RYTÍŘSKÉ AKTUALITY Z GEOPARKU KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ. Záchranná stanice pro živočichy slaví dvacet let od svého založení

RYTÍŘSKÉ

2014

N

O

V

I

N

Y

AKTUALITY Z GEOPARKU KRAJ BLANICKÝCH RYTÍŘŮ

Vlašim a Votice připravily pro děti prázdniny plné pohádek

Záchranná stanice pro živočichy slaví dvacet let od svého založení

Projeďte na kole všechny lístky Votické kopretiny

strana 2

strana 3

strana 4

Vážená čtenářko, vážený čtenáři, ítáme Vás v Kraji blanických rytířů, romantické oblasti ve středu České republiky, která Vám nabízí mnoho zajímavých příležitostí k pěším a cyklistickým výletům s řadou atraktivních cílů. Na stránkách Rytířských novin Vám přinášíme informace o aktuálním dění ve zdejším kraji, o jednotlivých kulturních a přírodních památkách a pozoruhodnostech, které můžete navštívit. Pokud budete mít zájem, rádi Vám na vybraných pěších výletech zajistíme průvodce – místního znalce. Další podrobnosti můžete najít na webových stránkách www.blanictirytiri.cz, na Facebooku nebo v různých tiskovinách a publikacích v infocentrech a na dalších místech v regionu. Budeme rádi, když nám o svém putování krajinou pod památnou horou Blaník napíšete své postřehy, které nám napomohou zlepšit služby pro Vás. Přejeme Vám krásné léto plné zážitků. redakce

Zruč nad Sázavou láká na historické slavnosti Dominantou města rozprostřeného v malebné krajině kolem řeky Sázavy je zámek, jenž už na první pohled neunikne vaší pozornosti. A právě ten bývá každoročně dějištěm slavností, během nichž mohou diváci aspoň na okamžik nahlédnout zpět do historie. ,,Historické slavnosti jsou bezesporu největší událostí na zámku,“ říká vedoucí odboru kultury, školství a sportu zručského městského úřadu Martina Fialová. „Letos se uskuteční 2. srpna a půjde už o 14. ročník. Každoročně se akce účastní kolem tisícovky lidí, přičemž děti menší než meč vstupné neplatí a do celkového

O Historická skupina Pánů z Kolína při slavnostním průvodu městem

počtu návštěvníků je nepočítáme. Je jasné, že je návštěvnost ovlivněná i počasím. Proto doufáme, že nám bude v letošním roce přát. Během slavností si každý rok připomínáme nějaké významné výročí, které se

„Víte co se říká o Ratměřicích? Vůbec nic,“ už dávno neplatí Není snad nikdo, kdo by o vesničce v Kraji blanických rytířů neslyšel. Poprvé se „proslavila“ v roce 2010, kdy získala titul Vesnice roku. Podruhé letos na jaře, kdy v ní společnost Vodafone natáčela sérii reklamních spotů. Kromě profesionálních herců vystupují ve spotech také skuteční obyvatelé Ratměřic. Mezi nimi například farmář Christopher Robertson, jedna z finalistek loňské Miss hasička Veronika Benáková nebo starosta Viktor Liška. Ten nám také přiblížil, jak se Ratměřice do televize vlastně dostaly. „Oslovila nás reklamní agentura Mc Cann, která vytvářela reklamní spoty pro Vodafone. Hledali obec, kde to žije a která aktivně ko-

O Ratměřický sedlák Oneš má za sebou kariéru hvězdy z reklamy.

munikuje a kde jsou lidé na pozornost médií již trochu zvyklí. Dostali jsme se do užšího výběru a nakonec jsme byli vybráni.“ Před natáčením reklamy prý nemuseli v obci nijak uklízet nebo se na filmaře připravovat jiným způsobem. „Naopak, agentura chtěla natočit venkov takový, jaký ve skutečnosti je a myslím, že to dopadlo

dobře, byť samozřejmě reklama staví na nadsázce,“ říká Viktor Liška. Natáčelo se na různých místech v obci, například i na starostově dvoře nebo v bývalé panské stodole, která je dnes v majetku pana Bareše (to je ta místnost, kde se na bourací kouli houpe pokračování na str. 2

váže k městu. Letos je to 100 let od vypuknutí 1. světové války,“ a dodává: ,,Slavnosti pro nás každoročně připravuje historická skupina Páni z Kolína a ani letos tomu nebude jinak.“ Co vás během slavností určitě

nemine? Úvodní průvod účinkujících, dobové tance, hry a soutěže, vojenské písně, vývoj zbraní a uniforem, kejklíř a bavič Thomas Lupíno a samozřejmě také souboje a mnoho dalšího. Nabitý program začíná od 10 hodin a pokračuje až do večera. Zručský zámek určitě stojí za vaši pozornost. Původně na jeho místě stávalo kamenné sídlo. Kdy přesně bylo přestavěné není možné přesně určit. První známý popis zámku je až z roku 1749. Tehdy ale vypadal úplně jinak. Dnešní vizáž získal zásluhou posledních majitelů – šlechtického rodu Schebků. Ti ho stylizovali do pseoudogotiky, což mu mělo dodat punc starobylosti. Roku 2003 se stal zámek majetkem města. To ho zpřístupnilo návštěvníkům. Při prohlídce na vás dýchne atmosféra schebkovské éry. Součástí zámeckého areálu je i zábavně naučná stezka rytíře Miloty z Kolowrat, která nadchne vaše děti. Musí na ní splnit řadu úkolů. Je otevřená za příznivého počasí a minimální počet dětí pro vstup na stezku je pět. Více informací o vstupném, prohlídkových okruzích, otevírací době i dalších akcích najdete na www.mesto-zruc.cz. -ad„

Kamenné poklady – hra pro malé i velké Geocaching nemusíme jeho příznivcům jistě představovat, ale pro neznalé – je to hra na pomezí sportu a turistiky, která spočívá v použití navigačního systému GPS při hledání skrytého objektu zvaného cache (keš), o němž jsou známy jen jeho geografické souřadnice. Keš bývá nějaká vodovzdorná, většinou plastová schránka, a zakladatel keše po jejím umístění zveřejní

její souřadnice na internetu. Nedílnou součástí tohoto zveřejnění je i text představující zajímavosti o místě, kde je keš uložena. Tým geoparku Kraj blanických rytířů připravil pro příznivce geocachingu, turisty i geology hru Kamenné poklady blanických rytířů. Jedná se o sérii keší, věnovaných geologickým zajímavostem geoparku. pokračování na str. 6

www.blanicti-rytiri.cz

} úvodník

RYTÍŘSKÉ NOVINY

2

Vlašimské pohádkové léto 2014 Zámecký park Vlašim – vedle Vlašimské brány. V případě nepříznivého počasí se představení uskuteční v Kulturním domě Blaník. Sobota vždy od 18.30 hodin Jak šel Venda do světa 5. 7. Divadlo Kapsa O kováři Mikešovi 12. 7. Divadlo Dokola Královská moudrost 19. 7. Divadlo Já to jsem – Víťa Marčík jr. Vyprávění starého vlka aneb Pravda o Karkulce 26. 7. Divadlo Koňmo O Budulínkovi 2. 8. Divadlo Kapsa Velká cirkusová pohádka 9. 8. Divadelní společnost Kejklíř O Palečkovi 16. 8. Malé divadélko Praha Nápad myšky Terezky aneb O zlé koze 23. 8. Divadlo Matěje Kopeckého Zpívánkový kabaret 30. 8. Liduščino divadlo

Pohádkové léto 2014 Votice

Začátek představení vždy v neděli od 18 hodin v divadélku „Ve Dvoře“ v zahradní restauraci U Modré kočky. Smolíček 6. 7. Dívadlo Královna Koloběžka I. 13. 7. Divadlo DiAj

www.blanicti-rytiri.cz

Rozpustilý kabaret 20. 7. Liduščino divadlo Zajíček a velká mrkvová záhada 27. 7. Divadlo 100 opic (dříve Mimotaurus) Ostrov splněných přání 3. 8. Loutkové divadlo Bystřice O kováři Mikešovi 10. 8. Divadlo Dokola Skřítek Třešnička – Letní pohádka 17. 8. Liduščino divadlo O Budulínkovi 24. 8. Divadlo Kapsa

Za Božím hrobem nemusíte cestovat až do Jerusaléma, najdete ho ve Voticích „Kdo vystupuješ, jda od středu země české, za Sázavou na hory táborského kraje, vystupuj s myslí vážnou. Když staneš na horách za Oticemi, na Větrově, Mezivratech a na hoře miličínské, skloň hlavu. Kráčíš po půdě historické,“ napsal o kraji, jemuž dominuje Velký Blaník, na začátku 20. století spisovatel, politik a novinář Jan Herben, který jezdil z Prahy na letní byt do Hostišova u Votic. Vy naopak hlavu nesklánějte a pořádně se rozhlédněte! Město Votice vás vítá! sochami sv. Barbory, Rosalie, Rocha, Sebastiana a Panny Marie z poloviny 18. století a nedaleko stojící kašnu z roku 1885. Poznáte také židovskou minulost města – podíváte se do míst, kde stávala synagoga, i tam, kde odpočívají votické židovské rody. Půjdete okolo zámku, který byl v roce 1746 přestavěný na pivovar. Na město se podíváte z výšky – z loni otevřené věže Václavka, dominanty kostela svatého Václava, který „střeží“ sousoší svatého Václava s blanickými rytíři od sochaře Čeňka Vosmína. Podíváte se také do Galerie sakrálního umění v klášteře svatého Františka z Assisi, nahlédnete do kostela a kaple Panny Marie. Jen kousek odtud stojí od roku 1688 replika jeruzalémského Božího hrobu. Přímo v budově staré radnice, kde sídlí

Pro odpovědi na otázku, kam se vypravit, co tu mají zajímavého, kde se najíst nebo přespat, se vypravíme do Městského kulturního centra a Turistického infocentra. Nejenže v něm určitě narazíte na nějakou aktuální výstavu, ale také na jeho ředitelku Janu Pavlukovou, popřípadě její kolegyni Petru Čiperovou. Ty si pro turisty připravily na sezónu novinku – komentované prohlídky městem. „Prohlídky se konají v červenci a v srpnu, vždy ve středu od 14 hodin a v sobotu od 10 hodin. Sraz účastníků prohlídky je před MKC a TIC Votice na Komenského náměstí. V jiné dny jsme samozřejmě schopné zajistit prohlídku po domluvě,“ říká Jana Pavluková. Průvodkyně vám ukáží největší dominanty Votic – mariánský sloup na Komenského náměstí se

MKC a TIC lze navštívit vlastivědné muzeum.

Za poznáním do přírody Pokud dáte před městem přednost přírodním krásám Voticka, nechte se vést naučnou stezkou Kolem Votic za poznáním. Díky devíti zastavením, opatřeným informačními panely, která vás hravou formou poučí o fauně, flóře a historii Voticka, se nebudou nudit ani děti. „Trasa naučné stezky začíná a končí u vyhlídkové věže Václavka a provede vás po ní skřítek Votísek. Seznámí vás s tím, co kde roste, běhá a létá, navštívíte poutní kapli svatého Vojtěcha, Herbenovu vilu a šibeniční vrch s vyhlídkou a majestátním javorem, který učaroval i filmařům,“ zve kolem Votic za poznáním autorka naučné stezky Lucie Krubnerová. V infocentru vám poradí, kde se najíst, ubytovat, nechat si opravit kolo nebo zda se zrovna v době vaší návštěvy nechystá nějaká zajímavá kulturní, společenská nebo sportovní akce. -jš-

Otvírací doba věže kostela sv. Václava v červnu od 7. 6. a v září: o víkendech 1230–1700 červenec–srpen: úterý–sobota 1000–1200 1230–1700 „

„Víte co se říká o Ratměřicích? Vůbec nic,“ už dávno neplatí pokračování ze str. 1 jedna z hereček a potom shání štafle). Svou roli v kampani sehrál i sedlák Oneš v podání Jiřího Pěkného, spatřit ho můžete například na billboardech. Ratměřice se ale vyplatí navštívit nejen proto, že se tu natáčela reklama a že si tu na svých tabletech smartphonech můžete užít Turbo Internet. V obci doslova kvete kulturní, společenský a hlavně spolkový život. Například místní hasiči se starají o ha-

sičské muzeum, které si můžete díky prosklené stěně kdykoli prohlédnout v budově obecního úřadu. „Vyhledávanou podívanou bývá hasičská fontána nad rybníkem Lazna, letos se koná 23. srpna. V letních měsících si můžete prohlédnout originální venkovní Galerii na plotě, kterou připravuje pro potěchu kolemjdoucích Vladimír Vondrejs na plotě své nemovitosti na severním konci obce,“ zve do Ratměřic starosta Viktor Liška. Nejlépe si celou vesnici prohlédne-

te, pokud se necháte vést sedlákem Onešem, respektive naučnou stezkou. S Onešem si můžete vylézt na myslivecký posed, zacvičit si ve venkovní tělocvičně či postavit jemu a jeho ženě Františce dřevěný domek. Během putování po Ratměřicích poznáte kostel svatého Havla z první čtvrtiny 13. století, i historii zdejšího zámku z počátku 18. století a parku, v němž nechal hrabě Chotek před sto padesáti lety vysadit dva sekvojovce. Daří se jim, dnes jsou to největší sekvojovce v re-

publice. Sedlák Oneš vás také vezme k léčivé studánce svaté Anny nebo na Habrovku, kde v březnu 1645 předal velitel císařského vojska Melchior von Hatzfeld svůj kord veliteli švédského vojska polnímu maršálkovi Lennartu Torstenssonovi na znamení porážky. Podle pověsti tu Švédové zakopali svou vojenskou pokladnu, dosud nenalezenou. Možná bude přát štěstí právě vám. -jš„

