PlzeÀsko a Karlovarsko
1 Horninov˘m GEOLOGIE podloÏím jsou pfieváÏnû svory a svorové pararuly metamorfního komplexu Kru‰n˘ch hor, do ãásti národní pfiírodní rezervace zasahuje terciérní v˘lev nefelinitu – ·piãáku (1115,4 m n. m.). Úboãí ·piãáku pokr˘vají plo‰nû nepfiíli‰ rozlehlé hranáãové sutû, dnes jiÏ vût‰inou zazemnûlé. Západní ãást území je budována fylity ordovického stáfií. Oblast má slabû zvlnûn˘ povrch s mírn˘mi svahy a se zbytky rozsáhl˘ch plo‰in holoroviny, z velké ãásti pokryt˘ch ra‰elini‰ti. Povrch je místy naru‰en tûÏbou a jin˘mi antropogenními zásahy. Povrch NPR je pokryt katénou hydromorfních pÛd. PfievaÏuje
1
PozÛstatky po tûÏbû cínu v nelesní ãásti NPR BoÏídarské ra‰elini‰tû.
194
KV 14
vrchovi‰tní organozem typická a glejová pfiecházející na okrajích v organozemní glej (pfiíp. jeho ra‰elinnou varietu). Na svazích v okolí se na skeletovit˘ch zvûtralinách metamorfick˘ch hornin vyvinuly podzol kambizemní a typick˘ (místy humusov˘ ãi organozemní). Na men‰ích plo‰e s v˘chozy bazick˘ch efuzív vznikly typické (litické) rankery. V komplexu horKVùTENA sk˘ch rostlinn˘ch spoleãenstev pfievládají pfiirozené smrãiny typu klimaxov˘ch a podmáãen˘ch porostÛ (svaz Piceion excelsae). V jejich podrostu se kromû v‰udypfiítomné tfitiny chloupkaté (Calamagrostis villosa) dá nalézt jen nûkolik dal‰ích druhÛ rostlin, napfi. sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea), brusnice borÛvka (Vaccinium myrtilus) a kapradina rozprostfiená (Dryopteris dilatata). Na svazích ·piãáku rostou zbytky spoleãenstev acidofilní horské
Národní pfiírodní rezervace
BoÏídarské ra‰elini‰tû
Rozsáhl˘ územní komplex sahající od BoÏího Daru aÏ k Hfiebeãné, severnû a severozápadnû od silnice z Jáchymova do BoÏího Daru. Katastrální území: BoÏí Dar, Jáchymov, RyÏovna
Nadmofiská v˘‰ka: 954 –1115 m
V˘mûra: 929,57 ha
Vyhlá‰eno: 1965, pfiehlá‰eno 1987
Komplex rozvodnicov˘ch svahov˘ch ra‰elini‰È na suÈov˘ch v˘vûrech puklinov˘ch vod a ra‰elinné horské louky, které pfiecházejí ve vfiesovi‰tû. buãiny podsvazu Acerenion s kokofiíkem pfieslenat˘m (Polygonatum verticillatum), zimolezem ãern˘m (Lonicera nigra), papratkou horskou (Athyrium distentifolium) a ÏluÈuchou or-
líãkolistou (Thalictrum aquilegifolium). Pro nelesní vegetaci je charakteristické plo‰né roz‰ífiení spoleãenstev horsk˘ch vrchovi‰È a ra‰elinn˘ch lad s pfievahou kefiíãkÛ (svaz Sphagnion
Okres Karlovy Vary
medii), ra‰elinn˘ch luk a prameni‰È fiádu Scheuchzerietalia palustris a svazu Cardamion amarae. Sukcesnû pokroãil˘m stadiem jsou rozsáhlé porosty Pinus ×pseudopumilio, hybridního taxonu borovice kleãového habitu. Na území se nacházejí jezerní pánviãky v rÛzn˘ch stupních zazemÀování a zarÛstání a rozsáhlé porosty rÛzn˘ch mechÛ a ra‰eliníkÛ subalpinského a tundrového charakteru. Pozoruhodn˘mi druhy otevfien˘ch ra‰elinn˘ch stanovi‰È jsou bûlorozchodník huÀat˘ (Oreosedum villosum), v‰ivec bahenní (Pedicularis palustris), o. ‰lahounovitá (C. chordorrhiza), ostfiice mokfiadní (Carex limosa), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a mnohé dal‰í. V luãních porostech dominují spoleãenstva mezofilních, nezaplavovan˘ch, v létû nevysychajících luk montánního pásma (svaz Polygono-Trisetion) a spoleãenstva smilkov˘ch luk
