Střední škola stavební Jihlava
Sada 1 – Technologie betonu 10. Zkoušky cementu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava – šablony registrační číslo projektu:CZ.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Iveta Čopáková © 2012
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
• Ověřují se a porovnávají s normami před expedicí • Ke každé zásilce se připojí dodací list • Za kvalitu cementárna ručí 3 měsíce • Zkoušky: - hustota cem. kaše - počátek a konec tuhnutí - objemová stálost - pevnost v tahu za ohybu - pevnost v tlaku
2
Hustota (konzistence) • Hustotu (konzistenci) cementové kaše zjišťujeme Vicatovým přístrojem. • Hustoměrný váleček necháme vnikat po dobu 30 sekund do cementové kaše vyplňující bakelitovou obroučku. Zůstane-li váleček 5 až 7 mm nad skleněnou podložkou, má cementová kaše normální konzistenci.
3
Postup zkoušky: Cementovou kaší naplníme kuželovitou obroučku vymazanou vazelínou nebo olejem a umístěnou na skleněné podložce. Obroučku na styku s podložkou namažeme vazelínou, aby neunikala voda. Vložíme pod Vicatův váleček. Váleček necháme volně klesat do středu cementové kaše po dobu 30 sekund. Jestliže se váleček nezastaví 5 až 7 mm nad podložkou, postup opakujeme s menším nebo větším množstvím vody. Normální konzistence byla stanovena, jestliže výsledku bylo dosaženo ve třech dílčích zkouškách po sobě vždy s nově namíchanou směsí se stejným množstvím vody. 4
Začátek a konec tuhnutí Začátek a konec tuhnutí určujeme pomocí Vicatovy jehly. Začátek tuhnutí je doba, která uplyne od přidání vody k cementu do okamžiku, kdy jehla Vicatova přístroje zůstane vězet 3 až 5 mm nad podložkou. Dobou tuhnutí označujeme dobu, která uplyne od přidání vody k cementu až do okamžiku, kdy jehla pronikne nejvýše 1/2 mm pod povrch cementové kaše. Začátek i doba tuhnutí se uvádějí v hodinách a minutách. 5
• Začátek i konec tuhnuti zjišťujeme vnikáním Vicatovy jehly o průřezu 1 mm2 do cementové kaše normální konzistence po časových intervalech. Při každém novém vpichu obroučkou pootočíme. Vpichy umísťujeme 2 až 3 mm od sebe a 10 mm od kraje obroučky. Postup opakujeme, výšky vpichu a časové údaje zaznamenáváme.
6
Stanovení objemové stálosti • Ke zkoušce použijeme Le Chatelierovy objímky, která je válcovitého tvaru průměru 30 mm a výšky 30 mm. V místě, kde je váleček po délce rozříznut, je na každé straně řezu připevněna 150 mm tyčinka.
7
Postup zkoušky: - La Chatelierova objímka se postaví na základovou destičku, ručně se naplní. Během plnění je třeba zabránit rozevírání objímky. - Objímka se přikryje. Po té se objímka umístí ihned do vlhkého prostředí a vněm je ponechána při teplotě (20 ± 1) °C a relativní vlhkosti nejméně 98% po dobu (24 ± 0,5) h. - Po (24 ± 0,5) h se změří vzdálenost „A“. Objímka se pak vloží do vodní lázně, která se přivede v průběhu (30 ± 5) min. k bodu varu vody. Při této teplotě je vodní lázeň udržována 3 h ± 5 min. - Po vaření se změří vzdálenost „B" mezi hroty - Objímka se pak ochladí na (20 ± 2) °C a změří se vzdálenost „C" mezi hroty tyčinek 8
• Vypočtená průměrná hodnota ze stanovených rozdílů určuje objemovou stálost. • Účelem zkoušky stanovení objemové stálosti je posoudit možné nebezpečí pozdějšího rozpínání zatvrdlého cementu v důsledku hydratace. • O provedené zkoušce se sepíše protokol, v němž se uvedou dosažené výsledky.
9
Pevnost v ohybu a tlaku • Pevnost cementu v ohybu a v tlaku zjišťujeme na zkušebních trámcích z cementové malty plynulým zatěžováním do úplného rozrušení. K výrobě zkušebních tělísek rozměru 40 x 40 x 160 mm použijeme normovaný křemičitý písek granulometrické plynulé čáry a konstantní pevnosti. Tělíska zkoušíme po 24 hodinách tuhnutí a tvrdnutí nebo v pozdějších termínech či v normovém termínu po 28 dnech.
10
• Pevnost v ohybu: zjistíme lisem na trámečcích, které umístíme symetricky na opěrné válce vzdálené 100 mm. Postupným zatěžováním je zlomíme. Pevnost v ohybu vyjádříme aritmetickým průměrem ze stanovených hodnot jednotlivých měření zjištěných nejméně na třech zkušebních tělískách. • Pevnost ohybu vypočteme ze vzorce:
kde Rfu je pevnost v ohybu (MPa), F je síla přístroje (N). 11
• Pevnost v tlaku: zkoušíme na zlomcích trámečků. Provedeme alespoň tři měřeni. Očištěné zlomky položíme bočními plochami mezi obě destičky tlakového přípravku - lisu a čelní stranu dorazíme k zarážce. Provádíme alespoň tři měření. • Pevnost v tlaku vypočteme ze vzorce:
• kde Rc je pevnost v tlaku (MPa) a F síla nutná k porušení (N) 12
Zdroje: http://www.betonserver.cz/ http://www.sosik.cz/_ftp/Laborator/laboratorSTA.htm http://www.ocel.wz.cz/index.html http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/ http://www.imaterialy.cz/
Literatura: DVOŘÁK J.,KVÍTEK Z., SLABÝ J., Betonové kce I, 2. vydání, Sobotáles Praha, 1996, 256 s., ISBN 80-85920-20-4 Příručka technologa – beton, 2. vydání, Artis, 2005 JELÍNEK L., Dřevěné a kovové kce, ECC Strakonice, 2008, 130 s. Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.
