Sbor dobrovolných hasičů Kojetice
Jubilejní almanach
100 let činnosti sboru v Kojeticích 1904 – 2004
1
Z počátků historie hasičstva na Moravě a na Vysočině Vznik hasičský organizací na území naší republiky se dá datovat do 70. let 19. století. U zrodu jedné z prvních stál Titus Krška (11.8.1841 – 24.10.1900) – rodák z Třebíče, který roku 1868 založil v Třebíči utrakvistický hasičský sbor, v jehož náčelnictvu však záhy předsedali Němci. První vskutku český hasičský sbor na Moravě vznikl až 8. června 1871 ve Velkém Meziříčí, opět pod vedením bratra Tita Kršky. Pak se začaly hasičské sbory rodit jako houby po dešti. Na území Vysočiny patří k nejstarším hasičským sdružením sbory v Krásnu u Velké Bíteše z roku 1872, v Telči z roku 1873 a v Brtnici a Měříně z roku 1874. Důležitost a prospěšnost hasičských sborů uznal sněm Moravského markrabství 5. 4. 1873 a vydal řád pro požárovou policii a řád hasičský. První hasičský sjezd se uskutečnil v roce 1874 v Brně za vedení Tita Kršky. V roce 1881 MZJH čítal na 82 sborů. Na III. sjezdu MZJH konaném v Králově Poli se Titus Krška zavázal vypracovat Stanovy České Ústřední jednoty hasičské moravsko-slezských dobrovolných sborů hasičských, které předal k ústřednímu schválení na IV. sjezdu konaném ve Slavkově 1. 3. 1883. 5.září 1883 přijalo ministerstvo založení „České ústřední jednoty hasičské moravsko-slezských dobrovolných sborů hasičských“ výnosem č. 14128. Prvním starostou byl jmenován Dr. Josef Illner, jedním ze dvou náměstků Titus Krška. Byla stanovena jednota sborů, poměr hasičstva k pojišťovnám, upravena statistika, zřízen Invalidní fond pro Všeobecnou podporovací pokladnu, sestaven služební řád, vzorné stanovy, cvičební řád, stejnokroj, vyřešeny technické otázky a revize požárního řádu. V roce 1897 se vyčlenila Slezská zemská jednota, 1900 byla založena Hasičská pojišťovna, 8. 9. 1901 zřízeno při sboru oddělení záchranné – samaritánské. Od roku 1902 se užíval zemský znak Moravského markrabství. Následující přehled udává roky založení některých hasičských sborů na Vysočině a na Moravě: města: Třebíč 1868, poněmčen 1873, 1878 český Velké Meziříčí 1871 český Jaroměřice nad Rokytnou 1885 český Moravské Budějovice 1899 vedle sboru německého z roku 1874 Jemnice 1874 německý Olomouc 1922 český Znojmo 1924 český Jihlava 1925 německý Ostrava 1927 český obce: 1886 Rokytnice 1894 Březník, Heraltice, Lomy, Okříšky, Velký Dešov 1896 Čáslavice 1897 Římov 1899 Štěměchy 1900 Stařeč 1904 Kojetice, Nárameč, Stařeč, Trnava, Studenec 1909 Čechtín, Kramolín 1911 Mastník 1914 Kuroslepy, Lesonice 1919 Kladeruby, Litovany 1924 Radkovice u Hrotovic 1930 Výčapy 1942 Mikulovice
Historie SDH Kojetice Založení sboru v Kojeticích Vše začalo za suchého léta roku 1904. 4. srpna vypukl ve stodole patřící k č.p. 25 požár, který se odtud přenesl na stavení č.p. 38 a hospodářské stavení č.p. 64. Na pomoc přijeli hasiči z Čáslavic a Rokytnice, kterým se podařilo lokalizovat požár na již zmíněná tři stavení. Přesto došlo k velkým škodám, protože většina úrody byla sklizena. Obecní zastupitelstvo se proto na chůzi rozhodlo založit hasičský sbor. Stalo se tak 14. srpna 1904. U zrodu hasičské organizace v naší obci stáli: Josef Foit– řídící, Antonín Baloun – mistr kolář, Josef Vaštík – listonoš, Václav Chňoupek – rolník, František Chromý – rolník, František Vejmelka – rolník, František Škáral – rolník, Josef Hanzal – obuvník, Jan Muška – dělník, František Tušer – dělník, Josef Vybíral – soustružník, Alois Holas – stolař, Karel Cejpek – obchodní cestující, Emil Novotný – rolník, Jan Venhoda – obuvník, Karel Fučík – krejčí, Antonín Lampíř – rolník, František Knejzlík – pokrývač, Antonín David – dělník, František Durda – rolník, Jan Svoboda – rolník, Karel Čermák – kovář, Antonín Durda - dělník. Stanovy byly podány ke schválení 21. srpna a schváleny byly 9. září 1904 moravským místodržitelstvím v Brně pod číslem 10/134. Do sboru se přihlásilo hned 39 členů činných, výborem bylo přijato k vyzbrojení 23. Ustavující valná hromada se konala 2. října 1904. Stříkačku dodala firma VYSTRČIL z Telče za 1.950,- Kč ( 900 zlatých), výzbroj pro 23 členů a 200 metrů hadic za 1.280,- Kč zaplatily výtěžky ze sbírek a hasičských podniků.