a pastvin (fiád Nardetalia). Charakteristick˘mi druhy jsou pfiedev‰ím koprník ‰tûtinolist˘ (Meum athamanticum), kostfiava ãervená (Festuca rubra) a lipnice Chaixova (Poa chaixii), kakost lesní (Geranium sylvaticum), rdesno hadí kofien (Bistorta major) a prha arnika (Arnica montana). V‰echny provûfiované populace prokázaly pfiítomnost pouze zplanûlého druhu (kfiíÏence) Aconitum ×cammarum dfiívû bûÏnû pûstovaného. Vzácnû se objevuje v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica). Bûloprstka bûlavá (Leucorchis albida) byla v NPR naposledy vidûna v 70. letech 20. století. Vlhãí stanovi‰tû osidlují druhovû bohatá, na obsah Ïivin nároãnûj‰í spoleãenstva s blatouchem bahenním (Caltha palustris), pcháãem zelinn˘m (Cirsium oleraceum), andûlikou lesní (Angelica sylvestris), ‰kardou bahenní (Crepis paludosa) a nûkolika druhy ostfiic. Toto místo patfií k nejchladnûj‰ím a nejvlhãím v âechách, proto nepfiekvapí chladnomilné relikty horsk˘ch území – napfi. bfiíza zakrslá (Betula nana), kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), ãípek objímav˘ (Streptopus amplexifolius), pryskyfiník platanolist˘ (Ranunculus platanifolius), vrbovka alpská (Epilobium alpestre) a kropenáã vytrval˘ (Swertia perennis). Mezi zvlá‰tnosti ZVͤENA horské vrchovi‰tní fauny patfií pfiedev‰ím reliktní stfievlík MenetriesÛv (Carabus menetriesi), stfievlíci Carabus nitens, Patrobus assimilis a tyrfobiontní Agonum ericeti, na bfiízu zakrslou (Betula nana) vázan˘ nosatec Coeliodes nigritarsis, ÏluÈásek borÛvkov˘ (Colias palaeno) a modrásek stfiíbroskvrnn˘ (Vacciniina optilete). Pomûrnû hojná je zmije obecná (Vipera berus) a je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Nejãetnûj‰ími obyvateli porostÛ kleãe jsou ãeãetka zimní (Carduelis flammea), pûvu‰ka modrá (Prunella modularis) a budníãek vût‰í (Phylloscopus trochilus), vzácnû se vyskytuje kos horsk˘ (Turdus torquatus). Do nedávné doby byl v území registrován tetfiívek obecn˘ (Tetrao tetrix) a tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogallus). Nejhojnûj‰ím velk˘m savcem je jelen lesní (Cervus elaphus).
2 LESNICTVÍ Lesy národní pfiírodní rezervace patfií mezi lesy zvlá‰tního urãení a lesy ochranné na mimofiádnû nepfiízniv˘ch stanovi‰tích. V rezervaci bylo vymezeno dvanáct lesních typÛ od svûÏí bukové smrãiny po kleã vrchovi‰tní. Dne‰ní smrkové porosty v rezervaci nejsou aÏ na malé v˘jimky autochtonní, ale umûle zaloÏené, neznámé provenience. Naproti tomu porosty Pinus ×pseudopumilio a ojedinûlé listnáãe jsou zfiejmû místního pÛvodu. Území národní VYUÎITÍ pfiírodní rezervace je v rámci omezení dan˘ch zfiizovacím v˘nosem vyuÏíváno pfiedev‰ím lesnicky. Pfied nedávnem v‰ak do‰lo k rozvrácení vzrostlého smrkového lesa. Pfiíãinou bylo imisní zatíÏení pÛdy a vzduchu, vûtrné kalamity, ‰kÛdci a nevhodná dfievinná skladba. Celá rezervace POZNÁMKA je protkána sítí znaãen˘ch turistick˘ch cest a lyÏafisk˘ch a cyklistick˘ch tratí. V roce 1977 zde byla otevfiena nauãná stezka BoÏídarské ra‰elini‰tû (délka 3 km, 12 zastávek s informaãními tabulemi). Vût‰ina trasy je pokryta povalov˘mi chodníky. Cestou lze nav‰tívit Ekocentrum v moderní ãistiãce odpadních vod, které provozuje obec BoÏí Dar. V severní ãásti rezervace se
3 nachází Blatensk˘ pfiíkop, stfiedovûké vodní dílo, vybudované v roce 1540 tûÏafisk˘mi spoleãnostmi blatenského a boÏídarského rudního revíru (délka asi 20 km). Pfiivádûl vody z potoka âerná k b˘val˘m báÀsk˘m provozÛm v Horní Blatné, byl druh˘m nejvût‰ím báÀsk˘m vodním dílem 16. století (Dlouhá stoka u Horního Slavkova byla zfiízena v letech 1531 aÏ 1536). Dnes je to kulturní památka. V rámci Programu revitalizace fiíãních systémÛ je postupnû obnovován v celé délce. 31, 61, 69, BIBLIOGRAFIE 96, 114, 118, 406, 407, 412, 420, 445 MAPA ÚZEMÍ
2
strana 212
Ra‰elinná smrãina.
3
Nosatec Coeliodes nigritarsis Ïije na bfiízách.
KV 15
195
PlzeÀsko a Karlovarsko
1
2 Hlavní Ïíla, asi GEOLOGIE 15 m mocná a 30 – 40 m vysoká, v˘raznû vystupující z okolní horniny, je tvofiena nefelinitem a provázena ménû znatelnou boãní aglomerátovou v˘plní a mlad‰í Ïilou, která náleÏí camptonické horninû. Boã je jedin˘m objektem svého druhu v Doupovsk˘ch horách. PÛdní pokryv hlub‰ích profilÛ zde tvofií pfieváÏnû kambizem eutrofní, na sutích doprovázená rankerem typick˘m (litick˘m), s ostrÛvky litozemí.
