s REINHOLDEM MESSNEREM

PIPIN A JEHO NO LIMIT POTÁPĚNÍ

STRANA 2

E X K L U Z I V N Í R O Z H OV O R

s REINHOLDEM MESSNEREM

DVOUMĚSÍČNÍK PRO MNOHOSTRANNÉ OSOBNOSTI

DOBRODRUH Ročník III.

Reinhold Messner, světová horolezecká a outdoorová persona první velikosti a zřejmě nejpřekládanější autor dobrodružné literatury v Čechách, navštívil v květnu na dva dny Prahu, aby zde podpořil vydání své knihy Yetti. Vizionář i kontroverzní osobnost, která byla dlouhá léta lamačem všech možných výkonů v přírodě, muž, který by mj. proslulý tím, že rozhovory poskytoval pouze za tučné honoráře, dal časopisu Dobrodruh exkluzivní rozhovor zadarmo! I to naznačuje, že pohled Reinholda na některé věci se v posledních letech vyvíjí. Bývalý „superman“ přežití v jakýchkoliv extrémních podmínkách se stává hlasatelem čistých prožitků v divočině i teoretickým a praktickým ochráncem přírody. Svědčí o tom i tento rozhovor.

Číslo 3 / 99

Cena 16,– Kč; 22,– SK

Reinhold MESSNER:

JEDINĚ DIVOČINA DÁVÁ SILNÉ PROŽITKY

Messner při výstupu na Everest v roce 1980 (foto nahoře), vlevo dole pak při přechodu Grónska. Reinholde, jsi znám jako dobrý znalec historie horolezectví i dobro− družství. Koho považuješ za největší osobnosti světového poválečného ho− rolezectví, samozřejmě pokud vyne− cháme tobe? To je velmi těžké říci. Každý výstup je originální a těžko měřitelný. Také kaž− dá doba má své zvláštnosti. Co se týče 50. a 60. let, pak pro mě osobně jsou nej− většími osobnostmi Lionel Terray, Her− mann Buhl a Walter Bonatti. Byly to osobnosti v pravém smyslu, neboť se v nich ideálně křížil výkon fyzický s vý− konem duchovním, což já velmi oceňuji. Například Terray, vedle řady špičkových výstupů, napsal i několik skvělých knih. Dnes je stále častěji zvykem, že knihy o horolezectví píší místo horolezců novi− náři a spisovatelé. To je naprosto k niče− mu. Jak může novinář, který tam nebyl, popsat, co takový výstup přináší? Tyhle knihy jsou pak jen sbírkou dat typu – vý− stup začal tehdy a tehdy, stěna byla sle− zena za tolik a tolik hodin. Jaké místo přisuzuješ například Jerzymu Kukuczkovi? Kukuczka byl velmi dobrý horolezec, s nímž jsme se v 70. a 80. letech pokou− šeli ve stejné době vylézt na všechny osmitisícovky. A tento cíl z nás v urči− tém smyslu udělal specialisty. Buhl, Bo− natti, Terray a další byli výborní ve všech terénech, lezli skvěle v Alpách i vyšších horách, včetně Himálají, v ledu,

skále i sněhu. My jsme se v 70. a 80. letech soustředili hlavně na lezení na osmitisícovkách. Dnešní generace špičkových horolezců se opět jakoby vrací k původním kořenům a leze výborně na všech terénech. Co ty považuješ za svůj nejlepší výstup? Každý můj výstup přináší neopakovatelné zážitky, takže je to velmi těžké říci. Já jsem lezl a lezu vždy především pro můj osobní prožitek, sám za sebe. Mávání vlajkami na vr− cholech mně nikdy nic neříka− lo, je to směšné a nesmyslné. Žádnou vlajku jsem na žádný vrchol nevynesl. Ale když už mám říci, který výstup považu− ji za nejhodnotnější, pak nejví− ce mi přinesl můj sólový vý− stup na Nanga Parbat v roce 1978. Lezl jsi na osmitisícovky i dělal pře− chody polárních oblastí. Dá se nějak porovnat úsilí, které přitom potřebu− ješ vydat? Je to absolutně neporovnatelné, pro− tože se jedná o úplně jiné činnosti. Hlav− ním problémem při lezení na osmitisí− covky je schopnost aklimatizace na výš− ku. Pokud jsi jí schopen, vylezeš během pár dní nahoru, slezeš dolů a odpočíváš. V polárních oblastech nemáš na přílišný odpočinek místo.

A co zima a mráz? Mráz a vítr je na vrcholku Everestu zhruba stejný jako v oblastech kolem pó− lu. Tam je ale nutné snášet ho třeba třicet dní. Když už jsme u té zimy, míval jsi diskuse s Poláky ohledně jejich první− ho zimního výstupu na Everest, který udělali Wielicki a Cichy. Byly tam nejasnosti ohledně termínu. Poláci měli povolení do 15. března, kdy

➥ Pokračování na str. 3

VODA

strana 2

Dobrodruh

PIPIN A JEHO „NO LIMIT“ POTÁPĚNÍ NA NÁDECH

V padesátých letech tohoto století lékaři určili, že potápěči bez přístrojů nemohou proniknout vodou bez rizika a že se vystavují jisté smrti, dosáhnou-li hloubky 50 metrů. Začátkem 60. let se legendární Enzo Majorca rozhodl čelit tomuto názoru poté, co se doslechl o neuvěřitelném potápěči z Řecka. Podle italského námořnictva se onen Řek potopil v roce 1913 do hloubky mezi 50 a 60 metry, aby upevnil lano ke kotvě ztracené člunem Regina Margherita. Enzo nejenže dosáhl padesátimetrové hranice, ale překonal letální mez metr po metru bez jakýchkoli problémů. V současné době se ti nejlepší v potápění na nádech v kategorii „no limit“ potápějí hlouběji než 130 metrů.

ale tehdy asi trvalo zřejmě věčnost, než by dosáhli hranice 100 metrů. V 90. letech se objevili dva zbrusu noví bojovníci v této disciplíně. Kubánec Francesco Ferreras Rodriguez, přezdíva− ný Pipin, a Ital Umberto Pelizzari. Oba obnovili pokusy a rychle dosáhli 100, 110, 120 metrů i 130 metrů. Potápění do takových hlubin samozřejmě přináší vel− ké zdravotní riziko. Nedostatek kyslíku může např. způsobit srdeční záchvat ne− bo poškození mozku. Lékaři však zdů− raznili neobvyklé vlastnosti Pelizzariho i Pipinovy fyziologie. Jejich kardio− vaskulární systém si poradí s vysokými hladinami kysličníku uhličitého, jejich tělesné tkáně jsou schopné ukládat veliké množství kyslíku. Jejich těla také spo− třebovávají málo kyslíku a jejich srdce nikdy nepotřebují vysoký puls. Jejich fy− ziologie snadno eliminuje toxiny nahro− maděné při zvýšené námaze. To zname−

z

3/99

logie se změnila. Nyní více kontroluji svoje tělo. Myslím, že je málo omezení pro mé potápění bez přístrojů. Na každé omezení, které se objeví, se mé tělo adaptuje a najde řešení. Otestoval jsem své možnosti až do 146 metrů. Věřím, že jsem schopný jít přes 150metrovou hra− nici. Můj jediný problém je, že nevím, jak hluboko mohu jít, aniž bych ztratil

ná, že nejsou tak unaveni, když se vrátí z vody po hlubokém potopení. Jejich pevná psychická rovnováha jim dovoluje čelit extrémním situacím, aniž by byli vyděšení, a tak mohou dosáhnout povr− chu s nedotčeným tělem i myslí. Italský šampion nicméně ohlásil od− chod do ústraní na mistrovství v potápě− ní „bez hranic“ v září 1996. Ital nikdy ne− vyřešil problém se závratěmi způsobený− mi poklesem frekvence srdečního pulsu. Naopak Pipin na tom pracoval mnoho let a je schopen udržet vysoký puls, je−li tře− ba. Kubánec se pak stal legendou, když 26. 11. 1996 dosáhl sedmého světového rekordu potopením do 133 metrů. To ho postavilo daleko před zbývajících 585 potápěčů, kteří dosáhli stometrové hrani− ce a stali se hrdiny. A jak vidí své potápění on sám? „Každý rok se cítím v extrémní hloubce lépe a lépe,“ vysvětluje Pipin. „Má fyzio−

A

by se potápěči dostali tak hlubo− ko, používají závaží, která je vle− čou do hlubiny. V požadované hloubce je na lanu přivázáno osové ložis− ko, které kontroluje rychlost klesání a za− stavuje potápěče, kde je třeba. Když je potápěč dole, uvolní závaží a napumpuje vzduchem balón, aby se dostal zpět k po− vrchu. Jakmile Enzo jednou vědcům dokázal, že jejich teoretický limit byl chybný, Francouz Jacques Mayol se rozhodl s ním soutěžit. Jejich souboje umělecky ztvárnil francouzský režisér Luc Besson v kultov− ním snímku Magická hlubina. Oběma by

KATEGORIE POTÁPĚNÍ NA NÁDECH Zopakujme si v této souvislosti kategorie potápění na nádech (bez přístroje), které se ve světě nyní legálně i neschváleně provozují. Kategorie jsem otiskli již v č. 4/97 Dobrodruha.

Potápění s konstantní zátěží: je jedinou kategorií, v níž CMAS (Světová konfe− derace podmořských aktivit) uznává rekordy. Vyžaduje od potápěče největší spor− tovní výkon a nejpropracovanější techniku. Jde o to potopit se a vyplavat se stej− nou zátěží (od 600 gramů do 2 kilogramů) jen pomocí ploutví. Je zakázáno šplhat nahoru po laně. Výkon se neuznává, jestliže závodník upadne do bezvědomí, byť by to bylo ihned po vyplutí na hladinu. CMAS potvrzuje rekordy mužů a žen, na moři a ve sladké vodě. Potápění s variabilní zátěží (až dosud disciplína uznávaná FIPS – Italská federa− ce sportovního rybolovu): potápěč klesá (je jedno, jestli hlavou nebo nohama na− před) tažen závažím o maximální hmotnosti 35 kilogramů, které je vybaveno brzd− ným systémem. Na dně závaží zanechá a stoupá buď pomocí ploutví, anebo se vy− tahuje po laně (tato technika se ukazuje být nejúčinnější a nejúspornější, pokud jde o kyslík). „No limit“ nikdy nikdo neuznával ani nepotvrdil. Je to ale technika, při níž se do− sahuje ohromujících hloubek. Potápěč klesá velice rychle tažen závažím s neome− zenou hmotností a stoupá zpět pomocí balónu naplněného 80 až 100 litry vzduchu, který jej táhne k hladině rychlostí 2 metry za vteřinu. Tento typ pokusů o rekord je také velmi drahý, protože vyžaduje značné zázemí (ubytování, přesun, zásobování) a speciální vybavení, jako dekompresní komoru, potápěcí zvon, profesionální tým a speciální směs plynu užívanou potápěči pracu− jícími v extrémních hloubkách. Statické potápění na nádech: K tomuto potápění není zapotřebí hloubkoměru. Potápěč se potopí (nejčastěji v bazénu) a započítává se jen čas ponoru. Plavání pod hladinou: Zde nezáleží na hloubce. Jde o to uplavat pod vodou co největší vzdálenost. Volné potápění: Když se potápěč potopí, nesmí mít ploutve ani závaží, ale naho− ru se může vytahovat po laně. Je požadováno minimální vybavení – přeje−li si to, může se potápět v plavkách!

S připevněným závažím a následným záchranným týmem se Pipin potápí do hloubky, kde se lidské biorytmy zhroutí do nepoznatelných tvarů. Ve 100 metrech může být tep Pipinova srdce pouhých 10 úderů za minutu. jasné myšlení.“ Tento rybí muž dal věd− cům pořádnou lekci. Podle doktora Luca Torcelliho, italského specialistu na vyso− kotlakou medicínu, jenž studoval Pe− lizzariho fyziologii, je celá medicína ny− ní na pochybách, zejména co se týče po− tápěčů bez přístrojů. Jak Pipin dosáhl 133 metrů? V Cabo San Lucas, v 11.20 dopoledne, ležel na hladině a vyprávěl. „Dýchám klidně, abych se uvolnil. Ve 133 metrech se můj puls sníží na méně než 10 tepů za minu− tu. Pokud své srdce nechám bez kontro− ly, hrozí zástavou každou vteřinu. Nebu− du schopen vynaložit žádné úsilí. Musím kontrolovat svůj puls a udržovat ho na 44 tepech za minutu. Dřív než se potopím pod 100 metrů, změním své biorytmy. Tak se ponořím do 40 metrů na celou mi− nutu. Poté půjdu do 45 metrů na jednu

V kategorii „No limit“ stoupají potápěči zpět pomocí balónu.

a půl minuty. Když ucítím, že mé tělo je připraveno, připravím svou mysl. Dý− chám klidně. Nemyslím na nic. Nevidím už kolem sebe lidi. Po pěti minutách sou− středění uvolním pětapadesátikilové zá− važí. To mě táhne do hloubky rychlostí 1,7 metru za vteřinu. Necítím chlad ani tlak. Soustředím se na své uši, abych vy− rovnal tlak vody na ušní bubínky. V 80 metrech se vyrovnání stává stále těžším. Zpomalím rychlost klesání aktivací brz− dy. Ve 133 metrech se závaží zastaví. Otevřu oči. Kolem mě je naprostá tma. Před sebou vidím Audrey, Mauricia a Pedra, bezpečnostní potápěče. Ale to nejtěžší teprve přijde: soustředit se na cestu zpět. Kontroluji stav svého vědomí. Vzpomenu si na telefonní číslo své kan− celáře, na číslo hotelového pokoje a do− konce i na to, v jaké hloubce jsem se po− tápěl předchozí den. Potom napumpuji balon, který mě vytáhne k povrchu. Odstartuji rychlostí 3,7 metru za vteřinu. Nesnižuji rychlost a nakonec prorazím povrchem. Podařilo se!“

Dobrodruh

z

ZEMĚ

3/99

strana 3

JEDINĚ DIVOČINA DÁVÁ SILNÉ PROŽITKY

Přípravná expedice na asijské poušti Takla Makan.

také, dle tehdejších regulí, končila ofici− ální zimní sezóna, a oni vystoupili, jak známo, načerno 17. března. K zimnímu lezení v Himálajích bych jinak chtěl říci, že v některých ohledech je výhodnější než letní, protože je stabilní suché poča− sí, i když je samozřejmě větší zima a kratší dny. Více stabilního sněhu může být někdy rovněž výhodou. Snažíš se nyní vstoupit do politiky, kandiduješ za italské zelené do Evrop−

ského parlamentu. Je tato strana více nalevo nebo napravo? Myslím, že toto rozlišení napravo, na− levo, bílí, červení, modří – již neplatí. Li− dé volí hlavně osobnosti. Já nejsem čle− nem italských zelených ani žádné strany, ale kandiduji na jejich soupisce. Zelení mají samozřejmě levicové tradice, ale to se vyvíjí. Já nejsem žádný fundamenta− lista. Ze „zelených“ politiků je mi blízko například pozice německého ministra za− hraničí Joschky Fischera. Pokud budu zvolen, pak k mojím hlavním prioritám

MESSNER: MUŽ ŠPIČKOVÝCH OUTDOOROVÝCH VÝKONŮ Pětapadesátiletý Jihotyrolan Rein− hold Messner se stal žijící legendou ho− rolezectví a četných outdoorových dis− ciplín. Toto postavení si vydobyl řadou na svou dobu revolučních výkonů v přírodě, které zároveň dovedl celo− světově zpropagovat, mj. napsáním ví− ce než dvaceti knih (mnohé vyšly i v češtině). Podrobné vyjmenování všech vý− znamných akcí Messnera, jeho život− ních osudů, konfliktů, kontroverzí i úspěchů by zabralo několik tištěných stran. Připomeňme proto při této příle− žitosti alespoň nejznámější Messnero− vy akce: – ve druhé polovině 60. let uskutečnil v Alpách (především v Dolomitech) řa− du vynikajících výstupů, v nichž se stal zásadním propagátorem stylu „čistého“ lezení s minimem technických pomů− cek,

– v letech 1970–1986 vystoupil jako první člověk na světě na všech 14 osmitisícovek. V rámci toho pak usku− tečnil i řadu výstupů, které změnily hi− málajské horolezectví. Šlo především o první výstup na Everest bez kyslíku v roce 1978 (spolu s Petrem Habele− rem), výstup alpským stylem na Gasherbrum I. v roce 1975 (opět s P. Habelerem), první přechod dvou osmi− tisícovek najednou bez sestupu do zá− kladního tábora (Gasherbrum I. a II. v roce 1984 s Hansem Kammerlande− rem) a prvý sólový výstup severní stě− nou Everestu v roce 1980, – prvý souvislý přechod Antarktidy přes jižní pól pěšky v roce 1990 (spolu s Arvedem Fuchsem), – úplný přechod pouště Takla Makan po délce bez cizí podpory v roce 1991, – přechod Grónska po diagonále v ro− ce 1993.