2
Činnost sboru V historii 100 let činnosti hasičského sboru v Kojeticích se dá vysledovat několik etap oddělených obdobím světových válek, 50. a 60. léta, 70. a 80. léta a 90. léta až dosud. Léta 1904 – 1918 V prvních deseti letech činnosti sbor řešil administrativní problémy spojené se členstvím a uznáním organizace na zemských úřadech. V této době se také zakupovalo technické a materiálové vybavení pro sbor a pro jeho činnost. Sbor také založil vlastní knihovnu, která se později sloučila s knihovnou obecní, zřídil si i pohřební knihu. Téměř každý rok pořádal masopusty a hasičské plesy, zvláštní místo v činnosti sboru zaujímají četná divadelní představení. K významným datům tohoto období patří : 14. srpna 1904 byl založen sbor v Kojeticích po požáru 4. srpna 1904, za členy sboru se přihlásilo 39 činných členů, z těchto bylo výborem přijato a vyzbrojeno 23 členů 9. září Císařské a královské moravské místodržitelství v Brně povolilo pod číslem 43437 zřízení sboru jako nepolitické organizace, vyhovělo žádosti z 28. srpna 16. září potvrdilo zřízení sboru okresní hejtmanství v Třebíči pod číslem 12859 2. října byla svolána ustavující valná hromada, starostou byl zvolen Josef Foit, podnáčelníky Antonín Baloun a Josef Vaštík, jednatelem a pokladníkem František Vejmelka, četaři byli zvoleni František Chromý a Václav Chňoupek 15. října prodělal sbor první křest ohněm, hořelo ve stodole č.p. 60 8. prosince byl sbor přijat za člena župy č. 34 Třebíč, členský příspěvek činil na sbor 6,- K, na 1 člena 10 haléřů 16. prosince byla zakoupena výzbroj pro 23 členů, včetně odznaků a přileb stála 686,50 K 5. ledna 1905 na ustavující valné hromadě byl zvolen výbor sboru ve složení: starosta a náčelník Josef Foit, I. podnáčelník Antonín Baloun, II. podnáčelník Josef Vaštík, jednatel a pokladník František Vejmelka, četaři Václav Chňoupek a František Chromý 23. července 1905 proběhlo slavnostní svěcení nové stříkačky 10. září uspořádal sbor divadelní představení spojené s taneční zábavou; vstup na zábavu stál pro muže 60 haléřů, pro dámy 30 haléřů, vstupné na představení bylo odstupňováno na 80 haléřů pro sedadla I.kategorie, 60 haléřů pro sedadla II. kategorie a 40 haléřů na stání 22. července 1906 byly schváleny požárové okrsky dle rozdělení Župní hasičské jednoty politického okresu třebíčského, ke Kojeticím byly přičleněny Mikulovice, Petrůvky a Výčapy 5. srpna uspořádal sbor výlet k lesu pod Sádek spojený s taneční zábavou, vstupné na výletiště stálo 40 haléřů, 60 haléřů na zábavu, v tombole měli 100 výher 25. listopadu pořádal sbor Kateřinskou zábavu 11. dubna 1907 proběhlo pochodové cvičení do Mikulovic, téhož roku sbor zorganizoval divadelní představení, masopust, Kateřinskou zábavu a Silvestra 17. července 1908 byl, po rezignaci některých členů, zvolen nový výbor, starostou byl jmenován František Míček, náčelníkem František Chromý, podnáčelníkem František Vejmelka a Antonín Baloun, jednatelem Antonín Vaštík; mnozí z nich vydrželi v této funkci více jak 25 let a byli odměněni medailemi 5. září 1909 se členové sboru zúčastnili slavnosti položení základního kamene k pomníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou 8. září se sbor zúčastnil holdu Jeho C. a K. Apoštolskému Veličenstvu ve Studenci - císař jel tehdy vlakem na vojenské cvičení k Velkému Meziříčí; kromě kroje a výzbroje museli mít hasiči jako jedinou okrasu na přilbě lipovou větvičku 31. srpna 1910 nabyl sbor hasičů v Kojeticích vlastnických práv na jeviště, které nechal na vlastní náklady zbudovat pan Čermák, tímto dnem výše jmenovaný obdržel od sboru poslední splátku 1914 – 1918 - světová válka citelně zasáhla do chodu sboru a podepsala se i na jeho členstvu; Česká ústřední jednota hasičstva markrabství moravského vyzvala sbory k vykonávání pomocných prací, sbory musely jmenovat „strážce“ pro zajištění bezpečnosti ( stálá noční služba). V Kojeticích musela být navíc zřízena pro blízkost železniční stanice přepravní kolona pro raněné, do ní byli jmenováni 4 členové. Pro neexistenci lazaretu byla kolona po roce zrušena. 1914 měl sbor 20 členů, 12 přispívalo, vojenskou službu nastoupilo 14 členů ( 2 při částečné mobilizaci, 9 při všeobecné a 3 při dodatečných odvodech); padli: František Knejzlík, Antonín Škáral, v zajetí zemřel Jan Svoboda st., Antonín Lampíř, Karel Farka, Jan Svoboda ml., ještě v roce 1919 byl v zajetí Tomáš Beroun po výzvě Ústřední jednoty došlo k doplnění členstva, sbor do svých řad přijal 10 nových členů; heslo té doby: „Bohu ku cti, sobě ku cti, bližnímu k ochraně, vlasti k oslavě“ Léta 1918 – 1949 Po 1. světové válce začala činnost hasičstva župní valnou hromadou 26. října v Třebíči. Bylo vzpomenuto 40 let sboru v Třebíči a 25 let výročí župy. Valné hromady se zúčastnilo 32 sborů ze 44, na počátku měla župa 20 sborů. Bylo stanoveno předplatné na „Ochranu“ 10 Kč, župní příspěvek 6 Kč, národní daň 2 Kč, člen platil 10 haléřů. Byla kritizována nečinnost sborů během světové války, mezi nimi i sbor v Kojeticích (minimální činnost, neúčast na schůzích, využívání peněz na oslavy). Byl přesně stanoven Cvičební řád, přiznány příspěvky sborům.
