S LUŽBY S TÁTU E XPORTÉRŮM

SLUŽBY STÁTU EXPORTÉRŮM [email protected]

KOMERČNÍ PŘÍLOHA TÝDENÍKU

Téma:

OBCHOD JAKO PRIORITA Říman: NAŠÍM

CÍLEM JE VĚTŠÍ OTEVŘENOST O služby CzechTrade je stále větší zájem Vstupujeme na nový trh: VIETNAM

1. října 2007

a DENÍKU

KOMERČNÍ PŘÍLOHA HOSPODÁŘSKÝCH NOVIN

•

pondělí, 1. října 2007

SLUŽBY STÁTU EXPORTÉRŮM

CzechTrade hledá pro české firmy efektivní řešení Služby státu českým exportérům prodělávají v poslední době velmi dynamický vývoj. Česká republika stejně jako ostatní vyspělé země řeší problém, jak najít kombinaci programů, služeb a institucí tak, aby byla vhodná pro každého exportéra. Ivan Jukl

T

edy, aby se v ní podle svých zkušeností a potřeb našel a také se v ní rychle orientoval. Je navíc logické, že efekty by v porovnání s vynaloženými náklady měly být co největší, a to jak na straně státu, tak i na straně příjemců – podnikatelů. Častou slabinou každého podobného systému bývá nepříliš průhledná orientace, která dokáže podniky od spolupráce se státními institucemi odradit. Vývoj podnikatelského prostředí má v každé zemi svoji vlastní cestu, a proto je usnadňování orientace spíše otázkou mentality a kultury podnikání v té či oné zemi; v našem případě také »příležitosti, která se již nikdy nemusí opakovat«, příležitosti čerpání ze strukturálních fondů Evropské unie. Právě v její rozsáhlosti co do oborů či cílových skupin tkví kromě velké šance také úskalí vynakládaného času ke zdolávání stohů informací a konzultací. Mezi opatření, která přispějí k rychlejšímu vyhodnocení nabídky Operačního programu Podnikání a inovace (dále OPPI), patří také její sjednocení pod křídla naší sesterské organizace

CzechInvest, což v praxi znamená, že firmy budou mít (v době vydání této přílohy již zcela jistě mají) pro vyřizování svých žádostí jediného partnera pro všechny programy OPPI, tedy včetně Marketingu, jehož implementaci dosud měl na starosti CzechTrade. Pro agenturu CzechTrade je to jasný signál, že pro ni musí být v dalších letech prioritou poskytování služeb, a pokud jde o zahraničí, vytvoření svým způsobem konkurenčního prostředí pro podporu exportu. Deset let existence nás prostřednictvím zpětné vazby od klientů přesvědčilo, že na rozdíl od dotace může efekt z kvalitně poskytnuté, zákazníkem kontrolované služby přesáhnout jistotu snížení nákladů danou konkrétním programem. Příkladů, kdy hodnota nových trhů a klientů dosahuje řádově desítek a stovek milionů, je opravdu hodně. O tom se ostatně můžete přesvědčit i v tomto vydání »Služeb státu exportérům«, kde Vás již tradičně seznámíme s některými z nich. Je také téměř jisté, že příliv strukturálních peněz k nám za šest let skončí, a není pochyb, že naše podniky, zejména malé a střední, budou potřebovat jistou kontinuitu. Jednou z výzev, s níž se CzechTrade v uplynulých měsících utkal, byla otázka tréninkových center v zahraničí jako formy podpory firmám, které hodlají na del-

3

ší dobu vyslat své zástupce »do pole«, aby v daném zahraničním teritoriu připravili půdu pro další expanzi. Jelikož většina podniků nechce čekat, zda a kdy bude možné získat podporu prostřednictvím evropské dotace, přicházíme nově s nabídkou tzv. Exportních tréninkových center v zahraničí. Jejich smyslem je zlevnění a usnadnění vstupu na nový trh. Nabízí exportujícím firmám nezbytný servis, přístup k důležitým informačním zdrojům, ale především pomoc a podporu ze strany ředitelů zahraničních kanceláří a jejich týmů. Věřím, že tato služba pomůže českým vývozcům ještě více akcelerovat jejich záměry a že účinek jejich investice jim bude mnohonásobně kompenzovat současnou nedostupnost uvedené podpory z dotačního schématu. Myslím si, že v podpoře podnikání je potřeba zajistit našim podnikům rovné podmínky a jistě se i v exportu najde mnoho projektů, které budou ze strukturálních fondů efektivně podpořeny. Pro tuto chvíli je nejdůležitější, aby české firmy také měly možnost kvalitní a rychlé volby, a našly na každý svůj problém efektivní řešení. I to je jeden z důvodů, proč vydáváme již druhým rokem Služby státu exportérům, a proto Vám přeji hodně inspirace při čtení následujících stránek. Autor je generálním ředitelem agentury CzechTrade.

Pro agenturu CzechTrade připravila REDAKCE KOMERČNÍCH PŘÍLOH

Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 ŠÉFREDAKTOR Jiří Humplík, tel.: 233 071 720 PŘIPRAVILI Jana Jenšíková a tým pracovníků CzechTrade: Aleš Řiháček, Kateřina Adámková, Marcela Havlová, Tomáš Kopečný a Luboš Marek. Příloha je komerční prezentací.

4



•


Martin Říman, ministr průmyslu a obchodu: Podnikatelé získají možnost aktivněji se podílet na formování české ekonomické diplomacie

Obchod je pro nás priorita Často se setkávám s tím, že veřejnost ze zkratky MPO považuje za důležitá jen první dvě písmena. Průmyslová tradice českých zemí je určitě nesporná. Na přelomu 19. a 20 století zde byly koncentrovány téměř dvě třetiny veškerého průmyslu monarchie a předválečný i poválečný průmyslový rozvoj měl tedy rozhodně na co navazovat. To, že lidé považují průmysl za tahouna ekonomiky, se pak zdá logické, protože tak vlastně hovoří i historická zkušenost. Trochu se ale zapomíná na to, jak důležité je také to poslední písmeno. A přitom obrátky ekonomiky roztáčel a roztáčí právě obchod.

Č

eská ekonomika vždy silně prosperovala v podmínkách otevřených trhů. Stačí připomenout enormní růst hospodářství po uvolnění pohybu zboží v rámci Rakouska-Uherska na začátku sedmdesátých let devatenáctého století. Téhož fenoménu jsme svědky nyní, kdy moderní Česká republika nejen ctí principy volného obchodu, nýbrž je i naplňuje v praxi. Vstup do Evropské unie volný pohyb českého zboží, služeb i kapitálu ještě dále usnadnil. Také proto směřuje největší objem vývozů do evropských zemí, které vždy patřily k tradičním obchodním partnerům.

Růst exportu přispívá k růstu české ekonomiky

České firmy si ale nevybudovaly solidní cestu pouze na trhy v Evropě. Začínají se také vracet do teritorií, která po roce 1989 z nejrůznějších důvodů opustily. A kvůli rychlému rozvoji některých zemí třetího světa se pro ně otevírá prostor také na nových trzích, »emerging markets«. Díky tomu rovněž obchodní bilance nabývá v posledních letech rekordních hodnot. Nové zakázky českých exportérů významně přispívají k vysoké dynamice české ekonomiky, a tím také ke snižování

nezaměstnanosti, která je na nejnižších hodnotách v posledním desetiletí. Dokonce jsme se dostali do situace, kdy v České republice začíná být nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Nejen tyto signály vláda vnímá ve své snaze vytvořit v České republice prostředí, které bude k lidské podnikavosti maximálně vstřícné. Nedávno to byl rok, co jsem nastoupil do úřadu, což přirozeně vybízí k bilanci, jak úspěšní jsme v této snaze doposud byli. Jsem přesvědčen, že změny, které jsme za posledních dvanáct měsíců zavedli, anebo k zavedení připravili, prostředí pro podnikání v České republice výrazně usnadní. Mám především na mysli silný tlak našeho resortu na snižování administrativní zátěže, avšak také řadu konkrétních opatření, která reagují na změny, jimiž česká ekonomika prochází. Jako příklad mohu uvést třeba projekt »Zelené karty«, který má na český pracovní trh přivést kvalifikované zahraniční pracovníky. Jedná se o sadu legislativních změn, které podstatně urychlí získání pracovního povolení. Program ale také odbourá zbytečnou administrativu, jež firmy od zaměstnávání cizinců doposud spíše odrazovala. Celý projekt zasahuje do řady oblastí státní správy, a proto také vznikl za spolupráce

s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí. Očekávám, že se rozjede v průběhu příštího roku. Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo aktivní i v lobbování za zájmy českých firem v Bruselu. Letos se například ve spolupráci s dalšími členskými státy podařilo po dvou letech prosadit snížení dovozního cla na nelegovaný hliník ze šesti na tři procenta. Před vstupem do EU sice v České republice nebyl hliník zatížen žádným clem, i přesto je snížení cla dobrou zprávou pro české firmy, které ušetřených 180 milionů korun mohou investovat do rozvoje nebo modernizace technologií.