1 Nad Ohfii v˘raznû vystupuje vypreparovaná ãediãová Ïíla. 2
Áron plamat˘ (Arum maculatum).
196
KV 16
KVùTENA Vegetace území pfiírodní památky je tvofiena suÈov˘mi lesy svazu Tilio-Acerion na silnû skeletnat˘ch aÏ balvanit˘ch ãediãov˘ch substrátech s pfievládající lípou (Tilia sp.), dubem (Quercus sp.), bukem (Fagus sylvatica) a jasanem (Fraxinus sp.). V podrostu najdeme hájové druhy – baÏanku vytrvalou (Mercurialis perennis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), mafiinku vonnou (Galium odoratum) a áron plamat˘ (Arum maculatum). Dominantní pokryv skály tvofií trávník s kostfiavou sivou (Festuca pallens). Zoocenóza stfieZVͤENA doevropského listnatého lesa. V balvanité suti byli ojedinûle pozorováni mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra) a uÏovka stromová (Elaphe longissima). V trouchniv˘ch kmenech stromÛ je bûÏn˘ roháãek kozlík (Dorcus parallelopipedus), holub doupÀák (Columba oenas), lejsek ãernohlav˘ (Ficedula hypoleuca) a Ïluna ‰edá (Picus canus). Porosty náleÏí LESNICTVÍ do kategorie lesÛ zvlá‰tního urãení. Pfiírodní památVYUÎITÍ ka je pfiístupná vefiejnosti, av‰ak její poloha ve strmé suÈové stráni
Pfiírodní památka
âediãová Ïíla Boã
Území leÏí na levém údolním svahu fieky Ohfie, 1,5 km severnû StráÏe nad Ohfií. Katastrální území: Boã, Peklo
Nadmofiská v˘‰ka: 350 – 434 m
V˘mûra: 1,33 ha
Vyhlá‰eno: 1960, pfiehlá‰eno 1998
Ve stûnû dnes nefunkãního kamenolomu byla tûÏbou odkryta Ïíla, která má dokonale sloupcovitou odluãnost s vûjífiovit˘m uspofiádáním ãediãov˘ch sloupÛ (nejãastûji ‰estibok˘ch).
nad frekventovanou silnicí pfiístup ztûÏuje. Lépe je vidût z protilehlého návr‰í u osady Korunní na pravém bfiehu Ohfie. Negativní vliv na území mÛÏe mít chystané roz‰ífiení – pfiípad-
nû nová v˘stavba – silnice I/13 z Chomutova do Karlov˘ch VarÛ v úseku Boã – StráÏ nad Ohfií. BIBLIOGRAFIE
185, 360
Okres Karlovy Vary
1
Pfiírodní rezervace
Chlum
Jihozápadní svah a hrana vrcholové plo‰iny Chlumské hory (650,5 m n. m.). Katastrální území: Chlum
Nadmofiská v˘‰ka: 532 – 650,5 m
V˘mûra: 3,45 ha (podle provûrek z roku 1984: 11,92 ha)
Vyhlá‰eno: 1947, novelizováno 1988
Pfiirozená Ïivoãi‰ná a rostlinná spoleãenstva na ãediãov˘ch vyvfielinách neovulkanické stolové hory.
2
GEOLOGIE Horninov˘ podklad tvofií nefelinick˘ bazanit tfietihorního stáfií, budující rozsáhlou stolovou horu na zbytku lávového pfiíkrovu. Ploch˘ povrch stolové hory je ãlenûn nev˘razn˘mi kupovit˘mi vyv˘‰eninami, úpady a sufózními závrty. Na okrajov˘ch svazích jsou mrazové sruby a srázy, balvanité osypy, svahové sutû, na jihov˘chodním hfibetovém v˘bûÏku vznikly v˘razné tvary svahové deformace – odsedání okrajov˘ch ker neovulkanitÛ (rozevfiené trhliny). Na silnû skeletovit˘ch bazick˘ch horninách vznikly mûlké pÛdy typu rankerÛ – ranker typick˘ (litick˘), s kambizemí rankerovou a men‰ími plochami litozemí. O nûco hlub‰í pokryvy zaujímá kambizem eutrofní. Vegetaãní kryt je KVùTENA tvofien pfiedev‰ím formací subxerofilní teplomilné doubravy s dominancí dubu a lípy z fiádu Quercetalia pubescentis. Dále se zde nachází vegetace sutí a mûlk˘ch skeletov˘ch pÛd svazu Alysso-Festucion pallentis, vegetace lesních plá‰ÈÛ a lemÛ svazÛ Geranion sanguinei a Trifolion medii. Mezi nejzajímavûj‰í druhy zde patfií pupava obecná dlouholistá (Carlina vulgaris subsp. stricta), tfiezalka horská (Hypericum montanum), kakost krvav˘ (Geranium sanguineum) a hrachor ãern˘ (Lathyrus niger). V severozápadních âechách ojedinûlá je zdej‰í vzácná orchidej okrotice ãervená (Cephalanthera rubra). Nedávno tu byl popsán endemick˘ jefiáb manûtínsk˘ (Sorbus rhodanthera).
