Dvacet pût let od nálezu relikviáfie sv. Maura

mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:29

Stránka 75

D v a c e t p û t l e t o d n á l e z u r e l i k v i á fi e s v. M a u r a Alena âERNÁ

Pfiíspûvek pfiedstavuje jednu z na‰ich nejv˘znamnûj‰ích movit˘ch památek – relikviáfi sv. Maura. Autorka relikviáfi charakterizuje z umûleckohistorického hlediska, popisuje jeho objevení, pfievezení do Prahy a nároãné, nûkolikaleté restaurování. A N O TA C E :

Relikviáfi sv. Maura je prací kolínsko-mosanského okruhu z období 1225–1230. Pfiedstavuje doklad románského zlatnictví mimofiádné v˘tvarné i fiemeslné kvality a zcela ojedinûlou památku na území ãeského státu, av‰ak souãasnû také nedílnou souãást evropského kulturního dûdictví. ¤adí se do skupiny cá‰sk˘ch relikviáfiÛ Karla Velikého, Panny Marie a kolínského relikviáfie Tfií králÛ. Figurální v˘zdoba relikviáfie sv. Maura v˘tvarn˘m provedením pfievy‰uje uvedené relikviáfie propracovan˘m jemn˘m reliéfem draperie a individuálními v˘razy jedno1

tliv˘ch figur. Je jedin˘m z dochovan˘ch relikviáfiÛ svého druhu, kter˘ pfiestal slouÏit liturgick˘m úãelÛm a stal se souãástí sbírek ‰lechtického rodu. Relikviáfi sv. Maura je tumbového typu, dlouh˘ 138,5 cm, ‰irok˘ 42 cm a vysok˘ 64,5 cm. Na dfievûné dubové jádro byla aplikována bohatá v˘zdoba ze zlaceného stfiíbra a zlacené mûdi tvofiící figurální, reliéfní a filigránové prvky, doplnûná

1

emailov˘mi a firnisov˘mi destiãkami, drah˘mi kameny a antick˘mi gemami. Uvnitfi látkou vyloÏeného

zi star˘m nábytkem. Zanedban˘ a po‰kozen˘ relik-

Obr. 1. Praha, Státní banka ãeskoslovenská, komise hod-

relikviáfie byly nalezeny kosterní pozÛstatky nûkoli-

viáfi zakoupil v roce 1838 od správy místního zádu-

notící stav relikviáfie, únor 1986. (Foto fotosbírka

ka jedincÛ, textilie rÛzného stáfií, zbytky kÛÏe a sto-

‰í ve Florennes za 2500 frankÛ Alfred de Beaufort.

NPÚ – ÚOP v Plzni)

2

py dal‰ích biologick˘ch materiálÛ. Relikviáfi byl zho-

Pravdûpodobnû mezi lety 1847–1851 ho nechal

toven pro ostatky sv. Jana Kfititele, sv. Maura

na své náklady za 3000 frankÛ opravit. V roce

a sv. Timoteje uchovávané od 11. století v benedik-

1888 zapÛjãili Beaufortové relikviáfi na v˘stavu do

■ Poznámky

tinském opatství ve Florennes v Belgii. Zatímco

Bruselu a po jejím skonãení ho pfievezli na své síd-

1 HEJDOVÁ, Dagmar. Relikviáfi sv. Maura. In Bibliotheca

sv. Jan Kfititel je postava obecnû známá, sv. Maur

lo v Beãovû nad Teplou. KdyÏ v roce 1945 museli

Strahoviensis. 2007, ã. 8–9, s. 7–76. ISSN 1213-6514.

je svûtec obtíÏnû historicky identifikovateln˘. Z do-

Beaufor tové jako ‰lechta sympatizující s nacis-

2 Pfiehled obsahu a dal‰ích ãástí relikviáfie viz âERNÁ,

4

5

stupn˘ch pramenÛ víme, Ïe byl knûz a muãedník,

mem opustit âeskoslovensko, zanechali relik-

Alena. Relikviáfi sv. Maura, restaurování, konzervace

kter˘ pokfitil desítky kfiesÈanÛ a byl pak spolu s nimi

viáfi ukryt˘ v zásypu podlahy hradní kaple. Ve vlh-

a prÛzkumy jeho obsahu a dal‰ích souãástí. In V˘roãní

sÈat. Stalo se tak v 1. nebo ve 3. století na‰eho le-

ké zemi zÛstal cel˘ch ãtyfiicet let, nedostateãnû

zpráva. PlzeÀ : Státní památkov˘ ústav v Plzni, 2002,

topoãtu. Jeho svátek je slaven 22. srpna. V˘jevy ze

chránûn pfied korozí a rozpadem. Dne 5. listopa-

s. 96–98. ISBN 80-85035-21-9.

Ïivota sv. Maura, sv. Timoteje a sv. Jana Kfititele na

du 2010 uplynulo dvacet pût let od chvíle, kdy v˘-

3 ·IDLOVSK¯, Gejza. K ikonografii relikviáfie sv. Maura. In

kruhov˘ch zlacen˘ch stfiíbrn˘ch medailonech tvofií

znamná stfiedovûká památka spatfiila opût svûtlo

Bibliotheca Strahoviensis. 2004, ã. 6–7, s. 201–217.

3

svûta díky práci ãesk˘ch kriminalistÛ, pracovníkÛ

ISSN 1213-6514.

Po staletí sdílel relikviáfi osudy klá‰tera v klid-

tehdej‰í Federální kriminální ústfiedny (dále jen

4 SOA v Plzni, Rodinn˘ archiv Beaufort-Spontin.

n˘ch dobách i v ãasech spojen˘ch s nájezdy, poÏáry

FKÚ). Pfiíbûh pátrání byl podrobnû popsán na ji-

5 NA v Praze, fond Prezidium zemského úfiadu Praha,

a plenûním. Pfiesto byl uchránûn pfied zniãením –

n˘ch místech.

v˘zdobu stfiechy relikviáfie.