Naším cílem je větší otevřenost

Kromě projektů, jejichž efekt je okamžitý nebo jej firmy pocítí v krátké době, jsme se ale věnovali také koncepci proměny zahraničně-ekonomických služeb státu. Do ekonomické diplomacie je zapotřebí vnést větší otevřenost vůči podnikatelské sféře. Státní správa musí s firmami více komunikovat a firmy by měly získat větší vliv na rozhodování o zahraničně-ekonomické politice státu. Proto připravujeme rozjezd Rady pro obchod a investice, kterou po dohodě s ministrem zahraničních věcí ustavím jako poradní


•


orgán a která bude složená jak z úředníků, tak zástupců soukromé sféry. V tom také bude hlavní přínos tohoto orgánu – podnikatelé získají možnost se aktivněji podílet na formování a praktickém provádění české ekonomické diplomacie. Exportní akademie je další ambiciózní projekt, který má obchodní diplomaty lépe připravit do života v 21. století. Jejím cílem je zároveň zvýšit znalost exportních možností českých firem, podělit se o zkušenosti s obchodními aktivitami v zahraničí a podpořit komunikaci mezi soukromým a veřejným sektorem. Pilotní projekt – Kurz obchodní diplomacie, organizovaný agenturou CzechTrade, byl určen pracovníkům, kteří se připravují na práci obchodně-ekonomického rady, a zahraničním zástupcům agentury CzechTrade. Od října však bude exportní vzdělávání otevřeno také zaměstnancům soukromých firem prostřednictvím kurzu Úspěšný exportér. Považuji za úspěch, že se jako spoluorganizátory podařilo získat Vysokou školou ekonomickou v Praze, Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně a také zástupce soukromého byznysu, kteří přinášejí potřebný pohled zvenku a zpětnou vazbu, jež je pro takové projekty klíčová. Pokud by podnikatelé nemohli participovat na vzdělávání a komunikaci, jednalo by se jen o polovičatou akci, která by neměla potřebnou přidanou hodnotu.

Rozšiřujeme služby pro podnikatele

Je realizován rovněž společný projekt CzechTrade a Hospodářské komory ČR »Regionální exportní místa«, jehož cílem je přiblížit ucelenou nabídku podpory exportu a investic podnikatelům v regionech. Právě tam získávají informace o službách agentury CzechTrade, Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a České exportní banky (ČEB). Cílem poboček je zefektivnit informační a poradenské služby státu pro podnikatele. Jsem přesvědčen, že takový decentrální informační systém bude fungovat efektivněji, než kdyby se mohli podnikatelé obracet jen na jedno místo v republice.


5

Ministr Martin Říman s velvyslancem USA Richardem Graberem

Upravili jsme také koncepci oficiálních účastí na mezinárodních výstavách a veletrzích, která klade důraz na zvýšení účinnosti a kvality prezentace, včetně zabezpečení zpětné vazby. Na tuto »poveletržní« část akce nebyl v minulosti kladen takový důraz, jaký by měl být. Každá soukromá firma si vyhodnotí, zda jí účast na konkrétním veletrhu přinesla plánovaný efekt a zda má tedy smysl prostředky investovat i v budoucnu. Není důvod, proč by stejným způsobem neměl pracovat také stát. Nabídka podpory účasti na veletrzích a výstavách také získala jasnější kontury, které umožní vystavovatelům zaměřit se přesně na tu akci, kterou pro svou prezentaci potřebují. Novým prvkem je zavedení finanční pomoci na tuzemských veletržních akcích pro začínající exportéry a malé a střední podniky. Je to proto, aby i ti, kteří mají dobrý nápad a propracovanou strategii pre-

zentace, mohli své produkty nabízet už v době, kdy ještě nemají tolik prostředků na vlastní prezentaci. Což je problém téměř každého, kdo začíná podnikat. Ke změnám nedochází pouze v činnostech ministerstva, ale také v jeho organizaci. Po svém příchodu na ministerstvo jsem začal s jeho funkční reorganizací. Byly sloučeny pracovní skupiny, které k sobě měly vzhledem k povaze své práce blízko, což se projevilo nejen zefektivněním jejich činnosti, ale také úsporou prostředků ze státního rozpočtu. Transformace bude pokračovat, a to nejen kvůli vládnímu závazku pravidelně snižovat počty státních zaměstnanců o tři procenta ročně. Jde hlavně o to, aby byly v práci české ekonomické diplomacie a našich podřízených agentur posíleny synergie a dublování omezeno na minimum. Z toho totiž budou těžit ti, pro které jsou jejich služby určeny – podnikatelé a soukromé firmy.

6



•


Milan Hovorka, náměstek ministra průmyslu a obchodu: Mám radost, když jako státní úředníci dokážeme být užiteční pro daňové poplatníky

Česká republika musí být spolehlivým obchodním partnerem Ing. Milan Hovorka

Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman jmenoval s platností od 1. září 2007 do funkce náměstka s pravomocí řídit sekci obchodu ing. Milana Hovorku. Ten nahradil v sekci obchodu ing. Martina Tlapu, MBA, který bude z pozice náměstka řídit výhradně sekci Evropské unie. Rozhovor pro naši přílohu byl prvním, který Milan Hovorka dával médiím v nové funkci.

(*1961) vystudoval Střední ekonomickou školu se zaměřením na zahraniční obchod, a poté se této oblasti věnoval také na Fakultě obchodní Vysoké školy ekonomické v Praze, kde absolvoval v roce 1984. Krátce po skočení VŠE začal pracovat na tehdejším Federálním ministerstvu zahraničního obchodu. V devadesátých letech působil na Stálé misi ČR při OSN v Ženevě. Vrcholem jeho zahraničního diplomatického působení bylo jmenování velvyslancem a Stálým představitelem ČR při Světové obchodní organizaci (WTO). Během svého působení v Ženevě působil v řadě volených orgánů WTO, včetně předsedy Rady pro obchod zbožím. Od roku 2004 je ing. Hovorka zpět na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kde byl nejdříve jmenován ředitelem odboru evropských zemí a zemí Společenství nezávislých států. Je ženatý a má dvě děti, syna a dceru.

• Pane náměstku, uplynula jen krátká doba

od chvíle, kdy jste nastoupil do nové funkce. Jaké jsou Vaše první dojmy? Fakticky děláme náš rozhovor v době, kdy jsem v této funkci teprve dva týdny. To však není podstatné. Podstatné je, že v oblasti podpory hospodářských zájmů České republiky v zahraničí působím na různých úrovních více než dvacet let. Takže mé pocity jsou především spojeny s ohromným odhodláním a zároveň chutí využít ve své nové funkci veškeré dosud nabyté zkušenosti a dovednosti.

ru očekávají od státu. Musí být schopno efektivně soustředit kapacity na prioritní trhy, které skýtají velký růstový potenciál pro český vývoz. V neposlední řadě musí disponovat odborně zdatnými pracovníky, kteří svou práci vnímají jako službu. • Při služebních cestách do zahraničí často

• Co podle vašeho názoru nejvíce ovlivňuje

rozvoj a kvalitu českého exportu? Předpokladem jakéhokoli úspěchu je konkurenceschopný výrobek či služba a schopnost uvést jej na trh, respektive zprostředkovat zákazníkovi. Zmíním také nezbytnost kvalitního poprodejního servisu, odpovídající finanční zázemí a přirozeně kvalifikovaný management. To jsou atributy, které se mohou rozvíjet jen v prostředí, jež podporuje konkurenceschopnost a vytváří příznivé podmínky pro rozvoj podnikatelských aktivit, na které rovněž velmi dobře slyší zahraniční partneři. Podíváme-li se na čísla a srovnáme-li je s těmi před deseti lety, je zřejmé, že český export udělal v tomto ohledu ohromný pokrok.

