1
Svatopluk Vznik spolku Svatopluk Revoluční události v roce 1848 vnesly do českého kulturního života nebývalý ruch. Dočasné uvolnění svobody tisku, právo shromažďovací a spolčovací umožnily naší inteligenci rozvinout osvětovou práci v daleko větší míře než v dobách předchozích. Tištěným slovem, lidovým divadlem a hudbou se šířily revoluční myšlenky mezi lidmi. Je potěšitelné, že v tomto boji nezůstal Žďár pozadu. Pod vlivem vlasteneckého působení Karla Havlíčka Borovského zde vznikl jeden z nejstarších čtenářských a pěveckých spolků nejen ve Žďáře, ale i v českých zemích vůbec(1). Zásluhou doktora Josefa Ehrenbergera, městského fyzika, sešlo se 26. 11. 1848 v domě u Letovských číslo 288 (2) jedenáct vlastenecky smýšlejících žďárských občanů. Přišli lidé různého povolání, společenského postavení, ale spojeni velkou myšlenkou národního uvědomění a vzdělávání. Rušnou schůzi řídil Josef Ehrenberger. Bylo na ní usneseno, které noviny se budou odebírat a v jaké výši se budou platit příspěvky. l. l. 1849 se uskutečnila druhá schůze čtenářského spolku, která byla považována za ustavující. Sešlo se na ní dvacet čtyři účastníků. Hlavním jednacím bodem této schůzky bylo projednání a schválení spolkových stanov, které byly s malými změnami přijaty. Účelem spolku bylo národní a občanské uvědomění a národní a občanské vzdělávání. K dosažení těchto cílů bylo nutné společné čtení knih, novin a časopisů, založení knihovny a pořádání zábavných besed. Účastnit se činnosti směl každý občan z města nebo z okolí, který souhlasil se stanovami a byl přijat většinou hlasů. Č1enové spolku se rozdělovali na skutečné a čestné. Skuteční členové měsíčně přispívali a pravidelně navštěvovali spolkové schůzky. Čestní přispívali nepravidelně, ale mohli spolek podporovat i různými dary. Schůzky spolku probíhaly buď každý den (denní) nebo v neděli odpoledne (volnější) v čítárně v hostinci u Letovských. Plenární schůze (nejvolnější) se konala vždy jednou za rok. Prvním starostou spolku byl zvolen Jan Pluhař, místopředsedou Josef Ehrenberger, jednatelem, pokladníkem a listovním Jan Špaček a knihovníkem Antonín Svoboda. Výbor se také dohodl založit při čtenářském spolku i pěvecký sbor. Při nedělních schůzkách zaznívaly sálem u Letovských národní a vlastenecké písně. Spolek též začal odebírat hudební časopis Cecilie. První veřejné vystoupení spolku se uskutečnilo 18. 2. 1849. Zpívaly se slovanské písně a konala se taneční zábava, která měla u obyvatelstva velký úspěch. Založení čtenářského spolku a uskutečnění první taneční besedy mělo velký ohlas v tehdejších Havlíčkových Národních novinách. V čísle 71 z roku 1849 byl článek, který psal velmi pochvalně o spolku i o besedě. Popisoval, s jakým citem a nadšením zpívali muži i ženy písně, jak někteří radostí i plakali. Podobné besedy pořádal spolek poměrně často a písně, které se při nich zpívaly, se velmi rychle rozšiřovaly.
2
Po prvním mohutném zájmu a nadšení začíná však činnost spolku stagnovat. Na první plenární schůzi, konané 26. 12. 1849, bylo přihlášeno za členy spolku pouze dvacet osm občanů z původních osmdesáti. Příčinou byla především lhostejnost, ale i nestabilní politická situace. Na této plenární schůzi bylo dále usneseno, aby se spolek scházel jen dvakrát týdně. Počátkem ledna roku 1850 byla uspořádána poslední veřejná beseda. Další politický vývoj nebyl pro činnost spolku příznivý. Zesílily snahy po jeho likvidaci. Dne 14. 7. 1850 přišel do spolkové místnosti v doprovodu četníků adjunkt pan Palec a oznámil přítomným členům, že z rozhodnutí místodržitele hraběte Lažanského je spolek pro politickou činnost zakázán. Členové se však rozhodli c.k. místodržitelství zaslat odvolání, které vypracoval Jan Pluhař. Na první odvolání nepřišla odpověď, proto zaslal spolek další stížnost. Odpověď přišla 21. 12. 1850 a v ní se znovu potvrzovalo rozpuštění spolku z důvodu politické činnosti. Dne 1. 1. 1851 se konala dražba knihovny a veškerého majetku. Tím končí první období nejstaršího žďárského spolku s posláním obecně vzdělávacím.
Obnovení spolkové činnosti (1862 - 1879) V šedesátých letech 19. století došlo k rychlému růstu národního uvědomění i ve Žďáře, který sice zůstal po celou druhou polovinu 19. století malým městem, ale přesto vynikal bohatým společenským a kulturním životem. A právě v době politického národního uvědomění se naskytla vhodná příležitost k uskutečnění dávné touhy žďárských vlastenců znovu založit čtenářský spolek. Dne 28. 12. 1862 se konala přípravná schůze, na které bylo rozhodnuto, že účelem bude především založení čítárny a knihovny, prosazování českého jazyka, společná zábava, zpěv, deklamování, čtení novin a knih, výlety a taneční zábavy. Na této schůzi bylo také sepsáno provolání ke žďárským občanům, které osvětlovalo spolkovou činnost, význam a důvody jejího obnovení. Provolání našlo mohutnou odezvu mezi občany města. K prvním deseti nadšencům se přihlásilo mnoho dalších, a tak 1. 1. 1863 se na první valné schůzi sešlo asi padesát občanů. Byly zde vypracovány také nové spolkové stanovy. K prvnímu veřejnému vystoupení došlo 27. ledna 1863. O této besedě napsal časopis Hlas ve svém 41. čísle z roku 1863: „ … Ať žádný neříká, že lid zdejší nadšenosti není schopen. Přál bych, aby každý pravý vlastenec viděti mohl, s jakým citem zpívány byly Naprej, Vlastenka aj. …“. Důstojně byla též oslavena památka tisíce let slovanské misie Konstantina a Metoděje. Rozruch v činnosti spolku přinesl rok 1865, kdy byl jednatelem spolku zvolen Josef Chleborád. Jeho národní smýšlení bylo členům podezřelé. Za něho se rovněž ztratil starý památník a všechny zápisy od roku 1862. (Památník byl náhodně objeven v roce 1958 ve škole v Doubravníku.) Chleborád byl rovněž původcem roztržky mezi členy, z nichž mnoho ze spolku vystoupilo.
3
V roce 1866 byl předsedou spolku zvolen Josef Pluhař. Jeho snaha o opětovné povznesení spolku byla překažena válkou prusko-rakouskou. Také Město Žďár bylo navštíveno pruskými vojsky. Přesto ale spolková činnost nezanikla, i když stav byl kritický. Na valné schůzi konané 26. prosince 1867 bylo usneseno změnit některé body stanov, aby více občanů Žďáru našlo cestu do spolkových místností. Tato změna a vlastenecký postoj nového žďárského starosty Rudolfa Jelínka, nadšeného propagátora spolku, přinesly opravdu ovoce. Během šesti týdnů se počet členů zvýšil z dvaceti šesti na šedesát. Byla proto svolána mimořádná valná schůze na 6. února 1868 za účelem seznámení nových členů se stanovami. Byl přijat návrh předsedy Josefa Pluhaře, aby spolek přijal jméno slavného moravského krále - Svatopluka. Politická situace v roce 1868 nebyla stabilní, a proto byly zakazovány tábory lidu pro nejasnost jejich programu. Nebyly povolovány ani spolkové výlety. Často byly zabavovány také noviny a časopisy. V důsledku této situace členové málo navštěvovali spolkové místnosti. Spolek se nezúčastňoval žádných politických akcí. Proto nepodal veřejně svůj souhlas s deklarací a vystoupením moravských poslanců ze sněmovny v roce 1868. Veřejně vystupoval pouze na národních, hospodářských a kulturních oslavách. Účastnil se oslavy položení základního kamene na stavbu Národního divadla, která byla pořádána ve Žďáru, a na jeho stavbu přispěli členové částkou 30 zlatých. Spolek se také zúčastnil oslav sedmdesátých narozenin Františka Palackého. V dalších letech se činnost omezovala hlavně na udržování čítárny a zlepšení stavu knihovny. Jediným významnějším veřejným vystoupením byla účast na slavnostním kladení základního kamene k pomníku Jana Žižky z Trocnova v Přibyslavi. Svatopluk se v těchto letech potýkal s různými těžkostmi, jako byl malý počet členů, nezájem žďárských občanů. S tím souvisely i finanční potíže. V roce 1878 oslavil spolek třicáté výročí založení okázalým způsobem. Spolková místnost u Letovských byla slavnostně vyzdobena a účast byla velmi početná. Ještě toho večera se do Svatopluku přihlásilo dvacet čtyři nových členů. Tato oslava jako by vlila novou krev do žil všem členům spolku. Činnost se opět rozproudila. Téměř denně se scházeli členové Svatopluku do své spolkové místnosti ke čtení knih, novin a časopisů.
