SAVCI Obsah: Vývoj Charakteristika Vejcorodí Vačnatí Hmyzožravci Letouni
Vývoj savců
DRUHOHORY první savci (před 200 miliony let) z drobných plazů TŘETIHORY největší rozvoj savců na konci první předchůdci člověka ČTVRTOHORY (před 2 mil. let) vyhynutí velkých savců: mamut, jeskynní medvěd, jeskynní lev, šavlozubý tygr, srstnatý nosorožec před 170 000 lety Homo sapiens sapiens (člověk současný)
jeskynní medvěd
jeskyně Šipka ve Štramberku
srstnatý nosorožec
Charakteristika savců
asi 4300 druhů
Povrch těla srst složená z chlupů (delší = pesíky; kratší, izolační = podsada) kůže bohatá na žlázy: mazové, potní, pachové, mléčné Kostra a svalstvo 7 krčních obratlů mohutné žvýkací svaly u některých mimické svaly
Charakteristika savců
Trávicí soustava 4 typy zubů (řezáky, špičáky, třenové, stoličky) – ne u všech někteří mají dělený žaludek zakončena konečníkem Dýchací soustava všichni dýchají plícemi Oběhová soustava stálá tělesná teplota srdce: 2 síně + 2 komory (jako u ptáků) Vylučovací soustava ledviny 2 močovody močový měchýř moč. trubice
Charakteristika savců
Nervová soustava rozvinutý mozek schopnost učení Smyslová soustava nejdokonalejším smyslem je čich, ostatní smysly také dobré ušní boltce Rozmnožování odděleného pohlaví, často pohlavní dvojtvárnost vnitřní oplození mláďata vyživována mateřským mlékem
http://fotoatlaspr.zs-sychrov5.sweb.cz/savci-obecne.html
Dělení savců
VEJCORODÍ Ptakořitní ŽIVORODÍ Vačnatí Placentálové hmyzožravci letouni hlodavci zajíci šelmy ploutvonožci
kytovci chobotnatci lichokopytníci sudokopytníci primáti
VEJCORODÍ SAVCI PTAKOŘITNÍ
nejprimitivnější savci kladou vejce pomocí kloaky, ale mláďata olizují mateřské mléko pouze Austrálie
Ptakopysk – podzemní nory, loví ve vodě drobné živočichy Ježura – snáší vejce do vaku na břiše, živí se mravenci
Ptakopysk
podzemní nory, loví ve vodě drobné živočichy
Ptakopysk
podzemní nory, loví ve vodě drobné živočichy
Ježura australská
snáší vejce do vaku na břiše, živí se mravenci
Ježura australská
ŽIVORODÍ SAVCI VAČNATÍ
mláďata po narození ve speciálním vaku na břiše ♀ výskyt: Austrálie, Amerika zástupci:
klokan velký klokan rudý koala vačice virginská vakokrt písečný vakoveverka větší ďábel medvědovitý (=tasmánský čert)
vačnatí
Klokan velký žije ve skupinách (souboje ♂ o ♀) rostlinná potrava malinké mládě (2-3 cm) Klokan rudý největší (♂ až 90 kg) skáče rychlostí až 50 km/h, délka skoku až 10 m lidmi považován za škůdce Koala
živí se listy eukalyptu (blahovičníku) žije na stromech starší mláďata se živí trusem ♀ ( získání „hodných“ bakterií)
vačnatí
Vačice virginská S. Amerika všežravá Vakokrt písečný obrácený vak Vakoveverka větší pomocí kožní blány umí plachtit ze stromu na strom Ďábel medvědovitý (=tasmánský čert) masožravý vřeštivé zvuky ohrožený rakovinou tváře
Klokan velký
žije ve skupinách (souboje ♂ o ♀), rostlinná potrava, malinké mládě (2-3 cm)
Klokan rudý
největší (♂ až 90 kg), lidmi považován za škůdce
Klokan rudý
Koala medvídkovitá
živí se listy eukalyptu (blahovičníku) žije na stromech starší mláďata se živí trusem ♀ ( získání „hodných“ bakterií)