6

sign. 207-589-20, karton 589; SÚA Praha, fond NSDAP,

unikl zkáze i za francouzské revoluce. Patrnû po zá-

Po nálezu dostal relikviáfi inventární ãíslo mo-

niku klá‰tera se dostal do majetku kolegiátního

biliárního fondu Beãova a byl na základû smlouvy

6 KLVA≈A, Karel. Relikviáfi sv. Maura – legenda a skuteã-

kostela sv. Gengulfa ve Florennes. Jak vypl˘vá z ar-

odvezen do Prahy. V objektu zÛstalo jen celkem

nost. In Kriminalistick˘ sborník. 1992, roã. XXXVI, ã. 9,

7

sign. 123-28-4; TamtéÏ, sign. 123-58-6.

chivních pramenÛ, v této dobû mu jiÏ nebyla vûno-

devadesát ‰est lahví vína a koÀaku, které se na-

s. 319–327. ISSN 1210-9126; MARY·KA, Franti‰ek.

vána Ïádná pozornost – byl odloÏen v sakristii me-

‰ly spolu s relikviáfiem v podlaze hradní kaple.

Pátrání po relikviáfii sv. Maura. In WIZOVSK¯, Tomá‰;

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | A l e n a â E R N Á / D v a c e t p û t l e t o d n á l e z u r e l i k v i á fi e s v. M a u r a

75

mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:29

Stránka 76

Dne 10. prosince 1985 provedla v hradní kapli

vá a Andrej ·umbera, ktefií se mûli také úãastnit

Bylo nutné obnovit závazné stanovisko k restauro-

dal‰í zji‰Èovací prÛzkum archeoloÏka Krajského

prÛzkumov˘ch a demontáÏních prací. O tfii mûsíce

vání i objednávku u dodavatele. Na zaãátku roku

stfiediska státní památkové péãe a ochrany pfiíro-

pozdûji komise mimo jiné doporuãila „… urychlenû

1991 vyvstal problém, kde práce provádût. Z bez-

dy v Plzni (dále jen KSSPPOP; nyní Národní pa-

dokonãit demontáÏ ostatkové skfiínû, jednotlivé prv-

peãnostních dÛvodÛ je nebylo moÏné realizovat

mátkov˘ ústav, územní odborné pracovi‰tû v Plzni,

ky pfienést na pracovní polystyrenovou podloÏku

v ateliérech povûfien˘ch restaurátorÛ. Dílo, podnik

dále jen památkov˘ ústav) za úãasti pracovníkÛ

…“. Z bankovního trezoru putoval relikviáfi do pro-

âFVU v‰ak nemohlo odpovídající prostory zajistit.

FKÚ. Ze zprávy sepsané v lednu 1986 vypl˘vá, Ïe

stor na Vikárce ãp. 40, které mûly k dispozici

V té dobû nabídla památkovému ústavu své sluÏ-

po vyzvednutí relikviáfie zÛstal ve v˘chodní ãásti

Státní restaurátorské ateliér y v Praze (dále jen

by novû vzniklá agentura Vankol vãetnû prostor

kaple obdélníkov˘ otvor po sklenûné schránce,

StRA). Pfied zahájením demontáÏe pofiídili pracov-

vhodn˘ch k zahájení restaurátorsk˘ch prací a zb˘-

v níÏ byl relikviáfi uloÏen. Kovov˘ rám schránky

níci StRA fotografickou dokumentaci a pfii vlastní

valo jen relikviáfi pfievzít. Po ponûkud komplikova-

o rozmûrech 155 x 57 x 43 cm se zbytky dfieva ze

demontáÏi byly jednotlivé ãásti v˘zdoby oznaãeny

ném jednání v‰ech zúãastnûn˘ch stran 26. bfiezna

dna schránky zÛstal na dnû otvoru v hloubce

identifikaãními ãísly ve v˘kresové dokumentaci,

1991 v budovû UPM v Praze probûhla pfiedávací

0,8 m pod úrovní podlahy. Pfii dal‰ím prÛzkumu

která odpovídala vrstvám v˘zdoby. Na Vikárce se-

inventura a následujícího dne se uskuteãnil pfievoz

prostoru kaple bylo na jiném místû v hloubce

trval relikviáfi rozloÏen˘ na 499 základních dílÛ

relikviáfie.

8

10–15 cm pomocí detektoru nalezeno dal‰ích 9

v zapeãetûn˘ch obalech do kvûtna roku 1987. Pak byl pfiemístûn do prostor UPM v Praze. Dne