Založení pěvecko-hudebního oboru (1880)a jeho činnost do r. 1918 Kniha znamenala pro členy Svatopluku poučení i zábavu. Aby však více lidí nalezlo cestu do spolkových řad, bylo na valné schůzi dne 26. prosince 1879 usneseno zřídit vedle společnosti čtenářské také obor pěvecko-hudební. Do čela pěveckého a hudebního oboru se postavil nadšený vlastenec Václav Šnor, ředitel zdejší školy. Jako sbormistr si počínal velmi dobře a dovedl pěvecký i hudební obor k vysoké umělecké úrovni. Roku 1884 se stává Svatopluk členem Ústřední matice školské. Pěvecký sbor se téhož roku účastní akademie, která byla pořádána ve prospěch postavení pomníku národnímu buditeli a pedagogu Matěji Josefu Sychrovi. V roce 1892 se účastní Svatopluk oslav 300 let od narození Jana Ámose Komenského a vzpomínkových oslav Jana Kollára, na obou s hudební produkcí. V roce 1895 se stává předsedou Bedřich Drož, který za svého působení ve Žďáře sepsal městské dějiny. Roku 1896 byl založen tzv. Pluhařův fond na přípravu oslav 50. výročí
4
založení spolku. Následujícího roku byl sepsán pamětní spis, který shrnoval historii spolku a byl uložen v báni městského kostela sv. Prokopa. Oslavy padesátiletého výročí založení roku l898 proběhly v rámci slavností při .příležitosti uplynutí 100 let od narození Františka Palackého. Svatopluk rovněž vystupoval se svým hudebním a pěveckým oborem při oslavách 100 let od narození Františka Ladislava Čelakovského v roce 1899. Nově založený pěvecký a hudební obor si vytkl a začal plnit svůj hlavní cíl: „Zpěvem k srdci - srdcem k vlasti“. Pěvecký sbor Svatopluk dosahoval pod vedením sbormistra Václava Šnora velmi pěkných výsledků. Sbor byl smíšený a zpívalo v něm stále asi 45 - 50 zpěváků. S úspěchem vystupoval na různých akademiích, besedách a slavnostech. V roce 1900 se konala dvě vystoupení sboru. První samostatný večer obsahoval kromě jiných skladeb části ze Smetanovy Prodané nevěsty a měl u četných návštěvníků obrovský úspěch. Druhým vystoupením na veřejnosti byl přátelský večer, který se konal 25. listopadu. Byl složen ze sborů smíšených, mužských, ženských, jednoho dvojsboru a několika čísel sólových. V roce 1901 úroveň sboru ještě více vzrostla. Hlavní zásluhu na tom mělo zakoupení nového spolkového piana, které umožňovalo intenzivnější nácviky. Piano stálo 400 korun, jež si Svatopluk z většiny vydělal na svých koncertech. Sbor vystoupil při slavnostním otevření Národního domu ve Žďáře a uspořádal tři samostatné koncerty. Poslední z těchto koncertů byl věnován památce stých narozenin Františka Škroupa. Byl sestaven pouze z jeho skladeb. O skladatelově životě a o významu národní hymny promluvil na večeru učitel Ladislav Vondruška. Kromě ukázek ze Škroupových oper uslyšeli návštěvníci též skladbu sbormistrova syna Václava Šnora mladšího Pod starým praporem. K uctění památky zemřelého českého Mistra Antonína Dvořáka uspořádal Svatopluk 19. června 1909 pietní večer. Spoluúčinkoval Karel Moor, bývalý dirigent České fi1harmonie. V roce 1907 se Svatopluk zúčastnil oslav 300. výročí povýšení Žďáru na město, při čemž byly zpívány tři slavnostní sbory. Dalším vystoupením v tomto roce byl slavnostní večer na počest sbormistra Václava Šnora, při jeho odchodu z funkce ředitele školy. Stejně důstojným způsobem bylo vzpomenuto 19. prosince 1909 pětadvacátého výročí úmrtí zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany. Program se skládal pouze ze skladeb Smetanových. Byla uvedena Ouvertura a ukolébavky z opery Hubička, dále mužské sbory Modlitba a Věno a smíšené i sólové zpěvy z Prodané nevěsty. O životě a působení Bedřicha Smetany promluvil profesor Konvalinka z Nového Města na Moravě. V následujících letech se činnost Svatopluku omezila pouze na činnost knihovnickou. V roce 1912 odchází ze Žďáru Bedřich Drož (autor žďárských dějin), nadšený vlastenec a historik, člen výboru Svatopluku. Byl uspořádán večer na rozloučenou, na kterém opět po delší přestávce vystoupil pěvecký sbor. V dalších letech lidé v celé zemi trpěli hrůzami války, a tak činnost spolková ochabuje. Mnoho mužů odešlo na vojnu a ostatní neměli zájem o čtení ani o zpěv. Činnost pěvecká se omezila pouze na zpěv při
5
pohřbech členů Svatopluku. Zkoušet nebylo kde, protože Národní dům byl proměněn v nemocnici a na pronajmutí jiné místnosti nebyly ani peníze ani nálada. Byla omezena rovněž činnost čtenářská. Knihovna byla proměněna ve skladiště brambor a knihy zůstaly za nimi zarovnány. Přišel rok 1918 a s ním i vyhlášení Československé republiky a národní samostatnosti. A tehdy se opět probouzí čtenářsko-pěvecký spolek Svatopluk k činnosti. Již 15. května 1918 při oslavě padesátiletého výročí položení základního kamene k Národnímu divadlu zpívá sbor Kličkovu Baladu o české hudbě a Smetanovo Věno. Při slavnostní manifestaci 28. října 1918 na počest vyhlášení Československé republiky vítá Svatopluk národní samostatnost následujícími sbory: Prauss - Chorál národa českého, Smetana - Modlitba za vlast, ruský sbor Iže cheruviny a Hej, Slované. Rok 1918 přinesl pro naše národy osvobození. Teprve nyní se začaly u nás hromadně uplatňovat některé vymoženosti hmotné kultury, jež přinesla předcházející desetiletí, jako elektrifikace, film a rádio. Český i slovenský kulturní život se sebevědomě hlásí o svůj podíl ve světovém kulturním dění.
Spolek v letech 1919 - 1945 Po skončení 1.světové války vznikají nové divadelní a pěvecké spolky, obnovuje se činnost starých. Skutečnost, promítající se především ve všeobecném bouřlivém převratovém vzruchu, byla mnohem složitější, než aby bylo možno očekávat jednoznačně kladné výsledky. Také u nás ve Žďáře znovu začal pracovat čtenářskopěvecký spolek Svatopluk, i když hned na počátku opouští jeho řady velmi důležitý člen. Na valné hromadě dne 2. února 1919 oznamuje sbormistr Svatopluku Václav Šnor, že ukončuje neodvolatelně svoji činnost: „ … Stáří a jeho stoupenci všemožnými svými úklady již mne nemilosrdně pronásledují a nová doba vyžaduje nové, pružné síly, aby požadavkům jejím se vyhovělo … “(3). Opouští místo sbormistra ve věku 79 let. Z toho plných 40 let věnoval rozvoji zpěvu a hudby v místním pěveckém sboru. Na rozloučenou se svým sbormistrem uspořádal Svatopluk 6. dubna 1919 slavnostní večer. Pozdravný projev přednesl předseda spolku Valentin Pohanka. Za čtyřicetiletou práci byl jmenován Václav Šnor čestným sbormistrem Svatopluku. Řízení sboru převzal místní rodák Jindřich Ferencz, který se narodil roku l881. Vystudoval reálku v Novém Městě a absolvoval varhanické a kompoziční oddělení pražské konzervatoře. Po roce 1918 se stal profesorem hudby na učitelském ústavu v Přerově, potom v Příbrami a nakonec na Kladně. Roku 1927 vydal sbírku básní Horké stopy, na niž měl velký vliv jeho rodný kraj. Roku 1931 vystoupil na samostatném koncertě v Praze a roku 1933 se představil koncertem písňovým, které mu získaly uznání odborné kritiky. Pod vedením nového sbormistra se úspěšně rozvíjela činnost hudební. Jen v roce 1920 vystoupil sbor desetkrát na veřejnosti při různých oslavách. Na samostatný koncert se však Svatopluk neodvážil pro zjevný nezájem a liknavost žďárského publika. Rovněž činnost knihovní vykazovala dobré výsledky. Nově zřízený studentský obor uspořádal studentský večírek a sehrál divadelní hru Karla Čapka Loupežník.
6
Slibně se rozvíjející činnost hudební a pěvecká byla náhle narušena v roce 1923. Svatopluk připravoval samostatný koncert, ale tento se neuskutečnil, jelikož Jindřich Ferencz odešel jako učitel hudby na učitelský ústav do Kladna. Sbormistrem byl zvolen Jan Fišer. Tato změna však pěveckému sboru nijak neprospěla. Jeho činnost slábla. V roce 1923 se věnoval Svatopluk především hudebním aktivitám. Byl uspořádán koncert Magdy Dvořáčkové-Šantrůčkové a houslového virtuosa Františka Drdly, žďárského rodáka. Když ve Žďáře nastupuje své učitelské místo Václav Doubrava, stává se ihned sbormistrem. Členové se však scházeli velmi málo a na samostatný koncert naprosto nestačili. V roce 1924 umírá předseda Svatopluku Valentin Pohanka a na jiné působiště odchází sbormistr Václav Doubrava. Novým předsedou byl zvolen Jan Stratil, sbormistrem učitel Svoboda. V roce 1926 se utváří při pěveckém oboru pěvecké kvarteto ve složení Süss, Mokrý, Svoboda, Toman, které uspořádalo velmi úspěšný koncert 19. prosince 1926. O jeho činnosti zveřejňujeme na jiném místě osobní vzpomínku Františka Mokrého. Zásluhou zemského inspektora hudby a žďárského rodáka Antonína Hromádky byla ve Žďáře v roce 1927 otevřena hudební škola, která svým působením dávala všechny předpoklady k tomu, že rozvoj hudby a zpěvu a tím i činnost Svatopluku bude úspěšně pokračovat. Ale nestalo se tak. V roce 1929 odchází sbormistr Svoboda do Hodonína a pro nezájem členstva nový sbormistr zvolen nebyl. V dalších letech probíhá zejména činnost knihovnická. Vlivem nepříznivého vývoje v naší republice i ve světě bylo na valné schůzi 6. května 1939 rozhodnuto předat knihovnu do obecní správy. Přišlo období fašistického pronásledování, a proto není divu, že lidé neměli chuť ani náladu ke zpěvu. Ale ani v tuto dobu činnost spolku neustala úplně. Zásluhou faráře československé církve Františka Rydvala byly i v době okupace uspořádány ve Žďáře dva koncerty v roce 1942 a 1943. Sbor zpíval Smetanovu Českou píseň, která posilovala národní cítění a sebevědomí lidu v dobách nejtěžších. Ačkoliv tato doba znamenala pro žďárské obyvatele i pro celý národ velké utrpení, nezlomila pěvecké hnutí. Prohloubil se vztah k české hudební tradici, zejména klasice. Přišel květen 1945 - osvobození naší vlasti - kdy se lid probudil k novému, radostnějšímu životu. Zásluhou ředitele hudební školy ve Žďáře Ludvíka Vaníčka začal opět pravidelně zkoušet také Svatopluk. Již roku 1946 měl svůj první koncert. V té době měl sbor 115 členů. Těžkou ránou byla pro pěvecký spolek předčasná smrt jejich obětavého sbormistra Ludvíka Vaníčka v roce 1951, kdy uhasla zcela aktivita sboru. Zdálo se již, že stoletý spolek Svatopluk upadne v zapomenutí, a1e po několika letech se jej podařilo, jako již několikrát během jeho dlouhé historie, znovu probudit k životu.