Kam na výlet? Projděte se Českým smaragdem Nebojíte se dlouhých tras? Pak se vydejte přes Javornickou hůru. Pokocháte se přírodou a cestou můžete navštívit i spoustu zajímavých míst. Trasu můžete odstartovat už v Trhovém Štěpánově, který je první významnou lokalitou regionu. Dostanete se tam pohodlně autem, alternativně vlakem z Vlašimi. Městečku dominuje prastarý kostel sv. Bartoloměje, který stojí na náměstí. Nedaleko od kostela najdete nově zrekonstruované Muzeum Štěpánovska s expozicí užitkových předmětů z domácnosti i dílen. A zajít tu můžete i na oběd. U náměstí byla otevřena nová restaurace s penzionem Nad zámeckou zdí. Interiér je moderní, restaurace má

bezbariérový přístup, krásnou vyhlídkovou terasu a hlavně se tu nekouří. A co vám tu nabídnou? Klasické předkrmy, polévky a minutkovou kuchyni, ve všední dny také oblíbené ,,hotovky". Ceny za hlavní jídlo se pohybují okolo 100 Kč. Více na www.nadzameckouzdi.cz. Kam se můžete vydat dál? Rozhodně zajděte k židovskému hřbitovu z 15. století, O Muzeum Štěpánovska s expozicí užitkových předmětů který je další významníka můžete vystoupat na Javornickou nou památkou tohoto města. Je jedhůru s nadmořskou výškou 583 m n. ním z největších a nejzachovalejších m. Pokochejte se vyhlídkou na krajina Podblanicku. A pak se třeba vydejte nu. Jestli ještě nemáte dost, můžete po zelené značce do Javorníka, staropokračovat do Zdislavic. Je to obec bylé obce ze 13. století. Tady stojí za stará přes tisíc let. Ležela na tzv. solné pozornost zejména zrenovovaný kosstezce, která vedla z Prahy do Salzburtel sv. Ludmily z roku 1893. Z Javor-

gu. Určitě zajděte ke kostelu sv. Petra a Pavla, kde najdete místní raritu, o níž málokdo ví. Je tu totiž márnice, ke které byla roku 1812 přistavěná kostnice. V ní jsou uložené kosti ze starého hřbitova, jenž byl přeplněný lidskými ostatky po velkém moru po roce 1772. A kam ze Zdislavic? Do Ratají. Tam můžete navštívit kapli postavenou v 70. letech 20. století, ve které jsou umístěna díla lidového řezbáře Františka Kupsy – betlém s jesličkami a bájná hora Blaník s rytíři. Budete-li chtít zpátky pěšky do Trhového Štěpánova, dostanete se tam opět po zelené. Po 14 km dlouhé trase se možná budete cítit utahaně, ale spokojeně. Procházka Českým smaragdem totiž rozhodně stojí za to! -ad„

RYTÍŘSKÉ NOVINY

3

Ochočené straky a mluvící krkavec bydlí v paraZOO Máte rádi zvířata, květiny a přírodu vůbec? Pak při návštěvě Podblanicka nezapomeňte zavítat i do paraZOO v areálu ČSOP Vlašim v Pláteníkově ulici. Dobře ji vystihují slova „tak trochu jiná ZOO“. Slony, žirafy, opice ani další exotická zvířata zde nehledejte. Potkat tu můžete pouze zvířata volně žijící v české přírodě. Miláčky návštěvníků jsou vydry a rys Míša, mluvící krkavec Bob nebo ochočené straky – hravá Kája a upovídaná Róza. Rozeznávat se naučíte nejrůznější dravce, sovy, krkavcovité ptáky a nebo oba druhy našich čápů. Obdivovat se můžete kráse volavek a nechybí zde ani veverky a kuna. Na své si přijdou díky pěkně upravené zahradě i milovníci květin. ParaZOO ale neslouží pouze k představení jednotlivých druhů zvířat. Prohlédnete si zde výstavu ptačích budek, slaměnou pec, nefalšovanou

kompostovací kadibudku nebo se nejen prostřednictvím expozice nástrah blíže seznámíte s činností Záchranné stanice pro živočichy ČSOP Vlašim. Obyvateli paraZOO jsou zvířata, která byla zraněna nebo osiřela a dostala se tak do péče ošetřovatelů záchranné stanice. Odtud už pro svůj trvalý hendikep nemohla být, na rozdíl od jiných úspěšně vyléčených zvířat, opět vypuštěna do přírody. O co je paraZOO oproti ostatním zoologickým zahradám menší, o to vám jistě bude bližší a útulnější. Můžete si ji prohlédnout samostatně a nebo využít služeb průvodce. Přestože se nachází v centru města hned naproti jeho dominantě, vlašimskému zámku, překvapí vás svým klidem. Najdete zde tak kromě spousty informací také příjemné místo k odpočinku. Pro unavené výletníky tu je po včasné domluvě dokonce i možnost noclehu.

Záchranná stanice slaví 20 let Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim v letošním roce navíc slaví výročí 20 let od svého založení. V paraZOO tak tento rok budete moci v průběhu celé návštěvní sezóny

díky výstavě „Jak šel čas“ nahlédnout do historie záchrany divokých zvířat na Podblanicku a také zde 4. října oslavit toto krásné kulaté jubileum. Mezinárodní Den zvířat bude patřit akci Den se zvířátky, kdy na program v paraZOO naváže pochod se zvířátky a den otevřených dveří ve veřejnosti běžně nepřístupné léčebné části záchranné stanice u Pavlovic. Tak neváhejte a hurá za zvířaty! -mj-

Akce v paraZOO 1. 6. 27. 6. 14. 7. 28. 9. 4. 10.

Den dětí v paraZoo Vysvědčení v paraZoo Netopýří noc (1900) sv. Václav v paraZoo Den zvířat

Otvírací doba duben–září Út–Ne 1000–1800

Chcete-li přispět na poraněná zvířata, prosíme, odešleta dárcovskou SMS ve tvaru

DMS ZVIREVNOUZI VLASIM na číslo 87777 1 DMS – 30 Kč. Děkujeme za příspěvek

říjen, listopad, březen: Út–Ne 1000–1600 www.parazoo.cz „

Unikátní Včelí svět Stopy vojáků vás dovedou stojí za vidění až k bitvě u Jankova

Co je základním principem Včelího světa, který vznikl v bývalé škole v Hulicích a je jediným obdobným projektem ve Střední Evropě? Hlavně nenudit! Jen ne žádné nezáživné exponáty! Život včel je tu zkrátka přiblížený nově, moderně, neotřele, využívá interaktivní prvky. Expozice má znázornit život včel co nejsrozumitelnějším způsobem. A to i těm nejmenším. Návštěva Včelího světa je zejména pro školy skvělou možností, jak atraktivně doplnit výuku. Muzeum nabízí totiž řadu doplňkových programů a je schopné vyrobit i originální programy ušité tzv. ,,na tělo". Expozice je ale určená i široké veřejnosti. Co vás v hulickém Včelím světě čeká? Můžete se projít velkým včelím úlem s obřími plástvemi, na dotykovém monitoru si prohlédnout anatomii včely, zahrát si kvíz ze života včel, nebo si pustit zvuky z úlu, ale také si z bezpečné vzdálenosti prohlédnout funkční včelí úly. Rovněž mají možnost vyzkoušet si pomůcky pro práci včelaře, zapojit se do různých her, pustit si na videu krátké filmy o včelách, nebo si osahat některé včelí produkty.,,Každý měsíc chystáme nějakou další doprovodnou akci. Děti si zde mohou vyrobit také svíčku z vosku," říká koordinátorka muzea Jarmila Pavlicová a doplňuje:

Zemí tehdy znělo jen řinčení zbraní a dunění bubnů. Nebe bylo zatažené kouřem z vypálených měst a osad. Za vojsky se krajinou plížil hlad a mor. Už téměř třicet let se Evropou sem a tam převalovala válka.

,,Můžete si u nás koupit spoustu suvenýrů, kvalitní med i medovinu, ale i přírodní kosmetiku se včelím voskem. Výhodou je, že v blízkosti muzea najdete dětské hřiště." Expozice je určená všem věkovým kategoriím dětí. Uvidíte, že si odsud odnesou spoustu zážitků! Vstupné pro děti je 25 korun, pro studenty 30 korun. Kde Včelí svět najdete? Asi 1 km od dálnice D1, exit 56. Otevřeno je denně kromě pondělí. -ad-

Otvírací doba duben–září: úterý–pátek 1000–1600 víkendy a svátky 1000–1700 říjen: víkendy a svátky 1000–1600 kontakt: 724 867 158 www.vcelisvet.cz „

Psal se rok Léta Páně 1645. Dne 6. března toho roku se střetlo švédské vojsko pod velením Lennarta Torstenssona, s císařskou armádou. V bitvě u Jankova, nejkrvavějším střetnutí třicetileté války na českém území, švédské vojsko protivníka rozdrtilo. Pověst praví, že nebesa nemohla způsobit vítězství, tak alespoň varovala. Několik dnů před bitvou, při mši

pověstem,“ říká starosta Jankova Josef Kocourek, který doporučuje procházku zakončit návštěvou pamětní místnosti v budově mateřské školy. Je vzdálena jen několik kroků směrem ke kostelu. Jsou zde vystaveny historické dokumenty a exponáty související s bitvou u Jankova a jejími dopady na zdejší kraj. Pamětní místnost je otevřena po domluvě na obecním úřadě. Každoročně připomíná krvavou událost červnový pochod Po stopách bitvy u Jankova, letos se půjde 14. června. Pokud červnový termín pochodu nestihnete, určitě se po stopách vojáků vydejte po Lennart Torstenson Melchior Hatzfeld Johan Götz Johan de Werth naučné stezce. Projít a poučit se v jankovském kostele vypadlo kopí můžete také po druhé naučné stezce bitvu u Jankova prožil finský voják ve s praporcem z ruky dřevěné sochy Okolo rybníků k vyhlídkovému službách švédské armády, jistý Lauri svatého Václava a rozlomilo se na tři altánu. Torni, se dozvíte v jeho strhujícím části. Přítomní prý viděli, že ruka světV Jankovské hospodě přímo na vyprávění na prvních čtyřech panelech ce se otevřela a kopí upustila, což prý náměstí můžete koupit turistickou naučné stezky. Zbývající informačsvědčilo o nějaké nešťastné události. známku – památku na váš výlet. ní panely jsou věnovány například -jšhistorii místních osad, přírodopisným Po stopách bitvy u Jankova se můzajímavostem či zdejším lidovým „ žete vydat po naučné stezce, nesoucí stejný název. Od jankovského náměstí k památníku bitvy zvládnou dojet i vozíčkáři nebo maminky s kočárky. Delší okruh stezky má délku zhruba čtrnáct kilometrů a kratší okruh vedený přes vyhlídku U Hartman o pět kilometrů méně. „O tom, jak

www.blanicti-rytiri.cz

Jak se seznámit se životem včel zábavnou formou? Vydejte se do Hulic. Je tam otevřena unikátní expozice, která představuje život včelstva hravým způsobem.

RYTÍŘSKÉ NOVINY

4

„Projeď s námi kopretinu“ Dokonale propracovanou sítí osmi navzájem kombinovatelných cyklistických tras se může pochlubit krajina na Voticku. „Centrem výletů jsou Votice a z nich jako okvětní lístky kopretiny vybíhají jednotlivé trasy, díky nimž poznáte ta nejkrásnější místa regionu – zámky Vrchotovy Janovice, Červený Hrádek, Konopiště nebo Vlašim, přírodní zajímavosti, rozhledny a další turisticky zajímavá místa,“ představuje projekt, těšící se přízni cyklistů, Luboš Mudra, jeden z hlavních tvůrců Votické kopretiny. Sám má trasy projeté a nejvíce ho uchvacuje rozmanitost kraje a překrásné přírodní scenérie. „Lidé žasnou, kolik je toho u nás k vidění a když odjíždějí, litují, co všechno nestihli. Také z toho důvodu se na Voticko vracejí v dalších letech,“ dodává. Cyklistické výlety Votické kopretiny jsou inspirací k pohodově strávené dovolené. Jízdu rázovitou krajinou hlavně díky variabilitě tras zvládnou i méně trénovaní cyklisté a děti. „Při cestách naším krajem

V areálu zámeckého parku i nadále pokračují práce na obnově naučné stezky. Co nového vás na ní čeká? Na co se můžete těšit?

budete potkávat informační panely, z nichž se dozvíte řadu informací. Pokud byste se přece jen ztratili, stačí nahlédnout do cyklistické mapy, kterou získáte v infocentrech a turistických cílech. Ve Voticích v Infocentru na Komenského náměstí, ve věži Václavka nebo v Restauraci u Modré kočky, kterou nemůžete minout při příjezdu do města ze silnice E 55.“ Na trasách Votické kopretiny bude letos již po čtvrté pořádán Cyklotulák. V sobotu 7. června si budete moci vybrat ze tří dobře značených tras – „mléčné“, „zkušené“ a „libové“.

