sám. Začal jsem dočtete se na straně 18 na Borové Lhotě - čtěte na straně 6 POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 2

Prosinec 2008

87

5,- Kč

Zpravodaj městského úřadu též na http://www.pysely.cz

Vážení občané, máme před sebou zimní období, které přinese nemalé problémy ve sjízdnosti komunikací a schůdnosti chodníků. Prosím Vás o pochopení a porozumění v případě, že nebudete úplně spokojeni v místě Vašeho bydliště s provedením zimní údržby. Zimní údržba je velmi náročná a nákladná a v rozsahu pyšelského katastru, to jsou Pyšely, Zaječice, Kovářovice, Nová Ves a Borová Lhota, se jedná o údržbu bezmála 30ti kilometrů místních a účelových komunikací. Když počítáme, že v některých ulicích je nutno prohrnovat 2 – 3 pruhy a vracet se na základnu pro posypový materiál, ujede údržbová technika více než 80 kilometrů. Začínáme prohrnovat, napadne-li více než 5 cm sněhu, prohrnutí a posypání všech výše uvedených cest trvá při plném nasazení více jak 10 hodin. A pokud stále sněží, je třeba začít znovu od začátku. Proto není možné, aby bylo vždy včas a v pravou chvíli prohrnuto před každým domem tak, jak by jste si jistě přáli. Dle prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., § 46, lhůty pro zmírňování závad ve sjízdnosti místních komunikací, město zajišťuje sjízdnost místních komunikací 1. až 3. třídy podle důležitosti do 4 – 48 hodin. U nás důležitost hodnotíme podle hustoty osídlení v jednotlivých lokalitách. Samozřejmě se snažíme údržbu zajistit v co nejkratší možné době. Aby se zimní údržba co nejvíce uspíšila, je třeba, aby jste k tomu přispěli i Vy, vážení občané. Abych k Vám mohl hovořit zasvěceně a předešel případným stížnostem a nedorozuměním, letošní první sníh jsem shrnoval naší technikou 2 sám. Začal jsem P

PYŠELSKÝ ADVENT

Vážení přátelé „Pyšelského adventu“, již šestým rokem se každou adventní neděli scházíme na náměstí v Pyšelích. Zapálíme svíčku, zazpíváme koledu, zahřejeme se čajem či posilníme chlebem se sádlem. Činíme tak proto, že se chceme v předvánočním shonu a zmatku zastavit a vychutnat si čas plný očekávání a naděje. A jaký bude letošní program? 7.12. v 16 hodin - vanoční povídku přečte Marie Kolářová, bude připraven bleší trh a prodej dětských vánočních přání, vánoční program pro vás připravují Zaječice. 21.12. začneme koncertem v 15.30 v kostele Povýšení svatého Kříže - zazní skladby J.S.Bacha, G.F.Handela, Fr.Schuberta a A.Dvořáka v podání sólisty ND Vratislava Kříže, trumpetisty Vladimíra Rejlka a varhaníka Josefa Popelky. Kolem 16 hodiny zapálíme poslední svíčku, půjdeme na Loretu, kde si poslechneme Štědrý den od K.J.Erbena v podání Jana Čenského a Marie Kolářové. Po všechny adventy nás bude svým zpěvem doprovázet Dětský školní sbor a smíšený sbor dospěláků pod vedením Martiny Linhartové. Za všechny organizátory se na vás těší Kolářovi.

Sokolský den dočtete se na straně 18

Kaplička na Borové Lhotě - čtěte na straně 6

OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ

POZOR ZMĚNA ORDINAČNÍCH HODIN MUDr. SOVJAKA O VÁNOCÍCH 24.12. a 31.12.2008 nebude Mudr. Sovjak ordinovat. Náhradní termín ordinace v pondělí 22.12.2008 od 13 – 15 hodin.

1

Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU

prosinec 2008

POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 1

v sobotu ve 20,30 hodin večer a skončil jsem v neděli ráno v 6 hodin a to již co jsem začal v sobotu večer, bylo částečně zapadáno a zaváto. V neděli ráno nastoupila obvyklá posádka udržovací techniky. Při své noční směně jsem zjistil, jak jsem výše uvedl, v čem nám můžete být nápomocni. Spousta z Vás, kteří vlastníte motorová vozidla, je necháváte stát i v úzkých ulicích, kde je pak téměř nemožné projet s pluhem. Vystavujete se zde nebezpečí, že Vaše vozidlo bude poškozeno a v případě kalamity bude jej nutno i nechat odtáhnout, neboť není vždy možné ihned zjistit vlastníka. Žádám Vás, aby jste neparkovali v místech, kde je toto zakázáno dopravními značkami, dále toto zakazuje vyhláška o průjezdnosti, v našem případě minimálně jeden pruh o šířce 3 metry v každém směru, to je celkem 6 metrů a protože u nás některé ulice ani 6 metrů nemají, toto znamená, že zde vůbec stát nelze.Věřím, že popsanou situaci pochopíte a pomůžete i vy při zimní údržbě. Dále vás žádám a prosím, ještě je stále v platnosti zákon, že chodníky přiléhající k Vaší nemovitosti (domu), čistí vlastník této nemovitosti (domu). A při tomto upozornění bych Vás chtěl požádat, aby jste se vyvarovali nešvaru, který mnozí z Vás mají: po projetí pluhu je sníh odhrnut ke straně. Přičemž je odhrnut částečně na stranu komunikace a obrubník a popř. i na část chodníku. Pochopitelně, že je Vám nahrnut i před vjezd na Váš pozemek. Tento sníh si samozřejmě odklidíte sami, ale ne tím způsobem, že ho naházíte zpět na očištěnou komunikaci a v mnohých případech na tuto komunikaci vyhrnete i sníh z Vašich dvorů. Toto prostě nelze ! Sníh z vjezdů prosím dejte na hranu komunikace a chodníku tak, jak tam zůstává po prohrnutí pluhem. Odpověď k dotazům, proč se v Pyšelích hlavní tahy, tedy státní silnice nesolí: Na základě provedené ankety jsme požádali Správu a údržbu silnic, aby již letošní zimu v Pyšelích hlavní silniční tahy solili. Rozhodnutí, zda v Pyšelích solit, či ne, je v kompetenci odboru životního prostředí úřadu Středočeského kraje, který je i vlastník zmíněných komunikací. Jelikož nelze solit pouze Pyšely a okolní obce okresu Benešov sypat inertem (v současné době jsou všechny okolní obce sypány inertním materiálem), je třeba, aby se pro solení rozhodlo všech devět obcí, které jsou na trase jednoho posypového vozu. A na základě toho, že chce solit všech 9 obcí, by rozhodl KÚ, že je možno zimní údržbu provádět solením. Bohužel čtyři obce – naši sousedé – jedná se o obce Čtyřkoly, Lštění, Čerčany a Poříčí nad Sázavou, dle mých informací solit nechtějí. Z tohoto důvodu krajský úřad solení nepovolil. Proč nechtějí solit je nasnadě – jsou podstatně níže položené, takže nemají se sněhem takové problémy, jako u nás ve střední poloze a též tyto obce nejsou tak kopcovité jako pyšelsko. Tímto problémem se budu zabývat, pokusím se ho vyřešit s každou jednotlivou obcí ve spolupráci s krajským úřadem a Správou a údržbou silnic. Jestliže se toto podaří dojednat a vyřešit, bude se solit až příští zimu. Vážení občané, ještě krátce k nakládání s odpady. Po dlouholeté snaze se nám povedlo bezvadně třídit odpady, za což Vám všem, kteří takto činíte, patří vřelý dík. Naopak bych chtěl touto cestou pokárat ty, kteří ještě stále PET lahve, sklo a papír, hází do popelnic. A k popelnicím bych dodal ještě tolik, že není třeba mít připravenou popelnici k vyvezení vždy plnou. Osádka odvozového vozu vysype popelnici i poloprázdnou. Jak jsem Vám již v minulosti mnohokrát VÝSLEDKY VOLEB sděloval, popelnice je pouze na tuhý domovní odpad, tedy do ní DO KRAJSKÉHO ZASTUPITELSTVA nelze dávat beton, kamení, železo, cihly, suť, trávu, drny, hlínu Pyšely, Zaječice, Borová Lhota, Nová Ves, Kovářovice a v mnohých případech i uhynulá zvířata nebo kůže z těchto zvířat. Např. nyní řeším problém nevyvezené popelnice, v níž Počet voličů celkem 1 150 je kůže ze srny. V jedné popelnici v Zaječicích byl dokonce Počet odevzdaných hlasů celkem 536 mrtvý pes (vlčák). Zvířata, popř. části zvířat je třeba likvidovat Počet platných hlasů 530 zákonným způsobem, to je nechat odvézt do kafilérie. Ukládáním Počet neplatných hlasů 6 do popelnice těmito materiály dochází k jejímu přetěžování a posléze při vysýpání do kuka vozu k jejímu poškození. Poškození Účast voličů v procentech 46,6 % popelnice je pak sváděno na špatnou manipulaci posádkou vozu a toto není vždy úplně pravda. Došlo to tak daleko, že Strany Počet hlasů v případě, že posádka popelářského vozu nalezne v popelnici materiál, který tam nepatří, tak mě k tomuto volá, aby poškození ODS 247 popelnice nebylo dáváno za vinu jim. V předchozích dvou ČSSD 143 letech bylo zmíněným způsobem poškozeno cca 30 popelnic. KSČM 47 A poslední upozornění: Popelnice jsou z plastu, tedy pozor Nezávislí starostové 39 na žhavý, popř. horký popel!!! Koalice pro Stř. kraj 14 Strana zelených 12 Vážení občané, Středočeši koalice 6 dovolte, abych Vám všem poděkoval za spolupráci v letošním Pravý blok 6 roce, popřál krásné prožití vánočních svátků. Do nového roku Strana zdravého rozumu 5 Vám všem přeji pevné zdraví, hodně štěstí, pohody, spokojenosti Dělnická strana 4 a to nejen v osobním životě, ale i ve Vašem zaměstnání. Nejen hasiči a živnostníci 3 Dětem přeji pravé vánoční prázdniny, plné sněhu a radovánek Strana důstojného života 2 a hodně krásných překvapení pod stromeček. Konzerva vní koalice 2 Stanislav Vosický, starosta města

2

SPOLEČENSKÁ KRONIKA

prosinec 2008

Manželé Iveta a Radek Zamrazilovi z Pyšel dali své prvorozené dcerce krásné jméno Ela. Ta se narodila 21. září 2008. Blahopřejeme šťastným rodičům a celé rodině přejeme hodně štěs , zdraví a rados . Malý Lukášek Hruška se narodil 29.9.2008 a dělá velkou radost svým rodičům Pavlíně a Stanislavu Hruškovým ze Zaječic. Blahopřejeme celé rodině a všem přejeme hodně a hodně zdraví , pohody a spokojenos . Novým občánkem Zaječic je také Patrik Janka, který se narodil 15. září 2008 rodičům Pavlíně a Tomáši Jankovým. Velkou radost udělal nejen jim, ale i svému bratříčkovi Filípkovi. Přejeme všem hodně štěs , pohody a hlavně zdraví. Rodiče Pavla a David Šintalovi z Pyšel potěšil svým příchodem na svět 29. října 2008 jejich druhorozený syn Mareček. Z brášky má radost i dvouletý Adámek. Celé mladé rodině přejeme hodně spokojenos , rados z dě a pohody.