Ïel fieditel KSSPPOP od náãelníka FKÚ dopis se

3. ãervna 1987 provedla komise kontrolu stavu

Duben 1991 – ãerven 1992: Prací na relikviáfii

sdûlením, Ïe dal‰í ‰etfiení na Beãovû pracovníky

relikviáfie po ‰esti mûsících uloÏení v pfiepravních

byli povûfieni dva na‰i ‰piãkoví restaurátofii se

kriminální sluÏby za dan˘ch okolností jiÏ pfiesahu-

obalech a konstatovala neporu‰en˘ stav. Souãas-

zku‰enostmi v restaurování sakrálních památek

je rámec kompetencí FKÚ. Dále v tomto dopise

nû komise rozhodla, Ïe pracovníci StRA zaãnou

zlatnického fiemesla akad. soch. Alena Nováková

byla uvedena informace, kterou pfiivezl na pfielo-

vybalovat jeho jednotlivé ãásti. Aã v té dobû plati-

a akad. soch. Andrej ·umbera, ktefií byli u celé

mu let 1984–1985 z Velké Británie bratislavsk˘

ly právní pfiedpisy, které jednoznaãnû upravovaly

akce od poãátku. Byla provedena kontrola v‰ech

archeolog PhDr. ·tefan Holãík, a sice Ïe na zám-

postup pfii zahájení restaurování, akce relikviáfi

ãástí relikviáfie, jejich vzhledu a stavu, dále in-

ku Beãov mají b˘t ukr yty mosanské emailové

sv. Maura se ubírala ponûkud nestandardními

ventarizace v‰ech pfievzat˘ch dokumentaãních

pfiedmûty – skfiíÀka a figura draka –, a vzhledem

cestami. Památku protokolárnû pfievzalo UPM

k tomu, Ïe se nález relikviáfie potvrdil, mohla by

v Praze, pfiesto se jí bez právního dÛvodu zab˘valy

10

Pfiehled restaurátorsk˘ch prací na relikviáfii

14

ãtyfiicet pût lahví. Dne 20. prosince 1985 obdr-

StRA. Celé tfii roky od nálezu nebyla nik˘m brána

■ Poznámky

na vûdomí existence památkového ústavu, na je-

CINK, Ondfiej; MARY·KA, Franti‰ek; STA≈KOVÁ, Daniela.

V bfieznu 1986 se do Plznû neoficiální cestou

hoÏ objektu se relikviáfi nalezl. Teprve na konci ro-

Relikviáfi sv. Maura. Sokolov : Fornica, 2010, s. 22–47.

dostala zpráva, Ïe v Praze vznikla komise pro re-

ku 1988 mu Ministerstvo kultury âSR adresovalo

ISNB 978-80-87194-12-6.

staurování relikviáfie. Pak se pfiísun informací pro

dotaz, zda hodlá financovat restaurování. Na jafie

7 Podle protokolu z 6. listopadu 1985 podepsaného pra-

plzeÀské památkáfie na nûkolik let zastavil. Tepr-

roku 1989 bylo umoÏnûno odborné pracovnici pa-

covníky FS VB a správcem objektu.

ve zpûtnû se pracovníci památkového ústavu do-

mátkového ústavu shlédnout rozebran˘ relikviáfi

8 KRU·INOVÁ, Lenka: PfiedbûÏná zpráva o archeologic-

zvídali o osudech relikviáfie v uplynul˘ch letech:

a zjistit, jak˘m zpÛsobem celá akce probíhá. Na

kém v˘zkumu, Beãov nad Teplou – hrad. PlzeÀ 1985. Ulo-

Po pfievozu do Prahy byl relikviáfi sv. Maura nûko-

jednání komise 30. ãervna 1989 byly do ní koop-

Ïeno v archeologickém oddûlení NPÚ – ÚOP v Plzni.

lik dnÛ uloÏen v kanceláfii kriminalisty JUDr. Fran-

továny pracovnice západoãeského krajského ná-

9 Viz protokol z 10. prosince 1985 podepsan˘ pfiítomn˘-

ti‰ka Mary‰ky. K 13. listopadu pfievzalo relikviáfi

rodního v˘boru a památkového ústavu jako zá-

mi.

b˘t v objektu hradu ukr yta i figura draka.

Ná-

sledné prÛzkumy v‰ak dal‰í objev nepfiinesly.

12

UmûleckoprÛmyslové muzeum v Praze (dále jen

stupkynû investora.

UPM) a deponovalo jej v trezoru Státní banky ães-

pfiedloÏily StRA komisi zámûr restaurování, jenÏ

NPÚ.

koslovenské v Praze. V suchém prostfiedí zaãalo

jim byl vrácen k pfiepracování s termínem záfií

11 Plné znûní záznamÛ z jednání komise je k dispozici ve

mokré dfievo prudce vysychat, mûnit tvar i rozmû-

1989. Zámûr v‰ak rozesílaly aÏ v únoru 1990.

spisovém archivu NPÚ.

r y a hrozilo nebezpeãí je‰tû vût‰ího po‰kození

Ale to uÏ byla jiná situace a jiné moÏnosti fie‰ení.

12 Zfiizovatelem památkového ústavu (Krajského stfiedis-

zlatnické v˘zdoby. Dne 18. února 1986 se usku-

Památkov˘ ústav se mohl zaãít chovat jako vlast-

ka státní památkové péãe a ochrany pfiírody) byl Krajsk˘

11

ník památky a zahájil akci podle platn˘ch právních

národní v˘bor, tudíÏ ve‰keré kroky musely probíhat s jeho

Komise mimo jiné konstatovala „… postupující

pfiedpisÛ – zpracoval Ïádost o restaurování, poÏá-

souhlasem a památkov˘ ústav nemohl jednat samostat-

vysychání, smr‰Èování a borcení dfievûného jádra

dal v˘konn˘ orgán památkové péãe o vydání zá-

nû. Zmûna nastala aÏ po roce 1989.

památky, jeÏ vede k její znaãné deformaci: tumba

vazného stanoviska a následnû objednal restauro-

13 Kopie v‰ech zápisÛ z komise a dal‰í korespondence

se hroutí k pravé stranû, uvolÀují se hfiebíky

vání u Díla, podniku âFVU. Sotva se tak stalo,

z let 1986–1989 jsou v plném znûní uloÏeny ve spisovém

a spolu s nimi i reliéfy v medailonech stfií‰ky

pfii‰el dopis z Ministerstva kultury âR, Ïe rozhod-

archivu NPÚ. Vypl˘vá z nich, Ïe po celou dobu bránila za-

(scéna kfitu). Novû uvolnûné ãásti byly uloÏeny do

nutí okresního úfiadu je vadné, neboÈ dle právníkÛ

hájení systematick˘ch prÛzkumov˘ch a restaurátorsk˘ch

krabiãek k aplikám jiÏ dfiíve odpadl˘m a druhovû

ministerstva kultur y je relikviáfi vûcí nalezenou,

prací na relikviáfii nejistota pokud jde o investora akce.