„Každý účastník akce obdrží na startu, který bude u Restaurace u Modré Kočky od 8:30 do 9:30, zdarma cyklomapu a po příjezdu do cíle se bude moci pokládat za opravdového Cyklotuláka,“ říká se smíchem Luboš Mudra. Vzhledem k tomu, že jarní akce získává stále více na oblibě, pořádá její podzimní verzi. Letos vychází na sobotu 20. září, rovněž se startem z cyklozahrady u Modré kočky od 8:30 do 9:30 a tentokráte i s opravdovým blanickým rytířem. -jš„

Zlato, stříbro a drahé kamení aneb Kdo by nechtěl být boháčem? Řekněte, kdo by nechtěl být boháčem? Najít poklad, zlatou žílu? Můžete se o to pokusit třeba v bývalém zlatodolu Roudný. Co když tady havíři nějaké to zlato přece jen zapomněli?

www.blanicti-rytiri.cz

Do Roudného se dostanete po zelené nebo žluté turistické značce, můžete také přijet autem, které zaparkujete poblíž úvodního zastavení v loňském roce vybudované naučné stezky.

povrchově, v pozdějších staletích také hlubinně pomocí šachet. Největší rozmach těžby ěžby zde datujeme od 90. let 19.. století do 30. let 20. stooletí. Mezi léty 1904 až 1930 zde bylo vytěženo 5 770 kilogramů ryzího zlata. Největší výtěžnosti pak bylo dosaženo v roce 1913, kdy Roudný vydal 325 kilogramů zlata, což byly asi čtyři pětiny celkové těžby v Rakousku-Uhersku. Po válce byla těžba nakrátko obnovena, od šedesátých let se v lokalitě zlato netěží, ačkoli těžařské společnosti neztrácejí naději… Do dnešní doby se ze zlatodolu

O Začátek naučné stezky o zlatodolu Roudný

Že je v této lokalitě pod Blaníkem zlato, věděli pravděpodobně již Keltové, kteří mohli vzácnou horninu rýžovat na řece Blanici a jejích přítocích. Přímo na Roudném se začalo těžit ve středověku, a to nejprve

Nová stezka ve Vlašimi láká na interaktivní prvky i nové okruhy

zachovalo několik původních staveb. Jde o dělnickou kolonii a vilu ředitele zlatodolu v osadě Roudný a také báňský hotel, dnes obydlený klienty Integrovaného centra sociálních služeb. Na bývalých kalojemech tvo-

řených haldami jemného křemenného písku se paradoxně vytvořil cenný biotop, který je dnes chráněn bio jjako přírodní památka Roudný. Motivem ochrany je výskyt teplomilného brouka svižníka písčinného a dalších teplomilných druhů bezobratlých živočichů. Ve štolách přezimují početné kolonie netopýrů.

,,Naučná stezka v zámeckém parku bude obnovena v rámci projektu realizovaného Českým svazem ochránců přírody ve Vlašimi“, říká Jitka Zenáhlíková z ČSOP Vlašim. ,,Nová stezka bude mít osmnáct hlavních zastavení. Návštěvníci se dozví zajímavosti a fakta o historii, současnosti a přírodě zámeckého parku a jeho okolí, včetně toku řeky Blanice. Informace budou doplněny malými zastaveními s interaktivními prvky, jež se nově rozmístí v parku, tematickými odbočkami a dalšími zajímavostmi.“ Jak bude stezka členěná? Hlavní trasa stezky provede návštěvníky postupně po celém zámeckém parku a navíc bude doplněna třemi tematickými odbočkami - Vydří cestou, Cestou lučního koníka a Cestou páchníka. ,,Těšit se můžete na nové herní prvky,“ doplňuje Jitka Zenáhlíková. ,,Ty by měly podpořit zájem dětí o poznávání okolní přírody, živočichů, rostlin a hub žijících a rostoucích v zámeckém parku. Jedním z nich je třeba Mravkolví past, která znázorňuje past larvy mravkolva, pomocí které loví svojí kořist. A protože mravkolev v zámeckém parku skutečně žije, mohou ho při troše štěstí štěstí návštěvníci

O Čínský pavilon ve vlašimském zámeckém parku

parku nalézt. Na stezce se dále setkají s hmyzí chodbou, průlezem páchníka, pavučinou nebo mraveništěm.“ V rámci projektu se v parku vybudují i dva nové altány: Nejkrásnější vyhlídka a Luční altán,,Stavby budou napodobeninami dřívějších altánů, které se v parku vyskytovaly v dobách jeho největšího rozkvětu. Například Luční altán byl navržen podle dřívějšího Amorova chrámu,“ vysvětluje Jitka Zenáhlíková. ,,V rámci projektu dojde i k opravě, obnovení nebo vzniku nových cest. Součástí stezky budou dvě nové lávky přes řeku a jeden brod,“ dodává ještě na závěr. Kdy bude stezka přístupná veřejnosti? Její otevření se předpokládá ve druhé polovině prázdnin. -ad„

Vůl má nádherné oči, podívejte Toulky Podblanickem považuji za skvělý relax. A je jedno, jestli zvolím kolo nebo jdu po svých.

Stezka bude bavit i děti Čtyři a půl kilometru dlouhou trasu naučné stezky lemuje patnáct informačních tabulí, které imitují vstup do štoly. Dalších deset panelů vám pomocí fotografií přiblíží, jak důl vypadal třeba před sto lety, v době zřejmě největšího rozmachu těžby. „Doufám, že tato netradiční naučná stezka, založená hlavně na historických fotografiích, zaujme mnoho návštěvníků a přiblíží doposud opomíjenou památku široké veřejnosti,“ řekl Pavel Jakubův z Českého svazu ochránců přírody Vlašim, realizátor stezky, který při návrhu informačních panelů a trasy myslel také na dětské návštěvníky. Ke stezce existuje tištěný průvodce vydaný ČSOP Vlašim, který by měl být k dostání v infocentrech. Bývalý zlatodůl Roudný jistě stojí za vaši návštěvu. I když třeba žádnou zlatou hroudu neobjevíte, můžete říkat, že jste chodili po pokladu. Podle odborníků je v zemi pro budoucí generace uloženo ještě třicet tun zlata. A pokud vás už zlato omrzí, stojí za zmínku, že na Roudném, stejně jako v nedaleké lokalitě zvané Stříbrnice, která je ukrytá v lese u Zvěstova, můžete narazit také na stříbro. -jš„

Pod siluetou bájné hory s chrupajícími reky právě dozrává makové pole, před kterým by i Kolumbijci bledli závistí. Nespery, pravé poledne. Vedro k zalknutí, téměř liduprázdno. Jen kolem zastávky popojíždí pár dětí na kole. O kousek dál místní výrostci prohánějí stařičkou Jawu padesátku. Teda spíš to, co z ní zbylo, rám s motorem na kolech. Jako by tu nějak pomaleji ubíhal čas. Paní v šátku mě, cizího vandrovního, ihned zasvěcuje do intimních podrobností života u nich na vsi. Kdo s kým a tak. Jména ihned zapomínám. Současný majitel starého kamenného sila u rybníka, památky, která pamatuje ještě Jana Žižku je také sdílný. Bodrý muž

vypráví o litrech prolitého potu a dřině, kterou při záchraně sila vynaložil. S pýchou mi ukazuje novou střechu zvenčí a staré krovy uvnitř. Pak už mě dřevěný ukazatel jako z pohádky o zemi krále Miroslava navedl na obnovenou historickou cestu, kudy před sto lety chodívali lidé ze sousedních chalup na mši do kostela. Cesta, kterou dnes lemuje alej mladých listnáčů mě vyplivla u polosamoty Buchov. Kousek od křížku potkávám vůz tažený voly. Po dlouhé době hladím vola po hlavě. Je to příjemné mě a snad i volovi, který sklání hlavu. Zkuste si to a všimněte si, vůl má totiž nádherné oči… -kc-

RYTÍŘSKÉ NOVINY

5

Ve Farním muzeu poznáte, jak se žilo před sto lety Jen pět kilometrů od Vlašimi leží půvabná vesnička Kondrac, kterou protíná řada cyklostezek i turistických tras. Právě tady rovněž sídlí ojedinělé Farní muzeum, které nabízí řadu možností, jak zabavit vás i vaše děti. Samotné muzeum, ale s ním sousedící románský kostelík s márnicí tvoří velmi fotogenický celek. Farní muzeum má krásnou zahradu plnou bylinek a květin, je zde úžasné ticho a klid, zkrátka vás prostoupí pocit, že jste se ocitli minimálně o sto let zpět. Budova muzea připomíná tradiční venkovské stavení s hospodářstvím. Pro děti tu naleznete hřiště se skluzavkou, houpačkami, minigolfem, takže tu můžete strávit příjemný čas. Potěší i výběhy s kozami a ovcemi, které

se zahradou sousedí, takže mohou zvířata pozorovat přes dřevěný plot. Oceníte prostorné parkoviště přímo u muzea. Velkou výhodou je, že je zahrada pro veřejnost otevřená celoročně a bezplatně. A co nabízí samotné Farní muzeum? Poutavá expozice, rozdělená do tří částí, vás seznámí s životem duchovenstva na přelomu 19. a 20. století. V první části si prohlédnete budovu bývalé fary, další dvě části jsou pak situovány do bývalé márnice, která sousedí s kostelem sv. Bartoloměje. Zní vám to strašidelně? Nemějte obavy. První místnost seznamuje s historií kostela, najdete tu i maketu obce z roku 1841. Druhá místnost vás pak uvede do historie pohřbívání. Oblíbenou atrakcí muzea jsou ale i dílny, kde si můžete vyrobit různé drobnosti pro radost: ,,Loni se nám osvědčila výroba batikovaných šátků z gázy, takže v tom budeme pokračovat. A pro letošní rok jsme jako novinku připravili výrobu mýdla z přírodního glycerinu," říká Marie Zelingrová z obecního úřadu v Kondraci (více na www.farnimuzeum.cz).

Provozovna přímo v Kondraci je otevřená od 7 do 15 hodin. A co je specialitou rodiny Matouškových? Určitě Blanický bochník nebo třeba Blanická paštika. Matouškovi vlastní i restauraci, kterou najdete po levé straně od fary (stejně jako prodejnu). Jejich kuchyně je vyhlášená široko daleko, tak se tam určitě zajděte posilnit. Otevřeno mají ve všední den od 10, o víkendu pak od 11 hodin. Ceny se pohybují okolo 65 korun za oběd. Milovníci přírody se pak můžou z Kondrace vydat po některé z naučných stezek. Přímo od restaurace třeba vede naučná stezka Kondrac. Více na www.kondrac.cz A láká i na další akce, které letos obec pořádá nebo spolupořádá. V pátek 8. a v sobotu 9. srpna se v Kondraci uskuteční Letní slavnosti Rádia Blaník. Ty budou v sobotu spojené s již tradičním výstupem S Blaníkem na Blaník. V neděli 24 srpna nás čeká tradiční Bartolomějská pouť. A v sobotu 30. srpna pořádáme rybářské závody na rybníku Kladiváč."

Z Kondrace pochází také rodina Matouškových, kteří vyrábějí masné pochoutky. Bratři František a Miroslav se specializují na tradiční podblanické uzeniny, zabijačkové produkty, ale i další masné výrobky. Pořídit je můžete v kamenné prodejně v Kondraci, Benešově, Zruči nad Sázavou, Vlašimi, Mladé Vožici. Nebo je pohodlně nakoupit přes e-shop www.reznik.eu.

Otvírací doba Farního muzea duben, květen, září, říjen: so–ne, svátky 1000–1600 červen – srpen: út–pá 1000–1600 so–ne 1000–1700 -ad„

Přírodní park Džbány-Žebrák si lze prohlédnout z koňského hřbetu Rázovitá krajina Voticka nebude činit žádné problémy ani hendikepovaným turistům. „Naše město je k lidem na vozíčku, s nejrůznějšími zdravotními problémy, ale i k maminkám s kočárky vstřícné,“ zve do Votic ředitelka místního Městského kulturního centra a Turistického informačního centra Jana Pavluková. Jako příklad uvádí právě prostory, v nichž ji můžete nejčastěji potkat. „Sídlíme v přízemí staré radnice na Komenského náměstí, přímo v centru

vhodnou restauraci nebo upozorní na bezbariérovou toaletu.“

Tip na výlet nejen pro hendikepované I přesto, že vám třeba nohy neslouží, můžete si prohlédnout přírodní park Džbány-Žebrák, od roku 1996 chráněné území mezi Voticemi, Jankovem, Líšnem a Tomicemi. Krajina má takřka podhorský charakO Typické zvíře pastvin přírodního parku. ter, jsou tu rozsáhlé lesní plochy a louky s remízky, pramennými oblastmi, rybníky Votic. Hendikepovaní turisté mohou a vrcholy Džbán a Žebrák. Nejvíce si využít všechny naše služby, včetně přikrásy přírodního parku vychutnáte pojení k internetu nebo zhlédnutí aknikoli z auta, ale z koňského hřbetu. tuální výstavy. Naši pracovníci jim rádi Stačí se vypravit například do stáje naplánují prohlídkový okruh městem Artuš v Bučovicích u Votic. Uprostřed přesně podle jejich možností, doporučí

krásné přírody je to malý kousek světa, na který civilizace, zdá se, jakoby zapomněla. Není tu ruch města a vesnic, je tu klid. Na rozlehlých pastvinách vás nenapadne, že kdesi doma je tolik starostí. „Nabízíme vyjížďky na ponících, koních, rádi vysvětlíme základy ježdění. Díky občanskému sdružení Zajíček na koni, které u nás působí, můžeme zajistit také terapii jízdou na koni pro hendikepované děti. V případě, že byste u nás chtěli pobýt delší dobu, poskytujeme i ubytování,“ zve do Bučovic Jiří Sváček z Artušovy stáje. Na statku Voleveč u Košovic, jehož historie sahá až do šestnáctého století, chovají kromě koní také řadu domácích zvířat. „Na agroturistiku a výcvik jezdců se zaměřujeme od poloviny 90. let a prohlédnout si u nás můžete více než čtyřicet koní různých plemen, hlavně sportovních teplokrevných

koní,“ zvou k návštěvě statku jeho majitelé Lenka a Rychlíková Jiří Kříž. Vyjet si na koni lze i z osady Buchov u Votic, kde nabízí nejen vyjížďky na koních, ale také nejrůznější kurzy nejen pro „koňáky“ Andrea Zajíčková-Červenková z jezdeckého klubu Atrej. Vyjížďky na koních romantickou přírodou nabízí také Ekologická farma Zahradnice u Olbramovic. „Vyjížďky ve westernových sedlech v okolí farmy vedou po lesích a loukách v krásné krajině Středočeské pahorkatiny, která vytváří ideální terén pro jezdecký sport, včetně lokality přírodního parku Kaliště a jsou přizpůsobeny zdatnosti jezdců. Součástí všech vyjížděk může být plavení koní i občerstvení v přírodě,“ říká Luděk Pilc ze zahradnické farmy. -jš„