Lucii a Petru Papírníkovým z Pyšel se 8. listopadu narodila dcera Linda. V péči o miminko určitě pomáhá i starší sestřička Anetka. Blahopřejeme celé rodině k radostné událos , přejeme všem hodně zdraví, štěs a lásky. Manželé Lenka a Petr Hrubešovi z Pyšel nezapomenou nikdy datum 14. listopad. Narodila se jim prvorozená dcera Kateřina. Ta měla úctyhodnou porodní váhu – 4,40 kg. Blahopřejeme mladé rodině s přáním hodně zdraví, štěs a spokojenos . Dne 29. října t.r. od nás navždy odešel pan Alois Hostaš z Pyšel. Prosíme přátele a sousedy o chou vzpomínku. Děkujeme. Zarmoucená rodina. Vítáme nové sousedy Do svých nových domovů v Pyšelích se přihlásili k trvalému pan Tomáš Pilc, pan Lukáš Pavlík, pan Libor Kliment, paní Barbora Švejcarová s dcerou Gabrielou, pan Fran šek Mašek a pan Jiří Šanda. Zaječice mají také hodně nových občanů – manžele Kateřinu a Mar na Láskovi se syny Lukáškem a Matějem, manžele Evu a Miroslava Špačkovi s dětmi Eliškou a Voj škem, manžele Libuši a Daniela Arnoštovi s dcerou Juditou, paní Lenku Špičákovou a manžele Annu a Ladislava Šebkovi. Do Domova pro seniory se přistěhovala paní Maří Magdalena Kalinová a paní Věra Zdrchaná. Všem občanům přejeme, aby v novém domově našli dobré přátele, příjemné sousedy a příjemný a klidný život.

Z demografie našeho města Stejně, jako každým rokem, vás na tomto místě seznámím s demografickým vývojem v Pyšelích, Zaječicích, Kovářovicích, Nové Vsi a Borové Lhotě. K 18.11.2008 je v celé obci přihlášeno 1490 občanů k trvalému pobytu. Z toho v Pyšelích 1084, v Zaječicích 236, na Borové Lhotě 74, Nová Ves má 70 občanů a v Kovářovicích nejméně – 26. Věkový průměr všech občanů se stále snižuje - je 39,3 , u mužů je věkový průměr 37,5 let a u žen 40,9 let. Nejpočetnější skupina občanů žijících v našem městě je ve věkové kategorii 25 – 35 let. Nejvíce občanů nosí příjmení Hruška (ová) – celkem 42, Heřmanů je 19, následují Benešovi (18), Podroužkovi a Novákovi (16), Slavíků, Svobodů, Šebků a Pla lů je 14, Kulhavých je 13, Dvořáků a Zoubků je 12, Havlíčků 11, Turků 9, Smutných 8. A jak jsme na tom se jmény? Začneme u žen. Nejvíce je Marií (39), nositelek jména Jana je 35, Hana 31, Kateřina a Eva 20, Lucie, Jitka a Anna 19, Tereza 17, Jaroslava a Michaela 16, Lenka 15, Dana 14, Petra , Zdeňka a Věra 13, Barbora, Helena, Dagmar a Marcela 12, Ivana a Veronika 11, Mar na a Alena 10. A nejoblíbenější jména u mužů? Suverénně vedou Janové, Honzové a Jeníčci. Těch je 61! Následují další hezká česká jména Jiří (55), Pavel (41), Petr (38), Mar n (32), Tomáš (31), Jaroslav (30), Václav (25), Fran šek (24), Miroslav (22), Josefů je překvapivě pouze 18, následují Lukáš a Michal (17), Ladislav (14), David, Jakub, Vojtěch a Zdeněk (12), Antonínů je 11, nositelů jména Milan je 10. Tolik sta s ka. V příš ch PL Vás seznámím se změnami v počtu obyvatel v našem městě za celý rok 2008. Za m je jasný jeden důležitý údaj: v roce 2008 se narodilo nejvíce dě od roku 1956, tehdy se narodilo 26 dě . Tento počet bude určitě překonán, přesné číslo budeme znát v lednu. Marie Pášová

3

ROZHOVOR

Rozhovor se zastupitelem Městského úřadu v Pyšelích

prosinec 2008

Martin Kolář žije v Pyšelích trvale od roku 1999 a byl již podruhé zvolen do zastupitelstva MÚ. Kandidoval za sdružení kandidátů Pro naši obec. Za toto sdružení byli zvoleni 2 kandidá .

1. Pane Koláři, proč jste se rozhodl kandidovat do zastupitelstva?

„Moje kandidatura je čistě idealistická - chci pomáhat obci, ve které žiji. Ale po zkušenostech z prvního volebního období jsem cítil určitou potřebu změny v komunikaci s voliči a rozhodl jsem se kandidovat za sdružení Pro naši obec. Jak jste již zmínil, byli jsme zvoleni 2 kandidáti a v zastupitelstvu společně s dr. Havlíčkem tvoříme formu určité racionální opozice. Stěžejní body našeho programu jsou zlepšení komunikace mezi občanem a zastupitelstvem, lepší průhlednost hospodaření a redukce finančních výdajů obce. Jsem ale realista, a tak vím, že se dvěma hlasy nemůžeme jinak jednotné zastupitelstvo přehlasovat, a tak se snažíme být tou, jak jsem již zmínil, racionální opozicí.“

2. Jaké jsou Vaše priority pro další rozvoj obce? „Musím objektivně konstatovat, že priority jsou v podstatě u všech zastupitelů jednotné a týkají se - generální rekonstrukce školy - generální oprava náměstí T. G. Masaryka. - vybudování mateřské školky - vybudování dětského hřiště O podmínkách financování jste hovořil v minulých číslech již s ostatními zastupiteli, myslím, že by bylo zbytečné čísla opakovat.“ 3. Když jste zmínil školu, nemohu si přesto odpustit jeden stále nevyřešený problém, který není vázán na generální rekonstrukci a tím je chybějící vyznačený přechod před školou k zastávce autobusu. Pyšelská škola je snad jedinou školou ve Středočeském kraji, která ačkoli stojí na hlavní komunikaci, nemá ani značený přechod pro školní děti. Vyznačit zebru na vozovce a osadit dvě dopravní značky by snad ve spolupráci se Správou silnic Benešov bylo řešitelné. O této problematice jsme hovořili již téměř před rokem na stránkách tohoto listu a nic se nezměnilo. „Máte pravdu, problém přechodu u školy není vyřešen a mohu Vám slíbit, že budu iniciovat opětovné projednání této záležitosti. Myslím, že by nemělo nic bránit jeho zřízení po projednání se Správou silnic Benešov, které tato komunikace patří.“

4.Vůbec otázka bezpečnosti silničního provozu je tématem, kterým by se podle mého názoru mělo zastupitelstvo více věnovat. Jaký je Váš názor? „Tato problematika se řeší v rámci zadaného úkolu včetně pasportizace ulic. Budu se informovat, v jakém stádiu se nachází. Je však zřejmé, že jsme této oblasti leccos dlužni.“ 5. S tím souvisí i v poslední době velice negativní jev – několik řidičů, jejichž jména jsou veřejným tajemstvím, soustavně zejména ve večerních hodinách dojíždí automobily a motocykly do restaurací a řídí poté v opilosti. Uvážíme-li, že naše země je v počtu usmrcených pod vlivem alkoholu v dopravě na čelném místě Evropy, nepřemýšlíte o zlepšení spolupráce s místně příslušnou policií Čerčany? Zastupitelstvo má přece zřízenu i přestupkovou komisi. „V poslední době se zvýšila četnost policejních silničních kontrol na území Pyšel. Ale je pravdou, že zastupitelstvo jako celek se dosud této problematice nevěnovalo tak, jak by si vážnost situace zasloužila. Je to pozitivní podnět k dalšímu jednání zastupitelstva.“

4

ROZHOVOR

prosinec 2008

6. Na počátku našeho rozhovoru jste zmínil potřebu zlepšení komunikace s voliči. Došlo k nějakému pozitivnímu posunu, pane zastupiteli? „Určitě ano. Jako příklad bych uvedl zřízení Osadního výboru Zaječice, čímž se zlepšila spolupráce mezi zastupiteli a občany Zaječic. Právě přičleněné obce Zaječice a Borová Lhota mají určitý deficit spolupráce a často jsem slyšel názor jejich obyvatel, že Pyšely se k nim chovají trochu macešsky. Myslím, že v tomto směru se situace lepší. Pozitivně vidím i zlepšující se atmosféru v Borové Lhotě. Vybudování nové kapličky na návsi místními občany za účasti Městského úřadu a účast starosty na slavnostním vysvěcení kapličky před 14 dny vytváří kladné pouto mezi zastupitelstvem a voliči. Stejně kladně posuzuji, že návrh rozpočtu města na příští rok zpracovává již třetím rokem finanční výbor.“ Děkuji Vám, pane Koláři, za rozhovor.

Ivo Koudelka Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Úřady na dlani

TYTO SLUŽBY BUDE MĚSTSKÝ ÚŘAD PYŠELY Končí doba zbytečného obcházení úřadů, hodinová čekání ZAJIŠŤOVAT OD 1. LEDNA 2009 V ÚŘEDNÍ DNY či zdlouhavé dojíždění. Už si nikdo nemusí brát dovolenou, PONDĚLÍ A STŘEDA OD 8 – 12 A OD 12,30 – 17 HODIN. aby si jel vyřídit výpis z katastru nemovitos do vzdáleného města. Končí pocit beznaděje člověka před kolosem státní byrokracie. Přichází Czech POINT, nejpohodlnější způsob, jak z jediného místa komunikovat s úřady a ins tucemi. Czech POINT, neboli Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, je asistovaným místem výkonu veřejné správy, kde každý člověk může získat všechny informace o údajích, které o něm vede stát v centrálních registrech a kde bude moci také učinit jakékoliv podání ke státu. Již nyní si můžete z pracovišť Czech POINT odnést ověřené výstupy z živnostenského a obchodního rejstříku, z katastru nemovitos a z rejstříku trestů. Czech POINT vám ušetří čas, nervy i peníze. Co poskytuje Czech POINT 1. Výpis z Katastru nemovitos . O výpis z Katastru nemovitos České republiky může požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat na základě listu vlastnictví nebo podle seznamu nemovitos . Pokud žadatel žádá výpis podle listu vlastnictví, musí znát katastrální území a číslo listu vlastnictví. Vydání první strany výpisu je zpoplatněno částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 100,- Kč; každá další strana výpisu je zpoplatněna částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 50,- Kč. Pokud žadatel žádá o výpis podle seznamu nemovitos , měl by znát katastrální území a dále buď parcelní číslo požadované nemovitos , jedná-li se o pozemek, nebo stavební parcelu nebo číslo popisné, jedná-li se o stavbu. I v tomto případě je ověřený výstup zpoplatněn stejně. O výpis lze zažádat i podle seznamu jednotek, v případě, že budova je dělena na jednotky, což je typické u větších staveb, dělících se na jednotlivé byty, garáže atd. V tomto případě pochopitelně musí žadatel znát nejen popisné číslo domu, ale i přesné číslo bytu v domě. 2. Výpis z Obchodního rejstříku. O výpis z Obchodního rejstříku České republiky opět může požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat na základě znalos IČ obchodní organizace. I zde je vydání první strany výpisu zpoplatněno částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 100,- Kč; každá další strana výpisu je zpoplatněna částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 50,- Kč. 3. Výpis z Živnostenského rejstříku. I v tomto případě může o výpis z Živnostenského rejstříku České republiky požádat anonymní žadatel. Výpis lze požadovat na základě znalos IČ obchodní organizace. I v tomto případě je vydání první strany výpisu zpoplatněno částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 100,- Kč; každá další strana výpisu je zpoplatněna částkou, jejíž maximální výše je zákonem omezena na 50,- Kč. 4. Výpis z Rejstříku trestů. Podle §11a odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb. o Rejstříku trestů v platném znění, lze vydat výpis z evidence Rejstříku trestů osobě, které se výpis týká, pouze na základě písemné žádos . Tuto žádost není třeba ručně vyplňovat, klient ji obdrží vyplněnou k podpisu před m, než mu je výpis z Rejstříku trestů vydán; tuto žádost úřad archivuje dle zákona. Osoba, které lze na pracoviš Czech POINT výpis vydat, musí mít platný doklad totožnos a musí mít přiděleno rodné číslo. To znamená, že výpis se může vydat i cizincům, kteří mají například trvalé bydliště v České republice. Na pracoviš ch Czech POINT lze vydávat výpisy i zplnomocněncům, kteří žádají o výpis z Rejstříku trestů na základě úředně ověřené plné moci. V případě, že je možné vyřídit žádost o výpis z Rejstřík trestů elektronicky, zapla klient podle zákona za tento výpis 50,- Kč jako správní poplatek úřadu za přije žádos o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů. Na tento výpis se nevylepuje žádný kolek. V případě, že žádost nemohla být vyřízena elektronicky a musí být manuálně zpracována na pracoviš Rejstříku trestů, musí žadatel o výpis požádat způsobem podle §11 odst. 1 zákona č. 269/1994S. o Rejstříku trestů v platném znění – tedy formou papírové žádos . Systém Czech POINT umožňuje vy sknout žadateli tuto papírovou žádost již předvyplněnou jeho osobními údaji, které sdělil obsluze pracoviště Czech POINT. V tomto případě se nepla správní poplatek úřadu, ale vylepí se kolek v hodnotě 50,- Kč POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 6 a žádost úřad pošle ke zpracování na Rejstřík trestů.