• Ano, je skutečností, že v posledním období

je český export velmi úspěšný. Má šanci v tom pokračovat a co by v tom mělo dělat Ministerstvo průmyslu a obchodu? Já jsem v tomto směru optimistou. Český export však musí být schopen reagovat na nové trendy a podněty. Stále více platí, že šanci na úspěch mají především výrobky s vyšší přidanou hodnotou, výrobky, které jsou náročné na kvalifikované lidské zdroje či úroveň technologického zpracování, a také výrobky, jež jsou charakte-

ristické svou kvalitou či místem vzniku. Nejde však jen o výrobky. Nezapomínejme na služby, v jejichž vývozu Česká republika nadále zaostává ve srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami, a také na investice do zahraničí, které jsou velmi účinným prostředkem ke zvýšení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích. Úlohou Ministerstva průmyslu a obchodu je realizovat aktivní obchodní politiku orientovanou na usnadňování obchodování a otvírání zahraničních trhů a také poskytovat vývozcům kvalitní asistenční služby v teritoriích včetně jedinečných informací o příležitostech a hrozbách. Máli být ministerstvo v plnění této úlohy úspěšné, potřebuje průběžně ověřovat, jaké jsou potřeby našich vývozců a jaké služby informačního, asistenčního, prezentačního či finančního charakte-

komunikujete s úředníky a organizacemi, kteří mají na starost usnadňovat cestu českých podniků na zahraniční trhy. Jakou roli v tom sehrává CzechTrade? Velmi podstatnou. Pomáhat českým podnikům, zejména z řad těch malých a středních, v přístupu na zahraniční trhy, ověřovat zájem o jejich výrobky, vyhledávat potenciální partnery – to jsou ony důvody, pro které byl CzechTrade založen. Jsem přesvědčen, že Ministerstvem průmyslu a obchodu zřízená agentura zvládá svou roli dobře. Vnímám CzechTrade jako moderní organizaci, která uplatňuje manažerský přístup k řízení, je zákaznicky orientovaná a nebojí se zkoušet nové věci a zavádět nové služby. To však neznamená, že není co zlepšovat, a to zejména pokud jde o spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a jejich více koordinovaný přístup ve vztahu k českým firmám. Abych však nebyl špatně pochopen. Poznámka týkající se potřeby lepší komunikace a spolupráce se týká stejně tak agentury, jako i ministerstva. Určitě je to jedna z oblastí, kde vidím prostor pro zlepšení, a na kterou se určitě budu chtít zaměřit. • Z čeho ve své práci máte osobně největší

radost? Jako v jakémkoli jiném oboru lidské činnosti. Když se prostě daří. U mne tyto pocity vznikají, vidím-li, že jako státní úředníci dokážeme být užiteční pro daňové poplatníky. Že jsme schopni


•


jim pomoci řešit konkrétní problémy spojené s vývozem, prosadit se na zahraničních trzích a přeměnit obchodní příležitosti do úspěšných případů. Myslím, že i pro podnikatelskou veřejnost je motivující, ví-li, že se může spolehnout na kvalifikované úředníky v oblastech, které jsou vyhrazeny pro mezivládní vyjednávání, resp. kam nemohou vyslat vlastní vyjednavače či právníky. • Jaké jsou vaše pracovní priority?

Prosazovat Českou republiku ve světě prostřednictvím vývozu a investic; péče o rozvoj českého exportu; kvalitní a efektivní obsluha českých vývozců a investorů do zahraničí; obraz České republiky jako spolehlivého obchodního partnera a ideální destinace pro zahraniční investory. • Když budeme hovořit o plánech na blízké

a vzdálenější období, na co se především zaměříte? Určitě to budou aktivity spojené s budováním efektivního modelu ekonomické diplomacie jako jednoho ze základních předpokladů české zahraniční politiky. Mně takto nastavené zadání velmi konvenuje, neboť odráží mé vnímání ekonomické diplomacie nejen jako »pouhé« součásti zahraniční politiky, nýbrž i jako jejího aktivního spolutvůrce a realizátora. V této oblasti nás spolu s kolegy z Ministerstva zahraničních věcí a dalších orgánů státní správy, jakož i kolegů z příspěvkových organizací CzechTrade, CzechInvest a Českých center CzechTourism čeká ještě hodně práce. Určitě musíme zlepšit koordinaci těchto institucí a jejich vzájemnou spolupráci jak doma, tak v zahraničí, odstranit stále přetrvávající prvky duplicity a učinit jimi poskytované služby nejen více kvalitními, ale také více srozumitelnými, a to jak pro naše subjekty, tak i zahraniční podnikatele či zájemce o Českou republiku. Ze své strany udělám maximum pro to, aby tyto instituce neexistovaly vedle sebe, nýbrž aby působily tak, že účinek jejich činností bude násoben. Jde o to, aby všechny postupovaly v linii onoho známého »jedna země – jeden hlas«. Další prioritou mého působení bude realizace projektů Exportní strategie, které jsou, zjednodušeně řečeno, zaměřeny na usnadňování obchodu a snižování administrativní zátěže, účinnou asistenci pro vývozce a investory a rozvoj vývozních kompetencí. Nemohu také nezmínit rozvoj partnerského vztahu s podnikatelskou veřejností. Ministerstvo průmyslu a obchodu má zájem na tom, aby podnikatelé byli více vtaženi do tvorby a realizace zásadních otázek týkajících se podpory exportu, investic a obchodní politiky. Je známo, že za tím účelem rozhodl ministr průmyslu a obchodu po dohodě s ministrem zahraničních věcí o zřízení tzv. Rady pro obchod a investice jako stálého poradního a koordinačního orgánu. Pokud jde o náplň rady, obávám se, že bych jen opakoval to, co již bylo publikováno. Mým úkolem bude pomoci tomu, aby Rada mohla začít prakticky fungovat, a to pokud možno co nejdříve. Plánů a myšlenek, zejména pokud jde o poskytování profesionálních a kvalitních služeb, je celá řada. Pevně věřím, že budu mít dostatek příležitostí je nejen komunikovat, ale především realizovat. • Rozhodujícím faktorem úspěchu jsou

bezpochyby kvalitní lidé. Nároky na ně


rostou. Jaké vlastnosti a znalosti musejí mít, aby obstáli při plnění úkolů, které jste si předsevzali? S tím určitě souhlasím. Pro mne je důležitá pracovitost anebo spíše vztah k práci. Vždyť každého z nás potěší, když hovoří s někým, z jehož projevu je zřejmé, že to, co dělá, dělá rád a má k tomu vztah. Vůbec přitom není důležité, o jakou profesi se jedná. Důležitá pro mne je také schopnost komunikovat, hovořit s druhými, umět prosazovat vlastní myšlenky, ale zároveň naslouchat tomu, co říkají jiní, a na tomto základě přijímat příslušná rozhodnutí. V logice toho, o čem jsem již hovořil, jistě nepřekvapí, že v hierarchii mých hodnot stojí vysoko týmová práce a ochota spojit síly. K těmto vlastnostem je zapotřebí přidat vysoké nároky na odbornou a jazykovou způsobilost, bez kterých to prostě v této branži nejde. • K úspěchu v exportu nestačí mít jen státní

podporu, exportní agenturu. Podstatným článkem jsou sami exportéři. V tomto směru jsme zaznamenali výrazný růst směrem ke kvalitě. Jaká je podle vašeho názoru úroveň našich exportérů? Dobře víme, že o úspěchu na zahraničních trzích rozhodují primárně samotné firmy. Ztotožňuji se však s názorem, že v oblasti aktivní proexportní politiky státu a služeb státu pro vývozce bylo na Ministerstvu průmyslu a obchodu v uplynulém období hodně vykonáno. Pro mne je to velmi zavazující. Zároveň je to výzvou, abych ze své pozice posunul obslužnost našich vývozců na kvalitativně ještě vyšší úroveň. Pokud jde o úroveň českých exportérů, čísla hovoří sama za sebe a celkově svědčí o úžasné kvalitativní změně. Každý, kdo se dokázal prosadit v náročné konkurenci, zaslouží ocenění. Zároveň bych si velmi přál, kdyby vývozců a podniků, které se rozvíjejí mezinárodně, bylo co nejvíce. V tom Česká republika ještě zaostává. Velmi bych si přál, aby do budoucna byly naše firmy schopny ještě lépe spolupracovat na zahranič-