roztfiídûn˘m…“.

opu‰tûnou a o právu hospodafiit s ní musí rozhod-

14 Shrnuto podle zápisÛ z jednání komise, dílãích zpráv

Komise Ministerstva kultury âSR pro restauro-

nout pfiíslu‰n˘ finanãní odbor. Majetkoprávní vztah

a podkladÛ restaurátorÛ, zejména akad. soch. A. ·umbe-

vání ostatkové skfiínû sv. Maura na svém jednání

k relikviáfii byl fie‰en zdlouhavû, aÏ koneãnû

ry. Postup je také popsán ve v˘roãní zprávû Státního pa-

17. ãervna 1986 podpofiila návrh, aby restaurová-

k 1. prosinci 1990 bylo právo hospodafiení pfieve-

mátkového ústavu v Plzni z roku 2002. Oficiální restaurá-

ním byli povûfieni akademiãtí sochafii Alena Nováko-

deno na tehdej‰í Státní památkov˘ ústav v Plzni.

torská zpráva dosud nebyla odevzdána.

teãnila komisionální prohlídka stavu relikviáfie.

76

Na konci ãervna 1989

13

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | A l e n a â E R N Á / D v a c e t p û t l e t o d n á l e z u r e l i k v i á fi e s v. M a u r a

10 Dle dopisu FKÚ z 19. prosince 1985. UloÏen v agendû

mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:29

Stránka 77

2

Obr. 2. Relikviáfi sv. Maura, stav po pfievezení do Prahy, listopad 1985. (Foto fotosbírka NPÚ – ÚOP v Plzni) Obr. 3. Relikviáfi sv. Maura, stav po pobytu v bankovním trezoru, jaro 1986. (Foto fotosbírka NPÚ – ÚOP v Plzni) 3

materiálÛ, byla stanovena organizace prÛbûhu

pokládan˘mi rozmûry pro vytvofiení lipového mo-

vlhké zemi zvût‰ila svÛj objem, potrhala tenk˘

restaurátorsk˘ch prací a jmenována poradní ko-

delu nutného pro tvarovou rekonstrukci jádra.

stfiíbrn˘ plech a znásobila dfiívûj‰í defekty. Bylo

mise investora a odborná komise Ministerstva

Restaurování filigránov˘ch prvkÛ v˘zdoby zapoãa-

nutné zvolit ‰etrn˘ zpÛsob jejího vyjmutí. Po ãet-

kultury âR. Byly provedeny podrobné materiálové

lo opatrn˘m vyjmutím v‰ech kamenÛ a jejich pod-

n˘ch zkou‰kách pfiistoupili restaurátofii k rozmûl-

prÛzkumy i prÛzkumy v‰ech pouÏit˘ch zlatnick˘ch

loÏek s pfiesn˘m popisem jejich umístûní v osaz-

Àování sádrov˘ch v˘plní pomocí jemného tryskání

technik a technologií.

nách. Pro potfieby prÛzkumu byly pofiízeny odlitky

tlakovou vodou. Teprve poté mohl probûhnout de-

gem z v˘zdoby relikviáfie.

tailní prÛzkum vnitfiku reliéfÛ a so‰ek, kter˘ uká-

âervenec 1992 – ãerven 1993: Probûhla takzvaná ovûfiovací fáze, kdy byly na mal˘ch frag-