3
Za zmínku stojí tato data: 2. února 1919 na valné hromadě věnovali členové vzpomínku padlým 26. října při XX. řádné valné hromadě v Besedním domě v Třebíči se zkoušela nová automobilová stříkačka 28. října proběhly oslavy samostatnosti s přednáškou „O vzniku a významu české samostatnosti“, spojené s divadlem a zábavou; vstupné do divadla stálo: 4 Kč pro I. kategorii, 3 Kč pro II. kategorii a stání stálo 2 Kč k 30. prosinci měl sbor v pokladně 280 Kč, na vkladech 99,79 Kč, v cenných papírech 180 Kč, v movitém majetku měl tyto částky: hasičská výzbroj stála 686,50 Kč, lezecké náčiní 80 Kč, dvě ruční berlovky 220 Kč, dvoukolý naviják 96 Kč, celkem tedy 1.442,29 Kč (stříkač za 1.082,50 Kč ohlásila obec) výtěžek z masopustu z roku 1919 činil 213,40 Kč za rok 1920 dosáhly hrubé příjmy sboru 962,88 Kč, výdaje 799,37 Kč, výtěžek tedy dosáhly hodnoty 163,51 Kč; masopust vydělal 350 Kč 16. ledna 1921 proběhly na valné hromadě sboru při nízké účasti pouhých 22 členů volby; starostou byl zvolen František Míček, náčelníkem František Chromý, podnáčelníky Emil Novotný a František Durda, jednatelem Josef Vaštík, pokladníkem Karel Fučík, četaři Jan Koukal a Antonín David, revizory Antonín Lampíř a Stanislav Strnádek, zbrojířem Karel Čermák 13. října 1922 stáli členové čestnou stráž na nádraží v Kojeticích na počest Tomáše Garrigua Masaryka, který projížděl po trati 1924 sbor prodělal, schodek činil 74,98 Kč, příjmy dosáhly hodnoty 1.335,63 Kč, výdaje 1.410,61 Kč 22. března 1925 proběhla mimořádná valná hromada, změnily se stanovy a projednávala se výměna rakouských válečných půjček ( 300 Kč) za odškodňovací dluhopisy v roce 1926 byly zakoupeny nové hadice ( tzv. žárnice, uvnitř gumované), proběhlo cvičení se sekyrami 28. května došlo k velkému požáru, při kterém bylo zasaženo 5 domů, 4 stodoly, 5 chlévů a 3 kolny v roce 1927 sbor odkoupil 2 dluhopisy na zakoupení motorové stříkačky pro SDH Třebíč, motorová stříkačka měla být využívána v celém okrese, opět došlo k požárům – 2 v Kojeticích, 1 na Sádku 22. července došlo ke změnám stanov 28. října 1928 složili všichni slib věrnosti prezidentovi republiky došlo k rozdělení žup na okrsky ( podle jejich sídel): okrsek č. I Třebíč, č. II Rokytnice ( Čáslavice, Kojetice, Předín, Rokytnice, Římov, Štěměchy), č. III Okříšky, č. IV Vladislav, č. V Čechtín, VI. Náměšť, VII. Mohelno hasiči z Kojetic se zúčastnili slavnosti svěcení zvonu v Horním Újezdě příjmy za rok 1928 dosáhly hodnoty 3.092,60 Kč, výdaje 3.043,94 Kč, výdělek 48,75 Kč v roce 1929 se hospodařilo následovně: příjmy: 1.812,95 Kč, výdaje: 818,95 Kč; výdělek 994 Kč 7. března 1930 proběhla oslava 80. narozenin T. G. Masaryka, slavnost se konala ve spolupráci s ostatními spolky v obci, sraz hasičů byl v 7 hodin u budovy sboru ve slavnostních krojích a ve výzbroji, všichni účastníci došli k pomníku padlých, po pietní vzpomínce trubač zahlaholil signál „K modlitbě“, následoval odchod do Sokolovny, kde proběhla přednáška, recitace a živý obraz „Zdar prezidentovi“ 27. ledna 1931 byl za zásluhy jmenován čestným členem sboru bratr starosta František Míček a za 20 let činnosti byli bronzovou medailí odměněni: František Chromý, František Durda, Antonín David, Karel Čermák, Karel Fučík, Josef Vaštík, Josef Vybíral a Jan Venhoda
volby ( konaly se každé 2 až 3 roky) potvrdily vesměs dosavadní vedení sboru: starostou byl nadále bratr František Míček, náčelníkem František Chromý, podnáčelníky František Durda a Cyril Durda, výbor dále tvořili bratři: Fučík, Vaštík, Lampíř, Čermák, Pokorný, Hrdý župní sjezd se konal v Budišově, okrskové cvičení ve Štěměchách, hasiči se zúčastnili slavnostního předání stříkačky ve Výčapech, byla postavena nová sušírna 31. prosince měl sbor 1 čestného člena, 22 činných a 14 přispívajících v roce 1932 zakoupil sbor lucernu ke stříkačce sbor se zúčastnil odhalení pomníku padlým v Mikulovicích v roce 1933 byla slavnostně odhalena pamětní deska kojetickému rodákovi legionářovi Metoději Černému, slavilo se 15 let samostatnosti Československa – od sokolovny k pomníku padlých prošel slavnostní průvod v krojích, bratr Míček zde měl přednášku 28. září se členové sboru zúčastnili slavnostního svěcení kaple 27. května 1934 se hasiči zúčastnili slavnostního předání hasičské zbrojnice ve Výčapech
