Společenský večer Bioakademie
Spotřeba biopotravin v ČR postupně roste
Bioprodejnou roku jsou Freshbedýnky
Krátké zprávy, či-li víte, že?
S ekologickým zemědělstvím se musí počítat. Zájem o biopotraviny stoupá stejně jako o ekologicky obhospodařenou půdu
B
iopotraviny si získávají své místo v nákupních košících obyvatel České republiky. Potvrdil to průzkum zadaný Ministerstvem zemědělství České republiky. Je jasné, ţe ruku v ruce s tímto trendem stoupá popularita ekologického zemědělství. Vedení svazu jiţ v létě započalo jednání s představiteli Ministerstva zemědělství ČR. V přítomnosti ministra zemědělství Mariana Jurečky, šéfporadkyně Simony Prečanové, předsedy svazu Zdeňka Perlingera a manaţerky Kateřiny Nesrstové proběhla první schůzka v příjemném a konstruktivním duchu. „Snaţili jsme se ministrovi opět vysvětlit, ţe naši sedláci jsou ti, co opravdu produkují, coţ lze dokladovat jednoznačně na mnoţství sýráren, moštáren, bouráren, jatek apod., které naši členové v posledních letech v jednotlivých regionálních centrech
vybudovali a nyní provozují,“ uvedla Kateřina Nesrstová a dodala, ţe je však potřeba, aby ekologičtí sedláci měli oporu v MZe. Je nutné, aby věděli, ţe ekologické zemědělství není bráno jen jako něco, co musíme splnit kvůli Evropské unii. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců si uvědomuje, ţe musí čelit tlaku lobby, zejména ze strany Agrární komory k ministerstvu. Byla otevřena i další témata jako podpora EZ v PRV, případnou moţnost působení Svazu PRO-BIO v Monitorovacím Výboru PRV od 2015, vnitřní a vnější připomínková řízení. Na „přetřes“ přišly i sady a bezpředmětné útoky ovocnářské unie. Důleţitým bodem jednání byla podpora biopotravin, třeba dle vzoru Dánska, kde věc řeší zákonná úprava. V návaznosti na jednání s ministrem zemědělství, jednání poradců, by PROBIO Svaz rád opětovně prodiskutoval
převod biozebry pod Svaz PRO-BIO pro účely značení české produkce. „Dle mého názoru je podpora tuzemské produkce touto cestou jedna z moţných alternativ, jak pomoci našim zpracovatelům a zároveň spotřebitelům i samotnému bio sektoru,“ uzavřela Kateřina Nesrstová.
Změny na českém biodvorečku
O tom, ţe ekologické zemědělství má smysl, ekosedláci nediskutují. Skeptici se moţná na biopotraviny tváří jako na marketingový tah, kritici jako díru na dotace. To vše jsme slyšeli uţ mnohokrát. Fakta jsou však jasná. Půda ekologických hospodářů nabývá na ceně. Zemědělská půda je jednou z nejjistějších investic s předpokladem růstu hodnoty. Potvrzuje to i jeden z největších obchodů současné doby. Dokončení s. 2
Možnost zvýhodněné inzerce ve Výsevních dnech 2015 ok se s rokem sešel a my nyní opět pracujeme na vydání kalendáře Výsevní dny podle Marie Thunové® na rok 2015. Překlad a redakci zajišťuje Radomil Hradil z německého originálu. Výsevní dny jsou určeny pro zahrádkáře a zemědělce, kteří o svou zahradu či pole pečují podle přírodních kosmických rytmů. Publikace bude v prodeji na Svazu PRO-BIO od prosince 2014. Náklad 3.500 kusů. Černobílé vydání. Protoţe chceme, aby se členové více zviditelňovali a dali tak o sobě vědět světu, nabízíme jim velmi výhodné
R
moţnosti inzerce uvnitř Výsevních dnů: Členové: uvnitř publikace – celá stránka 500,- Kč; ½ - 250,- Kč; ¼ 100,- Kč Ostatní subjekty: uvnitř publikace – celá stránka 1500,- Kč; ½ - 750,Kč; ¼ - 400,- Kč Ceny jsou uvedeny bez DPH (21%). Termín pro dodání inzerátů a textů je do 15.10.2014!! Inzerci je moţné zaslat jiţ vytvořenou. Ti z Vás, kteří nemají moţnost grafického zpracování, nemusí smutnit, stačí poslat text popřípadě i fotku a my se o zpracování postaráme. (red)
Dokončení ze s.1 ...
Group za akcie jejich společnosti 43,5 milionu eur (1,2 miliardy korun) a v následujících dvou letech investuje do rozvoje Spojených farem dalších zhruba 20 milionů eur. Ať uţ tuto informaci bereme jako pozitivní, či negativní, ukazuje hodnotu ekologického zemědělství optikou peněz, bez obalu pozitivních externalit. (syh)
Podle informací, které přinesly Hospodářské noviny, se stane jedním z největších biozemědělců v Česku realitní magnát Radovan Vítek. V severních Čechách mu bude patřit 20 tisíc hektarů zemědělské půdy i s výrobou. Podle HN zaplatí dosavadním vlastníkům, uskupení Spojené farmy, Vítkova CPI Property
Ohlédnutí za Bioakademií 2014: Otevření témat o budoucnosti ekologického zemědělství
Ú
vodní část Bioakademie 2014 otevřela konkrétní témata reflektující nastavení podmínek pro ekologické zemědělství v nadcházejícím období. Debata byla místy vzrušená, připomínky velmi konkrétní a zástupci ministerstva zemědělství vstřícní. Tak by se dal shrnout úvod mezinárodní konference ekologického zemědělství 2014. Oproti loňskému ročníku Bioakademie byly jiţ slyšet konkrétní čísla, termíny a náleţitosti, které budou muset sedláci plnit pro získání dotací. Oficiálního zahájení a plenárního zasedání se za ministerstvo ČR zúčastnili Ing. Josef Makovský, Ph.D. z oddělení strategie environmentálních podpor PRV a Ing. Jan Gallas, ředitel odboru environmentálního a ekologického zemědělství. Debata se vedla jak o podmíněné produkci, sadech, zatíţení i trvalých travních porostech. (syh)
Ohlédnutí za Bioakademií 2014: Společenský večer s předáním cen těm nejlepším
B
ioakademie, to nejsou jen odborné diskuze a přednášky, ale také ocenění dlouholeté práce, nás ekologických sedláků. Slavnostní večer patří pro zásluze všem, ale především oceněným. V prostorách Státního zámku Lednice si převzali ocenění za nejlepší Českou biopotravinu 2014 zástupci všech kategorií. Spolu s předsedou svazu Zdeňkem Perlingerem se ujal čestné funkce Jindřich Pokora, ředitel odboru kontroly, laboratoří a certifikace Státní zemědělské a potravinářské inspekce. SZPI v letošním roce totiţ poprvé převzala záštitu nad soutěţí, podobně jako jiţ dříve MZe. A kdo si tedy ceny převzal? Dvakrát přišel pro cenu zástupce Biofarmy Sasov Jiří Pykal. Převzal ocenění za nejlepší biopotravinu ţivočišného původu a rovněţ cenu pro celkového vítěze. Českou biopotravinou 2014 se tedy stalo Bio konopné sádlo z přeštických prasat. Oceněnou biopotravinou rostlinného původu pro rok 2014 jsou Černíkovické okurky Miloše Kurky, který si pro cenu přišel i vloni. Z Horňácké farmy přijela „dámská delegace“ v čele s Ivou Novákovou Pavlíkovou, a to pro cenu za cukrový hrášek, který zvítězil v kategorii biopotraviny pro gastronomii, pochutiny a ostatní. Manţelé Marcinčákovi to nemají z Mikulova do Lednice daleko. Jako v předcházejícím roce si tak „odskočili“ převzít cenu za nejlepší biovíno. Partnerem soutěţe Česká biopotravina je veletrh BIOFACH, který poskytuje vítězi inspirační zájezd do německého Norimberka. Postupně vítěze představíme, stejně jako příběhy vítězných biopotravin. Nejlepším sedlákem Svazu PRO-BIO je společnost Chov Charolais v čele s jednatelem Milošem Šedivým. Zástupci nejoblíbenější bioprodejny Freshbedýnky do Lednice tentokrát nepřijeli, ale zástupce sekce Bioprodejen Svazu PRO-BIO jim cenu předali individuálně. (syh)
Hlavní téma: Nepovolené látky v ekologickém zemědělství aneb Ozvěny Bioakademie 2014
V
Lednici proběhl 14. ročník Bioakademie. Tradiční seminář byl zaměřen na téma nepovolených látek v ekologické produkci a rizika nezaviněné kontaminace. V příspěvcích zástupců kontrolních orgánů (SZPI, ÚKZÚZ), ministerstva zemědělství, Vysoké školy chemicko technologické a výrobců byla zevrubně popsána aktuální problematika a otevřela se tu řada témat, kterým by se měl sektor do budoucna detailněji věnovat. Zpřísnění kontrol, sjednocení metodik a definování hraničních limitů pro obsah reziduí v bioprodukci a biopotravinách výrazně zjednodušilo spotřebitelům čitelnost kontrol. Současně se zahájila diskuze nad problematikou nezaviněné kontaminace. V současné době totiţ následky za cizí nedbalost nese ekozemědělec.