7

ních trzích. Nezřídka se stává, že jim zakázky uniknou právě z důvodu absence takové spolupráce. Naše firmy by měly být schopny vrátit se k realizaci velkých investičních projektů s použitím českých řešení a technologií. Zmíním také potřebu větší teritoriální diverzifikace českého vývozu, aby naše firmy neutuchaly v úspěšném nástupu na trhy, které jsme v minulosti opustili, resp. které jsou dnes označovány jako trhy rostoucí. V neposlední řadě budu velmi spoléhat na to, že firmy budou rozvíjet své exportní kompetence, k čemuž jim určitě pomůže i agenturou CzechTrade nově otevíraný cyklus kursů »Úspěšný exportér«. • Dá se srovnat exportní výkonnost české

ekonomiky s obdobně otevřenými ekonomikami v zemích EU? O lecčems jsem už hovořil. Dynamika růstu exportu je potěšitelně vysoká. Podíl vývozu na jednoho obyvatele však stále zůstává za srovnatelnými zahraničními ekonomikami. Totéž se týká podílu služeb na celkovém exportu či struktury vyvážených služeb. Poměřujeme-li však stupeň otevřenosti české ekonomiky ve srovnání s jinými členskými státy EU, pak musím konstatovat, že v málokteré zemi je podíl vývozu na HDP na tak vysoké úrovni jako v případě České republiky. • CzechTrade slaví letos deset let své

existence. Proto se nabízí otázka na závěr: Co byste popřál českým exportérům, a tím i CzechTrade, do let příštích? Ctěl bych českým vývozcům a podnikatelům obecně především popřát takové podnikatelské prostředí, které jim dává ony potřebné právní jistoty a které je ujišťuje v tom, že úspěšně podnikat se vyplácí. Přeji jim prosperující trhy a hodně příležitostí doma i v zahraničí. A pak jim přeji efektivní státní správu a instituce, které jim v jejich úsilí pomohou. A to je úloha pro CzechTrade, pro Ministerstvo průmyslu a obchodu a přirozeně také pro mne.

Vývoj zahraničního obchodu v 1. pololetí 2007 Zahraniční obchod zaznamenal v 1. pololetí 2007 opětovně dvouciferný růst; jeho obrat dosáhl nejvyšší hodnoty za dobu existence České republiky a byl meziročně o 15,4 % vyšší. Poprvé v historii ČR byla bilance zahraničního obchodu kladná ve všech měsících 1. pololetí. Růst vývozu byl oproti růstu dovozu o 1,5 p.b. vyšší – vývoz meziročně vzrostl o 16,1 % a dosáhl 1 207,6 mld. Kč, dovoz se meziročně zvýšil o 14,6 % a činil 1 153,9 mld. Kč. Na meziročním navýšení obratu zahraničního obchodu o 314,4 mld. Kč se růst vývozu podílel 53,2 %, vliv zvýšeného dovozu představoval 46,8 %. V důsledku posílení CZK hlavně k USD a mírně i k EUR rostl vývoz i dovoz vyjádřený v těchto měnách rychleji – v přepočtu na USD vývoz a dovoz o 26,9 % a 25,3 % a v přepočtu na EUR o 17,5 % a 16,0 %. Saldo zaBilance zahraničního obchodu hraničního obchodu skončilo přebytkem 53,8 mld. Obchodní bilance Vývoz Dovoz Kč (krytí dovozu vývozem činilo 104,7 % proti I./05 23,7 14,5 8,7 103,3 % v 1. pololetí 2006), který meziročně vzrostl o 20,2 mld. Kč. II. 13,6 3,5 -1,3 V teritoriální struktuře zahraničního obchodu se III. 0,1 7,8 5,7 zvýšil podíl států EU 27 na celkovém vývozu (85,8 IV. 1,2 9,1 6,3 %) i dovozu (71,7%). V komoditní skladbě zahraničI./06 25,3 19 19,7 ního obchodu posílilo na úkor všech ostatních tříd SITC zastoupení strojů a dopravních prostředků II. 8,2 10,7 12,2 (53,6 %) a polotovarů a materiálů (21,2 %) na celIII. 4 12,4 11,6 kovém vývozu. Tyto dvě třídy SITC zvýšily (42,0 % IV. 5,4 17 16,2 a 22,1 %) spolu s chemikáliemi a příbuznými výrobI./07 34,5 16,7 15,7 ky (10,8 %) podíl i na celkovém dovozu, ve kterém se naopak oslabila pozice surových materiálů, neII. 19,2 15,5 13,6 poživatelných a minerálních paliv a průmyslového V mld. Kč, běžné ceny. Pramen: ČSÚ spotřebního zboží.

8



Martin Tlapa, náměstek ministra průmyslu a obchodu: Je třeba najít odvahu k zásadním reformám

Plocha pro přistání se dosud nenašla Mnohostranná jednání o liberalizaci obchodu ve Světové obchodní organizaci (World Trade Organization – WTO) balancují na pokraji otevřené krize.

S

pojené státy se odmítají zavázat výrazněji snížit domácí podpory zemědělcům, rozdíl mezi názory rozvojových a vyspělých zemí je dosud obrovský. Komisař Mandelson na jednání zemí APEC na začátku září potvrdil jistou pružnost Evropské unie, nicméně jednoznačně naznačil, že pokud dohody nebude dosaženo do konce roku, pak jednání »zamrznou« na delší dobu. Americké volby mohou celý cyklus jednání posunout tak, že při troše fantazie se může »rozmrazení« ženevských jednání stát jedním z úkolů za našeho prvního předsednictví.

Myšlenka otevřeného mezinárodního obchodu se příliš nenosí

V této hře jde o více než o snížení zemědělských subvencí, domácích podpor či celních sazeb. Jednání jsou testem životaschopnosti samotné myšlenky bourat bariéry obchodu na základě konsensu 151 zemí světa. Koneckonců se hraje o zachování prestiže a důvěryhodnosti samotné WTO. Neúspěch liberalizace obchodu podpoří advokáty ochranných opatření a populistických protekcionistů. Odvaha připustit, že otevřený mezinárodní obchod je klíčový pro růst konkurenceschopnosti ekonomik, se příliš nenosí ani uvnitř Evropské unie. Zastánci liberalizace a volného obchodu jsou proti dobře organizované hře ochránců trhu a prozatímního blahobytu v pozici ostře obsazeného útočníka. Obtížné, ne-li nemožné hledání spravedlnosti v obchodě má navrch před zásadovou obhajobou samotné její svobody.

Ambice kola byly předurčeny názvem – rozvojové kolo. Nejde tedy ani tak o to, co další liberalizace obchodu nového přinese, ale spíše co získají rozvojové země. Alespoň skupina velkých rozvojových zemí, neformálně vedená Brazílií, Indií a stále vlivnější Čínou, to takto ostře prezentuje. Blahobytnější země jsou vnímány jako do sebe zahleděné stárnoucí a vystrašené státy, které štědře rozdávají dotace vlastním zemědělcům a farmářům, namísto toho, aby otevřely své trhy levnější konkurenci. První třetina jednání skončila v roce 2003 fiaskem v Cancúnu, druhá vedla přece jenom k dílčímu posunu završeném v prosinci 2005 v Hongkongu podpisem ministerské deklarace. Hra v rozhodující třetině v podobě manévrů směřujících ke konkrétním závazkům zatím sblížení nepřinesla.