Svatopluk v době největších úspěchů
7
Nový radostný rozmach sboru nastal v roce 1956 zásluhou Františka Simona, člena Smíšeného sboru českých učitelů, který nastoupil ve Žďáře nad Sázavou své učitelské místo(4). Nový sbormistr dovedl svou láskou ke zpěvu zapálit i ostatní členy, kteří se začali scházet v říjnu 1956. Bylo jich tehdy málo - 17 žen a 9 mužů. Ale schopnost a obětavost nového sbormistra přivedla do sboru další zpěváky - celkem 80 aktivních členů - mužů i žen. Sešli se tu staří „Žďáráci“ s novými obyvateli města, zaměstnanci podniku Žd'as, který se zde začal budovat. Hlasy k dokonalé harmonii a čistotě vedl nadaný a schopný dirigent - František Simon. Pro začátky si nekladli žádné vysoké požadavky. Nebylo to ani možné, protože většina členů nikdy ve sboru nezpívala a neznala ani noty. Hlavní úkol, který si sbor vytkl, byl šířit krásu písní na území Vysočiny. Hlavním repertoárem Svatopluku se staly úpravy národních písní, později jednoduché skladby umělé. Jednoduchost programu vyvažovala dokonalost provedení. Po úspěšném zahájení činnosti a pilných zkouškách přišlo záhy i první vystoupení 19. ledna 1957 v sanatoriu TBC na Buchtově kopci a na kulturním večeru v Daňkovicích. Následovaly další koncerty v Novém Veselí, na Sykovci a 26. února první vystoupení před žďárským publikem. Národní dům byl vyprodán do posledního místa a koncert skončil velkým úspěchem. V březnu 1957 byl soubor pozván do soutěže LUT, která se konala v Telči. Svatopluk byl prohlášen vítězem. Porota doporučila, aby Svatopluk reprezentoval tehdejší Jihlavský kraj na celostátní soutěži v Praze. Nyní nastala pilná práce. Začaly přípravy na celostátní soutěž LUT, která byla připravena na dny 13. - 20. listopadu. Avšak nenadálá smrt prezidenta republiky Antonína Zápotockého si vynutila její odložení. Ústřední kolo LUT se konalo až ve dnech 9. - 10. dubna 1958 v Praze. Svatopluk v době přípravy na tuto akci navštívila profesorka AMU Jarmila Vrchotová-Pátová, která se sborem procvičila hlavně prvky hlasové výchovy. Další návštěvnicí byla reportérka Československého rozhlasu, jejíž relace byla vysílána v den vystoupení - 8. dubna 1958. Vystoupení se konalo ve Smetanově síni Obecního domu v Praze. Svatopluk se představil jako nejmladší sbor ze všech zúčastněných - zpíval teprve 17 měsíců. Hodnocení komise bylo velmi kladné. Zvlášť vysoce byl hodnocen výběr repertoáru a krásně zpívané „forte“. Byl to největší úspěch od počátku existence Svatopluku. Po návratu z Prahy sbor pokračoval ve své kulturní a osvětové práci po městech a vesnicích Vysočiny. Vystupoval též poprvé na volném prostranství při odhalení busty žďárskému rodáku, hudebnímu skladateli a houslovému virtuosovi Františku Drdlovi. Koncem roku dostal Svatopluk nabídku, která znamenala ocenění jeho činnosti a úspěchů - pozvání ke spoluúčasti na mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro 1959. Podmínkou účasti bylo nacvičení obtížných sborů: Česká píseň Bedřicha Smetany a Česká píseň a Pražské zvony Josefa Bohuslava Foerstera. Přes obtížnost a náročnost uvedených sborů Svatopluk nabídku přijal. 17. května přijela z Prahy kontrola, aby zjistila stav nácviku na Pražské jaro. Její členové Dr. Ledeč a Zdeněk Stárek byli překvapeni vysokou úrovní nácviku. Oba shodně prohlásili, že Svatopluk je připraven ze všech amatérských sborů nejlépe. Tato pochvala dodala členům sebedůvěry a jistoty. Nácvik se v posledních dnech zintenzívnil, aby provedení bylo co nejdokonalejší. Koncert se konal 30. května 1959 v pravém křídle Výstavního paláce. Zúčastnili se jej přední představitelé našeho veřejného a kulturního života. Vystoupení dopadlo výborně. Účastí na Pražském jaru sbor v
8
tomto roce výrazně umělecky vzrostl. Činnost sboru byla velmi úspěšná, možná nejúspěšnější za celou dobu jeho trvání! Sbor v tomto roce nejen koncertoval, ale také navštěvoval různá kulturní vystoupení. V červenci podnikl společný zájezd na Smetanovu Libuši do Litomyšle a v prosinci na koncert brněnského pěveckého sdružení Foerster v Brně. Byla rovněž navázána družba s pěveckým sborem z Pössnegu (bývalá NDR). V nadějně se rozrůstající činnosti nastalo náhle přerušení. Na zkoušce 29. října oznámil sbormistr Simon, že pro vážnou chorobu je vyřazen na delší dobu z činnosti učitelské a dirigentské. Zpráva zapůsobila velmi těžce na všechny členy. Po delších poradách nastoupil na místo sbormistra Josef Večeřa, učitel hudební školy ve Žďáře. Druhým dirigentem byl jmenován František Kožíšek. Jelikož byl plakátován již koncert v Polné, byl sbor nucen jej uskutečnit. Po dvou zkouškách s novým dirigentem se koncert vcelku dobře vydařil.
Období krize (1960-1969) Rok 1960 byl pro Svatopluk rokem hlubokého zlomu. Zkoušky navštěvovalo jen málo členů, a tak bylo rozhodnuto nějaký čas vůbec nezpívat. Sbor byl opět svolán na schůzku až v září roku 1962. Mezi členy se vrátil umělecký vedoucí František Simon, který osobně obcházel bývalé členy, ale také přivedl mnoho členů nových, většinou svých bývalých žáků. 5. prosince 1961 se konala výborová schůze Svatopluku, na které byl vypracován plán činnosti na rok 1962. 9. května 1962 po téměř tříleté přestávce bylo uspořádáno vystoupení v rámci oslav 17. výročí osvobození. Smíšený sbor zazpíval Suchoňovu Aká si mi krásna, Smetanovo Proč bychom se netěšili, Tulikovův Náš cíl je mír a harmonické úpravy národních písní. Ženský sbor se pak představil Dvořákovými Moravskými dvojzpěvy, z nichž uvedl dva - Skromná a Zajatá. První samostatný koncert uspořádal Svatopluk 13. května v Křídlech. Následovaly další koncerty: na Buchtově kopci, v Maršovicích, výchovný koncert pro OU Žďas, koncert ve Fryšavě při odhalení pamětní desky profesoru pražské konzervatoře a hudebnímu skladateli Otakaru Šínovi a na Večeru písní v Březí. Po prázdninách 1962 byli získáni pomocní dirigenti Vojtěch Starka a Marie Popelková, učitelka hudební školy v Novém Městě na Moravě. V roce 1963 odešel definitivně dirigent František Simon. Vyvstala otázka, zda má sbor pracovat dále, zda se najde schopný nástupce. Po mnoha diskusích se ujal sboru jako hlavní sbormistr Vojtěch Starka a výbor se snažil udržet soubor alespoň organizačně. O prázdninách se rozhodl zaslat všem členům nové přihlášky s výtahem provozního řádu, kde byla vypsána práva a povinnosti členů. Ale ani tato snaha nebyla odměněna úspěchem. Docházka i po prázdninách byla velmi slabá, a proto se činnost Svatopluku omezila pouze na zkoušky smíšeného sboru, a to ještě často některé hlasy zůstaly neobsazené. Nepomohly ani písemné pozvánky, které byly všem zpěvákům zasílány před každou zkouškou. Počátkem roku 1964 došla krize ve Svatopluku tak daleko, že se výbor rozhodoval, co má podniknout, aby se spolek po sto šestnáctiletém trvání nerozpadl. Počet členů na zkouškách stále klesal, obzvláště ve sboru mužském. S velkými obtížemi nacvičoval dirigent Starka program vystoupení, které mělo být 21. května ve Žďáře. Za spoluúčasti smyčcového orchestru Závodního klubu se koncert uskutečnil, i když se dostavilo pouze dvacet osm
9
zpěváků. Líbivé melodie Blodkovy opery V studni, které začali nacvičovat po koncertě, přilákaly další zpěváky. Avšak i to bylo pouze dočasné, neboť prázdniny činnost sboru přerušily a od září docházka stále slábla. Stalo se, že na zkoušku přišli jen dva až čtyři muži a v listopadu již nepřicházeli žádní. Proto byla činnost smíšeného sboru zastavena a do konce roku cvičil pouze sbor ženský. Po Novém roce skončily zkoušky úplně, neboť nebyl dirigent, ochotný věnovat se této práci. Koncem května roku 1965 rozeslal Jednotný klub pracujících ve Žďáře nad Sázavou „Provolání“ ke všem bývalým členům Svatopluku: „ … Dovolujeme si Vám oznámit, že od příští sezóny, to je od září 1965, chceme znovu oživit činnost pěveckého sboru Svatopluk. Podařilo se nám totiž získat pro jeho vedení odborníka - Jindřicha Grepla, absolventa Janáčkovy akademie múzických umění, který nyní pracuje jako metodik pro divadlo a zpěv na Okresním domě osvěty ve Žďáře nad Sázavou. Jsme přesvědčeni, že pod jeho vedením by mohl pěvecký sbor našeho klubu dosáhnout mimořádných úspěchů. Závisí to pochopitelně na členské základně souboru, na každém jednotlivci. Proto se obracíme znovu na Vás se žádostí, abyste zvážil svoje časové možnosti a rozhodl se, zda budete ve své činnosti v pěveckém sboru pokračovat. Byli bychom velmi rádi, kdyby Vaše rozhodnutí bylo kladné …“ (5) Dne 14. září 1965 se sešlo několik bývalých zpěváků Svatopluku, ale nedostavil se dirigent. Zpěváci byli velmi zklamáni a na další zkoušku jich přišlo ještě méně. A ta byla jediná a poslední, neboť do dalších se již dirigent Grepl nedostavil. Tím vlastně přechodně skončila činnost stoletého pěveckého spolku Svatopluk. Jak je vidět z jeho historie, závisí úspěch a trvání takového sboru především na dirigentovi - na jeho obětavosti, lásce k práci a společenském taktu. V září roku 1965 přestala veškerá činnost sboru. Tato stagnace trvala až do roku 1969, kdy začaly nové pokusy o obnovení.