âervenec 1993 – prosinec 1993: Po schválení

mentech v˘zdoby odzkou‰eny potfiebné technolo-

navrÏen˘ch postupÛ odbornou komisí zaãalo opa-

Leden 1994 – prosinec 1994: Restaurátofii se

gické postupy. Na jejich základû vypracovali re-

trné ãi‰tûní v‰ech kovov˘ch dílÛ zlatnické v˘zdo-

vûnovali pfiedev‰ím emailov˘m a firnisov˘m des-

staurátofii návrh na restaurování emailÛ, filigrá-

by. Nejprve z nich byla ve v˘luhu z kofienÛ mydlice

tiãkám, jejich ãi‰tûní a odstraÀování koroze,

nÛ, niella, braun firnisu a raÏen˘ch ãástí, kter ˘

lékafiské vymyta základní neãistota. Vzhledem

zpevnûní, pasivaci a konzervaci. Byly provedeny

byl v lednu 1993 rozeslán do pfiipomínkového fií-

k tomu, Ïe relikviáfi byl jiÏ rozloÏen na 3000 jed-

napfiíklad zkou‰ky Ïíhání filigránu a zkou‰ky od-

zení. V kvûtnu následovala konzultace navrÏe-

notliv˘ch ãástí, musely b˘t v‰echny díly opatfieny

stranûní mûdûnky. V‰echny emailové destiãky by-

n˘ch postupÛ s restaurátor y v klenotnici dómu

ãíseln˘m oznaãením, vyryt˘m na mosazném plí‰-

ly oãi‰tûny a konzervovány technologií doporuãe-

v Cáchách, kde jiÏ v té dobû mûli za sebou re-

ku, pfiipevnûném tenk˘m mûdûn˘m drátkem. Na

nou a úspû‰nû aplikovanou restaurátorskou

staurování relikviáfie Karla Velikého a relikviáfie

nûkter˘ch mûdûn˘ch a v ohni zlacen˘ch ãástech

dílnou v Cáchách. Aby nedo‰lo k po‰kození

Tfií králÛ z Kolína nad R˘nem a právû restaurovali

byly provedeny zkou‰ky odstranûní neãistot, kte-

a kontaminaci prasklin emailÛ, byl povrch po ma-

relikviáfi Panny Marie. Byly zhotoveny pfiesné sád-

ré odolaly máãení v mydlicovém v˘luhu, a zkou‰ky

l˘ch lokalitách postupnû tamponován toluenem

rové odlitky postav dvanácti apo‰tolÛ, Krista,

odstranûní korozí, pfiedev‰ím nejãastûji se vysky-

a ãpavkovou vodou a uvolnûné korozní produkty

sv. Maura a dvanácti kruhov˘ch reliéfÛ pomocí

tující mûdûnky. Podle utfiídûn˘ch zbytkÛ dolní ko-

a neãistoty sm˘vány ãist˘m lihem. DÛkladnû vy-

peãlivû sejmut˘ch lukaprénov˘ch forem, aby

vové raÏené li‰ty byly zahájeny práce na rekon-

su‰ené a mírnû nahfiáté emaily byly konzervová-

mohly b˘t zachovány informace o tvaru pfied vy-

strukci profilu a rozmûrÛ rozpadlého dna

ny v roztoku vosku Paraloid B72 v xylenu, kter ˘

jmutím star ˘ch sádrov˘ch v˘plní ze so‰ek. Byly

dfievûného jádra. Pfii opravû v 19. století byly so‰-

zaplnil praskliny emailÛ pomocí podtlaku. Po cel˘

vytvofieny nákresy v‰ech stran relikviáfie s pfied-

ky a reliéfy nevhodnû vyplnûny sádrou, která ve

rok se také restaurátofii spolu se ãleny odborné

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | A l e n a â E R N Á / D v a c e t p û t l e t o d n á l e z u r e l i k v i á fi e s v. M a u r a

zal po‰kození a mnoÏství trhlin v plném rozsahu.

77

mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:29

Stránka 78

prÛzkumy a ovûfiování postupÛ. Podle hodnocení cá‰sk˘ch kolegÛ odvedli na‰i restaurátofii perfektní práci a bylo nutné dílo ve stejné kvalitû dokonãit. V té dobû byl jiÏ zdravotní stav Aleny Novákové ‰patn˘ a trvalé zhor‰ování jí dál nedovolovalo fyzicky se do restaurování zapojovat. Dne 30. srpna 1997 tûÏké a vleklé chorobû podlehla. Na podzim restaurátor ·umbera pokraãoval v práci na korekturách dfievûného jádra. ProtoÏe nûkteré informace o rozmûrech a profilaci bylo moÏné pouze rámcovû odhadnout, poãet korektur dosáhl takového mnoÏství, Ïe riziko omylu pfii v˘robû definitivního jádra podle této makety bylo pfiíli‰ velké. A tak oproti pÛvodnímu pfiedpokladu vyvstala nutnost zhotovení druhé makety a opûtovného navû‰ení v˘zdoby k dokonalému upfiesnûní rozmûrÛ. Leden 1998 – prosinec 1998: Bylo zhotoveno pût aÏ sedm sádrov˘ch odlitkÛ ke kaÏdé so‰ce. Na nich restaurátor se sv˘mi spolupracovníky provádûl návrhy na doplnûní a rekonstrukci mo4

delace draperií, rukou a dal‰ích chybûjících tûles-

5

n˘ch par tií, které v 19. století nahradily tûÏké Obr. 4. Relikviáfi sv. Maura, so‰ka sv. Ondfieje, stav pfied

prava parametrÛ v˘stavní vitríny na Beãovû za

a neumûlé mosazné plomby a jiné doplÀky. Ty na-

restaurováním. (Foto fotosbírka NPÚ – ÚOP v Plzni)

úãasti a spolupráce restaurátorÛ. Z pfiedloÏen˘ch

víc postrádaly v˘tvarnou formu, takÏe degradova-

Obr. 5. Relikviáfi sv. Maura, so‰ka sv. Ondfieje, stav po

návrhÛ byl akceptován model akad. soch. ·um-

ly vzhled památky. V nûkter ˘ch pfiípadech byly

restaurování. (Foto fotosbírka NPÚ – ÚOP v Plzni)

ber y. Na konci bfiezna 1996 v‰ak onemocnûla

v 19. století dokonce osazeny za cenu deforma-

restaurátorka Alena Nováková a její rekonvales-

ce a po‰kození pÛvodní románské so‰ky. Návrhy

cence po tûÏké operaci trvala prakticky do pozd-

doplÀovan˘ch ãástí si vyÏádaly oproti prvotnímu

komise podíleli na tvorbû koncepce doprovodné

ního léta. Ve druhé polovinû roku bylo tfieba zrea-

pfiedpokladu mnohem vût‰í pracnost a nároãnost

expozice k relikviáfii sv. Maura na Beãovû. RovnûÏ

lizovat pfiemístûní pracovi‰tû, protoÏe se ru‰il

zejména po v˘tvarné stránce. V˘zdoba byla osa-

pfiipravili maketu s fiktivní v˘zdobou pro zkou‰ku

objekt, kde se dosud práce provádûly. I tato sku-

zena na druhou maketu, postupnû pfiesnû rozmû-

instalace v prostorách zámku.

