Střední škola stavební Jihlava
Sada 1 – Technologie betonu 15. Betonářské práce Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava – šablony registrační číslo projektu:CZ.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Iveta Čopáková © 2012
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Rozdělení betonů • Betony rozdělujeme do jednotlivých tříd – viz tabulka. (Třídu volíme podle druhu konstrukce nebo prvku, podle stupně důležitosti a druhu použité výztuže.)
• Třídu betonu určujeme podle krychelné zaručené pevnosti . (Krychelná zkouška se provádí na sadě nejméně tří zkušebních krychlí o hraně 150 mm, uložených v normovém klimatizovaném prostředí po 28 dní. Výsledná pevnost je dána průměrem z jednotlivých hodnot.)
Třídy betonu (podle ČSN) Charakteristika
Třídy betonu B 7,5
B 12,5
B 15
B 20
B 30
B 40
B 50
Normová pevnost
v tlaku Rb
5,5
9,5
11
15
22
29
36
/MPa/
v tahu Rbt
0,7
1
1,15
1,4
1,8
2,1
2,3
Výpočtová pevnost v tlaku Rbcd
4,5
7,5
8,5
11,5
17
22
27,5
0,4
0,66
0,75
0,9
1,2
1,4
1,55
16
21
23
27
32,5
36
39
/MPa/
v tahu Rbtd
Základní modul pružnosti /GPa/
Třídy betonu (podle EN) C-/5
C-/7,5
B5
B7,5
B10
B12, 5
0
I
II
III
(105)
(135)
(170)
(250)
(80)
C8/10
C12/15
C16/20
C20/25
C25/30
B15
B20
B25
B30
C30/37
B35
C35/45
B40
C45/55
B45
V
(400)
(500)
“C” - podle evropské normy ČSN EN 206-1. “B” - podle SVB ČR 01-2004 nahrazující ČSN 73 2400, která byl zrušena k 31.12.2003. Římské číslice odpovídají značení dle dřívější ČSN 73 1201-67. Hodnoty v závorkách odpovídají pevnosti betonu v tlaku v kp.cm-2 dle dřívější ČSN 73 200170.
(600)
Ukládání bet. směsi • Bet. směs ukládáme do bednění podle předem vypracovaného výrobního postupu • Obecná pravidla ukládání bet. směsi: Ukládáme a zpracováváme ve vodorovných vrstvách stejné tloušťky Zajišťujeme spojení jednotlivých vrstev Pracovní spáru – v nejnutnějším případě, nemůžeme-li celou konstrukci vybetonovat bez přerušení práce Uvedeno ve výrobním předpisu Kolmo ke směru tlaku, ohyb – v místě nejmenšího momentu Je nejslabším místem konstrukce
Masivní konstrukce • Po vrstvách 400 – 700 mm • Zajistíme spojení další vrstvy ocelovými trny, nebo vloženými kameny • U vyšších konstrukcí děláme spáru stupňovitou, před zahájením další betonáže povrch spáry očistíme, zdrsníme, navlhčíme
Sloupy, rámové kce a stěny • Betonujeme bez přerušení, řádné zhutňování • Pracovní spáru děláme v místě napojení na stropní desku a základy
• Vysoké stěny betonujeme po částech ze strany
• Bednění MANTO - respektovalo provádění postupné betonáže ve třech na sebe navazujících etapách. - umožnilo postupné »přiklápění« bednicích dílců v průběhu betonáže
• Při použití celého bednění použijeme pro spuštění bet. směsi násypné trychtýře a teleskopické trouby
Deskové stropní konstrukce • V celé tloušťce najednou • Tloušťku desky zajišťujeme dřevěnými lavičkami V bednění ve vzdálenostech po 1,5 – 2 m Přiložením latě přes lavičky zajistíme výšku Lavičky postupně odstraňujeme
Trámové konstrukce • Menších rozměrů – betonujeme s připojenou deskou najednou • Mohutné trámy – desku betonujeme samostatně Pracovní spára – 50 mm pod spodní hranou desky
• Spojité trámy – spára ve ¼ rozpětí
Monolitické betonové stavby v ČR •
Plzeň: betonové kopule pro budoucí planetárium. Betonové kopule o průměru sedmnáct a jedenáct metrů budou sloužit jako promítací plochy v rámci centra. Je to ukázka možností monolitického stavebnictví s použitím bednění vyráběného na zakázku pro tento projekt v dílně společnosti Česká Doka
Most zhotovený v rámci akce Silnice I/11 Český Těšín – obchvat. Dvě krajní pole všech ramp tvoří společnou trojtrámovou konstrukci. Všechny rampy mají tvar trámu s bočními konzolami, společná část má tvar trojtrámu s konzolami.
Zdroje: http://www.betonserver.cz/ http://www.sosik.cz/_ftp/Laborator/laboratorSTA.htm http://www.ocel.wz.cz/index.html http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/ http://www.imaterialy.cz/ http://www.denbraven.cz/ http://www.imaterialy.cz/Beton/Bedneni-Doka-pro-betonove-kopulecentra-Techmania.html
Literatura: HRDOUŠEK V., Inženýrské stavby, 1. vydání, Informatorium spol. s r.o., 2006, 212 s., ISBN 807333-048-2 BUZKOVÁ M., BERAN J., Inženýrské stavby, 1. vydání, SPŠ stavební Praha, 2002, 102 s., ISBN 80-86641-06-6
Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.