Pfii zoologickém ZVͤENA prÛzkumu v roce 1980 byla zji‰tûna pfiedev‰ím bohatá fauna hmyzu. V minulosti v blízkosti hranic pfiírodní rezervace hnízdil ãáp ãern˘ (Ciconia nigra). BûÏní jsou napfi. lejsek ãernohlav˘ (Ficedula hypoleuca) a l. ‰ed˘ (Muscicapa striata), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) a datel ãern˘ (Dryocopus martius). V hranáãov˘ch polích byl opakovanû prokázán mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra). Staré trouchnivûjící duby a lípy hostí nûkolik druhÛ tesafiíkÛ. Lesy na území LESNICTVÍ pfiírodní rezervace jsou vedeny v kategorii lesÛ ochrann˘ch na mimofiádnû nepfiízniv˘ch stanovi‰tích v subkategorii borové. Pfiírodní rezervaVYUÎITÍ ce je pfiístupná po znaãené turistické cestû vedoucí z Manûtína pfies hfibet Chlumské hory do Chlumu. Urãité nebezpeãí pro rezervaci pfiedstavuje zarÛstání skalních v˘chozÛ a sutí náletem rÛÏí a trnek, dále ‰ífiení náletu nepÛvodního akátu a nebezpeãí tracheomykózního onemocnûní dubÛ. BIBLIOGRAFIE
12, 433
1 Zvlá‰tû chránûné území se nachází na jihozápadním svahu a hranû vrcholové plo‰iny stolové hory, na zbytku lávového pfiíkrovu. 2 Subxerofilní teplomilná doubrava s dominancí dubu a lípy.
KV 17
197
PlzeÀsko a Karlovarsko
1 GEOLOGIE PR leÏí v plochém sedle holoroviny mezi Jefiábím vrchem (964,6 m n. m.) a Vysok˘m vrchem (946,1 m n. m.). Horninov˘m podkladem jsou biotitické aÏ muskoviticko-biotitické Ïuly karlovarského plutonu. PÛdní pokryv je tvofien organozemí typickou (glejovou), která pfiechází do gleje organozemního (místy ra‰elinné variety typického gleje). V ‰irokém okolí rezervace se vyvinuly podzoly (kambizemní, humusov˘, organozemní). Ve vrchovi‰tním KVùTENA spoleãenstvu svazu Sphagnion medii pfievládají ra‰eliníky, porosty suchop˘ru, ‰ichy ãerné (Empetrum nigrum) a borovice Pinus ×pseudopumilio, po obvodu vrchovi‰tû kvalitní podmáãené as. Bazzanio-Piceetum a ra‰elinné smrãiny as. Spagno-Piceetum se suchop˘rem pochvat˘m (Eriophorum vaginatum), ra‰eliníkem magelánsk˘m (Sphagnum megellanicum), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia). Na otevfien˘ch stanovi‰tích rostou spoleãenstva ostfiice mokfiadní (Carex limosa) s rosnatkou anglickou (Drosera 1 Západní okraj horského ra‰elini‰tû.
198
KV 18
anglica) na nûmecké stranû pfiírodní rezervace. Bohatû jsou vyvinuta spoleãenstva mechÛ, pfiedev‰ím ra‰eliníkÛ. Druhovû nepfiíZVͤENA li‰ bohatá, ale charakteristická fauna jehliãnat˘ch lesÛ. Entomofauna území byla poniãena aplikací insekticidÛ v 70. a 80. letech 20. století. BûÏné jsou ãeãetka zimní (Carduelis flammea), lindu‰ka luãní (Anthus pratensis) a kfiivka obecná (Loxia curvirostra). V blízkém okolí chránûného území byl prokázán pravideln˘ v˘skyt nejmen‰í evropské sovy – kulí‰ka nejmen‰ího (Glaucidium passerinum). Pfied nûkolika lety VYUÎITÍ byla okrajová ãást PR nepovolenû odvodnûna, coÏ zpÛsobilo naru‰ení zejména ra‰elinn˘ch smrãin. Pfiírodní rezerPOZNÁMKA vace je pfiístupná vefiejnosti po lesní cestû ze zaniklé osady Jelení u Nov˘ch HamrÛ. Na nûmecké stranû plynule navazuje mnohem vût‰í rezervace stejného jména i charakteru (Naturschutzgebiet „Kleiner Kranich See“). Obû jsou souãástí ‰ir‰ího systému pfiíhraniãní spolupráce v ochranû pfiírody. BIBLIOGRAFIE
61, 69, 96
Pfiírodní rezervace
Malé jefiábí jezero
Horské ra‰elini‰tû vrchovi‰tního typu leÏící u státní hranice s Nûmeckem, na plochém hfibetu Pfiebuzské hornatiny v západní ãásti Kru‰n˘ch hor. Katastrální území: Jelení
Nadmofiská v˘‰ka: 920 –930 m
V˘mûra: 6,02 ha
Vyhlá‰eno: 1969
Ra‰elini‰tû je dokladem pfiirozeného v˘voje rostlinn˘ch a Ïivoãi‰n˘ch spoleãenstev horsk˘ch vrchovi‰È v Kru‰n˘ch horách.