Každý hájí své zájmy

Do vyjednávání jsou zapojeni všichni členové WTO od nejvyspělejších po nejchudší. Hledání konsensu mezi takto velkou skupinou zemí je samo o sobě obtížné. Každá z nich hájí své zájmy – rozvojové země chtějí především snadnější přístup na vyspělé trhy v zemědělství, tedy snížení jeho domácích podpor, exportních subvencí, celních sazeb i seznamu citlivých položek skupinou vyspělých zemí. Ty, včetně Evropské unie, usilují naopak o snížení celních sazeb rozvojových zemí u průmyslového zboží a vylepšení podmínek pro své firmy nabízející služby, přístup k investicím

•


a veřejným zakázkám v rozvojových zemích. Cla, která v řadě případů převyšují i třicet procent, prakticky vyřazují nabídky z cenové konkurence, což může potvrdit i řada českých firem v oblasti strojírenské produkce. Jelikož vyspělé země již průmyslová cla výrazně snížily v minulosti, hledání magického koeficientu, tedy čísla určujícího likvidaci nejvyšších celních sazeb, se rozpadlo na dvě hodnoty. Ta první bude platit pro rozvinuté země, druhá pro rozvojové země. Sazby jsou předmětem úporných licitací a nedohoda o jejich výši je jedním ze zřetelných symptomů krize. Nejdříve otevřete své zemědělství, poté se bavme o průmyslových clech, říkají rozvojové země. Služby, jejichž význam ve světovém obchodu vykazuje stále rostoucí tendenci, jsou za tohoto stavu věcí opomíjenou Popelkou. Další elementy kola, včetně jednání o usnadňování obchodu, pak stojí zkrátka na vedlejší koleji. Problematická je také situace zeměpisných označení, které jsou jedním z ofenzivních zájmů ČR. Tato část jednání byla spojena se zemědělstvím a sdílí jeho turbulentní osudy. Agrární negociace se bez nadsázky staly neuralgickým bodem pro evropské země, které štědře čerpají evropské dotace či zemědělské subvence a jsou předmětem vnitropolitického obchodu. Přesto země EU některé karty vyložily na konci namáhavých negociací v Hongkongu: do roku 2013 odstraní všechny formy podpor v exportu, na ženevském stole leží nabídky snížení domácích podpor i celních koncesí, obě vycházejí z parametrů dohody o reformě společné zemědělské politiky přijaté v roce 2003.

Česko je liberální

Česká republika patří v Evropské unii k liberálnější skupině zemí, reprezentované Švédskem, Dánskem, Velkou Británií, Nizozemím, Estonskem a Lotyšskem a opatrně také vlivným Německem. Přijatelnost určitých ústupků je umožněna tím, že podíl zemědělství na zaměstnanosti i celkové ekonomice je poměrně malý, před vstupem do Evropské unie Česká republika navíc výrazně liberalizovala svůj agrární trh a snížení evropských dotací může paradoxně zlepšit i pozici našich firem, které na trh EU vyvážejí přes 85 procent své produkce. V rámci jednání však trváme na tom, aby tyto kroky byly vyváženy zásadnějším snížením bariér, které dosud pro naše firmy existují v podobě vysokých cel na trhy rozvojových zemí a aby se zlepšily podmínky pro naše firmy vyvážející služby a investice do třetích zemí.

Co bude dál?

Variant dalšího postupu je několik. Pozitivní scénáře počítají s tím, že bude v první řadě třeba dosáhnout politické dohody mezi nejvyspělejšími zeměmi světa a na jejím základě připravit nový text, který bude součtem maxima možného. V Evropě se budou aktivizovat ochránci společné zemědělské politiky, kteří se pokusí mandát komisaře Petera Mandelsona udržet na uzdě. Pokud nebudou modality, tedy parametry dohody v zemědělství a průmyslu, dohodnuty do konce roku, je možné toto kolo jednání WTO poslat na dlouho »k ledu«. Palivové nádrže evropské konkurenceschopnosti jsou povážlivě prázdné. A nic na tom nemění skutečnost, že zásob sektu a vybraných lahůdek je na palubě dosud dostatek. Varování kapitána letadla P. Lamyho tentokrát už není o nebezpečí turbulencí, rizikem je samotný pád kvůli nedostatku odvahy k zásadním reformám.


•



9

Ivan Jukl: Dělat věci efektivněji je náš společný cíl

O služby CzechTrade v zahraničí je stále větší zájem Orientace služeb našich zahraničních kanceláří na ty firmy, pro které je export jednoznačnou prioritou, nese své ovoce v podobě výrazně efektivnějšího využití disponibilního času našich zástupců v zahraničí. Podstatně více času tak mohou věnovat konkrétním zakázkám s vysokou přidanou hodnotou pro naše klienty. Právě jejich potřeby by měly formovat podobu státní exportní politiky.

L

etošní rok si v CzechTrade připomínáme jako desátý rok existence agentury, založené s cílem podporovat české firmy při dobývání zahraničních trhů. S potěšením mohu konstatovat, že jsme sami sobě k tomuto výročí dali příjemný dárek. V loňském roce vytvořená a nastartovaná nová strategie CzechTrade, v podobě větší orientace na individuální, na míru jednotlivým skupinám zákazníků šité služby, přináší očekávané výsledky. Potěšitelný je určitě nejen rostoucí zájem firem o naše služby, ale především skutečnost, že pro většinu z nich se po první zkušenosti stáváme dlouhodobým strategickým partnerem. Právě díky dlouhodobé partnerské spolupráci máme možnost sledovat vývoj potřeb a požadavků našich klientů a můžeme na ně rychle reagovat v nabídce našich služeb. Vždyť kdo jiný by měl mít rozhodu-

jící vliv na formování podoby státní podpory exportu, než exportéři samotní? Nově zřizovaná Rada pro obchod a investice, která pravděpodobně zasedne ještě do konce tohoto roku, by měla formování a prosazování těchto potřeb zefektivnit. Jiný výsledek než zvětšení objemu státem poskytovaných služeb za méně peněz daňových poplatníků nebude považován za úspěch. Že kvantita musí být neustále provázena spokojeností vývozců-zákazníků a odpovídající úrodou na exportních polích, považuji za samozřejmost. Také proto jsme rádi, když se ti úspěšní dělí naším prostřednictvím o svá vítězství na zahraničních trzích s ostatními a ani v této příloze nechybí další, velmi povzbuzující příklady. Rekordní výsledky našeho zahraničního obchodu si vysvětluji i tím, že dobré výsledky stávajících exportérů strhávají stále větší počet podnikatelů k ambici prosadit se ve světě. Tato touha se odráží na již zmiňovaném nárůstu jejich zájmu o služby agentury CzechTrade. Za prvních osm měsíců letošního roku využily služeb zahraničních kanceláří CzechTrade téměř dvě tisícovky českých firem, což je téměř dvakrát tolik, co za celý loňský rok. Práce na zakázkách pro tyto klienty, tedy práce na placených zakázkách s vysokou přidanou hodnotou, představují v současné době 30 procent celkového disponibilního času zahraničních kanceláří, což je oproti

11,5 procentům v loňském roce více než dvojnásobek. Daří se nám tak naplňovat vizi Exportní strategie Ministerstva průmyslu a obchodu a já věřím, že se nám v tomto měřítku podaří v krátkém čase překonat hranici čtyřiceti procent, a dostat se tak na úroveň těch nejlepších proexportních agentur v Evropě. O tom, že lepší využívání času našich zahraničních kanceláří není samoúčelné, svědčí i další čísla: Již v polovině srpna jsme dosáhli stejného objemu tržeb jako za celý loňský rok a posunuli jsme se tak k naplňování té části strategie, která si dává za cíl postupné zvyšování podílu samofinancování agentury. A jak si vedli naši klienti? Věřím, že jsou spokojeni, protože se jim za půl roku podařilo s naší pomocí vyvézt v celkem 168 případech zboží a služby za 1,8 miliardy korun. Tolik tedy současná čísla. Jsou důležitá, protože bez dobrých výkonů se v byznysu dobré vztahy a prestiž jen těžko budují. V pomoci exportérům máme pořád co zlepšovat, a tak je důležité průběžně vyhodnocovat názory a připomínky podniků. Je zřejmé, že po deseti letech působení v dnes již devětadvaceti zemích vytvořil CzechTrade nezastupitelný model asistenčních služeb exportérům. Vloni na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně jsem zaznamenal hlasy, které by si stejný servis od státu přály po celém světě. Naslouchat vašim přáním budeme i během schůzek a mítinků v průběhu letošního ročníku MSV. K tomu loňskému přání chci říci, že všichni hlavní aktéři naší ekonomické diplomacie dělají vše pro to, aby se postupně stávalo realitou. Dělat věci stále efektivněji je náš společný zájem a směr. Budeme-li se jej držet, nebude posun vpřed otázkou další desítky let, ale měsíců.