teãnost znamenala nemalé zdrÏení, aã do po-

rovû a tvarovû upravenou. Poté byla v˘zdoba se-

Leden 1995 – prosinec 1995: Do‰lo ke zpev-

slední chvíle pracovali restaurátofii na zkou‰kách

jmuta a maketa pfiedána truhláfiÛm ke zhotovení

nûní v‰ech filigránÛ restaurátory speciálnû vyvi-

aplikace v˘zdoby na první lipovou maketu, která

definitivního dfievûného jádra. Jeho v˘roba se

nut˘m a odzkou‰en˘m procesem rekrystalizace,

byla pfiipravena podle jejich pokynÛ na základû

ukázala pracnûj‰í a jádro bylo restaurátorovi pfie-

spojení konstrukce asi sedmdesáti ‰esti nejpo-

odmûfiování jednotliv˘ch dílÛ v˘zdoby. Souãasnû

dáno o dva mûsíce pozdûji oproti pÛvodnímu

‰kozenûj‰ích, pfieváÏnû rozláman˘ch filigránÛ.

probíhaly ve spolupráci s technologem zkou‰ky

pfiedpokladu. Následovaly finální úpravy definitiv-

Chybûjící ãásti byly pro zpevnûní soudrÏnosti tvaru

s v˘plÀovou hmotou pro plastiky a reliéfy a zkou‰-

ního ofiechového jádra tak, aby v˘zdoba dokonale

doplnûny a ozlaceny. Pod kameny byly zhotoveny

ky tvorby záplat i lepidel k jejich aplikaci.

pfiilehla. V prosinci bylo jádro kompletnû osazeno

nové podloÏky z lipového dfieva místo jiÏ nepouÏi-

Leden 1997 – prosinec 1997: V lednu byl zpra-

spodním plánem v˘zdoby. Úpravy povrchu defini-

teln˘ch papírov˘ch smotkÛ, které byly v 19. stole-

cován zámûr na rozsah plombování figur a reliéfÛ

tivního jádra vyÏadovaly opakované pfiikládání

tí uplatnûny pro nastavení Ïádané v˘‰ky v lÛÏkách

a uskuteãnila se aplikace v˘zdoby na neustále

a odnímání jednotliv˘ch ãástí v˘zdoby, proto bylo

filigránÛ. Po oãi‰tûní kamenÛ, mineralogickém

upravovanou maketu, aby dfievo odpovídalo tva-

pÛvodnû plánované definitivní vlepení plomb pfie-

prÛzkumu a mikroskopické fotodokumentaci ná-

rem v˘zdobû. Zborcení pÛvodního dubového jádra

sunuto do dal‰í etapy prací, aby manipulací nedo-

sledovalo zpûtné osazení kamenÛ. PfiibliÏnû osm

v dÛsledku pobytu v zemi znamenalo ztrátu infor-

‰lo k jejich po‰kození. Bylo zhotoveno asi tfii sta

set pÛvodních mûdûn˘ch hfiebÛ se zlacen˘mi hla-

mace o pfiesném tvaru a rozmûrech jednotliv˘ch

stfiíbrn˘ch plomb do raÏen˘ch plechÛ a reliéfÛ an-

viãkami bylo zbaveno korozních zplodin, vyrovná-

ploch památky. Proto museli restaurátofii v‰echny

dûlÛ a prorokÛ. Ve vosku byly pfiipraveny návrhy

no, zlomené kusy byly nastaveny. Bylo zku‰ebnû

ãásti v˘zdoby zku‰ebnû aplikovat na lipov˘ model

rukou jako náhrady za odstranûné mosazné do-

zhotoveno dal‰ích pût set nov˘ch mûdûn˘ch hfie-

a jeho rozmûry a tvar podle potfieby korigovat. Na

plÀky z 19. století. Sejmuté mosazné doplÀky by-

bÛ, jejichÏ hlaviãky byly ozlaceny v ohni. Byly pro-

konci kvûtna opût probûhla konzultace se zahra-

ly osazeny na pfiíslu‰né sádrové odlitky a vystave-

vedeny zkou‰ky oãi‰tûní zlaceného povrchu stfiíbr-

niãními odborníky. Fyzick˘ stav relikviáfie sv. Mau-

ny v doprovodné expozici k relikviáfii sv. Maura

n˘ch reliéfÛ a so‰ek apo‰tolÛ. Podle v˘sledkÛ

ra byl v dÛsledku ãtyfiicetiletého pobytu ve vlhké

jako doklad o fiemeslném pfiístupu k opravû

dosavadních prÛzkumÛ a faktick˘ch zku‰eností

zemi podstatnû hor‰í neÏ u relikviáfiÛ cá‰sk˘ch

v 19. století. Byla zhotovena a ozlacena galvano-

byly zadány parametr y pro truhláfiské zhotovení

a kolínsk˘ch. Proto ani hledání vhodn˘ch techno-

plastická kopie raÏené spodní li‰ty rozpadlého sok-

první makety jádra relikviáfie z lipového dfieva.

logií nemohlo dÛslednû vycházet ze zahraniãních

lu relikviáfie, pocházející rovnûÏ z 19. století, která

zku‰eností a byly nezbytné zdlouhavé a peãlivé

byla natolik zkorodovaná, Ïe ji nebylo moÏné pouÏít.

Leden 1996 – prosinec 1996: Probíhala pfií-

78

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | A l e n a â E R N Á / D v a c e t p û t l e t o d n á l e z u r e l i k v i á fi e s v. M a u r a

mastr_02_11a.qxd

26.4.2011

15:29

Stránka 79

Leden 1999 – prosinec 1999: Na nové jádro

viáfie, neboÈ aÏ tehdy bylo moÏné v kontextu uváÏ-

smotkÛ, které tvofiily podklad kamenÛ v lÛÏkách,

restaurátor postupnû zku‰ebnû uchytil v˘zdobu

livû vyzkou‰et a zvolit optimální zpÛsob závûreãné

mineralogick˘ prÛzkum kamenÛ, konzervace frag-

pÛvodními mûdûn˘mi hfieby se zlacen˘mi hlaviãka-

povrchové úpravy v‰ech vût‰ích doplÀovan˘ch

mentÛ usní a konzervace pÛvodního dfievûného

mi. Tento úkon znamenal pfiedvr tat pro pÛvodní

ãástí originálÛ so‰ek. Jedná se o barevnou hloub-

jádra. Probûhl umûleckohistorick˘ prÛzkum gem,

hfiebíãky asi tfii tisíce dírek v odpovídající hloubce,

ku a odstín zlacení, míru povrchové struktur y –

emailÛ a zlacené v˘zdoby. Uskuteãnil se také

aby pozdûji pfii zatloukání nebyly po‰kozeny a aby

zpÛsob le‰tûní, imitace poréznosti, defektÛ, ‰krá-

prÛzkum DNA osteologického materiálu.

