Salix L. vrba
Radim J. Vašut Olomouc 2006
Salicaceae Mirbel • 3 rody:
Populus
Chosenia
- Salix - Populus - Chosenia
s ca. 700 druhy po celé zeměkouli (vč. tropů) s těžištěm v mírném pásmu • dřeviny • anemochorní
Populus
Salix
Salix • Dvoudomé opadavé dřeviny • Taxonomicky kritické: - značná hybridizace - díky anemochorii redukce morfologických znaků na květech • x = 19 (2n = 38) • ca. 500 druhů po celém světě, v Evropě ca. 65 druhů v ČR 25 původních druhů
Salix – hlavní morfologické znaky Květy: tvar jehněd zbarvení doba květu počet tyčinek odění semeníku tvar čnělky počet základů semen
Listy: tvar čepele (!!) barva seratura odění rubu a líce počet žílek černání listů charakter palistů
Prýty: zbarvení větví odění letorostů barva pupenů přítomnost lišt barva lýka charakter katafylů
Salix V Evropě 3 hlavní podrody - Salix - Vetrix - Chamaetia - Longifoliae (Amerika)
Salix subgen. Salix • Obvykle stromy • Kvete až po olistění • Tyčinek 2-15
Salix alba L. – vrba bílá • Mírné a meridionální pásmo z. Eurasie (do z. Sibiře a Přední Asie); s. Afrika; zavlečená do sev. Am. • ČR: roztr. v nižších polohách, podél řek stoupající i do podhůří (kde vz.) • Ekologie: teplomilná dřevina rostoucí na hlubších půdách; břehy větších řek a lužní lesy • poměrně variabilní: - var. sericea (hedvábitě chlupatá) - var. vitellina (žluté prýty)
Salix alba • až 35 m • dřevo bez jádra • prýty různé odstíny od žluté po červ. • prýty a pupeny chlupaté • samičí květy 1 medovou žlázku • listy často nejširší uprostřed, alespoň na rubu chlupaté
znaky
Salix alba • • • •
hybridi
× fragilis = S. ×rubens (dosti často) × babylonica = S. ×sepulcralis (dosti často pěstovaná) × triandra = S. ×undulata (dosti vz.) × pentandra = S. ×ehrhartina (dosti vz.)
Salix fragilis L. – vrba křehká • stř., sv. a v Evropa; izolované lokality ve Francii, sev. Balkánu a Kavkaze • ČR: po celém území hojně od suprakolinního do montánního stupně; hlavně mezofytikum • pobřežní křoviny, břehy toků (ne lužní lesy!). Na propustných půdách, skelet. často i okraje mokřadů • Morfologicky značně homogenní (problém činí hlavně hybrid s druhem S. alba)
Salix fragilis • Do 15 m • křivolaký a větvený kmen • dřevo má tmavší jádro • prýty šedé, lysé (i pupeny) • větve lámavé (!!) • velké palisty • samičí květy 2 medové žlázky • listy hrubě pilovité, obyvkle obkopinaté (nejširší v hor. 1/3), na rubu lysé, jen sivě voskově ojíněné
znaky
Salix fragilis • • • •
hybridi
× alba = S. ×rubens (dosti často) × babylonica = S. ×blanda (často pěstovaná) × pentandra = S. ×meyeriana (velmi vz.) × triandra = S. ×alopecuroides (velmi vz.)
Salix triandra L. – vrba trojmužná • sect. Amygdallinae • rozpadá se na 5 poddruhů • Eurasie, kromě aktického pásma - subsp. discolor – mediteránní - subsp. triandra - kontinentální • ČR: roztroušeně po celém území, především mezofytikum, podhůří • Břehy řek a nádrží, snáší i stálou vodu, naopak nesnáší rašelinné půdy
Salix triandra s.l.
znaky
• 3 tyčinky (!!!) • borka se odlupuje v šupinách (!!) • listy hrubě pilovité • žílky na listech pod tupým úhlem (!) • okraje čepele rovnoběžně, někdy až vmáčklé (!!)