5. července se konal krajský sjezd hasičských organizací 8. července se konal výlet do Římova 15. července 1934 se konala slavnost ke 30 letům činnosti sboru v Kojeticích; při té příležitosti proběhla okrsková soutěž za účasti družstev z Kojetic, Římova, Čáslavic ( okrsek č. VII), Výčap ( okrsek č.I) a Horního Újezda ( župa 30); večer se konala zábava; vstupné stálo: slavnostní odznak 2 Kč, taneční odznak 2 Kč, večer věneček v sokolovně 3 Kč za 30 let členství ve sboru bylo 8 členů odměněno ( František Chromý, František Durda, Karel Čermák, Karel Fučík, Antonín David, Josef Vaštík, Jaroslav Venhoda, Josef Vybíral) za 30 let činnosti došlo k 5 požárům v místě a 16 požárům přespolním, konalo se 30 řádných a 2 mimořádné valné hromady, 106 členských a 64 výborových schůzí, 86 cvičení pořadových či se stříkačkou, sbor se zúčastnil všech hasičských sjezdů župy a slavností župy i okolních sborů; z původních 23 členů zůstalo věrno 8 10. a 11. srpna se členové sboru zúčastnili oslav výročí 600 let povýšení Třebíče na město
4
sbor se stal členem VII.okrsku Římov župy Svatopluka Čecha č. 34 příjmy k 27. lednu: 1.341,20 Kč, výdaje 656,65 Kč, výdělek 684,55 Kč heslo tohoto roku: „Základem všeho je láska a bratství“ 27. ledna měla valná hromada tento program: 1. zahájení valné hromady 2. čtení zápisu z předešlé valné hromady 3. zprávy činovníků: jednatele, pokladníka, dozorců účtu, náčelníka a vzdělavatele 4. volné návrhy na hasičský ples bylo smluveno vstupné v hodnotě 4 Kč na oslavy 50-ti let trvání sboru v Třebíči odjelo 11 bratří ve slavnostních krojích; v Římově se konalo okrskové pochodové cvičení 26. ledna 1936 na valné hromadě odstoupil z funkce starosty bratr František Míček, na jeho místo byl zvolen František Chromý, vzdělavatelem se stal Josef Vaštík v červnu se členové sboru podíleli na přípravách k uvítání prezidenta Edvarda Beneše v Třebíči 3. prosince 1936 na členské schůzi sboru byl starosta hasičské župy Svatopluka Čecha v Třebíči, bratr František Brabenec, jmenován čestným členem SDH Kojetice 24. ledna 1937 proběhly volby: starostou byl jmenován Antonín Vaníček, náměstkem se stal Karel Čermák, náčelníkem František Chromý, podnáčelníky Cyril Durda a František Durda, jednatelem Josef Vaštík, pokladníkem Karel Fučík, dozorčími účtu František Babinek a Antonín David 27. června se veřejného okrskového cvičení v Mastníku zúčastnilo 8 členů sbírka na hasičské nářadí vynesla v Kojeticích 408 Kč, v přidružených Mikulovicích 229 Kč; byly zakoupeny: lékárnička ( platila župa), dvě plynové masky za 352 Kč a nosítka za 120 Kč 20. září na počest T.G. Masaryka ( zemřel 14. září 1937) – prezidenta ČR a od roku 1923 prorektora Svazu československého hasičstva, byla uspořádána slavnostní VATRA 16. ledna 1938 proběhla doplňující volba, za odstupujícího náčelníka byl jmenován Cyril Durda, na místo podnáčelníka Alois Hanzal 10. srpna se konal výlet na sokolské cvičiště, večer byl uspořádán věneček v sokolovně členové sboru se zúčastnili okrskového cvičení II. okrsku v Předíně při částečné mobilizaci 23. 9. přišel sbor o 8 činných členů, konaly se hlídky v obci, nesměly se konat žádné schůze finance: příjmy 4.536,85 Kč, výdaje 3.938,45 Kč, v pokladně 598,40 Kč 15. ledna 1939 došlo k volbám, ve funkci starosty byl potvrzen Antonín Vaníček, místostarostou se stal Karel Čermák, náčelníkem Cyril Durda, místonáčelníky Alois Hanzal a František Durda, četaři František Pokorný a Antonín David, jednatelem Josef Vaštík, pokladníkem Karel Fučík, dozorčími účtu František Babinek a Antonín David na popud a přímluvu obce byla zakoupena dvoukolová motorová stříkačka od firmy CHOTĚBOR Brno za 28.000 Kč včetně příslušenství, jejím kmotrem byl František Míček a František Pokorný, obec na její zakoupení přispěla částkou 6.000 Kč, sbírka mezi členy vynesla 8.500 Kč, 2.000 Kč věnoval Spořitelní a záložnický spolek v Horním Újezdě, zbytek doplatil sbor staré hadice byly prodány po 8 Kč za 1 m, zbrojíř dostal jako odměnu za údržbu stříkačky 70 Kč 23. září byla stříkačka odborně vyzkoušena a předána 6. října došlo ke změnám stanov 15. října se konala mimořádná valná hromada, při níž byl František Chromý za 35 let služby u hasičů a Josef Vaštík za 35 let služby a 30 let funkce jednatele jmenováni čestnými členy, Karel Fučík obdržel ke svým šedesátinám za 35 let služby a 20 let funkce pokladníka česné uznání; za 20 let činnosti byli dále uděleny medaile Metoději Lampířovi, Františku Babinkovi a Josefu Bazalovi bylo uspořádáno 6 tanečních zábav finance: příjmy 26.406,75 Kč, výdaje 22.671,10 Kč, pokladna 3.735,65 Kč v roce 1940 požádal sbor OÚ o splácení půjčky 6.000 Kč věnované OÚ na zaplacení motorové stříkačky, splácet se mělo po dobu 10 let po 600 korunových splátkách členkou sboru byla i jedna žena - Emilie Durdová finance 1940: příjmy 10.793,25 Kč, výdaje 10.595,25 Kč, pokladna 228 Kč 26. ledna 1941 proběhly volby, starostou byl zvolen František Pokorný, místostarostou Karel Čermák, velitelem Cyril Durda, místoveliteli: Alois Hanzal, František Durda, jednatelem a vzdělavatelem Josef Vaštík, pokladníkem Karel Fučík, zbrojmistrem Karel Čermák, samaritánským zpravodajem Josef Vecheta, dozorčími účtu František Babinek a Antonín David