v˘zdoba dokonale pfiilehla. Poté bylo nutné v˘zdo-

bancÛ, aby nové ãásti korespondovaly s originá-

samostatnou a zvlá‰tní kapitolu tvofií restaurová-

bu opût sejmout pro závûreãnou konzervaci. Re-

lem. Finální upevnûní ruãiãek do rukávÛ so‰ek by-

ní textilních fragmentÛ a jejich umûleckohistoric-

staurátor ozlatil a vlepil zhruba sedm set plomb

lo vyfie‰eno zhotovením vnitfiních navlékacích

k˘ rozbor.

ze stfiíbrného plechu do dal‰ích raÏen˘ch plechÛ

stfiíbrn˘ch manÏet, které pfiidrÏí novou ruãiãku v Ïá-

soubor útrÏkÛ látek ze 7. aÏ 13. století z rÛzn˘ch

a kruhov˘ch reliéfÛ, z toho ãtyfii sta plomb muselo

dané poloze. Byly zhotoveny stfiíbrné trny, kter˘mi

koutÛ Evropy i Asie. Pro‰el sloÏit˘m konzervaã-

b˘t zhotoveno nad rámec pÛvodního plánu. Nut-

budou so‰ky v dolní ãásti vsazeny do dfievûného

ním procesem a zasluhuje stejnou pozornost ja-

nost jejich vzniku vyplynula z prÛbûhu prací a prÛ-

jádra. Naposledy pouÏité trny byly Ïelezné a degra-

ko zlatnická v˘zdoba.

zkumu jednotliv˘ch ãástí pod mikroskopem, kdy

dované korozí. V‰echny so‰ky a reliéfy byly podro-

Restaurování relikviáfie sv. Maura a jeho obsa-

se ukázalo, Ïe mnoÏství trhlin je mnohem vût‰í,

beny rentgenofluorescenãní anal˘ze se zamûfiením

hu bylo zcela unikátním poãinem po stránce orga-

neÏ byl pÛvodní pfiedpoklad. Zacelení bylo pod-

na srovnání ryzosti pouÏitého stfiíbra. Spodní plo-

nizaãní i restaurátorské. Pfii zahájení prací nebylo

mínkou záruky fyzické soudrÏnosti a nezbytností,

chy mûdûn˘ch ãástí (raÏené motivy, v‰echny pod-

moÏné s jistotou stanovit, kdy bude restaurování

aby v˘plÀová hmota reliéfÛ nevyvûrala na lícovou

kladové plechy) byly konzervovány roztokem Para-

u konce, ‰lo o práci dosud nevídaného rozsahu

stranu. Souãasnû probíhalo zaformování novû do-

loidu B72 s benztriazolem, aby do‰lo k nasycení

a nároãnosti. Jak vypl˘vá z v˘‰e uvedeného, sloÏi-

plÀovan˘ch ãástí nûkter˘ch so‰ek. K vytváfiení no-

pórÛ povrchu kovu. Zrestaurovaná a konzervovaná

tost nûkter˘ch procesÛ nebylo moÏné pfii zahájení

v˘ch doplÀkÛ byly zhotoveny eprozinové dûlitelné

v˘zdoba pak byla aplikována na definitivní jádro –

akce pfiedvídat a ãasovû vymezit. Ani konzultace

formy, do nichÏ byl tvarován tenk˘ stfiíbrn˘ plech.

do pfiedvrtan˘ch dírek byly skrz vrstvy v˘zdoby za-

v Cáchách a Kolínû nad R˘nem nemohly v plném

Do plynulého postupu prací vstoupilo ve druhé po-

tluãeny mûdûné hfiebíãky se zlacen˘mi hlaviãkami.

rozsahu pfiipravit ãeské restaurátory na v‰echna

lovinû roku dal‰í stûhování restaurátorského pra-

Pfii tomto koneãném osazení, kdy je nutné hfiebíã-

specifika práce na relikviáfii sv. Maura. Pfiesto bylo

covi‰tû na jiné místo. Objekt, kde dosud restaurá-

ky doklepnout tak, aby v˘zdoba tûsnû pfiilehla, by-

tfieba na zámku Beãov pfiipravit pro relikviáfi ade-

tofii pracovali, zmûnil majitele a zaãínala zde

lo tfieba hfiebíãky ztenãovat, zkracovat, nebo na-

kvátní prostfiedí zaji‰tûné klimaticky i bezpeãnost-

stavební rekonstrukce. Stûhování znamenalo ãa-

opak prodluÏovat podle pfiesné velikosti otvorÛ

nû. Toto zaji‰tûní muselo pfiedcházet finálním pra-

sovû nároãnou pfiípravu k transportu v‰ech ãástí

a v˘‰ky vrstev v˘zdoby.

cím na relikviáfii i s rizikem, Ïe technické fie‰ení by

relikviáfie a vybavení dílny.