Zpřísnění kontrolního procesu = lepší srozumitelnost pro spotřebitele
Na konci loňského roku vydal Evropský Parlament zprávu o potravinové krizi, podvodech v potravinovém řetězci a jejich potírání (2013/2091(INI)). V dokumentu, který vznikl jako reakce na skandály s prodejem koňského masa, se mimo jiné definovalo 10 potravinových skupin s nejvyšším rizikem hrozí-
cích podvodů. Vedle pančovaného olivového oleje a ryb byly do prvních tří nejohroţenějších oblastí zařazeny i biopotraviny. Skutečnost, ţe se trh s biopotravinami za posledních deset let několikanásobně rozrostl, s sebou přináší i zvýšený zájem spekulantů. Lákavá je nejen vyšší reali-
zovaná cena biopotravin na trhu, ale v řadě zemí i moţnost čerpání dotačních titulů spojených s ekologickou produkcí. Protoţe nákup biopotravin je u většiny spotřebitelů i nadále spojován pouze se zdravotním přínosem, jakákoliv kauza spojená s nálezem reziduí pesticidů a hnojiv v biopotravinách sniţuje v očích spotřebitelů důvěryhodnost celého ekozemědělského systému. Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 a Nařízení Komise (ES) 889/2008, kterými se ekologické zemědělství řídí, sice jasně definují tzv. pozitivní seznamy látek povolených v ekologickém zemědělství, ale výslovně nedeklarují, ţe bioprodukce nesmí rezidua pesticidů a hnojiv obsahovat. Nepřítomnost zbytků chemických postřiků pak vychází přirozeně z jejich neaplikování. S nárůstem poptávky po biopotravinách se ukazuje, ţe tato forma výkladu není pro spotřebitele dostatečně srozumitelná a míjí se s jejich očekáváními. V rámci zvýšení transparentnosti kontrol proto v posledních letech došlo k několika zásadním změnám: Od roku 2010 je kontrolní systém EZ podřízen také Nařízení EP a Rady (ES) č. 882/2004, které zavádí povinnost úředních kontrol za účelem ověření dodrţování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých ţivotních podmínkách zvířat. Těmito úředními kontrolami je pověřen Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) Začátkem loňského roku je přijato Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 392/2013, které stanovuje povinný odběr vzorků na analýzy u minimálně 5% ze všech kontrolovaných podniků, a také upřesňuje definici, ţe je takto třeba kontrolovat celý proces, a ne jenom finální produkty (biopotraviny). V součinnosti s tímto nařízením platí od letošního roku “Metodický pokyn MZe č.3/2013, kterým se stanovují specifická pravidla pro odběr,
analýzu a následné vyhodnocení vzorků z ekologického zemědělství”. Odběry vzorků probíhají podle ustálené metodiky a jednotným způsobem, takţe nedochází k pochybnostem o obhajitelnosti kvality a průkaznosti odebraných vzorků v případném správním řízení. Vzorky mohou být odebírány všude tam, kde je to v zájmu dodrţování pravidel EZ a kde mají kontrolní orgány pověření (ve skladech, z postřikovačů, ve výrobnách, během přepravy atp.) Všechny tyto změny směřují k lepší přehlednosti a jednotnosti kontrolních mechanismů. Nový pokyn pak navíc výrazně zjednodušuje interpretaci výsledků kontrol vůči spotřebitelům. Je zde totiţ poprvé definován orientační hraniční limit 0,01 mg/kg pro obsah nalezených reziduí pesticidů v biopotravinách a zemědělské produkci, při jehoţ překročení není moţné dále deklarovatcertifikovat tuto produkci jako bio. V případě nálezu ve vzorcích půdy či plevele je překročení tohoto limitu povaţováno za prokázání přímého pouţití
zakázaných přípravků a produkce ze zasaţeného území nemůţe být certifikována (detailněji viz Metodický pokyn 3/2013, MZe).
Jak se vypořádat s nezaviněnou kontaminací - teorie a praxe
Se zpřísněním kontrol se otevírá diskuze jak řešit situaci, kdy dochází k nezaviněné kontaminaci porostu nebo půdy nepovolenými látkami přestřiky ze sousedního konvenčního pozemku či starou zátěţí v půdě. Ty, jak praxe z poslední doby ukazuje, bývají častým zdroje kontaminace.
Postup jasný, praxe?
Přestoţe z pohledu legislativy existuje jasný postup, praxe je jiná. Při kontaminaci postřikem pesticidů od konvenčního souseda dochází zpravidla k zásahu na pásu půdy v nejbliţší vzdálenosti od hranice pozemku. Jakmile poškozený ekozemědělec tuto skutečnost nahlásí kontrolní organizaci, znamená to pro něj přesunutí pozemku (část/celý - dle rozsahu poškození) zpět do přechodného období. To pro něj představuje administrativní, agrotechnickou a finanční zátěţ navíc (povinnost pěstování odlišných plodin souběţné pěstování stejných plodin v reţimu bio, přechodném období nebo v konvenčním způsobu hospodaření, není v podniku povoleno), oddělené skladování, niţší cena na trhu
za produkci pocházející z přechodného období apod.), kterou mu nikdo neuhradí. Občansko-právních sporů na téma náhrady škod za postříkané porosty probíhá v České republice minimálně.