Návštěvníci Kraje blanických rytířů nebudou chybovat, poodskočí-li od hory Blaník na jednodenní výlet do Křivsoudova na Čechticku. Čeká na ně středně náročná cesta zvlněnou krajinou s lesy, loukami a rybníky. Městys samotný i jeho okolí je ideálním místem pro pohodový rodinný výlet, který je možné spojit s dalšími letními aktivitami. Například houbařením nebo koupáním. Líbit se tu bude hlavně těm, kteří dávají přednost klidu. „V Křivsoudově a nedalekých Čechticích se nacházejí dva smírčí kameny, které sloužily ve středověkém právu jako institut mimosoudního vyrovnání,“ připomněl křivsoudovský starosta František Zelenka a dodal, že

křivsoudovský smírčí kámen s reliéfem jetelového kříže a rytinou meče měří bez mála jeden metr. Smírčí kámen naleznete, pojedete-li po zelené turistické značce směrem na Keblov. Cesta vás přivede na Kačerov k Leskému mlýnu. Pokud neodbočíte u turistického rozcestníku doleva ke mlýnu a budete pokračovat dolů lesní cestou, přijedete k vodní nádrži, kde se na ostrůvku tento největší český smírčí kámen skrývá. O bohaté historii Křivsoudova svědčí zdejší památky na nejrůznější architektonické styly. Návštěvníci třetího největšího sídla Mikroregionu Želivka tu mohou objevit původně gotický opevněný kostel Narození Panny Marie, zbytky renesančního zámečku, jsou tu ba-

rokní statky, novorenesanční radnice a bývalá budova Občanské záložny ve stylu moderny. Kostel Narození Panny Marie prošel v devadesátých

letech minulého století rekonstrukcí. Byla provedena generální oprava hlavního oltáře a instalována vzácná socha Panny Marie s Jezulátkem z bývalého kostela v Dolních Kralovicích. Křivsoudovem prochází jedenáctikilometrová cyklotrasa, která vede přes Lhotu Bubeneč, Děkanovice, Tomice a Střítež až do Dolních Kralovic. „Cyklotrasa vede zvlněnou lesnatou krajinou po účelových komunikacích a silnicích třetí třídy. Cyklisté se tu mohou kochat četnými romantickými průhledy do krajiny s malebnými vesničkami a rybníky,“ řekl František Zelenka. Obtížnost cyklotrasy je střední, je proto vhodná i pro méně zdatné vyznavače cyklistiky. Místní i přespolní se tu vždy těší

na tradiční červencovou pouť a srpnové pivní slavnosti. Přijedete-li do Křivsoudova právě v době konání tradičního jarmarku, který se letos koná 7. září, zjistíte, že i na venkově se najdou lidé schopní zorganizovat velkou akci. Na dobový jarmark v areálu zahrady sokolovny pravidelně přijíždí několik tisíc návštěvníků z blízkého i vzdáleného okolí. Lidé tu obdivují řemeslnou dovednost košíkářů, kovářů, keramiků, řezbářů, tesařů a dalších řemeslníků. Přijíždějí ale i kvůli čerstvým kulinářským specialitám z domácí produkce. „Bývá tu vždy kolem padesáti stánků a dbáme na to, aby si jarmark zachoval dobový ráz. V bohatém programu se letos mohou návštěvníci těšit například na známé pěvecké duo Kamélie,“ pozval na jarmark křivsoudovský starosta. -kc„

www.blanicti-rytiri.cz

Křivsoudov potěší návštěvníky historií i okolní přírodou

RYTÍŘSKÉ NOVINY

6

Mašinka si vesele píská v Olbramovicích Geologie vás začne bavit! Batůžek na záda a hurá vlakem do Olbramovic! Vlakové nádraží leží na trase Praha – České Budějovice, na půli cesty mezi Benešovem a Táborem. Vyplatí se zde z vlaku vystoupit, protože ačkoli to tak na první pohled díky nedávné modernizaci IV. koridoru nevypadá, nacházíte se na v minulosti významné dopravní spojnici z jižních Čech přes Tábor, Miličín a Votice a dále na sever k Praze. Již od roku 1867 je zdejší kraj ovlivňován železniční dopravou. První vlak po Dráze císaře Františka Josefa I. projel Olbramovicemi 3. září 1871. Již v roce 1893 se začala stavět trať lokální dráhy do Sedlčan a v roce 1921 byla postavena druhá kolej z Benešova do Votic. Technickou památkou, která „přežila“ modernizaci trati, je vodárna z roku 1886 naproti výpravní budově. Původně byla poháněná parním čerpadlem, později elektromotorem. Po asi patnáctiminutové procházce z vlakového nádraží do centra obce se můžete přesvědčit, jak se z původně prašné zemské stezky a později císařské silnice převážně pro koňské povozy stala nejvyužívanější dopravní tepna, spojující střed a jih Čech. Denně po ní v obou směrech projede dvacet tisíc aut. Nejen na řidiče do-

Že vás nauka o kamenech ve škole vůbec nebavila? A neživá příroda vám nic neříká? Po putování novým Geoparkem Kraje blanických rytířů nepochybně změníte názor.

hlíží hned u silnice Pískovcové sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty z roku 1706. Než vám pojede další vlak, můžete obdivovat také románský kostel Všech svatých z druhé poloviny 12. století. Další významnou stavbou je špýchar, jehož základy pocházejí z 15. století. „Dnes se stará sýpka mění v kulturní a společenský svatostánek a až přijedete příští rok, budou se tu pořádat výstavy, divadelní představení a posedět budete moci v útulné kavárně,“ láká do Olbramovic i napřesrok starosta obce Pavel Pohůnek. Jestliže se vám začne po kolejích stýskat, nasedněte do vlaku ve směru na Tábor a vystupte hned v první zastávce – ve Voticích. Tady sice, na rozdíl od Olbramovic, rychlíky nestaví, za to nabízí město hned několik hospůdek a také možnost ubytování

a dalšího turistického vyžití. A pokud by vás zlákal výlet na nedaleký zámek Vrchotovy Janovice, můžete se tam vydat motoráčkem. Z olbramovického nádraží na to vrchotojanovické je to lokálkou jen jednu zastávku – šest minut. Jeho asi nejznámější majitelkou byla krásná Sidonie Nádherná, mecenáška a přítelkyně významných umělců – literátů Rainera Maria Rilkeho a Karla Krause nebo malíře Maxe Švabinského, kteří na zámku také pobývali. Zámek je součástí Národního muzea a můžete si zde prohlédnout stálou expozici Společnost v Čechách v 19. století, dále expozici Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice a expozici České zvonařství. Speciální prohlídka je připravena i pro zrakově postižené. -jš„

Kamenné poklady – hra pro malé i velké pokračování ze str. 1 Keše návštěvníky zavedou na Velký a Malý Blaník, do starých vápencových lomů u Vlašimi a Votic nebo na romantické skály u řeky Sázavy. Geologické jevy jsou často spojeny se starými nebo dosud činnými lomy a důlními díly. Keše jsou umístěny u slavného zlatodolu Roudný, u ložiska grafitu (tuhy) u Psář nebo u rozsáhlého důlního díla na Fialníku u Vlastějovic.

U každé z keší jsou na internetu uvedeny informace o geologických jevech v lokalitě i to, jaké horniny nebo minerály je možné na daném místě nalézt a jaké je případně omezení sběru (sběr jen ze suti, zákaz vstupu do lomu apod.). Geologické lokality se často nacházejí mimo turistické trasy a geocaching je vhodnou formou jejich zpřístupnění. Při pohybu v lokalitách doporučujeme opatrnost, neboť terén zde bývá nerovný s obna-

„Název geoparku odkazuje na legendou opředený Blaník, který je jedním z nejnavštěvovanějších míst regionu. Geopark se rozkládá na pomezí tří krajů – Středočeského, Jihočeského a kraje Vysočina. Páteř geoparku tvoří Blanická brázda v úseku od města Mladá Vožice po město Sázava, na západě dosahuje nejdále k městu Votice a na východě k městu Ledeč nad Sázavou“, představuje nové turistické území Kateřina Červenková z Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi, který je koordinátorem geoparku. V době, kdy čtete tyto noviny už Geopark Kraje blanických rytířů

kou expozici s ukázkami místních hornin opatřených nábrusy. Každou z hornin si můžete tak říkajíc „osahat“ a při pohledu na kopcovitou krajinu si lámat hlavu nad tím, kdo asi obýval mělké moře, které se před miliardou let vlnilo na dnešním území Kraje blanických rytířů. Nedaleko Blaníku ještě do poloviny minulého století fungoval jeden z nejvýznamnějších zlatodolů ve Střední Evropě. Jeho zašlou slávu připomíná naučná stezka Zlatodůl Roudný. Jen pár kilometrů odtud nedaleko obce Zvěstov na lokalitě na Stříbrnici můžete hledat kameny se zářivě modrými povlaky azuritu. Pokud vám ještě zbudou síly, vystupte na vrch Hřiva a pokochejte se skalami s krásnou křemennou žílou. V infocentrech a na různých turistických místech si můžete zdarma vyzvednout geoturistickou mapu, kde najdete další zajímavé geologické lokality a jejich popis. Nebo se nechte vést hrou Kamenné poklady blanických rytířů, o které se dočtete v dalším článku Rytířských novin. -jš-

O Pohled z Ostrova na Blaník

ženými skalními výchozy. Pravidla hry Kamenné poklady blanických rytířů najdete na www.kamennepoklady. blanicti-rytiri.cz. Zajímavost na závěr: Jedna z keší je umístěna u jediné známé „opravdové“ blanické jeskyně. Leží zcela mimo značené cesty v hlubokém údolí potoka Brodec. Třeba při její návštěvě objevíte poklad blanických rytířů… -mk„

patří do Sítě národních geoparků a je jedním z šesti u nás vyhlášených národních geoparků. Jejich záměrem je přiblížit návštěvníkům geologickou rozmanitost území, v němž lidé po staletí z nitra země získávali zlato, stříbro, stavební kámen, ale i uhlí nebo tuhu.

Kam za zajímavými kameny v okolí Blaníku? Pod Velkým Blaníkem u Kondrace můžete navštívit venkovní geologic-

Významné geologické lokality regionu } } } } }

Velký a Malý Blaník Dolnokralovické hadce Miličín – Český lev Ledeč – Zámecká skála Fialník

Naučné stezky } S rytířem na Blaník } Zlatodůl Roudný „

www.blanicti-rytiri.cz

Za malebným náměstíčkem, uličkami, misálem a Solnicí do Načeradce Městské památkové zóny nemusí být jen výsadou velkých měst. Pozornost a ochranu si žádají také plošně menší, přesto historicky a hlavně architektonicky zajímavá území. Jedním z takových míst je Načeradec, ležící v Chráněné krajinné oblasti Blaník. Městská památková zóna zde byla vyhlášena v dubnu roku 2003. Leží dvanáct kilometrů od Vlašimi v podhůří památné hory Blaník. Už zdaleka vás bude vítat románský kostel svatých Petra a Pavla z doby kolem poloviny 12. století. V kostele je románská kruchta, varhany z roku

O Načeradská radnice s kostelem svatých Petra a Pavla

1660, křtitelnice z roku 1585 a původní mramorová tumba, na které je vystaven oltář. Za zmínku stojí také obraz svaté Kateřiny, namalovaný na prkně kolem roku 1360. Poblíž kostela stojí věžovitá zvonice

s přízemím z pozdně gotického období a nástavbou z roku 1818. Původně byla součástí opevnění kostela, které vybudovali na obranu proti Braniborům pánové ze Šelmberka. I přes toto opevnění byl kostel za třicetileté

války vyloupen, nikoli Branibory, ale uherským vojskem. Po jejich nájezdu zmizela roucha a stříbrný pozlacený pohár. V načeradském kostele najdete Načeradský misál. Jde o náboženský kodex, psaný na zažloutlém pergamenu s deskami ze dřeva, potaženého kůží. V 15. století sloužilo přízemí zvonice jako skladiště soli, proto se věži říká Solnice. Ke zvonici byla v roce 1534 přistavěná radnice, která v první polovině 18. století získala barokní podobu. Na východní straně náměstí byl v roce 1734 postavený rozlehlý barokní zámek. Pozadu nezůstaly ani okolní domy, většina z nich je klasicistního původu, najdou se však i starší, barokní stavby. Jako poněkud netradiční se může jevit umístění sochy svatého Jana Nepomuckého na náměstí. Socha tohoto světce totiž obvykle stávala u vody. „I v Načeradci tomu tak dříve bylo – poblíž sochy se až do začátku 20. století nacházela kašna. Svatý Jan pochází z roku 1735, a jeho podstavec

zdobí erb Deymů ze Stříteže – stříbrná husa na červeném poli na zeleném pahorku,“ vysvětluje na první pohled nelogické umístění sochy načeradský starosta Jiří Jelínek. Pokud vyjdete za městys, nechte se vést místní křížovou cestou. Byla postavená v roce 1738 nákladem hraběte ze Starhemberka a v devadesátých letech 20. století zrekonstruována. Tvoří ji třináct kapliček. Poklidné soužití místních občanů s židovskou komunitou dokládají pozůstatky synagogy a židovský hřbitov s náhrobky ze 17., 18. a 19. století. Do roku 1928 se v Načeradci vařilo pivo. „Dnes vám ho natočí v hostinci Na Rynku přímo na náměstí nebo v Klokočkově mlýně asi jeden kilometr od Načeradce ve směru na Vlašim,“ zmiňuje se o možnostech občerstvení starosta městyse Jiří Jelínek. Ve mlýně pečou po staročeském způsobu výborný domácí chléb a to nejen kváskový, ale i cibulový, škvarkový nebo žitný. -jš„

RYTÍŘSKÉ NOVINY

7

Výlet z Veliše přes Ostrov na Blaník si užijí malí i velcí

Vlašimská hvězdárna má otevřeno i o prázdninách

Do Veliše můžeme dorazit ze sedm kilometrů vzdálené Vlašimi přes Nesperskou Lhotu po červené turistické značce. Cesta nás povede lesnatou a polní, mírně zvlněnou krajinou, plnou průhledů do romantického okolí.