Svatopluk pod vedením Josefa Večeři Na schůzi Jednotného klubu pracujících v září 1969 byl přednesen požadavek na vytvoření pěveckého sboru. Byl přijat s velkým pochopením ze strany členů výboru JKP, kteří přislíbili podporu této činnosti. Po dohodě s učitelem hudební školy ve Žďáře nad Sázavou Josefem Večeřou (6)začala příprava k realizaci obnovené činnosti pěveckého sboru. Všem bývalým členům Svatopluku byly rozeslány pozvánky na první zkoušku v září 1969. Sešlo se dvanáct zpěváků, ale již za čtrnáct dní se počet rozšířil natolik, že bylo možné nacvičovat smíšené sbory a později i plánovat veřejná vystoupení. Sešli se zde někteří staří členové sboru, ale přišlo také mnoho nových, mladých zájemců. Bylo vidět, že všichni, kteří se dostavili, zpívají rádi a s nadšením. Za krátké období nacvičili dvacet čtyři sborových partitur, a tak na svém prvním koncertu 21. června 1970 měl sbor bohatý program. Po koncertě ještě více stoupl zájem o zpívání. Přicházeli další členové, a tak se koncem roku 1970 zvýšil počet na padesát pět. Všichni se snažili podat co nejlepší výkony, neboť chtěli dokázat, že nejstarší moravský spolek dále žije a pokračuje ve své činnosti. Zároveň se vedení rozhodlo ponechat z tradičních důvodů pěveckému sboru název Svatopluk, neboť toto jméno je s naším městem úzce spojeno v oblasti kulturní činnosti již více než 120 let.
10
6. června 1971 se soubor poprvé zúčastnil IX. pěveckých slavností Jihomoravského kraje v Kyjově. K této velké slavnosti pěvců se přihlásilo celkem 35 sborů studentských, smíšených, ženských a mužských. Již od začátku roku 1972 se sbor pečlivě připravoval na jubilejní krajské pěvecké slavnosti konané v našem městě za pochopení a přispění MěNV, JKP a Žďasu. Převážná tíha zajišťování organizační stránky zůstala na členech souboru. Muži pomáhali stavět velké dřevěné pódium na třetím nádvoří zámku ve Žďáře nad Sázavou 2. Ženy připravovaly židle pro obecenstvo, prováděly úklid prostranství a jiné potřebné práce. V den konání slavnosti již od sedmé hodiny ranní členové Svatopluku vítali přijíždějící soubory. Po přijetí předsedou MěNV Bubákem obdrželi jednotliví vedoucí stravenky, programy a odznaky pro své členy. Vystoupení na třetím zámeckém nádvoří zahájil po úvodní znělce J. Holánek, ředitel JKP, přivítáním souborů i hostů. Následoval projev předsedy MěNV Bubáka a projev zástupce KNV Brno. Poté nastoupily v předem určeném pořadí dětské, studentské, ženské a mužské sbory. Jako poslední se spojily sbory smíšené - současně zpívalo 1200 zpěváků, které řídili tito dirigenti: J. Čáp, J. Večeřa a Zb. Mrkos. Hudební doprovod zajišťoval symfonický orchestr konzervatoře Brno a celý program slovem doprovázel Jar. Nejedlý. X. pěveckých slavností se zúčastnilo více než 2000 zpěváků a hudebníků z 51 souborů. Že se soubor Svatopluk celé této akce zhostil velice dobře, bylo znát jak z ohlasu samotných účinkujících, tak i z řad sbormistrů i vedoucích činitelů Pěvecké unie Jihomoravského kraje. Následujícího roku byl uspořádán ples pěveckého sboru Svatopluk. Celý výtěžek byl použit k nákupu látek na šaty pro ženy. V těch již vystoupily na XI. pěveckých slavnostech Jihomoravského kraje 27. 5. 1973 v Kroměříži. Program byl obvyklý - dopoledne zkoušky, odpoledne průvod městem a vystoupení jednotlivých kategorií na stadionu. Ve dnech 25. - 31. 8. 1973 proběhlo soustředění v rekreačním zařízení podniku Žďas v Jevišovicích. Sbor si dal za úkol nacvičit sbory z oper V studni od V. Blodka, Rusalka od A. Dvořáka a od B. Smetany árie z oper Dvě vdovy a Tajemství. Chtěl tímto obohatit svůj program novým žánrem, aby vystoupení souboru bylo přitažlivější pro posluchače. Slavnostní koncert ke 125. výročí založení pěveckého souboru Svatopluk se konal v divadle JKP. Zazněly zde skladby B. Smetany, J. Myslivečka, B. Martinů, W.A. Mozarta, J.B. Foerstera a dalších. Koncert uváděl Jaroslav Nejedlý, dirigoval Josef Večeřa, klavírní doprovod Blažena Hralová a Jan Hradecký. Účast byla velmi dobrá, hodnocení kladné. V roce 1974 se Svatopluk spolu s ostatními sbory zúčastnil XII. pěveckých slavností Jihomoravského kraje, které se konaly v Mikulově. Na pěvecké slavnosti a zvláště pak na koncert k „Roku české hudby“ nastudoval dirigent J. Večeřa se souborem zcela nový, dosti obtížný repertoár. Dobrou docházkou členů na zkoušky - i dvakrát v týdnu - a trpělivou a cílevědomou prací byla obě vystoupení úspěšně zvládnuta. V červnu 1975 bylo navázáno přátelství se souborem Vřes z Jugoslávie. Svatopluk byl přítomen na jejich vystoupení v divadle ve Žďáře nad Sázavou. Počátkem prosince ředitel JKP členům souboru sdělil, že v následujícím roce v měsíci lednu bude ČT natáčet ve Žďáře nad Sázavou pořad „Neděle v klubu“ a že Svatopluk bude též vystupovat. Vystoupení se konalo 29. ledna 1976 společně se Symfonickým orchestrem, divadelním souborem, Žďáráčkem, národopisným souborem Horák, tanečním orchestrem K. Šulce, dechovkou JKP a gymnastickým kroužkem.