5

Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU

prosinec 2008

POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 5

5. Přije podání podle živnostenského zákona (§ 72) Na základě novely živnostenského zákona lze veškerá podání obecním živnostenským úřadům podat prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy Czech POINT. Jde o · ohlášení živnos · ohlášení údajů /nebo jejich změn/ vedených v živnostenském rejstříku · žádost o udělení koncese a žádost o změnu rozhodnu o udělení koncese. Podání lze provést jedním z následujících postupů: Vyplněním elektronického formuláře - na portálu Hospodářské komory je umístěn příslušný formulář. Tento formulář je třeba vyplnit a odeslat ke kontrole údajů systémem RŽP. Po odeslání klient obdrží číslo ketu. S mto ketem je nutné navš vit jakékoliv pracoviště Czech POINT. Pracovník Czech POINTu dle čísla ketu načte údaje z klientova podání do systému Czech POINT, které elektronicky odešle na zvolený Živnostenský úřad. Zároveň pracovník Czech POINTu vyplněný formulář vy skne a odešle ho i v papírové podobě na Živnostenský úřad. Správní poplatek vybíraný pracovištěm Czech POINT (v případě samosprávních úřadu) činí 50,- Kč za přije podání (na ostatních kontaktních místech Czech POINT dle ceníku), další poplatek vybírá dle druhu podání - tento poplatek je určen pro Živnostenský úřad, na který je po té místem Czech POINTem zasílán. Změna v RŽP je ak vní časem odeslání elektronicky vyplněného formuláře. Vyplněním formuláře v lis nné podobě - klient přinese vyplněný písemný formulář ohlášení živnos či změny (buď ho má nebo je možné formulář stáhnout z portálu Hospodářské komory). Lis nnou formu podání pracovník Czech POINTu převezme a odešle na zvolený Živnostenský úřad. Správní poplatek vybíraný pracovištěm Czech POINT (v případě samosprávních úřadu) činí 50,- Kč za přije podání (na ostatních kontaktních místech Czech POINT dle ceníku), další poplatek vybírá dle druhu podání - tento poplatek je určen pro Živnostenský úřad, na který je po té místem Czech POINTem zasílán. Změna v RŽP je ak vní do 5 pracovních dní. STALO SE

Jak jsme světili kapličku

V neděli 26. října 2008 za krásného slunečného počasí se sešlo na návsi v Borové Lhotě kolem 170 lidí, kteří se zúčastnili slavnostního shromáždění k 650. výročí první písemné zmínky o Borové Lhotě, 90. výročí vzniku Československa a vysvěcení nové návesní kapličky. Obcí se jménem Lhota je v naší zemi mnoho, ale nejvíce je jich na benešovském okrese. Je to malá osada, která je součás města Pyšely, ačkoliv jí od něho dělí 6 km a dvě obce. Žije zde 74 obyvatel ve 23 domech. Většina z nich se scházívala k různým příležitostem uprostřed vesničky, kde to nijak vábně nevypadalo. Tak se pár nadšenců dalo dohromady, začali upravovat náves a rozhodli se postavit kapličku ke které později přibude nástavbou zvonička. Je to potěšitelné, protože už od dávných časů stávaly na návsích kapličky, které byly dominantou obce. Tohoto slavnostního dne se kromě obyvatel a chatařů sešli i rodáci, příbuzní a známí z okolních obcí a milí hosté jako pan senátor Karel Šebek, starosta Pyšel pan Stanislav Vosický, starostka z Nespek paní Miloslava Myslivcová a starosta Senohrab pan Jiří Zahradník. Za duchovní oblast pan farář Andřej Grygiel a hudební a pěvecká slupina Křesťanského farního společenství z Poříčí n.S. S historií a i současnos seznámila přítomné paní Bohumila Nádvorníková. Připomněla krušné začátky života ve zdejší osadě a i to, jak se technický pokrok pomalu dostával do vsi. Vždyť elektrický proud zde byl zaveden v letech 1945 – 6. V šedesátých letech se brigádnicky začaly upravovat a přebudovávat příjezdové cesty, v sedmdesátých letech se téměř do každého domu zavedl telefon a také instalovalo veřejné osvětlení. Poslední novinkou je zavedení městského rozhlasu z Pyšel. Občané Borové Lhoty se zapojují do sportovního i kulturního dění, které pořádají okolní obce a i sami pro sebe si dělají hezké akce. Také jedna zvláštnost v obci je. Jméno Pla l nosí celkem 14 občanů a 9 jméno Hruška. Mladší občané se zúčastňují, i když nepravidelně, sjezdů Lhot a reprezentují v různých soutěžích svoji osadu. Tak např. na jubilejním 20. sjezdu v Jestřábí Lhotě šlo v průvodu ve slušivých tričkách s nápisem Borová Lhota a to i s praporem osady 20 lidí. Pan Jiří Pla l, který s Janem Nádvorníkem celou akci kolem kapličky začali, seznámil přítomné s postupem prací, o všech brigádách a příspěvkách na stavbu. Každý, kdo mohl, tak pomohl, ať fyzickou prací či finančním příspěvkem. Velkou měrou k celé 7 stavbě přispěl pan Ilčisko a pan Greš. Z brigádníků to byli hlavně zástupci rodin Pla lů, Vaňousů, Nádvorníků. P OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ

6

STALO SE

prosinec 2008 POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 6

Z chatařů nejvíce vydatně pomáhal pan Š ka, Ing. Brejcha a p. David. Velké uznání patří nejmladšímu brigádníkovi Marku Pla lovi za jeho perfektně odvedenou tesařskou a truhlářskou práci včetně vkusného moderního kříže. Dále poděkoval sponzorům Loreta Golf klub Pyšely, Městu Pyšely, Janu Nádvorníkovi, firmě Zahradnické centrum Gazeboo Pyšely F. Vosickému a mnoha dalším, kteří přispěli a ještě dále budou podporovat nástavbu zvoničky, včetně zakoupení zvonu. Všem patří velký dík, bez nich by stavba nestála a okolí nebylo tak hezké. Pan senátor Karel Šebek všechny srdečně pozdravil a byl mile překvapen takovou účas na tak malou vesničku. Ve své řeči připomněl, že je dobře, když se obnovují tradice – vzpomíná se výročí a že zakladatelé našeho státu před 90. lety by museli uznat, jak se pokračuje v jejich duchu a že oslavujeme i duchovní hodnoty, hlavně v dnešní ryze materialis cké době. Na venkově nikdy nebyl a není život lehký zdravé jádro národa přežívá právě zde. Na závěr svého projevu překvapil a dojal přítomné diváky recitací básně Jiřího Čárka. „Kdyby tu nic nebylo, jen to slunce mezi mraky, jen ten bodlák pro čmeláky, mě by se tu líbilo…“. Pan starosta Pyšel Stanislav Vosický byl potěšen, že se Borová Lhota dala dohromady a všechny seznámil s projektem dalších prací pro Borovou Lhotu – kanalizace, zavedení vodovodu a plynu. Brzy bude následovat úprava komunikací. Všem popřál mnoho úspěchů do dalšího dokončení prací a za svou osobu slíbil udělat ke kapličce vkusnou mříž. Místostarosta hasičů Pyšely pan Ivo Vnouček předal do kapličky sošku sv. Floriana s přáním, aby na Borové Lhotě nikdy nevypukl požár. Význam a život sv. Prokopa, patrona Posázaví i to, proč si jej zvolili pro tuto kapličku, přečetla paní Libuše Vaňousová. Po „světských“ projevech následoval obřad církevní – svěcení kapličky, který provedl pan farář Andřej Grygiel. Jemu i celé pěvecké skupině, která přispěla k důstojným oslavám, patří velké díky. Poté následovala beseda všech občanů, při ní si moc pochutnávali na všech dobrotách, které pro ně připravily lhotecké a chatařské ženy. Muži si zase pochutnávali na dobrém pivu a dalším občerstvení. Každá nová generace přináší do obce novou životadárnou sílu. Obnovují se tradice, což se v Borové Lhotě daří. Je vidět, že občan musí mít k obci citový vztah – musí se zde cí t doma. Bohumila Nádvorníková

Drakiáda Uskutečnila se v neděli 26. října odpoledne na Loretě. Již tradičně nikdo nevěřil, že bude foukat (dopoledne mlha, absolutní bezvětří) a jako tradičně foukat začalo přesně ve dvě. Lidí přišlo hodně, draků bylo napočítáno více než padesát. Počasí se vydařilo a pouštění draků i produkce benešovských a čerčanských modelářů se všem moc líbila, soudě podle toho, že se většina zúčastněných zdržela dlouho po čtvrté hodině. Odměny letos opět padaly z modelů letadel, každý „pouštěč“ draka navíc obdržel čokoládovou medaili a krásný větrník. Za větrníky děkujeme Tomáši Benešovi a Lukáši Zajíčkovi (materiál) a především Tomáši Podroužkovi, který je všechny vyrobil. S pozdravem „Větrům zdar“ se těší na příš drakiádu organizátoři.

7

DĚTKÝ DOMOV

prosinec 2008

Barevný podzim v dětském domově Říjen se vydařil, co říkáte? Bylo krásně, stromy zezlátly a taky opadaly. A jestli znáte náš areál, tak je všem jasné, že to je opravdu radost. Hrabat bychom mohli neustále. To prostě k podzimu patří. Ale, aby to nevypadalo, že neustále jen pracujeme. Také jsme si hojně užívali pěkného počasí. Hned v úvodu měsíce jsme se zúčastnili jako každoročně poslední čás celoroční soutěže dětských domovů DDcup. Tato etapa byla zaměřena na jízdu na kole, Za sebou už máme stolní tenis, fotbal, atle ku a s netrpělivos očekáváme, koliká letos budeme. To se dozvíme na konci listopadu. Kromě toho nás opět navš vili naši kamarádi z Gymnázia – přírodní školy z Prahy a připravili nám zajímavé hry v přírodě. Ta první začínala za svitu luny a svíček na našem hřiš . Bylo to dost dobré. Další víkend byl nabitý k prasknu . Už v pátek jsme někteří byli v Národním divadle. Balet La Sylphide/Napoli, byl překrásný. Druhý den nás čekal trošku jiný pohyb, a to s Hankou Kynychovou. Vzpomínáte si? Chystáme se na soutěž v aerobiku. 8.11. nám držte palce. Bude finále. A kdo se nechtěl hýbat, jel do kina na Asterixe. To však ještě není všechno. Následující sobotu jsme vyrazili na Monínec. Nadace 02 zde pro nás a dě z DD Klánovice, připravila super program. Hráli jsme si na cestu do Číny. Učili jsme se jíst hůlkami, vyráběli jsme klobouky a samozřejmě jsme hráli hry. Móc jsme si to užili. A nakonec prázdniny. Ty jsme si užívali v pohodičce a teplíčku doma. Někteří si zajeli na koncert Jiřího Dědečka a Jamese Blueta, někteří hráli fotbal, někteří se byli podívat na sokolský den, někteří jeli domů k rodičům a někteří se jen tak nudili u televize. Vždyť to také patří k prázdninám. Hana Juřenová