Okres Karlovy Vary
2 trochilus), ãeãetka zimní (Carduelis flammea) a kfiivka obecná (Loxia curvirostra), v minulosti se tu vyskytoval tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogallus). Pomûrnû hojná je je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Vzácn˘m druhem je tyrfobiontní stfievlík Agonum ericeti. Podle typologicLESNICTVÍ kého mapování jsou v rezervaci tato stanovi‰tû: vrchovi‰tní kleã, podmáãená smrãina tfitinová a podmáãená zakrslá smrãina bezkolencová. V‰echny lesní porosty patfií do lesÛ ochrann˘ch na mimofiádnû nepfiízniv˘ch stanovi‰tích. 1
Pfiírodní rezervace
Oceán
Rezervace leÏí 1,7 km jiÏnû obce Pernink, poblíÏ kóty Draãí skála (952,6 m n. m.) a 700 m severozápadnû Oldfiichova u Nejdku. Katastrální území: Oldfiichov, Pernink, PstruÏí, Vysoká ·tola
Nadmofiská v˘‰ka: 914 –926 m
V˘mûra: 42,79 ha
Vyhlá‰eno: 1969
Úvalové horské ra‰elini‰tû (vrchovi‰tû) s kleãí a s typickou kvûtenou a zvífienou, témûfi neporu‰ené lidskou ãinností. GEOLOGIE Horninové podloÏí pfiírodní rezervace budují Ïuly tzv. loketského typu, které v podstatû odpovídají Ïulám horského typu. Ra‰elini‰tû rozvodnicového typu na holorovinû vzniklo na v˘vûrech vody drenované v úvalovitém údolí zvûtralinov˘m plá‰tûm z jiÏního svahu Draãí skály (952,6 m n. m.) a sz. svahu Jeleního hfibetu. Vznikly zde hydromorfní pÛdy pfiedev‰ím
organozem typická (glejová) a glej organozemní (pfiíp. ra‰elinná varieta typického gleje). Na svahovinách Ïul se vytvofiily stfiednû hluboké podzoly (kambizemní, humusov˘, organozemní). Podstatnou ãást KVùTENA pfiírodní rezervace pokr˘vají závûreãná stadia horsk˘ch vrchovi‰È svazu Sphagnion medii s porosty Pinus ×pseudopumilio. V její
centrální ãásti roste mokfiadní spoleãenstvo s dominantními mechy a ostfiicemi a spoleãenstvo drobn˘ch kefiíãkÛ – vfiesu obecného (Calluna vulgaris), brusinky obecné (Rhodococcum vitis-idaea) a borÛvky bahenní (Vaccinium uliginosum). Nalezneme zde také klikvu baÏinné (Oxycoccus palustris) a kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia). V centrální ãásti vrchovi‰tû leÏí otevfiená vrchovi‰tní polocha s maloplo‰nû vyvinut˘mi flarky a bulty s typickou vegetací s ostfiicí mokfiadní (Carex limosa), suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium), spratkou vzpl˘vavou (Drepano cladus fluitans), ra‰eliníkem Dusénov˘ch (Sphagnum majus), ra‰eliníkem bodlinat˘m (Sphagnum papillosum) a rostnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia). Nejhojnûj‰ím ZVͤENA savcem vrchovi‰tû je hrabo‰ mokfiadní (Microtus agrestis), Ïije zde také my‰ice lesní (Apodemus flavicollis). Hnízdí tu budníãek vût‰í (Phylloscopus
Chránûné území VYUÎITÍ je vefiejnosti pfiístupné po lesní cestû odboãující ze znaãené turistické cesty (Draãí skála) vedoucí z Perninku. Pfied nûkolika lety byly radikálním zpÛsobem odvodnûny a odlesnûny obvodové ãásti PR, zejména ra‰elinné smrãiny a laggy, coÏ se negativnû projevuje na rozloze nejcennûj‰ích spoleãenstev otevfiené vrchovi‰tní plochy. Do‰lo totiÏ ke sníÏení hladiny vody ve vrchovi‰ti a nástupu ra‰elinné kleãe do nejcennûj‰ích ploch. Vrchovi‰tû nutnû potfiebuje nápravné opatfiení v podobû pfiehrazení odvodÀovacích kanálÛ. BIBLIOGRAFIE 420
61, 69, 96,
MAPA ÚZEMÍ
strana 212
1 PR Oceán patfií k nejlépe zachoval˘m kru‰nohorsk˘m vrchovi‰tím, témûfi nedotãen˘m tûÏbou. 2 Tesafiíka Brachyta interrogationis nacházíme v okrajov˘ch ãástech chránûného území a jeho blízkém okolí. Dává pfiednost kvûtÛm kakostu lesního (Geranium sylvaticum).