11
30. května 1976 se konaly XIV. pěvecké slavnosti Jihomoravského kraje v Blansku. Byly to slavnosti s největším počtem účinkujících - 2231 zpěváků z padesáti šesti sborů. Spoluúčinkoval orchestr konzervatoře Brno za vedení Zbyňka Mrkose. V lednu 1977 se Svatopluk zúčastnil okresního kola soutěže „Písně přátelství“. Byl jako vítěz nominován do krajského kola, které se konalo 26. února v Brně. 3. března 1977 ve velkém sále JKP proběhlo vystoupení všech žďárských souborů včetně Svatopluku na slavnostním večeru k výročí 25 let činnosti klubu. Na slavnostním shromáždění bylí odměněni čestným diplomem členové sboru, kteří zpívají déle než 20 let. Bylo též vysloveno poděkování dirigentovi J. Večeřovi za neúnavnou práci při vedení sboru. V roce 1978 se m. j. Svatopluk zúčastnil festivalu zájmové umělecké činnosti „Setkání pěvců 1978“ v Ostravě. Vystoupil společně se soubory Dvořák Uherský Brod, Novák Znojmo a SZK Morkovice. Byly zařazeny také skladby za doprovodu symfonického orchestru konzervatoře Brno, řízeného Zbyňkem Mrkosem. Členskou základnu sboru v roce 1979 tvoří 26 žen a 25 mužů. Sbor má v repertoáru asi 200 sborových skladeb všech slohových období. Tvoří jej úpravy lidových písní, skladby z doby obrozenecké, dále skladby klasické i moderní českých, slovenských i světových autorů. Při příležitosti 130. výročí založení pěveckého sboru Svatopluk se konal ve velkém sále JKP 27. 4. 1979 slavnostní koncert, ve kterém byla uvedena komorní kantáta Bohuslava Martinů Otvírání studánek. Dirigoval Josef Večeřa, průvodní slovo a recitace patřily Jaroslavu Nejedlému, sólisty byli Eva Večeřová, Libuše Rosecká, Evžen Bruža, Bohuš Homolka, hudební doprovod V. Raab a R. Drdla - housle, J. Matoušek - viola a Blažena Hralová - klavír. V první červnový den se uskutečnil zájezd na XVII. pěvecké slavnosti Jihomoravského kraje v Otrokovicích. Dne 10. dubna 1980 hostoval Svatopluk při VII. koncertu dětské sborové tvorby. V dubnu 1980 se konalo společné vystoupení Svatopluku s novoměstským sborem Smetana na slavnosti 100. výročí narození sochaře Jana Štursy. Slavnost se konala na náměstí v Novém Městě na Moravě u jeho sochy „Raněný“. V samém závěru roku dne 27. 12. 1980 se konalo opět společné vystoupení Svatopluku, Smetany a komorního orchestru na vánočním koncertě ve velkém sále KD v Novém Městě na Moravě. Po dlouhé době zazněly mimo jiné tyto melodie: J. V. Stamic - Sinfonia pastorela, D. A. F. Milčinský - Pastorela, J. J. Ryba - Česká mše pastorální Hej, mistře - pro sóla, smíšený sbor, orchestr a varhany. Před plně obsazeným sálem sóla zpívali: E. Večeřová, L. Rosecká, J. Jínek a B. Homolka. Zpívalo 27 členů souboru Smetana, 47 členů souboru Svatopluk, orchestr tvořilo 22 muzikantů, slovem doprovázela J. Černá a vše řídil J. Večeřa. Koncert měl velký úspěch. Na závěr celý sál zazpíval Narodil se Kristus Pán. V roce 1981 se Svatopluk opět účastnil mnoha koncertů, vystoupení a přehlídek souborů (např. IX. pěvecké slavnosti Jihomoravského kraje v Luhačovicích). Kromě toho bylo vyrobeno třístupňové rozebíratelné podium, aby všichni zpěváci viděli na dirigenta. Tento rok se z finančních důvodů neuskutečnilo pravidelné prázdninové soustředění. 3. ledna 1982 byl dvakrát proveden Novoroční koncert pěveckých sborů Svatopluk a Smetana s doprovodem orchestru. Poprvé odpoledne v KD v Novém Městě na Moravě a podruhé ve večerních hodinách v
12
Městském divadle ve Žďáře nad Sázavou. Slavnostního koncertu u příležitosti 375. výročí povýšení Žďáru na město se 11. 6. 1982 zúčastnilo 50 členů Svatopluku. Dirigoval J. Večeřa, klavírní doprovod Jana a Jan Hradečtí. V důsledku toho, že starší členové sborů Svatopluk a Smetana odcházejí a oba sbory již několik roků řídí dirigent J. Večeřa, začínají se od roku 1984 koncerty nacvičovat se stejným programem v obou souborech. Před vystoupením bývá vždy několik společných zkoušek. Árie a slavné scény z českých a světových oper byly předvedeny v Městském divadle ve Žďáře dne 25. 3. 1983 za spoluúčastí sboru Smetana (Nové Město na Moravě, sbormistr J. Večeřa) a Žďáráčku (Žďár nad Sázavou, sbormistr Jiří Libra). Dne 7. 11. 1984 se ve Žďáře konalo společné vystoupení se sborem Vysočina z Bystřice nad Pernštejnem na koncertě k Roku české hudby. Koncert s hosty z Pardubic (sbor Suk, Pernštejn, Ludmila) se konal 5.4.1985. K ukončení Roku české hudby a zahájení Žďárského kulturního léta dne 27. 6. 1985 byly provedeny skladby z českých oper. Od září roku 1985 soubor nacvičoval vánoční program s názvem Krásy starých mistrů. V polovině listopadu byl předán seznam skladeb ředitelství JKP s prosbou o vytištění programů a zajištění koncertu na středu 18. prosince 1985 v Městském divadle, tak jak se to vždy zařizovalo. Následně bylo souboru doporučeno zástupci JKP a ONV nahradit pastorální skladby skladbami jinými - např. od J.S. Bacha nebo G.F. Händla u příležitosti jejich výročí. Program byl tedy dle tohoto požadavku změněn. Jaké však bylo překvapení, když bylo sboru sděleno, že skladby G. F. Händla Halleluja, K. Vodňanského - Rorando coeli a J. J. Ryby - Hej, mistře nejsou ideologicky vhodné a nemohou se tedy zpívat. Koncert byl proto zrušen. Ve sboru však nastalo rozčarování a padly i návrhy, aby se přestalo zpívat. Situace se trochu uklidnila, když se členové souboru dohodli, že se 29. prosince 1985 sejdou v malém sále sokolovny i s rodinnými příslušníky k soukromé vánoční oslavě. Tak se také stalo. Zazněly zde všechny skladby, které měly být uvedeny na vánočním koncertu. Členové se rozhodli, že Svatopluk bude ve své činnosti pokračovat. Ve dnech 29.5. - 1.6. 1986 byl uspořádán zájezd do NDR. Svatopluk byl pozván tamním smíšeným sborem EDGP Schmölln. Na závěr návštěvy všichni společné zazpívali od J.S. Bacha - Herzlich tut mich verlangen a Ukolébavku J. Brahmse. Koncert se velice líbil. Vánoční koncert s názvem Krásy starých mistrů dne 29. 12. 1986 proběhl již bez problémů minulého roku. Celkem osm koncertů samostatných nebo společně s jinými soubory předvedl Svatopluk v roce 1987. V roce 1988 Svatopluk tvoří pouze 42 členů. Starší členové odcházejí a mladých příliš nepřibývá. V dubnu 1988 slaví dětský pěvecký sbor Žďáráček 15. výročí svého založení. Na jubilejním XV. koncertu dětské sborové tvorby vystoupil na závěr Svatopluk, který společně se Žďáráčkem uvedl kantátu Zdeňka Bartoše Není života bez zpěvu. Dne 30. září 1988 Dům kultury Žďas uvedl u příležitosti státního svátku NDR v Městském divadle koncert smíšených pěveckých sborů: ORWO-PLAST a EDGP Schmölln, Svatopluk - Žďár nad Sázavou a Smetana - Nové Město na Moravě. V závěru všechny sbory společně zazpívaly: H. L. Hassler - Tanzen und springen a J. Brahms - Ukolébavka. Koncert se vydařil.
13
V roce 1989 se počet členů opět snížil - ve sboru zůstalo pouze 24 žen a 15 mužů. 11. května 1989 Dům kultury uspořádal u příležitosti 190. výročí založení pěveckého sboru Svatopluk „Koncert sborové tvorby“. Vystoupily zde následující soubory: Cvrčci, Kahánek z Dubí u Teplic, Žďáráček, Svatopluk. V následujícím roce členů Svatopluku opět ubývá, především mužů. Ke dni 1. 1. 1990 je evidováno 22 žen a 12 mužů. Okresní kulturní středisko Žďár připravilo okresní přehlídku pěveckých sborů s názvem Vysočina zpívá, která se konala 24. června 1990 v kostele sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáře nad Sázavou 2. Vystoupily zde následující sbory: Smíšený pěvecký sbor Jimramov - sbormistr A. Bradáč, Ženský pěvecký sbor DK Velká Bíteš sbormistr O. Severa, ženské pěvecké sdružení Vysočina Bystřice - sbormistr J. Kšica, smíšené pěvecké sbory Svatopluk a Smetana - sbormistr J. Večeřa. V následujícím roce proběhlo další setkání pěveckých sborů okresu Žďár nad Sázavou Vysočina zpívá při příležitosti 150. výročí narození A. Dvořáka a 200. výročí úmrtí W.A. Mozarta. 3. října 1991 Svatopluk zazpíval a zároveň pogratuloval panu řediteli Mokrému ke 100. narozeninám. Pan Mokrý zpíval ve Svatopluku od svých osmi let až do roku 1965 (zemřel 10. srpna 1992). 15. ledna 1992 slaví své 60. narozeniny dirigent Josef Večeřa. Nadšení má naštěstí stále dost. Horší je to ale se zpěváky. Na každé zkoušce chybí až pětina zpěváků, což znamená, že každá skladba se musí nacvičovat na několikrát. Počet členů klesl na pouhých 30 (21 žen a 9 mužů). Nejméně obsazeným hlasem se stal tenor - jen 4 členové. Na výpomoc přešly do tenoru 2 ženy. V roce 1992 byl také uspořádán již třetí koncert v rámci okresní přehlídky pěveckých sborů okresu Vysočina zpívá. V roce 1993 dochází ke změně zřizovatele. Po neshodách s Jednotným klubem pracujících přechází Svatopluk k Osvětovému domu ve Žďáře nad Sázavou. Účast je stále neuspokojivá, naštěstí se ale vždy před vystoupením znatelně zlepší. Konalo se čtvrté setkání pěveckých sborů okresu Žďár nad Sázavou Vysočina zpívá. Zúčastnily se 4 soubory - Pěvecký sbor města Velká Bíteš, Iuventus - Velké Meziříčí, Komorní sbor ZUŠ Žďár nad Sázavou, smíšené pěvecké sbory Svatopluk a Smetana. V roce 1994 Svatopluk oslavil 25. výročí obnovení a zároveň vedení souboru dirigentem Josefem Večeřou, který po celou dobu pravidelně dojíždí každé pondělí z Nového Města na Moravě na zkoušky do Žďáru. V tomto roce bylo uskutečněno 10 koncertů a navázáno přátelství se sbory z Holandska a Belgie. Byla ukončena činnost Osvětového domu a zpěváci se opět vrací do JKP. Podobným směrem se ubíral život Svatopluku i v roce 1995. Dalším výrazným zlomem byl rok 1996. Sbor byl zaregistrován jako samostatný subjekt. Na činnost to však nemělo vliv. Naopak, byly omlazeny ženské hlasy, nacvičovány nové a nové skladby. Byl uskutečněn zájezd do Holandska spojený s několika vystoupeními, která byla velmi pozitivně hodnocena. V září 1997 byl Svatopluk pozván smíšeným pěveckým sborem K. Němečka na 5. moravskokrumlovské setkání pěveckých sborů. Na ukončení koncertu zazpívaly všechny sbory společně pod vedením domácího sbormistra B. Pitlacha. V roce 1997 se po několika letech nekonal vánoční koncert, z důvodu nemoci sbormistra J. Večeři.