5
byly zakoupeny nové hadice konaly se v souladu s OÚ obecní požární hlídky, noví členové se směli přibírat jen dle zákona za přítomnosti starosty obce sbor obdržel z Třebíče dotaci 2.000 Kč na nákup a opravu hasičských potřeb 10. srpna 1942 došlo podle nařízení ministerstva vnitra 16780-42-V z 18. června k předání majetku sboru do vlastnictví obce; šlo o tento majetek: z roku 1904 stříkačka za 900 zlatých, dvě berlovky z roku 1926, dva žebře a naviják, z roku 1939 motorová stříkačka za 21.000 Kč, 200 m hadic V75 za 778 Kč včetně spojek, výzbroj a výstroj pro 23 mužů z roku 1904 za 2300 Kč ( od těchto obnosů se odečetlo část ceny za opotřebení), čistý výnos činil 7.075 Kč člen výboru Cyril Durda byl odvolán na práce do Říše, jeho funkci převzal Alois Hanzal v roce 1942 se konalo 6 teoretických a 11 praktických cvičení, mimo jiné ve skladišti obilí v Kojeticích a v Mikulovicích, kde došlo k obhlídce vodních zdrojů 17. března došlo dle nařízení k výměně tlakových spojek od 1. ledna 1943 platilo nové účetnictví členem sboru se stala další žena – Františka Koukalová na práce do Říše bylo povoláno 9 členů sboru 31. srpna dodala Praha jeden práškový hasící přístroj typu Prométheus za 663 Kč ( + balné 30 Kč) 17. září došlo k novému přeskupení sborů z důvodu 30 nově založených základních organizací: III. okrsek tvořily obce Výčapy, Střítež, Slavice, Mikulovice a Petrůvky IV. okrsek tvořily Čáslavice, Loukovice, Kojetice, Římov a Rokytnice (velitelem byl Karel Fašina, vzdělavatelem Ladislav Talpa z Římova, samaritánským zpravodajem Josef Vecheta z Kojetic) v roce 1944 proběhly oslavy 60 let trvání MZHJ v Brně 12. června 1945 proběhla mimořádná valná hromada v Třebíči s volbami 8. července ve 1300 hodin v sokolovně proběhly nové volby; starostou byl nadále jmenován František Pokorný, místostarostou Karel Čermák, velitelem Cyril Durda, I. náměstkem Jan Svoboda, II. náměstkem Karel Fučík, jednatelem František Babinek, pokladníkem Karel Fučík st., samaritánským zpravodajem Josef Vecheta, strojmistrem Karel Čermák, zbrojmistrem František Fučík, trubačem Ladislav Durda 28. září 1945 pořádal sbor Svatováclavskou slavnost s lidovou veselicí, vstupné stálo 20 Kč, zároveň proběhla oslava 40 let sboru, která přinesla do pokladny sboru 25.081 Kč: celkové hrubé příjmy za daný rok se vyšplhaly na 54.221,80 Kč, výdaje dosáhly hodnoty 53.213,70 Kč, z nich se 30.000 Kč uložilo do záložny v Horním Újezdě a 6.970 Kč v poštovní spořitelně; zábava 26. srpna vynesla 3.937 Kč, druhá z 26. prosince 2.260 Kč, na darech se vybralo 8.300 Kč ( kmotři stříkačky bratr Míček a bratr Pokorný věnovali po 3.000 Kč) 27. prosince věnoval sbor Svazu českého hasičstva v Praze 4.078 Kč 7. října se členové sboru zúčastnili slavnostního svěcení stříkačky v Rokytnici spojené s odevzdáním hasičské zbrojnice k 31. prosinci 1945 měl sbor 30 mužů činných, z toho 7 zakládajících, dále 10 přispívajících, 3 čestné a 2 samaritány v roce 1946 byl starostou František Pokorný, pokladníkem Karel Fučík, jednatelem Jaroslav Bartes, velitelem Jan Svoboda 2. srpna proběhla dožínková slavnost se svěcením stříkačky v roce 1947 byl zvolen starostou Josef Vaštík, velitelem Alois Hanzal, pokladníkem Karel Fučík, jednatelem bratr Babínek 1. května 1948 byl sestaven mimořádný rozpočet 120.000 Kč: na vůz 60.000 Kč, na 200 m hadic 40.000 Kč a na oděv a výzbroj 20.000 Kč v tomto roce stál v čele sboru Josef Vaštík, velitelem byl Jan Svoboda, pokladníkem Karel Fučík, jednatelem Jaroslav Bartes 1. dubna sbor vyčlenil 100.000 Kč na zakoupení dopravního auta v roce 1949 stáli ve vedení sboru jako starosta Josef Vaštík, místostarostou byl František Pokorný, velitelem byl Alois Hanzal, náměstky Jan Svoboda a František Kruba, pokladníkem Fučík Karel ml., jednatelem Jaroslav Bartes
6
tabulka č. 1: Vývoj členstva v letech 1904 – 1941 190 4
1919
1920
1923
1929
1934
1938
1939
1941
celkem
39
32
33
31
38
čestní činní přispívající
23 16
20 12
20 13
21 11
22 16
39 1 24 14
38 1 23 14
43 2 27 14
42 2 28 12
1904 – 1941
Graf č. 1: Vývoj členstva ve vybraných letech do roku 1941
50 40 30 20 10 0 1904 1919 1920 1923 1929 1 934 1938 1939 1941 č es tní
