachování charakteru tohoto typu krajiny Zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) eliminovat zábor zemědělské půdy s vyšší třídou ochrany b) při vhodných územních podmínkách podpořit zvýšení rozmanitosti krajiny c) podporovat retenční schopnost krajiny d) územně plánovacími nástroji podpořit respektování cenných architektonických a urbanistických znaků sídel i jejich vhodnou dostavbou e) rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj
D) LIMITY ZPF A PUPFL Pozemky PUPFL nepředstavují významný limit pro rozvoj obce či některé záměry.
E) LIMITY KULTURNĚ HISTORICKÉ Na správním území obce se nacházejí drobné sakrální stavby a řada nemovitých kulturních památek, které se nacházejí v městské památkové zóně.
F) LIMITY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Na správním území města Sedlice (k. ú. Sedlice u Blatné, Němčice u Sedlice) je evidován záměr dopravní infrastruktury vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace – D7/I – přeložka komunikace I/20.
G) LIMITY HYGIENY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Nebyly evidovány žádné významné limity z hlediska hygieny životního prostředí.
H) LIMITY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Produktovod: správním územím obce neprochází vedení produktovodu Plynovod: územím obce prochází – nízkotlaký, vysokotlaký Elektrická energie: nachází se vedení VN Spoje: nachází se komunikační vedení včetně OP Vodovod: obcí prochází záměr vodovodu V1 – Severní Písecko, tento záměr je v souladu s nadřazenou krajskou dokumentací. 14
3) VYHODNOCENÍ ZÁMĚRŮ Nejsou evidovány, žádné záměry neobsažené v Územním plánu Sedlice.
4) DALŠÍ PODKLADY OBSAHUJÍCÍ ZEJMÉNA STATISTICKÉ ÚDAJE Tabulka 4: Vývoj základních demografických údajů 2005 Vývoj počtu obyvatel
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
1 257
1 270
1 292
1 307
1 319
1 316
1 314
1 299
1 290
1 269
1 284
Celkový přírůstek počtu obyvatel
14
13
22
15
12
-3
10
-15
-9
-21
15
Přirozený přírůstek počtu obyvatel
-5
-7
-1
5
7
-1
1
-1
-6
-9
1
Migrační saldo
19
20
23
10
5
-2
9
-14
-3
-12
14
Živě narození
12
9
14
13
16
16
14
12
14
13
13
Zemřelí
17
16
15
8
9
17
13
13
20
22
12
Přistěhovalí
50
46
56
34
28
30
39
29
43
36
36
Vystěhovalí
31
26
33
24
23
32
30
43
46
48
22
Věková struktura 014 let
185
182
192
196
202
204
204
197
201
208
208
Věková struktura 1564 let
887
902
906
904
906
893
884
868
848
826
818
Věková struktura 65 a více let
185
186
194
207
211
219
226
234
241
235
258
100,00
102,20
101,04
105,61
104,46
107,35
110,78
118,78
119,90
112,9
124,0
Index stáří
15
III. ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ 1) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA A SWOT ANALÝZA Horninové prostředí a geologie silné stránky
slabé stránky
1) absence starých důlních děl, poddolovaných území 2) střední radonové riziko – lepší podmínky v rámci ORP
příležitosti
hrozby
Vodní režim silné stránky 1) výskyt zdrojů podzemní vody 2) absence záplavového území
slabé stránky 1) v porovnání se zbytkem ORP nízký podíl povrchových vod
příležitosti
hrozby
Hygiena životního prostředí silné stránky
slabé stránky 1) vysoká intenzita dopravy – průjezd obcí – hluk, vibrace 2) existence zranitelné oblasti
příležitosti