10



•


V Rusku jsou české škodovky velmi oblíbené

Úspěšné projekty: Škoda Auto

Automobily Škoda upevňují pozici v Archangelsku Mladoboleslavskou automobilku Škoda Auto jako jednu z nejúspěšnějších tuzemských firem není třeba představovat. Letos by měla vyrobit více než 600 tisíc vozů a v roce 2008 až 800 tisíc aut.

J

eden milion vozů ročně by měla produkovat již v roce 2010, tedy o pět let dříve než počítaly původní odhady, uvedl na frankfurtském autosalonu člen představenstva společnosti Martin Jahn.

Na začátku prvního kontraktu byl CzechTrade

Auta ze Škodovky jezdí po celém světě, v říjnu vstupuje automobilka již na pátý kontinent – do Austrálie. Společnost Škoda Auto má s exportem bohaté zkušenosti, přesto například v Ruské federaci využila asistenčních služeb agentury CzechTrade, konkrétně její zahraniční kanceláře v Petrohradě. Výsledkem je stomilionový kontrakt v podobě dvou set prodaných vozů a perspektivní obchodní příležitosti do budoucna.

»Vozy Škoda si v poslední době vybudovaly stabilní pozici na ruském trhu, především díky správné marketingové strategii vedení naší společnosti a osvědčené kvalitě. O zájmu archangelské společnosti Avtoritet prodávat a servisovat vozy Škoda v tomto regionu nás informoval zástupce zahraniční kanceláře CzechTrade v Petrohradě v září 2006 a již v listopadu téhož roku došlo ke klíčovým jednáním mezi Škoda Auto a Avtoritetem v Archangelsku. Vzápětí padlo rozhodnutí o spolupráci s novým dealerem, který již zahájil výstavbu nového autosalonu s logem Škoda,« informuje Jan Hurt, ředitel Škoda Auto Russia.

jsou »garantem« růstu životní úrovně. Koupěschopnost obyvatelstva se odráží i na prodeji osobních vozů a tento trend bude bezpochyby pokračovat. Proto považuje společnost Škoda Auto rozhodnutí o udělení oficiálního dealerského statutu archangelské společJan Hurt nosti Avtoritet za správné, takové, jež výrazně posílí podíl značky na místním trhu. Podle Hurtových slov se totiž předpokládá, že po otevření nového autosalonu v Archangelsku v roce 2008 prodá Škoda Auto v tomto teritoriu oproti letošním dvěma stovkám pět set až sedm set nových vozů. »Věříme, že dosavadní skvělá spolupráce a profesionální přístup zástupců petrohradské kanceláře CzechTrade bude pokračovat a společnými silami se nám podaří zviditelnit a posílit pozici vozů Škoda i v dalších regionech Ruska,« dodává Jan Hurt.

Rok 2008: dalších 500 až 700 prodaných vozů

Archangelská oblast se dynamicky rozvíjí, v regionu působí několik velkých společností, které

Autosalon Škoda má i v Rusku charakteristickou architekturu


•



11

Úspěšné projekty: FERRIT

Podpora státu při expanzi na nové trhy nemusí být jen o penězích Společnost FERRIT ze severomoravského Starého Města u Frýdku-Místku navázala na tradici českého hornického strojírenství.

S

polečnost FERRIT vznikla v roce 1993 jako obchodní firma, která se postupem času a působením tlaků zahraničních trhů stala specialistou na výrobu důlních strojů a zařízení, určených pro důlní závěsnou dopravu. Na tuzemském trhu je jediným dodavatelem závěsných lokomotiv. Dnes mají její stroje zvuk nejen v Rusku, ale také na Ukrajině, v Kazachstánu, Estonsku, Polsku a na Slovensku. »Náš sortiment je velmi široký. Zahrnuje důlní závěsné lokomotivy, důlní manipulátory a zvedací zařízení, ale také pozemní kolejové lokomotivy, důlní nakladače a přibírkové stroje, drtiče uhlí, stroje na Petr Kovář ohýbání a střihání kovových profilů a další techniku používanou v dolech,« uvádí Petr Kovář, obchodní ředitel společnosti Ferrit. »Osmdesát procent našich výrobků směřuje na export, z toho převážná většina do Ruska. Nastává však období, kdy se dříve zaostalé doly postupně vybavují moderní technikou, trh se nasycuje, a proto musíme hledat nové možnosti.«

Úspěšný obchod s Čínou

Letos vyvezl FERRIT první dvě důlní závěsné lokomotivy do města Luan v provincii Shanxi v Číně. »Čína je pro nás velmi zajímavý trh, který těží více než dvě miliardy tun uhlí,« říká Kovář. »A právě na čínský trh jsme se dostali za velké pomoci agentury CzechTrade, která skvěle zorganizovala naši první akviziční cestu do Číny. Při této

Důlní závěsná lokomotiva

příležitosti jsme měli možnost navštívit největší uhelné revíry a jednat s vedením důlních společností, pro které agentura také dobře připravila prezentace firem, sdružených v alianci Česká dobývací technika (CDT). Díky CzechTrade jsme také získali základní orientaci na čínském trhu uhelného hornictví.« V tomto roce ještě plánují dodat do Číny jednu až dvě lokomotivy. Jak uvedl Petr Kovář, z Číny naopak dovážejí některé komponenty pro kompletaci vlastních závěsných drah. Kontrakt v Číně je podle něj výsledkem dvouletého působení na trhu. Kromě osvědčených teritorií a již zmiňované Číny společnost směřuje i na další nové trhy, jako jsou Turecko a Írán, kde letos uskutečnili první dodávky důlního zařízení. Perspektivně chtějí rozšířit pole působnosti také na trzích Jižní a Střední Ameriky. »Také v tomto případě využijeme podle možností služeb agentury CzechTrade,« potvrzuje Kovář.

jako jedna firma, ale jako sdružení firem, jež může nabídnout jak kompletní dodávku zařízení, tak i jeho financování,» pochvaluje si Kovář. »Za velké plus také považujeme skutečnost, že na mezinárodních výstavách a prezentacích jsou výrobci důlní techniky prezentováni pod křídly Ministerstva průmyslu a obchodu, což zvyšuje úroveň expozice i důvěryhodnost firem.«

FERRIT V ČÍSLECH V roce 2006 firma Ferrit, která zaměstnává cca 130 lidí, vykázala tržby 380 milionů korun, což bylo o pět milionů korun meziročně více. V letošním roce by měla utržit 395 milionů. Ferrit je ryze česká firma, vlastníky jsou tři fyzické osoby.

Pod hlavičkou aliance je cesta snadnější

Přibírkový stroj univerzální

Firma FERRIT je dlouholetým členem aliance Česká dobývací technika (CDT), která úspěšně funguje pod hlavičkou CzechTrade. »Hlavní přínos aliance vidím v tom, že společnost v zahraničí nevystupuje

Čína je i do budoucna zajímavý trh.

12



•


signu, ale v některých případech se prodávaly i pod ochrannou známkou Blata. Zástupci firmy Blata zahájili několikaletý tvrdý boj s padělky. Navázali spolupráci se všemi státy Evropské unie, které si začaly problému více všímat, neboť na čínských plagiátech docházelo k vážným a dokonce i smrtelným nehodám. Počet zadržených čínských napodobenin se k dnešnímu dni šplhá k mnoha tisícovkám. Jen za rok 2006 byla hospodářská ztráta firmy z nerealizovaných prodejů vyčíslena na 200 milionů korun.

Úspěšné projekty: BLATA

Pavel Blata provází prezidenta Václava Klause a jeho choť při návštěvě firmy

Neprodáváme motocykly, ale vítězství Silná vůle, odhodlání, velké nasazení a bojovné srdce – to jsou vlastnosti, které charakterizují největšího světového výrobce malých motocyklů – minibiků, Pavla Blatu.

I

když proslulou firmu z Blanska, která nese jeho jméno, čínské plagiáty v uplynulých letech téměř položily na záda, vytrval, a dnes se může těšit z nových úspěchů nejen v podobě špičkových výrobků, ale i vítězství svých strojů a jezdců v mezinárodních kláních.