KV 19
199
PlzeÀsko a Karlovarsko Horninové GEOLOGIE podloÏí je tvofieno souvrstvími pyroklastik, pískÛ a jílÛ tfietihorního stáfií. Území pfiírodní rezervace se rozkládá v tektonické sníÏeninû vyplnûné mírnû zvlnûn˘m pahorkatinn˘m georeliéfem v nejv˘chodnûj‰ím v˘bûÏku Sokolovské pánve (Ostrovská pánev). Mezi jednotliv˘mi rybníky a v jejich okolí se vyvinuly pfieváÏnû glejové pÛdy – glej typick˘ (varieta zbahnûl˘, pseudoglejov˘), spolu s doprovodn˘mi pseudogleji (typick˘m, glejov˘m). Území pfiírodní KVùTENA rezervace pokr˘vá vegetaãní mozaika, ve které dominují bezkolencové a pcháãové louky, zãásti pfiemûnûné na kulturní porosty, kefiová stadia vrbin a ol‰in fiádu Alnetalia glutinosae, porosty litorálních makrofyt (svaz Phragmition communis) a vzpl˘vavá a ponofiená sladkovodní vegetace fiádu Potametalia. V druhovû nejbohat‰ích luãních porostech najdeme penízek modrav˘ (Thlaspi caerulescens), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), toliji bahenní (Parnassia palustris) a bukvici lékafiskou (Betonica officinalis). Litorální vegetaci vytváfiejí pfiedev‰ím rákos obecn˘ (Phragmites australis) a orobinec úzkolist˘ (Typha angustifolia). Vodní vzpl˘vavou vegetaci tvofií zejména rÛÏkatec ostnit˘ (Ceratophyllum demersum) a stolístek pfieslenat˘ (Myriophyllum verticillatum). Kromû bûÏné háZVͤENA jové avifauny tu hnízdí napfi. h˘l rud˘ (Carpodacus erythrinus), moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus) a Ïluva hajní (Oriolus oriolus), v tûsném okolí rezervace vãelojed lesní (Pernis apivorus), chfiástal polní (Crex crex) a kfiepelka polní (Coturnix coturnix). Nûkolikrát bylo zji‰tûno hnízdûní ãírky obecné (Anas crecca) a ã. modré (A. querquedula), kop-
1
Rybniãní komplex spojují navazující mokfiadní a luãní spoleãenstva.
200
KV 20
1 fiivky obecné (A. strepera) a potápky ãernokrké (Podiceps nigricollis). Mimofiádn˘ v˘znam lokality pro migrující druhy ptákÛ je patrn˘ zejména v dobû jarního a podzimního tahu. V tu dobu lze na bfiezích rybníkÛ pravidelnû spatfiit vodou‰e bahenního (Tringa glareola), v. kropenatého (T. ochropus), v. ‰edého (T. nebularia), v. tmavého (T. erythropus) a jespáka bojovného (Philomachus pugnax). Pravidelnû protahují severské druhy kachen – ostralka ‰tíhlá (Anas acuta), hvízdák eurasijsk˘ (A. penelope) a hohol severní (Bucephala clangula). Mezi vzácnûj‰í transmigranty patfií jefiáb popelav˘ (Grus grus), volavka bílá (Egretta alba), orel mofisk˘ (Haliaeetus albicilla) a moták luÏní (Circus pygargus). Pfiírodní rezervaVYUÎITÍ ce je pfiístupná po síti cest z mûsta Ostrov. Blízkost mûsta má na rezervaci negativní vliv. Náv‰tûvníci ru‰í ptactvo v dobû hnízdûní, zakládají nelegální skládky odpadu, tábofií zde a váÏnû po‰kozují porosty. âást luk postupnû zarÛstá. Nûkolik rybníkÛ je extenzivnû vyuÏívána k chovu ryb; nevyuÏívané zarÛstají náletem ol‰í a vrb. âást luk je pravidelnû kosena, je redukován nálet kefiÛ a stromÛ a pfiipravuje se postupná obnova nevyuÏívan˘ch ryb-
Pfiírodní rezervace
Ostrovské rybníky
Soustava rybníkÛ leÏí 1,5 km západnû mûsta Ostrov a ze tfií stran je obklopena Ïelezniãním tûlesem tratû vedoucí z Ostrova do Hájku. Katastrální území: Bystfiice, Hájek, Kfely, Ostrov
Nadmofiská v˘‰ka: 414 – 430 m
V˘mûra: 61,99 ha
Vyhlá‰eno: 1998
Jeden z posledních plo‰nû rozsáhlej‰ích, strukturálnû a druhovû bohat˘ch zbytkÛ pfiirozen˘ch spoleãenstev, které byly pro krajinu Sokolovské pánve typické. Plní funkci genofondové plochy mokfiadní flóry a fauny Podkru‰nohofií. V rezervaci leÏí dva vût‰í a ‰est mal˘ch rybníkÛ.
Okres Karlovy Vary
1
Pfiírodní památka
Prachomety
Území leÏí 700 m západnû obce Prachomety, v pramenné oblasti Otroãínského potoka v Tepelské vrchovinû. Katastrální území: Prachomety
Nadmofiská v˘‰ka: 668 – 674 m
V˘mûra: 3,08 ha
Vyhlá‰eno: 1992
Ochrana podmáãen˘ch luk s poãetnou populací kosatce sibifiského (Iris sibirica) a s dal‰ími ohroÏen˘mi druhy rostlin. Horninové GEOLOGIE podloÏí tvofií gabrodiorit a ruly tepelského krystalinika. PP leÏí v plochém úvalovitém údolí horního toku Otroãínského potoka. Na trvale zamokfien˘ch plochách leÏí gleje (typick˘, místy organozemní) spolu s typick˘mi pseudogleji. Ve vy‰‰ích polohách na nû navazují kyselé hnûdé pÛdy (kyselá kambizem typická a kambizem dystrická).