i výkony, které dnes již lezci na bude patřit záchrana Alp. osmitisícovky, a klienti cestovek O ochranu přírody se snažím zvlášť, většinou neznají. K čemu i v běžném životě, založil jsem je to dobré lézt po cestě, která je dvě přírodovědná muzea a ekolo− vyfixována šerpy a na které se gicky farmařím. potkáte s dalšími 50 lidmi? Nej− A co tvoje noha, kterou jsi si silnější duševní prožitky, splynu− před několika lety zranil na tí s přírodou, lze zažít pouze v di− svém hradu? vočině. Pro mě osobně pak při− Noha je již v pořádku, podni− náší uspokojení, pokud dělám kám dále řadu akcí. Mé dřívější akce, na jejichž přípravě se podí− zranění nohy rozhodně není dů− lím. A jsem rád, že to mohu činit vodem mého vstupu do politiky. na vlastní pěst, bez závislosti na Samozřejmě, že v mém věku se všech možných sponzorech či hory stávají každým dnem vyšší svazech. a pouště rozlehlejší. Ale já jsem A technika? Co vlastně potřebu− vždycky považoval za nejlepší jete z dnešní techniky k prožití řešení problémů, pokud se s nimi dobrodružství v divočině a ho− sám poperu. Již dříve jsem zva− „Hodně štěstí“ čtenářům Dobrodruha přeje Reinhold rách? Spacák, čelovou lampu, žoval vstup do politiky a měl Messner. pár dalších věcí. Všechno ostatní jsem i řadu nabídek, ale vždy do je na „bullshit“. Já jsem nikdy nepotře− běhat rok před ní, před střednětěžkou ak− toho přišlo něco jako – je třeba ještě do− boval žádné telefony, faxy a další balast. cí asi půl roku předem. jít na jižní pól, potom na severní pól atd. Co je to za prožitek, když z vrcholu Eve− Do himálajského horolezectví vtrh− Teď cítím, že nastal pravý čas vrhnout se restu voláte telefonem? Proč tam vlastně ly komerční expedice a technika – fa− do této sféry, která mě láká a dělám to ja− lezete? A ty „přímé přenosy“? Všechno xy, internet a další vymoženosti jsou ko vždy s plným nasazením. Vždy jsem je to balamucení lidí. Jak můžete vědět, dnes běžným expedičním vybavením. tak věci dělal, a to byl základ mých úspě− že třeba místo z Everestu nevolají z blíz− Jak se na tento trend díváš? chů. Když jsem nějakou akci vymyslel, kého alpského kopce, kde fouká zrovna Jsem šťastný, že jsem zažil éru, kdy plně jsem se do ní ponořil, splynul s ní, vítr? jsme byli v Himálajích objeviteli. Byli byl jsem jí takříkajíc „těhotný“, a to i ví− MILOŠ KUBÁNEK jsme tam tehdy – Němci, Poláci, Češi, ce než devět měsíců. Tato duševní strán− Fotografie převzaty z Messnerových Angličani, Italové – v základních tábo− ka je snad v přípravě ještě důležitější než knih Moje osmitisícovky a Vyznání do− rech sami a lezli cesty, o nichž jsme toho fyzická. Takové bylo mimochodem i mé brodruha. moc nevěděli. Přinášelo to silné prožitky pátrání po Yettim v posledních letech – uskutečnil jsem za ním deset výprav po všemožných himálajských končinách a při nich nachodil pěšky asi 20 tisíc ki− lometrů. Pokud ovšem budeš zvolen poslan− Reinhold Messner přijel v květnu do Prahy na dva dny, aby zde podpořil na cem, čekáte tě poměrně nudné sezení zdejším knižním veletrhu české vydání své knihy Yetti. Návštěvu připravilo kniž− v úřadu ve Štrasburku. ní vydavatelství Mladá Fronta a známý výrobce a prodejce outdoorového oblečení Pobyt v přírodě nikdy neopustím a materiálů firma Alpinus. Messner vystoupil na tiskové konferenci na knižním ve− a budu samozřejmě dělit svůj čas mezi letrhu a na veřejné přednášce v divadle Rokoko. Na ní se dostavili jako hosté i čet− politiku a divočinu. ní čeští horolezci – mj. J. Rakoncaj, L. Sulovský a J. Nežerka. V některé ze svých knih píšeš, že Poté si Messner prohlédl novou prodejnu firmy Alpinus v pražské Bělehradské tvůj fyzický trénink spočívá v každo− ul. 98, měl zde autogramiádu a poskytl krátký rozhovor České televizi. Před odle− denním běhání 18 kilometrů. Děláš to tem do Mnichova, kde probíhala jeho volební kampaň za zvolení poslancem ještě? Evropského parlamentu, poskytl exkluzivní, více než půlhodinový rozhovor naše− Ne, dnes trénuji během do kopce. Po− mu časopisu Dobrodruh. kud se chystám na těžkou akci, začínám

MESSNER V PRAZE

Spoluorganizátor návštěvy Reinholda Messnera Firemní prodejny Alpinus široký sortiment a vybavení do přírody atd. Prodejny: Alpinus

Alpinus

Bělehradská 98 (Tylovo nám.) 120 00 Praha 2 tel.: 25 00 92

Nuselská 13 140 00 Praha 4 tel.: 692 59 53

www.alpinus.cz alpinus alpinus.cz

Od června možno objednat

ZDARMA

➥ Dokončení ze str. 1

Český plnobarevný 150stránkový katalog Alpinus Outdoor na adrese

Alpinus Nuselská 13 140 00 Praha 4

nebo na telefonu 02–691 31 20

strana 4

OSOBNOSTI

Dobrodruh

z

3/99

NĚKTERÉ OSOBNOSTI

(Pokračování z minulého čísla)

dýchat pod vodou přes dvacet hodin. K jeho nejúžasnějším výkonům patří prů− zkum 4055 metrů dlouhého zatopeného podzemního průplavu v La Doux de Co− ly a dosažení podmořské hloubky 165 metrů přibližně 1000 metrů od vchodu do průlivu Petite Goule v Bourg−St−Andeol v Ardeche ve Francii.

no. V roce 1996 pokus zopakoval spolu s Cristinou „Kicca“ Lanzoniovou. Dvoji− ce strávila v laboratoři dobu od 4. dubna do 5. června. Objevili se po 61 dnech v domnění, že je 6. května. Zažili tak ča− sový posun 30 dní.

Cristina LANZONIOVÁ: Jeff HAMILTON: Američan Jeff Hamilton se narodil v Auburnu v Kalifornii v roce 1966. Má ideální míry pro lyžování (výška 1,76 m, váha 76 kg), se kterým začal, když mu bylo pět let. V roce 1991 se potřeboval probojovat do Světového poháru a na Zimní Olympijské hry ve francouzském Albertville, proto si za své sportovní do− movské město zvolil francouzský Vars. Tři měsíce v roce tam pilně trénoval. Na Olympijských hrách v Albertville v roce 1992 Hamilton získal bronz ve sjezdu. Od té doby seznam jeho medailí nezadr− žitelně rostl. V roce 1992 byl v kategorii rychlostního lyžování třetím lyžařem na světě, v letech 1993–1994 druhým nej− rychlejším a v roce 1996 získal dvakrát prvenství: poprvé zvítězil s rychlostí 236, 832 km/hod, a podruhé v dubnu ve Vars, když potvrdil své kvality na světo− vém mistrovství s časem 150,02 mil/hod (241,441 km/hod) v kategorii rychlostní− ho lyžování (KL). V roce 1995 Hamilton vyhrál Národní mistrovství Spojených států, třikrát zvítězil v Mezinárodním po− háru profesionálů (18. března a 14. dub− na ve Vars a 29. dubna v rakouském Hintertuxu) a také vyhrál mistrovství ve Francii.

Cristina (Kicca) Lanzoniová z Cesena v severní Itálii je trenérkou závodních koní. Vyzkoušela řadu outdoorových sportů (jízdu na koni, trekking, kanoisti− ku apod.), ale velkou část svého času vždy věnovala jeskyním. V letech 1992 a 93 pracovala v rámci experimentu v kontrolním středisku podzemní jeskyn− ní laboratoře. Na začátku své mise oče− kávala, že doba, kterou bude muset trávit na stanici ve společenské a vzdušné izo− laci, nebude delší než 5 měsíců, ale vzhledem k její výborné fyzické kondici

Tom McNALLY:

a množství informací, které nashromáž− dila, se laboratorní tým rozhodl, že pro− dlouží dobu jejího výzkumu až do 21. dubna 1995. Celá mise tak trvala 9 měsí− ců, což je více než dvakrát tolik, než ko− lik činil ženský rekord v podobném ex− perimentu za posledních 32 let. V podze− mí se lidské vnímání plynoucího času progresivně zvyšuje a denní průměr činí 56–60 hodin. Kicca se tedy domnívala, že má za sebou jeden 24 hodinový cyk− lus, zatímco venku uplynuly více než dva dny. Stejnou zkušenost zažila při experi− mentu s Mauriziem Montalbinim, který probíhal od 4. dubna do 5. června 1996: objevili se s časovým zpožděním 30 dní; ve skutečnosti strávili v podzemní labo− ratoři 61 dní.

Tom McNally se narodil v anglickém Liverpoolu 9. ledna 1943. Vystudoval výtvarné umění a mnoho let úspěšně kombinoval práci učitele a námořníka na rybářském trauleru, který se plavil po Barentském a Irském moři. Svoje vlastní navigátorské schopnosti si poprvé vy− zkoušel na pětimetrové šalupě při plavbě z Liverpoolu do Karibské oblasti přes Kanárské ostrovy. V roce 1976 doplul ze Southamptonu do Anguilly na malé pla− chetnici vlastní výroby (3,89 m). V roce 1983 se mu v hlavě zrodil nápad překo− nat rekord v přeplutí Atlantiku na co nej− menším plavidle. V srpnu téhož roku vy− plul z Kanady na šalupě dlouhé 2,06 metru, ale kvůli bouři byl donucen cestu přerušit 470 mil před cílem, kterým bylo Irsko. Zachránila ho ruská rybářská loď Jurij Kostikov. V roce 1987 si postavil Veru Hughes a v červenci 1992 se znovu pokusil přeplout Atlantic z Kanady do Ir− ska, ale cestu mu opět překazily nepříz− nivé meteorologické podmínky. Nako− nec 27. prosince 1992 vyplul z portugal− ského Sagres a 18. května 1993, po osmnácti dnech na moři – s dvacetitří− denní přestávkou na ostrově Madeira, kterou potřeboval k opravě plavidla – do− razil do Portorica.

Maurizio MONTALBINI:

Olivier ISLER: 49letý Švýcar Olivier Isler (narodil se 31. ledna 1950) je pravděpodobně nej− známější a nejlepší jeskynní potapěč, nebo – přesněji řečeno – průzkumník jes− kyní a zatopených podzemních průlivů. Potápění v jeskyních patří mezi nejnebez− pečnější sporty, které kdy člověk zkoušel, obzvláště v případě Olivera Islera, proto− že ten se potápí vždy sám. Výjimku tvoří pouze přípravné fáze a fáze dekomprese. Riziko podobných průzkumů spočívá v nepoznaném prostoru: člověk nikdy ne− ví, co ho v nadcházejícím okamžiku čeká v jeskyni, která je až do posledního bodu zaplněná vodou. Labyrint, do kterého se ponořil, může pokračovat dál nejen hori− zontálně, ale i směrem dolů, někdy až do hloubky 200 metrů.Ve spolupráci s inže− nýrem Alainem Ronjatem se Islerovi po− dařilo zdokonalit speciální dýchací pří− stroj s uzavřeným obvodem, který re− cykluje plyn – RI2000 – a umožňuje

Maurizio Montalbini je antropolog. Narodil se v italském městě Senigallia 4. září 1953. V letech 1986 a 87 uskutečnil v jedné podzemní jeskyni, patřící do sou− boru jeskyní Frasassi, misi nazvanou „210 dní mimo čas“. V letech 1987 a 88 plnil úkol „Podzemní město“. Během ně− ho strávil pod zemí 48 dní spolu se 14 kolegy a kolegyněmi. V roce 1990 při si− mulovaném ztroskotání lodi byl zachrá− něn ze „zoufalých podmínek“ asi 30 mil od pobřeží. Během mise „Pelagos 91“ strávil 48 dní na raftu. V prosinci 1992 poprvé vstoupil do podzemní laboratoře, což byl laboratorní stan postavený v jes− kyni, která se nachází v oblasti Marche v Itálii. V naprosté izolaci v něm strávil 365 dní. Když pokus 7. prosince 1993 v 16:17 hodin skončil, Montalbini byl přesvědčen, že je 22. června, 7 hodin rá−

Bo/rge OUSLAND: Švéd Bø rge Ousland se narodil 31. května 1962 v Oslo. V roce 1986 přešel na lyžích Grónsko od východu na západ. Se dvěma kolegy překonal 800 zasněže− ných kilometrů za 37 dní. V roce 1990 se svým krajanem, výzkumníkem Erlingem Kaggem, úspěšně dosáhl severního pólu, aniž by využil technické či zvířecí pomo− ci a ani po cestě nedoplňoval zásoby. Třináct předcházejících pokusů vždy skončilo neúspěšně. V roce 1994 Ous− land učinil nový pokus, tentokrát sám: 2. března vyrazil z Arctic Cape na Sibiři a dosáhl severního pólu za 52 dní, bez

Dobrodruh

z

OSOBNOSTI

3/99

strana 5

EXTRÉMNÍHO OUTDOORU II jakékoliv vnější pomoci. 8. listopadu 1995 vyrazil na lyžích napříč Antarkti− dou, opět sám a bez pomoci. Na cestu se vydal z americké základny na Berknero− vě ostrově, který je obklopen souvislým polem ledových ker Atlantického oceá− nu, a dorazil do cíle – americké základny McMurdo, ležící v Indickém oceánu ne− daleko jižního pólu. Ousland přešel ten nejchladnější, největrnější a nejvíce ne− hostinný kontinent na Zemi; tři měsíce ti− cha, osamění, bez psů, bez rádia, bez pří− strojů. Během svého putování na lyžích z Berknerova ostrova ve Weddellově moři Ousland táhl na saních 170kilový náklad. Dvě vysílačky Argo, jedna na sa− ních a druhá na batohu, čtyřikrát denně automaticky přenášely Norovu přesnou polohu na stanici ve Francii, odkud se je− ho zprávy vysílaly do celého světa. Vá− noce 1995 strávil na jižní 90. rovnoběžce a potom pokračoval v cestě přes Arktidu, avšak o čtyři dny později mu začala om− rzat stehna a Ousland byl donucen se vzdát. Jeho cesta ale neztratila svůj vý− znam: byl prvním mužem, který sám a bez pomoci dosáhl obou pólů. Přesně o rok později se mu přece jen podařilo úkol splnit. 15. listopadu 1996 vyrazil z Berknerova ostrova přímo k jižnímu pólu a pokračoval na základnu McMurdo na opačné straně kontinentu, kam dorazil 17. ledna 1997.

Giorgio PASSINO:

Giorgio Passino se narodil v Bielle v severozápadní Itálii v roce 1961. Jeho horolezecká vášeň ho přivedla k extrém− nímu slézání ledových vodopádů – spor− tu, kterému se říká ice climbing. K jeho nejzajímavějšímu výkonu určitě patří vý− stup na Repentance Super v západních Alpách. Passino vyhledává severní stěny skalnatých hor, kde se sníh vrší, je vysta− ven mimořádně chladným teplotám, díky nimž tvrdne a pevně se spojuje, až se na− konec promění ve ztuhlou kompaktní hmotu. Lezení po silném ledu je nesmír− ně napínavé a podobnou zkušenost nelze při jiných výstupech zažít. Ale vyžaduje dokonalou fyzickou i psychickou přípra− vu. Voda, která stéká po úbočí hory dolů, se mísí s padajícím sněhem a postupně mění své skupenství. Skalnatý povrch pokryje tenká průsvitná vrstva nebezpeč− ná jako sklo, druh neviditelného ledu ne− bo námrazy, kterého se obávají nejen ři− diči, ale i horolezci. Giorgio Passino vzdoruje gravitačním zákonům, rychlos− tí se dokáže přenést přes bod zlomu, má skvělou atletickou průpravu, nechybí mu přesnost, vytrvalost a nepostradatelný šestý smysl, proto se mu daří úspěšně lézt po ledových vodopádech.