Vačice viržinská
S. Amerika, všežravá, v ohrožení předstírá smrt
Vačice viržinská
S. Amerika, všežravá, v ohrožení předstírá smrt
Vačice viržinská
S. Amerika, všežravá, v ohrožení předstírá smrt
Vakokrt písečný
obrácený vak
Vakoveverka větší
pomocí kožní blány umí plachtit ze stromu na strom
Vakoveverka větší
pomocí kožní blány umí plachtit ze stromu na strom
Ďábel medvědovitý (= tasmánský čert)
masožravý, vřeštivé zvuky, ohrožený rakovinou tváře
Ďábel medvědovitý (= tasmánský čert)
http://www.youtube.com/watch?v=SU44KwIfBXM&feature=related
PLACENTÁLOVÉ
mláďata se vyvíjejí v děloze samice toto období se nazývá březost (u člověka těhotenství)
v době březosti mají ♀ vyvinutou placentu
placenta plod vyživuje, zásobuje kyslíkem a odvádí odpadní látky
plod je s placentou spojen pupeční šňůrou (při porodu se přetrhne, nebo ji samice překousne)
při porodu dojde i k vyvržení placenty – ta je většinou ♀ sežrána (z hygienických a bezpečnostních důvodů)
PLACENTÁLOVÉ
Hmyzožravci
drobní noční dravci
velký počet málo rozlišených zubů
hlava protažená v rypáček dobře vyvinutý čich a hmat
hmyzožravci
Ježek
živí se hmyzem a měkkýši (ne jablky!), v zimě stav strnulosti = zimní spánek ježek západní - upravené ostny jedním směrem, až 8500 ostnů ježek východní - „rozcuchané“ ostny
Krtek obecný zakrnělé oči, živí se larvami hmyzu a žížalami, má své místo v potravním řetězci! Rejsek obecný podobný myši, ale je hmyzožravý Rejsec vodní v norách na březích vod, loví ve vodě Bělozubka šedá „karavany“ mláďat
Ježek
živí se hmyzem a měkkýši (ne jablky!), v zimě stav strnulosti = zimní spánek ježek západní - upravené ostny jedním směrem, až 8500 ostnů
Ježek
ježek východní - „rozcuchané“ ostny
srovnání ježka západního a východního
Krtek obecný
zakrnělé oči, živí se larvami hmyzu a žížalami, má své místo v potravním řetězci!
Rejsek obecný
podobný myši, ale je hmyzožravý
Rejsec vodní
v norách na březích vod, loví ve vodě
Bělozubka šedá
„karavany“ mláďat
Bělozubka šedá
„karavany“ mláďat
Letouni
jediní savci schopní aktivního letu
mezi končetinami létací blána
noční, přes den v úkrytech
orientují se echolokací = vydávání ultrazvukových signálů (tlamou – netopýři, nosem – vrápenci) a zachycováním jejich odrazu blanitými výrůstky (v uchu – netopýři, na nose – vrápenci)
a) Netopýři
žijí v koloniích
při odpočinku visí na stěnách, blány podél těla
živí se hmyzem
v ČR (24 druhů) ohrožení
Netopýr velký – rozpětí 35 cm
Netopýr velký
rozpětí až 35 cm
Netopýr velký
rozpětí až 35 cm
b) Vrápenci
visí na stropě, blánami zahaluje celé tělo
hmyzožraví
v ČR 2 druhy, kriticky ohrožení
Vrápenec malý – lesy, budovy
Vrápenec velký – hlavně krasové oblasti
Vrápenec velký
hlavně krasové oblasti
c) Kaloni
v tropech
aktivní i ve dne (většina bez echolokace)
živí se ovocem
Kaloň Lyleův - Asie
Kaloň Lyleův
…
d) Upíři
živí se krví teplokrevných živočichů kousne, pak olizuje vytékající krev (ve slinách látky zabraňující jejímu srážení) Upír bělokřídlý – Jižní Amerika
Upír bělokřídlý
…