Finále F in nálle ae aerobiku ero obiiku Tak to máme za sebou. 8.11. a 9.11.2008 ve sportovní hale AC Sparta Praha se uskutečnilo velké finále aerobiku. Celkem se do akce „Hýbejte se s Hankou Kynychovou“ zapojilo 33 dětských domovů, které soutěžily v šes disciplinách. My jsem nacvičili skladbu aerobiku na písničku Heleny Vondráčkové „Dlouhá noc“. Od dubna, kdy celá akce začala jsme v Pyšelských listech informovali o průběhu nácviku. Do začátku minulého týdne šlo vše hladce a vypadalo to, že to hravě zvládneme. Ale tak jednoduché to rozhodně nebylo. Osm holek musí vykonávat naprosto stejné pohyby, ruka upažit, vzpažit, nohy stejný výskok. Kdo cvičil na Sokolském sletu, ví o čem mluvím. Holky byly krásné, tyrkysové, upravené jako na velkých sportovních závodech. Hodně nám fandila i naše patronka Adélka Gondíková. Nakonec jsme nevyhráli žádné hlavní ceny, obsadili jsme ve své kategorii 5. místo, ale důležité je, že jsme chodili do tělocvičny a tvrdě dřeli. Někomu to šlo jednoduše, jiný musel na sobě opravdu hodně pracovat. A jsem ráda, že tak k tomu holky také přistoupily. Nesmály se těm slabším, ale naopak je podržely a povzbudily. Domluvili jsme se, že příš rok do toho půjdeme znovu. Hana Juřenová

Pozvání od dětského domova Vážení a milí, dovolte, abychom Vás pozvali k nám do dětského domova na Den otevřených dveří, který se koná v pátek 12.12.2008 od 10.00 do 16.00. Jste všichni srdečně zváni. [ Další naše pozvání se týká žesťového koncertu, který se uskuteční i v tomto roce, a to ve středu 17.12.2008 v místní Sokolovně. Krásnými melodiemi přispěje k předvánoční atmosféře žesťový kvintet BRASS FIVE spolu s pěveckým sborem ZŠ pod vedením p.uč. Linhartové. Své umění předvedou také dě z dětského domova.

8

MATEŘSKÁ ŠKOLA

prosinec 2008

Malé děti, které ještě nechodí do školky, zveme v prosinci 2008: Út 9.12. v 15 hod. – Dětský klub Len lka St 3.12.Pohádka o Kašpárkovi nebude!! St 17.12. v 9 hodin– pohádka ve školce „Vánoční pohádka“

vučinku

e pa Soukám

V podzimním lese

Děti a Policie V pondělí 10.listopadu přijala do naší školky pozvání mluvčí Policie pro okres Benešov - nprap. Zuzana Stránská. Setkání se zúčastnilo 47 dě z Mateřské školy a 1.třídy Základní školy v Pyšelích. Měli jsme možnost vidět – vybavení policistů, které potřebují ke své práci, jejich uniformu, způsob komunikace, dopravní značky,aj. Prak ckou ukázkou byly dě poučeny o možných nebezpečných situacích a dítě dostupných způsobech, jak se chránit a uvědomit si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat. Velmi důležité je mít povědomí, jak se prak cky bránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout a kam se v případě potřeby obrá t o pomoc) VÝROČÍ

Hraběnka Marie Ubelli von Siegburg V listopadu roku 1893 v Brně zemřela významná šlech čna Marie Ubelli von Siegburg. Byla sestrou Gabriely Ubelli- Ma encloitové, žijící zde na zámku v Pyšelích. Druhou významnou sestrou byla hraběnka Johanna Ubelli - představená Ústavu šlech čen U svatých andělů v Praze na Hradčanech. Marie Ubelli von Siegburg měla stejné poslání jako její sestra Johana. Rovněž vyučovala dívky ze šlech ckých a měšťanských rodů. Ústav ve kterém mnoho let vzdělávala dívky, byl v Brně a nazýval se Ústav šlech čen Panny Marie Školské. Budova dřívějšího ústavu stojí na Náměs Svobody v Brně a je v ní zřízené vlas vědné muzeum. Nadace pro Ústav šlech čen v Brně vznikla v 17.stole , kdy moravská hraběnka Johanka Magnis odkázala své jmění ve prospěch vzdělávání a výchovy osiřelých dívek z Moravy. Roku 1698 vydal císař Leopold I. oprávění k provozu této školské nadace. Nadace podléhala přímo císaři. Podmínkou pro přije hraběnky Marie Ubelli von Siegburg do postu vyučující byla příslušnost k panskému stavu a moravský šlech cký inkolát. Zároveň však potvrzení o přije mezi moravské stavy na základě držení pozemkových statků na Moravě. P 10 OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ

9

VÝROČÍ

prosinec 2008

POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 9

Hraběnka Marie Ubelli von Siegburg pečovala o chovanky podle předpisů Nadace. Bylo to ž uzákoněno, že se dívkám má poskytnout vzdělání, vědomos a rovněž je připravit pro život v manželství, případně pro život řeholních sester. Stěžejním bodem výchovy byla výuka náboženství a pěstování přísných morálních vlastnos . Chovanky Ústavu šlech čen se mohly účastnit společenského života v Brně. Směly navštěvovat koncerty, divadla, nebo se zúčastnit plesu. Hraběnka Marie Ubelli von Siegburg doprovázela dívky většinou na koncerty. Pro tul představené nosívala zhotovený odznak ze zlata, oválného tvaru a zobrazující Pannu Marii. V Ústavu šlech čen pracovala téměř celý život. Zemřela v Brně 12.listopadu 1893. V Brně je rovněž pochována. Její sestry Johanna a Gabriela Ubelli von Siegburg odpočívají na zdejším pyšelském hřbitově v blízkos kaple Loreta. B.Dauthová DOPISOVATELÉ

Všimli jste si také?

Možná jste si tohoto zajímavého úkazu již všimli také. Když se každý den en vracím domů, jezdím zdím přes řes Pě hosty. host I přes rozbitou silnici se rád dívám do kraje a pozoruji změny kolem nás. Před několika měsíci ěsíci ci se začalo něco zajímavého dít na silnici s z Pě host do Pyšel. Člověk zde dává pozor na záplaty a díry ve vozovce, na cyklisty a zvěř. ěř. Ta zde ráda a často přechází. Nově nabílený a odkrytý křížek každého zdraví již z dálky a pokaždé si všimnu jeho natočení. To ale není to o čem jsem se chtěl zmínit zmínit. ínit. Nejdříve někdo začal postupně připevňovat odrazky na stromy podél cesty. Hlavně v zatáčce a klesání kl od křížku je mnoho z řidičů uvítalo. Jenže každý týden tyto odrazky přibývaly a nakonec podél él cesty hned na kraji u příkopu p vyrostly jak houby po deš klacíky se střípky z odrazek. Přes den si toho řidič ani nevšimne, ukrývají se v trávě, ale večer, při nasvícení si najednou připadáte jako na le štní ranveji. Desítky světýlek z odrazek lemuje cestu a krásně vykreslují celý úsek od skládky nad Pě hosty až k bývalé pískovně. Nelenil jsem a nedávno se zašel do těchto míst na odrazky podívat. Jsou vyrobeny z krátkých klacíků na kterých je provázkem připevněn malý střep odrazového sklíčka. Kdo si asi dal tolik námahy a práce při jejich výrobě? Kdo obětoval tolik času k připevnění odrazových samolepek na stromy? Koho tato zajímavá myšlenka napadla? Proč to vše dělá? Mezi námi je asi samozvaný „ochránce silničního provozu“. Možná nám chce všem dokázat, že i bez velkých sum na dopavní značení se dá „ošetřit“ určitý úsek silnice. Bohužel, toto značení nebude mít velkou životnost. Při prvním sekání krajnic silničáři nebo v zimě při plužení se větší část značení zničí. I tak děkuji za tuto práci a smekám před zajímavým nápadem. Možná někdo z nás byl rád, že při podzimní zamlžené jízdě domů si včas mohl všimnout zatáčkyy a zpomalit. p H Honza Kostrhoun

Mánesův sokolský prapor. Velkolepé byly sok sokolské kollské ké oslavy v řříjnu letošního roku na pyšelském pyš náměs , které zorganizoval a připravil pan Gondík s pyšelskými ochotníky, och členy TJ SOKOL Pyšely a hasiči. Také Pyšelské muzeum přispělo exponát exponáty ze svých sbírek na výstavu v sokolovně. Hlavně jsem ale připravovala fotoaparát, abych mohla tu slávu zachy t a uložit do muzejního depozitáře pro příš generace. Když jsem přišla na seřadiště před sokolovnou a uviděla ty krásné sokolské prapory v rukách praporečníků, byla jsem překvapena. To v Pyšelích ještě nebylo k vidění. Obzvláště mě zaujal jeden prapor s velmi složitým a krásným ornamentem, snažila jsem se jej vyfotografovat, když byl za pochodu praporečníků nejvíce rozvinutý. Moc se mi to nedařilo, ještě se mi pokazil fotoaparát a došel film. Než jsem závadu zčás odstranila a založila nový film, byla již oslava v plném proudu. Řekla jsem si, ať už je výsledek jakýkoliv, musím to zkusit a práci dokončit. Stále jsem přemýšlela, kde jsem viděla na obrázku ten krásný prapor. Vyvolané fotografie dopadly kupodivu dobře, když jsem je prohlížela, tak jsem si vzpomněla, kde jsem obrázek toho praporu viděla. Návrh na tento krásný prapor nestvořil nikdo jiný, než náš velký český malíř Josef Mánes. Mám o J. Mánesovi knihu z roku 1940, monografii, kterou napsal Jaromír Pečírka. Je zde Mánesův životopis a dílo, takže je zde i část věnovaná návrhům praporů pro spolky, kterých vytvořil úctyhodné množství a mezi nimi byla i fotografie praporu, který byl na sokolských oslavách v Pyšelích. Je to prapor „Pražského Sokola“, rub a líc provedený olejovými barvami na hedvábí (popiska pod fotografiemi) od J. Mánesa. Vysvěcení praporu bylo 1. června 1862, jak píše v monografii autor. „V rámci rozevlátých stuh (půda rudá, sokol bílý s šedými s ny, stuhy modré), na rubu je nápis „Sokol“ lemován ornamenty. Mánesem jsou navrženy i stuhy praporu, žerď i její plas cké zakončení.“ K práci na sokolském praporu povolal Mánesa sám Jindřich Fügner, Znali se s Mánesem od roku 1853, kdy Mánes Fügnera a jeho choť portrétoval. Z jeho popudu a za souhlasu Tyršova navrhl Mánes i sokolský kroj. Mánes navrhl ještě i jiné prapory. Prapor „Pražský Hlahol“, který byl vysvěcen 13. července 1862, dále pro pěvecké spolky „Ra bor“ v Hořicích, „Záboj“ v Pelhřimově. P 11 OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ

10

prosinec 2008

DOPISOVATELÉ

POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 10

Pro prapor spolku „Ras slav“ v Blansku u Brna zvolil Mánes techniku vyšívání. Při předání praporu byl Mánes osobně přítomen velké slavnos ve Sloupu u Blanska, byl zde velmi vřele přijat s projevy velké a upřímné úcty. V roce 1864 byl přizván ku svěcení dalšího praporu pro pěvecký spolek „Říp“ v Roudnici. K vymalování praporu byl vyzván Janem E. Purkyněm r. 1864. Tento prapor je jeden z nejkrásnějších Mánesových děl. Na této oslavě byl přítomen Bedřich Smetana. Jeho improvizace na klavír byla plna národního vzletu a lidské ušlech los jako prapor Mánesův. Mánes navrhl a namaloval ještě hodně spolkových praporů a prací v oboru uměleckého řemesla, které ukazují, jak široce pojal Mánes úkol všestranného umělce, který měl úctu k veškeré umělecké práci. Byl umělec národní a moderní. Zbásnil silou svého nadání a své představivos díla, která mají český ráz, vys hl krásu české krajiny, české ženy, české historie a českého lidu. Uměl obrazem vyjádřit duši české písně a hudby. V těchto mravních a výtvarných hodnotách Mánesova velkého umění je odkaz pokolením budoucím. Tak napsal Jaromír Pečírka o pohnutém a přece krásném životě Josefa Mánesa a mě inspiroval jeho prapor, který jsem mohla vidět na sokolských oslavách k tomu, abych napsala trochu více o tomto význačném malíři v naší historii. Letošního roku v květnu uplynulo sto osmdesát osm let od jeho narození. Z. Srnská

Pazdernický rybník Vážení spoluobčané vzhledem k tomu, že se projekt obnovy a rekonstrukce Pazdernického rybníku posunul do další etapy, kde jsme povinni splnit požadavek na zajištění publicity, který vychází z Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, a informovat tak širokou veřejnost o probíhajícím projektu, dovolujeme si Vás v následujícím článku seznámit s historií území Pazdernického rybníku a s právě probíhající rekonstrukcí. Úvodem něco z historie území: Rybník byl vybudován v potoční nivě Nová Ves (prvně připomínaná 1724), která patřila do katastru obce Pyšely, a to na bezejmenném potoku pramenícím v loukách nad rybníkem. Tento potok je na Pě hostském katastru pravostranným přítokem Zaječického potoka napájeného z rybníků nad Líčnem a tvoří tak hlavní přítok Pě hostského potoka, jenž se vlévá do Sázavy. Zajímavou skutečnos je jeho zobrazení už na I. vojenském ,,Josefském mapování´´ (1764-1768 rek fikace 1780-83), dále pak na II. vojenském mapování - ,,Fran škovém´´ (1836-1852) a na indikačních skicách stabilního katastru z roku 1841, kde je zobrazen bez břehového, stromového a keřového porostu.