Bruno PEYRON: Bruno Peyron se narodil 10. listopadu 1954 jako syn kapitána námořní plavby. Přes Atlantický oceán, po kterém se pla− vil 27krát, urazil 165 000 mil. Z toho je− denáctkrát sám. V roce 1982 skončil na druhém místě v Route du Rhum, v roce 1986 byl s Denisem Horeauem druhý v závodě dvojic a stejně se umístil i v zá−

vodech Baule–Dakar v roce 1987. V ro− ce 1988 byl třetí na závodech v Saint Malo v Quebecu a druhý ve španělském Transatu, kde v roce 1989 vyhrál s Jac− quesem Vincentem závod dvojic. Na Tour d’Europe byl v tom samém roce druhý. V roce 1992 překonal rekord v só− lo plavbě přes Atlantik na palubě komo− doru Pays de la Loyre a vyhrál závod Saint Malo v Quebecu. 31. ledna 1993 vyplul pod vlajkou Sector Teamu a za 79 dní, 6 hodin, 15 minut a 56 vteřin obeplul zeměkouli, což mu vyneslo cenu Julese Verna (Jules Verne Trophy).

Robert PERONI:

Robert Peroni se narodil 22. května 1944 v Klobesteinu v italské provincii Bolzano. Působí jako alpský průvodce a lyžařský instruktor. Studoval medicínu, psychologii, filozofii a archeologii na univerzitách ve Veroně, Padově a v Inns− brucku. Od svých dvaceti let se věnuje vědě a výzkumu, kde využívá jak své zkušenosti, tak i sportovní nadání. V ro− ce 1964 přešel od východu na západ se− verní Afriku a celkem překonal vzdá− lenost 26 000 kilometrů. V roce 1966 přešel Saharu. V roce 1973 vedl meziná− rodní expedici v pohoří Elburz v sever− ním Iránu a v roce 1975 mezinárodní ex− pedici v Hindukuši. V roce 1979 zdolal poušť v Saudské Arábii a v roce 1980 byl vedoucím mezinárodní expedice G4+ v Grónsku. Okamžitě se do této země, objevené vikingem Erikem Rudým, za− miloval. O dva roky později vedl další grónskou expedici (Karale East Green− land expedition), což znamenalo přejít vzdálenost 1400 kilometrů napříč sever− ní částí ostrova; během zimní expedice v roce 1985 zdolal rozsáhlé území věčné− ho ledu v jižním Grónsku a v zimě 1988

KUDRNA BRNO z DALEKÉ VÝPRAVY Patagonské Andy, 31 dní, I–II, 76 980 Kč Velikonoční ostrov, 4 dny, II, 39 900 Kč Ekvádor – zelené hory, 24 dní, XI–XII, 55 800 Kč Galapágy – ojedinělá fauna, 8 dní, XI–XII, 32 000 Kč Andy – nejpestřejší velehory Peru, Bolívie, Chile, 31 dní, VIII–IX, 72 480 Kč Indie – památky a města, 30 dní, IX–X, 44 980 Kč Pákistán – hory Karákoramu a údolí Hunza, 30 dní, VIII–IX, 44 980 Kč Čína trochu jinak, 31 dní, VIII–IX, zájezd 39 980 Kč + letenka pouze 16 600 Kč Severoruské toulky – až na Solovecké ostrovy, vlakem, 29 dní, VIII–IX, 25 980 Kč Austrálie a Tasmánie, 32 dní, X–XI, 79 880 Kč Nový Zéland – hory, 32 dní, XI–XII, 84 880 Kč

uskutečnil přechod celého území. V roce 1985 založil organizaci Přátelé jižního Grónska a stal se jejím předsedou, kte− rým je až dosud. Své zkušenosti a objevy Peroni podrobně vylíčil v publikacích Bílý horizont (White Horizon) a Bílá hranice (White Frontier). Navrhuje a do− tahuje do konce vybavení do extrémních přírodních podmínek, obuv pro oddíly italských alpinistů a pro německý Vý− zkumný ústav letectví a kosmonautiky. (Dokončení v příštím čísle)

z HORSKÁ TURISTIKA z CYKLOTURISTIKA z POZNÁVACÍ ZÁJEZDY Katalog všech zájezdů KUDRNA '99 Vám zašleme rádi a zdarma. CK KUDRNA, Bašty 2, P.O.Box 714, 663 14 Brno tel.: 05/4221 6764 fax: 05/4221 6763 http://www.kudrna.cz e–mail: [email protected]

ORIENTACE z SEBEZÁCHOVA

strana 6 Zbytky české divočiny jsou od nejbližšího obydleného místa vzdáleny nejvíce 3 kilometry, ve světě však stále existují liduprázdné oblasti, kde oko dobrodruha nespatří při putování živáčka i řadu dní. Jaké jsou zásady pro úspěšné přežití na těchto lákavých místech? Odpověď na otázku se pokusilo pro časopis Backpacker v deseti bodech dát několik amerických specialistů na „Wilderness Medicine“. Zde jsou výsledky jejich snažení, na něž je jistě zajímavé se podívat:

J A K Z Ů S T AT Z D R AV Ý V DIVOČINĚ? D e s e t r a d a m e r i ck ý c h s p e c i a l i s t ů n a „ Wi l d e r n e s s M e d i c i n e “ . podceňujte možnost, že můžete uváznout v mokru, zimě a větru, i když je počasí na začátku cesty teplé a slunečné. V ho− rách hypotermie přepadá nepřipravené li− di uprostřed léta. Stačí, když vás promo− čí déšť a vaše tělo ztratí víc tepla, než ho dokáže vyrobit. Příznaky mírné hypotermie jsou třas, apatie, odtažení se od ostatních a nebo třeba i neustálé brumlání. Brzy se dosta− ví zmatek a člověk se začne chovat ira− cionálně. Sundává si například bezdů− vodně čepici nebo rukavice a zapomíná si je opět nasadit. První ošetření hypo− termie je jasné. Za prvé udělejte vše pro to, abyste postiženého dostali ze zimy. Pak učiňte opatření dodávající teplo. Na− jděte před větrem chráněný přístřešek, oblečte ho do suchého, nebo jeho obleče− ní alespoň pořádně vyždímejte. Je téměř nemožné zahřát člověka, který má mokré oblečení. Určitě dbejte, aby jeho hlava a krk byly zakryté, a nikdy ho nepoklá− dejte na chladnou zemi. Zahřívejte ho ja− kýmkoli způsobem – dejte láhve s hor− kou vodou do jeho oblečení nebo spací− ho pytle, podávejte mu horké tekutiny a lehko stravitelné potraviny. Vážnou hypotermii ve volné přírodě ošetříte obtížně. Pokud tělesná teplota klesne pod 36 °C, je vysoké riziko komo− rové fibrilace (srdeční zástavy) a smrti. S člověkem, který má těžkou hypotermii, musíte zacházet s přehnanou péčí. Ne− přete se s ním a nenechte ho zbytečně chodit. Být ohleduplný může v tomto případě znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. Opatrně dopravte postiženého co nejrychleji k lékaři.

1. BUĎ FIT

Být fit je největším kladem, pokud se dostanete v divočině do nesnází. Může nastat řada situací, kdy rychlost a agil− nost mohou člověku v přírodě zachránit život. Setkáte−li se např. s elektrickou bouří v horách, musíte se dostat do bez− pečí nejrychleji, jak je to možné. Pokud už došlo k nehodě a někdo ze skupiny potřebuje profesionální lékařskou po− moc, může to vyžadovat, aby se někdo vrátil k civilizaci. To může znamenat ně− kolikadenní rychlý pochod. A ovšem – pokud jsou vaše svaly fit, je menší ne− bezpečí, že se vám přihodí malá nehoda. Nicméně dříve, než podniknete radikální změny ve svém tréninkovém schématu, navštivte lékaře. Zejména je−li vám přes 40 a dosud jste pravidelně necvičili, nebo pokud jste prodělali cukrovku, srdeční nebo plicní onemocnění.

2. BUĎ PŘIPRAVEN

Staré skautské motto se zdá být jed− noduché, ale příliš mnoho poutníků divo− činou podceňuje možnost, že zůstanou uvězněni v drsném počasí a neschopni vrátit se k civilizaci. Jak si zachovat bez− pečí? Většinou stačí dávat pozor na zá− kladní věci. Ujistit se, že máte adekvátní oblečení, potraviny a vodu. Hodí se umět postavit různé typy nouzových přístřešků a ovládat zásady první pomoci. Každý by měl tyhle dovednosti trénovat PŘED tím, než vyrazí do divočiny. Je mnohem snaz− ší naučit se stavět nouzový přístřešek na dvorku, nežli na horském hřebeni bičo− vaném větrem za blížící se sněhové bou− ře. Nemyslete si, že stačí vybrat si knihu, přečíst si, jak se staví sněhová jeskyně nebo jiný nouzový přístřešek a předpo− kládat, že to dokážete hned napoprvé. Totéž se týká první pomoci. Naučte se to dřív, než ji budete potřebovat. Zúčastně− te se kurzu zaměřeného na medicínu v divoké přírodě. Samozřejmě byste vždycky měli mít s sebou léky a pro− středky první pomoci a vědět, jak je po− užít. Tedy umět pracovat s dobře vyba− venou lékárničkou první pomoci.

3. DOBŘE SE OBLEČ

Moderní oblékání pro pobyt v přírodě výrazně rozšiřuje možnosti, jak si zajistit bezpečí. Američané doporučují klasický systém vrstev, které jsou uzpůsobeny k vedení vlhkosti od těla ven. A nejde ovšem o jednu sadu oděvů. Mnoho turis− tů nepředvídá, že se mohou během cesty zcela promáčet a že budou potřebovat su−

Nabídka horolezecké školy

ADRENALIN SPORT Partner 0EAV, sekce Innsbruck−Lysá nad Labem

Zima: lezení v ledu Rakousko zimní horolezectví V. Tatry, T. Gebirge sněžnice Totes Gebirge

Léto: skalky víkend, kempy Tábor, Arco lezení v horách V. Tatry, Hochschwab, výcviky na ledovci, individuální výstupy železné cesty Dolomity, Východní Alpy trekking Kanada (Banff, Jasper) expedice Kavkaz, Ťan−Šan výstupy na vrcholy Východní Alpy

Kontakt: Partyzánská 2496 390 03 Tábor tel./fax: 0361/344 85 (záznamník) e−mail: [email protected] http://www.tabor.cz/adrenalin/

ché oblečení. V chladném počasí je nej− lepší vyhnout se propocení, protože vlh− kost urychluje tepelné ztráty. Pokud se potíte, je dvojnásob důležité, aby první vrstva vašeho ošacení dovolila vlhkosti odcházet od vašeho těla. To všechno ve− de ke klasickému americkému doporuče− ní, abyste do přírody nenosili bavlněné oblečení. Syntetické oblečení je výborné pro správné vedení vlhkosti a zůstává nejteplejší, když je mokré. Dobře fungu− je i vlna, i když ne TAK dobře.

4. HODNĚ PIJ

Nedostatečný příjem tekutin je jeden z nejčastějších problémů. Vaše tělo, včetně mozku, je na nich závislé a když se ošidíte, nastanou potíže. Lidé většinou podceňují svou potřebu tekutin a jsou de− hydrovaní, aniž si to uvědomují. Pijte, i když nemáte žízeň. Pocit žízně přichází později, než by měl, a taky dříve končí. Průměrně člověk potřebuje minimálně 3–4 litry vody denně, ale potřeba ve vět− ších výškách je mnohem větší. Přírodní vodu vždycky dezinfikujte filtrem, jó− dem nebo varem.

5. BUĎ ZODPOVĚDNÝ

Ke svým partnerům i k sobě. Pokud se touláte přírodou s jinými lidmi, uzaví− ráte nepsanou dohodu, že si pomůžete, pokud se někdo zraní nebo pokud one− mocní. Nedávná statistika říká, že větši− na nehod ve volné přírodě je způsobena spíše nezkušeností a špatným odhadem, nežli působením přírodních sil, jako jsou třeba sněhová či kamenná lavina. Často je příčinou některý člen skupiny, který se přemáhá až do vyčerpání ve snaze stačit ostatním, snad z pocitu nutnosti vyrovnat se jim. Mezi ostatními příčinami figurují naplňování ambic bez ohledu na schop− nosti či vlastní síly a samozřejmě nedo− statečná příprava. Doporučuje se zane− chat detailní itinerář plánované cesty u někoho z rodiny nebo z přátel. Je to nejdůležitější bod pro záchranáře, kteří se snaží najít ztraceného turistu. Nezapo− meňte proto informovat své blízké o kaž− dé změně plánu.

6. KDYŽ VYSOKO, TAK POMALU

Výšková nemoc většinou zaútočí na lidi, kteří rychle vystoupají asi do 2500 metrů nad mořem nebo výše. Každý, kdo letí nebo jede od hladiny moře na start své trasy, který leží hodně vysoko, může

zaznamenat nepříjemný pocit dokonce dříve, než vyrazí na další cestu. Asi dvě hodiny po příjezdu začnete ztrácet ener− gii, stáváte se letargickými a pociťujete začínající bolest hlavy. Spíte neklidně, v noci se často budíte a ráno se necítíte odpočatí. Pocity den po příjezdu do výš− ky se často přirovnávají ke kocovině. Ta může druhý den přejít, nebo se to zhorší. Pokud se váš stav zhoršuje, sejděte do nižších poloh, nebo alespoň nepostupujte výše. Pokud jsou symptomy mírné, mů− žete během dne vystoupit výš, ale roz− hodně spěte v co nejnižší možné nadmoř− ské výšce. Někteří léčí akutní horskou nemoc (AMS), což je vlastně poměrně mírná forma nemoci z výšky, aspirinem nebo acetaminofenem, aby odstranili do− provodnou bolest hlavy. Nedoporučuje se pít alkohol, přepínat se a nebo konzu− movat větší množství soli. Symptomy tr− vají asi 16 hodin, ale rozmezí může být mezi 5–96 hodinami v závislosti na psy− chice. Závažnější formy nemoci z výšky, ja− ko je otok mozku (cerebrální edém) a plí− ce naplněné tekutinou (pulmonární edém) nejsou časté ve výškách do 3000 metrů. Pokud však za− znamenáte podivné příznaky, jako je vrávorání, škrundání v plicích nebo neschopnost vzpamatovat se po námaze, ur− čitě musíte postiženého dostat co nejrychleji do nižších poloh. Jde o ohrožení života a jedinou léčbou je rychle zamířit do niž− ších poloh, kde je hustší atmo− sféra. Snažte se, aby rozdíl vý− šek, v nichž spíte, nebyl větší než 600 metrů denně. Dopřejte si čas na aklimatizaci ve výšce 3000–3500 metrů tři až čtyři dny, dřív než se vydáte výš. Ne− nuťte se do spěchu. Počkejte, užívejte si scenérie a později budete šťastnější.

7. AŤ JE TI TEPLO

Hypotermie nebo snížení teploty tělesného jádra je možná nejběžnější „zranění“ ve volné přírodě. Základem je ochrana proti ní – prevence. Vždycky musíte být připraveni na změnu. Vždycky očekávejte to nejhorší. Vezměte si náhradní oblečení, potraviny a vodu. Nikdy ne−

8. NEPROMRZNI

Mnoho dobrodruhů považuje omrzli− ny za čistě zimní problém, ale mrazy mo− hou v horách udeřit nečekaně brzy, ně− kdy dokonce i v pozdním létě. Promrz− nutí je většinou důsledkem řady špatných rozhodnutí – máte−li příliš těsné boty, za− pomenete−li si vzít nebo vypít dost teku− tin a ignorujete−li sníženou citlivost cho− didel či prstů. Jak se tělo ochlazuje, má tendenci stáhnout krev z končetin ve sna− ze uchovat teplo. Krevní tok znamená teplo, a tak menší tok krve způsobí pro− chladnutí končetin až do promrznutí. Je to sice výborné přizpůsobení, aby člověk zůstal naživu, ale není to tak úžasné, po− kud rádi používáte prsty na rukou či na nohou. Abyste zabránili omrzlinám, experti radí hydrataci, dokonce přehnané zavod− ňování, je−li to nutné. Bez vody reagují cévy na chlad rychlejším stažením, než v normální situaci, a tak umožňují vznik omrzlin. Je důležitější mít dobře padnou− cí boty, kde jsou prsty v pohodlí a mají místo na pohyb, než mít boty, které dob− ře izolují. A nikdy si nemyslete, že JEN máte necitlivé prsty. Není lepšího přízna−

Dobrodruh

z

3/99

ku omrznutí nežli necitlivost. Pokud je citlivost snížená, prsty protřepejte. Pokud sedíte, zkuste natahovat nohy. Pokud jde− te, jděte rychleji. Jestliže necitlivost trvá, sundejte si boty a dejte si bosá chodidla na holé břicho kamaráda. Dejte kůži na kůži, dokud necitlivost neustoupí.