16

15

Zcela

Textil z relikviáfie sv. Maura zahrnuje

17

Leden 2002 – duben 2002: Byla provedena zá-

o nûkolik let pozdûji mohlo b˘t dokonalej‰í. Tato

Leden 2000 – prosinec 2000: Zapoãalo závûreã-

vûreãná kompletace celé v˘zdoby relikviáfie. Její

skuteãnost s sebou pfiinesla fiadu nutn˘ch doda-

né restaurování so‰ek dvanácti apo‰tolÛ, JeÏí‰e

souãástí byly poslední korektury a pfiesné dotva-

teãn˘ch zásahÛ do zaji‰tûní jeho ochranného reÏi-

Krista a sv. Maura. Stovky perforací zpÛsoben˘ch

rování nejnároãnûj‰ích doplÀkÛ so‰ek sv. Jana

mu, kterého nakonec bylo dosaÏeno ve vazbû na

v kfiehkém stfiíbrném plechu bylo tfieba vyspravit vle-

Evangelisty, sv. Tomá‰e a sv. Ondfieje, jejichÏ ori-

dostupné finanãní prostfiedky a díky úsilí odbor-

pením pfiesnû tvarovan˘ch stfiíbrn˘ch a zlacen˘ch

ginální ãásti se zachovaly v torzálním stavu. Ke

n˘ch pracovníkÛ a správy objektu. Pfies sloÏitost

plomb z plechu stejné tlou‰Èky a ryzosti jako origi-

sladûní patinace a modelace klíãov˘ch doplÀkÛ

a nároãnost celého procesu se podafiilo akci do-

nál. Zhotovení jedné plomby pro vyspravení trhliny

mohlo dojít aÏ pfii úplné kompletaci ve vztahu

vést k úspû‰nému konci a pfiedstavit zrestaurova-

figury znamenalo mnohdy více neÏ nûkolik hodin tr-

k celkové kompozici jiÏ nastrojeného relikviáfie.

nou v˘jimeãnou památku náv‰tûvnické vefiejnosti

pûlivé práce. Restaurátor inicioval v˘stavu rozpraco-

·lo o gesta a polohu rukou a partií rukávÛ a z to-

v dÛstojném prostfiedí s pouãením o její historii,

vanosti v prostorách Starého paláce PraÏského hra-

ho se odvíjejícího drÏení atributÛ, o správn˘ sklon

novodob˘ch osudech a nároãnosti restaurování.

du, která byla zahájena 5. listopadu pod názvem

hlavy a chybûjící kolenní par tie. Toto citlivé so-

Relikviáfi sv. Maura, proces restaurování jedineãné

chafiské doladûní so‰ek a potaÏmo celku relikviá-

památky. V˘stava pfiiblíÏila náv‰tûvníkÛm nároãnost

fie se vymklo z rámce pfiedpokládan˘ch ãasov˘ch

restaurátorského procesu.

kalkulací restaurátorsk˘ch úkonÛ. Pfii úplném zá-

18

Leden 2001 – prosinec 2001: Bylo provedeno

vûru instalace v˘zdoby na jádro bylo potfieba peãli-

■ Poznámky

restaurování v‰ech dvanácti so‰ek apo‰tolÛ

vû zváÏit a volit míru kr ytí (doplnûní) prázdn˘ch

15 Zprávy a v˘sledky prÛzkumÛ jsou k dispozici v archivu

a so‰ky Krista a sv. Maura. Tento zásah zname-

plo‰ek v nûkter ˘ch par tiích relikviáfie. V‰echny

NPÚ – ÚOP v Lokti.

nal pÛvodními technologiemi pfiesnû vytvarovat

so‰ky a reliéfy byly vyplnûny kompozicí sloÏenou

16 WILCKENS, Leonie von. Umûleckohistorick˘ rozbor

v‰echny plomby a chybûjící tvarovû velmi nároã-

ze syntetického vosku vylehãeného dut˘mi sklenû-

textilních fragmentÛ. 1997, 10 s. Rukopis, nepubliková-

né tûlesné partie ze stfiíbrného plechu, ozlatit je

n˘mi kuliãkami o prÛmûru 0,2 mm. Následnû byly

no. NPÚ – ÚOP v Lokti. Zde uloÏeny originál a ãesk˘ pfie-

a definitivnû vlepit na pfiíslu‰né místo. Ze stfiíbra

osazeny na relikviáfi. Dne 10. dubna byla dokon-

klad.

byly podle komisí odsouhlasen˘ch vzorÛ meto-

ãena koneãná kompletace celé v˘zdoby relikviáfie.

17 SIKYTOVÁ, Jarmila. Restaurování textilu z relikviáfie

dou ztraceného vosku odlity stfiíbrné ruãiãky so-

Poté probûhla závûreãná dokumentace, natáãení

sv. Maura. Restaurátorské zprávy. 1994–1997. NPÚ –

‰ek, které byly cizelérsky opracovány a ozlaceny.

dal‰ích zábûrÛ dokumentu âeskou televizí a ná-

ÚOP v Lokti.

Vsazení nûkter˘ch doplÀovan˘ch ãástí do so‰ek

sledn˘ pfievoz relikviáfie do Beãova nad Teplou.

18 Nyní se zpracovává studie nového prohlídkového okru-

bylo z technick˘ch a v˘tvarn˘ch dÛvodÛ odsunuto

Kromû v˘‰e uveden˘ch úprav byla v letech

aÏ k závûreãné kompletaci pfied pfievozem relik-

1991–1998 realizována konzervace papírov˘ch

Zprávy památkové péãe / roãník 71 / 2011 / ãíslo 2 / I N M E D I A S R E S | A l e n a â E R N Á / D v a c e t p û t l e t o d n á l e z u r e l i k v i á fi e s v. M a u r a

hu relikviáfie s pfiedpokladem aplikace galerijnû-muzejní expozice s edukativními a interaktivními prvky.

79