Rybník je zde obklopen poměrně širokým pásmem mokřejších luk vedoucích až do potoční nivy Zaječického potoka, kde je v 19. stole na levém břehu již zakreslen větší les. Podle těchto zobrazení byla potoční niva s prameništěm původně nad historickou cestou do Pyšel, která tuto nivu pro nala a ohraničovala tak levý břeh rybníku. Zde bych se přenesl do doby před několika lety: V roce 2005 se mi podařil získat Pazdernický rybník, který se již po několikaletém strádání dlouhodobě nacházel v havarijním stavu. Zdrž byla kompletně zanesená bahnitým sedimentem, v okolí rybníka bylo mnoho náletových dřevin, které již z větší čás rostly v naplaveninách. Okolí rybníka bylo rovněž poznamenáno množstvím černých skládek, které přispívaly P 12 OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ

11

DOPISOVATELÉ

prosinec 2008

POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 11

k velice neutěšenému dojmu dané lokality. Stavidlo rybníku bylo již zcela poničeno a po posledním vypouštění se tak stalo nepoužitelným. Hráz rybníku byla těžce poškozena vlivem působení vody, eroze, ale i nulovou údržbou v posledních letech. Jistě si na tento stav mnoho z Vás pamatuje. V té tobě jsem se rozhodl navrá t tomuto krásnému mstu původní vzhled. Začali jsme spolu s rodinou usilovně pracovat na přípravě projektu a všech legisla vních krocích vedoucích k povolení obnovy Pazdernického rybníku. Po dlouhém a náročném jednání se mi konečně podařilo všechna potřebná povolení a vyjádření sehnat a bylo mi vydáno stavební povolení. Při různých jednáních jsme se dostali také k informaci, že na projekty podobného typu je možno požádat o finanční dotaci. Rozběhla se tak jednání s AOPK, SFZP, MŽP a dalšími ins tucemi o možnos dotačních tulů. Další průběh od žádos po zdlouhavý proces získání dotace zkrá m a přenesu se do listopadu roku 2008, kde naše snažení dosáhlo konce podpisem smlouvy o přidělení dotace.

V současné době je již větší část projektu realizována. Byly pokáceny náletové a poškozené dřeviny, z rybníku byl vytěžen sediment a byla tak navrácena rybníku původní velikost. Sami jste jistě překvapeni, jaká je původní velikost rybníku. Byly opraveny svahy, okolní terén byl srovnán, byly odstraněny černé skládky, opraven přítok a hráz rybníka již také částečně prošla rekonstrukcí. v místě budoucího sdružení objektu (stavidla) je hráz prokopána, byl zde vybudován základ a položené nové potrubí pro dostatečný odvod vody. Vzhledem k stavu odtokového koryta bylo rozhodnuto o obnově celé délky koryta až po mostek u městských studní. I tyto práce jsou již v hrubém rysu provedeny. V současné době probíhají práce na opěrné zdi, které zakončí letošní stavební ruch. V závislos na počasí tak budou práce na konci letošního roku ukončeny. V příš m roce však budeme v čilém stavebním ruchu pokračovat dobudováním sdruženého objektu, musíme dokončit práce na hrázi, opravit komunikaci v koruně hráze, dokončit opravu odtokového koryta a v neposlední řadě také obnovu ozelenění, která navrá okolí rybníku tolik očekávanou podobu. V případě, že vše půjde podle časového harmonogramu, bude Pazdernický rybník v příš m roce uveden do provozu a jeho podoba se Vám předvede v celé své kráse. Tak, jak si ho nepamatuje nikdo z nás! V těchto několika řádcích bylo naším cílem Vám všem nas nit dlouhou cestu k obnově krásné součás našeho města. Stras plná cesta, jenž vyús la v úpravu území Pazdernického rybníku, který byl po dlouhá léta opomíjen a devastován, již tak začíná dostávat viditelnou podobu. A výsledek v konečné podobě jistě posune toto území k dalšímu zkrášlení města a přispěje tak pro vytvoření klidného místa pro všechny spoluobčany, která i svým přičiněním mohou ovlivnit budoucí podobu místa, kterému se snažíme navrá t krásu. Je mi jasné, že plány v dané lokalitě vyžadují určitou časovou náročnost a s m spojenou trpělivost široké veřejnos . Domnívám se však, že výsledek celého projektu velmi pozi vně ovlivní životní prostředí v okolí Pazdernického rybníku a přispěje tak k oživení a ke zkulturnění krajinného prvku, který v důsledku přispěje k zatrak vnění celé lokality. Doufám, že se společné budeme těšit z krásného místa a přispějeme tak k zlepšení životního prostředí v našem sousedství. S přáním Všeho nejlepšího v Novém roce Petr Hruška V LÁNKU BYLY POU ITY PODKLADY Z PROJEKTU ING. PETRA DATLA A RNDR. PAVLA TRPÁKA

Povídky Karolína Karasová krásně kreslila. Kolemjdoucí kupovali krajinky, kvě ny. Krásné květy kaktusů, usů, koniklec, kal kal,l, kkopre opre n. Krajinky kolem Krkonoš, Kolína, Kréty, Kypru. Kdokoli kroužil kolem kreslířky, každého korunovala novala ky čkou. Karolína kromě kreslení kupovala kostýmy, kouzlené krejčím Kamilem. Karolína kousala knedlíky, kotlety, krupicovou rupicovou kaši, krémy. Kynula. ru Kostýmy, kabáty krátké. Kamil Karolínu kri cky káral. Konec knedlíkům, kaším, krémům. Konečně neččně kkapusta, apusta, květák, karotka, kedlubny. Karolína krásná kočka. Kamil kajícně klesal ke kolenům Karolíny. Karolína klidně křikla: řikla: Kamil Kamile ilee kšš!

12

DOPISOVATELÉ

prosinec 2008

Povídky Podél pobřeží řeží Pacifiku přistál při p řist stál ál padák. ál pad padák ák. Parašu sta pomateně pom pobíhal po pláži. Padák poničený, pošpiněný, protože padal po ělaném ptáky. Parašu sta pociťoval poran písku podělaném poranění pravé paže. Připouštěl pozastavení psaní povídek pro páteční přílohu pisu. Program parašu sty patrně projde proměnou. p pornočasopisu. Pouhé povyprávění příběhů postačí pro posluchače. Potom u poděsil příliv. Povzbuzující pohled posky parašu stu poskytl parník proplouvající poblíž. Paluba prima, parašu sta přijat pod přístřeší. ženy potraviny pro prázdný pandor. Pro pochutnání p Pak předloženy přineseny pochu ny. Parašu stovi poklesla pusa. Při peripe ích dáku potra l protézu. Potraviny Potr trav avin inyy původně původ pů dně přichystané pro parašu stu poodneseny pryč? Počkat! Plavčík přinesl přistání padáku parašu stovi ovi pe perfektně erf rfek ektn tněě padnoucí pad dnoucí protézu po popraveném poprav pirátovi Packalovi. Slavím silvestra se svým Standou. Spokojíme se sami se sebou. Sype se sníh, strašná slota. Saně svištějí se strání, solené silnice sjízdné. Slávek, slušný správný syn se spus l se svými spolužáky. Smečka samolibých sedmáků se semkla. Slávek stál stranou. Spolužáci stačili sníst speciality strojené společnými silami. Sedmého srpna slavíme stříbrnou svatbu. Spolu se Standou, synem Slávkem sjedeme severní státy. Společně strávené soboty sympa zují se snahou spřátelit se, stát se silnými. Snad se shodneme. Salut. M.S.

Legionářské vzpomínání Sbor dobrovolných hasičů Žíňany a Obec Soběhrdy uspořádali ve dnech 26. a 28.10.2008 při příležitos 90. výročí konce 1. světové války a vzniku samostatné Československé republiky výstavu „Legionářské vzpomínání“. Výstava v kulturním domě v Mezihoří mapovala osudy a tehdejší život obyvatel a legionářů z osad Mezihoří, Phov, Soběhrdy, Žíňany a Žíňánky. K vidění byly zápisy z pamětních knih obcí Soběhrdy a Žíňany, které popisovaly nejen dění v jednotlivých vsích, ale také útrapy, které na obyvatele v souvislos s válečným stavem doléhaly. Jak moc válka zasáhla do jejich osudů může ukázat fakt, že z tehdejších cca 620 obyvatel bylo téměř 80 mužů odvedeno a každý čtvrtý z nich se již nikdy nevrá l zpět. Návštěvníci si dále prohlédli písemné záznamy vyprávění jednotlivých legionářů, kteří zasáhli do bojů na francouzské, italské a ruské frontě. Zážitky a vzpomínky vojáků barvitě vykreslovala dochovaná korespondence a lístky polní pošty. Mnozí pak vzpomínali na tváře, které shlížely z dobových fotografií. Mnozí návštěvníci zde poznávali své příbuzné. K vidění byly dobové uniformy ruských legionářů, šavle a bajonety. Celé pásmo provázela projekce téma ckých filmů. Vyvrcholením celé akce bylo vystoupení dechového souboru Vranovanka. Před zaplněným sálem kapela zahrála sérii písní jako například „Hoši od Zborova“, „Alpiny“ či „Pětatřicátníci“, za což přítomní nadšeně aplaudovali. Na závěr zazněla státní hymna. Pro čtenáře Pyšelský listů přinášíme poutavé vyprávění jednoho z účastníků

bojů – francouzského legionáře Fran ška Zoubka ze Žíňánek – tak jak jej zaznamenal kronikář obce Žíňany. Legionář Stanislav Zoubek Stanislav Zoubek se narodil 27. 11. 1890 v Žíňánkách č.p. 1. jako jedenáctý z 15 dítek, nastoupil 7. října 1913 vojenskou službu u 102. pěšího pluku na Újezdě v Praze. Při pochodu do Milovic na střelnici, v Brandýse, přišel telegram že Fran šek Ferdinand d´Este s cho stali se obě atentátu v Sarajevě. Potom dostal Stanislav Zoubek žňovou dovolenou, ale již 26. července r. 1914 byla mobilisace a on musel nastoupi k pluku, kde konal strážní službu na Vilsonově nádraží. Dne 1. srpna t. r. odjel se svým plukem do Benešova, potom přes Tábor, Třeboň, Vídeň, Bra slavu, Pěšť, Pě kostelí do Župane v Slavonii, kde vojáci vystoupili. Odtud pěšky, potom převezeni přes Sávu, odešli do Bosny na Březovo Pole, Bělinu k řece Drině. Dne 11. srpna 1914 za hukotu děl byli převáženi na pontonech přes Drinu. Tak počala první ofensiva 8. armádního sboru, která se nezdařila. Stanislav Zoubek byl bodnut do nohy a 17. srpna střelen do úst. Byly mu vyraženy zuby z levé horní čelis a rozbita tvář. Potom byl odvezen do nemocnice v Petrinji v Chorvatsku. Již 23. září 1914 byl opět u pluku a koncem října zúčastnil se III. Ofensivy přes Sávu u Mitrovice a bitev u Nočaje, u řeky Kolumbary a u města Ubu. Dne 21. listopadu 1914 byl Stanislav Zoubek v Sazarově v zasněženém kopcovitém kraji zajat se šes kamarády. Vysvobozen z lidských jatek, byl s ostatními