9. BUĎ ČISTOTNÝ

10–25 milionů lidí ročně umírá na ná− sledky nemocí způsobených kontamino− vanou vodou. Například v USA i v nej− čistších horských pramenech riskujete přítomnost giardie. Méně běžný, ale zá− važný je výskyt kryptosporidia, bakterií a virů (viz Dobrodruh č. 1/97). Naštěstí primitivní opatření snadno eliminují veš− kerá rizika. Vždycky tu je staromódní technika varu. Oproti dříve doporučova− ným několika minutám varu je dnes zná− mo, že prosté přivedení vody do krátké− ho varu je dostačující, pokud nejste příliš vysoko. Ve větších výškách je dobré vo− du povařit nejméně 1 minutu. Jód dobře funguje na všechno kromě kryptospori− dia. Jódové tablety jsou nejběžnější a snadno použitelné. Prostě vhodíte jed− nu tabletu do vody, nebo dvě tablety, je− li voda extrémně chladná nebo špinavá – počkáte 20 minut a můžete pít. Dobrý je také filtr.

10. CHRAŇ SI KŮŽI A OČI PŘED SLUNCEM

Modrá obloha a slunce bez smogu mohou patřit mezi radosti života ve vol− né přírodě, nicméně jsou−li vám bozi po− časí nakloněni, budete vystaveni UV pa− prskům víc, než je pro vás zdrávo. Do− poručuje se namazat se krémem s faktorem alespoň 15 asi třicet minut před tím, než půjdete na slunce. To za− brání okamžitému spálení a navíc, což je důležitější, se vyhnete dlouhodobým účinkům, jako je snížená imunitní odpo− věď, zvýšené riziko rakoviny kůže, ne− příznivé reakce na více než 100 běžně předepisovaných léků. Také vaše oči vy− stavené slunci trpí, dokonce i tehdy, když není tak jasno, abyste je museli mhouřit. Sluneční brýle v jasné dny pat− ří mezi dobré nápady. Při jejich koupi si důkladně přečtěte visačku, abyste se ujistili, že odfiltrují všechny nebezpečné paprsky. V případě rozbité čočky si mů− žete vyrobit štěrbinové sluneční brýle. Dva kousky náplasti přelepíte přes obroučky a ponecháte jen několik mili− metrů širokou štěrbinu uprostřed.

ZAJÍMAVOSTI NA ZÁVĚR: Ochlazující účinek slunečních krémů Pro některé turisty představují vysoké teploty a spalující paprsky dilema. Na− plácat na sebe ochranný krém a riskovat přehřátí, nebo ho nepoužít a riskovat spá− leniny. Populární teorie říká, že krém interferuje s tělesným ochlazovacím sys− témem tak, že ucpe póry a zpomalí perspiraci. Špatně. Výzkum vedený Declanem Connollym, fyziologem na University of Wales ve Velké Británii ukázal, že sluneční ochranný krém neinhibuje perspiraci a může vás ve sku− tečnosti ochladit. Teploty kůže osob v Connollyho testu byly během práce o něco nižší, pokud byli lidé natřeni kré− mem, nežli bez něho. Začněte tedy s na− tíráním.

Genetika a výška Je nutné tvrdě trénovat, abyste netrpěli nemocí z výšky, až v létě pojedete třeba do západ− ních Alp? Můžete zvolnit, as− poň podle výzkumů na Univer− sity of Colorado. Přes 200 účastníků vědecké konference konané ve výšce 3500 metrů nad mořem bylo dotázáno na své zvyklosti, co se týče tréno− vání. Když došlo na symptomy horské nemoci – bolest hlavy, únavu, nespavost, závratě či zvracení – statisticky významné rozdíly mezi těmi, kdo necvičí, a těmi, kdo v přímořské výšce cvičí, nebyly zaznamenány. To se zdá potvrzovat horaly dlouho známou zkušenost: zdravotní stav ve výškách je záležitost ge− netického štěstí. Výsledky však v žádném případě nemají odra− dit od trénování. Ať už vás bolí hlava nebo ne, pořád ještě musí− te řídkým vzduchem vynést na zádech batoh. Pokud nejste aer− obně fit, bude to pro vás mno− hem obtížnější. – ph –

Dobrodruh

z

DĚJINY

3/99

Z dějin dobrodružství Historie dobývání severního pólu zahrnuje velké množství neuvěřitelných známých i málo známých příběhů. K těm u nás méně známým patří let tří Švédů balónem v roce 1897, tedy dávno před Nobileho pokusem se vzducholodí. Pokus Švédů přitom skončil rovněž tragicky – jejich ostatky a deník byly nalezeny až po 33 letech velrybářskou výpravou na Bílém ostrově. V Gräma, rodném městečku jednoho ze členů výpravy S. A. Andréeho, dnes stojí muzeum této malé výpravy. Dovolíme si ocitovat z jejich dramatického deníku.

z

strana 7

Z dějin dobrodružství

hodinách a 36 minutách nejenom odváž− ný let vzduchoplavců, ale i první pokus o dobytí severního pólu vzduchem. Přistání na 82° 56’ s.š. a 29° 52’ v.d. Grw. bylo provedeno bez nejmenších problémů a nic nebylo poškozeno. O tom svědčí nejenom citlivé přístroje, které s sebou po celou dobu putování ledovou pustinou táhli, ale i to, že zbytek poštov− ních holubů vypustili až šest dní po při− stání, v ranních hodinách 20. července. Důvodem k přerušení letu bylo to, že se Andrée a jeho druzi nechtěli příliš vzdálit depům se zásobami, které po ně byly připraveny.

z

Z dějin dobrodružství i když „v pořádku bude až za 14 dní“, jak píše Andrée. V přípravách na přezimová− ní je ale to nejlepší tento den teprve čeká. Ještě než se uloží k spánku, zahlédnou muži v dálce poprvé od 11. července ze− mi. „Bezpochyby máme před svýma očima New Iceland.“ New Iceland je Bílý ostrov (Vitön). Ostrov je z této strany pouhý nepří− stupný ledovec, ale z toho si teď ni− kdo starost nedělá. Spíše z toho, že se led pohybuje relativně rych− le k jihu a teoreticky by se výpra− va brzy mohla dostat na dosah některého z jižních ostrůvků Špicberk. Ve vodě u pobřeží je vidět několik ledních medvědů.

tom trosečníci dostali od přistání balónu 14. července 55 km na jihojihozápad a od 31. července 13 km na severosevero− západ. Pohyb le− du byl mocněj− ší než oni a v žádném případě ne− mohli do−

PUTOVÁNÍ K ZEMI FRANTIŠKA JOSEFA

Neděle 19. září

Začaly přípravy k cestě zpět. Jak se zdá z fotografických snímků, které se poda− řilo po 33 letech

BALÓNEM OREL K SEVERNÍMU PÓLU

P

okus S. A. Andréeho, Nilse Strind− berga a K. H. F. Fraenkela o první dosažení severního pólu začal 11. července 1897 ve 13.46 balónem „Orel“ (Örnen). Start z Dánského ostrova (Dan− skön) na Špicberkách neproběhl zcela podle předpokladů, protože hned v prv− ních minutách letu se posádka musela zbavit 737 kg z drahocenné zátěže, aby se dostala do letové výše alespoň 600 metrů. V 21.43 hod. balón klesá, a tak je shazováno dalších 8 kg písku a také prv− ní z 12 bójí, určených k podávání zpráv. Tato bóje byla po 1142 dnech (27. srpna 1900) nalezena na norském pobřeží Finnmarku, a je dnes ve Státním historic− kém muzeu ve Stockholmu. Zpráva v bó− ji zněla: „Bój č. 4 shozená jako první dne 11. července ve 22.00 hod. Naše cesta jde doposavad dobře. Nalézáme se nyní nad ledem, který se rozprostírá všemi směry. Počasí báječné. Nálada je vynika− jící. Andrée. Strindberg. Fraenekl.“

12. červenec Ani další den neprobíhá podle dřívěj− ších plánů. Vítr se neustále mění a poča− sí je celkově špatné. Místo na sever letí balón na západ ke Grónsku, je těžko řidi− telný a na povrchu se dělá námraza. Dál se zbavujeme zátěže, nyní již z výstroje balónu. Ke konci dne se „Orel“ již jenom těž− ko vznáší, příliš zatěžkaný ledovou ná− mrazou. Stále letí západním směrem a často naráží gondolou na vyvýšeniny zborceného ledu. V 18.33 hod. naráží již balón každou pátou minutu. Vrstva ledu na povrchu balónu sílí, ten stále při rych− losti 1,75–2,5 m v sekundě dál a dál kle− sá, až ve 22.00 hod. se na ledu zastaví úplně. Je silně zaledněný, promočený, odevšad kape voda, je příliš těžký.

13. červenec Celou noc je balón v zajetí ledu. V de− vět hodin ráno se roztrhávají mraky, vítr sílí na 3,6 m/sec. a chvílemi je dokonce vidět modrá obloha. Na chvilku se obje− ví slunce a to stačí k tomu, aby byla přes− ně stanovená poloha na 82° s.š. a 16° v.d. od Greenwiche (Grw). V 10.55 hod. se prudkým škubnutím „Orel“ sám z ledu uvolní a pokračuje v letu. Bylo rozhodnuto udělat něco rezo− lutního, aby balón znovu vystoupil do větší výšky. Celkem je hozeno přes palu− bu dalších 308 kg, z toho 200 kg různé− ho proviantu. Balón se vznesl natolik, že bylo možné nastavit zmrzlou plachtu a zvýšit tak rychlost letu. Dalších 50 kg písku je vyhozeno. V nastalé chvíli klidu jde kolem 21.00 Fraenkel spát a Strind− berg píše další z dopisů svojí snoubence. Radost z letu netrvá dlouho. Již ve 22.30 naráží gondola do ledu tak silně, že se utrhlo řídící lano. Je hustá mlha, ale přesto jsou vidět v ledu dlouhé, otevřené pásy volné vody.

14. července Balón se sice udržuje v letu, ale celou noc neustále naráží do ledu. Po veške− rých pokusech o nabytí větší výšky dává nakonec Andrée povel k otevření ventilů a v 07.22 hodin dosedá „Orel“ natrvalo v ledové pustině. Tím také končí po 65

krami a ledovou vodou k jihu. Stan, spa− cí pytel, sáně, člun a i ostatní výstroj jsou silně opotřebované a poškozené. Fraen− kel má znovu žaludeční potíže a bere opium kvůli diaré a morfium proti sil− ným bolestem.

složitým způsobem vyvolat, byla nálada účastníků dobrá. Zásob měli dostatečně, vybavení odpovídající době také, tři pušky, rozdělili si úko− ly a práci a po sedmi hodinách intenzivní práce byli připraveni k opuštění balónového koše.

31. srpen

15. července Ráno příští den vstali v 10.00 ho− din. Bylo zataženo a drobně pršelo. Polární počasí s teplotou kolem bodu mrazu. Kam oko dohlédlo, jenom le− dová nakupená tříšť, místy volné mo− ře. Z map, které s sebou měli (ty jsou součástí nálezu na Bílém ostrově (Vitön)), věděli, že se nacházejí 320 kilometrů severně od Severovýchod− ní země (Nordostlandet, součást Špicberk) a 350 km severozápadně od Země Františka Josefa. Dále byl na mapě nesprávně vyznačen Gillis S. A. Land, pojmenovaný po svém holand− ském objeviteli Gile. Skutečný Giles Land, dnešní známý Vitön, byl oproti to− mu vyznačen jako White Island or New Iceland. Andrée si byl vědom, že kraje, ku− dy půjdou, ještě žádný člověk před nimi nenavštívil a proto nebylo vyloučené obje− vení neznámých ostrovů nebo země. Je jasné, že bylo těžké se rozhodnout, kterým směrem jít, ale nakonec se vzduchoplavci rozhodli vydat k Zemi Františka Josefa, kde byl k potřebě Andréeho expedice při− pravený jeden z přezimovacích skladů. Přípravy na cestu trvaly celý týden, až do 21. července. Po celou tu dobu se nevzdálili od místa přistání, kde v gon− dole stále bylo několik set kilogramů zá− sob a vybavení. Na ledě ale nebyli sami, přeletěla nad nimi alka, viděli lvouna hřivnatého a ledního medvěda.

22. červenec Vydali se na pouť ke Kap Flora v Ze− mi Františka Josefa. Nejdříve každý táh− nul 160–200 kg nákladu na saních sám, ale záhy změnili taktiku tak, že tři táhli sáně jedny a vraceli se. Složitý a nebez− pečný terén, kanály volného moře a ne− ustálé potíže činily pochod nesmírně na− máhavým. Půl dne chůze a několik ušlých kilometrů bylo na hranici sil. Zvláště pracné a zdlouhavé je překoná− vání ledové vody.

26. červenec Potom, co Strindberg změřil polohu a k úděsu ostatních zjistil, že se nacháze− jí pouhých několik kilometrů jihový− chodně od místa z 21. července, se roz− hodují k odlehčení saní, které znovu po− táhne každý sám. Za zmínku stojí, že před odlehčením měly Andréeho sáně 210,8 kg nákladu, po odlehčení „pou− hých“ 129,5 kg; Fraenkelovy 135,6. Vět− šina nákladu byla potom také nalezena na Bílém ostrově. Terén je velice obtížné překonávat, například inženýr Andrée 2. srpna zazna− menává, že za 10 hodin pochodu neura− zili víc jak 2 kilometry.

3. srpen Postupným měřením pozice zjišťují, že proud je unáší rychleji k západu, než oni postupují k jihovýchodu. Za předpo− kladu, že měření jsou správná, tak se po−

Andrée sáhnout mysu Kap Flora, kam se původ− ně vydali. Skupina zhodnocuje šokující zjištění a rozhodují se pro pochod k Sed− mi ostrovům (Sjuöarna), ležících u se− verního pobřeží Špicberk, kde je zá− chranný sklad potravin a výstroje. Po uplynulých 13 dnech namáhavého tažení sání a překonávání přírodních formací jsou síly již z velké části vyčerpané.

K SEDMI OSTROVŮM 4. srpen Po pořádném odpočinku se vstávalo až ve 13.13 odpoledne. Ze tří čtvrtin je oblo− ha pokryta těžkými mraky, teplota 1 °C nad nulou a vane lehký vítr od jihozápadu. Putování je stejně obtížné a namáhavé ja− ko doposavad, jenom sil stále ubývá. Oběd si muži připravují jednoduchý: su− chary, máslo a sýr, k zapití roztátou vodu.

10. srpen Snídá se v 8 hodin ráno, potom násle− duje sepisování a překládání výstroje a potravin. Náklad na Andréeho sáních je 134,2 kg, na Strindberových 141 kg a na Fraenkelových 153,8 kg. Z toho měl plá− těný člun 63 kilogramy. Tato činnost tr− vala 6 hodin. Mezitím Strindberg stano− vil pozici, a protože přešli 82. rovnoběž− ku směrem na jih, byl to důvod k oslavě a k obědu jsou přidány sardinky. Po dal− ších sedmi hodinách vysilujícího pocho− du staví expedice stan, k večeři je med− vědí maso (0,75 kg) s Battyho omáčkou, bujon se suchary, marcipán.

11. srpen Během dalších dnů popisuje Andrée daleko podrobněji průběh putování, kte− ré je složitější a složitější. Plně naložené sáně se neustále převracejí, několikrát přímo do vody. Veškerá výstroj je pro− močená a nelze ji vysušit. Strindberg na− razil do Fraenkelových sání a protrhl člun. Večerní nálada za nic nestojí, když pár hodin před půlnocí uléhají ke spánku. Teplota klesla na –8 °C, doposavad nej− větší mráz během celé expedice a do to− ho duje nepříjemný severozápadní vítr, 7,6 m/sec. Za celý den urazili pouhých 3,5 km. Dny pomalu ubíhají a muži se hou− ževnatě probíjejí nakupenými ledovými

Vstává se až odpoledne, do saní se ex− pedice zapřahuje až k večeru. Jsou 4 °C pod nulou, vane silný severozápadní vítr 7,7 m/sec. O půlnoci protíná slunce hori− zont, kraj je zalitý zlatou září, sníh jako by byl v jednom plamenném ohni. Polár− ní léto definitivně skončilo, dny se za− čnou rychle krátit a temné noci naopak prodlužovat. Další dny jsou nuceni používat člun, vodní plochy jsou i několik kilometrů ši− roké. Terén je velice neschůdný, není vý− jimkou, že k překonání 50 metrů je třeba i několik hodin. Již několik dní má Fraenkel poraněné levé chodidlo, které se na několika mís− tech začíná podebírat. Po vyčištění a ošet− ření ran všichni doufají, že Fraenekl bude brzy v pořádku, neboť jeho sil je potřeba k dalšímu pochodu. Ve skutečnosti jsou ale nemocni všichni. Přesto se jim za ne− skutečně obtížných podmínek podařilo od 4. srpna, kdy se rozhodli pro pochod k depu na Sedmi ostrovech, do 9. září překonat 135 km jihojihovýchodním směrem. Přestože šli ale muži neustále na jihozápad k záchrannému cíli na Sedmi ostrovech, pohyb ledu se jim překonat ne− podařilo. Zápisky Andréeho už nejsou tak pravidelné, Strindberg přestal zapisovat úplně. Má dost co dělat s astronomickými měřeními pozice, která ale neodpovídají jejich představám. Jenom Fraenekl stále obětavě pokračuje dvakrát denně s me− teorologickými měřeními. Zdá se, že po− slední fotografie je exponovaná kolem 22. srpna. Muži jsou nesmírně vyčerpáni, expedice zbídačená.