Salix triandra subsp. triandra
Salix triandra subsp. discolor
• větve snadno lámavé
• větve nelámavé
• borka se odlupuje ve velkých kusech
• borka se loupe v šupinách
• listy na rubu zelené • řapíky lysé • jehnědy tlusté • podpůrné šupiny květy jen slabě chlupaté • listeny na ose jehněd téměř celokrajné
• listy na rubu sivé • řapíky chlupaté • jehnědy úzké a dlouhé • podpůrné šupiny květy dlouze chlupaté • listeny na ose jehněd ostře pilovité
Salix triandra s.l.
hybridi
• × fragilis = S. ×alopecuroides (velmi vz.) • × viminalis = S. ×mollissima (velmi vz.) • × alba = S. ×undulata (velmi vz.)
Salix pentandra L. – vrba pětimužná • s., stř. a v. Evropa (v j. EU schází); z. Sibiř, Stř. Asie • ČR: roztr. V horských a podhorských oblastech (hojněji na Šumavě či Vrchovině); v nížinách jen na rašelinných loukách • okraje bažinných a rašelinných, aluvia chladnějších oblastí • evolučně ancestrální druh – morfologický blízký rodům Populus a Chosenia
Salix pentandra
znaky
• eliptické, lesklé, jemně pilovité listy • žlázky na řapících • hořkomandlová vůně vadnoucích listů • červenohnědé, jakoby lakované prýty • 6-12 tyčinek (ne 5 !!) • široké podpůrné květní šupiny • balzámová pryskyřice v rašících pupenech • větší počet nektarových žlázek
Salix pentandra
hybridi
• × fragilis = S. ×meyeriana (velmi vz.)
Salix babylonica L. – vrba babylónská • pův. ve stř. a s. Číně; velmi hojně pěstován • ČR: u nás poměrně vzácná; častěji jsou pěstováni její kříženci
Salix babylonica • Převislé větve, ale chabě splývající • Prýty zelenavé, v mládí chlupaté • Řapíky zkroucené a chlupaté (!!) • Palisty nápadně vyvinuté a zkroucené (!!)
znaky
Salix babylonica
hybridi
• × alba cv. Tristis = S. ×sepulcralis (dosti často pěstovaná) • × fragilis = S. ×blanda (často pěstovaná) • × matsudana cv. Tortuosa = S. ×erythroflexuosa (velmi vz.)
Salix matsudana Koidz. – vrba Matsudova • pův. ve v. Asii • v poslední době poměrně často pěstovaná • nejasné taxonomické vztahy k S. babylonica
Salix matsudana • Úzké, jemně a ostře pilovité listy, které jsou na rubu bílé a chlupaté • Listy i větve nápadně pokroucené (!!!)
znaky
Salix matsudana
hybridi
• × babylonica = S. ×erythroflexuosa (velmi vz. pěst.)