hrozby
Ochrana přírody a krajiny silné stránky
slabé stránky
1) existence přírodní rezervace Sedlická obora
příležitosti
hrozby
Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa silné stránky 1) přítomnost Sedlické obory 2) existence nejúrodnějších půd I. a II. třída ochrany 3) nadprůměrná míra zalesnění
příležitosti
slabé stránky 1) velký rozsah nejúrodnějších půd výrazně limituje rozvoj obce 2) orná půda je významně ohrožena erozí
hrozby
Veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu silné stránky
slabé stránky
1) velmi dobré dopravní napojení veřejnou hromadnou autobusovou i vlakovou dopravou – směry Blatná, Strakonice, Písek 2) napojení na jihočeskou vodárenskou soustavu 3) existence vodovodu – možnost 100% napojení 4) existence kanalizace 5) existence plynovodu – 95% napojení
16
6) existence ČOV
příležitosti
hrozby
Sociodemografické podmínky silné stránky
slabé stránky
1) řada spolků a zájmových kroužků, občanská vybavenost – sokolovna, kino 2) existence ZŠ a MŠ, domu s pečovatelskou službou, praktického lékaře, stomatologa 3) nízký index stáří
1) nízká aktivita obyvatel na veřejném dění – zúčastňují se spíše mladí
příležitosti
hrozby
Bydlení silné stránky 1) rozvoj bytové výstavby 2) rozmanitá struktura období výstavby jednotlivých domů
slabé stránky 1) zasíťování lokality Na Vráži – další možnost rozvoje
příležitosti
hrozby
silné stránky
slabé stránky
Rekreace 1) existence rekreačních objektů – rekreační středisko Dol, penziony 2) řada kulturních památek, přítomnost městské památkové zóny
příležitosti
hrozby
Hospodářské podmínky silné stránky 1) přítomnost významnějších zaměstnavatelů – Strojírna Sedlice 2) dojížďka do obce do zaměstnání
příležitosti
slabé stránky 1) nízká míra podnikatelské aktivity
hrozby
17
2) VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL.
1 – Horninové prostředí a geologie 2 13 – Daňová výtěžnost 2 – Vodní režim 1
12 – Trh práce
3 – Hygiena životního prostředí
0 11 – Regionální ekonomika
-1
5 – Zemědělský půdní fond a pozemky určené…
10 – Rekreace
9 – Bydlení 8 – Socio-demografické podmínky
Sedlice 2010
4 – Ochrana přírody a krajiny
Sedlice 2012
6 – Veřejná technická infrastruktura 7 – Veřejná dopravní infrastruktura
Sedlice 2014
Sedlice 2016
18
3) URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍCH ZAHRNUJÍCÍ POŽADAVKY NA ODSTRANĚNÍ NEBO OMEZENÍ URBANISTICKÝCH, DOPRAVNÍCH, HYGIENICKÝCH ZÁVAD, VZÁJEMNÝCH STŘETŮ ZÁMĚRŮ NA PROVEDENÍ ZMĚN ÚZEMÍ A STŘETŮ TĚCHTO ZÁMĚRŮ S LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, SLABÝCH STRÁNEK, HROZEB, RIZIK SOUVISEJÍCÍCH S NEVYVÁŽENOSTÍ ÚZEMNÍCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE. Problém kód: SE1
k. ú. Sedlice u Blatná, Holušice u město Sedlice Mužetic, Mužetice Popis problému: V Územním plánu Sedlice je vymezen koridor RBK 279 Buzičky – Sedlická obora; aktualizacemi ZÚR JčK došlo k přejmenování tohoto biokoridoru na RBK 4005 Chlum – Sedlická hora. Regionální biokoridor jinak není v rámci trasování v rozporu s nadřazenou krajskou dokumentací. Požadavek na řešení problému: Uvést do souladu název prvku ÚSES v Územním plánu Sedlice dle nadřazené krajské dokumentace – RBK 279 Buzičky – Sedlická obora x RBK 4005 Chlum – Sedlická hora.