UVĚZNĚNI LEDEM 17. září „Od doby, kdy jsem naposledy psal do deníku, se hodně změnilo.“ To byla první slova, kterými Andrée pokračuje své zápisky. Fraenkelovi jeho poraněné chodidlo stále nedovoluje táhnout sáně, a tak se Andrée se Strindbergem pro ně střídavě vracejí. Mořský proud, vítr a na− kupená ledová tříšť snižují možnost do− sáhnutí jakéhokoliv záchranného depa. 12. a 13. září musela skupina pro bouři putování přerušit, vítr dosahoval síly 10–14 m/sec a teplota byla –8 °C. Za té− to situace byli muži též nuceni omezit denní dávku potravin. Strindberg ve svých zápiscích konstatuje: „Takto vydr− žíme skoro tři týdny a doufejme, že něco ulovíme“. V této chvíli je snad poprvé všem jasné, že konec expedice se blíží. S těmito vyhlídkami bylo rozhodnuto, že na ledě přezimují. Podle Strindbero− vých měření a záznamů do mapy určili, že se led přesunul 75 km jihojihový− chodně, což znamená přibližně 2 kilo− metry v hodině. 15. září, po ulovení tuč− ného tuleně, znovu všem stoupla nálada. Navíc se Fraenkelova noha dobře léčí,

Od okraje ostrova byli asi dva ki− lometry. „Hned ráno byli zastře− leni dva velcí tuleni a několik led− ních racků, takže zásoby jídla jsou nyní až do konce února. Prací ko− lem tuleňů a přípravou ledového obydlí uběhl celý den.“ Následující dny se dál pokračuje v pří− pravách na přezimování a na stavbě obyd− lí z ledu. Konečně je zastřelen medvěd k zpestření jídelníčku a rozšíření zásob na přicházející zimu. Dalších šest dní uběhlo, aniž by Andrée něco zapsal a pohyb ledu prakticky ustal. Jezírka a pruhy volné vo− dy zmrzly a tím zmizeli i tuleni. Není vět− ší teplo jak –4 °C a téměř stále zataženo. Stmívá se kolem páté hodiny odpoledne. Práce na stavbě ledové chaty pokra− čují tak, že sníh se smíchá se sladkou vo− dou a tato hmota se navršuje na sebe. To celé postupně mrzne a nakonec bude po− dle plánů chatrč „Domov“ o rozměrech 5,75 m x 3,5 m, jak je vidět ze Strind− bergova nákresu.

1. říjen V 5.30 ráno je výprava probuzena sil− ným rachotem a do chaty proudí ledová voda. Muži jsou nuceni vyběhnout a vi− dí, že led se rozlámal na několik menších ker, ta na které se oni nacházejí, je o ve− likosti 24 metrů v průměru. Majetek ex− pedice je nyní na několika krách včetně nashromážděného proviantu na celou zi− mu. Naštěstí je pěkné počasí, a tak po velkém vypětí jsou veškeré zásoby zachráněny, ale chata a malá kra, na kte− ré jsou, nemohou poskytnout potřebné bezpečí pro dlouhé přezimování. Touto katastrofou se tedy končí puto− vání po pohyblivém ledu, které začalo 14. července. Prvních 12 dní putuje nejprve ztroskotaná výprava směrem k Zemi Františka Josefa, potom 40 dní směrem k Sedmi ostrovům. 64 dní sváděli muži hrdinně nerovný boj s krutou přírodou, než se oddali osudu. Během této doby by− li 12 dní nuceni přečkávat bouře v růz− ných táborech, anebo odpočívali. Celkem urazili 330 km přímým jižním směrem.

NA BÍLÉM OSTROVĚ

Z útržkovitých zápisků je zřejmé, že vzniklá situace je katastrofální. V úterý 5. října se jim konečně podaří dostat na os− trov, poprvé od 11. července stojí na pev− né zemi. Hned následující den přichází první sněhová bouře, ale účastníci výpra− vy se stále nevzdávají. Sáně a vše ostatní přemisťují 7. října ještě více do nitra ost− rova, kde stanují v nejtvrdších podmín− kách, jaké tento polární kraj poskytuje. Sbírají naplavené dřevo na stavbu nového obydlí a k otopu. Jejich hlasy ale pomalu umlkají, jak se Strindberg krátce vyjadřu− je 17. října. Dřevo jen na sebe pěkně naskládají, sáně ale již vyložit nestačí.

33 LET POZDJI

Roku 1930 se vydává z norského Ale− sundu polární expedice pod vedením Gunnara Horna expediční lodí Bratvaag k Zemi Františka Josefa. Začátkem srpna jsou v blízkosti Bílého ostrova a 6. srpna rozhodne kapitál Peder Eliassen, že muž− stvo vystoupí na zem a uloví nějaké mro− že. Je krásné počasí a lovcům se harpu− nování daří. Napadení mroži se stahují za ostrovní útes a muži je následují. Také 17letý Olov Salen, nováček v Severním moři, a 24letý Karl Tusvik, již ostřílený námořník. Když vystoupili na náhorní planinu, zahlédli ze sněhu vyčnívat tma− vý předmět, a tak se k němu vydali. Byl to plátěný člun plný předmětů. Hoši ne− lenili a běželi oznámit nález svým dru− hům. Všichni se potom vrátili a kapitál Eliassen přerušil lov. Po přečtení nápisu „Andrées Pol. Exp. – 1896“ bylo všem jasné, jaký nález učinili. ZDENĚK HAJNÝ, Malmö

INFORMACE

strana 8

Dobrodruh

ČEKANÁ NA TRENCKOVA DUCHA

Nejen „týráním“ těla při tréninku živ je dobrodruh, toužící po extrémních zážitcích. K zahození určitě není ani „duševní pošimrání“ v kuriózním prostředí a ve zvláštní situaci.

B

MASARYKOVA 652 289 22 LYSÁ NAD LABEM

Tel.: 0325/55 17 22 Fax: 0601/24 19 30 E−mail: [email protected]

TREKING HIMÁLAJE 28. 9.–26. 10. 1999 19. 10.–9. 11. 1999 28. 9.–26. 10. 1999 28. 9.–26. 10. 1999

a další oblasti v Himálaji CENA se základním servisem 35 500 Kč Základní servis – zpáteční letenka z Vídně, vízum, pobyt v Káthmandú, zajištění trekingpermitu i jízdenek. ŽÁDEJTE KATALOG ALPY LÉTO 1999 TELEFONUJTE, FAXUJTE, POŠLETE E−MAIL

CK KARAVELA

V bývalé strážnici špilberských kasemat mě ve snu (?) navštívila ženština v šedé kápi. Baron Trenck však moje pozvání nepřijal. sematech s pořadovým číslem 25 byla si− ce od roku 1880 označována za Trencko− vu celu, jednalo se ovšem o pouhý mýtus a místnost ve skutečnosti sloužila jako strážnice. Kde budu na Trenckova ducha čekat, ne− bylo rozhodující, vždyť si mě přece mohl najít kdekoliv. Svoji „čekanou“ jsem za− hájil v absolutní tmě (baterka vypovědě− la službu) na palandě cely č. 20, která by− la určena pro dvanáct vězňů. Před jednou hodinou v noci mě z dřímot vytrhlo sté− nání či nářek, který jako by slabě vychá− zel z odevšud. Se svíčkou v ruce jsem klopýtal chodbou. Po několika minutách

JARNÍ OUTDOORMAN

ěhem předposledního květnového víkendu proběhla další, v tříleté historii již jubilejní desátá akce ze seriálu sportovně−turistických setkání s letošním názvem Holan Sport Outdoor− man ‘99. Když jarní Outdoorman, tak už tradičně na vodě. Pořadatelé protentokrát vybrali oblast Lipna v jižních Čechách. V sobotu se jel orientační závod na jeze− ře, mužská trať měřila zhruba 15 km, pro ženy a smíšené páry to bylo 13 km. I přes nepříznivou předpověď bylo dobré poča− sí, protože nepršelo a bylo pod mrakem. Pouze v poledne se trochu zvedl vítr, kte− rý některým jedincům na otevřené vodní ploše činil problémy. I přesto se těm nej− lepším podařilo stáhnout svůj čas pod dvě hodiny. V neděli ráno se všichni pře− sunuli do Rožmberka na Vltavu, odkud se jel sjezd proložený brankami a několi−

3/99

VYDAVATELSTVÍ HORSKÉ LITERATURY A CESTOVNÍ KANCELÁŘ

SOLO KHUMBU, BASE CAMP EVEREST OKOLO ANNAPURNY MAKALU KANCHENJUNGA

L

etos 4. října tomu bude už rovných 250 let, kdy ve věznici na brněn− ském Špilberku zemřel po ročním žalářování na vodnatelnost – bouřlivák, dobrodruh, skvělý šermíř, sukničkář a velitel pandurů baron Franz von Trenck (1714–1749). Trenckova osobnost mě zajímala odmalička, a tak, na základě do− hody a porozumění vedení Muzea města Brna, jsem se rozhodl podstoupit pokus setkat se s duchem legendárního barona tváří v tvář. Doporučení senzibilů a ezoteriků bylo jednoznačné: nejvhodnější dobou k ran− dezvous s duchem je noc ze 30. dubna na 1. květen. Noc pálení čarodějnic, noc, kdy tajemné síly prý nabývají největší moci. Navíc byl zrovna úplněk. Brány špilberských kasemat se za mnou zavřely v 17 hodin. Dlužno přiznat, že Trenck ovšem v kasematech vězněn ne− byl, ty byly jako těžký žalář využívány až po roce 1784. Legendární velitel pandurů měl jako prominentní vězeň ce− lu s největší pravděpodobností v horním patře vězeňské budovy v zadním příkopu jižních kasemat, z níž se dnes dochovaly pouhé základy. Místnost v severních ka−

z

ka dalšími překážkami. Měřený úsek měřil 2 km, poté se jelo ještě asi 5 km k hospodě „U Ju− ry“, kde proběhlo za− končení a vyhlášení vý− sledků. Za tento víkend si v mužích odvezl vítěz− ství Luboš Pokorný – Bering Praha, v ženách byla nejlepší Zuzka Nosková – Delfín Jab− lonec n. N. a ve smíše− ných párech Renata Brzáková a Petr Vlasák – HO PřF UK Praha. V celoročním „Závodě čtyř roč− ních období“ po čtyřech bodovaných dis− ciplínách vedou: v mužích Luboš Pokor− ný – Bering Praha, v ženách Madla Ko− lářová – Sagita Jičín a ve smíšených dvojicích Sandra Kazíková a Vlasta Pa− lata – Autocont Praha. Titul Outdoorman a tričko získali další dva borci: Pavel Peths – Bivak Sport Krnov a Jakub Hauptman – HO PřF UK Praha. Ceny od sponzorů si tentokrát odvezli vysolovaní: Zuzka Nosková, Marcela Laholíková a Daniel Pajer. Další cyklistická část proběhne 11. a 12. září opět v jižních Čechách. Po− drobnější informace se vyžádejte na tele− fonu 0603 853100, nebo se podívejte na internetovou stránku www.outdoor.cz. MAREK ROČEJDL

nářek ustal. V prostorách kasemat je zvuk zvenčí značně deformován. Možná, že ke mně doléhal jen nářek mrouskají− cích se koček. Poněvadž se v následujících chvílích ne− dělo naprosto nic, přemístil jsem se i se spacím pytlem do strážnice, která byla ještě nedávno mylně uváděna Trencko− vou celou. Na kavalci mě ve vlhkém chladu přemohl spánek, který mi přinesl naprosto živý sen (?): ženská postava v šedé kápi mi zaťukala na čelo. V levé ruce držela předmět (patrně knihu), pra− vou vztahovala ke mně. Zvolna vycouva− la ze dveří (navzdory mřížím) a rozply− nula se v chodbě. Z „mátohy“ vyzařova− lo teplo a klid, který mě příjemně naplňoval i po mém probuzení, jako po− řádný doušek bourbonu. Duch barona Trencka se až do úsvitu ne− objevil. Možná, s ohledem pro panduro− vu slabost pro něžné pohlaví, jsem si měl vzít s sebou nějakou půvabnou asistent− ku. O žádnou, která by mě do hrůzného sklepení „žaláře národů“ chtěla následo− vat, jsem pochopitelně ani nezavadil. JAROSLAV MONTE KVASNICA Foto: Michaela Dvořáková

aktivní turistika se stany, hory, trekking, expedice Řecko (velký okruh) – 14.–31. 7. 9980,– Sicílie – 3.–18. 9. 9590,– Maroko – 3.–27. 9. 13 880,– Egypt – únor 2000 24 500,– TUNISKO–LIBYE – 3. 9.–30. 9. 23 600,– Jul. Alpy 3.–10. 7. 3200,– Dachstein 29. 7.–1. 8. M. Blanc 13.–22. 8. 4850,– NEPÁL (Annapurny – ing. Jakeš, pod Mt. Everest) X 40/43 500,– THAJSKO XI 37 500,– MALAJSIE–SUMATRA X–XI 38 000,– INDIE IX 42.500,– MEXIKO, VENEZUELA, NP USA, KEŇA

Petrohradská 10, 101 00 Praha 10−Vršovice, tel./fax: 02/71745237 E–mail: [email protected]

ww.mujweb.cz/www/karavela

Za dobrodružstvím na východ ŤAN−ŠAN – VHT: v okolí Chan−Tengri a jezera Issyk−kuľ KRYM: KAVKAZ – VHT: NOVÝ ZÉLAND:

17. 7.–22. 8., cena: 29 000,– Kč cykloturistika – hory, moře, památky v zapomenutém ráji 3. 9.–19. 9., cena: 7500,– Kč s výstupem na Elbrus, vlastní program možný 9. 7.–1. 8. a 6. 8.–29. 8., cena: 7850,– Kč přes hory, deštné pralesy, pouště a ledovce možnost zajištění sezónní práce od 8. 1. 2000, cena: 30 000 Kč + letenka

CK Rajbas, Jan Odehnal, Čížovky 18, Boskovice, 680 01 T: 0501/45 29 18, F: 0501/45 60 20, www.rajbas.cz, e−mail: rajbas email.cz

LUKOSTŘELECKÝ KOCOUR V PYTLI V obcích Letohrad-Ráj se 10.–12. 9. 1999 uskuteční Mistrovství ČR v instinktivní lukostřelbě.

S

outěž je určena pro nej− širší lukostřeleckou veřejnost nejen z řad sportovních lukostřelců. Zúčastní se jí i histo− ričtí šermíři, indiáni, trappeři, trempové, re− kreační lukostřelci bez rozdílu věku a pohlaví. Střílí se holým lu− kem bez pomůcek Prodám PK – JO−JO−93−speed, Trimy, mat. Uparnys + šňůry kevlar. Málo létaný, cena 10 000 Kč. Dále PK Edel vhodný pro začá− tečníka – 8000 Kč. Oba dva prodám se sle− vou za 15 000 Kč. Tel.: 0603803036, 0606/823212.

usnadňujících míření (pořadatel přislíbil zapůjčení luků těm, kteří nema− jí vlastní). Pro vítěze a jedno− ho vylosova− ného jsou při− praveny zají− mavé ceny. Každý, kdo se chce zúčastnit to− hoto pěkného víkendového setkání, posbírat nové zkušenosti a vyzkoušet netradiční disciplíny (pohyblivé cíle, střelbu v pohybu a neobvyklých polo− hách, lukostřelecký fotbal…), získá bližší informace u J. Prokopce – tel. 0602 296284.