Do rozsáhlého KVùTENA porostu kosatce sibifiského (Iris sibirica) jen mezerovitû pronikají dal‰í, bûÏné druhy mokr˘ch luk Tepelské vrchoviny – rdesno hadí kofien (Bistorta major), tuÏebník jilmov˘ (Filipendula ulmaria) a krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum). Byla zde rovnûÏ zji‰tûna vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).
ností je hnûdásek chrastavcov˘ (Euphydryas aurinia), mezi dal‰í zajímavé druhy patfií hnûdásek rozrazilov˘ (Melitaea diamina), perleÈovec kopfiivov˘ (Brenthis ino) a nûkolik druhÛ modráskÛ. Zdej‰í ptactvo charakterizuje bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra), Èuh˘k ‰ed˘ (Lanius excubitor) a lindu‰ka luãní (Anthus pratensis).
Nápadnou skuZVͤENA pinou jsou denní mot˘li. Zvlá‰t-
Pfiírodní památVYUÎITÍ ka leÏí jiÏnû od obce Prachomety
a vede k ní polní cesta. Z území je tfieba prÛbûÏnû odstraÀovat nálet dfievin a udrÏovat kvalitu luãního porostu seãením – jen tak lze bránit roz‰ifiování konkurenãnû silné metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa).
1 Podmáãen˘ luãní porost v pramenné oblasti Otroãínského potoka s kosatcem sibifisk˘m (Iris sibirica).
KV 21
201
PlzeÀsko a Karlovarsko GEOLOGIE PodloÏí je tvofieno mladotfietihorními vyvfielinami, pfiedev‰ím ãediãi. Jde o jeden z nejvy‰‰ích ãediãov˘ch v˘levÛ ve Stfiední Evropû. V jiÏní ãásti rezervace leÏí vynikající ukázka sloupcovitého rozpadu ãediãe, na severní stranû je zfietelná ukázka sloupcovité odluãnosti znûlce. PodloÏí neovulkanitÛ je na nûkolika místech tvofieno tfietihorními sedimenty Sokolovské pánve. Na styku s okolním Ïulov˘m masivem vystupují na povrch kaolinizované jíly. âtvrtohorní sedimenty jsou v rezervaci zastoupeny ra‰elinou. Územím prochází rozvodnice mezi povodím Ohfie, jejíÏ pfiítok Bystfiice odvodÀuje jiÏní ãást území, a povodím Zwickauer Mulde, kam odvádí vodu ze severního svahu fiíãka âerná. Pod kysel˘mi lesními porosty se vytvofiily typické (kyselé) kambizemû, na sutích pod buãinami ranker typick˘ (litick˘) s kambizemí rankerovou, pfiecházející místy do ménû skeletovité a nasycené kambizemû eutrofní. PÛsobením KVùTENA anemo-orografického systému vzniklo v závûtrné poloze pod terénním zlomem, na místech s velkou akumulací snûhu a trvale zv˘‰enou pÛdní vlhkostí, druhovû pestré spoleãenstvo kvûtnaté horské vysokobylinné nivy fiádu Adenostyletalia s fiadou zvlá‰tû chránûn˘ch, silnû ohroÏen˘ch druhÛ rostlin. Rostou zde mléãivec alpsk˘ (Cicerbita alpina), kakost luãní (Geranium pratense) a celík zlatob˘l (Solidago virgaurea). Na permanentnû podmáãen˘ch stanovi‰tích s pramenn˘mi v˘rony se nacházejí horská, ostfiicovora‰eliníková spoleãenstva s typickou druhovou kombinací. Rostou zde Sphagnum subnitens, kropenáã vytrval˘ (Swertia perennis), prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata), tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ostfiice ‰edavá (Carex canescens) a o. obecná (C. nigra).