č inní
rok
přis pív ajíc í
50. a 60. léta Od 50. let dochází k útlumu činnosti sboru. Ze 448 obyvatel obce žijících ve 108 domech v roce 1950 bylo 35 občanů členy sboru, z toho 22 cvičících mužů, samaritánem byl 1 občan. Kromě valných hromad se konají jen drobné akce, občas se pořádají masopusty nebo zábavy, dochází k reorganizacím okrsků, práce se sužuje na vyplňování formulářů. Výbor sboru se často mění. K zajímavějším datům tohoto období patří: 15. 5. proběhla Soutěž o dokonalého hasiče 3. 6. proběhlo poselství Sjezdu ČSM ze všech končin republiky ( štafeta, samaritánské hlídky v obci) na okrskové schůzi 23. 7. 1950 konané od 1500 hodin v hostinci U Čermáka proběhla úprava sousedské požární výpomoci; Kojetice měly poskytovat pomoc Loukovicím, Mastníku, Mikulovicím a Hornímu Újezdu, Kojeticím měly vypomoci Horní Újezd, Mikulovice, Mastník, Čáslavice držely se žňové hlídky 4.února 1951 proběhly hasičské lyžařské přebory v Orlických horách 18. března 1951 došlo k reorganizaci československého hasičstva; Místní sbor dobrovolných hasičů Kojetice se přejmenoval na MÍSTNÍ JEDNOTA SVAZU ČESKOSLOVENSKÉHO HASIČSTVA v Kojeticích 22. dubna 1952 byl předsedou sboru Cyril Durda, místopředsedou a velitelem Antonín David, výcvikovým referentem Jan Svoboda, organizačním referentem Emil Vybíral, jednatelem Karel Durda, pokladníkem Karel Fučík, osvětovým referentem Evžen Tušer, samaritským referentem Josef Vecheta, preventistou Jaroslav Vybíral, revizory účtu Rudolf Muška a Bedřich Hobza, náhradníky výboru Jaroslav Bartes, Ladislav Durda a Viktor Zalaba 1. května proběhly společné oslavy Svátku práce v Třebíči, Hrotovicích, Předíně a Opatově 9. a 10. května se konala národní pouť k partyzánské obci Mnich na valné hromadě 15. února 1953 se konaly nové volby; předsedou byl zvolen Viktor Zalaba, místopředsedou a velitelem Antonín David, výcvikovým referentem Jan Svoboda, jednatelem Karel Durda, pokladníkem Karel Fučík, organizačním referentem Ladislav Durda, osvětovým referentem Emil Tušer, samaritánem Josef Vecheta, preventistou Jaroslav Vybíral, revizory Rudolf Muška, Bedřich Hobza, náhradníky Jaroslav Bartes, Ladislav Durda, Emil Tušer, Jan Venhoda 26. ledna 1954 byly předneseny návrhy zákonů o MNV 7. února pořádal SVAZARM zimní motocyklovou soutěž, III. etapa vedla přes Kojetice
7
20. června po dohodě MNV a MJSČSH bylo schváleno místo na novou zbrojnici a sice mezi transformátorem a stavebním místem Antonína Durdy, které bylo proti stodole pana Venhody slavnost 50 let trvání místního sboru hasičstva se pro nezájem místních hasičů nekonala 1955 vydělal sbor na sběru železného šrotu 42,50 Kč 8. dubna 1956 bylo zakoupeno motorové vozidlo zn. Renault od papírenského závodu Přibyslavice, cena vozu byla odhadnuta na 6.138,- Kč v roce 1957 strojník Bedřich Zalaba, který ve výboru zastával i funkci místopředsedy a velitele sboru, založil žákovské družstvo v 60. letech byl do vedení sboru zvolen Bedřich Zalaba, členové výboru však neměli víceméně pevně stanovené funkce 1966 činily příjmy sboru 604,21 Kč, výdaje 245,40 Kč, hotovost činila 358,81 Kč; celkový stav financí činil 2.758,81 Kč, tři taneční zábavy vydělaly 1.899,15 Kč od poloviny 60. let se začal pravidelně sbírat železný šrot
70. a 80. léta Od 70. let za vedení Bedřicha Zalaby se činnost sboru začíná vzmáhat. Na konci 70. let po domluvě s tehdejším starostou JZD Výčapy, panem Svobodou z Moravských Budějovic, došlo k přestěhování požární zbrojnice ze staré budovy do budovy bývalých garáží JZD ( do roku 1971 kovárna), které v té době sloužily jako sklad chemikálií a prášků; prostor budovy se vymaloval, opatřila se nová vrata a budova se začala vybavovat nábytkem a výzbrojí, nově byly zavedeny elektrické rozvody. Sběr železného šrotu se konal i dvakrát ročně. Znovu začíná sportovní činnost, soutěží mladší a starší muži, později krátce i žáci a dorost. Nejtypičtějším jevem tohoto období je však bezesporu masopust s maškarní merendou po vsi. Dalo by se říci, že jde o „zlatou éru masopustů“, kterou nám závidělo a závidí široké okolí pro velký počet masek a jejich nápaditost, byť se v poslední době počet masek chodící po obci i večer snížil na cca 30. Zápisy ze schůzí se nepsaly. Z dat: 1974 byl zaznamenán první výrazný masopust, odpoledního průvodu se zúčastnilo 55 masek, večer 103 masek tabulka č. 2: Počty masek ve vybraných letech Masky odpoledne večer
Masky odpoledne večer
1974 55 103 1987 49 120
1975 ? 100 1988 51 120
1977 ? 96 1989 60 70
1980 ? 80 1990 57 70
1981 ? 130 1991 40 60
1982 40 80 1992 50 30