Salix ×rubens Schrank • větve lámavé • listy na rubu slabě pýřité • žilnatina nepravidelná • čepel intermediárního tvaru
Přehled dlouholistých vrb alba
fragilis
triandra
pentandra
daphnoides
rub listů chlupatý
větve lámavé
okraj listů rovnoběžný
listy široce eliptické
kvete před rašením listů
2 tyčinky 1 medová žlázka prýty žluté až červené, chlupaté
2 tyčinky 2 medové žlázky prýty šedozelené, lysé
3 tyčinky odlupující se borka žílky pod tupým úhlem
>5 tyčinek přirostlé palisty k řapíku medových žlázek 2+ pýřitý řapík lesklé prýty
ojíněné větve
lepkavé pupeny
žílky pod tupým úhlem
Přehled převislých vrb alba cv. Tristis babylonica
×sepulcralis
větve zelenavé, na svrchní straně červené
větve žluté, se zelenavým Nádechem
větve lámavé zelené
prýty nápadně chabé
prýty „střapaté“
větve žluté, s oranžovým nádechem prýty poněkud odstávající
×blanda ×erythroflexuosa větve zprohýbané červené
Salix subgen. Vetrix Dumort. • Kvete před nebo s vyrašením listů • Keře nebo nepříliš statné stromy • Dělí se na větší množství sekcí, nejpočetnější podrod vrb • Hybridizace velmi častá
Salix daphnoides Vill. – vrba lýkovcová • Perialpské rozšíření (Alpy + hory j. a stř. Evropy); j. Skandinávie a Pobaltí • u nás jen Karpaty na sv. Morava – jinde vysazována • Především břehy potoků, štěrkové náplavy, lemy horských toků
• var. angustifolia
S. sect. Daphnella
Salix daphnoides • voskově ojíněné větve • palisty přirostlé k řapíku (!!) • řapík pýřitý • jehnědy podobné jívě, ale jsou bez šupin • žluté lýko
znaky
Salix daphnoides • • • •
hybridi
× caprea = S. ×erdingeri (dosti vz.) × elaeagnos = S. ×reuteri (dosti vz.) × purpurea = S. ×calliantha (dosti vz.) × viminalis = S. ×digenea (dosti vz.)
Salix acutifolia Willd. – vrba špičatolistá • Pův ve v. a sv. Evropě, na v. po Kazachstán; hojně vysazována ve stř. Evropě • U nás introdukovaná, hojněji např. na Bzenecku • Přirozeně na písčitých březích řek, písčitých přesypech
Salix acutifolia
znaky
• Voskově ojíněné i letorosty • Větve dlouhé tenké, na konci převislé • Dlouhé, úzce kopinaté, oboustranně lysé listy; žláznatě pilovité
Salix acutifolia Kříženci u nás nejsou známí
hybridi
Salix purpurea L. – vrba nachová • j. a stř. Evropa, s. Afrika, pěstovaná v s. Americe • ČR: na celém území od nížin do nižších horských poloh; hojně např. MS Beskydy (negativní selekce pastvou) • Štěrkové náplavy, břehy toků, příkopy, minerálně bohatší půdy, skeletovité • var. lambertiana
Salix purpurea • Srostlé tyčinky • Listy bez palistů • Žluté lýko • Nachové samčí jehnědy (prašníky !) • Listy často vstřícné
znaky
Salix purpurea • • • • • • • • • •
hybridi
× appendiculata = S. ×austriaca (Alpy) × aurita = S. ×dichroa (vz.) × caprea = S. ×wimmeriana (poměrně často) × cinerea = S. ×pontederana (dosti vz.) × daphnoides = S. ×calliantha (dosti vz.) × elaeagnos = S. ×wichurae (dosti vz.) × repens = S. ×doniana (dosti vz.) × rosmarinifolia = S. ×parviflora (dosti vz.) × silesiaca = S. ×siegertii (vz.) × viminalis = S. ×rubra (dosti často)
Salix caprea L. – vrba jíva • Eurasie • v celé ČR, od termofytika do nejvyšších hor • světlé lesy, paseky, křoviny, -- nepříliš vlhké nebo zrašelinělé půdy • vnitrodruhově nepříliš variabilní
Salix caprea
znaky
• Eliptické listy, na rubu souvisle sivě plstnaté • Žilky pod úhlem 90°, nečetné • Jednoleté prýty plstnaté, prýty šedé (hnědočervené) • Prašníky před rozkvětem žluté • Pestíky zcela chlupaté • Stromkovitý vzrůst
Salix caprea
hybridi
Druh „hypersexuálně hyperpromiskuitní“ – kříží se se vším a často × aurita = S. ×capreola (často) × cinerea = S. ×reichardtii (zřídka) × daphnoides = S. ×erdingeri (dosti vz.) × eleagnos = S. ×flueggeana (vz., jen MSB) × hastata = S. ×merxmuelleri (dosti vz.) × purpurea = S. ×wimmeriana (roztr.) × silesiaca = S. ×subcaprea (dosti často, v MSB místy hojněji než rodičovské druhy) • × viminalis = S. ×smithiana (poměrně často)
• • • • • • •
Salix aurita L. – vrba ušatá • z., stř. a v. Evropa • V celé ČR roztr. Až hojně v suprakolinním až montánním stupni; - ve vyšších i nižších polohách vzácná • Vlhké až zrašelinělé louky, vrchoviště; na minerálně chudých půdách (!)