Administrativa
Důvodem je navýšení uţ tolik vysoké administrativy, nejasný výsledek a vleklost. Farmáři navíc, v zájmu zachování dobrých sousedských vztahů, volí tuto variantu jen velmi neradi. Průkazný materiál, ţe se jednalo o přestřik ze sousedního pole, je zpravidla jiţ velmi těţko zajistitelný. Ekozemědělec tak v současné době nese za cizí nedbalost mnohem větší následky, neţ samotný viník. Přestoţe ze zákona jasně vyplývá povinnost zemědělce, aby při aplikaci prostředků na ochranu rostlin zabezpečil nepoškození okolních porostů, není v této oblasti princip “platí znečišťovatel” dostatečně uplatňován. Současně nejsou vyuţívány nástroje, které by umoţnily finanční kompenzaci způsobených ztrát jinou cestou. Takovými jsou například v Evropě pojištění odpovědnosti podnikatele, povinnost zajištění mechanické bariéry ze strany konvenčního zemědělce apod.
Administrativa
I v případě prevence není situace jednoduchá: Chce-li ekozemědělec zamezit přestřiku ze sousedního pole vybudová-
ním bariéry, např. cesty, remízku nebo ţivého plotu na své straně pozemku, naráţí velmi často na nevoli vlastníků půdy, kterým se z jejich pohledu takovým zásahem půda znehodnocuje. Diskuze, která na toto téma v rámci Bioakademie proběhla, tak otevřela řadu problémů, na které je nutné soustředit v blízké budoucnosti pozornost.
Základní statistika provedených kontrol v roce 2013
V roce 2013 bylo na MZe registrováno 4 636 osob podnikajících v ekologickém zemědělství a bylo u nich provedeno 5 047 kontrol. Rok 2013 byl zaměřen na cílené kontroly za účelem zjištění pouţití nepovolených látek pro ekologické zemědělství. V roce 2013 bylo současně provedeno 26 supervizí inspektorů kontrolních organizací v průběhu kontroly a dále 4 kontroly na ústředí kaţdé kontrolní organizace. Certifikáty vydávají kontrolní organizace, které také rozhodují o jeho odebrání nebo odepření certifikát udělit/vydat. Většinou se jedná o situaci, kdyţ se na základě analýzy odebraného vzorku zjistí v bioproduktu přítomnost reziduí nepovolených látek. Výrobek musí být následně staţen z trhu a odstraněno označení bio, zároveň dojde k podání podnětu na zahájení správního řízení MZe.
Upozornění ekologickým podnikatelům či bioproducentům byla zasílána zejména z důvodu klamavého značení bioproduktů a biopotravin, u všech produktů bylo klamavé logo nebo název odstraněno na základě výzvy ze strany MZe, případně provedena úprava obalu výrobku. Kateřina Čapounová ČTPEZ
Přehled zjištění na kontrolách a přehled sankcí: Kontroly celkem
5047
z toho ohlášené
4690
z toho neohlášené
357
Upozornění, napomenutí
386
Odepření vydání certifikátu
37
Podnět na zahájení právního řízení Počet zahájených správných řízení z toho počet vydaných rozhodnutí ve správním řízení z toho počet zastavených správních řízení z toho počet správních řízení neukončených v roce 2013 Počet odebraných vzorků
52 50 36 16 1 81
Exkurze na rakouskou stranu hranice, tentokrát do intenzivního biosadu s Topazy manželů Hansových v Oberweidenu Mr. Ernst Hansi, Oberweiden – Biohof Hansi
P
o skončení dne s přednáškami a společenským večerem s vyhlášením České biopotraviny a vyhlášení Sedláka Svazu PRO-BIO se účastníci vydali na cestu do Dolního Rakouska a Vídně za ekologickými zemědělci a do kořenového centra na okraji Vídně. V dolnorakouské obci Oberweiden jsme vystoupili z autobusu u pěkného domu s předzahrádkou a upoutávkovou značkou velkého jablka. Ke koupi i z domu jsou tady biojablka. Hospodář Ernst Hansi nás zavedl do naprosto čistého velkého skladu – neuklízeli tak perfektně jen pro delegaci z Čech, ale také pro obecní hasičskou slavnost, která se tam měla konat. Stejně vzorně uklizeno bylo na druhém dvoře se zemědělskou technikou, o němţ prohlásil, ţe je tam nepořádek... Dostali jsme občerstvení v podobě výborného domácího jablečného závinu a ochutnali biomošt z biojablek ze sadu.
Tam jsme se zvědavě vypravili. Počasí nepřálo a v noci před naší návštěvou tu byly silné deště. Ekosadař si pak stěţoval i na dosti deštivý rok. Kromě sadů obhospodařují ještě další ornou půdu (70 ha), na níţ pěstují brambory a zeleninu – také hrášek, mnoţí soju a kukuřici na osiva.
Sady na sedmi hektarech
Ekostatek má 7 ha intenzivních sadů. Prohlédli jsme si dvanáctiletý čtyřhektarový sad s odrůdami Topaz a Gala, který leţel nedaleko ekostatku. Sad je jiţ před koncem své ţivotnosti, jak prohlásil Ernst Hansi. Mnoho stromků je postiţeno hnilobou krčků, která začíná nad místem naroubování podnoţe (podnoţ M9). Na hektaru je 250 stromků, celkem ošetřují manţelé 2000 stromů. V sadu jsou další druhy jabloní pro pomoc k opylování – Golden Hornet, prof. Špenger, Everest... Intenzivní sad měl nelehkou historii a
jeho přínos hospodářství byl ne vţdy dobrý. Třikrát měli krupobití, jablka dali na zmoštování, nebo přišly mrazy. Asi po čtyři roky se sad vyplatil. Pojistku proti krupobití si platí a je uţitečné pořídit sítě proti krupobití – i kdyţ v tomto sadu je nemají. Instalovali sem protinámrazovou závlahu, ale zase pro celý sad jim nestačí voda. Všichni ekozemědělci z Čech i Slovenska trochu záviděli, kdyţ ekosadař hovořil o zajištěném odbytu ve společné odbytové organizaci pro biojablka, která slouţí pro širokou oblast Rakouska a biojablka od sadařů vykupuje za dobré ceny a dále prodávají do tří řetězců. Odbytová organizace OPST vznikla z titulu státní podpory odbytu biojablek před několika lety – projekt Topaz. Její existence zajišťuje vyšší tlak na řetězce a dostanou vyšší cenu za biojablka.
Ošetřování
Ernst Hansi a jeho manţelka dr. Tima Heins, prozradili svůj plán ošetřování sadu. Po zimě, před květem ošetřují proti mšicím měďnatým přípravkem.
Proti padlí, které tu má silný výskyt, pouţívají sirnatý přípravek, od stádia myšího ouška ošetřují sad kaţdých deset dnů aţ do léta. Výhony s padlím odstraňují, a pak spalují. V květnu aplikují 2-4 postřiky s výtaţkem z řas. Proti obaleči jablečnému slouţí špagetky napuštěné feromony pro matení samců. Na tuto ochranu jabloní mají zvláštní slevu na nákup špagetek od odbytové organizace. Přesto ještě proti obaleči postřikují. Vitisan – 0,46 l/ha – uţívají proti sazovitosti. Často se ale správná doba postřiku promešká, proto stříká i sirnatým prostředkem. Přípravky na ochranu jabloní jsou samozřejmě povolené kontrolní organizací i svazem Bio-Austria. Provádějí zimní řez, letní ne.