1983 60 138 1993 50 25
8
1984 70 100 1994 40 40
1986 40 100 2003 30 31
graf č. 2: Počty masek ve vybraných letech
odpoledne
večer
2003 1994 1993 1992 1991 1990 1989
r o k
1988 1987 1986 1984 1983 1982 1981 1980 1977 1975 1974 0
50
100
150
počet mas ek
70. výročí vydělalo sboru 1.667 Kč, ples přinesl do pokladny 3.146,30 Kč 1976 vydělal sbor na sběru železném šrotu 3.304 Kč 1977 byl zakoupen požární řebřík, proudnice na pěnu a na sníh a další výzbroj téhož roku byl od potápěčů SVAZARMu Třebíč zakoupen autobus s ložným prostorem zn. ROBUR ( v 80. letech byl převeden do majetku sboru v Mikulovicích) na počátku 80. letech byla vystavěna siréna a s ní i nový sušák na hadice 1983 se konala okrsková soutěž ve Štěpánovicích, družstvo starších mužů z Kojetic obsadilo 4. místo, mladší družstvo 5. místo; námětové cvičení se konalo v Římově sesbíralo se 80 q železného šrotu od 80. let se pravidelně pořádají Dny otevřených dveří v 80. letech se velitelem sboru stal bratr Miloslav Hekrla, který založil nové žákovské družstvo z řad chlapců narozených v letech 1970 – 1972; ti se poprvé představili poprvé při veřejném vystoupení na oslavách 80 let činnosti sboru. „Osmdesátiny“ slavil SDH 13. června 1984 v prostorách Chalup v Kojeticích na louce u Rokytné. Kromě žáků závodila i dvě družstva mladších a starších kojetických mužů. Oslavy byly spojeny s okrskovou soutěží, které se zúčastnily sbory z Kojetic, Štěpánovic, Výčap, Mikulovic, Vacenovic a Horního Újezda. V kategorii
9
mužů do 35 let zvítězili požárníci z Výčap, druzí skončili Kojetičtí, následovaní družstvy z Mikulovic, Horního Újezda, Štěpánovic a Vacenovic. V kategorii mužů nad 35 let zvítězilo družstvo z Kojetic nad hasiči z Výčap a Štěpánovic. od roku 1989 až do současnosti slouží potřebám sboru AVIA, zakoupená z JZD Výčapy kolovou stříkačku z roku 1939 zakoupenou ve firmě CHOTĚBOR v Prostějově, mimochodem dosud funkční, vystřídala stříkačka zásahová z roku 1978 a soutěžní stříkačka z roku 1979; stará ruční stříkačka se rozpadla v 50. letech
90. léta až dosud za pana starosty obce Jana Šestáka byla v 90. letech budova nové hasičské zbrojnice ( získaná od JZD) vyčleněna z majetku Výkupu a převedena do majetku obce a došlo k přepisu v pozemkové knize zformovalo se nové sportovní družstvo z řad chlapců narozených v letech 1976 – 1980 doplněné o členy dřívějšího družstva; největší úspěchy slavilo v 2. polovině tohoto období; svou činnost však ukončilo v roce 2003 – většina jeho členů pracovala mimo Kojetice a tréninky probíhaly jen sporadicky; členové tohoto družstva se nejvíce podíleli spolu s vedením sboru, na pravidelných sběrech železného šrotu, na sběru kamene atd. funkci velitele sboru vykonával Antonín Novák, funkci hospodáře Stanislav Krula, od roku 1992 se ujímá funkce starosty Leoš Svoboda 1994 hořelo u Pánků 1999 sbor vypomáhal SK Kojetice při budování travnatého hřiště maškarní merenda v roce 1999 vydělala 12.807,90 Kč, za železný šrot utržil 9.090 Kč, firma HEKUPLAST darovala sboru 10.000 Kč 11. prosince 1999 se konaly nové volby, při nichž byla zvolena většina současných funkcionářů od roku 2000 na přelomu března a dubna pomáhá sbor organizovat RALLEY Vysočina, již proběhl 4. ročník, v prvních třech ročnících vedla trať přes Kojetice, při posledním ročníku se sice Kojeticím vyhnula, ale zajímavá místa U svatých Jánů a u Sádku fanoušky motorismu jistě uspokojila 2000 došlo k přetření AVIE na červenobílo 2001 vzniklo nové cvičiště v prostoru hřiště SK Kojetice, nejvíce práce zde odvedli členové sportovního družstva 19. května 2002 se v prostoru hřiště SK Kojetice a na sportovním cvičišti sboru uskutečnila okrsková soutěž, účast přijala družstva z Výčap a Mikulovic; útoky vyhrálo družstvo Mikulovic s časem 1880s, druhé skončilo družstvo Výčapy s časem 2050s, třetí se umístilo družstvo Kojetic s časem 2100s, štafety vyhrálo družstvo z Výčap s časem 6508s, Mikulovice zaběhly čas 6700s a Kojetice 7220s, celkově zvítězilo družstvo Mikulovic s časem 8580s následované družstvem Výčap s časem 8630s, domácí se umístili na třetím místě s časem 9320s maškarní merenda vydělala sboru 10.956,80 Kč, vstupné na ni se již léta pohybuje 30 Kč pro masku a 50 Kč pro ostatní, příjmy za rok činily 15.276,80 Kč, sbor zapůjčil SK Kojetice 30.000 Kč, celkové výdaje za rok dosáhly hodnoty 63.980,10 Kč na jaře 2002 se podařilo výboru zakoupit pro 8 vybraných členů nové uniformy pro účely prezentace ( pohřby, oslavy, průvody); na jejich zakoupení přispěl OÚ Kojetice částkou 52.059,30 Kč ( 1 člen cca 6.505 Kč), novou