Salix aurita
znaky
• Bochníkovitý keř • Pod kůrou lišty • Jednoleté prýty olysalé, červenohnědé, s hnědočervenými lysými (!) pupeny • Blizny přisedlé (bez čnělky) • Pestíky ochlupacené • Listy drobné, nápadně svraskalé, špička listu ohnutá, na rubu jakoby setřená; žílek mnoho, ke špičce ohnuté; na rubu lysé • Nápadné palisty
Salix aurita
hybridi
• Druh hypersexuálně hyperpromiskutní – kříží se často a rád (se vším) × appendiculata = S. ×limnogena (dosti vz.) × caprea = S. ×capreola (často) × cinerea = S. ×multinervis (vz.) × elaeagnos = S. ×patula (dosti vz.) × lapponum = S. ×obtusifolia (dosti vz.) × myrtilloides = S. ×onusta (dosti vz., jen jČ) × purpurea = S. ×dichroa (vz.) × repens = S. ×ambigua (dosti vz.) × rosmarinifolia = S. ×plicata (roztr. v místě společ. výskytu) × silesiaca = S. ×subaurita (dosti často, v MSB místy hojněji než rodičovské druhy) • × viminalis = S. ×fruticosa (dosti vz.) • • • • • • • • • •
Salix cinerea L. – vrba popelavá • od stř. a v. Evropy do z. Asie (Altaj) • v ČR: od nížin do podhorského stupně; hojně, ve vyšších polohách vzácně • lužní lesy, bažiny, vlhké (slatinné) louky; na minerálně bohatších lokalitách (!) • druh morfologicky dosti variabilní
Salix cinerea • Bochníkovitý keř • i dvouleté prýty plstnaté, • Pupeny chlupaté, šedé • Pod kůrou lišty • Listy podlouhle obkopinaté na rubu plstnaté až olysalé, s rovnou špičkou
znaky
Salix cinerea
hybridi
Druh poměrně „sexuálně normální“ – kříží se jen vzácně • • • • • •
× aurita = S. ×multinervis (vz.) × caprea = S. ×reichardtii (zřídka) × elaeagnos = S. ×capnoides (dosti vz.) × purpurea = S. ×pontederana (vz.) × silesiaca = S. ×subcinerea (velmi vz., jen Krkonoše) × viminalis = S. ×dasyclados (vz.; občas vysazovaná)
Salix silesiaca Willd. – vrba slezská • hory stř. a jv Evropy (Sudety, Karpaty, Balkán) • v ČR: horské až subalpínské polohy Sudet a Beskyd • břehy horských potoků, horská prameniště, zastíněná místa vlhkých luk; chladnomilný druh.