Snad nikdo, kdo jede z Vlašimi směrem na Tábor těsně za cedulí značící hranici města nepřehlédne stříbrnou kopuli observatoře. Vstříc zájemcům o pravidelná pozorování letní noční oblohy každoročně vychází Vlašimská astronomická společnost (VAS), která provozuje zdejší hvězdárnu. Ta má otevřeno i během letních prázdnin.

Obec se nachází v severozápadním cípu CHKO Blaník. Zdejší krajinu charakterizují zemědělské plochy, drobné potoky, louky a sady na západních humnech obce s charakteristickým půdorysem okrouhlice. Architektonickou dominantu malé obce v Kraji blanických rytířů tvoří původně gotický kostel svatého Josefa, který je dnes chráněnou kulturní památkou. Hřbitov kostela vypovídá o historii obce, rodin z blízkého okolí i pohnutých dobách světových válek. Před kostelem s charakteristickou dřevěnou nástavbou uvidíme drobný kříž. Další z křížů se nachází i u křižovatky na Sedlečko a Lipiny. Ve středu obce návštěvníci „narazí“ na upravenou náves s rybníkem Návesák. Na návsi zaujme výklenková kaple a poblíž informační tabule se zdejšími zajímavostmi a orientační mapou, která ukáže směr dalšího putování Krajem blanických rytířů. Je možné navštívit třeba sousední Nespery s mohutnou patrovou tvrzí z 15. století. Veliší prochází třicet kilometrů dlouhá cyklotrasa Po stopách blanických rytířů. „Před třemi lety u nás startoval Podblanický Cyklorytíř, tradiční akce k zahájení turistické sezóny na Podblanicku. Poté, co jsme získali Zelenou stuhu v soutěži Vesnice roku za úpravu a zeleň v obci, jsme mohli obec dále zvelebovat“ poznamenal

O Atrakce ve Farmaparku si užíjí hlavně děti.

starosta Veliše Petr Mach a doplnil, že k obci patří osady Lipiny, Nespery a Sedlečko. Putování nás dále zavede do tři kilometry vzdáleného Ostrova. Po cestě budeme mít po pravé ruce dominantu Velkého Blaníku. Do Ostrova sjíždíme z mírného kopečka a na rozcestí u křížku můžeme odbočit vlevo k Farmaparku Blaník. Tady si užijí hlavně rodiny s malými dětmi. Farmapark nabízí během turistické sezóny nespočet venkovských zážitků a řadu tématických akcí. Také Ostrovem prochází cyklostezka Krajem blanických rytířů a protéká jím řeka Blanice. Naším dalším cílem bude bájný Blaník.

Na vrchol Blaníku V Louňovicích pod Blaníkem vzdálených jen čtyři kilometry od Ostrova odbočíme vlevo a po asi kilometrovém stoupání staneme na úpatí mýtické hory. Motorizovaní návštěvníci tu mohou ponechat vozidla na parkovišti. Výstup na samotnou horu není vhodný pro rodiny s kočárky. Z úpatí je to po červené turistické značce pěšky až na vrchol asi kilometr. Oficiální cesty vzhůru jsou dvě.

Jedna vede po spirále vzhůru a druhá, náročnější, volí závěrečné stoupání přímo bukovým porostem mezi volně roztroušenými balvany. Tady si můžete změřit v testu i svou fyzickou zdatnost. Převýšení činí téměř dvě stě metrů a odměnou všem, kteří vrchol Blaníku zdolají, je nádherný pohled do okolí a možnost občerstvení. Rozhlednu ve tvaru husitské hlásky vysokou dvaatřicet metrů postavil Klub českých turistů. „Z parkoviště nad Louňovicemi přes vrchol Velkého Blaníku vede naučná stezka k parkovišti u Kondrace. Má čtrnáct zastavení a sedmnáct hravých zastavení pro děti. Patronem a zároveň průvodcem po stezce je blanický rytíř, který návštěvníky seznámí nejen se zdejší přírodou, ale i s historií osídlení či pověstí o blanických rytířích,“ informoval o další možnosti pro turisty regionální manažer Petr Zapletal. Odměnou těm, kteří stanou na vrcholu Blaníku ve výšce 638 metrů, je neopakovatelný výhled do okolní romantické krajiny. -kc„

„Také o letošních prázdninách budou moci zájemci o astronomické dění navštěvovat hvězdárnu pravidelně. Až do září máme otevřeno každý pátek. V jiné dny a v ostatních měsících je potřeba si návštěvu předem telefonicky domluvit,“ informoval Jiří Štětina z VAS a doplnil, že na pátky bývá obvykle připraven program pro veřejnost, ve kterém nechybí promítání, ukázky dalekohledů, a pozorování hvězd prostřednictvím přístrojů nebo z plošiny hvězdárny. „Během letních měsíců jsou dobře vidět souhvězdí letní a podzimní oblohy, planety Jupiter, Mars, záblesky jasných družic. Při bezměsíčné noci také Mléčná dráha,“ řekl vedoucí amatérských astronomů. Pozorování nebeského dění je doprovázeno výkladem členů VAS, kteří dávají přednost individuálnímu přístupu k návštěvníkům hvězdárny. Ta bývá otevřena od 20 hodin a pozorování začíná obvykle o hodinu později. Za noci splněných přání by se daly považovat ty, které nadcházejí začátkem druhé poloviny prázdnin. Právě v tomto čase totiž bude možné spatřit meteorologický roj Perseid, které laici nesprávně označují za padající hvězdy. Nejvíce létavic bude k vidění v noci z 12 na 13. srpna. „Perseidy, jak se meteory nazývají, jsou v činnosti každý rok od konce července zhruba do konce srpna. Maximum meteorického roje, kdy je frekvence až kolem šedesáti jasných meteorů za hodinu, je možné pozorovat kolem dvanáctého srpna,“ říká

astronom s tím, že se jedná o drobné částečky meziplanetární hmoty, které vlétají vysokou rychlostí do zemské atmosféry. Při průletu atmosférou se prudce zbrzdí, hoří, až se úplně odpaří. Perseidy proto na zemský povrch nedopadnou a centimetrové tělísko tak na noční obloze může na několik sekund přezářit všechny hvězdy. „Perseidy patří k nejstarším známým meteorickým jevům. Jejich název je odvozen podle souhvězdí, ze kterého zdánlivě vylétají. Říká se jin i Slzy svatého Vavřince, protože se pravidelně objevují ve dny, kdy slaví Vavřinec svátek. Nesprávně bývají perseidy označovány jako padající hvězdy,“ doplnil Jiří Štětina s tím, že roj není třeba pozorovat přímo z hvězdárny. Stačí si najít místo za městem, které není znečištěno světelným smogem.

Příchod astronomického léta slaví členové VAS tradičně o první letní sobotě Memoriálem Evy Trachtové v petanque dvojic. Turnaj, jehož už jedenáctý ročník se letos uskuteční, je otevřený veřejnosti a zúčastnit se jej může každý. „Každoročně se turnaje účastní několik desítek hráčů. Na akci bývá i hodně dětí, takže vyhlašujeme i dětskou kategorii,“ informoval Jiří Štětina. Ti, kteří právě nesoutěží se vždy mohou zaposlouchat do příjemné hudby živé kapely nebo s dětmi trávit příjemné odpoledne při divadelní pohádce. -kc„

„Na kostel svatého Františka z Assisi, kapli Panny Marie, klášter a Boží hrob je třeba nahlížet jako na jeden celek, proto návštěvníky seznámíme s historií všech těchto památek,“ vysvětluje Jiří Maršíček z občanského sdružení Za záchranu kláštera sv. Františka z Assisi, jehož členové pro vás po předchozí domluvě v Turistickém informačním centru na Komenského náměstí ve Voticích prohlídku rádi zajistí.

Právě díky čtyři roky trvající práci tohoto občanského sdružení, grantů a veřejných sbírek můžete kláštěr – zatím jeho část – navštívit. „Votický klášter má nezaměnitelný genius loci a jeho historie se váže ke slibu hraběte Sezimy z Vrtby, majitele panství, že dá-li mu Bůh syna, vystaví ve Voticích klášter. Syn se narodil

a hrabě svůj slib splnil. Klášterní Pamětnice praví, že klášter s kostelem stojí na místě, kde jelen složil parohy. V roce 1629 byl dokončen klášter, o tři roky později kardinál Harrach vysvětil kostel. Další roky byly pro františkány, kteří se v klášteře usídlili, nelehké. Dvakrát je navštívilo rabující švédské vojsko a v roce 1740

také páter Koniáš, který zkontroloval chloubu kláštera – knihovnu s mnoha sty v kůži vázanými knihami, rukopisy i prvotisky,“ říká o nejstarší historii významné votické památky Jiří Maršíček, spoluzakladatel občanského sdružení. V kapli Panny Marie neujdou vaší pozornosti dva obrazy. „První

znázorňuje Rodičku Boží Votickou, která je volnou kopií nedochovaného originálu díla vlámského malíře Rogiera van der Weydena. Votický obraz byl namalovaný na dubovou desku na začátku 17. století a je mu připisována řada zázraků. Druhý obraz, znázorňující Pannu Marii Pomocnou – Pasovskou, byl do Votic přivezen v roce 1700. V kostele upoutá hlavní oltář svatého Františka z Assisi, který v roce 1772 darovala kostelu Anna Františka z Talmberka,“ říká iniciátorka občanského sdružení Jana Zelenková. Její kolega Jiří Maršíček doplňuje, že v galerii najdete řadu cenných obrazů, z nichž většina volá po citlivém zrestaurování. Mimo jiné zde uvidíte také sochu svatého Ivana, která byla kompletně zrestaurovaná právě za pomoci veřejné sbírky. Dobrou zprávou také je osazení vstupu kostela mříží – návštěvníci si mohou památku prohlédnout i mimo prohlídky nebo bohoslužby. -jš„

www.blanicti-rytiri.cz

Do Votického kláštera se pomalu, ale jistě vrací život

RYTÍŘSKÉ NOVINY

8

Nechte se nalákat na pohádkové prázdniny pod Blaníkem Pod památnou horou Blaník se to pohádkovými postavami, strašidly a nadpřirozenými bytostmi jen hemží. Nevěříte? Zkuste třeba na kole vyrazit ze Zvěstova do Libouně se zajížďkou do Šlapánova. Výlet za pohádkou zvládnou na kole po méně rušných „okreskách“ i předškoláci. Zašlou slávu osady Zvěstov připomíná ruina zámku, ve který byla zřejmě v polovině 17. století přestavěna původní rytířská tvrz. Dnes tu už žádného rytíře nepotkáte, poblíž zámku ale bydlí akademická malířka Alena Kadavá Grendysová, známá svými léčivými obrázky, k nimž hledá často inspiraci právě v krajině Podblanicka. Společně se svou sousedkou Jaroslavou Pospíšilovou vydaly v loňském roce knížku pro děti Prázdniny pod Blaníkem s veselou mapou regionu. Čtení pro vaše ratolesti nejen na prázdninové večery lze zakoupit nejblíže v Městském kulturním centru ve Voticích. Kdyby vás už ve Zvěstově přepadl hlad, doporučujeme hospodu U Šreků. Můžete zkusit hádat, po kom dostala své jméno. Když jsme u pohádek a pověstí, vydejme se za tou další. Kilometr od Zvěstova opět sesedněte z kola,

tentokrát ve Šlapánově. Vsi dominuje kostel svatých Petra a Pavla, postavený ve 13. století. Roku 1960 a 1962 zde byly odkryty vzácné středověké nástěnné malby. Kolem vsi se v minulosti z pohádkových postav dařilo hlavně vodníkům. Prý jednoho dne přišel do mlýna poblíž vesnice zvláštní mužíček – celý zelený. Mlynář hosta přivítal a otázal se ho, proč přišel. „Potřebuju psí sádlo, stůně mi žena!“ zaskřehotal vodník. Mlynářská chasa se vodníkovi posmívala, ten se rozzuřil a zaskřehotal: „Jen se smějte! Však on vás smích přejde, až to budete nejméně čekat!“ Ve mlýně se polekali, ale když pomsta nepřicházela, zase jim otrnulo. Jednoho dne se ve mlýně konala svatba. Mlynář vdával dceru. Do kostela se jelo v kočárech. Na svatebčany čekal na hrázi rybníka vodník, který splašil koně. Všichni se prý tehdy utopili

a od té doby se tenhle vodník u mlýna neobjevil. Zato s jiným měl zkušenost jistý děda Součků, který chodil navečer pást kozy a při tom si v ohni pekl brambory. Najednou kouká a skoro už pečenou pochoutku mu krade – vodník! „Já ti dám krást, ty potvoro zelená!“ křikl děda na vodníka a popadl ho za pačesy. Zelený mužík se ale dědovi vysmekl a zmizel v rybníce. Dědovi Součků po něm v ruce zbyl jen chomáč zlatých vlasů. Co si za ně ale koupil, už pověst nevypravuje. Posledním pohádkovým O V Libouni si můžete prohlédnout rotundu ze 13. století. zastavením bude nedaleká Libouň, vesnice známá bude líbit tolik, že se zde budete střežit! Uvnitř kostelíka se totiž naléhlavně díky románské rotundě chtít ubytovat. Využít můžete nabídzají nástěnné malby z druhé poloviny svatého Václava, postavené začátkem ky ubytování v soukromí – v chalupě 16. století, jejichž donátorem byl 13. století. Kde se tu rotunda vzala? u rotundy. Cítit jako páni se budete Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova. Na Místní pověst říká, že kdysi jeden jistě v restauraci v libouňském zámlidově uměleckých freskách můžete rolník při orání svého políčka vyoral ku. Ten v posledních dvaceti letech spatřit i svatou Barboru – patronzlatého oslíka. Jako poděkování svadoslova povstal z popela a současní ku horníků. Ta odkazuje na vztah tému Václavu nechal ze zlatého ucha majitelé mu navracejí jeho původní kostelíka k nedalekému zlatodolu na oslíka postavit kostelíček s půlkrubarokní podobu. Roudném. hovou apsidou. Od roku 1728 střeží -jšMožná se vám v obci, odkud je tento historický skvost socha svatého vidět rozhledna na hoře Velký Blaník „ Jana Nepomuckého. A je proč ho

Miličínského lva se děti bát nemusí Na túru i s handicapem?