zajatci poslán přes Arandělovec a Kragujevac do Niše. Město bylo již přeplněno zajatci neboť denně docházelo tam přes síc zajatců. V zasněžené krajině zajatci přespávali pod širým nebem. Stravování jich bylo nemožné. Asi s 50 soudruhy odjel St. Zoubek na železniční práci na bulharskou hranici na řeku Timok a město Boljevac. Dne 17. října 1915 burácela tam bulharská děla a s kvapem všichni zajatci odjeli zpět do Niše. Tam sehnáni v transporty, dostali asi po 70 dkg chleba a nastoupili cestu prý osvobozující. Byl to rekord v hladovění. Šli přes Prokuplji, Koržumliji, Priš nu, památné „Kosovo Pole“, Prizren, Strugu, ležící na břehu Ochridského jezera. Již první den cesty ze Strugy minuli srbskou půdu u Čunguly a stanuli v Albanii, v krajině pustých skal a ve výši 2000 m rozryté hlubokými roklemi, té doby pod sněhem. Dopravu po stezkách na příkrých srázech obstarává tam mezek a osel. Zde již si byli rovni jak zajatci, tak srbš vojáci. Odkázáni sami na sebe, zmírali hladem, únavou, sklouznu m do hlubin. Šli na Elbasan, Tiran, Drač. Ta právě byla bombardována válečným loďstvem. V přístavu byly všechny lodi potopeny. Jen stožáry neb leckde konec paluby vyčnívaly nad vodu. Museli dál přes Savalu, brodili se zavodněným krajem místy po pás a přecházeli řeky. Již to nebyli lidé, ale kostlivci na polovic nazí. Stanislav Zoubek měl již jen spodky, kalhoty z něho spadly sešlos . Některý chudák jen bos, bez prádla, byl jen omotán různými cáry obranými mrtvolám. Když došli zajatci k široké, hluboké a prudké řece Vojnce, čekali již na druhém břehu Italové, kteří je měli převézt a 14 přebrat. Několik dní však P OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ

13

DOPISOVATELÉ

prosinec 2008

POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 13

toužebně čekali, až lodi na druhé straně pro ně připlují. Všichni zajatci byli uvrženi v Koloseum ne dravé zvěři na pospas, ale hladu, únavě a šílenství. Teprve vzrušení v divácích pomohlo, že zajatce převezli. Hnali je přes Fieru, poháněli slovy: „Vija!“ „Valona!“ „Avan “ „Italia“ „Makarona“ Dne 17. prosince 1915 nalodili zajatce ve Valoně. Podle sta s ky, tuto hrůznou cestu Albanií konala srbská armáda, 30.000 srbských chlapců patnáct až osmnác letých, mnoho obyvatelstva srbského, zajatců přes 70.000. Z toho celku přes 100.000 mrtvol hlady a strádáním zahynulo v divoké Albanii. Historik píše veliký vykřičník, černou skvrnu propagátorům humánní kultury v dějinách lidstva. Josef Pilát, zdejší rodák z čísla 10. (pozn. red. - myšleno ze Žíňánek), desátník 28. pluku zeměbrany, silný, zdravý a nadějný hoch stal se obě této cesty. Zajatci byli dále převezeni na cestovní dvoupatrové lodi na ostrov Asináru, kde 24. prosince byli vyloděni. Mnoho cestou zemřelých sházeno do moře rybám na pospas. Než toho utrpení nebyl ještě konec. Na ostrově kolik desítek mrtvých pohřbeno ne zajateckých hřbitovech. V květnu 1916 převáženi byli zajatci do Francie na starých obchodních lodích. Ostrov opouštěli všichni rádi, avšak se

steskem v nitru při vzpomínce na kamarády, kteří tam na mnoha hřbitůvcích ve více jak sícovém počtu spí věčný sen. V Tulonu Stanislav Zoubek se soudruhy stanuli na francouzské půdě. Odtud as po jednodenním pochodu octli se v Carpienu isolačním to táboře zajateckém. Po 14 dnech byli v Romansu, v ústředním depu zajateckém. Potom byli posláni na práci do Lyonu do obrovské továrny na šamotové a porcelánové zboží. Po svátcích vánočních 1916 byli všichni dopraveni do Lochrist – Henebont v Bretani, velikých to železáren, kde vyráběn plech a granáty. Národní rada Československa v Paříži jejíž hlavní představitelé byli prof. Dr. T. G. Masaryk a Dr. Eduard Beneš byla zmocněna v r. 1918 sestavovat armádu ze zajatých Čechů a Slováků. Dne 14. února 1918 Stanislav Zoubek podepsal legi maci a zavázal se čestným slovem poručíku Holému bojova jako československý dobrovolník. Potom odjel s dobrovolníky do Gognacu, kde se tvořil 21. pluk. Nastoupil k 7. rotě. Asi za 14 dní 5., 6., 7.rota 21. pluku dána do Jarnacu. Tam založen byl 22. pluk. Stále docházejícími dobrovolci ze zajatců Čechů a Slováků z Ameriky, hochů z Ruska se pluky rychle doplňovaly. Dne 11. června 1918 odjeli dobrovolci do Darney a A gny, blíže al-

Sbor dobrovolných hasičů v Pyšelích Československá obec legionářská Česká obec sokolská Vás zvou na výstavu

Československé legie 1914 - 1920 22. 11. - 11. 12. 2008

v budově Městského úřadu Pyšely OTEVÍRACÍ DOBA:

po - st - čt - so: 9 -13 hod. pá: 9 - 13 hod; 14 - 16 hod.

Přednášky autorky výstavy PhDr. Zlaty Fořtové, prof., ČsOL:

1. „Po stopách československých legií“ (s liter., hud. ukázkami, videoprojekcemi) sobota, 29. 11. 2008 od 15.00 hodin 2. „Za hlasem zvonů …“ (s výstavkou, zvukovými ukázkami a videoprojekcemi) neděle, 7. 12. 2008 od 17.00 hodin Prosíme, aby si školy a jiné skupiny dohodly předem termín návštěvy výstavy Kontaktní spojení -Marie Pášová tel. 323 647 218, Jan Kostrhoun tel. 605 131 168

Děkujeme.

14

saské fronty. Přísahu skládali 30. června t. r. jako čsl. Brigáda. Dne 2. července 1918 odjel 21. pluk na frontu v Elsasku blíže Mühlbachu a 22. pluk tvořil zálohu u města Ružmontu . Československá brigáda pod velením plk. Philippa a 205. – 305. pluk tvořil 53. francouzskou divisi. Dne 16. září byla čsl. divise stažena z alsaské fronty. Rychlým tempem přesunována vlaky a automobily jak a kam třeba. Konečně čsl. dobrovolci stanuli v úseku Feronském v Angonách. Tam přešli „nedobytnou Hindenburgovu linii.“ Tato byla 15 km do hloubky ostnatým drátem omotána. Dne 18. října byl vklíněn do ohně 21. pluk u Feronu a u Vezziers na řece Eisně. Dne 29. a 30. října bylo mužstvo vystřídáno a jelo zpět. V těchto několika dnech ztra la brigáda 27 důstojníků 1157 mužů raněných, mrtvých a otrávených. Proto Národní rada nechávala čsl. dobrovolníky na konec jako důkaz, co jsou Češi. V cizině Bohemianc znali jako cigána. Dne 9. listopadu 1918 opus l 21. pluk francouzské armády. 8. listopadu t.r. přehlížel čsl. dobr. pluky Dr. Ed. Beneš s generálem Gourardem, kde oznámil brzký návrat domů. Přitom udělena byla pochvala 21. pluku a to 1. praporu pod velením praporčíka Husáka a 2. praporu 22. pluku pod vedením praporčíka Prignota. V Darney navš vil československé dobrovolce president republiky T. G. Masaryk, děkoval za vykonanou práci v poli a připomenul další doma ve vlas . Potom odjel Stanislav Zoubek se svými soudruhy jako I. transport Limplonským tunelem do Padovy v Itálii. Tam je předjel president Masaryk s družinou. Stanislav Zoubek setkal se tam s Josefem Pilátem z čísla 9 ((pozn. red. - myšleno ze Žíňánek). Byl desátníkem a italským dobrovolníkem. Teprve při rozmluvě se poznali. Potom jeli přes Korutany, Štýrsko, Rakousy a 2. ledna 1919 ráno po 4 a ½ letém bloudění cizinou octli se ve svobodné vlas . Odpoledne projel vlak se Stanislavem Zoubkem kolem rodné vísky. Sledoval ji s pohnu m a sebezapřením, neboť jel do Prahy. 11. listopadu 1919 byl z Jičína propuštěn domů. Pro Pyšelské listy připravil: Jan Šíma, VELITEL SBORU DOBROVOLN CH HASI

ŽÍ ANY

Sbor dobrovolných hasičů Žíňany je členem místní akční skupiny Posázaví o.p.s.. Další informace naleznete na www.zinany.webgarden.cz.

KULTURA

prosinec 2008

„HLAS ZVONŮ TÁHNE NAD ZÁVĚJÍ …“ V NEDĚLI 7. 12. 2008 OD 17 HODIN V BUDOVĚ MĚSTSKÉHO ÚŘADU V PYŠELÍCH SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V PYŠELÍCH VÁS SRDEČNĚ ZVE NA AUTORSKÝ PROGRAM Z HISTORIE ZVONŮ

PHDR. ZLATY FOŘTOVÉ (S VÝSTAVKOU, S UKÁZKAMI HLASŮ ZVONŮ Z EVROPY A Z ASIE, S UKÁZKAMI Z LITERATURY A Z HUDEBNÍCH SKLADEB, INSPIROVANÝCH ZVONY). V PROGRAMU BUDOU ZAŘAZENY VIDEOFlLMY: ,,0 VZNIKU ZVONU“ A O JEDNOM Z NEJVĚTŠÍCH ZVONŮ SVĚTA SPJATÉHO S UKONČENÍM PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY V ITALSKÉM ROVERETU. ZVONY PROVÁZEJÍ ŽIVOTY LIDÍ PO TISÍE LET, JSOU OBRAZEM SLOŽITÝCH VÝPOČTŮ I DOVEDNOSTI RUKOU SVÝCH TVŮRCŮ. TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU.

Akce v Městském divadle Na Poště - prosinec 2008 2.12.

19.30

Divadlo Pavla Trávníčka „Povečeříme vleže?“

3.12. 19.30

Vánoční koncert Tanečního orchestru PACHOLATA

8.12. 17.00

ŽERTY S ČERTY aneb ještě jednou přijde Mikuláš pořádá Komorní studio Áčko s MKS Benešov

9.12. 17.00

Rodiče s dětmi do divadla „O dobru a zlu „ – pořádá MKS Benešov

10.12. 19.30

ENSEMBLE Mar nů – koncert JAN ŠŤASTNÝ – recitace /J. Haydn – Chrámový koncert F dur, J.D. Zelenka - Triosonáta č.5 pro flétnu, violoncello, housle a klavír, L.v. Beethoven – Quartet op. 16 ….. zazní verše básníků – K. Tomana, J. Seiferta ……

12.12. 19.00

Vánoční koncert – Sukův komorní sbor Benešov Šímova síň Muzea ve spolupráci s MKS Benešov umění Benešov

17.12. 18.00

Vánoční koncert Základní umělecké školy J. Suka v Benešově

18.12. 19.30

divadelní soubor SVATOPLUK uvádí premiéru: „PAN HAMILKAR“

19.12. 19.00

Vánoce s Benešáčkem

21.12. 19 00

Vánoční koncert – Pěvecký sbor benešovských učitelek ve spolupráci s MKS Benešov - Aula gymnázia / L. Delibes, A. Vivaldi, J. J. Ryba /

12.12.