!! Prodej jízdních kol na splátky a bez ručitele !! Nákup kvalitního trekkingového či horského kola není jistě každodenní záležitostí. Chceme–li, aby ko− lo dobře sloužilo, musíme sáhnout hlouběji do kapsy, což obzvláště v dnešní situaci není nejpříjem− nější. Proto nás zaujala nabídka, se kterou přichází pražský cykloobchod Katmar. Ptali jsme se pří− mo u zdroje: „Leasing jsme zavedli již v únoru, ale od začátku září máme ještě výhodnější podmínky. Především u kol, které mají financovanou částku nižší než 30 000 Kč (prodejní cena minus akontace), nepotřebujete vů− bec ručitele, což je v Čechách úplná novinka. Spolupráce s kvalitní leasingovou společností nám umož− nila nabídnout ještě výhodnější leasingové koeficienty a zálohové platby. Akontace může být již od 20 % (dříve 30 %), takže si od nás můžete odnést kolo například za 35 000 už při zaplacení 7000 Kč. Na dru− hou stranu minimální financovaná částka se snížila na čtyři tisíce, tzn. na leasing můžeme prodávat kola již od 5000 korun. Navíc se celé vyřízení leasingu dá zvládnout za cca 3/4 hodiny u nás v obchodě.“ Jak to tedy celé probíhá a co k tomu zákazník potřebuje? Je třeba mít s sebou občanku a jeden další doklad (rodný list, pas, řidičák nebo zbrojní pas). Dále potře− bujete potvrzení zaměstnavatele o výši výdělku a doklad o platbě nájemného (nebo telefonu, el. energie). Místo potvrzení o příjmu je možné použít daňové přiznání či důchodový výměr. V Katmaru si vyberete ko− lo, eventuálně si ho necháte pro sebe upravit. Obsluha s vámi vyplní návrh smlouvy, který zašle faxem na leasingovou společnost. Po přibližně čtvrthodince přijde odpověď a zbývá pouze podepsat předávací protokol, složit zálohu a můžete vyrazit na první vyjížďku. Jak vidíte, je to velmi rychlé a jednoduché. Na− víc, pokud máte nějaký dotaz či problém, je vám k dispozici naše Nonstop infolinka 0603–725893. V pra− covní době pak telefon 02/33322587 (Po–St, Pá 9–18, Čt 9–20, So 9–12), nebo vás informují přímo v prodejně KATMAR, Pod Baštami 3, Praha 6.

Trekkingová, horská či freestylová kola můžete získat již po složení 20% zálohy v naší prodejně

Pod Baštami 3, Praha 6 (70 m od metra „A“ Hradčanská, směr Hrad) tel. 02/33 32 25 87 Otevřeno: Po–St, Pá: 9–18, Čt 9–20, So 9–12 Non–stop infolinka 0603–725893

Dobrodruh

z

INFORMACE

3/99

Z rakouského Alpenvereinu

Z rakouského Alpenvereinu

ALPSKÉ CHATY ALPENVEREINU III

CENY ZA UBYTOVÁNÍ

V Rakousku se dnes pohybují ceny za ubytování na společné noclehárně od 120 ATS do 180 ATS za osobu a noc. Členové Alpenvereinu platí od 60 ATS do 90 ATS. Na některých chatách je však třeba počítat s vyššími částkami – např. ubytování na chatě Simonyhütte na Dachsteinu stojí ob− vykle 220 ATS, členové AV platí 110 ATS–120 ATS. Na Rudolfshütte (dnes nejmoderněji vybavená horská chata v ra− kouských Alpách a školící středisko Alpenvereinu) v oblasti Glockneru platí ne− člen na společné noclehárně 240 ATS, člen AV pak obvykle 120 ATS. Na chatách v oblasti Raxalpe, Hohe Wand, v Ennstál− ských Alpách nebo v oblasti Schlad− mingských Taur platí nečlen AV okolo 110 ATS–120 ATS, člen AV pak 55–60 ATS. Ve Švýcarsku, na chatách SAC, je nut− né letos počítat s částkou 30–35 CHF za jednu noc, členové AV budou platit 20–25 CHF. V italských Dolomitech na chatách CAI se budou letos v létě pohybovat ceny od 20 000 ITL do 30 000 ITL, někde dokon− ce i 35 000 ITL. Členové AV budou platit po slevě od 12 000 do 20 000 ITL. Protože v Dolomitech je dost soukromých chat i ve vrcholových partiích (v oblasti sedla Sella Joch, Grödner Joch nebo např vyhledávaná chata Rif. Lagazuoi na stejnojmenném vr− cholu) a neuznává se zde sleva pro členy AV, nesmíte být na těchto chatách překva− peni cenou 30 000 až 40 000 ITL.

SOUTĚŽ

z

strana 9

SOUTĚŽ

Na chatě Clubu Alpine de Italiano Maria e Alberto ve skupině Brenta italských Dolomit platí rovněž slevy pro členy Alpenvereinu.

DALŠÍ SLUŽBY V alpských zemích jsou chaty ve správě jednotlivých spolků nebo sekcí. Tyto spolky nebo sekce najímají chataře, kteří se o cha− tu starají, zajišťují její provoz v letním, po− případě i v zimním období. Dnes se zvláště o chaty na frekventovaných místech s vel− kou návštěvností starají většinou celé rodi− ny. Mnoho horských chat má dnes moderně

SOUTĚŽ

SOUTĚŽ

ZÍSKEJTE NOVÉHO ČLENA Pro všechny členy Alpenvereinu vyhlašujeme soutěž – získejte nového člena AV, získejte odměnu 1. získáte−li jednoho člena, obdržíte zdarma mapu AV v měřítku 1 : 25 000 (mapa alpských oblastí). Cena mapy je 250 Kč. 2. získáte−li 5 nových členů, obdržíte zdarma pár teleskopických hůlek v ceně 1400 Kč nebo bike kletr v ceně 1600 Kč. 3. získáte−li 10 nových členů, obdržíte zdarma péřový spací pytel mumie v ceně 4500 Kč nebo lehký stan s konstrukcí pro 3 osoby za 4500 Kč. Formuláře pro soutěž získáte na adrese ALPY, Masarykova 652, 289 22 Lysá n. L.

vybavenou kuchyň a dostatečné prostory pro posezení a stravování všech návštěvní− ků – nejen ubytovaných, ale i příchozích. Zvláště v posledních letech mnoho návštěv− níků horských chat využívá pohodlí i ostat− ní možnosti, které chata nabízí, včetně plné penze. Významné je, že ne malou slevu při takovýchto službách mají nárok právě čle− nové AV a že ji plně využívají. Např. jídlo zv. Bergsteigeressen – místní specialita cha− taře určená pro členy AV (vždy dostatečná porce, která nasytí i velkého jedlíka) stojí v Rakousku okolo 70 ATS. Vzhledem k vý− še uvedeným skutečnostem je obvyklé, že většina návštěvníků ze západní Evropy při− chází dnes na vícedenní pobyt na takovéto horské chatě pouze s nutnou výstrojí a vý− zbrojí na túry. Jídlo i občerstvení si objednávají přímo na chatě. Zásoby jídla na chaty nosí dnes již většinou pouze návštěv− níci z bývalého východního bloku. Chataři i ostatní účastníci tuto skutečnost respektu− jí, vyžadují však dodržování některých pra− videl, která jsou zásadní. Ohřát jídlo z kon−

zervy je možné v okolí chaty po dohodě s chatařem. Na některých chatách vám na požádání bez poplatku ohřejí toto jídlo v ku− chyni. Jinde za ohřátí vyžadují malý paušál. Vždy však by mělo být obvyklé, že obal od konzervy i od ostatních druhů jídel sami od− nesete do údolí v plastikové tašce, které jsou na chatě k dispozici. Toto platí především u výše položených a hůře dostupných chat v horách. Pro úplnost uvádíme obvyklé ceny ně− kterých základních jídel a nápojů na hor− ských chatách v rakouských Alpách. Polévka podle druhu stojí od 25 ATS do 45 ATS, teplý párek s hořčicí bývá od 40 do 50 ATS, guláš stojí obvykle 60 až 70 ATS, čaj lze zakoupit za 25 – 30 ATS, to− čené pivo (Bier vom Faß) 0,5 l stojí větši− nou 30 – 35 ATS, káva okolo 25 – 30 ATS. Na každé chatě je obvyklé podávat horkou vodu na čaj tzv. Teewasser – porcovaný čaj nosíme sebou v kletru. Běžná cena 0,5 l bý− vá okolo 10 ATS.

KDY JSOU CHATY OTEVŘENY? Vysokohorské chaty jsou v Alpách ote− vřeny během letní sezony. Ta obvykle začí− ná v polovině června nebo ve druhé polovi− ně června (podle polohy chaty a stavu sně− hu v okolí chaty). Letní sezona a tím i provoz na chatách končí většinou v obdo− bí od konce září do konce října. Některé chaty mívají i zimní a jarní provoz, jiné cha− ty mívají otevřeno v období vánočních a no− voročních svátků a v období Velikonoc. Většina vysoko položených chat má zimní prostory zv. Winterraum. Tyto pro− story slouží pro nouzové přenocování

v zimních měsících. Zimní prostory bývají otevřeny v době, kdy je chata zavřená. Zimní prostory jsou různě veliké, vybavení je však vždy velmi jednoduché – většinou palandy s dekami. Někdy je zde místo pro 4 osoby, jiné objekty jsou např. i pro 16 os− ob. V těchto prostorách bývají velmi často i zásoby jídla – za jejich použití se platí do připravené pokladničky. Ve Švýcarsku bý− vají takovéto prostory často i dost veliké s několika lůžky, zásoby jídla jsou v těchto chatkách bohaté, často zde bývá i telefon. Zimní prostory u některých chat jsou však zavřené, pro jejich návštěvu je nutné získat klíč. Pro zimní prostory u chat v ra− kouské části Alp je společný klíč. Tento klíč mohou od letošního roku vypůjčit čle− nové sekce Innsbruck – Lysá n.L. na adre− se ALPY, Masarykova 652, 289 22 Lysá n.L. nebo na adrese MAPIS, Štefánikova 63, 150 00 Praha 5.

SEZNAMY CHAT Horských chat v Alpách je velké množ− ství, celkem je evidováno okolo 3000 chat. Informace o většině z nich jsou zpracovány v seznamu horských chat – kapesní publi− kace formátu 12 x 16 cm, která má tři díly. Prvý díl popisuje chaty v oblasti Rakouska, Německa a severní Itálie. Druhý díl pak chaty v jižních oblastech Alp – v Itálii a Slovinsku, a třetí díl obsahuje seznam chat v Západních Alpách – ve Francii, Švý− carsku i Itálii. V každé publikaci jsou infor− mace zhruba o 800 chatách. Cena každé publikace je 280 ATS, pro členy AV sekce Innsbruck – Lysá n.L. stojí jedna publikace 500 Kč a je zasílána na dobírku.

POMÁHÁME UPRAVOVAT CHODNÍKY V ALPÁCH Pro členy Alpenvereinu sekce Innsbruck – Lysá n. L. je připravena nabídka týdenního pobytu na chatách Franz−Senn Hütte a Pfeishütte spojená s pomocí při obnově horských chodníků

Týdenní pobyt na chatě s polopenzí za 2500 Kč Program: Termíny:

sedmidenní pobyt na chatě ve společné noclehárně, PP, 5 dní pomoc při obnově chodníků od 16. 7. do 17. 9. 1999 Sekce Innsbruck – Lysá n. L., Masarykova 652, 289 22 Lysá n. L.

ZÁVODY

strana 10 Poslední březnový víkend se v prvním podlaží pavilonu „Zet“ na brněnském výstavišti běžel již čtvrtý ročník extrémní mezinárodní osmačtyřicetihodinovky non stop – Gemma indoor 48h nonstop. Letos tento podnik přilákal pod kopuli obřího pavilonu pětatřicet špičkových ultramaratonců ze dvanácti zemí. Mezi elitou vytrvalců nechybělo ani pět žen. Kruhová, 240 metrů dlouhá betonová trať, připomínala gigantickou cirkusovou manéž. Nejen neuvěřitelná vzdálenost, ale i boj s vlastním tělem a psychikou, a rovněž nezvykle vysoká teplota v hale a suchý vzduch, byly hlavními nepřáteli ultramaratonců, stižených „syndromem cirkusového koně“.

Dobrodruh

Ivan Ďurkovský (č. 7), Tomáš Rusek (č. 24), Viktor Adamczyk (č. 1), v pozadí Manfred Hauser.

SYNDROM CIRKUSOVÉHO KONĚ V Brně se běžel již čtvrtý ročník 48hodinového ultramaratonu

Fenomenální Němka z pavilonu „Zet“ Helga Backhausová kralovala mezi ženami. V absolutním pořadí skončila čtvrtá, takže našla přemožitele jen ve třech mužích.

„ZAJÍČCI“ NEMAJÍ ŠANCI

Raketový vstup do vražedně dlouhé− ho závodu měl nejmladší účastník, třia− dvacetiletý Maďar Norbert Karoly. Nej− vhodnější věk pro úspěšného ultramara− tonce není lehké stanovit, rozhodně však začíná někde nad hranicí třiceti let. Fan− tastická vytrvalost, odolnost vůči bolesti, recept na vlastní psychiku i zkušenosti se bolestivě sbírají po dlouhá léta. Jeden z nejlepších světových ultramaratonců (duchovní otec i aktér brněnské 48 hodi− novky) a český reprezentant Tomáš Ru− sek oslavil vloni abrahámoviny, a přesto vítězí v megabězích v saharské poušti, na vulkánech Nového Zélandu, v Himála− jích i na americkém kontinentu. Maďarský benjamínek vévodil vytrva− lému pětatřicetihlavému stádu „cirkuso− vých licipánů“ po mnoho hodin. Co je však „mnoho hodin“ proti 48hodinové „věčnosti“?! Norber nakonec závod do− končil až na jedenáctém místě, to je však ozdobou jeho dosavadní kariéry. „Bylo to šílené, bylo to nádherné, myslel jsem, že umřu,“ zašeptal v cíli s plachým úsmě− vem. Několik borců „nepřežilo“ ani první den a nedočkalo se ani první proběhané noci. První odstoupil pro zdravotní potí− že zkušený Polák August Jakubik. Před první stovkou kilometrů to „zapíchl“ Ital Vincenzo Tarascio. „Nic jsem neudržel v žaludku, často jsem zvracel, končím,“ sdělil řediteli závodu Františku Ca− fourkovi zklamaný Vincenzo. Třiatřiceti− letá půvabná Francouzka Christine Fontésová si po 97 kilometrech přivodila únavovou zlomeninu a musela vzdát. „Běh je můj život,“ soukala ze sebe Christine s pláčem. „Pracuji v mlékárně v Arles, všechen volný čas věnuji bě− hu. Na Brno jsem se tvrdě připravovala tři měsíce, naběhala jsem tisíce kilomet− rů na tvrdém betonu, teď je všechno v pekle.“ Křehká Christine přitom už vy− bojovala třetí místo v legendárním etapo− vém Marathonu des Sables v saharské výhni.

Stejně jako vloni i letos zvítězil v Brně Jaroslav Kocourek (vlevo). V posledním kole mu předává vlajku ředitel závodu František Cafourek.

DVA DLOUHÉ DNY, DVĚ DELŠÍ NOCI

Už první noc odstoupila ultramara− tonská legenda Tomáš Rusek. „Obnovilo se mi zranění pravého stehenního svalu,“ řekl v pohodě Tomáš. „Už za měsíc chci vyhrát v Japonsku Sakurový běh na 250 kilometrů, je to prestižní záležitost. A hlavně se chystám na newyorskou šes− tidenní, kde chci překonat hranici tisíce kilometrů. Svůj cíl nechci ohrozit.“ To− máš ovšem ze „Zetky“ neodkulhal, na− opak ochotně pomáhal svým běžeckým soupeřům a kamarádům. „Všechno je to o výživě“, informuje lékařka Jana Martínková. „Každý z běž− ců má jinou individuální potřebu. Je tře− ba mít dokonale vypracovaný pitný i vý− živový režim. Vytrvalec se nemůže při závodě ptát, co jíst, co pít. To musí vě− dět. I zde jsem pozorovala obrovské roz− díly ve zkušenostech různých borců. Kdo si zobl papriku, chodil pak řadu kol na záchod. Ultramaraton se dá vyjádřit mo− delem: králík prchající před vlkem. Krá− lík nemá potřebu močit, má vysoký tep, nesliní. Je to prostě stres.“ Ultramaraton, to je pohádka o vůli, krizích a bolesti. A možná i o radosti, uspokojení – z překonání vzdálenosti i sebe sama. Krizím se však nemůže vy− hnout ani ten nejzkušenější. „První noc jsme léčili puchýře,“ informuje doktorka Martínková. „Závodníci měli problémy s koleny a kyčlemi. Nejvážnějším zraně− ním byl natržený lýtkový sval Němce Thomase Kühna. Po fixaci však pokračo− val až do cíle. Američan Tom Possert měl skvěle rozběhnutý závod a šel suverénně na americký rekord. Druhou noc strašlivě trpěl kvůli úponům unožovačů kyčelních kloubů. Bolest se projevila i v jeho těžké duševní depresi a Tom vzdal. Každý má individuální normu prahu bolestivosti. Obecně lze říci, že tito extrémní sportov− ci vydrží neuvěřitelně mnoho, práh boles− ti mají nasazen závratně vysoko.“ Druhou noc byl z brněnské „manéže“ odnesen Petr Solnička. Není pěkný po− hled na tvrdého chlapa, který strašně

moc chce pokračovat, a který řve bolestí. Diagnóza – přetížení natahovače po− vázky stehenní. Slzy utrpení a zklamání. „Strašně jsem chtěl podat dobrý výkon, zdraví ale neporučíš,“ drtil mezi zuby Petr.