Salix silesiaca
znaky
• Rozkladitý keř • Starší prýty s „lískovou“ kůrou; Jednoleté prýty a pupeny špinavě (žluto)zelené • Semeníky zcela lysé (!!) (hybridi alespoň olysalé) • Listy při rašení načervenalé (i hybridi) • Listy obvykle eliptické, žilky pod ostrým úhlem, rub listů olysalý
Salix silesiaca
hybridi
• Druh poměrně promiskuitní – kříží se s mnoha druhy, ale až na výjimky ne moc často • × alpina = S. ×tatrae (Tatry) • × aurita = S. ×subaurita (dosti často, v MSB místy hojněji než rodičovské druhy) • × bicolor = S. ×paxii (velmi vz., jen Krkonoše) • × caprea = S. ×subcaprea (dosti často, jako subaurita) • × cinerea = S. ×subcinerea (velmi vz., jen Krkonoše) • × daphnoides = S. ×zenoniae (velmi vz.) • × elaeagnos = S. ×andrae (dosti vz.) • × hastata = S. ×chlorophana (velmi vz., jen Krkonoše) • × lapponum = S. ×neppetifolia (velmi vz., jen Krk. a HJ) • × purpurea = S. ×siegertii (roztr.)
Salix appendiculata Vill. – vrba velkolistá • Alpy a jejich podhůří • ČR: velmi vzácně v horských polohách Šumavy a Novohradských hor; - v Alpách hojně • Vlhké sutě a strže; v Alpách břehové lemy horských řek, horské lesy a lavinové dráhy
Salix appendiculata • Rozkladitý keř • Starší prýty s hladkou šedou kůrou, pod kůrou lišty • Pestíky chlupaté • Jednoleté prýty chlupaté • Listy velké, s velkým počtem postranních žilek, rub roztroušeně stejnoměrně chlupatý
znaky
Salix appendiculata • • • •
hybridi
× aurita = S. ×limnogena (dosti vz.) × caprea = S. ×macrophylla (dosti vz.) × elaeagnos = S. ×intermedia (jen Alpy) × purpurea = S. ×austriaca (dosti vz.)
Salix starkeana Willd. – vrba bledá • s. a sv. Evropa, Sibiř, v. Asie, sev. Amerika • ČR: vyhynulý druh rostoucí v minulosti v Černovíře u OL (ještě v 50. letech); nejbližší lokality na stř. Slovensku) • Vlhké, minerálně bohaté, louky a prameniště
Salix starkeana • Podobná druhu S. aurita • Okrouhlé téměř lysé listy • Vidličnaté rozdělené čnělky • Světlé pupeny
znaky
Salix starkeana
hybridi
• × aurita = S. ×livescens (Levočské vrchy)
Salix hastata L. – vrba hrotolistá • hory stř. Evropy a j. Skandinávie • ČR: jen Hrubý Jeseník – (Velká a Malá kotlina, Petrovy kameny, Šerák) • břehy horských potoků, horská prameniště a vysokostébelné nivy • severský vs. alpsko– karpatský morfotyp: taxonomická hodnota nejasná („subsp. vegeta“)
Salix hastata • Drobný rozkladitý keř • Letorosty tmavě šedohnědé • Listy eliptické, „úhledné“; lysé; se síťnatou žilnatinou; okraj jemně ostře pilovitý • Semeníky lysé
znaky
Salix hastata
hybridi
• × silesiaca = S. ×chlorophana (velmi vz., jen HJ) • × caprea = S. ×merxmuelleri (dosti vz.) • × appendiculata = S. ×pustariae (Alpy)
Salix bicolor Willd. – vrba dvoubarvá • hory jz. a stř. Evropy (Pyreneje, Franc. středohoří, Vogézy, Harz, Sudety) • ČR: Úpská jáma v Krkonoších • prameniště a břehy horských toků (chladnomilný a světlomilný druh)
Salix bicolor
znaky
• Nízký keř • Letorosty silné, žlutohnědé • Listy eliptické, jemně pilovité, na líci tmavozelené, lesklé, na rubu sivozelené lysé (vz. s chlupy), do 5 cm dl.