Péče o meziřadí
Na jaře 3 aţ 4 krát ošetřovali půdu kolem kmenů. Na jaře také hnojí a v příkmení zapracují do půdy, na jaře ještě mulčují, v létě meziřadí zaroste a vykvetou různé byliny, pro hmyz v sadu. Kontaminace z okolí nehrozí příliš, mají jednoho ekologického souseda a pozemek ohraničuje ţeleznice.
100% krásné
Pokud chce hospodář jablka prodat, jako se to podařilo vloni do Británie, musí dost postřikovat, protoţe tam je
v obchodě nulová tolerance jakékoliv vady na vzhledu – průměr 7-8 cm a z 30 % musejí být červená, také chtějí určité stádium zralosti. Přezrálá jablka putují na moštování. Domácí spotřebitelé takové nároky nemají, část jablek prodávají Heinsovi také ze dvora za cenu 1 euro. Do odbtytového druţstva prodají za 5080 centů, podle kvality biojablek.
Pomoc při sklizni přichází z východu
Na pomoc při sklizni zaměstnávají brigádníky – 16 osob, převáţně přicházejí ti stejní z pomezí Slovenska. Všechny brigádníky musejí proškolit před prací (na hodinu mají 6 eur, čistá mzda). Sklizeň trvá 14 dní. Zralost pro sklizeň se můţe stanovit třemi způsoby. Jeden způsob je chemický přípravek, který se aplikuje na rozkrojené jablko, po něm zralá část duţiny zčerná – porovná se vzorovým obrázkem zralosti. Dále se zkouší pomocí pevnosti a dále refraktometrem podle cukernatosti plodu. Jablka je však třeba sklidit před plnou zralostí – té dosáhnou jablka ve skladech. Miroslava Vohralíková
Moderní skloubeno s tradičním aneb na ornou s rýčovou metodou, traktor na olej a na čistírnu semen dotace z Unie Ekofarma Rudolfa Votziho, Lassee
R
udolf Votzi (člen správní rady sdruţení ekozemědělců Bio Austria) obhospodařuje ekofarmu s 95 ha orné půdy, má vynikající odborné znalosti a dlouholeté zkušenosti v oblasti produkce ekologického osiva hybridní kukuřice (v souladu s předpisy NOP-North American Organic Programme), pšenice, pšenice špaldy, hořčice a jiných krycích plodin, pěstuje také sezónní bylinky. Slunečnicová semena a koření se zpracovávají na statku speciálními stroji. Jeho hospodářství navštívila skupina ekozemědělců a odborníků z MZe u příleţitosti 14. Bioakademie. Rudolf Votzi je zkušeným hospodářem, ale i své postupy umí dobře vysvětlit a zdůvodnit. Jeho firma se zabývá produkcí hotových produktů – bylinných solí a olejů. Dále mnoţí osiva a pěstuje bylinky a koření pro Sonnentor (kmín, fenykl, koriandr, pískavici - řecké seno, černý kmín...). K tomu vyuţívá i společnou zemědělskou techniku – s dalšími dvěma kolegy. Občas balí osiva a travní směsi, prodává ze dvora a zásobuje produkty selské prodejny v okolí.
Lisování olejů v malém rozsahu
Nejprve jsme si s účastníky exkurze prohlédli malou lisovnu olejů ze semen – sóji (z 10 kg je litr oleje), lnu, lničky, technického konopí a dalších plodin. Lis má produktivitu 3 l oleje za hodinu. Lis si koupil ekohospodář nejprve pro zpracování vlastního oleje do traktoru, na něj však mnoho nejezdí. (Motor traktoru je dvouokruhový, pro olej a pro naftu; problémem je, udrţet teplotu motoru jen na 40 °C, jinak by se motor olejem poškodil.) Rudolf Votzi lisuje semena i pro další zájemce. Vylisovaný olej pak stáčí malým ručně obsluhovaným pří-
strojem do lahviček. Práce s bylinkami a oleji je spíše záleţitostí jeho ţeny. Bylinky dominují na předzahrádce rodinného domu a ve dvoře ekostatku. Ing. Rudolf Votzi pěstuje některé plodiny na semeno. Ţiví jej hlavně slunečnice, kterou pěstuje na 10 ha. "Pokud bych ji neprodal, tak bych byl bez příjmu," vysvětlil naslouchajícím ekozemědělcům. Kdyby jezdil traktorem na olej, spotřeboval by na to úrodu ze tří aţ pěti hektarů. Při hospodaření spotřebuje na náklady 70 % z příjmů.
Společná sušička čištírna semen
Prohlédli jsme si nově postavenou budovu, kterou vyuţívají společníci (celkem 6 osob, včetně zaměstanců) pro čištění a balení plodin do velkých ţoků. V sezóně se ale zapojí aţ 40 brigádníků, nejen u čističky. Zpracovat tady můţe semena různých plodin. Kdyţ čistí nový druh osiva, dá si vzorek do lahvičky a má tak výstavu jiţ 34 druhů semen. U budovy je mostní váha, násypný koš, samočistící pásy a nakladače a můţe tu zpracovávat od 15 do 30 tun plodiny najednou. Obilniny a jiná semena čistí vzduchem, čistička má čtyři síta. Dvě osoby stačí na obsluhu. Uvnitř je stavba obloţena téţ dřevem - masivem nebo dřevotřískovými deskami. Financována byla z vlastních zdrojů i z peněz EU.
Dřevěná hala
Kapacitu můţe měnit od 0,5 q. Dříve nebyla povinnost pro ekologické zemědělce zasévat bioosiva, ale to se změnilo. Stavba se celkem vyplácí. Vnitřní dřevěné obloţení je zvláštností, působí velice příjemně. Hospodářská budova stála 800 tis eur, dostali dotaci EU, ale stálo je to i vlastní prostředky a práci. Čisticí linka zpracuje aţ 4 tun obilnin za hodinu. Pokud jsou menší mnoţství, musí linku přestavět – trvá to tak půl hodiny. Také občas připraví akci, ţe vlastní obilí dovezou umlít, pak mouku do pekárny a prodávají po okolí chléb a pečivo. Se skladištními škůdci se vypořádávají biologickou ochranou a lepovými deskami. Odpady po čištění semen prodávají na zkrmení, stejně jako výlisky. Hitem jsou nyní červené fazole, za ně je
2,5 eur za kg. Letos budou výnosy u všech plodin asi niţší. Nejţádanější je v současnosti biosója (semeno), za tunu dostane pan Rudolf 900 eur; výnos je 3 tuny na ha.