ŠÍLENEC NA ROTOPEDU

A zatímco pod klenbou pavilonu vytr− vale kroužili ultraběžci už druhou noc, do sedla rotopedu usedl zdravotně posti− žený sportovec Jindřich Laky, aby se po− kusil překonat světový rekord na 12 ho− din. Znojemák je rovněž ultramara− toncem a v současné době se pilně připravuje na přeběh australského konti− nentu. Pokus Lakyho se zdařil, za dva− náct hodin ujel na rotopedu 555 km a 500 m (starý svěťák měl hodnotu 539,800 km). Navíc Jindra překonal rekord i v hodinovce výkonem 55,5 km. „Byla to makačka,“ smál se Jindřich. „Nechce− te si vyfotit můj zadek? Asi by to nebyl pěkný snímeček, i když jsem si jej chrá− nil polštářkem.“

z

3/99

postavami letošní „Zetky“ byl světový rekordman a loňský vítěz Jaroslav Ko− courek a Němka Helga Backhausová. Pětačtyřicetiletá Helga v Brně překonala dva německé rekordy, zvítězila v katego− rii žen a v konečném absolutním pořadí se umístila na neuvěřitelném čtvrtém místě fantastickým výkonem 328 km 988 m. Brňan Jaroslav Kocourek, který v červnu oslaví padesáté narozeniny, uběhl 385 km 38 m. „Strašně mi vadil su− chý vzduch,“ řekl v cíli Kocourek. „Stá− le jsem se cítil přehřátý. Chtěl jsem skon− čit už po prvém dni, závod jsme však s Američanem Possertem skvěle rozběh− li, byl jsem ve formě, a tak jsem nakonec svůj záměr změnil. Toto byl můj posled− ní ultramaraton, dále se budu věnovat už jen kratším běhům.“ Na druhém místě skončil Vlastimil Dvořáček výkonem 372 808 m. „Na Br− no budu strašně rád vzpomínat, byl to můj nejlepší životní závod,“ usmíval se plaše v cíli po 48hodinovém martyriu Vlasta. Bronz vybojoval Němec Thomas Blumtritt (330,908 km). Bramborovou medaili získal mezi muži Slovák Ivan Ďurkovský (320,114 km). Stříbro v že− nách si odvezla zkušená Němka Martina Hausmanová (303,600 km), bronz její krajanka Heike Pawziková (270,976 km). Pětašedesátník Viktor Adamczyk z Německa utvořil ve své věkové katego− rii světový rekord výkonem 259,642 km a celkově skončil čtrnáctý. Nejstar− ší účastník – dvaasedmdesátiletý Ně− mec Manfred Hauser skončil na 23. stu−

Ultramaratonec Jindřich „Magic“ Laky utvořil v „Zetce“ světový rekord v jízdě na rotopedu na 12 hodin.

PROSIT

Iontové nápoje, speciální vitamínové bomby, ale i piškoty, sušené ovoce, mléko – vše mizelo z občerstvovacího pultu. Ane− bo normální jídlo – kuřata, rýže, filé, gu− láš… „Ten guláš nebyl šťastný,“ vrtí hla− vou doktorka Martínková. „Kdo jej zvolil, měl problémy.“ „Mě zachránilo mléko,“ dušoval se Slovák Ivan Ďurkovský. „Po něm skončily moje zažívací potíže.“ V hale nechybělo ani pivo. „Je to nej− lepší český ionťák,“ horuje Tomáš Ru− sek. Věčně optimistická Němka Simone Gernetzky, která bavila diváky, soupeře, ale i sebe svým pískáním a grimasami, preferovala černé pivo. „Prosit“, zvolala při každém doušku. I Jan Simet a Tomáš Trojan při ultramaratonu občas pivko po− píjejí. „Trošku to umrtví, pomáhá mi to přežít,“ řekl Trojan, který v Brně dokon− čil svou první osmačtyřicetihodinovku.

VŠECHNO JEDNOU SKONČÍ

Ano, všechno, i nekonečná osmačty− řicetihodinovka má svůj cíl. Největšími

pínku výkonem 211,012 km. Američan Tom Possert, který pro zranění odstoupil šestnáct hodin před cílem, skončil na ne− uvěřitelném desátém místě výkonem 294,720 km. Ředitel závodu František Cafourek zářil spokojeností: „Opět se letos potvr− dil slogan: kdo chce rekord, jede do Br− na! Bylo to obrovské divadlo vůle a bo− je. Jsem šťastný, že náš závod sledoval i prezident světové ultramaratonské fe− derace Malcolm Campbel, se kterým jsme podepsali kontrakt o konání světo− vého šampionátu v běhu non stop na 48 hodin. První oficiální mistrovství světa se tedy bude konat za rok v Brně v roce 2000.“ Poněkud otřepaně působí tradiční vý− rok: kdo dokončil, vyhrál. Při podobném ultraběhu to však nepochybně platí na sto procent. Překonávání hranic lidských možností bude odvážné a posedlé lákat patrně pořád. JAROSLAV MONTE KVASNICA Foto: Michaela Dvořáková

Dobrodruh

z

INFORMACE

3/99

Z dopisů čtenářů

z

Z dopisů čtenářů

NEJEN PENÍZE SE DĚDÍ aneb – každý nějak začíná

K

dyž jsem více než před rokem poprvé nahlédl do Dobrodruha, okamžitě jsem pochopil, že tady jsem mezi svými. Pragmatik by možná řekl mezi blázny, nutno však dodat, že se schopností vnímat i ty stránky života, jež „normálním“ nepoznány unikají. Do sedla toulavého bicyklu mne kdy− si posadila právě touha po dobrodružství. Procestoval jsem pak na něm zemi mezi Šumavou a Tatrami a když potom „velký sametový třesk“ odsoudil do šrotu želez− nou oponu, i zbytek Evropy. Při téměř čtvrtročním sólo cykloputo− vání na Cabo da Roca, neboli „konec světa“ v Portugalsku, či obdobném k na− opak nejsevernější kontinentální výspě Nordkappu, se dá určitě zažít a poznat hodně. Totéž platí o cestě napříč Apeni− nami a Balkánem, nebo zatím poslední výpravě mezi zubožené mužiky ruského venkova. Se srdcem dobrodruha v těle je totiž život krásný, i když je kapsa napůl prázdná. Proč Vám ale všechno tohle píšu. Vždy jsem se s vlastním nadšením pro věc snažil strhnout k podobnému životnímu stylu i ostatní. Že se mi to alespoň v jed− nom případě podařilo, jsem se přesvědčil docela nedávno při sněhové kalamitě po− loviny letošního února. Osobně mi příliš

Na nejzápadnější výspě Evropy nedaleko Cabo da Roca v Portugalsku. nevadila, nezkrotnost živlů mne inspiruje. Z toho důvodu také ani v zimě nenechá− vám odpočívat domácí cyklopark. Ten víkendový den jsem, pro pracov− ní zaneprázdněnost ženské poloviny ro− dičovského dua, zůstal doma sám s dese− tiletou dcerkou Eliškou. „Tati, klidně jeď, jinak tu s tebou nevydržím,“ překva− pila mě najednou po vzoru matky ner− vózně stepujícího před oknem, s pohle− dem toužebně upřeným do venku běsnící sněhové bouře. O chvíli později už buším do pedálů směrem k ozdobě regionu, zámečku Čer− vená Lhota, jehož exteriér tak nádherně kontrastuje s bělobou sněhu. Pětadvaceti− kilometrový okruh testovaný v normál− ním počasí na pohodovou hodinovku, mi tentokrát trval třikrát déle. Kolikrát jsem sebou praštil do závějí, si nepamatuju, za−

ALPY VYDALY další tří praktické příručky pohybu ve vysokých horách

to mi nadosmrti nevymizí z paměti scéna při návratu k vrátkům naší chalupy. Jako kdybych se díval do zrcadla při pohledu na Eskymáka blížícího se na kole z proti− směru. Ještě větší překvapení však bylo, když jsem v něm identifikoval svoji nej− mladší ratolest Elišku. „Odkud proboha jedeš?“ Odpověď „z Červené Lhoty“ mi málem vyrazila i zbytek dechu. To nejlepší si ovšem schovala pro ma− minku. Když totiž po rozmrazení nadšeně líčila už kompletní rodině nevšední zážit− ky ze své výpravy, až příliš krutě jí připo− mněla, že dědičnost není pouze Darwino− vou teorií, ale nyní bohužel i praxí potvr− zenou skutečností. Abych se přiznal, ani já si však v té chvíli nebyl jist, zda zoufat, nebo jásat nad novým přírůstkem do spo− lečenství „dobrých druhů“. FRANTIŠEK PETRŮ

KNIHOVNA DOBRODRUHA

Vydavatelství horské literatury Alpy z Lysé nad Labem vydalo ve své výborné ediční řadě Naučná literatura – vysokohorská turistika další tři praktické příručky pohybu ve vysokohorských terénech. První z nich se jmenuje Orientace v horách a napsal ji ing. Ivo Hejl. Obsahuje všechny základní druhy orientace, včet− ně popisu technických pomůcek a návodu, jak připravovat túry. Další příručka je věnována používání GPS a je od Vladimíra Štádlera. Poslední z knížek se jmenuje Alpy – rozdělení hor− stva, historie alpinismu – a napsal ji ing. Ladislav Jirásko a Oto− kar Simm. Popisuje všechny základní horské skupiny v Alpách a přináší stručnou historii pronikání alpinistů do nich. Vydavatelství Alpy již v této ediční řadě vydalo pět publikací: Nebezpečí v horách, Pohyb na ledovcových velehorách, Pohyb po ledovcích, Počasí v horách a Aklimatizace v horách. Připra− vují se brožurky Laviny a Treking.

Lubomír Brabec, Zdeněk Šmíd

Břetislav Ditrych

SVĚT POD BAREVNÝMI KŘÍDLY V roce 1998 vydaly Grafické závody HronovHHH, 190 Kč Kniha mapuje většinu významných počinů českých letců na motorových rogalech v posledních letech. S většinou z nich je spojeno jméno Jiřího Zítky, který je držitelem neoficiálního světového rekordu v dosažené výšce. Máme příležitost se se− známit s průběhem výpravy na Kamčatku, přeletem Beringovy úžiny z Čukotky na Aljašku, přeletem nad horou Ama Dablam v nepálském Himálaji i s létáním na Islandu, v Africe a poku− sem o přelet Středozemního moře. Ačkoli hlavním motivem pi− lotů je odpoutat se od země a vzlétnout, vypráví kniha i o lidech a krajích, které letci spatřili z výšky. Motorová rogala totiž na− štěstí létají jen tak vysoko, aby bylo ještě možné rozpoznat pří− rodu a lidi dole na zemi.

S KYTAROU V ANTARKTIDĚ V roce 1998 vydalo Knihcentrum Koncertní kytarista Lubomír Brabec je znám svým zájmem o dobrodružné aktivity. Po seznámení s Jaroslavem Pavlíčkem proto neváhal využít příležitost a odjel s ním a se skupinou dal− ších amatérských polárníků na polární stanici na ostrově Nel− son. Tam kromě běžné práce uskutečnil i kytarový koncert ve skutečném fraku. Vyprávění o měsíčním pobytu na stanici ne− chybí ironizující odstup, když se autor zamýšlí nad smyslem existence stanice i nad osobou jejího zakladatele. Knihu ilustru− jí fotografie Viléma Rudolfa.

Jan Vlasák

TENKRÁT NA VÝCHODĚ V roce 1999 vydalo Sdružení Avalon Po dnes již vyprodané knížce Vandry s bejkem (Montana 1996) přichází Jan Vlasák s druhou horolezeckou humorně−vzpomín− kovou prózou, věnovanou horolezeckým toulkám v bývalém CCCP. Knížka je tentokrát distribuována vlastními silami. A tak, pokud zrovna nenarazíte na obchod, kde ji mají, můžete si ji objednat posláním 99 Kč (75 + 24 poštovné) na adrese: Jan Vlasák, Mor. Knínice 124, 666 34 Kuřim, tel.: 05/41230571

MALOOBCHODY, PRODÁVAJÍCÍ ČASOPIS DOBRODRUH PRAHA HUDY SPORT, Na Perštýně 14, 110 00 Praha 1. Horolezectví, turistika, trekking, běžky, voda. HUMI, Karolíny Světlé 3, 110 00 Praha 1 HUMI, Martinská 2, 110 00 Praha 1 ITM Distribuce, Prodejna map a průvodců, Senovážné nám. 6, 110 00 Praha 1, tel./fax: 02/24227245. Mapy z celého světa. KIWI, Jungmannova 23, 110 00 Praha 1, tel.: 02/241282, fax: 96245555. Mapy, průvodce, navigace, časopisy, videokazety. OLSON, Krakovská 21, 110 00 Praha 1, tel.: 02/22210138, fax: 96230133. Potápěčská technika, škola, servis, cestování. NAMCHE, Újezd 31, 110 00 Praha 1. Outdoor, sportovní horolezectví, turistika, skialpinismus. GENTIANA v.o.s., Petrská 31, 110 02 Praha 1, tel.: 02/24817854, fax: 24818970. Horolez., turistické, kemping. a sportovní potřeby. NAKLADATELSTVÍ OLYMPIA, reprezentační prodejna, Opletalova 59, 110 38 Praha 1 ALPINUS, Bělehradská 98 (Tylovo nám.), 120 00 Praha 2, tel.: 02/250092 HUMI, Bělehradská 23, 120 00 Praha 2 MOIRA, Budečská 20, 120 00 Praha 2 WARMPEACE, Slavíkova 5, 120 00 Praha 2 TESTUDO – Novotný, Jaromírova 26, 128 00 Praha 2 BIKER’S CAVE alias Jeskyně, Seifertova 7, 130 00 Praha 3 DELPHIN SUB, Potápěčská technika, Táboritská 13, 130 00 Praha 3 HUMI SPORT, Biskupcova 7, 130 00 Praha 3, tel.: 02/71773642. Potřeby pro horolezectví a turistiku. ALAE LUPULI, Antala Staška 20, 140 00 Praha 4 FREUD, Hvězdova 2, 140 00 Praha 4 ALPINUS, Nuselská 13, 140 00 Praha 4, tel.: 6925953. Turistika, horolezectví, voda, lyže, skialpinismus. HG SPORT, Zborovská 60, 150 00 Praha 5, tel./fax: 02/535741. Vodní turistika, kanoistika, rafting, příroda. HUDY SPORT, Lidická 43, 150 00 Praha 5, tel.: 02/538180. Horolezectví, turistika, camping, skialpinismus, outdoor. HOLAN SPORT STRAHOV, Studentské koleje Strahov, blok 1, Vaníčkova 5, 160 00 Praha 6 KATMAR BIKE CENTER, Pod Baštami 3, 160 00 Praha 6. Mountainbike, trekkingová kola, oblečení, doplňky, freestyle. CENTRUM AKTIVIT V PŘÍRODĚ, José Martího 31, 162 52 Praha 6 JASA ARCHERY DIRECT, Na Petynce 90/151, 169 00 Praha 6, tel.: 02/24322997. Luky, kuše, šípy, servis, výuka. AQUAMARINE, Čechova 17, 170 00 Praha 7, tel./fax: 02/33373917 HUDY SPORT, Strossmayerovo nám. 10, 170 00 Praha 7, tel.: 02/879992. Horolezectví, turistika, camping. PEKSPORT, Vršovická 466/62, 101 00 Praha 10 , tel./fax: 732628. Kola, lyže, boty, sport.potřeby, textil.

STŘEDNÍ ČECHY ADOP-SPORT, Sokolovská 345, 250 88 Čelákovice SPORT JIŘÍ FOJT, Za parkem 866, 252 29 Dobřichovice, tel./fax: 03/9911218. Jízdní kola, sport, prodej, opravy. VELOCIPÉD SERVIS, Rožmitálská 237, 261 02 Příbram VI, tel./fax: 0306/20385. Prodej a montáž kol, doplňků, servis. MENGR SPORT, Mládežnická 146, 277 11 Neratovice SPORTSERVIS MONTANA, Jaromír Vyskočil, Kmochova 406, 280 02 Kolín II, tel./fax: 0321/28718. Kola, lyže, sport. potř., servis. SHERPA SPORT, Boženy Němcové 666, 293 01 Ml. Boleslav, tel./fax: 0326/722614. Horolez., turistika, camping, lyže, vodác. potř. SPORT ČESKÝ RÁJ, Nerudova 616, 293 01 Mladá Boleslav

ZÁPADNÍ ČECHY CYKLOSPORT OK spol. s r. o., kpt. Jaroše 48, 339 01 Klatovy I, tel./fax: 0186/20561. Horská kola Author Equipe. SPORT BUMERANG, Dukelských hrdinů 98, 348 15 Planá, tel./fax: 0184/992665. Sport. a rybářské potřeby, horská kola, servis. JAROSLAV ANDRLE, Libušina 535/11, 353 01 Mariánské Lázně. Horolezectví, speleologie, trekking, táboření, oblečení.