Začali na zelené louce

Pavel Blata byl v sedmdesátých letech úspěšným továrním motocyklovým jezdcem Povážských strojíren. Měl velký sen – vyrábět automobily, ale protože tehdy disponoval pouze výrobní mi prostory ve své garáži, rozhodl se začít s motocyklem. A jelikož ani pro velké motocykly zázemí nestačilo, vrhl se na vývoj a později i výrobu malého motocyklu. První úspěchy se okamžitě odrazily v dalším vývoji firmy. Vydělané peníze stále investoval, na zbytek si půjčil. Vedle minimotorek začal později vyrábět také motorové koloběžky – skútry. Firma se svými produkty vyjížděla na veletrhy a výstavy, uzavírala kontrakty a stále rostla.

Čínské plagiáty útočí…

»Rok 2003 byl nejproduktivnější, prodávali jsme více než 10 000 výrobků ročně, z toho téměř polovina produkce směřovala do Spojených států,« říká Lukáš Vašíček, obchodní manažer firmy Blata. »A právě tehdy, když jsme byli nejúspěšnější, objevily se zprávy o prvních padělcích. Nepodnikli jsme dostatečně razantní kroky hned v po-

čátku, neboť čínská minimotorka byla tak nekvalitní, že jsme v ní neviděli konkurenci. Naši pozici na americkém trhu to tehdy velmi poškodilo.« Následovala obrovská vlna padělků. Jen na evropský trh Čína expedovala sto tisíc minimotorek měsíčně, čímž během relativně krátké doby zničila trh. Plagiáty byly nejen detailní kopií de-

V současné době přichází firma Blata s novým českým silničním motocyklem. Na frankfurtském veletrhu Intermot poprvé představila veřejnosti stroj s motorem o objemu 125 kubíků a v budoucnu plánuje vyrábět až deset tisíc kusů těchto motorek ročně. Hlavní cílovou skupinou jsou mladí motocyklisté, toužící po stroji sportovního vzhledu – budou jej moci řídit i teenageři už od šestnácti let. Prodej je směřován nejen na tuzemský trh, ale také do západní Evropy a následně i do Spojených států.

David Hrubeš na stroji Blata

A Blata vyhrává…

Přesto se blanenská Blata nevzdala. Nejen že se stále oprávněně pyšní tím, že je největším světovým výrobcem minimotorek, ale udává tón i na závodním poli. Také letos slavil závodní tým BLATA úspěch, když se devítiletý David Kruliš na stroji BLATA stal mistrem Evropy. »Naší strategií do budoucna je vyvíjet výrobky s vysokou přidanou hodnotou, rozšířit výrobkové portfolio o silniční motocykly a soustředit se na zefektivnění výroby v České republice,« doplňuje Lukáš Vašíček. »Díky tomu, že vývoji věnujeme maximální pozornost, máme dnes na trhu nejvýkonnější motor o objemu 40 kubíků. U motocyklů hraje ovšem velice důležitou roli také design, a tak nás letos potěšilo nejen ocenění za vynikající design v České republice, ale také druhé místo v mezinárodní designové soutěži, kde je porotou stovka motocyklových designérů z celého světa. Tato ocenění byla udělena našemu novému silničnímu motocyklu BLATA 125.« I když je Blata v zahraničí úspěšná, hledá cesty na nové trhy. S pomocí CzechTrade letos například pronikla na turecký trh, kam vyvezla malé motorky v hodnotě 1,5 milionu korun. »Jednali jsme s novým tureckým partnerem a těsně před uzavřením kontraktu z něj téměř sešlo, neboť nás informoval o nepřijatelně vysokých dovozních poplatcích,« dodává Lukáš Vašíček k roli CzechTrade v tureckém kontraktu. »Turecké úřady vyžadovaly netarifní poplatky, jež nikdy dříve nevyžadovaly a které ani neměly oporu v žádné zákonné úpravě nebo nařízení. Prostřednictvím zástupce CzechTrade v Istanbulu a tureckého celního agenta jsme jednali s tureckou celní správou a nakonec se nám podařilo zakázku realizovat bez dodatečných poplatků. Díky těmto zkušenostem jednáme s agenturou CzechTrade o podpoře exportu do Mexika a Brazílie.«


•



13

Úspěšné projekty: VEBA, textilní závody

Umíme číst myšlenky našich zákazníků Akciová společnost VEBA, textilní závody, patří mezi největší české bavlnářské výrobce a je také významným evropským výrobcem žakárského bytového a oděvního sortimentu. Letos slaví 150 let vzniku průmyslové tradice na Broumovsku.

S

polečnost je výrazně proexportně orientovaná. Roční obrat přesáhne 1400 milionů Kč a podíl vývozu na celkovém obratu se pohybuje trvale nad 80 procenty. Textilní zboží z Broumova znají v mnoha zemích Evropy, Ameriky a Afriky.

Na prvním místě je kvalita

»Mezi největší trhy naší společnosti patří Německo, Skandinávie, Švýcarsko, USA, Kanada a západní Afrika,« říká Jana Mašínová, ředitelka prodeje pražské kanceláře společnosti. »Za našimi exportními úspěchy na vyspělých trzích se skrývá zejména orientace firmy na produkci velmi kvalitního zboží pro cílové skupiny, které kvalitu vyžadují, a také schopnost tuto vysokou úroveň udržet.« Jako jediný bavlnářský výrobce v České republice a jeden z mála v celé Evropě nabízí VEBA žakárské damašky a výrobky z nich – ložní a stolní prádlo – od šíře 130 cm až do šíře 290 cm a umí také například ložní soupravy

v kvalitách, které charakterizují nejvyšší materiálové a konstrukční parametry. Na přání zákazníka může mít zboží i speciální úpravu, jako je například nežehlivá úprava pro lůžkoviny, nešpinivá a voduodpudivá úprava pro ubrusoviny nebo antimikrobiální úprava pro froté zboží. VEBA Jana Mašínová svým luxusním froté výrobkům dodává speciální, (tzv. mokrou) úpravu froté. »Ta našim ručníkům nebo županům dává větší jemnost, která při dotyku hladí a současně zajišťuje vyšší savost při utírání,« říká Jana Mašínová.

kát se speciálními úpravami, jehož rok od roku rostoucí prodeje se na všech současných tržbách společnosti podílí více než 60 procenty. Luxusní damašky si už našly cestu také do Asie. V bavlněných damašcích z Broumova spí například tamní celebrity, k nimž patří i členové thajské královské rodiny.

VEBA na čtyřech kontinentech

Zajímavostí je, že broumovská textilka je jedním z mála evropských výrobců brokátu pro stále náročnější africké trhy. Výhradně pro »černý kontinent« totiž VEBA vyvinula africký bavlněný bro-

Při exportu každá rada dobrá

Ložní soupravy a ručníky z VEBY se dezénově doplňují.

Přestože je VEBA velmi úspěšná proexportně orientovaná společnost, počítá při svých dalších zahraničních plánech s pomocí agentury CzechTrade. »I když máme dlouholeté zkušenosti s exportem, tradiční zákazníky v mnoha zemích, a někde i vlastní zástupce, na CzechTrade se obracíme proto, že je mnohdy těžké udržet v zahraničí získané pozice nebo vydobýt nové. CzechTrade nám například velmi pomohl při získání některých kontaktů v Kanadě a Irsku,« konstatuje Jana Mašínová. V Kanadě VEBA díky CzechTrade navázala obchodní spolupráci s řetězcem Hudson‘s Bay Company. »Do HBC – obchodniho domu The Bay v Torontu, jsme vyvezli bavlněné ložní prádlo vyšší kvality, celkem 1400 souprav. Hodnota vývozu činila přes 2 miliony korun a pro tento řetězec jsme získali i další zakázky, tentokrát na ubrusový sortiment. V Irsku se nám díky agentuře CzechTrade podařilo proniknout do prakticky nejdražšího obchodu s bytovým textilem na “high street”. A i když tento kontrakt patřil k těm menším, vzhledem k náročnosti irského trhu si jej velmi ceníme. Spokojeni jsme například také se spoluprací zástupce zahraniční kanceláře CzechTrade ve Stockholmu, která je výjimečná a nadstandardní, a proto věříme, že se nám díky oboustrannému úsilí podaří získat nové zakázky i v tomto teritoriu,« uzavírá Mašínová.

