Střední škola stavební Jihlava
Sada 1 – Technologie betonu 14. Kontrola jakosti betonu Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava – šablony registrační číslo projektu:CZ.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Iveta Čopáková © 2012
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Typy zkoušek • Zkoušky průkazní - prokazujeme vlastnosti betonové směsi a betonu. - Jsou podkladem pro vypracování technologického předpisu, zajišťujícího hodnotu zpracovatelnosti. • Kontrolní zkoušky - pravidelně ověřujeme krychelnou pevnost vyráběného betonu nebo jiné vlastnosti, pokud jsou požadovány projektantem.
2
1. Destruktivní zkoušky • Prověřujeme pevnost zkušebních těles drcením, lámáním nebo přetržením. • Nedostatkem těchto zkoušek je, že je můžeme provádět jen na lisech v laboratořích a nemůžeme je opakovat se stejným tělesem. • Pevnost v tlaku zjišťujeme na krychlích, válcích nebo hranolech. Pevnost v tahu za ohybu na trámcích a pevnost v příčném tahu na krychlích nebo válcích.
3
• Krychelná pevnost – krychle o hraně 150 mm, podle potřeby a s ohledem na velikost největšího zrna kameniva používáme krychle o hraně 100, 200 nebo 300 mm a výslednou pevnost přepočítáme pomocí součinitele na krychelnou pevnost krychle o hraně 150 mm.
4
• Zkušební krychli vkládáme mezi tlačené desky lisu ve směru kolmém na směr hutnění betonu. • Zkouška pevnosti v tlaku http://mi21.vsb.cz/flashanimace/video-zkouska-tlak-beton
5
• Válcová pevnost – válec – průměr základny 150 mm a výška 300 mm. • Hranolová pevnost – hranol o rozměrech 150 x 150 x 600 mm.
6
2. Nedestruktivní zkoušky • Nedestruktivní zkoušky jsou takové zkoušky, při nichž zkoušené těleso nebo konstrukci nepoškodíme. • Nevýhodou nedestruktivních zkoušek betonu je stanovení betonu v tlaku nepřímo. Odvozujeme ji na základě jiných zjištěných vlastností betonu. Proto je nezbytné zjišťovat pevnost několika různými způsoby, aby byl dosažený výsledek ověřen.
7
Rozdělení nedestruktivních zkoušek • mechanické - pro zjištění pevnosti v tlaku a posouzení stupně její rovnoměrnosti a) Špičákovou zkoušku b) Waitzmanovo kladívko c) Schmidtovo kladívko • dynamické - pro zjištění dynamického modulu pružnosti, pevnosti v tlaku a posouzení rovnoměrnosti těchto vlastností • radiometrické a radiografické - pro zjištění hmotnosti, homogenity a strukturálních poruch betonu, polohy výztuže a vlhkosti betonu 8
a) Špičákova zkouška – provádíme ocelovou tyčí o průměru 25,4 mm klínovitě zakončenou, špičákem. – 20 údery kladivem hmotnosti 1 kg s rozmachem z výše 700 mm jej vháníme do zkoušeného betonu. – Podle hloubky vniku pomocí kalibračního grafu určíme pevnost betonu.
9
b) Waitzmanovo kladívko • Zkouška vznikla v Kloknerově ústavu v padesátých letech.
• Princip zkoušky spočívá v tom, že úder na kladívko zanechá dvě stopy, jednu v měřeném betonu a druhou do ocelové tyčinky přesně známé tvrdosti. Podle velikosti otisku do kovové tyčinky určujeme pomocí kalibrační tabulky pevnost zkoušeného betonu v tlaku. 10
Před měřením se do otvoru v tvrdoměru vsune porovnávací tyčinka o známé tvrdosti a pevnosti ze soupravy. Tím je kladívko Poldi připraveno k měření.
11
c) Schmidtovo kladívko • Je založeno na principu centrického rázu dvou těles a na principu odrazu. Při stlačení kladívka vrhá stlačená pružina ocelový úderník na zkoušený beton. Podle velikosti odrazu pak určíme pevnost.
12
3. Nedestruktivně destruktivní zkoušky • Postup takovéto zkoušky se skládá z vývrtu zkušebního tělesa ze zkoušené konstrukce, který je podroben zkouškám v lisu. Výsledkem zkoušky je válcová pevnost betonu.
13
Zdroje: http://www.betonserver.cz/ http://www.sosik.cz/_ftp/Laborator/laboratorSTA.htm http://www.ocel.wz.cz/index.html http://www.pozemni-stavitelstvi.wz.cz/ http://www.imaterialy.cz/ http://www.denbraven.cz/ http://www.tempos.cz/app/webroot/files/images/ratiotec/RT_3000_1 _ST_servo_Eurovia.jpg http://www.pruzkumystaveb.cz/pic/sluzby/0302.jpg
Literatura: HRDOUŠEK V., Inženýrské stavby, 1. vydání, Informatorium spol. s r.o., 2006, 212 s., ISBN 807333-048-2 BUZKOVÁ M., BERAN J., Inženýrské stavby, 1. vydání, SPŠ stavební Praha, 2002, 102 s., ISBN 80-86641-06-6 Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.
