17. dubna 2015 – č. 16 – samostatně neprodejné
Se mnou Viewegh nefňuká Spisovatel a nakladatel Martin reiner o Vieweghově bolestínství, vyrůstání bez otce a o tom, jak třicet let psal nejlepší knihu roku.
Obsah
› Rozhovor s Martinem Reinerem, čerstvým držitelem prestižní knižní ceny Magnesia Litera. › Drony - z tajných armádních projektů se staly široce dostupnou hračkou. K čemu slouží a jaká rizika přinášejí? › Příběh Spartaka, Rusa bojujícího v ukrajinském městě Mariupol proti ruským separatistům. › Rozhovor s Robertem Hančem, generálním manažerem České filharmonie, o byznysu v zákulisí vážné hudby.
+ TV program do konce týdne
Magazín Pátek LN
SLOUPEK PÁTKU
OBSAH Foto na titulu: Michal Sváček
Cyril Höschl (psychiatr)
3 Halíkův dotazník ODPOVÍDÁ ALŽBĚTA JUNGROVÁ
Příště: Nora Grundová (novinářka) Tomáš Belko (textař) Karel Oliva (jazykovědec) Olga Sommerová (režisérka)
4 Sloupek Pátku MEŠUGE Cyril Höschl 6 Rozhovor MARTIN REINER Martina Kopecká 12 Téma PLANETA DRONŮ Ondřej Stratilík 16 Reportáž SPARTAK Petra Procházková 20 Rozhovor ROBERT HANČ Alena Plavcová
MEŠUGE
N
edávno se u nás krátce po sobě objevilo ve zprávách několik činů, nad nimiž zůstal rozum stát. Zavraždění šestnáctiletého mladíka neznámou ženou, házení dřevěných polen z mostu na auta jedoucí po dálnici, střelba v Uherském Hradišti a pád letadla, které smyslů zbavený pilot roztříštil v plné rychlosti o alpské útesy a zabil sebe a dalších 149 lidí. Pro širokou veřejnost jsou motivy takových činů naprosto nesrozumitelné a vysvětlit je by vyžadovalo sestavit ty nejkrkolomnější konspirační teorie či bludy. Nejčastější dotaz v té souvislosti je, zda se jednání takových jedinců dá předejít. Nedá. Míra rizik se sice dá ovlivňovat nastavováním jejich pravděpodobnosti, ale co se komu jednoho dne odehraje v hlavě, nelze předvídat. Ptáme-li se, zda se těmto událostem dalo předejít, pak se vlastně ptáme, zda lze předvídat budoucnost. Vězme, že to nedokážou ani placení jasnovidci. Člověk má sice sklony nevysvětlitelné jevy pro sebe k uklidnění zpětně nějak vysvětlovat, ale může to být za cenu ztráty soudnosti. To, že je někdo duševně nemocný, není podmínka ani nutná, ani dostačující k tomu, aby házel polena na dálnici, vraždil nebo páchal harakiri. Zrovna tak to, že je někdo Rom, není podmínka nutná ani dostačující k tomu, aby kradl, nechodil do práce a vybydlel jakýkoli příbytek k nepoznání. Podivné smyčky zvrácené příčinnosti se mohou odehrávat jak v hlavě jednotlivce (bludy), tak na úrovni skupiny lidí (sekty) či vlivem náboženství nebo masových ideologií (nacismus, stalinismus). Příkladem individuál-
ní psychopatologie může být psychóza (Rosemary má děťátko), příkladem skupinové patologie sekta Chrám lidu reverenda Jonese, jejíž příslušníci, zvíci téměř tisíce lidí, z toho víc než čtvrtina byly děti, spáchali v r. 1978 kolektivní sebevraždu, a příkladem fanatické ideologie mas je Islámský stát, který přitahuje magory z celého světa. Pozoruhodné přitom je, že ačkoliv krystalizačním jádrem skupinové patologie bývá anomální osobnost, skupina lidí s duševní poruchou nemusí být nutně o nic patologičtější než skupina lidí „normálních“. Vysvětlování těchto okolností naráží na definici normality (tu zpravidla určuje establishment), na definici kauzality (příčinnosti) a na nemožnost vysvětlovat společenské jevy pomocí jevů „nižší“ úrovně, například odehrávajících se v neuronech či v jejich „chemii“. Proto molekulární biolog není expert na duši, natožpak na společnost a psychiatr nemůže vykládat historii jinak než z pozice laika. Ivan Havel hovoří o doménách kauzality: chemie vysvětluje chemické jevy pomocí chemických dějů, psychologie psychologické jevy pomocí psychologických mechanismů a sociologie společenské jevy společenskými příčinami. Napříč doménami to tak úplně nejde. Nemůžeme říci, že méně funkční serotoninový transportér v mozkových buňkách vede člověka k sebevraždě, i když zvyšuje pravděpodobnost, že jedinec na vnější vlivy reaguje negativně. Vědění nás sice přibližuje k poznání, ale cesta je nekonečná. Už proto, že neznalost budoucnosti je nepřekročitelnou podmínkou přežití.