Salix bicolor
hybridi
• × silesiaca = S. ×paxii (velmi vz., jen Krkonoše)
Salix lapponum L. – vrba laponská • s. Evropa a z. Sibiř + hory stř. a z. Evropy (Sudety, Karpaty, Franc. středohoří) • ČR: vz. v Krkonoších a Hrubém Jeseníku (Praděd) • subalpínská vrchoviště, křoviny a vysokostébelné nivy
Salix lapponum
znaky
• Nízký ale statný keř, s přímými větvemi • Listy úzce kopinaté, sivozelné, chlupaté • Jehnědy štíhlé válcovité • Pupeny zašpičatělé • Rašící listy dlouze hladce chlupaté • Listy nejširší v dolní polovině
Salix lapponum
hybridi
• × aurita = S. ×obtusifolia (dosti vz.) • × silesiaca = S. ×nepetifolia (vz. Krk., HJ)
Salix helvetica Vill. – vrba švýcarská • hory stř. Evropy (Alpy, Karpaty) • ČR: neroste; nejblíže v Tatrách. • subalpínská vrchoviště, křoviny a vysokostébelné nivy • blízce příbuzná S. lapponum
Salix helvetica • Velice podobná druhu S. lapponum, ale… • Nízký vzrůst s křivolakými větvemi • Jehnědy zavalité, eliptické • Pupeny tupé, oblé • Rašící listy moučnatě chlupaté • Listy nejširší uprostřed nebo v horní polovině čepele
znaky
Salix helvetica
hybridi
• × appendiculata = S. ×khekii (Alpy) • × waldsteiniana = S. ×huteri (Alpy)
Salix nigricans Sm. – vrba černající • sev. Evropa a z. Sibiř (hojně), s ostrůvkovitým výskytem ve stř. Evropě (Alpy a předhůří) • v ČR velmi vz. na Šumavě, Českém lese a na Třeboňsku • mokré a rašelinné louky, břehy toků, vlhké lesy • Nesmírně variabilní ! •
(syn.: S. myrsinifolia)
Salix nigricans
znaky
• Rozkladitý keř až malý stromek • Listy připomínají švestku: na lící svraskalá žílnatina, tmavě zelené a lesklé, na rubu roztroušeně chlupaté; při sušení černající • Katafyly pilovité (!!) • Semeníky lysé i chlupaté: – původní typy lysé – pěstované chlupaté
Salix apeninna Skvor. • příbuzná S. nigricans • j. Alpy a Apeniny
Salix glabra Scop. • hojně ve v. Alpách • skalní sutě, břehy řek • drobné, široce kopinaté až eliptické, pravidelně pilovité listy, na rubu bílé ojíněné, na lící tmavě zeleně lesklé
Salix viminalis L. – vrba košíkářská • Eurasie: od stř. a s. Evropy do v. Asie; zavlečená do sev. i již. Ameriky (Chile) • ČR: na celém území roztr. Od nížin do podhůří; často pěstovaná • Pobřežní křoviny řek a nádrží; minerálně bohatší půdy
Salix viminalis
znaky
• Rozkladitý keř • Listy velice dlouhé, úzce kopinaté, na líci tmavozelené, lysé; – na rubu leskle hedvábitě chlupaté, chlupy sčesané kupředu (!); – okraj žláznatě oddáleně pilovitý, okraj čepele podvinutý; žlázky extramarginální
Salix viminalis • • • • • • • • •
hybridi
× aurita = S. ×fruticosa (velmi vz.) × caprea = S. ×smithiana (poměrně často) × cinerea = S. ×dasyclados (vz.; občas vysazovaná) × daphnoides = S. ×digenea (dosti vz.) × elaeagnos = S. ×kerneri (dosti vz.) × purpurea = S. ×rubra (dosti často) × repens = S. ×friesiana (dosti vz.) × rosmarinifolia = S. ×angustifolia (pouze Opavsko) × triandra = S. ×mollissima (velmi vz.)