Zkuste stezku pro vozíčkáře!

S malými neposedy nebo třeba i se psem se můžete vydat na výlet do Miličína. Chytnout je za ruku nebo přitáhnout jim vodítko budete muset pouze na přechodu přes rušnou silnici E55, jinak jim v „hlavním městě“ (či spíše obci, abychom byli přesní) České Sibiře nechte volnost. Auto zaparkujte na parkovišti naproti hotelu Česká Sibiř, kde je stání zdarma a za pamětihodnostmi a dalšími krásami, které Miličín nabízí, je to odsud jen kousek. Jednolodní gotický kostel Narození Panny Marie, kapli Utrpení Páně na vrchu Kalvárie, lom, ale i miličínského lva, známého z Jiráskových Starých pověstí českých, spojuje od loňského roku naučná stezka Čeňka Kraupnera.

www.blanicti-rytiri.cz

Česká Sibiř jako na dlani Z parkoviště od hotelu přejděte hlavní silnici, dále kolem školy a zastavte se na Hájkově náměstí u Lípy Svobody. Právě tady začíná naučná stezka střední náročnosti, dlouhá pět kilometrů. „Díky osmi informačním panelům se dozvíte řadu zajímavostí jak z historie tak současnosti obce. Stezka je zajímavá i tím, že její část je vedena po křížové cestě se čtrnácti zastaveními,“ láká k vycházce Jana Slabá-Janoutová z Okrašlovacího spolku Miličín, který se o zřízení stezky zasadil, a dodává, že „kromě informací o zajímavých místech regionu Miličínska jsou součástí některých panelů úkoly

Jste upoutaní na invalidní vozíček, přesto byste se rádi chvíli ,,toulali“ přírodou bez zdolávání překážek a bariér? Vydejte se do Kladrub! V září minulého roku tu byla otevřena stezka právě pro vás! O Infopanely stezky Čeňka Kraupnera budou bavit nejen děti.

nejen pro děti. Dokonce si můžete vyzkoušet svoji fyzickou zdatnost, a to při rychlosti výstupu ke kapli.“ Když už budete nahoře, nezapomeňte se pořádně rozhlédnout – Česká Sibiř se vám otevře jako na dlani.

Věrné srdce stále tluče Lesní cestičkou od kaple Utrpení Páně se vydejte pozdravit miličínského lva. Děti nemusí mít strach – jde o přírodní kamenný útvar, opředený starou

má pohroma v podobě nepřátel. Až se nepřátelé objeví, zařve miličínský lev a svým silným řevem probudí spící blanické rytíře, ti se vzchopí a odvrátí zkázu od země české a tak budou Čechy zachráněny. Dlouho a trpělivě lev střeží zemi. Za tu dobu jeho hříva a srst ztvrdla na kámen, jen jeho věrné srdce vytrvale tluče.“ Od lva vás naučná stezka povede kolem zatopeného lomu, kde je ale koupání zakázáno, až k restauraci U Dvou Javorů. Tady

Sledujte na Facebooku, co se děje v Kraji blanických rytířů pověstí. „Když se český kníže svatý Václav uchýlil se svými rytíři na dlouhá léta ke spánku do nitra hory Blaník, provázel je lev. Ten se neskryl pod zemí hory Blaník, ale ulehl na vrcholu protější hory a tam zůstal obrácen k jihu české země, odkud se prý vyrojit

můžete ulevit unaveným nohám, občerstvit se, ale také zde zakoupit turistické suvenýry – turistickou nálepku a známku No. 2011 a sběratelské karty KČT, na nichž je vyobrazený lev. -jš„

Kde přesně stezku najdete? Je v areálu Rehabilitačního ústavu v Kladrubech, který leží nedaleko Vlašimi. „Trasa vede zdejším lesoparkem a je dlouhá zhruba pět kilometrů,“ řekla Eva Talpová, náměstkyně ředitele Rehabilitačního ústavu Kladruby. ,,Součástí stezky je také odpočinková zóna, kterou představuje dřevěný altán.“ A jak samotné stezky vypadají? Jsou vyasfaltované, perfektně značené dobře čitelnými směrovými ukazateli a informačními panely. Lidé na vozíčku se tak trasami mohou pohybovat bezpečně, bez rizika pádu a úrazu. V lesoparku je navíc řada odpočívadel

s lavičkami, takže není problém si na chvíli oddechnout. Samotná trasa je rozdělená do dvou okruhů. Jeden měří 3,5 kilometru, druhý kratší pak 1,5 kilometru. Kratší okruh, který je značený modře, je nesnazší. Delší, jenž lemují červené značky, patří mezi středně obtížné trasy. Trasa vznikla s přispěním Rehabilitačního ústavu a Klubu českých turistů a od roku 2009 je to už sedmá stezka v republice zaměřená právě na vozíčkáře. Více informací můžete získat na www.rehabilitace.cz. -ad„

RYTÍŘSKÉ NOVINY

9

Za zábavou, rytíři a historií se vydejte do Louňovic

První zmínka o Louňovicích pochází z poloviny 12. století, kdy tu byl želivským opatam Gotšalkem a řádovým lékařem Jindřichem založen ženský premonstrátský klášter. V době jeho největšího rozmachu, kolem roku 1400, do jeho majetku patřilo třiadvacet vesnic, jedna tvrz a jedno městečko na Podblanicku a také rozsáhlý majetek u Soběslavi, který zahrnoval jedenáct vesnic. Je pravděpodobné, že se klášter podílel i na těžbě zlata, která byla v této lokalitě velmi rozšířená. O louňovickém klášteru se bohužel dochovalo velmi málo zpráv, ani jeho samotný

areál už zde nenajdete. Klášter byl vypálen v době husitských válek a z celého areálu dnes stojí pouze část zdiva, kterou můžete najít v ulici J. Žižky. Zachován zůstal jen Farní gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten byl pravděpodobně zbudován na místě původního Farního kostela sv. Václava, který stál před areálem kláštera. V současnosti dominuje centru městečka. V polovině 17. století prošel barokní přestavbou a získal dnešní podobu. Městečko má ale také jednoho velmi významného rodáka – je jím hudební skladatel vrcholného baroka Jan Dismas Zelenka, který se v Louňovicích narodil v roce 1679. Na rozdíl od svých současníků, jejichž dílo bylo známé a oceňované již v 19. století, musel Zelenka čekat na znovuoživení svých skladeb až do 20. století. Zelenkova hudba měla zvláštní osudy. Jako hudebník – kontrabasista, dirigent a skladatel na saském kurfiřtském dvoře komponoval jen pro dvorní kapelu, zejména pro římskokatolický chrám v Drážďanech. Když v roce 1745 zemřel, bylo jeho dílo uloženo do archivních skříní na chóru jako zastaralé, nemoderní. Skladby Jana Dismase Zelenky, který byl v minulosti více oceňovaný v cizině, se dnes hrají

po celém světě. Slavného rodáka připomíná v Louňovicích pomník, který byl odhalen v roce 1984. Je z kamene vylomeného na Velkém Blaníku. Co ještě v Louňovicích uvidíte? Za pozornost rozhodně stojí i barokní zámek se čtvercovým nádvořím. Patříte-li mezi ty zvídavější, můžete zde navštívit muzejní expozici věnovanou zdejšímu kraji a archeologickým výzkumům prováděným v této oblasti. Od úterý do soboty je k dispozici turistům informační centrum, v němž získáte tipy na výlety nebo na kulturní akce, které by vám neměly uniknout. A co když vám vyhládne, nebo jen

Vyjeďte si za vodníky i na kolo Obec Pravonín, která se stala vesnicí roku 2005, láká na turistiku, sport i kulturní akce. Ty má pod taktovkou především nově vystavěný Spolkový dům, otevřený koncem loňského roku. Co Pravonín chystá pro své návštěvníky a obyvatele letos?

na kole mohli užít zkušenější cyklisté, ale i rodiny s dětmi. Krajinu si ovšem můžete projít i pěšky po turistických stezkách. V létě a na podzim se tu ,,vyřádí“ vášniví sběrači hub. V zimě zase běžkaři. Pokud jste milovníky přírody a panoramat, právě tady si přijdete na své. Z Rovin nad Pravonínem se totiž můžete pokochat pohledem na Velký i Malý Blaník a na Českou Sibiř. Nadšenci pro historii a sakrální památky by rozhodně neměli vynechat návštěvu rotundy svatého Jana Křtitele, která byla pravděpodobně

Přímo v obci pak nejspíš neunikne vaší pozornosti 550 metrů dlouhá náves, lemovaná kaštanovou alejí která, která vede až k rotundě. V horkých dnech si můžete pod korunami kaštanů odpočinout, děti pak ocení moderní hřiště, jež s alejí sousedí. Náves je v podstatě centrem dění obce. Najdete tu prodejnu potravin, restauraci, budovu obecního úřadu, poštu, hasičskou zbrojnici, Spolkový dům a mateřskou školu s místní knihovnou. V blízkosti kostela stojí barokní zámek, který je dnes bohužel ve zchátralém stavu. Pobýval zde

postavena už ve 12. století. Rotunda zázračně přečkala hrůzy třicetileté války, během níž byl Pravonín v roce 1645 kompletně zpustošen švédským vojskem generála Thorstensona. Právě v kostele sv. Jana Křtitele stojí za pozornost i varhany, které pocházejí pravděpodobně z roku 1808.

známý skladatel Richard Wagner, který si zdejší kraj velmi oblíbil. Je to totiž ideální místo pro relaxaci či chalupaření. -ad„

,,Kromě pravidelných aktivit, jako je šachový kroužek, jóga, aerobic, chystáme třeba Den vodníků, který se uskuteční 1. června. Je plánovaný jako oslava Dne dětí. Odehraje se na zahradě Spolkového domu, kde budou pro děti připravené různé hry, bazénky, lov rybiček. Vítané jsou masky vodníků, žab i ryb,“ říká vedoucí Spolkového domu Hana Ondráková a dodává: ,,Místní si oblíbili i povídání o pravonínských chalupách. Pořádáme ho celoročně. Po čtení následuje diskuse občanů, kteří porovnávají vzájemně své vzpomínky a znalosti o Pravoníně. Informace o připravovaných akcích najdete i na webu obce www.pravonin.cz pod odkazem Spolkový dům.“ Milovníci výšlapů na kole by neměli promeškat ještě jednu akci. Jelikož tudy vede cyklotrasa Po stopách blanických rytířů, letos zde třetí květnovou sobotu odstartuje závod s názvem Blanický cyklorytíř. Připraveny budou dvě cyklotrasy, aby si jízdu

zatoužíte po krátkém odpočinku u piva či kávy? Potom můžete navštívit hostinec Pod Blaníkem, který nabízí českou klasiku za příznivé ceny.