Společná práce
Po výsevu vláčí prutovými branami, pak se plečkuje, některé plodiny vyţadují ruční pletí; řádky jsou 45 nebo 75 mm. Pouţívá se také společný traktor. Ekozemědělci se měsíčně scházejí, povídají si o své práci a nezištně si předávají dobré zkušenosti. Dostávají také poradenské sluţby od svazu ekologických zemědělců, v tomto případě Bio Austria. (Tento svaz také pomohl exkurzi v Dolním Rakousku zorganizovat.) Pro svaz také inţenýr Votzi přednáší. V Rakousku nyní zaţívají ekozemědělci stop stav pro vstup do ekoprogramů. Pole, která má, jsou citlivá na sucho, musí tady zavlaţovat, spodní voda tu je 3 aţ 12 m hluboko. Půdu tvoří hrubozrnný sediment. Rudi Votzi sleduje její kvalitu před kaţdým vyjetím na pole pomocí tzv. rýčové metody.
Rýčová metoda
Ekohospodář o ní mluvil zasvěceně a tvrdil, ţe se po vytaţení hranolu půdy, kam aţ dosáhne rýč – tj. do 35 cm aţ 40 cm – dá mnoho získat mnoho informací o stavu půdy, o působení sucha, o výšce humusu, o zásobení dusíkem... V Česku se zřejmě tolik nepouţívá. S hlínou totiţ také vyjme plodinu, která tam roste. Účastníkům exkurze předvedl rostlinu sóji, na níţ sleduje výskyt hlízek s bakteriemi, které uvolňují dusík do půdy. Na druhé straně, ale sója spotřebuje 200 kg dusíku na hektaru. Osevní postup udrţuje asi takový: 10-15 % jetel, 10-15 % leguminózy (hrách), 30 % pšenice špalda, zbytek jsou osiva a koření. Na 30 % dodrţuje intenzivní ozelenění. Kukuřice na semeno je zde nízká, musí se zavlaţovat, proto k ní vysévá jetel. Má vyzkoušeno i setí hořčice s jetelem, ten druhým rokem sklidí na semeno. Do ozimého ječmene přiséval vičenec – po prvním roce s tím má výborné zkušenosti. Kdyţ ječmen sklidí, je jiţ na poli zelené... Vyzkoušel také s dobrými výsledky směs s krmným
slézem (Výzkumný ústav Troubsko). Ing. Votzi orá 30 % plochy. Proti mšicím v bylinách a koření vyuţívá prostředek NeemAzal. Rovina níţiny kolem Dunaje Dolního Rakouska působí na toho, kdo je z „Kopečkova“, zvláštním dojmem; horizont se nám zdá jaksi příliš blízko. Poznamenáváme, ţe kaţdá terénní vlna je
tu vyuţita k výstavbě větrných elektráren, kterými se příhraničí aţ k Vídni jen hemţí. Bohuţel, jsme se nikoho neptali na to, zda hlučí a jak jsou tam místními obyvateli přijímány. Od obce Lassee jsou téţ na dohled. Miroslava Vohralíková
Vítězná Bioprodejna roku 2014: Freshbedýnky mají dobře nakročeno, fandí bio a sází na dobré vztahy v týmu
B
ioprodejnou roku 2014 se staly Freshbedýnky. Sídlí v Praze a jsou výjimečné svým konceptem. Fungují jako online bio e-shop s čerstvým ovocem, zeleninou, masem, pečivem, trvanlivými potravinami atd. Jsou tak dostupnými pro všechny zákazníky. Z jejich sortimentu si vybere jak vegetarián, vegan, vitarián, ale i gurmán nebo máma, která dbá na kvalitu surovin. Velkým kladem firmy Freshbedýnky je příjemná komunikace se zákazníky komunikují lidsky a s úsměvem, snaţí se vycházet vstříc. Do budoucna se chtějí soustředit na vzdělávání široké veřejnosti a komunikaci důleţitosti šetrného přístupu k přírodě a zpřístupnění bio potravin širšímu okruhu lidí. Ale nepřeskakujme a poslechněme si příběh pěkně od začátku.
Začátky
V roce 2009 se zkrátka Filip Říha a Veronika Mouchová, potkali a padli si do oka. Filip byl krátce po odchodu z pozice konzultanta ve firmě McKinsey, Veronika měla dva roky před maturitou na gymnáziu. Zjistili, ţe je oba baví podobné věci – vedli alternativní ţivotní styl (vitariánství), takţe jedli jen syrové ovoce, zeleninu, ořechy a saláty. Milovali čerstvé a chutné plody přírody,
ideálně bez chemie. Bohuţel jim v Praze chybělo místo, kde by je mohli koupit. A tak sami zkontaktovali několik ekofarem a začali vozit bedýnky pro sebe a kamarády. „Zájem o suroviny byl ale tak velký, ţe jsme se rozhodli zaloţit firmu a věnovat se projektu naplno,“ sdělila Veronika Mouchová. V té době napůl spali v kanceláři, a práce zase bydlela s nimi doma. Veronika skládala bedýnky, přijímala zboţí, starala se o sortiment. Filip komunikoval s farmami, zákazníky a objednával suroviny. A společně rozváţeli. Práce bylo
aţ nad hlavu, ale vlastně jsme si to uţívali – tvořili jsme svůj vlastní projekt a dělali práci, kterou jsme chtěli!
A jak to bylo dál?
Pořádali semináře o zdravém ţivotním stylu a hlavně o raw food. Protoţe k raw food patří kvanta ovoce a zeleniny, začali jsme si je shánět v té nejlepší kvalitě – bio. Zkontaktovali jsme několik dodavatelů a farmářů a začali si na semináře suroviny vozit. Čas plynul, zájem o naše bedýnky rostl, a tak se rozrůstal i tým. Nejdříve na tři
členy, pak na čtyři, pět… a dneska prsty na rukou rozhodně nestačí. Nejprve se přidalo pár kamarádů, absolventů kurzů a zájem o suroviny rychle přerostl ten o semináře. A tak jsme zaloţili Freshbedýnky a pořádání kurzů pozastavili. Od té doby uţ uplynulo pět let a Freshbedýnky ušly velký kus cesty. Dnes jsou z Filipa a Veroniky, partneři jen v podnikání. Nadále jsou si skvělou inspirací a pracovní partnerství si uţívají ještě víc neţ dřív.
Zákazník partnerem
V roce 2013 se spojili s novým partenerem - investorem z řad našich zákazníků. Freshbedýnky se díky tomu posunuly o velký krok dopředu. Usídlili se v novém, vysněném skladu, který si přizpůsobili na míru. Společně sdílí velkou vizi, a tak věří, ţe bude o nich v budoucnu ještě hodně uslyšet. „Na Freshbedýnkách nejvíce oceňujeme, ţe se v nich můţeme seberealizovat, práce nám je radostí a tvoříme je přesně tak, jak chceme. A ţe si můţeme zvolit, s jakými lidmi chceme pracovat – náš tým je ten nejskvělejší pod sluncem. Kaţdý den děkujeme za zkoušky, inspiraci a záţitky, které společně proţíváme, díky kterým rosteme kaţdý zvlášť i jako tým,“ tvrdí Veronika Mouchová. Freschbedýnky fungují jako online eshop s čerstvým ovocem, zeleninou, masem, pečivem, trvanlivými potravinami a drogérií. Nabízí tak kompletní sortiment a zákazníci zde mohou koupit všechno na jednom místě. Dříve měli j en „b ed ýn k y s p ř e k v ap e n í m“ (například pětikilogramovou zeleninovou nebo ovocnou bedýnku), ale teď si mohou lidé nakoupit cokoli podle chuti. Všechny dobroty jim navíc přivezou aţ domů.
příjemná komunikace se zákazníky. „Komunikujeme lidsky a s úsměvem a snaţíme se zákazníkům co nejvíce vycházet vstříc. Např. ráno v den dodání bedýnky píšeme zákazníkům sms s milým pozdravem a informací, kdy k nim dneska dorazí náš řidič. Kromě skvělého servisu a pohodlí poskytujeme zákazníkům také reportáţe z našich farem, aby věděli, odkud jejich jídlo pochází, recepty a kurzy vaření, a taky je neustále zásobujeme novinkami ze světa biopotravin,“ dodává podrobnosti Veronika Mouchová.
