Střední škola stavební Jihlava
Sada 2 – Klempířská technologie 36. Koroze Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava – šablony registrační číslo projektu:CZ.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Ing. Josef Štrouf © 2013
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
36. Koroze Korozí se rozumí samovolné
vzájemné působení mezi prostředím a materiálem,
které má za následek znehodnocování materiálu.
36. Koroze Vznik koroze Koroze je způsobena elektrochemickými procesy. Hlavním činitelem koroze je atmosférický kyslík, resp. hydroxidová skupina (OH), dále anionty vzniklé z kyselin (CO32-, Cl-, NO2-, SO42-, apod.) Vodíkové ionty kyselin se nahrazují ionty kovu, čímž vznikají soli.
36. Koroze
ZOO Jihlava
36. Koroze Druhy koroze • • • •
Chemické Elektrochemické Galvanická další koroze (např. působení bakterií)
36. Koroze Chemická koroze • Je to znehodnocení vznikající vzájemným působením kovu a korozního prostředí (soli, kapaliny a plyny).
• Nejčastěji jde o oxidaci kovu, zejména oceli, v prostředí přehřáté páry a při jeho ohřevu. • Dochází pouze k chemickým reakcím mezi prostředím a materiálem; probíhá v elektricky nevodivém prostředí.
36. Koroze Chemická koroze U některých neželezných kovů zamezuje průnik koroze do
hloubky materiálu tenká vrstva oxidu, např. zelená patina u mědi, oxidační vrstva u hliníku apod. Dochází pouze k chemickým reakcím mezi prostředím a materiálem; probíhá v elektricky nevodivém prostředí.
36. Koroze Elektrochemická koroze (Fyzikálně-chemická koroze) • Elektrochemická koroze zahrnuje případy koroze kovů v elektrolytech, tedy ve vodivém prostředí.
• Rychlost koroze může být řízena buď anodovou, nebo katodovou dílčí reakcí, popř. oběma současně. Podle okolností mohou probíhat buď na témž místě povrchu korodujícího kovu, nebo místně odděleně.
36. Koroze Galvanická koroze • Vzniká spojením dvou odlišných kovů a jejich vystavením koroznímu prostředí. • Ušlechtilejší kov (katoda) koroduje pomaleji než by korodoval sám. Kov méně ušlechtilejší (anoda) naopak koroduje rychleji než v případě, kdy není s druhým vodivě spojen.
36. Koroze Galvanická koroze Tento jev je využíván v praxi při tzv. katodické ochraně obětovanou anodou. Neúmyslná galvanická koroze je však většinou jevem nežádoucím.
36. Koroze • Nejvíce korodují černé ocelové plechy, vrstva rzi je pórovitá. • Hliník, hořčík, měď, zinek a jejich slitiny oxidací vytváří souvislou vrstvu, která chrání před další korozí. • Nejlépe odolávají korozi nikl, cín, olovo a vzácné kovy.
Venzone Itálie
Podle elektrochemické ušlechtilosti Podle průměrné korozivní odolnosti Nejvyšší ušlechtilost Nejvyšší odolnost Pt Pt Au Au Ag Zr Cu Ti Pb Ag Sn Cr Ni Cu Cd Ni Fe Pb Cr Al Cr ocel Zn Sn Mn Fe ocel, litina Zr Cd Ti Zn Al Mg Mg Mn Nejnižší ušlechtilost Nejnižší odolnost
Rez Rez je červenohnědý povlak, který se tvoří na povrchu železných předmětů. Povlak tvoří hydratovaný oxid železitý, který vzniká účinkem vlhkého prostředí a kyslíku.
Na rozdíl od jiných kovů nevytváří rez souvislou vrstvu a nechrání tak železo před další korozí. Rez postupně opadává a znovu odhaluje čerstvý povrch. Rezavění železa tak pokračuje.
36. Koroze
Troyes Francie
36. Koroze
Troyes Francie
Patina mědi a mosazi Přirozený způsob tvorby patiny Ke korozi dochází zásadně v důsledku tendence kovů měnit se ve svou přirozenou přírodní chemickou formu při přechodu ze stavu o vyšší energii na stav o nižší energii. Mnohé kovy jsou citlivé vůči působení okysličené vody, některé dokonce bez kombinačního efektu s nějakým zvláště agresivním činidlem. V
přírodě se většina kovů vyskytuje chemicky vázaná ve formě kysličníkové, síranové nebo uhličitanové rudy.
36. Koroze Ukázka nové měděné krytiny, v zákrytu starší měděná krytina
Salzburg Rakousko
Patina mědi a mosazi Je-li měď vystavena atmosférickým vlivům, vyvine ochrannou vrstvu, která se nazývá patina. Složení této patiny kolísá podle různých místních atmosférických podmínek. V průmyslových a městských atmosférách se skládá hlavně ze zásaditého síranu měďnatého, zatím co v normálním venkovském prostředí ze zásaditého uhličitanu měďnatého.
Drážďany Německo
Györ Maďarsko
Litoměřice
Salzburg Rakousko
Patina mědi a mosazi Měděné prvky, vystavené vlivu atmosféry, podléhají různým stupňům zabarvování od doby jejich instalace až k vývinu přirozené patiny. Na počátku mají prvky z mědi jasnou červenou, lesklou barvu. Během přechodného období jeví povrch mědi různé stupně částečného zakalení.
Patina mědi a mosazi Patina má zásadně různé odstíny zeleně. Barva patiny je také ovlivněna sklonem měděných ploch. Na věžičkách a na střechách se vytvoří zelená patina, zatímco na svislých oblastech se tvoří film tmavě hnědé až antracitové barvy
Tvorba přirozené tvorby patiny mědi a mosazi 0 měsíců
2 roky
7 let
4 měsíce
3 roky
10 let
8 měsíců
4 roky
15 let
1 rok
5 let
25-30 let
Ústí nad Labem
Ženeva Švýcarsko
Patina mědi a mosazi Složení atmosféry diktuje tempo vzniku patiny. V městské a průmyslové atmosféře se patina vytvoří za cca 10 let, v normální venkovské atmosféře až za 20 let a na čistém horském vzduchu až za 30 let. Tloušťka a stupeň čistoty mědi neovlivňují rychlost tvorby patiny.
Bratislava - Slovensko
36. Koroze Literatura: -
-
SEDLÁR T.: Klempířské konstrukce pro 2.ročník SOU, 1.vydání, Praha, SNTL, 1984, 192 s. Typ.č. L17-C1-IV-31/75 339 PLUHAŘ, KORITTA.: Strojírenské materiály, 3.vydání, Praha,SNTL,1977,568 stran,422 obrázků,95 tabulek, Typ č. L13-C3-II-31/28765 MALÍK F.: Stavební klempířství, 1.vydání, Praha, SNTL, 1958, 484 stran, 505 obrázků, 29 tabulek, Typ č. L17-B2-3-III/7197 MĚŠŤAN R.: Klempířské práce na stavbách, 1.vydání, Praha, SNTL, 1989, 280 stran, 183 obrázků, 7 tabulek, Typ č.L17-B2-IV-85/72249 www.wikipedie.cz Měď Povrly www.medpovrly.cz Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je :Ing. Josef Štrouf. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.
Ing. Štrouf 2013
28