19.30 Závěrečný věneček základních tanečních kurzů KC Karlov

15

KULTURA

prosinec 2008

Přehled kulturních akcí v Týnci nad Sázavou PROSINEC 5. 12. MIKULÁŠ S ANDÍLKY A ČERTY ZAČ. 17.00 hod u Týneckého hradu s nadílkou

7. 12. II. ADVENTNÍ NEDĚLE NA TÝNECKÉM HRADĚ zahájení výstavy adventních věnců, ukázky zajímavého balení vánočních dárků 14. 00 hod – Tradice vánoc s koledami 18. 00 hod – Adventní koncert rotundě – vánoční koncert skupiny Jazz s.r.o.

14. 12. VÁNOČNÍ DECHOVKA ZAČ. 14.00 hod hraje TÝNEČANKA jako host vystoupí MAŽORETKY z Vlašimi vstupné: 50,- Kč

14. 12. III. ADVENTNÍ NEDĚLE NA TÝNECKÉM HRADĚ 14. 00 hodin - Vánoční trh školy v muzeu 18. 00 hodin – Adventní koncert v rotundě – koncert Marie –Veselé a jejích žaček

20. 12. ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ - J. J. RYBY ZAČ. 15.00 hod zájezd na vánoční koncert do kostela U Salvátora účinkuje Foerstrovo komorní pěvecké sdružení po skončení možnost prohlídky vánočního trhu v Praze odjezd ve 13.00 hod od České spořitelny cena vstupného: 200,- Kč

21. 12. IV. ADVENTNÍ NEDĚLE V TÝNECKÉM 14. 00 hodin – tradiční vánoční trh v muzeu 18. 00 hodin – Adventní koncert v rotundě – koncert skupiny Agnatha

HRADĚ

Informace, předprodej a rezervace vstupenek:

Turistické informační centrum TÝNEC

Klusáčkova 2 , 257 41 Týnec nad Sázavou Tel: 317 729 050, 775 290 032 Mail: [email protected]

www.centrumtynec.cz

www.mestotynec.cz

Regionální muzeum Jílové vás zve na komorní výstavu uspořádanou z darů muzea v r. 2007 „AŽ ZASE JEDNOU…“ od 29.11. 2008 do 1.2.2009 Dále se můžete zajet podívat na výstavu studentských prací – krajka, výšivka, tkaný tex l, sk, tex lní hračka, košíkářství, oděv od 1.11.2008 – 18.1.2009 Další výstava s názvem „Vánoční ozdoby“ je otevřena od 22.11.2008 do 11.1.2009 V Jílovém můžete též navš vit Vánoční předváděcí dny a to 13.12.2008 od 9 – 16 hodin. Vánoční řemesla a dovednos , ozdoby, dárky, cukroví, živá hudba, vánoční jarmark www.muzeumjilove.cz, tel. 241950791, fax: 241950877

16

KULTURA

prosinec 2008

Pykulka 5.12. 27.12. 28.12.

MIKULÁŠSKÁ v Zaječicích 18.00 hod.

REPRÍZA divadelního představení „MALOVANÉ NA SKLE“ pyšelských ochotníků v sokolovně

29.12.

16.30 hod.

SVÍČKOVÁ - se svíčkami po svíčkách tajemnými zákou mi Pyšel. Sraz před obchodem p.Heřmana INZERCE

Domov pro seniory Pyšely Náměs č. 1 251 67 Pyšely okr. Benešov Nabídka zaměstnání:

kuchař/ka Nástup:

1.1.2009 Minimální stupeň vzdělání:

vyučení v oboru Požadavky:

samostatnost,pečlivost, bezúhonnost

GALERIE U MARIE si vás dovoluje pozvat na výstavu dřevěných loutek MARTINA KADLECE a obrazů MARIE KOLÁŘOVÉ. Přijďte na vernisáž v sobotu 6.prosince v 17 hodin. Výstava potrvá do konce roku 2008. Otevřeno: PO 15.30 - 17.00 PÁ 14.00 - 17.00 SO 9.00 - 12.00 NE vždy po adventu mezi 17. a 19.hodinou

Pracovní poměr:

NA LEDEN PŘIPRAVUJEME

hlavní na plný úvazek

VÝSTAVU PASTELŮ A OLEJOMALEB

Pracovní doba:

VÝTVARNÍKA

RICHARDA AUGUSTINA.

jednosměnný provoz (ranní,odpolední,soboty,neděle)

Těšíme se na vaši návštěvu.

Nabídka zaměstnání:

JP T consulting, s.r.o.

zdravotní sestra Nástup:

1.1.2009 Minimální stupeň vzdělání:

ÚSO – registrace v oboru Požadavky:

samostatnost,pečlivost, bezúhonnost Pracovní poměr:

hlavní na plný úvazek Pracovní doba:

jednosměnný provoz Informace: kancelář DS

DAŇOVÁ A ÚČETNÍ KANCELÁŘ

provádíme - daňové poradenství vedení účetnictví mzdy zpracování daňových přiznání a výkazů (možno i za rok 2008) pro podnikatele i neziskovou sféru tel. 724 160 294, 602 839 303 [email protected] Zaječice 46, 251 67 Pyšely 17

PŘÍLOHA

T.J. SOKOL PYŠELY

prosinec 2008

Jak to dopadlo?

V sobotu 25.října se slavilo jako v roce 1928. Je to samozřejměě jenom příměr, protože se nedochovaly nějaké dokumenty, z celého slavného dne, kdy se veřejnos poprvé otevřela naše sokolovna. k l A protože t ž jje tomu t letos l t 80 let, l t sláva lá se v Pyšelích opakovala. Popsat náladu celého odpoledne není lehké. Od jedné po poledni šlo všechno ráz naráz tak, jak to bylo ve scénáři, a všechno klapalo jako na drátkách. Poslední hezký podzimní den si vybral ten nejlepší termín. Ráno sice nevypadalo, ale pak se všichni Sva umoudřili a posví li si na nás. Bylo příjemně a velmi to pomohlo slavnostnímu aktu na náměs . Kdo fotografoval, bude mít vizuální vzpomínku na kroje, prapory, tribunu a diváky, kdo nefo l, musí si to pamatovat a nebo si schovat Pyšelské listy, aby si to podle libos mohl připomenout. A že bude co připomínat, viděli a slyšeli přítomní diváci, kteří vydrželi až do posledních minut odpoledního programu. Sportovci byli zastoupeni oddílem stolního tenisu, za všestrannost se předvedly žákyně pod vedením náčelnice T.Sládkové, Chlapáky dal dohromady R.Zamrazil, pohádku hráli loutkoherci ze Sokola Pražského, naši ochotníci zazpívali lidovky a Hašlerky a vrcholem celého odpoledne se stal národopisný soubor Formani ze Sla ňan. Předvedl vpravdě profesionální výkon nejen na „hrací“ ploše, ale také v průvodu, a vůbec po celou dobu pobytu tady u nás. Myslím, že mohu bez uzardění říci, že vzniklo nové přátelství. Určitě se s mto souborem u nás ještě setkáme a není vyloučeno, že naši zástupci budou pozváni na některou podobnou akci do Sla ňan. Velmi rád využívám této příležitos , abych poděkoval výboru naší jednoty, který podpořil prvotní ak vitu trojice Jurečková, Linhartová, Gondík, aby se tato akce u nás uskutečnila. Děkuji starostovi župy Barákovy br.Soprovi za projev a osobní zájem o naší práci, děkuji řediteli ZŠ Mgr.Paclíkovi, za to, že promluvil o naší škole a vzájemné dlouholeté spolupráci s městem, se sokoly a hasiči. Děkuji starostovi města, za jeho slova o naší jednotě, děkuji i senátorovi Šebkovi, že na naší akci přijel, díval se i na program a pohovořil s představiteli ČOS, župy a naší jednoty. Všichni přispěli k vysoké úrovni našeho oslavného odpoledne. Děkuji celému pořadatelskému týmu, který Sokolský den organizačně zajišťoval, jmenovitě mým přímým spolupracovníkům Janě Soprové, Radku Zamrazilovi a Karlu Kulovanému. Odvedli na svých místech perfektní práci. Mám velkou radost, jak byla vyzdobena tělocvična. Obrázky ze života naší jednoty, hýřily v pem – rukopis M.Kolářové byl na první pohled patrný, a trikolory a nářadí umocnily sokolskou náladu. Velký dík patří J.Chalupovi za dodání pódiové konstrukce, kterou spolu s R.Zamrazilem a Mirkem Linhartem zkušebně postavili na neutrální půdě, aby věděli co je čeká na náměs . Stejní bratři – sokolové ji také nakonec v neděli z náměs uklidili. Všichni odvedli práci hodnou obdivu a zaslouží si velké poděkování. Neumím vyjmenovat všechny spolupracovníky jmenovaných vedoucích pořadatelů. Bylo jich určitě celkem víc než dvacet. Rád děkuji i jim. I oni významně přispěli ke zdárnému průběhu celého Sokolského dne. Poděkování patří i našim sponzorům, kteří přispěly naší jednotě finančními dary a pomohli tak zvládnout rozpočet na celou akci. P 19 OKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ

18

prosinec 2008

T.J. SOKOL PYŠELY

PŘÍLOHA

POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 18

Zastoupení členů naší jednoty v župě Barákově a v České obci sokolské se projevilo nejen účas jejich činovníků na naší akci, ale také m, že ČOS vzala na sebe některé výdaje spojené s organizací. I jim patří náš dík. A poslední poděkování patří Sboru dobrovolných hasičů, kteří zkušeně řídili provoz na silnici a dbali bezpečnos celého průvodu. Jejich pomoc byla pro náš tým nepostradatelná. Děkuji. Na závěr bych chtěl říci jednu zajímavost. Prapor, jenž nesl praporečník ze Sokola Pražského, byl replikou originálu, který byl vyšit na návrh Josefa Mánesa pro prvního starostu této jednoty. Jím nebyl nikdo jiný, než Jindřich Fügner – spoluzakladatel Českého sokola. A jak dopadla odpověď na úvodní otázku? Myslím, že to dopadlo dobře. Počasí, průvod, program, zábava, to všechno vyšlo na výbornou. Snad se můžeme těšit na příš podobné akce, které by se v různých modifikacích mohly a snad i budou, každoročně opakovat. Bohumil Gondík