14



Luboš Marek, zástupce CzechTrade ve Vietnamu: Využijme dobré jméno, které ČR ve Vietnamu má

Nový asijský tygr? Vietnam je trhem, kam stojí za to směrovat své síly. O kvalitě českých výrobků tu nikoho nemusíte nijak zvlášť přesvědčovat.

V

ietnamci vědí o naší zemi tolik jako obyvatelé žádné jiné asijské země. Spousta z nich kdysi v Československu studovala, obchoduje s námi nebo se tu usadila natrvalo – v současné době v ČR žije asi 50 tisíc Vietnamců, což je ve střední Evropě ojedinělé. I když

patří stále mezi tzv. rozvojové země, jeho potenciál je vzhledem k velkým zásobám ropy, zemního plynu, uhlí a dalších surovin obrovský. Také proto je Vietnam s více než osmdesáti čtyřmi miliony lidí na cestě stát se novým asijským tygrem.

•


Obchodní výměna ČR – VSR Vývoz 1993 6 169 2001 15 049 2002 15 138 2003 19 250 2004 20 683 2005 18 286 2006 29 358 Zdroj: ČSÚ, údaje v tis. USD

Dovoz 5 093 50 100 51 093 53 715 77 526 91 064 132 818

Bilance 1 076 -35 051 -35 955 -34 465 -56 843 -72 778 -103 460

Oficiální otevření nové kanceláře CzechTrade v Ho Či Minově Městě se chystá na polovinu listopadu při příležitosti plánované oficiální návštěvy ministra Martina Římana ve Vietnamu.

Podnikatelská mise do Indonésie a Vietnamu Ve dnech 10. až 17. listopadu 2007 se uskuteční podnikatelská mise do Indonésie a Vietnamu vedená ministrem průmyslu a obchodu ČR Martinem Římanem. Jste zváni k účasti v podnikatelské delegaci doprovázející ministra průmyslu a obchodu při jeho oficiální návštěvě Indonésie a Vietnamu. Organizací doprovodné mise byla pověřena Hospodářská komora ČR. Kontakt: [email protected]

Nová služba CzechTrade: Exportní centra v zahraničí

Nové kolo obchodu mezi Vietnamem a Českem odstartovala před nedávnem návštěva vietnamského premiéra Nguyen Tan Dunga doprovázeného asi padesáti vietnamskými podnikateli. Výsledkem byly podepsané kontrakty za téměř 70 miliard korun. Paralelně s touto vietnamskou misí zorganizoval CzechTrade setkání českých podnikatelů s delegací vietnamského ministerstva obrany, která přivezla nabídky na zakázky za více než 300 milionů dolarů.

Vietnam je jednou z devatenácti zemí, v nichž CzechTrade přichází s novinkou - balíčkem služeb »Exportní centrum CzechTrade v zahraničí«. České firmy tak mají možnost získat nástroj, který jim pomůže usnadnit a zejména zlevnit vstup na nový trh. Exportní centra nabízejí kancelářské prostory, přístup k důležitým informačním zdrojům, ale především pomoc a podporu exportérům ze strany ředitelů zahraničních kanceláří a jejich týmů, kteří znají dokonale místní trh a jeho specifika. Využití Exportního centra se nejčastěji vztahuje na dobu, než si firma v teritoriu otevře vlastní zastoupení nebo vybere místního obchodní partnera.

Slavnostní 10. ročník Exportní ceny DHL letos doplní logistický seminář Soutěž Exportní cena DHL slaví letos desátý rok své existence. Společnost DHL Express v České republice ve spolupráci s vládní agenturou CzechTrade společně udělují toto prestižní ocenění malým a středně velkým exportním firmám v České republice, s cílem poukázat na jejich význam pro českou ekonomiku. Úspěšný koncept čtyř nových soutěžních kategorií pokračuje i v letošním roce a je navíc rozšířen o specializovaný seminář CzechTrade, zaměřený na praktické využití logistiky pro zvýšení exportu. Firmy zapojené do soutěže o Exportní cenu DHL získají možnost účasti na tomto semináři zdarma.

Seminář Exportního klubu CzechTrade s názvem »Využití logistiky pro úspěšný export« se uskuteční ve čtvrtek 15. listopadu dopoledne ve Švandově divadle na pražském Smíchově. »Je potěšující, že v posledních letech zaznamenáváme rostoucí počet přihlášených firem do soutěže Exportní cena DHL. Chceme firmám cestou uspořádání semináře poděkovat za jejich zájem o soutěž a nabídnout jim zároveň nové pohledy do oboru, ve kterém podnikají. Naši odborníci seznámí účastníky setkání s nejaktuálnějšími logistickými trendy, postupy a metodami, které jim pomohou například efektivněji využívat náklady na dopravu, skladování a další související služby při ex-

portu výrobků,« doplňuje Communication Specialist DHL Express Pavla Křapová. Kromě praktických rad a doporučení specialistů DHL, Dun&Bradstreet a CzechTrade budou mít přihlášení manažeři příležitost poznat také výhody a přínosy využití Free zón, nebo se budou moci seznámit se speciálními druhy kontejnerů pro bezpečnou a efektivní dopravu v mezinárodním obchodě. Seminář je určen především pro manažery a vlastníky exportujících firem, které se účastní letošního 10. ročníku Exportní ceny DHL. Účast v semináři i v soutěži je bezplatná a zájemci se mohou přihlásit na adrese www.exportnicena.cz nebo www.exportniklub.cz.


•



Partnerství: CzechTrade a Veletrhy Brno

Přirozená synergie Společnost Veletrhy Brno a agentura CzechTrade jsou od roku 2006 vzhledem k synergii aktivit spolupracujícími partnery.

P

rioritním cílem partnerství agentury CzechTrade a společnosti Veletrhy Brno je podpořit pozitivní image České republiky v zahraničí a exportní zájmy českých firem prostřednictvím exportně orientovaných mezinárodních veletrhů v Brně. Stručně řečeno –

jejich snahou je zvyšování zahraniční účasti na veletrzích v Brně a podpora zájmu o české produkty v zahraničí. Prioritou agentury CzechTrade je zvýšit exportní výkonnost a konkurenceschopnost českých firem na zahraničních trzích prostřednic-

15

tvím širokého spektra poskytovaných služeb. Díky využití sítě zahraničních kanceláří CzechTrade probíhá spolupráce obou firem především v oblasti oslovování zahraničních návštěvníků, organizování obchodních, novinářských a nákupních misí ze zahraničí na mezinárodní veletrhy v Brně (mise významných firem oboru, globálních firem, rozhodujících velkoodběratelů spotřebního nebo investičního zboží). V rámci propagačních aktivit a kontaktů agentury CzechTrade na různá oborová sdružení či asociace není opomíjena ani spolupráce formou doporučení vystavovatelské účasti na mezinárodních veletrzích v Brně. Vzájemná součinnost se promítá rovněž do oblasti vzdělávacích programů pro exportéry a propagace vybraných mezinárodních veletrhů v Brně v rámci akcí pořádaných agenturou CzechTrade v zahraničí. Veletrhy v Brně představují v hlavních oborech české ekonomiky špičku ve střední Evropě a jsou srovnatelné se západoevropskými veletrhy. Na brněnském výstavišti je k vidění nejen exportní nabídka českých firem včetně malých a středních podniků, ale i reprezentativní účast zahraničních firem včetně nadnárodních, globálních značek. V Brně se prezentují firmy ze zemí, jež představují centra globalizace – Čína, Tchajwan, Indie, Turecko a zemí, které jsou hlavními obchodními partnery ČR (Německo, Slovensko, Polsko, Rakousko, Itálie, Velká Británie). Brněnské veletrhy, které jsou vnímány jako součást státní proexportní politiky, jsou podporovány mezinárodními profesními a oborovými svazy a asociacemi. Čtyřiadvacet veletrhů pořádaných v Brně nemá ve střední Evropě konkurenci. Z tohoto pohledu můžeme říci, že jde bez nadsázky o mezinárodní veletrhy středoevropského významu zasahující teritoriálně také nově přistoupivší země Evropské unie a území na východ od EU. Spolupráce agentury CzechTrade a společnosti Veletrhy Brno se úspěšně rozvíjí a je velkým příslibem do budoucna.

S LUŽBY S TÁTU E XPORTÉRŮM

Recommend Documents