25 Komerční příloha PŘÍRODA I DIVY TECHNIKY Ludmila Hamplová 46 Křížovka
PÁTEK, TÝDENNÍ PŘÍLOHA LN šéfredaktor: István Léko, ředitel redakce: Veselin Vačkov, vedoucí magazínu: Vladan Šír, art director: Petr Puch, grafik: Zdeněk Hnát redakce magazínu: Nora Grundová, Alena Plavcová, Magdalena Sodomková, jazyková redakce: Petra Klimešová Kontakt na redaktory:
[email protected] Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovenoviny.cz www.lidovky.cz Předplatné: 225 555 533. Tiskne: MAFRAPRINT Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.
4
Magazín Pátek LN
Téma
Planeta dronů Zabíjejí teroristy, zneklidňují policii při přeletech nad jadernými elektrárnami nebo jen ze vzduchu natáčejí obyčejná sídliště. dronů v Česku i ve světě rychle přibývá. Text: Foto:
Tomáš Hájek se svým profesionálním dronem za téměř 200 tisíc korun fotí od roku 2013.
n
Foto ČTK
a začátku to byl cvičný terč pro vojenské letouny. až po revoluci se na konstrukci připomínající letadlo připojil fotoaparát a videokamera. Bezpilotní letoun Sojka po startu z dlouhé konstrukce na korbě nákladní tatry ve vzduchu vydržela pouhých 75 minut. Z dnešního pohledu vzbuzuje první tuzemský bezpilotní letoun, jehož vývoj spolykal desítky milionů československých a později českých korun, minimálně úsměv. V současnosti si vlastní dron, jaký po dlouhá desetiletí stejně jako českou sojku vyvíjely a využívaly výhradně armády světových velmocí, může koupit téměř kdokoliv – za pár tisícovek. Z tajného zařízení se v posledních letech stal šikovný pomocník i populární hračka. „dnešní velké rozšíření způsobilo pokles ceny, vše se zminiaturizovalo a vše je snadno ovladatelné,“ říká david Balhar, vedoucí oddělení bezpilotních systémů Úřadu pro civilní letectví. „drony jsou prostředkem, který nabízí nové možnosti a může nahradit člověka.“
12
Fotky a pizza Říkají jim coptery ze zkráceného anglického slova helicopter, vrtulník. Podle počtu vrtulek existují hexacoptery se šesti nebo quadcoptery se čtyřmi rotory. Mezi prvními, kdo si v Česku pořídil dron se záměrem používat ho ke komerčním účelům, byl v létě roku 2013 fotograf tomáš Hájek ze společnosti Skyshot. tedy dnes už správně pilot a operátor kamery. tehdy za svůj šestivrtulový dron zaplatili ještě bezmála 200 tisíc korun. „Copteru jsme si koupili s kolegou, protože jsme oba fotografové a byla to nová možnost, jak pořizovat nezvyklé snímky. Už dříve jsme fotili z horkovzdušného balonu a snímky i notoricky známých míst z výšky vždy vypadaly neotřele. Fotky z coptery nabízejí nové pohle-
Ondřej Stratilík Skyshot
dy na místa, která jste už viděli na fotkách stokrát. dnes už samozřejmě musíte točit i video, protože poptávka po videozáběrech je velká. navíc se otevírají i jiné možnosti využití v průmyslu. Kolegové už dělají různé revize potrubí, solárních panelů či lopatek větrných elektráren a spousty dalších,“ vypočítává Hájek, co všechno lze s dronem provádět. nasazení dronů má být však mnohem rozšířenější. americká zásilková společnost amazon plánuje, že by bezpilotní letouny rozvážely balíky se zbožím, které si lidé na jejích serverech kupují. další firmy se chystají dodávat vzduchem zákazníkům třeba pizzu a na světě je i návrh, že malá letadélka budou v knihovnách svážet výtisky z polic vysoko u stropů. Nepozorovaně Jenže přes všechnu užitečnost drony vzbuzují také strach. I ty nejmocnější státy světa se bojí jejich zneužití k teroristickým útokům. na rozdíl od velkých letadel se drobné bezpilotní vrtulníky pohybují v malých výškách, a vyhýbají se tak radarům. Snadno se dostanou i do oblastí, pro něž dnes platí zákaz přeletů. Jediným způsobem, jak se takových dronů zbavit, je sestřelit je buď ze země, nebo z letadla. Velké obavy například způsobily před několika měsíci drony ve Francii, když prolétávaly nad reaktory jaderných elektráren, které jsou naprosto tabu. Pokud radary oznámí blížící se letadlo, ihned k němu směřují stíhačky s ostrou výzbrojí. neznámé drony policie zaznamenala i nad americkou ambasádou v Paříži či eiffelovou věží. Pro Francii, poznamenanou nedávnými teroristickými útoky, je jakékoliv další narušení bezpečnosti traumatizující. „Přestože zjištěné přelety nepředstavují hrozbu, která by zpochybnila dobré fungování a bezpečnost jaderných zařízení, jsou varová-
13
UAV SojkA III Předchůdci českého bezpilotního letounu (UAV – Unmanned Aerial Vehicle) se začali vyvíjet v roce 1980 jako terče pro letectvo. V první polovině 90. let se na desítky kilogramů vážící konstrukci namontoval fotoaparát, postupně se připojila lepší optická a digitální technika a po dalších úpravách se doba letu prodloužila ze 75 na 210 minut. Sojka startující z mohutné konstrukce nalétala celkově 567 hodin – především na předváděcích akcích a cvičeních –, před pěti lety ji česká armáda rozmontovala a nadobro schovala do skladu.