JIŽNÍ ČECHY SPORT KAMZÍK, Široká 19, 370 01 České Budějovice BIKE SPORT JOMA, Václavská 544/3, 377 01 Jindřichův Hradec, tel.: 0331/23433. Prodej a servis jízdních kol. CYKLOEXTRA, 1. máje 108, 385 01 Vimperk, tel.: 0338/313093. Cyklo, ski, turistika, tenis, sport. CYKLOEXTRA, nám. Svobody 3, 387 01 Volyně, tel.: 0338/313093. Cyklo, ski, turistika, tenis, sport. A5 SPORT, Klokotská 108, 390 01 Tábor. Turistické, horolezecké potřeby, paragliding, cestování, VHT.

SEVERNÍ ČECHY HUDY SPORT, Bílinská 3, 400 01 Ústí nad Labem, tel./fax: 047/5209625. Turistika, trekking, horolezectví, potápění, fitness. KUR SPORT, Děčínská 554, 407 22 Benešov n. Pl., tel.: 0412/945205. Cyklosport, prodej, servis, půjčovna, leasing. SPORT EXTREM, Pokratická 202, 412 01 Litoměřice, tel.: 0416/741971. Paragliding, lyže, trekking, snowboarding, oblečení. ALPIN SPORT, U nádraží 5, 415 01 Teplice, tel.: 0417/47780. Horolezectví, turistika, lyže, Moira, plavky. STRIX – Dušan Dufka, prodejna sport. potřeb, Městské lázně, Bezručova 4252, 430 02 Chomutov HUDY SPORT, 5. května 11, 460 01 Liberec SPORT ČOCHTAN, Kamenná 16, 466 00 Jablonec nad Nisou HUDY SPORT, Podhorská 22, 466 01 Jablonec nad Nisou SPORT PAUDERA, Krále Václava 120, 471 63 Staré Splavy

VÝCHODNÍ ČECHY SPORT/TURIST, Kotěrova 828, 500 02 Hradec Králové. Prodejna pro vodáky a turisty. SAGITA SPORT, Husova 59, 506 01 Jičín, tel.: 0433/25985. Turistika, horolezectví, kola, pobyt v přírodě. ATOM, Trávnice 153, 511 01 Turnov, tel./fax: 0436/21625. Cyklistika, lyžování, horolezectví, turistika. BC SPORT TERMIT, Jiráskova 126, 511 01 Turnov SPORT HENYCH, Dolení 54, 514 01 Jilemnice VIKING, Kavánova 177, 514 01 Jilemnice, tel./fax: 0432/3523. Vše pro pobyt v přírodě. GENTIANA v.o.s., Pernštýnská 13, 530 02 Pardubice, tel./fax: 040/6530370. Horolezecké, turistické, kempinkové a sport. potřeby. CVOK – Cestovní vodácká kancelář, Jiráskova 29, 530 02 Pardubice CK MATES, Barvířská 47, 541 01 Trutnov, tel./fax: 0439/6166. Trekking, horolezectví, skialpinismus, voda, lyže. ŠPINDL SPORT, Krkonošská 32, 543 01 Vrchlabí, tel.: 0438/21824. Sportovní a turistické zboží, rent + servis. FAMOS – B. Fišer, ul. T.G.M. 133, 549 31 Hronov, tel./fax: 0441/482888, poboč. Náchod – 0441/421888. Vše pro cyklistiku a hokej. SPORTIV-REDPOINT, T. Čada, Horní 13, 549 57 Teplice n. Metují, tel./fax: 0447/93229. Horolez., hor. kola, lyžování, trekking. ARMA Obchod Zálesák, Tyršovo nám. 1079, 560 02 Česká Třebová FIRMA JAN JIRÁSKA, Malé náměstí 338, 561 69 Králíky, tel.: 0446/631236. Horolezení, cyklistika, lyžování, táboření. MP Sport a móda, Pražská 34/II, 566 01 Vysoké Mýto. Turistika, trekking, batohy, spacáky, CK Poznání. ULTRASPORT, Kpt. Jaroše 14, 568 02 Svitavy, tel.: 0461/24461. Cyklopotřeby pro náročné, funkční spodní prádlo. JÍZDNÍ KOLA LEDEČ, Husovo nám. 13, 584 01 Ledeč n. Sázavou, tel./fax: 0452/621383. Kola, díly, servis, zásilkový prodej. RALSPORT, Husova 34, 586 01 Jihlava. TRAMTÁRIE-ODYSEA PRESStige, Znojemská 8, 586 01 Jihlava, tel./fax: 066/7320053. Turistika, trekking, climbing, outdoor.

JIŽNÍ MORAVA

KDE SEHNAT DOBRODRUHA?

Časopis Dobrodruh je nejrozšířenějším outdoorovým periodikem v České republice. Je prodáván ve 100 outdoorových a sportovních obchodech v ČR (jejich seznam naleznete v každém čísle), v běžné stánkové distribuční síti a předplatitelům. Distribuci na Sloven− sku zajišťuje firma Abopress s.r.o. (adresu a telefon najdete v tiráži). Cena Dobrodruha ve volné distribuci je 16,– Kč, pro předplatitele 18,– Kč.

PŘEDPLATNÉ V ROCE 1999 Předplatné jednoho výtisku je vzhledem k poštovním nákladům vyšší o dvě koruny než prodejní cena Dobrodruha ve volné distribuci, a činí 18,– Kč za jeden výtisk. Předplatné od č. 4 do č. 6/99 činí 54,– Kč. Předplatné lze zajistit pouze zasláním odpovídající částky složenkou typu C na adresu: Časopis Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10. Fak− tury pro firemní předplatné vystavujeme pouze na speciální písemnou objednávku (s uve− dením IČO a DIČ) s dodatečnými náklady 20,– Kč. Předplatit lze pouze čísla, která dosud nevyšla. Po vyjití jednotlivých čísel již lze před− platit pouze čísla, která mají ještě do konce roku vyjít. Zpětné předplatné nepřijímáme. Dobrodruh, dvouměsíčník pro mnohostranné osobnosti. Vy− chází poslední týden sudých měsíců. Šéfredaktor Miloš Kubá− nek. Lay Out: Design Production. Adresa redakce: Časopis Dobrodruh, Žirovnická 2389, 106 00 Praha 10, e−mail: [email protected]. Zde rovněž příjem předplatného a in− zerce. Distribuují PNS, soukromí distributoři, knihkupectví a maloobchody se sportovním zbožím. Distribuce a předplatné na Slovensku − ABOPRESS s.r.o., Vajnorská 134, 831 04 Bra− tislava, tel./fax: 07/5253334. Vydává Vydavatelský dům Svět, Žirovnická 2389, Praha 10. Registrováno MK ČR pod č. 7598. Podávání novinových zásilek povoleno OZ Přeprava Praha, č.j. 726/97 ze dne 19. 2. 1997. ISSN − 1211 − 751x

strana 11

STARŠÍ ČÍSLA DOBRODRUHA JIŽ NEJSOU Vážení čtenáři, jak jsme vás již něko− likrát upozornili, všechna dosud vyšlá čísla Dobrodruha jsou již v redakci zcela rozebrána. Prosíme vás proto, abyste nás o ně nežádali, ani neposílali peníze za ta− to čísla, neboť vám je nemůžeme obra− tem doručit. Totéž platí pro předplatné. V momentě, kdy jednotlivé číslo vyšlo, již není možné si je zpětně předplatit. Předplatné přijímáme pouze pro čísla, která ještě mají do konce příslušného ro− ku vyjít. Jednotlivá čísla vycházejí vždy poslední týden sudých měsíců. Děkujeme za pochopení.

DOBRODRUH

Nejrozšířenější outdoorový časopis v ČR Je prodáván ve 100 sportovních obchodech, předplatitelům i v běžné distribuční síti v ČR i na Slovensku. CENA PLOŠNÉ ČERNOBÍLÉ INZERCE: 1 cm2 19,– Kč 1/2 strany 10 800,– Kč 1/8 strany 2700,– Kč 1 strana 19 800,– Kč 1/4 strany 5400,– Kč Barevná inzerce je o 20 % dražší, při opakování inzerátu slevy. Podrobnější ceník a informace obdržíte na adrese redakce (telefon: 0603 55 49 43, fax: 02/76 88 79).

R-STOP, I & P Ropkovi, Havlíčkovo nám. 13, 591 01 Žďár nad Sázavou GEOKART, prodejna map, Vachova 8, 601 68 Brno GEMMA, Pekařská 25, 602 00 Brno. Turistika, voda, lyže, speleologie, horolezectví. GEMMA SPORT, Mendlovo nám. 15a, 603 00 Brno. Turistika, camping, voda, horolezectví, lyže. HUMI, Bašty 2, 657 00 Brno KČT KUDRNA-WORLD, Nádražní 1 (podchod u hlavního nádraží), 663 14 Brno BOHUMIL ČADA, Střítež 55, 674 01 Třebíč PETR PEHAL – JÍZDNÍ KOLA, Rybářská 30, 686 00 Uherské Hradiště CYKLOSTAR HENČL, Zámecká 2, 695 00 Hodonín BŮŽEK-BŮŽKOVÁ KNIHY, Masarykovo nám. 38, 697 01 Kyjov JAN ŠTROF, Obchodní dům Štrof, Vodní 52, Kroměříž, tel.: 0634/334295

SEVERNÍ MORAVA ELIASS sport, Nádražní 24, 701 01 Ostrava 1, tel./fax: 069/6124553. Turistika, horolezectví, fitnes, vodní sporty, volný čas. HUDY SPORT, Sokolská tř. 39, 702 00 Ostrava, tel.: 069/6118966. Turistika, horolezectví, kola, pobyt v přírodě. SPORT 47 AVANTI, Porubská 708, 708 00 Ostrava-Poruba, tel.: 069/443426. Největší sportovní prodejna v Ostravě. VELOBAZAR ŠAFRATA, nádražní hala ČD, 733 01 Karviná 1, tel./fax: 069/6013642. Kola + doplňky, opravy, komis, oděvy. M-SPORT p. L. Kolondra, Smetanova 8, 737 01 Český Těšín AZ CYKLO-SPORT, Radniční 1243, 738 01 Frýdek-Místek, tel./fax: 0658/626119, 20547. Cykl., turist., lyžov., hokej, kompl. sport. LAVINA SPORT, Nám. Svobody 30, 739 02 Frýdek-Místek JUREK S+R, 739 13 Kunčice pod Ondřejníkem. Turistika, stany, oblečení – turistika, sport. ŠITAVANC – Sport, Sokolovská 393, 742 21 Kopřivnice, tel.: 0656/802069. Kola, lyže, trekking, turistika, sportovní obuv. ZDENKA ZEJDOVÁ, Havlíčkova 32, 744 01 Frenštát p.R., tel./fax: 0656/836184. Kola, zbraně. PROGRES-CENTRUM, 1. máje 1260, 753 01 Hranice na Moravě TRANGO-NOVA, Mostecká 348, 755 01 Vsetín, tel.: 0657/615565. Horolezectví, turistika, voda, kulečník, šipky. HUDY-SPORT Petr Němec, Vodní ul. 453, 760 01 Zlín, tel.: 067/7217067. Turistika, camping, horolezectví. SEDMIKRÁSKA, 1. máje 210/8, 767 01 Kroměříž, tel. sklad: 0634/350121. Turistika, tramping, horolezectví, western, skauting. HORTEZ, 8. května 11, 772 00 Olomouc HAS bike, Lidická 50, 787 01 Šumperk, tel./fax: 0649/217182. Prodej, opravy cyklo + ski. KAMMsport, Dr. E. Beneše 16, 787 01 Šumperk MANIA SPORT, Sadová 882, 790 01 Jeseník. Horolezectví, turistika, outdoor. Všechna dosud vyšlá čísla Dobrodruha lze shlédnout v knihovně Českého horolezeckého svazu, Mezi stadiony P. S. 40, 160 17 Praha 6-Strahov, tel./fax: 02/20513697, tel.: 02/33017347.

INZERCE

strana 12

J

AIR MARINE: „OVERLAND EXPEDITIONS“ PO JIŽNÍ AFRICE

ihoafrickou republiku posledních let mnozí pova− žují za zemi, v níž kvůli rasovým třenicím a ros− toucí kriminalitě není příliš bezpečno. Platí to však především pro některé městské aglomerace (zvláště Johannesburg). Mimo ně je JAR zemí turis− ticky poměrně bezpečnou a nabízející turistické služ− by na vysoké standardní úrovni. Překrásná divoká příroda, menší počet turistů a specifické formy cesto− vání v zemi ji pak dávají možnosti pro zcela jiné a dnes tolik žádané cestovatelské vzrušení – to, které vzniká při pobytu v drsné divočině se všemi jejími krásami i nástrahami. Obojího najdeme v JAR dosta− tek – cestovatel zde má možnost zblízka spatřit volně žijící zvěř i ptáky, exotickou a mnohdy endemickou flóru a faunu ve vnitrozemí i na pobřeží oceánu. Není proto divu, že se v posledních letech Jiho− africká republika stává turisticky stále přitažlivější a že i některé naše cestovní kanceláře se začínají na tuto zemi zaměřovat. Jedním z hlavních operátorů je pražská cestovní kancelář Air Marine, která nabízí z dobrodružného hlediska snad nejlákavější způsob cestování jihoafrickou divočinou – tzv. Overland Expeditions.

CO TO JE?

Overland Expeditions je způsob cestování, který je díky charakteru krajiny možný jen v některých

Dobrodruh

z

3/99

air marine s.r.o. Národní obrany 31, 160 00 Praha 6 tel 02/ 2432 1075, fax 02/ 2432 4076 [email protected], www.airmarine.cz

JIŽNÍ AFRIKA LEVNĚ A AKTIVNĚ

Dobrodružné putování jižní Afrikou po nejznámějších národních parcích.

Z Kapského Města na Viktoriiny vodopády ZIMBABWE, BOTSWANA, NAMIBIE, JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA

částech světa. Nejvíce využívaným a také nejznáměj− ším je právě v zemích na jihu Afriky. Jde o to, že tu− ristická skupina se přepravuje ve speciálně uprave− ných terénních automobilech po „vlastní ose“ – tj. si− ce do předem určených míst, ale často divočinou mimo pravidelné cesty. Většinu proviantu si veze skupina s sebou, často se táboří v přírodě, vaří se na otevřeném ohni. Expedici tvoří skupiny do 20 lidí, což samozřejmě klade nároky na komunikativnost členů a jejich schopnost zapojit se do společných prací. Na druhé straně každý cestovatel ví, že právě v divočině vznikají přátelství nejlépe. Na expedicích lze navíc nepovinně provozovat řadu outdoorových aktivit, jako například trekking, jízdu na pštrosech, nejvyšší bungee jump na světě u parku Tsitsikama a další.

™ safari nejznámějšími národními parky na západě jižní Afriky ™ cestování expedičním speciálem, denní i noční pozorování divokých afrických zvířat ™ 3 denní letecká exkurze do delty Okavanga – místo, kde řeka mizí uprostřed kontinentu,

poušť Kalahari, Etosha NP, Orange River, Fish River Canyon a mnohem víc ™ volitelně: rafting na Zambezi, sandboarding na 350m vysokých písečných dunách,

110 m bungee jump, jízda na slonech, na kánoích, přelet nad Viktoriinými vodopády.

Z Johannesburgu do Kapského Města

™ safari nejkrásnějšími národními parky na východě Jihoafrické republiky ™ Kruger NP, majestátní pohoří Drakensberg, Cango Caves, Mountain Zebra NP, pobřeží

Indického oceánu v NP Tsitsikama, Stolová hora a mys Dobré naděje a mnohem víc. ™ volitelně: trekking v Dračích horách, jízda na koni, black water tubing, snorkelling v křiš−

ťálově čistém Indickém oceánu, bungee jumping, jízda na pštrosech…

CO LZE NA EXPEDICI VIDĚT?

Na overland expedicích po JAR, pořádaných firmou Air Marine, projedete řadu divokých národních parků, počínaje slavným Krugero− vým se slony, nosorožci, lvy, přes dramaticky rozeklanou divokou skalní a kaňonovitou krajinu parku Drakensberg (na obrázku vle− vo) až po národní parky Tsitsikama, Wilder− ness Lakes Area, Cango Caves, či Mountain Zebra se stády těchto lichokopytníků. Dobro− družná cesta končí v Kapském Městě s blíz− kým slavným mysem Dobré naděje. Bližší informace o expedicích získáte na ad− rese: Air Marine, Národní obrany 31, 160 00 Praha 6, tel.: 02/24 32 30 73(4), fax: 02/24 32 40 76, e−mail: [email protected]

Splňte si svůj životní sen o Africe, dopřejte si neopakovatelné životní dobrodružství a poznejte skutečnou africkou přírodu na vlastní kůži! Ceny, které Vás příjemně překvapí!

ZVÝHODNĚNÉ LETENKY DO CELÉHO SVĚTA www.airmarine .cz