14
Oslavy 150. výročí Rok 1998 je rokem 150. výročí založení čtenářsko-pěveckého spolku Svatopluk. Koncert pěveckého sboru Svatopluk k tomuto výročí se uskutečnil 28. 6. 1998 v Městském divadle. Byl zahájen krátkým projevem starosty Mgr. Jaromíra Brychty, po kterém následoval program. Dirigoval Josef Večeřa, klavírní doprovod Nonna Piňosová, slovem provázela Dagmar Palečková. Na závěr předal starosta se zástupci Svatopluku obraz malíře J. Odvárky dirigentovi J. Večeřovi. Poté se 126 bývalých i současných členů Svatopluku přesunulo do velkého sálu sokolovny, kde se rozproudila družná zábava. Všichni byli spokojeni, zpívali a vzpomínali. Dne 25. října 1998 se konal v kostele sv. Prokopa druhý koncert pěveckého sboru Svatopluk ke 150. výročí založení. V programu vystoupil také host - smíšený pěvecký sbor K. Němečka z Moravského Krumlova s dirigentem Bartolomějem Pitlachem. Koncert byl opakován týž den v Novém Městě na Moravě. Na závěr koncertu zazpívaly oba dva sbory společně. V roce 1999 sbor tvoří 21 žen a 9 mužů. Svatopluk ještě stále žije 150. výročím založení. 3. ledna se v kostele sv. Prokopa konal třetí koncert pěveckého sboru Svatopluk ke 150. výročí založení. Dirigoval Josef Večeřa, varhany Petr Duchalík, průvodní slovo Dagmar Palečková. Žďárský pěvecký sbor Svatopluk měl opravdu štěstí, když v roce 1969 získal dirigenta, pana učitele Josefa Večeřu z Nového Města na Moravě. Jak ukazuje historie žďárského spolku, není snadné řídit a udržet k dobrovolné činnosti velkou skupinu lidí různého věku, profese, povahy a dokázat v nich vzbudit zájem o jedinou činnost - zpěv. To se však podařilo v plné míře panu sbormistrovi J. Večeřovi. Vedla ho k tomu láska k hudbě, nesmírná obětavost, trpělivost a úžasná tolerance. Bez nároků na odměnu dojížděl každé pondělí večer z Nového Města na Moravě do Žďáru na zkoušky, sám opisoval a upravoval většinu not. Od roku 1969 prošlo sborem 132 členů, z toho 28 zpívalo déle než dvacet let a pouze sedm zpěváků zůstalo sboru věrných dodnes. Uskutečnily se desítky koncertů v sálech kulturních domů, chrámech, zámcích a otevřených amfiteátrech. Členové si několikrát zazpívali i v zahraničí, kde téměř profesionálním způsobem dosáhli výrazných uměleckých úspěchů. Dopracovali se osobité reprodukce důsledným sledováním intonační přesnosti, zvukové vyrovnanosti, prohloubením lyričnosti při zachování dramatického podání tak, jak to obsah jednotlivých skladeb vyžadoval.
Svatopluk současný Po úspěšném koncertu v červnu roku 2000, který se konal ve žďárském chrámu Nanebevzetí Panny Marie a na němž účinkoval Svatopluk se znojemským smíšeným sborem Vítězslav Novák, se dirigent Josef Večeřa se sborem rozloučil. Vedly jej k tomu vážné zdravotní důvody. Jeho dlouholetá činnost byla oceněna členy sboru, ale také představiteli Městského úřadu ve Žďáře. Zdálo se, že Svatopluk ukončí svoji činnosti.
15
Nestalo se tak. Podařilo se získat nového dirigenta p. Leoše Drahotského, zástupce ředitele ZUŠ ve Žďáře nad Sázavou. Ten se ujal v září roku 2000 svého úkolu s optimismem a nadšením mládí. Přivedl do sboru mladé zpěváky, a to ženy i muže. Začal s nácvikem obtížného repertoáru a vysokými požadavky na úroveň. Se sborem začal spolupracovat jako druhý dirigent a klavírista p. Jan Lán, učitel ZUŠ v Novém Městě na Moravě. V prosinci roku 2000 uvedl sbor za doprovodu varhan a komorního orchestru vánoční koncert v kostele sv. Prokopa ve Žďáře a v kostele sv. Václava v Radešínské Svratce. V současné době sbor tvoří 42 členů, z toho 23 žen a 19 mužů (12 sopránů, 11 altů, 8 tenorů, 10 basů). Je potěšitelné, že jeden z nejstarších čtenářských a pěveckých spolků na Moravě žije dál, že s nadšením vstoupil do roku 2001 a zahájil vlastně již 153. rok své existence.
Seznam členů pěveckého sboru Svatopluk 1956 - 2001 1956
V říjnu byla obnovena činnost Svatopluku pod vedením Františka Simona. Činnost zahájilo 17 žen a 9 mužů.
1958 1. soprán
Bechyňová Eva, Domažlická Libuše, Grygarová Libuše, Kalasová Libuše, Kučírková Ida, Lindová Marie, Pešková Antonie, Pohanková Františka, Sedláčková Anna, Švaňhalová Marie
2. soprán
Bečková Marie, Jonášová Emilie, Kristiánová Hedvika, Munková Božena, Pochopová Olga, Poulová Anna, Prchalová Marie, Simonová Věra, Špilarová Jaroslava, Wolfová Eva
1. alt
Bradáčová Marie, Dvořáková Věra, Fialová Věra, Lamberská Marie, MgPh Plesníková Věra, Sošková Ludmila
2. alt
Částková Marie, Hladová Jiřina, Hosáková Anna, MUDr. Klímová Marie, Pelikánová Vlasta, Stárková Božena, Trefulková Marie, MgPh Ulrichová Božena
1. tenor
Ing. Dvořák Milouš, Kristián Jan, Láznička Josef, Lukášek Karel, Němec Jaroslav, Neumann Jan, Špilar František, Švaňhal František
2. tenor
Domažlický Václav, Hamršmíd Bohumil, Jelínek Květoslav, Maruš Vendelín, Mokrý František, Šír Ladislav, Švastal Václav, Táborský Miloš, Ing. Tomíček Ludvík, Zdražil Jan
1. bas
JUDr. Hájek Robert, Ing. Hruška Richard, Hrůza Jan, Klement František, Korábek Václav, JUDr. Procházka Rudolf, Roučka Jan, MVDr. Sedláček František, Sobotka Bohuslav, Šustáček Miroslav
2. bas
Plichta Jaromír, Cebenko Jan, Kalas Vladimír, Kytzera Ladislav, Vašek Jan, Pelikán Stanislav, Sadílek Stanislav, Šustr František
16
Klavírista:
Bouda Bohumil
Konferenciérka:
Klusáčková Ludmila
1959 1. soprán
Heroldová Věra, Živná Ludmila
2. soprán
Březinová Františka, Kynclová Marie
1. alt
Křížová Jarmila, Prosecká Stanislava, Roštínská Marie
2. alt
Kravková Irena, Svobodová Dobroslava
1. tenor
Marek Jan, Nahodil M., Novák Jaroslav, Strnad František
2. tenor
Klusáček Pavel
1. bas
Herold Karel, Homolka Bohumil, Hrůza Jan
2. bas
Marek Jan, Polák Václav
1. dirigent
Večeřa Josef
2. dirigent a klavírista: Kožíšek František 1961 Noví členové
Dvořáková Věra, Eichlerová, Fisterová Vlasta, Götzová, Karmazínová, Liprtová, Lukášková Jarmila, Veselá Jana, Dostálová Anna, Jelínková Otilie, Pospíšilová Vlasta, Poulová Olga, Roučková Jana, Roučková Iva, Škodová Radka, Šlerková Vlasta, Zítková Marie, Zobačová Marie
Umělecký vedoucí a sbormistr
Simon František
Pomocní dirigenti
Homolka Bohumil, Kožíšek František, Simon Miloš
1962 Noví členové
Dítětová Daniela, Lázničková Zdena, Vejmělková Bohumila, Krejs František, Kubík, Novák Josef, Oberreiter Karel, Pivnička Milan, Pohanka Eduard, Strnad František, Špaček Stanislav, Zídek Karel
Pomocní dirigenti
Popelková Marie, Starka Vojtěch
1969 15. 9.
Svatopluk obnovuje činnost pod vedením Josefa Večeři. Sešlo se 17 zpěváků. Během dvou měsíců se počet zpěváků postupně rozšířil na 35.