Rozhovor
Magazín Pátek LN
NÓBL ByzNys RobeRt Hanč, generální manažer České filharmonie, o zákulisí klasické hudby, střídačích a o tom, jak se „nakupují“ slavní sólisté. Text: Foto:
C
o může být ušlechtilejšího a bohulibějšího než klasická hudba? Opusy prověřené staletími, slavné orchestry, věhlasní dirigenti, výjimečnost večerů v krásných sálech plných posluchačstva, které dobře ví, že mezi větami symfonie se netleská. Klasická hudba má však i svoji druhou tvář. A ta už není tak ušlechtilá, neboť se tu točí miliony. A čím větší umění, tím tvrdší byznys. Robert Hanč o tom ví své. Už přes čtyři roky je generálním manažerem České filharmonie. „Jsem na to pyšný,“ říká kupodivu poněkud plachý muž, jemuž se podařilo vyjednat například loňské vystoupení orchestru v nejprestižnějším koncertním sále světa – newyorské Carnegie Hall.
Alena Plavcová David Neff
Platí například, že čím prestižnější sál, tím nižší honorář.
Přijmete to někdy? Někdy ano. Když víme, že prostě víc peněz nemají, a my třeba potřebujeme na zájezdu překlenout vzdálenost mezi dvěma prestižnějšími lokalitami. Takže se hodí někde se vyspat a dostat aspoň nějaký honorář. Protože nejhorší, co může na zájezdu být, jsou dny bez koncertu. Když se nehraje, stojí to mnoho peněz, platíte ubytování orchestru, stravování, pojištění a tak dále. Teď ovšem mluvím jako manažer, pro orchestr je samozřejmě příjemné a důležité mít taky někdy relax.
Musí manažer orchestru rozumět hudbě? nebo je to podobné jako být manažerem třeba u automobilky? znalost hudby je hodně důležitá. Můj úkol je „postavit“ koncertní sezonu, takže musím mít přehled o sólistech, o dirigentech, vědět, co je prestižní koncertní sál a co ne – podle toho se dohadují podmínky. Platí například, že čím prestižnější sál, tím nižší honorář. Newyorská Carnegie Hall má stovky výjimečných nabídek, takže vás tlačí s honorářem hodně dolů. Naopak méně známý sál o vás musí usilovat. A když se v tom oboru vyznám, vím, kdy jsem v silné vyjednávací pozici a kdy naopak musím našlapovat opatrně, protože bych o tu zakázku taky mohl přijít.
Působíte docela plaše. Kde jste se naučil vyjednávat? Postupně. začínal jsem před deseti a půl roku u Filharmonie Brno a ze začátku to bylo hodně rozpačité. Co ale v sobě musíte mít, je cit pro situaci. A musíte si umět sehnat dobré informace. Vyjednává se na dálku, nebo osobně? U těch nejprestižnějších sálů musíte zásadně vyjednávat osobně, na místě. A když jde o hodně důležitou štaci, jede se mnou i generální ředitel Mareček, protože se dobře doplňujeme. Já jsem spíš exaktní člověk, jdou mi smlouvy, umím vyjednat podmínky. Moc neslibuji, jsem opatrný. Kdežto David Mareček má spoustu nápadů
Jak velký bývá rozdíl mezi honorářem prestižního a neprestižního sálu?
20
Těžká otázka. Ale dejme tomu, že zahraniční místo, které nás musí lanařit, je ochotné zaplatit třeba několik milionů korun. Velmi prestižní sál vám nabídne polovinu. Jsou ale taky místa, kde prostě řeknou: „Bude to čtvrtina vaší standardní částky. Víc nedáme.“
21