Bia si váží
Týmové obědy
Podnik spolupracuje s desítkami českých i zahraničních farem. Velmi si váţí všech, kteří jdou cestou bioprodukce. „Biokvalita je pro nás jedním z nejdůleţitějších aspektů toho, co děláme – věříme, ţe má smysl pěstovat a produkovat potraviny v souladu s přírodou a udrţovat ji tak zdravou i pro další generace,“ uvedla Veronika Mouchová. Dalším důleţitým aspektem je pro firmu
Ve Freshbedýnkách se velmi se soustředí i na vlastní tým a pohodu v něm. Někdy to není jednoduché, přeci jen uţ pro firmu pracuje více neţ 40 lidí, a ale díky sdílení společné vize a přátelským vztahům to zvládají skvěle. Např. kaţdý den si v kuchyni vaří týmové obědy z bio surovin nebo jezdí na společné akce. V roce 2013 získaly Freshbedýnky titul EY Začínající podnikatel roku. Výhra
byla příjemným oceněním za skoro 5 let podnikání a potvrzením, ţe to, co dělají, dělají dobře a má to smysl. Nyní přibyl i titul Nejoblíbenější bioprodejny.
Nápady
Nápadů do budoucna mají ve Freshbedýnkách spoustu. Chtějí se mimo jiné soustředit na vzdělávání široké veřejnosti a komunikaci důleţitosti šetrného přístupu k přírodě pokud jde o zemědělství, zpřístupnění bio potravin širšímu okruhu lidí a také zajištění dodávek bio surovin do škol nebo školek. Gratulujeme a přejeme jim hodně sil v rozvíjení jejich podnikání! Veronika Mouchová Johana Mašková, red
Možnost vystavovat na společném stánku českých firem na veletrhu BIOFACH 2015
T
aké v roce 2015 se pokračuje v tradici národní prezentace České republiky pod záštitou Ministerstva zemědělství ČR. Ministerstvo zemědělství vytváří českým vystavovatelům zázemí pro obchodní jednání a společně s naším Svazem PRO-BIO prezentuje na společné výstavní ploše české biovýrobky. Společná expozice o velikosti cca 120 m2 je umístěna jako jiţ tradičně v hale č. 5. Jednotliví vystavovatelé se
podílí na úhradě plochy pro vlastní prezentaci (6qm). Zájemci, kteří by se chtěli veletrhu zúčastnit, se mohou pro více informací obrátit na oficiální zastoupení veletrhu BIOFACH na paní Naďu Lichte (
[email protected], tel.: 775 663548)
nebo na Dr. Emericha Vacka z MZe (
[email protected]). Účast na veletrhu BIOFACH je skvělou příleţitostí navázat nové obchodní kontakty a najít nová odbytiště. Další ročník této prestiţní bioakce se uskuteční ve dnech 11. aţ 14. února 2015.
Těžiště kongresu BIOFACH 2015: Organic 3.0 – dobré rámcové podmínky pro více bio
B
IOFACH, vůdčí světový veletrh biopotravin, jednou za rok v Norimberku shromáţdí zástupce celého odvětví – naposledy se tu sešlo 2263 vystavovatelů a 42 445 návštěvníků. Ti všichni z tohoto místa spoluutvářejí budoucnost světového trhu, biohnutí i politiku. Na příštím veletrhu BIOFACH konaném v době od 11. do 14. února 2015 se branţe zaměří na rámcové podmínky. Ty mají spolurozhodující vliv na další vývoj biosektoru a jsou určující pro trvale udrţitelnou budoucnost zemědělství a potravinářství. Debata o budoucnosti biosektoru nazvaná Organic 3.0 byla odstartována na veletrhu BIOFACH 2014 u příleţitosti 25. výročí tohoto odborného veletrhu. V této debatě budou zástupci oboru pokračovat na kongresu BIOFACH 2015. Kongres BIOFACH a VIVANESS zahrnuje kolem 100 přednášek a diskusních pořadů a osloví více neţ 6500 účastníků. Je světově největším oborovým kongresem biobranţe a jedinečnou platformou pro výměnu znalostí a informací.
Důležitá témata
Branţe obrací pozornost na rámcové právní podmínky Evropská ekologická legislativa a mezinárodní obchodní politika Rámcové podmínky pro zemědělství a potravinářství se tvoří na lokální, národní, mezinárodní a globální úrovni a ústí v četných právně závazných nebo strategických dokumentech států nebo společenství států. Stanoví například, jak musí být ekologicky orientované zemědělství podporováno, komunikováno a zkoumáno, nebo jaké předpisy musí být dodrţovány při výrobě, zpracování a prodeji. V Evropě se výrobní podmínky pro biopotraviny kodifikují na úrovni EU, v členských státech se upravují a doplňují národními ustanoveními a potom se na regionální a komunální úrovni uvádějí do praxe. Nařízení EU o ekologické produkci, právní předpisy o hnojivech, osivu a ochraně rostlin nebo zákon o genetických technologiích – to je jen několik příkladů právních aktů, které vymezují rámec zemědělství a potravinářství.