1971 1. soprán
Aišmannová Miloslava, Dítětová Daniela, Jelínková Věra, Librová Zdena, Němcová Marie, Poulová Anna, Pyšná Milada, Sobotková Věra, Staňková Marie, Večeřová Eva, Zelená Vlasta
2. soprán
Fraitová Anežka, Ondrová Marie, Rosecká Libuše, Šlerková Vlasta, Švaňhalová Marie, Vašáková Antonie
1. alt
Bradáčová Marie, Bružová Gerta, Čudová Zdena, Kubíková Jaroslava, Lázníčková Zdena, Sošková Ludmila, Vašáková Helena, Vejmělková Miloslava
2. alt
Gigalová Ivanka, Hladová Jiřina, Homolková Beatrice, Jantuliková Jarmila, MUDr. Klímová Marie, Klímová Anežka, Padalíková Věra, Svobodová Dobroslava
17
1. tenor
Bubeníček Vlastimil, Bruža Evžen, Ing. Dvořák Miloslav, Láznička Josef, Sporer Antonín, Švaňhal František
2. tenor
Janeček Petr, Ondra Josef, Růžička Jaroslav, Šír Ladislav, Švastal Václav, Táborský Miloslav
1. bas
JUDr. Hájek Robert, Ing Horák Jiří, Musil Josef, Skalský Jiří, Žižka Jan
2. bas
Brychta Jaromír, Homolka Bohumil, Mašek Jan, Ing. Minařík Josef, Polák Václav, Ing. Zídek Karel, Zimola Jindřich
Noví členové 1972
Bubeníčková Jana, Lukášková Jarmila, Šilhánková Jitka, Táborská Eva, Vojtěchová Libuše, Kott Jaroslav, Kicsera Ladislav
1973
Kubíková Jarmila ml., Pešlová Drahomíra, Slámová Marie, Doležal Jiří, Drbohlav Jan, Hamršmíd Bohumil, Jaroš Jaroslav, Křeček Karel, Stehno Vladimír
1974
Aišmannová Marcela, Aišmannová Miloslava ml., Fajmonová Marie, Lišková Marie
1975
Brázdová Petra, Dostálová Věra, Gregorová Irena, Halíková Iva, Nováková Jiřina, MVDr. Konderla Jan, Němeček Jan, Šimek Alois, Wasserbauer Alois
1976
Bartošová Růžena, Cočevová Otilie, Šaberová Jaroslava
1977
Bartošová Jitka, Faltová Hana, Havlíková Anna, Kupková Hana, Bartoš Miroslav, Švarc Hubert
1979
Moravcová Eliška, Růžičková Marie, Široká Ludmila, Vacková Božena, Holík Radomír, Krejzl Josef, Sklenář František, Ing. Špaček Jiří
1980
Štola Miroslav
1981
Macková Bohuslava, Pliška Milan
1982
Bytřická Jana, Šlapanská Marie, Závodská Ladislava
1983
Kašík Jiří, Kašík Josef
1984
Zimmermannová Ludmila
1987
Kostečková Marie, Švecová Marie, Zichová Blanka, Slovák Vladimír
1988
Košťálová Růžena, Rosecká Jana, Štachová Martina
1990
Librová Soňa, Piňosová Nonna, Sadílková Miloslava
1991
Beránková Ludmila
1992
Máčalíková Eva
1993
Klímová Zdena, Korábková Věra, Mičková Iveta, Ing. Havlík Jiří
1994
MVDr. Bořil Jan
1995
Domesová Pavla, Hrstková Kateřina, Kolesová Alena, Stárková Eva, Pajl Josef
1996
Šulhofová Jaroslava, Sotolář Jaroslav
1997
Burešová Jana, Bartošek Irin, Orel Libor
1998
Holemářová Markéta, Gottwaldová Kamila
1999
Coufalová Helena, Strejček Jiří
Dirigent
Večeřa Josef 1969 - 2000
18
Klavír
Duchalík Petr, Dvořák František, Faltysová Iveta, Hradecký Jan, Hradecká Jana, Hralová Blažena, Petrovičová Milada, Piňosová Nonna
Slovní doprovod
Domesová Pavla, Kršková Jitka, Palečková Dagmar, Nejedlý Jaroslav
Hudební doprovod
Symfonický orchestr JKP - dir. Vlastimil Raab, Horácké smyčcové kvarteto, komorní orchestry - dir. Josef Večeřa
2000
Drahotský Leoš - sbormistr
Noví členové
Jindrová Libuše, Neubauerová Hana, Smékalová Miroslava, Svobodová Hana, Dohnal Miroslav, Janoušek Josef, Janoušek František, Mokrý Stanislav, Neubauer Adam, Neubauer Štěpán, Sedláček Martin
2001 2. sbormistr
Lán Jan
Noví členové
Bajerová Monika, Čáslavská Hana, Dostálová Iva, Drlíčková Anna, Fousková Ivana, Němcová Martina, Řetická Jana, Šedivá Jana, Šimková Vlasta, Žaloudková Anna, Chvátal Josef, Juračka Vladislav, Potůček František, Řetický Vladimír, Táborský Jan
Základní repertoár pěveckého sboru Svatopluk Pro secunda parte
smíšený sbor
Debe prodávale
smíšený sbor
Hora, černá hora
smíšený sbor
Ambros E.
Lajú naši, lajú
smíšený sbor
Arcadelt J.
Il bianco e dolce signo
smíšený sbor
Bach Johann Sebastian
Aria
smíšený sbor
Bach Johann Sebastian
Herzlich tut mich verlangen
smíšený sbor
Bach Johann Sebastian
Wachtet auf fuft uns die Stimme
smíšený sbor
Bakalář M. z Vyskytné
Sanctus
smíšený sbor
Bartek J.
Byl jeden gajdoš
smíšený sbor
Bauchisri A.
Contrapuncto bestiale
smíšený sbor
Beethoven Ludwig van Fidelio, sbor otroků
smíšený sbor
Beethoven Ludwig van Hymna aus die Vacht
smíšený sbor
Beethoven Ludwig van Svět je tak krásný
smíšený sbor
Beethoven Ludwig van Štěstí přejem vám
smíšený sbor
Bendl Karel
Svoji k svému
mužský sbor
Bizet Georges
Carmen
smíšený sbor
Blatný Josef
Tam u nás v horách
smíšený sbor
19
Blažek Zdeněk
Svítila mně jasná hvězdička
ženský sbor
Blažek Zdeně
Škrobte mně sukničky
ženský sbor
Blažek Zdeněk
Ouvej, cigán
smíšený sbor
Blažek Zdeněk
Stálá láska
smíšený sbor
Blažek Zdeněk
Byly časy, byly
smíšený sbor
Blažek Zdeněk
Zezulenka
smíšený sbor
Blažek Zdeněk
Ej, vrť sa dievča
smíšený sbor
Blažek Zdeněk
Vysočině
smíšený sbor
Blodek Vilém
V studni
smíšený sbor
Bortňanskij
Cheruvimskaja pěsň
smíšený sbor
Brahms Johannes
Ukolébavka
smíšený sbor
Bruckner Anton
Ave Maria
smíšený sbor
Bruckner Anton
Locus iste
smíšený sbor
Butenhalle D.
Cantate Domino
smíšený sbor
Campanus-V.Jan
Rorando coeli
smíšený sbor
Čajkovskij Petr Iljič
Solovuška
smíšený sbor
Černohorský B.M.
Fuga
smíšený sbor
Černohorský B.M.
Motetto
smíšený sbor
Dobiáš Václav
Festivalová
smíšený sbor
Dovrtěl B.
Vánoční mše
smíšený sbor
Dovrtěl B.
Co se tak svítí
smíšený sbor
Dovrtěl B.
Aj, růže
smíšený sbor
Dunajevskij Izák
Jarní pochod
smíšený sbor
Dunajevskij Izák
Leťte, holubice
smíšený sbor
Dvořák Antonín
Cožpak, můj holoubku
ženský sbor
Dvořák Antonín
Čím jsem já tě rozhněvala
ženský sbor
Dvořák Antonín
Jakobín
smíšený sbor
Dvořák Antonín
Moravské dvojzpěvy
smíšený sbor
Dvořák Antonín
Rusalka
smíšený sbor
Dvořák Antonín
Ruské písně
ženský sbor
Dvořák Antonín
Skromná, Prsten
ženský sbor
Dvořák Antonín
Slavnostní zpěv
smíšený sbor
Dvořák Antonín
Stabat mater
smíšený sbor
Dvořák Antonín
V poli zrají višně
ženský sbor
Dvořák Antonín
V přírodě
smíšený sbor
Dvořák Antonín
Vyběhla bříza
smíšený sbor
Dvořák Antonín
Vyjdu já si podle říčky
ženský sbor
20
Dvořák Antonín
Žitné pole
smíšený sbor
Eben Petr
Proč si k nám nepřišel
smíšený sbor
Ernesaks G
Otčino má
smíšený sbor
Felix Václav
Kryjčí
smíšený sbor
Fibich Zdeněk
Jarní romance
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Písnička
ženský sbor
Foerster Josef Bohuslav Oráč
mužský sbor
Foerster Josef Bohuslav Česká píseň
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Jsou naše břízy
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Kukačka volá
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Návrat
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Oblačný pták
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Polní cestou
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Se skřivánkem vstávám
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Vánoce
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Vavřín
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Večer
smíšený sbor
Foerster Josef Bohuslav Velké, širé rodné lány
mužský sbor
Foerster Josef Bohuslav Život
smíšený sbor
Gastoldi G. G.
Amor v člunku
smíšený sbor
Gastoldi G. G.
Viver lieto voglio
smíšený sbor
Haendel Georg Friedrich Ecce quomodo monitur
smíšený sbor
Haendel Georg Friedrich Hallelujah
smíšený sbor
Haendel Georg Friedrich Hle, náš vítěz
smíšený sbor
Haendel Georg Friedrich Largo z opery Xerxes
smíšený sbor
Halma Oldřich
Mikulecká dědina
smíšený sbor
Halma Oldřich
Čačina
smíšený sbor
Halma Oldřich
Veru si ty, šohajíčku
smíšený sbor
Halma Oldřich
Zahučaly hory
smíšený sbor
Hassler H. L.
Tanzen und springen
smíšený sbor
Hilmera Oldřich
Kominíčku můj
ženský sbor
Hilmera Oldřich
Neťukej
ženský sbor
Hroněk M.
Prší, prší
smíšený sbor
Isaac H.
Insbruck ich muss dich lassen
smíšený sbor
Janáček Leoš
Ty ukvaldský kostelíčku
smíšený sbor
Janáček Leoš
Ondráš
smíšený sbor
Janáček Leoš
Co ta naše bříza
mužský sbor
21
Janáček Leoš
Láska opravdivá
mužský sbor
Janáček Leoš
Orání
mužský sbor
Janáček Leoš
Na tych fojtovych lukách
smíšený sbor
Janáček Leoš
Pán Bůh vám zaplať
smíšený sbor
Janáček Leoš
Kačena divoká
smíšený sbor
Javůrek N.
Na Moravu
smíšený sbor
Jegorov
Tajga
smíšený sbor
Ježek Jaroslav
Proti větru
smíšený sbor
Jindřich Jindřich
Bulačina
smíšený sbor
Jindřich Jindřich
Česká písnička
smíšený sbor
Jindřich Jindřich
Chodské písně
smíšený sbor
Jindřich Jindřich
Já tě, Manko, nechci
smíšený sbor
Jindřich Jindřich
Píseň jarní
smíšený sbor
Jindřich Jindřich
Vlasti
ženský sbor
Johnson J. Rosanord
Joshua fit de batle o Jerico
smíšený sbor
Kálik Václav
Vysoko zornička
mužský sbor
Kálik Václav
Horácká
smíšený sbor
Kálik Václav
Tancuj, tancuj
smíšený sbor
Kálik Václav
Stojí borověnka borová
smíšený sbor
Kálik Václav
Pole
ženský sbor
Kálik Václav
Polka
smíšený sbor
Kálik Václav
Andulko, hubinko
smíšený sbor
Kalinikov V.