Červená elipsa poukazuje na chybné označení v Územním plánu Sedlice. Řešit na úrovní územního plánu * poznámka pro řešení v ZÚR – zřejmě měl být název Chlum – Sedlická obora nikoliv hora
19
Problém kód: SE2 k. ú. Holušice u Mužetic město Sedlice Popis problému: V Územním plánu Sedlice je vymezen RBK 280 Placka – Sedlická obora odlišným způsobem od nadřazené krajské dokumentace. ZÚR JčK vymezují regionální biokoridor v níže uvedené lokalitě (k. ú. Holušice u Mužetic, východní část sídla Holušice) poněkud širší koridor než Územní plán Sedlice. Zároveň toto vymezení dle ZÚR zasahuje do zastavěného území, které je ovšem poněkud podivně vymezeno. S ohledem na charakter lokality by však bylo vhodnější trasování biokoridoru poupravit, respektive ho odsunout směrem od stávající zástavby. Požadavek na řešení problému: Prověřit odlišné trasování biokoridoru RBK 280 Placka – Sedlická obora v rámci zpracování aktualizace zásad územního rozvoje. Při prověření možných trasování doporučujeme zohlednit stávající zastavěné území.
Růžový polygon označuje rozsah problematické plochy. Řešit na úrovní zásad územního rozvoje.
20
Problém kód: SE3 k. ú. Mužetice město Sedlice Popis problému: Územní plán Sedlice chybně označuje prvek ÚSES. Jedná se o regionální biocentrum 4004 Chlum, které je v tomto případě označeno jako RBK 279, který již nadřazená krajská dokumentace nevymezuje. Požadavek na řešení problému: Uvést do souladu Územní plán Sedlice s nadřazenou krajskou dokumentace, zejména ve značení prvků ÚSES.
Červená elipsa poukazuje na špatné označení prvku. Řešit na úrovní územního plánu
21
Problém kód: SE4 k. ú. Němčice u Sedlice město Sedlice Popis problému: Lokální biokoridor LBK 334 vymezený v Územní plánu Sedlice není ukončen, zároveň je zřetelná nenávaznost se sousední Územně plánovací dokumentací – Změna č. 4 ÚPnSÚ Blatná, která na sousedním katastrálním území Hněvkov u Mačkova vymezuje lokální biokoridor MK3. Koridor tak na katastrálním území Němčice u Sedlice není jakkoliv ohraničem. Požadavek na řešení problému: Prověřit návaznost prvků ÚSES na hranici mezi k. ú. Němčice u Sedlice a k. ú. Hněvkov u Mačkova, respektive mezi prvky LBK 334 a MK3.
Červená elipsa poukazuje na špatné označení prvku. Řešit na úrovní územního plánu 22
Problém kód: SE5 město Sedlice Popis problému: V Územním plánu Sedlice nejsou zapracována ochranná pásma vodních zdrojů a to na celém správním území města. Požadavek na řešení problému: V rámci změny Územního plánu Sedlice zapracovat tyto limity a zároveň prověřit, zda negativně neovlivňují některé záměry obsažené v platné územně plánovací dokumentaci (např. zastavitelné plochy) a v případě potřeby tyto střety upravit.
Viz označení problému SE5 u modrých polygonů označující ochranná pásma vodních zdrojů. Řešit na úrovní územního plánu
23
Problém kód: ŠK2 k. ú. Pacelice obec Škvořetice Popis problému: Na hranicích k. ú. Pacelice (obec Škvořetice) a k. ú. Němčice u Sedlice je evidována nenávaznost z hlediska širších územních vztahů pro prvky lokálního ÚSES. LBK 332 je řešen z části na území města Sedlice, ovšem jeho řešení na území sousední obce Škvořetice chybí. Na to upozorňují oranžové šipky. Jako matoucí může být zelená linie, která může evokovat, že jde o hranici prvku ÚSES, avšak v tomto případě jde o vzdálenost 50 m od hranice lesa. Požadavek na řešení problému: Zajistit návaznost z hlediska širších územních vztahů pro prvky ÚSES na hranicích k. ú. Němčice u Sedlice a k. ú. Pacelice.
Tmavě růžový polygon zobrazuje problematickou plochu. Řešit na úrovní územního plánu
24