uniformu tvoří: kalhoty, košile, sako, čepice, odznaky, knoflíky, nášivky, vázanka, bunda 13. září 2002 uspořádal SDH zájezd na Svatý Kopeček u Olomouce, do pivovaru v Litovli a do Prostějova, zájezd stál celkem 8.450 Kč, člen platil 100 Kč 14. prosince měl sbor na hotovosti 4.188,40 Kč, na knížce měl 12.512 Kč pro rok 2003 stála členská známka 100 Kč ( 50 Kč do 18 let), do pokladny v Třebíči se odvádí 70 Kč za člena na podzim roku 2003 dvakrát hořelo na podzim pomohli členové sboru s úpravou prostředí u kapličky 2004 došlo k opravě budovy hasičské zbrojnice – byla opravena střecha a vybíleno, nejvíce práce zde vykonali členové výboru a sportovního družstva v květnu 2004 založil velitel družstva Milan Hekrla sportovní družstvo žáků 8. června sportovní družstvo vystříkalo koupaliště 14. června sbor ( členové, kteří se zúčastňují brigád, jsou stálí a jejich počet se pohybuje kolem 10) natíral sloupy elektrického vedení ke koupališti, 17. června střechu místní kapličky
10
2. až 4. července 2004 se uskuteční oslava 100 let činnosti sboru v Kojeticích, jste všichni srdečně zváni tabulka č. 3: Vývoj členstva v letech 1944 - 2004
1944 1945 1976 1984 1999 2001 2002 2004
členové 1945 – 2004 39 45 45 52 88 z toho žen 2 čestný člen 3 3 do 18 let 9 18 – 60 let 28 30 45 52 79 nad 60 let 6 10 poznámka: v roce 1944 a 1945 měl sbor dva samaritány
celkem
73 9
72 6
72 7
2 69 2
4 63 5
2 65 5
2002
2004
Graf č. 3: Počty členů ve vybraných letech období 1944 – 2004
100 80 60 40 20 0 1944
1945
čes tný
1946
1976
do 18 let
1984
1999
18 – 60 let
2001
rok
nad 60 let
poznámka: roky 1976, 1984 a zčásti rok 1999 nejsou úplné, proto jsou sloupce nedělené a vyjadřují jen celkový počet členů tabulka č. 4:
Starostové SDH Kojetice v letech 1904 - 2004 starosta
Josef Foit František Míček František Chromý Antonín Vaníček František Pokorný Josef Vaštík Cyril Durda Viktor Zalaba Bedřich Zalaba Leoš Svoboda
životní data
povolání
ve funkci od - do
? 26.7.1869 -6.5.1956 5. 4.1868 27.4.1959 6.1.1877 20.9.1965 9.11.1894 24.1.1972 14.7.1872 2.3.1963 2. 1.1893 22.5.1958 30.11.1895 8.11.1977 *9.12.1935 *2.11.1965
řídící vrchní poštmistr rolník
2.10.1904 - 8.8.1908 8.8.1908 – 26.1.1936 26.1.1936 – 24.1.1937
rolník
24.1.1937 – 26.1.1941
rolník
26.1.1941 – 14.2.1948
poštovní úředník dělník
14.2.1948 – 27.4.1952
dělník
15.2.1953 - 1960
dělník podnikatel
1960 - 1992 1992 - dosud
27.4.1952 – 15.2.1953
11
tabulka č. 5:
Současné složení výboru SDH Kojetice Jméno, příjmení, titul Leoš Svoboda Josef Tůma Radim Venhoda Petr Rezák Svatopluk Bednář Milan Hekrla Karel Šabatka Blažej Nesnídal Stanislav Krula Josef Hanzal Roman Hanzal, Mgr. Ivan Nesnídal Antonín Lorenz Josef Slaný Jan Svoboda Petr Venhoda, Ing. Josef Škarek
narozen
povolání
funkce
2.11.1965 16.3.1962 5.11.1977 27.6.1946 29.6.1977 13.8.1971 28.5.1965 22.7.1969 9.2.1952 26.5.1945 22.1.1971 24.8.1978 13.8.1972 26.1.1947 4.4.1947 11.1.1968 18.3.1942
podnikatel traktorista skladník dělník skladník dělník ZD dělník podnikatel traktorista důchodce učitel ZŠ dělník dělník dělník traktorista zootechnik důchodce
starosta sboru I. náměstek II. náměstek velitel SDH zástupce velitele
strojník, velitel preventista jednatel hospodář vzdělavatel kronikář referent MTZ strojník člen výboru předseda KRR člen KRR člen KRR
K 30. červnu 2004 má sbor celkem 72 členů, z toho je 65 mužů a 7 žen. Odhlásilo se 5 členů, přihlásil se 1 člen ( od roku 2003). Složení je následující: mladší 20 let jsou 4 členové, nad 20 let je 18 členů, nad 30 let 21 členů, nad 40 let 8 členů, nad 50 let 16 členů, nad 60 let 3 členové, nad 65 let 1člen, nad 70 také 1 člen. tabulka č. 6 a graf č 4: Věkové kategorie SDH Kojetice v roce 2004 v ěk do
20 let
30 let
40 let
50 let
60 let
70 let
nad 70 let
počet členů v%
4 5,56
18 25,00
21 29,17
8 11,11
16 22,22
4 5,56
1 1,39
do 20 let do 30 let do 40 let do 50 let do 60 let do 70 let nad 70 let
Program oslav 100 let činnosti sboru pátek: sobota:
neděle:
v 1800 hodin slavnostní večeře pro členy SDH v Sokolovně vyznamenání zasloužilých členů ve 1200 hodin sraz hasičů a následný průvod obcí od 1400 hasičské útoky v prostoru hřiště SK Kojetice zároveň proběhne ukázka práce profesionálů od 1800 večerní zábava „Pod Lipkami“ ve 2200 ohňostroj v 1000 hodin slavnostní mše v místní kapličce od 1400 hodin taneční zábava na zahradě „U Čermáků“ manželů Doležalových
zpracoval: Mgr. Roman Hanzal – kronikář SDH Kojetice tisk OÚ Kojetice v červnu 2004 použitý materiál: Kronika obce Kojetice hasičské zápisy jednatelů ( do roku 1954) pokladní knihy sboru
12