Skřivánek
smíšený sbor
Kaňák Zdeněk
Píseň noci
smíšený sbor
Kaňák Zdeněk
Sedí sokol
smíšený sbor
Kaňák Zdeněk
Andulko
smíšený sbor
Kaňák Zdeněk
Anička, dušička, nechoď do háječka smíšený sbor
Kaňák Zdeněk
Krakovjáček
smíšený sbor
Kancionál
Zvěstujem vám radost
smíšený sbor
Kaprál Vítězslav
Přes Svatobořice
mužský sbor
Kolařík
Pastýřská mše
smíšený sbor
Konvalinka Karel
Lidové tance
smíšený sbor
Kopecký O.
Nalej ty mně, šenkýřko
mužský sbor
Koutník T.N.
Hej, hej, jeden i druhej
smíšený sbor
Koželuha Lubomír
Jižní Morava
smíšený sbor
Krček Jaroslav
Jede sedlák ze mlejna
smíšený sbor
Křička Jarosla
Vysočina zpívá
smíšený sbor
22
Křička Jaroslav
Bábinčin maršovský valčík
smíšený sbor
Křička Jaroslav
Domovu
ženský sbor
Křička Jaroslav
Rok za rokem
smíšený sbor
Křička Jaroslav
V dobrém jsme se sešli
smíšený sbor
Křička Jaroslav
Pozdravujte zemi, obláčkové
smíšený sbor
Křička Jaroslav
Valašská jitřní
smíšený sbor
Křížkovský Pavel
Čára
mužský sbor
Křížkovský Pavel
Odpadlý od srdce
mužský sbor
Křížkovský Pavel
Šatečka
mužský sbor
Křížkovský Pavel
Žaloba
mužský sbor
Kšica Josef
Vítej v kraj můj, vítej
smíšený sbor
Lasso Orlando
Matona mia cara
smíšený sbor
Lasso Orlando
O la o che bon echo
smíšený sbor
Lasso Orlando
Villanella
smíšený sbor
Lasso Orlando
Hodiny
smíšený sbor
Linek J. I.
Pastorella iucunda
smíšený sbor
Lukáš Zdeněk
Už ho vedou Martina
smíšený sbor
Marenzio Luca
Amate mi ben mio
smíšený sbor
Marenzio Luca
Io Piango
smíšený sbor
Martinů Bohuslav
Bolavá hlavěnka
smíšený sbor
Martinů Bohuslav
Čarování
smíšený sbor
Martinů Bohuslav
Husičky na vodě
smíšený sbor
Martinů Bohuslav
Otvírání studánek
ženský sbor
Martinů Bohuslav
Vynášení smrti
ženský sbor
Matys Jiří
Píseň o jahodě
ženský sbor
Michna Adam Václav
Jiná o narození Krista
smíšený sbor
Michna Adam Václav
O narození Pána Krista
smíšený sbor
Michna Adam Václav
Vánoční rosička
smíšený sbor
Michna Václav Adam
Andělské přátelství
smíšený sbor
Michna Václav Adam
Hej, haj
smíšený sbor
Michna Václav Adam
Jezu dulcis memoria
smíšený sbor
Monteverdi Claudio
Lasciate mi morire
smíšený sbor
Monteverdi Claudio
Sfogava noc le stelle
smíšený sbor
Mozart W. A.
Ave verum
smíšený sbor
Mozart W. A.
Missa brevis
smíšený sbor
Mozart W. A.
Nocturno
smíšený sbor
Mozart W. A.
Nocturno 2
smíšený sbor
23
Mozart W. A.
Nocturno 5
smíšený sbor
Mozart W. A.
Píseň zvonečků
ženský sbor
Mrkos Zbyněk
Moje země
smíšený sbor
Mrkos Zbyněk
Aj, beťár já dzevočka
smíšený sbor
Mucha B.
Česká koledová mše
smíšený sbor
Muradeli J.V.
Taťánuška
smíšený sbor
Mysliveček Josef
Nocturno
ženský sbor
Negro spiritual
Deep river
smíšený sbor
Nešvera Josef
Moravě
mužský sbor
Novák Vítězslav
Kamarádi moji
smíšený sbor
Novák Vítězslav
Kyjov
mužský sbor
Novák Vítězslav
Neščasná vojna
smíšený sbor
Novák Vítězslav
Primula veris
ženský sbor
Novák Vítězslav
Ranoša
smíšený sbor
Novák Vítězslav
Velebná noc
ženský sbor
Novák Vítězslav
Vlasti
smíšený sbor
Novák Vítězslav
Vražedný milý
smíšený sbor
Orff Carl
Odi et amo
smíšený sbor
Palestrina Giovanni Pierluigi
Popule meus
smíšený sbor
Palestrina Giovanni Pierluigi
Tenebre factale punct
smíšený sbor
Peurl P.
Suite
smíšený sbor
Pitlík Rudolf
Koledová mše
smíšený sbor
Pitoni C. O.
Laudate Dominum
smíšený sbor
Pokorný B.
Prevez, prevozníčku
mužský sbor
Polášek J. N.
Láska, Bože, láska
mužský sbor
Polášek J. N.
Oj, letěla bílá hus
mužský sbor
Rachmaninov Sergej
Svenočnoje bděnie
smíšený sbor
Rachmaninov Sergej
Tichá melodie
smíšený sbor
Reichl Zdeněk
Před západem
smíšený sbor
Rozanc P. M.
Dober večer
smíšený sbor
Ryba Jakub Jan
Hej, mistře
smíšený sbor
Ryba Jakub Jan
Pastorella - Hvězdy a měsíc
smíšený sbor
Ryba Jakub Jan
Pastorálka - Kyrie eleison (třebíčská) smíšený sbor
Řezníček Petr
Chodila po včelínku
smíšený sbor
Říhovský Vojtěch
Což divné ony perly jsou
smíšený sbor
Scarlatti Alessandro
Exultate Deo
smíšený sbor
Seger Jos.Ferd.Norbert
Christus nobis natus est
smíšený sbor
24
Schneider-Trnavský Mikuláš
Hoj, vlasť moja
smíšený sbor
Schumann Robert
Snění
smíšený sbor
Smetana Bedřich
Braniboři v Čechách
smíšený sbor
Smetana Bedřich
Česká píseň
smíšený sbor
Smetana Bedřich
Dalibor
smíšený sbor
Smetana Bedřich
Dvě vdovy
smíšený sbor
Smetana Bedřich
Heslo
smíšený sbor
Smetana Bedřich
Prodaná nevěsta
smíšený sbor
Smetana Bedřich
Slavnostní sbor
smíšený sbor
Smetana Bedřich
Tajemství
smíšený sbor
Smetana Bedřich
Tři ženské sbory
ženský sbor
Smetana Bedřich
Věno
mužský sbor
Sommer Vladimír
Podzimní ráno
smíšený sbor
Stecker Karel
Koledy
smíšený sbor
Stuchlý Vladimír
Hory, hory
smíšený sbor
Stuchlý Vladimír
Zarůstaj mi
smíšený sbor
Suchoň Eugen
Aká si mi krásna
smíšený sbor
Suchoň Eugen
Bodaj by vás
smíšený sbor
Suk Josef
Společný hrob
ženský sbor
Suk Josef
Na tom našem dvoře
ženský sbor
Suk Josef
Stasa čarodějnice
smíšený sbor
Suk Josef
Mať moja
smíšený sbor
Suk Josef
Pastýř a pastýřka
ženský sbor
Šostakovič Dmitrij
Dál, přátelé, je třeba jít
smíšený sbor
Šostakovič Dmitrij
Odsouzený
smíšený sbor
Šostakovič Dmitrij
V dáli ztichly salvy poslední
smíšený sbor
Šoupal Jan
Za jeden krásný pohled
smíšený sbor
Šoupal Jan
Tancuj, tancuj
smíšený sbor
Šoupal Jan
Sedmdesát sukeň mala
smíšený sbor
Šoupal Jan
Dolina
smíšený sbor
Šoupal Jan
Akú som si
smíšený sbor
Štěpán Václav
Každý se nám diví
smíšený sbor
Tanějev S. I.
Východ slunce
smíšený sbor
Tanějev S. J.
Serenáda
smíšený sbor
Tomášek Jan Václav
Vlasti
smíšený sbor
Tučapský Antonín
Hlas domova
smíšený sbor
Tučapský Antonín
Ó, lásko, lásko
smíšený sbor
25
Večeřa Josef
Horácká
ženský sbor
Večeřa Josef
Panímámo
smíšený sbor
Verdi Giuseppe
Nabucco, sbor otroků
smíšený sbor
Volkov V. S.
Večerní zvon
smíšený sbor
Voves František
Ty hvězdičko malá
smíšený sbor
Wagner Richard
Lohengrin
smíšený sbor
Weber Carl Maria von
Sbor lovců
smíšený sbor
Weber Carl Maria von
Sbor myslivců
smíšený sbor
Wünsch Rudolf
Slezské písně
smíšený sbor
Wünsch Rudolf
Dyž jsem byla maličká
mužský sbor
Wünsch Rudolf
Oj, včerajky byl
mužský sbor
Wünsch Rudolf
V kolaji voda
mužský sbor
Wünsch Rudolf
Znám já jednu zahrádočku
smíšený sbor
Wünsch Rudolf
Dyš sem išiel
smíšený sbor
Wünsch Rudolf
Muzika hrála
smíšený sbor
Wünsch Rudolf
Přípitek
smíšený sbor
Zemek E.
Za horama svítá
smíšený sbor
Zouhar Zdeněk
Dúbravěnka
smíšený sbor
Zouhar Zdeněk
Česká hudba
smíšený sbor
Zouhar Zdeněk
Vlast
smíšený sbor