Je tu i prostorné venkovní posezení, což zřejmě uvítají ti, jimž nevyhovují zakouřené interiéry. Dobré jídlo a pití nabízí i Zámecká restaurace. Do Louňovic ale můžete vyrazit i za zábavou. Jaké zajímavé akce vás tu letos čekají? ,,Určitě si nenechte ujít Svatováclavské slavnosti, které se konají 27. září. Svatý Václav s družinou sjede z Blaníku dolů do Louňovic, kde ho uvítají občané městyse. Těšte se na bohatý program v zámecké zahradě, na jarmark, ohnivou show a další atrakce, jež slavnosti provázejí. A navíc můžete i vyhrát, protože některé vstupenky budou slosovatelné,“ říká starostka městyse Růžena Kučerová a doplňuje: ,,Termíny většiny akcí najdete i v našem Louňovickém zpravodaji nebo na webových stránkách www.lounovicepodblanikem.cz. -ad„

Objevte poklady vlašimského zámku Kde se v horkém létě zchladit lépe než v muzeu? Před sluncem i deštěm vás schová zámek ve Vlašimi. Zda vystoupíte do výšin vyhlídkové zámecké věže, sestoupíte do tajemného sklepení nebo se ponoříte hluboko do historie, záleží jen na vás. Kde se v horkém létě zchladit lépe než v muzeu? Před horkem i deštěm vás schová zámek ve Vlašimi. Zda vystoupíte do výšin vyhlídkové zámecké věže, sestoupíte do tajemného sklepení nebo se ponoříte do poznávání historie, záleží jen na vás. V interiérech zámku sídlí Muzeum Podblanicka, ve kterém najdete kromě stálých expozic o historii a přírodě regionu ještě něco navíc. „Muže a chlapce nejvíc zajímá unikátní stálá výstava S přesnou muškou – Tradice střelectví a zbrojařství. Ta přibližuje vývoj palných zbraní a střeliva a navazuje částí o dějinách firmy Sellier & Bellot a. s., výrobci střeliva sídlícím ve Vlašimi od roku 1936,“ říká muzejní historik, kurátor výstav a správce archivu Jindřich Nusek. Expozici doplňují trofeje exotických zvířat, z nichž největší pozornost dětí poutá medvěd. Na návštěvníky muzea čeká i zámecká kaple, věž a sklepení. Kaple svatého Vincence spojuje několik staletí, zdobena je malbami ze 40. let 19.století. Věž nabízí vyhlídku na město i foto výstavu Město pod věží, aneb Vlašim na dlani. Ve sklepení můžete pátrat po pokladu, který zde prý po bitvě na Bílé hoře ukryl někdejší majitel Vlašimi Jan Vostrovec z Kralovic. Pozdější majitelé panství se pokoušeli poklad hledat. Do Vlašimi se dokonce roku 1687 sjela komise

šlechticů a na práci byli povoláni havíři z Kutné Hory. Ti nakonec tajnou skrýš našli, ale prázdnou. Narychlo byla zazděná stále ještě čerstvým vápnem. Kdo ví, třeba je vostrovecký poklad stále ve městě. Na památku Jana Vostrovce se na nádvoří zámku každoročně koná Vostrovecké slavení. Je to vždy 6. července a letos připadá na neděli. Na čtvrtek 29. května chystá muzeum již desátou Zámeckou muzejní noc. „Od 26. června do 31. srpna si můžete kromě expozic a dalších lákadel zámku prohlédnout výstavu, která připomene dílo žijícího filmového architekta Leopolda Zemana. Vlašimského rodáka, který navrhoval dekorace a scény dlouhé řady filmů, televizních inscenací a pohádek,“ říká Jindřich Nusek. Když už do Podblanického muzea zavítáte, nezapomeňte se zastavit v infocentru, které sídlí přímo naproti muzeu a nabízí prohlídkový okruh zámeckým parkem. V jeho rámci navštívíte Podblanickou galerii ve Vlašimské bráně, Starý hrad i Čínský pavilon. Příjemně strávený den můžete zakončit třeba zmrzlinovým pohárem v zámecké restauraci. -jš„

www.blanicti-rytiri.cz

Louňovice pod Blaníkem jsou neodmyslitelně spojovány s Velkým i Malým Blaníkem, pod jehož úpatím leží, jak je patrno z názvu. Městys je ale zajímavý sám o sobě. Jeho historie je spjatá s premonstrátským klášterem, stejně jako s významným barokním hudebním skladatelem.

RYTÍŘSKÉ NOVINY

10

Kam v létě s dětmi? Přece na kuličkovou dráhu!

i sami, největší zábavu si užije skupinka dvou až osmi lidí. Kromě kuliček vás určitě bude bavit i sousedící hřiště, kde najdete čtyřicet jedna atrakcí. Na své si tu přijdou všechny věkové kategorie dětí. Jsou tu pískoviště, houpadla a houpačky, skluzavky, lezecká stěna, prolézačky, umělá jeskyně i domeček, tabule na malování, kolotoče, točidla, lanovka, tobogán, dopravní hřiště se šlapacími autíčky a mnoho dalších báječných a zábavných možností, kde si mohou ratolesti dosyta zařádit. A kde kuličkovou dráhu najdete? V ulici 5. května, v č.p. 401, v areálu školní družiny.

Co když vám ještě zbyde čas? Holčičky nadchne Království panenek, což je stálá expozice na půdě zručského zámku. Najdete tu panenky porcelánové, papírové, látkové nebo celuloidové. Pocházejí z různých koutů světa. Ale uvidíte i jiné hračky. Třeba roztomilé plyšové medvídky, kočárky, pokojíčky či pohádkové knížky. Vstupenky jsou k dostání v infocentru, dospělí zaplatí 50 korun, děti, studenti a senioři 30 korun. Další informace o hřišti i Království hraček najdete na www.mesto-zruc.cz. -ad„

Kde odpočívá starý rytíř? Milovníci historie a záhad by neměli opomenout obce, která patří mezi jedny z nejstarších na Voticku. Kolo nebo automobil nechte ve stínu stromů na neustupovské návsi a vydejte se po stopách rytíře Kašpara

www.blanicti-rytiri.cz

Zřejmě ve 12. století zde založil statek jistý vladyka, který si dal hrdé a rázné jméno Neustup (Neostup). Tento vladycký rod se tu udržel až do poloviny patnáctého století a za jeho působení byl ve 13. století vystavěn kostel (dnes kostel Nanebevstoupení Panny Marie v románském slohu, stojící přímo na návsi) a také tvrz. Na jejím místě byl v roce 1600 postaven tehdejší majitelkou panství Evou Kaplířovou zámek. Šlo o manželku Kašpara Kaplíře ze Sulevic, rytíři o němž se učí děti v dějepisu v souvislosti povstáním českých pánů proti habsburskému králi Ferdinandovi II. Po porážce v bělohorské bitvě 8. března roku 1620 byl osud králových odpůrců zpečetěn a ani šestaosmdesátiletý rytíř neunikl popravě. S poddanými se prý loučil u asi šest set let staré lípy, stojící dodnes poblíž

Poprask na zámku Pro tvořivé návštěvníky bude jistě velkým lákadlem keramická nebo výtvarná a textilní dílna. Zatímco děti s tatínky si mohou prohlédnout ovce, kozy a jiná domácí zvířata, která klienti integrovaného centra v rámci terapie chovají na menší farmě v areálu zámku, maminky mohou nahlédnout do malého zahradnictví a obdivovat šikovné ruce obyvatel centra. K příjemnému posezení zve místní Zámecká kavárna s nabídkou mnoha druhů teplých i studených nápojů, sladkého či slaného občerstvení v podobě zákusků, pohárů, toastů a jiných dobrot. „Společně s kavárnou mohou naši návštěvníci využít i salonek s kulečníkovým stolem a sál v patře zámku. Pro přespání je pak možné si pronajmout dva pokoje s příslušenstvím umístěné v přízemí zámku,“ zve k návštěvě ředitelka Inte-

O Kaple svatého Jana Nepomuckého s odlochovickým zámkem.

te prohlédnout kapli svatého Jana Nepomuckého z roku 1737. Ve druhé polovině 19. století byl vybudován zámecký park, jehož součástí jsou umělecké a architektonické prvky, například sochařská výzdoba u kašny znázorňující alegorie ročních období z první čtvrtiny 18. století, či zahradní altánek a v jeho blízkosti stojící umělá jeskyně.

grovaného centra sociálních služeb Jana Petranová. Když budete mít štěstí, zaslechnete ze zámku tóny písní českých interpretů. Půjde zřejmě o zkoušku kapely Poprask, složené z obyvatel zámečku, která je už čtrnáctým rokem ozdobou mnoha společenských a kulturních akcí nejen v regionu. -jš„

Farma Krišnův dvůr: Návod, jak žít šťastně a zdravě V pohádkové krajině Podblanicka, uprostřed lesů, luk a polí, najdete farmu, která se od těch běžných trochu liší. Žije se tu zkrátka jinak, tradičně a postaru, ale zároveň v rámci duchovního směru hnutí Hare Krišna.

zavítat do Neustupova,

Kaplíře ze Sulevic.

Pokud zavítáte do Jankova nebo do Ratměřic, nezapomeňte se podívat do Odlochovic. V Ratměřicích jste nemohli minout hasičské muzeum, umístěné v budově obecního úřadu. V Odlochovicích „šli“ místní hasiči, kteří v roce 2012 oslavili sté výročí od založení sboru, ještě dál – pro muzeum vyhradili vlastní budovu. Stejně jako ratměřickou, si můžete odlochovickou expozici prohlédnout kdykoli, díky tomu, že je budova ze dvou stran prosklená. Dominantou vesnice je bezesporu zámek, který k ubytování mentálně a tělesně postižených klientů a poskytování sociálních služeb využívá Integrované centrum sociálních služeb, příspěvková organizace Hlavního města Prahy. Zařízení je k turistům vstřícné, alespoň zvenčí si může-

Nevíte, co podniknout se svými ratolestmi? Připomeňte jim starou dobrou éru kuliček a vezměte je na unikátní dráhu do Zruče nad Sázavou, kde se pobavíte nejen kdysi tak oblíbenými ,,hliněnkami“. Co říká o kuličkové dráze vedoucí odboru kultury, školství a sportu městského úřadu Martina Fialová? ,,Je to velké dílo našeho pana starosty a musím říct, že ji každý rok navštěvuje více a více zájemců. Kuličková dráha je prostě parádní. Je součástí dětského hřiště, proto je neustále v obležení dětí. Speciální hliněné kuličky, které jsou pro dráhu potřeba, prodáváme v infocentru. Vstup na kuličkovou dráhu je zdarma.“ Na co se připravit? Čeká vás tu deset kuličkových drah a tři můstky, máte možnost vyzkoušet různé hry, zapojit se do napínavých soubojů, protože dráhy umožňují předjíždění ,,konkurenčních“ hliněnek. Všechny informace o kuličkovém areálu, disciplinách i pravidlech najdete na velké vývěsné tabuli u dráhy. Třebaže si na trasách vyhrajete

Do Odlochovic za hasiči i na „kafíčko“

O Kostel Nanebevzetí Panny Marie a kaple svatého Jana Nepomuckého v Neustupově

zámku. Jde o vůbec největší lípu velkolistou ve Středočeském kraji. V červnu roku 1621 byla Kašparu Kaplířovi katem Mydlářem na pražském Staroměstském náměstí sťata hlava, nabodnuta na hřeb a vystavena pro výstrahu na Mostecké věži. Po devíti letech byla sejmuta a uložrena sbad v Týnském Chrámu. Tělo starého rytíře mělo spočinout v milovaném kraji, v neustupovském kostele. Tak se tomu tradovalo po tři sta let. Když ale byla hrobka v roce 1921 otevřena, po boku manželky Evy zde Kašpar Kaplíř neodpočíval. Kam se tedy poděly ostatky toho, který se nesmazatelně zapsal do českých dějin?

Krajinu zdobí křížky a kapličky V Neustupově žila kdysi také početná židovská komunita. Stála zde

dokonce i synagoga, která ale byla v roce 1917 „pro značnou zchátralost“ zbořena. Zůstal zde ale židovský hřbitov se sto dvaceti více jak tři sta let starými pomníky. Dostanete se k němu po turisticky značené cestě. Pokud Neustupov navštívíte, neopomeňte také obecní hřbitov, kterému „kraluje“ hrobka šlechtického rodu Aichelburgů, potomků Přemyslovců a neustupovských mecenášů. Křížky a další drobné sakrální památky potkáte na Neustupovsku doslova na každém rohu. Poutavě o nich vypráví knížka vlastivědce Antonína Holubovského, kterou za padesátikorunu zakoupíte buď na místním obecním úřadě, nebo v Městském kulturním centru v nedalekých Voticích. -jš„

Už samotné motto farmy: ,,Jednoduché žití, hluboké myšlení“, stručně vystihuje, co je hlavním cílem života této komunity, která převzala pravidla védské kultury. A vy máte jedinečnou možnost dozvědět se tu o životě stoupenců Krišny, ale i o principech ekologického zemědělství mnohem více. Co tu zažijete? Pokud vyrazíte na farmu v neděli, můžete se tu od 13 hodin zúčastnit programu pro hosty, který doplňuje velká vegetariánská hostina (je připravená z čistě přírodních produktů pěstovaných na farmě). V letním a příznivém počasí probíhá na dvoře farmy. Za účast na hostině zaplatí dospělí příspěvek 100 korun, děti 50 korun. A co zahrnuje připravený program? Tradiční hudbu a zpívání manter, krátkou přednášku z filozofie Bhagavad-gíty na vybrané téma – jóga, karma, reinkarnace, někdy se tu promítají i filmy o poutních místech Indie. S průvodcem si můžete projít i celou farmu. Doslova si tak osaháte různé práce v živočišné i rostlinné výrobě, prohlédnete si zvířata, která se tu chovají, podíváte se, jak funguje zdejší mlýn, kde se vyrábí celozrnná

mouka. Tu si můžete na místě i koupit, spolu s dalšími výrobky. (Produkty z farmy seženete také v e-shopu jamuna.inshop.cz.) Zejména muže a kluky pak zaujme expozice dobových zemědělských strojů, které jsou všechny plně funkční a provozuschopné. U farmy najdete i naučnou stezku, jež vás přibližně na kilometr dlouhé trase s deseti informačními panely seznámí blíže s ekologickým zemědělstvím. Kdy můžete farmu navštívit? Každý den mezi 11. a 19. hodinou. Skupina větší než 10 osob by se měla dopředu objednat telefonicky – 317 796 008 či e-mailem na [email protected]. Farmu najdete v Městečku u Vlašimi, kam se můžete dostat vlakem, autobusem, autem i na kole. Více na www. krisnuvdvur.cz -ad„

RYTÍŘSKÉ NOVINY

11

Poznejte život předků v unikátním Muzeu venkova Připomeňte dětem, jak odlišný byl život jejich prababiček a pradědů. Ať se na vlastní oči přesvědčí, v jakých třídách se učili, v jakém prostředí bydleli. Právě takovou možnost nabízí muzeum v Kamberku. O V Muzeu venkova uvidíte, s čím dříve lidé cestovali pracovali, jak se bavili či odpočívali.