Salix elaeagnos Scop. – vrba šedá • hory stř. a j. Evropy (Alpy, Karpaty, hory Pyrenejského, Balkánského a Apeninského poloostrova; Malá Asie; Atlas • ČR: jen velmi vzácně na štěrkových náplavech podbeskydských řek (Olše, Lomná, Morávka, Ostravice, Rožnovská Bečva) • štěrkové náplavy horských a podhorských řek; břehy • subsp. angustifolia (=rosmarinifolia auct. non L.)
Salix elaeagnos • Rozkladitý keř, bochníkovitého tvaru • Listy na prýtech vzpřímené • Listy obkopinaté (nejširší v hor. 1/3). - na rubu matně kadeřavě chlupaté. - při sušení černající (!)
znaky
Salix elaeagnos • • • • • • • •
hybridi
× appendiculata = S. ×intermedia (jen Alpy) × aurita = S. ×patula (dosti vz.) × caprea = S. ×flueggiana (dosti vz.) × cinerea = S. ×capnoides (dosti vz.) × daphnoides = S. ×reuteri (dosti vz., MSB) × purpurea = S. ×wichurae (dosti vz.) × silesiaca = S. ×andrae (dosti vz.) × viminalis = S. ×kerneri (dosti vz.)
Salix repens L. – vrba plazivá • z., s. a stř. Evropa; velmi hojně podél mořského pobřeží Severního moře na písčitých dunách • ČR: velmi vz. v z. a s. Čechách, na V po Drahanskou vrchovinu • Vlhké až rašelinné louky, obvykle na písčitých podkladech, ale i jíly, humózních až rašelinných • incl. S. argentea L.
Salix repens • Drobný keř, letorosty tenké, chlupaté • Samičí i samčí jehnědy nápadně válcovité • Palisty nápadné • Listy eliptické, drobné, výrazně stříbřitě chlupaté, alespoň na rubu
znaky
Salix repens • • • • • •
hybridi
× aurita = S. ×ambigua (dosti vz.) × elaeagnos = S. ×subalpina (Alpy) × purpurea = S. ×doniana (dosti vz.) × rosmarinifolia = S. ×incubacea (dosti vz.) × starkeana = S. ×stenoclados (SZ Evropa) × viminalis= S. ×friesiana (dosti vz.)
Salix rosmarinifolia L. – vrba rozmarýnolistá • stř., sv. a v. Evropa, na jih do s. Itálie; v. Eurasie (do Mongolska a Kazachstánu) • ČR: roztr. až vz. Od nížin do podhůří; hojněji jen v j. Čechách, Nízkém Jeseníku a na Opavsku • slatinné až rašelinné louky, rašelinné březiny • v j. Čechách a na Vrchovině přechodné typy k S. repens (=S. ×incubacea)
Salix rosmarinifolia
znaky
• Drobný keř s tenkými letorosty • Samičí i samčí jehnědy kulovité (ca. 1 cm) • Palisty nezřetelné • Listy úzce eliptické, obvykle nejširší uprostřed • Na rubu nápadně stříbřitě chlupaté, chlupy sčesané dos tran podél žilek; na líci tmavě zelené, lesklé
Salix rosmarinifolia • • • •
hybridi
× aurita = S. ×plicata (dosti vz.) × purpurea = S. ×parviflora (vz.) × repens = S. ×incunacea (vz.) × viminalis = S. ×angustifolia (dosti vz., pouze Opavsko)
Nejčastější hybridi podrodu Vetrix Nejčastějí se kříží druhy - S. caprea (jíva) - S. aurita (ušatá) - S. silesiaca (slezská) - S. purpurea (nachová) - S. viminalis (košíkařská)
S. ×rubra
S. ×fruticosa
v některých oblastech kříženci velmi častí !!