19

PŘÍLOHA

T.J. SOKOL PYŠELY

Sokol, první český spolek, vznikl r. 1862. Jak píše O ův slovník naučný „brzy rozšířil se účel spolku z pouhého cvičení tělesného na důležitý úkol národní, na odchování rázného, sebevědomého a otužilého mužstva českého.“ Proto byly kromě vlastního cvičení pořádány také výlety, vycházky, přednášky a další kulturní akce, jichž se mohli zúčastňovat i starší nebo fyzicky méně zdatní členové a zájemci. Sokol v Pyšelech vznikl poměrně pozdě, až v r. 1912, tedy v době, kdy sokol oslavoval padesáté výročí své existence a v Praze se konal VI. všesokolský slet. (V témže roce se narodil pan Josef Procházka, zdejší nejstarší člen a živá kronika této organizace.) U kolébky zdejšího Sokola stáli MUDr. A. Dlabal, J. Kratochvíl, bratři Pařízkové, A. Rádl, F. Vondráček aj. Zahradník. Ti uvažovali o zřízení zdejší organizace už déle, problémem však byl nedostatek cvičitelů. Rakousko-uherské úřady, zejména policie, sledovaly činnost Sokolstva s nedůvěrou. Za 1. světové války, která začala brzy poté, byli Sokolové přednostně odváděni a posíláni na nejnebezpečnější místa. Ti, kdo pro svůj věk či nemoc zůstali

prosinec 2008

Z historie pyšelského Sokola

ledováni a různě šikanováni. doma, byli sledováni da z nich zapojila do tajného Přesto se řada ého odboje. pro rakouského O tom, že Sokolové byli výběrovou organizací, kde nerozhoduje jen tělesná zdatnost a kde byl kladen velký důraz na charakter člověka a jeho vlastenectví, svědčí případ pyšelského občana Vojtěch Papírníka. Jejich rodina měla pekařství a malý krámek hned u kostela. Všichni tři bratři Papírníkovi byli odvedeni k vojsku, z války se však vrá l pouze nejmladší Vojtěch, za mco jeho bratři padli. Každý člověk, který prožil útrapy války, se radoval z návratu domů. Vojtěch Papírník samozřejmě také, přesto si domova mnoho neužil. Když v r. 1919 vpadla na Slovensko maďarská komunis cká armáda a hrozila ztráta Slovenska, přihlásil se Vojtěch Papírník jako dobrovolník a odjel bránit nově vzniklou republiku. Proč? Protože byl Sokol. Svoji lásku k vlas zapla l životem. Odpočívá kdesi ve společném hrobě ve slovenských Nových Zámcích. Zlatým věkem pro činnost Sokolstva byl tzv. první republika. Sokolové přestali být pronásledovanou organizací a začali

rozvíjet bohatou činnost. Zdejší Sokolové cvičili nejdříve v sále restaurace Radnice. V r. 1928 zakoupili objekt bývalé sušárny a po mnoha úpravách a přístavbách se zde v r. 1929 začalo cvičit. Současně zde byl také biograf, na jehož sobotní a nedělní představení se lidé těšili celý týden. Oblíbená byla také divadelní představení, která Sokolové pořádali na Radnici nebo v přírodě v tzv. Sokolském zá ší. V roce 1928 se zdejší Sokolové vydatně podíleli na oslavách 10. výročí vzniku republiky. O čtyři roky později zde proběhly oslavy 20. výročí zdejší TJ Sokol. Jejich součás byl i sjezd rodáků ve dnech 30. a 31. července 1932. Léta nesvobody (1938-1989) přinesla další pronásledování Sokola a jeho členů. Za pro nacis cký a pro komunis cký odboj položila řada z nich životy. Komunisté degradovali Sokol na „organizátora tělesné výchovy na vesnici“ (jak se píše v Příručním slovníku naučném z r. 1967). Přesto díky inicia vě jeho členů pokračovaly aspoň některé ak vity až do r. 1989 kdy bylo možné znovu navázat na staré tradice. Kéž v nich úspěšně pokračuje i nadále. Mnoho zdaru, Sokolíci! PhDr. Jiří Chvojka

Kytička sokolské kultury V sobotu 18. října vystoupil náš ochotnický spolek v Tyršově domě v Praze. Vzdělavatelský sbor ČOS ho vybral spolu s takovými tělesy jako jsou Smíšený pěvecký sbor GAUDIUM Praha, dále pak Vycpálkovci a Rozmarýnek, což jsou snad nejlepší folklorní soubory v Čechách, další ochotníky, tentokrát z Lázní Toušeň (uvidíte je u nás v Pyšelích v sobotu 22.11. se hrou Král jelenem) a ještě další špičkové sokolské soubory, aby reprezentovali celou Českou obec sokolskou na celostátních oslavách 90.výročí vzniku československé republiky. V Michnově paláci Tyršova domu se na odpoledním kulturním ma né snilo na 100 diváků, kteří celý program - mezi nimiž se náš ochotnický spolek rozhodně neztra l - nadšeně aplaudovali. Mezi diváky byli členové žup a jednot z celé ČR i ze zahraničí. Škoda, že jsme neměli z naší tělocvičné jednoty v hlediš kromě členů souboru nikoho. Hrajeme na různých místech okresu, hrajeme na přehlídkách sokolských i nesokolských, o naší jednotě i o Pyšelích se mluví díky těmto vystoupením v celé republice. Bylo by jenom dobře, kdyby s námi někdo byl a viděl. Mohl by pak do naší přílohy Pyšelských listů napsat svůj názor. Bylo by to rozhodně objek vnější, než když o výkonu a reprezentaci píše sám člen souboru.

Ještě bylo trochu hezky Přijeli jsme do Prahy krátce po dvanácté a šli na procházku kolem Tyršova domu. Velmi hezky upravený park kolem Sovových mlýnů a Kampa se na pár desítek minut staly klidovým místem před vystoupením v Michnově paláci. Stačili jsme se také projít po Karlově mostě, shlédnout na hladinu Vltavy, která si teče po stale a nic nedbá našich stresových dní a ustaraných obličejů. Naopak. Dává nám zastavit se na chvíli a pohledět do třpy vých vln, aby v rychlé vteřině proběhl mozkem každému z nás film, jehož děj by se nikdy nedal vyprávět. Většinou by ho nikdo ani vyprávět nechtěl, protože v těch tajemných chvílích se vynořují vzpomínky a představy mnohdy nesdělitelné. Uběhla volná hodinka a vracíme se přes Malostranské náměs a kolem Ministerstva kultury zpět na nádvoří Tyršova domu. Jakmile projdeme Mosteckou věží, jsme v jiném světě. Výkladní skříně plné skla a křišťálu (snad je pravý), vojenské čepice a různé tretky ze sovětské doby (pro nás úplně zbytečná vzpomínka), fůra různých lidí a různých jazyků, no prostě Babylon. Ten tam je klid Kampy a parku u Sovových mlýnů. Prcháme ulicemi, abychom už byli tam, kde nás očekávají a zůstala v nás aspoň kapička té krásy, kterou i dnes v tom hrozném ruchu Praha ještě na různých místech skrývá. Bohumil Gondík

20

prosinec 2008

T.J. SOKOL PYŠELY

Stolní tenis Kraj stĜedoþeský – okres Benešov

Sezóna: 2008-2009 S

SOUTċŽ NEREGISTROVANÝCH - II. umís.

družstvo

PŘÍLOHA

Výsledky po 5. kole

záp.

výh.

rem. proh.

skóre

body

skreþ

1. - Sokol Pyšely

5

4

1

0

67 : 23

14

0

2. - Sokol Votice C

5

4

1

0

66 : 24

14

0

3. - Sokol Olbramovice

5

3

0

2

56 : 34

11

0

4. - Sokol NetvoĜice B

5

2

2

1

47 : 43

11

0

5. - Sokol HeĜmaniþky B

4

2

2

0

46 : 26

10

0

6. - SKST Vlašim D

5

1

3

1

45 : 45

10

0

7. - Slavoj ýerþany B

5

2

1

2

43 : 47

10

0

8. - SKST Vlašim E

5

2

0

3

43 : 47

9

0

9. - SDH Petroupim C

4

2

0

2

38 : 34

8

0

10. - Sokol Neveklov

5

1

0

4

35 : 55

7

0

11. - Sokol Votice D

5

1

0

4

26 : 64

7

0

12. - SKST Vlašim F

5

0

0

5

10 : 80

5

0

!!! nenahlášeno - Petroupim C : HeĜmaniþky B

Program kulturních pořadů v pyšelské tělocvičně do konce roku 2008 Datum 22.11.2008 17.12.2008 27.a 28.12.2008

Název - účinkující Divadlo Lázně Toušeň

KRÁL JELENEM Vánoční koncert

BRASS FIVE Ochotníci Pyšely

„MALOVANÉ NA SKLE“

Začátek

Pořadatelé

19.00

T.J.Sokol Pyšely

18.00

Dětský domov Pyšely

18.00

T.J.Sokol Pyšely

21

Z MĚSTSKÉHO INZERCEÚŘADU

prosinec 2008

pro Vás připravuje

od 4.12.2008 prodej vánočních stromků a vánočního zboží:

-

- vánoční dekorace - adventní věnce, svícny, svíčky - jmelí, chvoj vánoční stromky borovice, smrk a jedle

ŘEZNICTVÍ SMRČKOVÁ PY ELY D KUJE SV M V RN M ZÁKAZNÍK M ZA P ÍZE A V EM P EJE KRÁSNÉ PRO ITÍ VÁNO NÍCH SVÁTK , HODN ZDRAVÍ, T STÍ A SPOKOJENOSTI V ROCE 2009. Z MĚSTSKÉHO SPORT ÚŘADU

ÚSPĚŠNÝ PODZIM ZAJEČIC Fotbalové družstvo Zaječic obsadilo první místo po podzimní sezóně. Odehrálo dvanáct zápasů a to deset vítězných a dvakrát nerozhodně. Po závěrečném utkání se v místním hos nci uskutečnila zdařilá „rozlučka“ na ukončení fotbalového roku. Za T.J. předseda Vejmelka Jaroslav

Fotbal Pyšely

A mužstvo 11.10.2008 Jílové – Pyšely 3 : 0 18.10.2008 Pyšely – Kostelec 1 : 1 branka Kulhavý 25.10.2008 Pyšely- Říčany 3 : 1 branky Mastný, Sisel, Kondáš 2.11.2008 Kondrac – Pyšely 3 : 1 branka Sisel 8.11.2008 Pyšely – Sázava 3 : 1 branky Štěpán, Sisel, Kulhavý 15.11.2008 Louňovice – Pyšely 3 : 0 A mužstvo obsadilo po podzimní čás sezóny 2008/2009 4. místo. Dorost 12.10.2008 Všenory – Benešov B 0 : 3 19.10.2008 Benešov B – Milín 3 : 1 26.10.2008 Benešov B – Sedlčany 0 : 7 2.11.2008 Vo ce – Benešov B 5 : 0 9.11.2008 Benešov B – Petroviče 5 : 2 15.11.2008 Průhonice – Benešov B 2 : 4 Mužstvo dorostu obsadilo po podzimní čás sezóny 2008/2009 7. místo. Mladší žáci 12.10.2008 Sedlčany – Pyšely 3 : 0 19.10.2008 Pyšely – Struhařov 3 : 0 branky Kulhavý 2, Csány 26.10.2008 Teplýšovice – Pyšely 2 : 3, Sládek 2, Černík 2.11.2008 Pyšely – Mezno 0 : 0 Mužstvo mladších žáků po podzimní čás sezóny 2008/2009 obsadilo 2. místo. Přípravka ročníky 1997 – 1999 11.10.2008 Poříčí – Pyšely 1 : 10 branky Kulhavý 3, Melichar 2, Svoboda 2, Podroužek, Sládek, Krámek 18.10.2008 Pyšely – Vo ce 5 : 0 Podroužek 2, Sládek, Krámek, Kulhavý 25.10.2008 Pyšely – Bílovice 3 : 0 branky Krámek 2, Sládek 10.11.2008 Benešov B – Pyšely 7 : 0 Mužstvo přípravky obsadilo po podzimní čás sezóny 2008/2009 7. místo. Fotbalový klub SK Pyšely přeje všem svým hráčům, funkcionářům a fanouškům krásné a spokojené vánoce a šťastný Nový rok 2009. Kulhavá M. Pyšelské listy -

Vydává Městský úřad v Pyšelích pod registračním číslem OkÚ RR 39; vydávání listu povoleno rozhodnutím Okresního úřadu v Benešově pod č. j. RR 779/96, ze dne 13. 5. 1996

tel. 323 647 218, fax 323 647 452, E-mail: [email protected]; http://www.pysely.cz

redakční rada: B. Dauthová, I. Křížová, A. Sládková, Z. Srnská, L. Zaradičková; administrace listu M. Pášová, M. Kulhavá; odpovědný redaktor Petr Slavík NEVYŽÁDANÉ RUKOPISY SE NEVRACEJÍ

22

ZA PŮVODNOST A OBSAHOVOU SPRÁVNOST RUČÍ AUTOR

TISK MĚSTSKÝ ÚŘAD PYŠELY