Malá obec ležící v tzv. Blanické brázdě, kterou protéká říčka Blanice, byla vystavěna po příchodu německých havířů, kteří sem přišli ve druhé polovině 13. století za zlatem. To se v Kamberku a přilehlém okolí těžilo a rýžovalo až do 15. století. Slavnou

epochu této obce si můžete připomenout během zlatokopecké akce, která se bude konat 21. června. Co vás čeká? ,,Chystáme pochod za zlatem spojený s rýžováním. Otevřená bude školička

pro zlatokopy. Na hlavním rybníku se uskuteční i rybářské závody, otevřené bude také Muzeum venkova,“ láká místostarosta obce Kamberka David Šedivý na hlavní atrakci letošního

roku, kterou obec připravila, a doplňuje ho Kateřina Červenková z ČSOP Vlašim: ,,Pochod bude rozčleněný do několika tras s rozdílnou délkou. Návštěvníci si tak můžou zvolit takovou, která bude odpovídat jejich fyzické zdatnosti. Během pochodu se účastníci nejen naučí rýžovat zlato, ale seznámí se i s živočichy, které obývají zlatonosnou říčku Blanici. Putování začíná i končí v Kamberku na louce, na začátku obce ve směru na Vlašim. Cesta vás zavede mimo jiné na zlatodůl Roudný. Během putování jsou pro ně připravené i kontrolní otázky a úkoly. Všichni si rozhodně užijí rýžování zlata, ale i překrásnou krajinu,“ dodává. V Kamberku a jeho okolí můžete ale vidět ještě více. Třeba právě Venkovské muzeum. Najdete ho ve dvou budovách – v bývalé škole a bývalé kampeličce. Co tu uvidíte? Hmotné

i písemné doklady o zdejším venkovském životě za posledních 200 let. Sestavena je tu třeba selská jizba, nebo školní třída s původními učebními pomůckami v autentických prostorách staré školy. Muzeum můžete navštívit po celý rok po předchozí dohodě telefonicky na čísle 317 852 728, nebo e-mailem: [email protected]. V Kamberku kdysi na břehu rybníka stávala tvrz, která byla založená ve 13. století pány z Valdštejna. V 18. století byla přestavěná na faru, v roce 1869 ale vyhořela a o dva roky později byla postavena znovu. Další požár ji postihl v roce 1998. Od roku 2001 tu ovšem probíhá rekonstrukce a v současnosti se tam můžete vypravit na různé zajímavé akce. Program a další informace najdete na www. kamberk.eu. -ad„

Pro příští sezónu připravujeme: O Návštěvnické středisko Vodní dům – Želivka u Hulic

O Oslavy 370. výročí bitvy u Jankova

O Dům přírody Blaníku u Krasovic

Čechtice – místo, které okouzlilo Smetanu on vyučoval v letech 1873 až 1880 českému jazyku budoucího následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este.

Na co se návštěvníci a obyvatelé Čechtic mohou letos nejvíce těšit, prozradila místostarostka městyse Marie Marhanová: ,,Máme tu dvě velké poutě, jedna – Vojtěšská – se pořádá v dubnu, ta druhá, která má duchovnější charakter, pak v červenci. Koná se tu také řada zábav a akcí jednotlivých spolků. V sobotu 26. července to bude koncert kapely PiňaKoláda, který se uskuteční ve farní zahradě. Další akcí, která startuje 28. 6. v Růžkových Lhoticích, je Strnadova třicítka, což je 30 kilometrů dlouhý cyklistický závod. V sobotu 9. srpna se bude konat Čechtická lilie – country festival konající se ve

farní zahradě. A po červnovém úplňku od 13. června do 15. června se uskuteční další tradiční akce – Čechtická luna, což je pochod po okolí, jenž trvá několik dnů,“ dodává paní místostarostka. A čím vás upoutá samotné městečko? Všechno důležité najdete v podstatě na centrálním obdélníkovém náměstí, kde můžete i pohodlně za-

Vás zve na interaktivní stezku

S RYTÍŘEM NA BLANÍK Obousměrnou stezku v délce 4 km můžete začít u geologické expozice nad Kondrací nebo na úpatí Blaníku nad Louňovicemi „ Zábava pro děti i rodiče „ 17 dětských zastavení „ 13 informačních panelů „ Rozhledna s občerstvením na Velkém Blaníku

parkovat, pokud se na cestu vydáte autem. V horní části stojí za pozornost barokní kostel svatého Jakuba, první zmínky o něm ovšem pocházejí už ze století čtrnáctého, jeho původní podoba byla gotická. Vedle něj najdete faru, naproti kostelu pak zvonici, která rovněž pochází ze 14. století, ačkoliv i ona byla v 18. století přestavěná. O něco níž po levé straně uvidíte renesanční radnici, která dnes slouží

Dendrofon

jako obecní úřad. V dolní části náměstí je pak zámeček ze 17. století. Veřejnosti ovšem není přístupný, v jeho prostorách se nachází hotel. Každá obec většinou mívá svou specifickou zvláštnost. Nejinak je tomu u Čechtic. Pojí se s domem popisným číslo 6. Na něm je pamětní deska významného spisovatele, vlastence, novináře a vojáka Ferdinanda Čenského, který se tu roku 1829 narodil. A právě

Naučné panely

Když budete v Čechticích, nezapomeňte navštívit nedaleké Růžkovy Lhotice. Ačkoli je to vesnička jako dlaň, přesto tu stojí zámek, který byl postavený na místě bývalé tvrze ve druhé polovině 18. století. Dnes na něm upoutá nápis: ,,Zde prožil Bedřich Smetana nejšťastnější léta svého mládí.“ Jeho otec František si totiž zámek roku 1835 najal a později i koupil. Smetanovi zde žili až do roku 1844. Dnes v zámku sídlí pobočka Muzea Podblanicka, jejíž expozice se zaměřuje na ,,Hudební tradice Podblanicka“. Návštěvníky seznamuje nejen s tvorbou Smetany, ale i dalších velikánů, kteří v místě působili (např. Jan Dismas Zelenka, Richard Wagner, Gustav Mahler...). Muzeum je otevřeno od května do září od 9 do 12 a od 13 do 16 hodin. Vstupné pro dospělé je 15 korun, pro děti, studenty a důchodce pak 10 korun. Více informací najdete na www. museumpodblanicka.cz. -ad„

Poznávání hub

www.blanicti-rytiri.cz

Na východě Podblanicka, v Mladovožické pahorkatině, leží Čechtice. Městečko, které je obklopeno přírodou, nabízí hojné vyžití. Sportovní i kulturní. Během jarní a letní sezony se tu střídá jedna akce za druhou.

Turistické cíle v regionu

4

5

6 1 3 1 2 3

8

5

1

2

1

9 9

7 10 10 11 2

6 1

3 7

1

❰

Ꞇ

1

2 12

Projekt Kraj blanických rytířů realizuje Český svaz ochránců přírody Vlašim, který dlouhodobě pečuje o přírodní a kulturní dědictví regionu.

RYTÍŘSKÉ NOVINY

12

1

8

4 11

Legenda:

Další turistické cíle a služby: Cyklotrasy:

Velký a Malý Blaník

Jízdy na koni

1 Rozhledna na Velkém Blaníku 2 Malý Blaník

Ꞇ

Rekreační a sportovní rybaření

Půjčovny, servis a prodej kol

Vlašimské aleje Po stopách blanických rytířů

Golf

Pozvánka na zajímavé akce v regionu

Zážitkové aktivity 1 paraZOO ve Vlašimi

akce

místo

3 Koupaliště s tobogánem ve Vlašimi

Noc kostelů Vlašim Noc kostelů Votice Muzejní noc Vlašim Muzejní noc Votice Den dětí v paraZOO

Vlašim, kostel sv. Jiljí Votice, kostel a klášter sv. Františka Vlašim, Muzeum Podblanicka – Zámek Vlašim Votice, věž Václavka, klášter sv. Františka Vlašim, paraZOO

Cyklotulák – cyklotoulka po stopách Votické kopretiny

Votice, zahrada Restaurace U Modré kočky

4 Zlatodůl Roudný – naučná stezka

květen

2 Hvězdárna Vlašim

5 Krišnův dvůr 6 Interaktivní stezka S rytířem na Blaník 7 Rozhledna Václavka ve Voticích 8 Čapí hnízdo Semtín

11 Miličínská naučná stezka

červen

9 Památník a stezky bitvy u Jankova 10 Kolem Votic za poznáním

Zámky a zámecké parky 1 Zámek a park Vlašim 3 Zámecký park a naučná stezka v Ratměřicích 4 Zámecký park Zruč nad Sázavou

červenec

2 Zámecký park v Odlochovicích

Muzea a expozice 2 Muzeum Podblanicka ve Vlašimi 3 Podblanická galerie, Starý hrad

srpen

1 Včelí svět v Hulicích

a Čínský pavilon 4 Venkovské muzeum v Kamberku

Den hasičů a záchranářů

6 Muzeum Štěpánovska v T. Štěpánově

9 Geologická expozice 10 Galerie sv. Františka ve Voticích 11 Vlastivědné muzeum Voticka

září

7 Muzeum v Louňovicích pod Blaníkem 8 Muzeum Růžkovy Lhotice

12 Hasičská expozice Odlochovice Poutní místa a sakrální památky 1 Románské kostely v Pravoníně, Kondraci, Načeradci a Libouni 2 Boží hrob Votice

říjen

www.blanicti-rytiri.cz

5 Farní muzeum v Kondraci

Popenec – hudebně divadelní festival Muzejní noc Pochod + cyklojízda Po stopách bitvy u Jankova Farmářský trh Čechtická luna – 22. ročník dálkového pochodu Den geoparku – akce spojená s rýžováním zlata Jarmark a vítání léta hudbou Vysvědčení v paraZOO ZámekFest – 10. ročník Vostrovecké slavení VlčkoviceFest 2014 Netopýří noc s prohlídkou paraZOO Historické slavnosti – XIV. Ročník Letní slavnosti Rádia Blaník s výstupem na Blaník Čechtická lilie – country festival Noční hasičská fontána Štěpánovská pouť Bartolomějská pouť Hradozámecká noc

Staročeský jarmark Výstava hub – 7. ročník Farmářský trh Cyklotulák Svatováclavské slavnosti

Odlochovice, zámek Zruč nad Sázavou Jankov, náměstí Vlašim, Žižkovo náměstí Čechtice, náměstí Kamberk Trhový Štěpánov Vlašim, paraZOO Zruč nad Sázavou, zámek Vlašim, Muzeum Podblanicka – Zámek Vlašim Vlčkovice u Neustupova, statek Vlčkovice paraZOO, Zámecký park Vlašim Zruč nad Sázavou, zámek Kondrac, náves Čechtice, farní zahrada Ratměřice, rybník Lazna Trhový Štěpánov Kondrac, náves Zruč nad Sázavou, zámek Trhový Štěpánov, prostranství u fotbalového hřiště Křivsoudov Správa CHKO Blaník, Louňovice p. B. Vlašim, Žižkovo náměstí Votice, zahrada Restaurace U Modré kočky Louňovice pod Blaníkem

datum čas 23. 5. 23. 5. 29. 5. 29. 5. 1. 6.

www.nockostelu.cz www.nockostelu.cz www.muzeumpodblanicka.cz www.votice-ubytovani.cz www.parazoo.cz

7. 6. start 8.30–9.30 7.–8. 6. 8. 6. 14. 6. 14. 6. 13.–15. 6. 21. 6. 22. 6. 27. 6. 4.–5. 7. 6. 7. 10.–13. 7. 14. 7. 2. 8. 8.–9. 8. 9. 8. 23. 8. 24. 8. 24. 8. 30. 8.

8.00–12.00 start 13. 6. 16.00–20.00

19.00 10.00

6. 9. 7. 9. 13. 9. 13. 9. 20. 9. 27. 9.

pořadatel

www.votice-ubytovani.cz www.ror.cz www.město-zruc.cz www.obecjankov.cz www.csopvlasim.cz www.cechtickalilie.cz www.csopvlasim.cz www.trhovystepanov.cz www.parazoo.cz www.zamekfest.cz www.muzeumpodblanicka.cz www.statekvlckovice.cz www.parazoo.cz www.mesto-zruc.cz www.kondrac.cz www.cechtickalilie.cz www.ratmerice.cz www.trhovystepanov.cz www.kondrac.cz www.mesto-zruc.cz www.trhovystepanov.cz

10.00–16.00 8.00–12.00 start 8.30–9.30 10.00

www.mestys-krivsoudov.cz www.blanik.nature.cz www.csopvlasim.cz www.votice-ubytovani.cz www.lounovicepodblanikem.cz

Svatováclavské slavnosti – průvod, tržiště, šermíři, hudba, ohňostroj…

Votice, Komenského nám.

28. 9. 10.00

www.mesto-votice.cz/ic.asp

Sv. Václav v paraZOO

Vlašim, paraZOO

28. 9.

www.parazoo.cz

Pochod se zvířátky – oslava 20. výročí založení záchranné stanice

paraZOO, záchranná stanice Pavlovice

4. 10.

www.parazoo.cz

Zručské cyklohrátky Farmářský trh

Zruč nad Sázavou Vlašim, Žižkovo náměstí

11. 10. 11. 10. 8.00–12.00

www.mesto-zruc.cz www.csopvlasim.cz

Rytířské noviny vydal v roce 2014 Český svaz ochránců přírody Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim, e-mail: [email protected] | Tištěno na recyklovaném papíře. | texty: Jana Špačková, Alena Dušková, Karel Chlumec, Martin Klaudys a Michala Jakubův | foto: Martin Špoula, Jan Hocek, Karel Chlumec, Jana Špačková, Martin Klaudys, Tomáš Kovalský, Luboš Mudra, Jana Slabá-Janoutová a Petra Hajská | korektura Ilona Spálenková a Jana Špačková | grafická úprava: Viktor Puci | Na projektu spolupracují města Vlašim, Votice a Zruč nad Sázavou, Mikroregion Český smaragd, městysy Čechtice, Křivsoudov, Louňovice pod Blaníkem, Neustupov, Olbramovice a obce Jankov, Kamberk, Kondrac, Miličín, Načeradec, Pravonín, Ratměřice, Veliš a Zvěstov.

2 4