Vedle zákonů, které účastníkům hospodářského dění zaručují právní jistotu a umoţňují spravedlivou soutěţ, mají velký význam také podpůrná opatření Společné zemědělské politiky EU (SZP), jako například přímé platby zemědělcům nebo zaměření výzkumné politiky. Peter Röhrig, jednatel Svazu ekologického potravinářství (Bund Ökologische Lebensmittelwirtschaft – BÖLW, Berlín, D): „Jak silně můţe přepracování zákona otřást celým sebevědomím oboru, ukazuje návrh Evropské komise týkající se úplné revize evropského nařízení o bioprodukci. Biosektor Evropy se téměr jednohlasně bouří proti návrhům, které se čtou jako sepsaný návod na okleštění ekologického potravinářství. Místo ‚more and better„ – jak Evropská komise deklarovala svůj cíl – nyní hrozí všem účastníkům hospodářského dění ‚less and worse„. Kdo chce ‚more and better„, musí stávající evropské ekonařízení na rozhodujících místech zdokonalit.“Markus Arbenz, jednatel federace International Federation of Organic Agriculture Movements (IFOAM, Bonn,
D): „Při diskusi o ekologické budoucnosti a tvorbě dobrých rámcových podmínek pro více bio se dostávají do popředí také nástroje mezinárodní obchodní politiky. Uzavírání bilaterálních a multilaterálních dohod jako TTIP (Transatlantická dohoda o obchodu a investicích/Transatlantic Trade and Investment Partner ship) , CETA (obchodní dohoda mezi Kanadou a EU/Comprehensive Economic and Trade Agreement) nebo TiSA (dohoda o sluţbách/ Trade in Services Agreement) je nejen pokusem reorganizovat obchod na celém světě v neprospěch biosektoru. Zvlášť biobranţe si musí dát dobrý pozor na to, které standardy agrární a potravinové kultury jsou podstatné a nevyjednavatelné. Protoţe biosektor se musí nadále vyvíjet dynamicky a jako vzor potravinářství, aby se vyrovnal s výzvami změn klimatu, suverenity v otázkách výţivy, ztráty biodiverzity a přírodních zdrojů. Šanci k tomu dává Mezinárodní rok půdy 2015 Organizace spojených národů (OSN).“ IFOAM, mezinárodní patron veletrhu BIOFACH, a BÖLW, národní odborný garant, v roce 2015 společně v rámci těţiště kongresu zdůrazňují mimo jiné tyto zásadní body:
Zásady ekologického hospodaření jsou zakotveny v ekonařízení EU, které přes 20 let tvoří právní rámec. Spolu s praktiky a v souladu s novými výzvami, které jsou důsledkem pokroku a profesionalizace biosektoru v EU a na celém světě, byly tyto zásady neustále rozvíjeny. Návrh Evropské komise na úplné přepracování ekologické legislativy EU z března 2014 proto v mnoha členských státech EU uhodil jako bomba. Plánovaná kontrola maloobchodu by vedla k zániku mnoha bioprodejen. Po zrušení pruţných pravidel by bylo mnohem obtíţnější vyrábět ekologické produkty ve všech regionech Evropy. Stanovení specifických mezních hodnot pro bioprodukty by podlomilo osvědčený a úspěšný princip procesně orientované kontroly. Navíc tyto návrhy ztěţují zemědělcům z chudých jiţních zemí přístup na trh, protoţe by museli dodrţovat
evropské standardy místo lokálně přizpůsobených rovnocených vlastních standardů. Návrhy Evropské komise znejišťují branţi. Snaha o zamítnutí návrhu a cílené rozvíjení stávající ekologické legislativy osvědčeným způsobem proto dnes určuje politickou práci oboru v celé EU a bude také předmětem diskusí na vůdčím světovém veletrhu.
Biosvět roste a s ním i obchod. To na jedné straně znamená, ţe obchodní styky uvnitř biobranţe vyţadují přesnou kontrolu. Kromě toho musí být pochopen a dále rozvíjen mechanismus dovozů a vývozů a je třeba se zaměřit na standardy zahraniční produkce a kontroly. Na druhé straně biosektor nehospodaří pod skleněným poklopem. Mezinárodní dohody, jako například TTIP, vyţadují, aby se evropská a severoamerická biobranţe zasazovala o udrţení agrární a potravinové kultury, pro niţ jsou charakteristické nejen vysoké standardy v zemědělství a zpracovatelském průmyslu, ale i demokratické a transpa-
rentní utváření pravidel a zákonů. Po končících rozvojových cílech tisíciletí určují politické cíle Organizace spojených národů tzv. cíle udrţitelného rozvoje – Sustainable Development Goals (SDG). V současné době diskutované SDG stanovují ukazatele a cíle, k nimţ se země světa zaváţí. Díky angaţovanosti mezinárodních aktérů biosektoru je v nich jiţ zakotveno trvale udrţitelné zemědělství. Tlak však musí podle názoru zástupců oboru pokračovat, aby se všichni účastníci zavázali k větší udrţitelnosti zemědělství a vytvořili tak přínosnější rámcové podmínky pro ekologické zemědělství. Zachování a podpora úrodnosti půdy byla posláním ekologického zemědělství od samého začátku. V roce půdy OSN můţe být ekologické hospodaření stanoveno jako strategie řešení v boji proti pokračujícímu úbytku půdy jako přírodního zdroje. Cílem Evropských inovačních partnerství (EIP) je urychlit inovační činnost v Evropě. Kromě toho mají být lépe vzájemně sladěny stávající koordinační nástroje od výzkumu aţ po trh. Nový přístup EU zvaný bottom-up, neboli odspodu nahoru, má prostřednictvím takzvaných operačních skupin (OPG) oţivit zemědělské inovační procesy a zlepšit výměnu mezi praxí a výzkumem. Skupiny OPG mají být v budoucnu základem inovativní projektové práce, jejímţ cílem je udrţitelné a produktivní zemědělství. Implementace EIP se uskutečňuje tematicky. V EIP Agri – inovačním programu v oblasti zemědělství – má dojít k posílení zemědělské produktivity a udrţitelnosti jako rozhraní mezi zemědělstvím, bioekonomií, vědou a dalšími články. Evropská inovační partnerství EIP mohou být diskutována jako model pro vytváření regionálních i mezinárodních sítí. BIOFACH poskytuje zástupcům skupin OPG z různých členských států platformu, v rámci níţ se mohou podělit o své zkušenosti, navázat dialog s jinými účastníky projektu a přiblíţit model EIP také Neevropanům. Barbara Böck, BIOFACH
Výzkum ukázal, že biopotraviny nakupuje již více než 41 % domácností v České republice
B
io po traviny, p ro d ukty ekologického zemědělství, zaujímají stabilní pozici v nákupních košících českých spotřebitelů. Výsledky výzkumu ukazují, ţe se oproti minulým letům zvýšil počet obyvatel, kteří nakupují biopotraviny, a to na 41 procent. Významně narostlo povědomí o označení biopotravin, a to nejen o národním, ale i o označení Evropské unie. Biopotraviny pěstované v ekologickém zemědělství bez pouţití chemických prostředků, jako jsou umělá hnojiva a postřiky, zná naprostá většina dotázaných. Ve srovnání s rokem 2008 se zvýšil podíl osob, které vědí o biopotravinách, z 92 % na 99 %. Nárůst zaznamenal i podíl domácností, které nakupují biopotraviny, a to z 37 % v roce 2010 na dnešních 41 %. „Potvrzuje se trend zvyšujícího se zájmu spotřebitelů o potraviny ekologického zemědělství. Jsem rád, ţe tomu tak je, neboť s tím roste i český trh s biopotravinami. Jejich sortiment je jiţ nyní poměrně široký a zahrnuje pestrou škálu českých výrobků,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
věku, nejméně často muţi vyššího věku. Nejčastějším důvodem pro výběr biopotravin je to, ţe jsou zdravější (uvádí 2/3 osob, v jejichţ domácnostech se biopotraviny nakupují), dále jejich chutnost, větší šetrnost k přírodě. Jedním z podstatných důvodů uváděných respondenty průzkumu je soulad s jejich ţivotním stylem a ţivotní filozofií (30 % osob, v jejichţ domácnostech se biopotraviny nakupují).