S. ×subaurita
S. ×doniana
Salix subgen. Chamaetia (Dumort.)Nasarov Salix polaris • drobné plazívé keříčky případně nízké vzpřímené keře • druhy sub-/arktických a sub-/alpínských poloh reliktní stanoviště
Salix myrtilloides L. – vrba borůvkovitá • cirkumboreální rozšíření, hory stř. Evropy • v ČR velmi vzácná, jen j. a z. Čechy (Mnichovské hadce; Slavkovský les) • v ČR vlhké rašelinné louky, okraje vrchovišť
Salix myrtilloides • nízký keřík, ca. 0.5 m • lysé hnědočervené prýty • listy podobné borůvce (!)
znaky
Salix myrtilloides
hybridi
• × aurita = S. ×onusta (velmi vz.)
Salix herbacea L. – vrba bylinná • boreální a arktické pásmo Eurasie a sev. Ameriky + ostrůvkovitě v sub/alpínském stupni pohoří Evropy (Alpy, Karpaty, Sudety, Pyreneje…) • ČR: jen Krkonoše a Hrubý Jeseník (Petrovy kameny, Velká kotlina) • sněhová výležiska, alpské hole; silikátové podklady (Salicion herbaceae)
Salix herbacea • plazivé keříky do 10 cm • okrouhlé, jemně vroubkované listové čepele • chudokvěté téměř kulovité jehnědy
znaky
Salix herbacea
hybridi
• × reticulata = S. ×eichenfeldii
Salix retusa L. – vrba uťatá • hory stř. a j. Evropy • v ČR neroste, nejblíže na SK (Malá Fatra, Tatry) • sutě, skály
Salix retusa • nízké, ale nápadně rozkladité, bohatě větvené keře • listy obvejčité, na vrcholu často uťaté, celokrajné • jehnědy válcovité, zelené
znaky
Salix retusa • • • •
hybridi
× alpina = S. ×retusoides (Karpaty, Alpy) × glabra = S. ×fenzliana (Alpy) × glaucosericea = S. ×eleagnoides (Alpy) × mielichhoferi = S. ×breunia (Alpy)
Salix serpillifolia Scop. – vrba douškolistá • hory stř. Evropy • v ČR neroste; pouze Alpy (tam poměrně často!) • podobně jako S. retusa
Salix serpillifolia • velmi podobná S. retusa ale… • drobnější vzrůst • listy menší, +- eliptické, okraj vroubkovaný; • jehnědy kulovité, drobnější • květní listeny lysé
znaky
Salix kitaibeliana Willd. – vrba Kitaibelova • endemit Karpaty • V ČR neroste; nejblíže na SK • Skaly, sutě, alpínské polohy
Salix kitaibeliana
znaky
• Podobně jako S. retusa, ale morfometricky větší!
Salix alpina Scop. – vrba alpská • hory stř. Evropy (Alpy, Karpaty, Dinaridy) • v ČR neroste; nejblíže na SK (Nízké, Západní a Belanské Tatry, Malá i Velká Fatra) • alpské skály •
S. myrsinites agg.
Salix alpina • drobný plazivý keřík • listy obvejčité, poměrně tupé na vrcholu. celokrajné, na okraji alespoň v mládí brvité (!!) - nervy početné v tupém úhlu • jehnědy kulovité, růžové až červené
znaky
Salix alpina
hybridi
• × retusa = S. ×retusoides (Karpaty, Alpy)
Salix breviserrata Flod. – vrba jemnopilovitá • Alpy a hory j. Evropy • skály, sutě
Salix breviserrata • Podobná S. alpina, ale • větší vzrůst • listy pilovité a žláznaté, podlouhle elpitické/obkopinaté • jehnědy válcovité
znaky
Salix reticulata L. – vrba síťnatá • cirkumpolární, hory Evropy, Ameriky • v ČR neroste; nejblíže na SK (Malá a Velká Fatra; Tatry) • Skály alpínských poloh
Salix reticulata
znaky
• Nápadné listy: okrouhlá čepel, na lící tmavě zelené s výrazně vyniklou žílnatinou, na lící sivobílé • Jehnědy červeně zbarvené
Salix reticulata • × herbacea = S. ×eichenfeldii
hybridi