„Biozebru“ lidé znají
Vedou mléčné výrobky
Nejčastěji nakupovanými biopotravinami jsou mléčné výrobky, které si vybírá téměř 70 % z osob, v jejichţ domácnostech se biopotraviny pravidelně konzumují, dále zelenina a ovoce (66 % a 54 %), maso a uzeniny (téměř 40 % z těch, kteří nakupují biopotraviny). Zájem o zeleninu, ovoce, maso a uzeniny v bio kvalitě postupně narůstá, a to nejvýrazněji u ovoce a zeleniny (cca o 20 % za posledních 6 let). Lidé nakupují biopotraviny častěji neţ dříve. Třetina populace si je donese z obchodu nebo trhu domů alespoň několikrát měsíčně, zatímco před 6 lety to byla pouze čtvrtina populace. Biopotraviny nejvíce nakupují ţeny středního
kup přímo na farmě a běţný obchod s potravinami. K novinkám patří nakupování biopotravin prostřednictvím internetu, které vyzkoušel kaţdý dvacátý člověk zajímající se o biopotraviny. Zkušenost s biobedýnkami má 7 % nakupujících. Znalost evropského i národního loga k označení biopotravin roste, je vyšší u ţen neţ u muţů. Znalost poměrně nového loga Evropské unie pro biopotraviny vzrostla od roku 2010 z 9 % na 24 % osob. V domácnostech, kde se bio potraviny konzumují pravidelně, dosahuje znalost 37 %.
Pro bio na trh
Přibliţně třetina osob uvádí, ţe nakupuje biopotraviny o něco více neţ před rokem. Naopak niţší zájem o biopotraviny uváděli respondenti spíše výjimečně (kaţdý dvacátý z nakupujících). Nejčastějším místem nákupu biopotravin jsou trhy, včetně farmářských, kam si pro biopotraviny chodí více neţ 60 % nakupujících. Dalšími místy jsou supermarkety, specializované prodejny, ná-
Rovněţ povědomí o národním logu (produkt ekologického zemědělství) se zvyšuje, v roce 2010 znalo logo 54 % lidí, v letošním uţ téměř tři čtvrtiny populace. Znalost je opět vyšší mezi osobami, v jejichţ domácnostech se biopotraviny nakupují, dosahuje 87 %. Jaké jsou bariéry pro větší nakupování biopotravin, a proč je někteří lidé nejedí vůbec? Největší překáţkou je cena. Tu uvádí jako překáţku tři čtvrtiny osob, které biopotraviny nakupují, i těch, kteří je nenakupují. Dalšími rozhodujícími faktory pro nakupující je omezený sortiment a dostupnost prodejny s biopotravinami. U osob, které biopotraviny nenakupují, je častým důvodem, kromě zvyku, ţe nevnímají rozdíl mezi bio a ne bio potravinami, nebo povaţují označování potravin za bio pouze za marketingový trik. Přibliţně kaţdý dvanáctý člověk, který biopotraviny nekupuje, nemá dostatek informací nebo ho to vůbec nezajímá. Výzkum provedla společnost MEDIAN, s.r.o. v první polovině září na vybraném vzorku 630 respondentů (mezi osobami ve věku 18 – 65 let) z celé České republiky. Hynek Jordán ředitel Odboru komunikace Mze
Připojte se k výstava sýrových etiket se svou prezentací, nenechme biosýry stranou. Zn.: farmáři vítáni
P
řipravuje se výstava farmářských etiket a obalů od mléčných výrobků, konkrétně sýrů. „V posledních padesáti letech jsme vytvořili největší sbírku sýrových etiket na světě a vyuţíváme ji k propagaci sýrů a mlékárenství na veřejnosti,“ informuje kurátor chystané výstavy a autor sbírky Ladislav Likler. Právě skončila výstava „Král sýrů camembert“ a dalším námětem jsou „Sýry z farem celého světa“. Sběratelé jsou
v situaci, ţe mají dostatek exponátů z třeba z Austrálie, Jiţní Ameriky nebo Afriky, a nyní vyvstal záměr vystavit co nejvíc etiket z Čech a Moravy.
Malí i velcí
„Farmy, které jiţ mléčné výrobky vyrábějí, bychom rádi poţádali o zaslání jejich etiket a obalů ( mimo platů ), případně letáků a nebo výstřiţků o svých farmách,“ dodává Ladislav Likler. Výstava bude poprvé instalována na Men-
Dřevo pro duši, úly pro včely Seminář s německou muzikoterapeutku Gunhild von Kries, která se poznáváním kvalit stromů zabývá jiţ přes dvacet let, sama si vyrábí muzikoterapeutické nástroje, během jejichţ tvoření je kvalitou dřevin inspirována. Zároveň je včelařkou a přemýšlí o tvarech úlů tak, aby se v něm včely cítily co nejlépe. Gunhild dává semináře po celém světě, v Čechách jiţ několik let vyučuje muzikoterapii na pomaturitním studiu Akademie sociálního umění Tabor, kde před třemi lety zaloţila samostatné studium muzikoterapie. Sseminář se bude konat o víkendu 17. aţ 19. října na Bečkově v krásném a klidném prostředí Vraních hor, u Bernartic v okrese Trutnov. Cena 2.700 Kč. Překlad bude zajištěn, stejně jako dřevo na řezbání, strava a ubytování na postelích pro 12 účastníků. Vnímání různých kvalit dřev nasloucháním, čichem, pozorováním. Opracování řezbářským noţem Pozorování stromů Umělecké vyjádření dřevin, jejich působení na lidskou duši Praobrazy dřev v mýtech, bytosti stromů Kontakt: Marek Vodička, 608 355 071,
[email protected]. (red)
delově univerzitě začátkem příštího roku a pak bude dva roky kolovat po dalších institucích se vztahe m k zemědělství nebo ţivotnímu prostředí.
Víte, že…? Pěstované GMO kukuřice u nás postupně klesá Plocha osetá kukuřicí MON810 v letošním roce opět poklesla, a to na 1 754 ha oproti loňským 2 560 ha. Maxima 8 380 ha bylo dosaţeno v roce 2008. Mnozí zemědělci tuto plodinu patrně chtěli vyzkoušet, o čemţ svědčilo mnoţství menších ploch. Od roku 2011 vykazuje pěstování MON810 jasně patrný klesající trend, a to i co do počtu pěstitelů – letos GM kukuřici zaselo pouze 18 zemědělců. Zemědělci jí proto sejí v oblastech s významným výskytem zavíječe kukuřičného ve středních Čechách, Polabí, v teplých oblastech Moravy, ale i okolo Klatov.
Výkyvy počasí bude řešit speciální skupina Kvůli letošnímu jarnímu suchu byl na Ministerstvu zemědělství sestaven pracovní tým, který vznikl spojením se skupinou z Ministerstva ţivotního prostředí. „Ministerstvo zemědělství musí pokračovat v podpoře projektů, které napomohou zadrţování vody v krajině. Kromě výstavby vodních děl v regionech opakovaně postiţených nedostatkem sráţek, je nutné zaměřit opatření také na zvýšení kvality půdy a na vyuţívání moderních postupů v zemědělské výrobě,“ řekl při prvním setkání skupiny ministr zemědělství Marian Jurečka.
Zemědělská zjednodušuje ohlašování Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zpřístupnila online formulář, prostřednictvím kterého mohou podnikatelé splnit nahlašovací povinnost o dovozu vybraných druhů potravin do ČR. SZPI tímto krokem výrazně zjednodušuje a urychluje administrativu spojenou s plněním nařízení vlády 211/2014 Sb. z 2. 10. 2014, které ukládá provozovatelům potravinářských podniků ohlašovat dovoz některých druhů čerstvého ovoce, čerstvé zeleniny a brambor s předstihem 48 hodin na místně příslušný inspektorát SZPI. (red)
V příštím čísle