1 Zachoval˘ zbytek pfiirozené horské buãiny na ãediãové suti.
202
KV 22
V podrostu horské klenové buãiny (podsvaz Acerenion) nalezneme mûsíãnici vytrvalou (Lunaria rediviva), ãípek objímav˘ (Streptopus amplexifolius), kokofiík pfieslenat˘ (Polygonatum verticillatum) a lilii zlatohlávek (Lilium martagon). V˘ãet rostlinn˘ch formací pfiírodní rezervace doplÀují mezofytní horské louky (svaz Polygono-Trisetion), druhotné smilkové trávníky (svaz Violion caninae) a kefiíãková spoleãenstva vfiesovi‰È (svaz Genistion). Do souãasné doby bylo v rezervaci prokázáno více neÏ 144 druhÛ rostlin, z nichÏ je 17 chránûn˘ch. Mezi nejv˘znaãnûj‰í druhy patfií bûloprstka bûlavá (Leucorchis albida), mûsíãnice vytrvalá, koprník ‰tûtinolist˘ (Meum athamanticum), vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a palvuník alpsk˘ (Diphasiastrum alpinum). Druhovû pomûrZVͤENA nû chudá fauna horského jehliãnatého lesa. Îije tu s˘kora uhelníãek (Parus ater), s. parukáfika (P. cristatus), ãíÏek lesní (Carduelis spinus) a ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes). Zatím jen v˘jimeãnû byl zaznamenán s˘c rousn˘ (Aegolius funereus) a tetfiívek obecn˘ (Tetrao tetrix). Na lukách byl prokázán chfiástal polní (Crex crex) a bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra). Pomûrnû bûÏná je zmije obecná (Vipera berus), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis) a je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara). Dosud málo prozkoumán je zdej‰í hmyz. Îije tu napfi. ÏluÈásek borÛvkov˘ (Colias palaeno) a otakárek fenyklov˘ (Papilio machaon). Ochrann˘ les LESNICTVÍ v klimaticky extrémní poloze a na ãediãové suti nemá hospodáfisk˘ v˘znam. Je tvofien zakrslou horskou buãinou s klenem a horskou klimaxovou smrãinou s vtrou‰en˘m jefiábem. LeÏí v pásmu imisního ohroÏení a patfií do lesÛ ochrann˘ch na mimofiádnû nepfiízniv˘ch stanovi‰tích. Rezervace je pfiíVYUÎITÍ stupná po znaãené turistické cestû. Klima a charakter území nedovoluje intenzivní hospodafiení. Péãe o rezervaci spoãívá v odstraÀování náletÛ dfievin
1
Pfiírodní rezervace
RyÏovna
Rezervace leÏí pfiedev‰ím na jiÏních a severních svazích, 500 m jihozápadnû kóty Nad RyÏovnou (1053,7 m n. m.) a západnû silnice Hfiebeãná – RyÏovna. Katastrální území: Hfiebeãná, RyÏovna
Nadmofiská v˘‰ka: 995 –1044 m
V˘mûra: 19,65 ha
Vyhlá‰eno: 1996
V lomu na jiÏní stranû hfibetu je odkryt tfietihorní ãediãov˘ pfiíkrov s hrubû sloupcovitou odluãností, jedineãn˘ pfiíklad inverze georeliéfu. Na severní stranû ãediãového hfibetu se nachází cenn˘, strukturálnû a druhovû neobyãejnû zachoval˘ zbytek pfiirozené horské buãiny na ãediãové suti, v této nadmofiské v˘‰ce zcela jedineãn˘. Na buãinu navazují horské klimaxové smrãiny s bohat˘m bylinn˘m podrostem. Cílem ochrany je zachování ãediãové stûny druhového a strukturálního bohatství geobiocenóz, pfiedev‰ím populací ohroÏen˘ch a zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. u stûny lomu, kosení luãních porostÛ, které podléhají sukcesním zmûnám, likvidaci nepovolen˘ch skládek na dnû lomu a zamezení dal‰ího ukládání odpadu. Na území pfiírodní rezervace se v minulosti ve dvou lomech povrchovû tûÏil ãediã. Hlubinnou tûÏbou rud byl dotãen jihozápadní okraj území. V‰echny tû-
Ïené plochy odolaly ruderalizaci a naopak pfiispûly ke zv˘‰ení biodiverzity prostfiedí. Na území rePOZNÁMKA zervace se nacházejí vojenské objekty z doby okupace Sovûtskou armádou a krátká se zpevnûn˘m povrchem. MAPA ÚZEMÍ
strana 213
Okres Karlovy Vary
1
Národní pfiírodní památka
Skalky skfiítkÛ
Zcela ojedinûlá lokalita pseudokrasov˘ch dutin vytvofien˘ch ve vulkanické brekcii na západním okraji Doupovsk˘ch hor v pravém svahu údolí Ohfie pod vrchem Dubina (544,7 m n. m.), v˘chodnû od obce Dubina. Katastrální území: Svatobor
Nadmofiská v˘‰ka: 418 – 550 m
V˘mûra: 8,50 ha
Vyhlá‰eno: 1979
Kromû rozmanit˘ch vulkanick˘ch produktÛ o mocnosti 100 –130 m (popelÛ, strusek, brekcií, ãediãového pfiíkrovu) se v nejvy‰‰ích partiích tufov˘ch brekcií vytvofiily ãetné jeskynní dutiny kruhového nebo oválného prÛfiezu o prÛmûru aÏ jednoho metru. Jsou pfiímé, hluboké od desítek centimetrÛ do pûti metrÛ, zpravidla horizontální, orientované kolmo i ‰ikmo ke skalní stûnû.
GEOLOGIE Chránûné území zaujímá ãást údolního svahu Ohfie budovaného pyroklastiky nejzápadnûj‰ího okraje Doupovsk˘ch hor. Vznik systému pseudokrasov˘ch dutin je vysvûtlován buì pfiekrytím vyvrácen˘ch kmenÛ tfietihorních stromÛ laharem nebo selektivním vyvûtráním tûchto hornin a otevfiením plynov˘ch dutin uzavfien˘ch v sedimentech. V okolí dutin se vyvinuly nasycené hnûdé pÛdy reprezentované kambizemí eutrofní. Na mûlk˘ch pfiekryvech ãediãe leÏí znaãnû skeletovité rankery – ranker typick˘ (litick˘), stfiídavû s pfiidruÏen˘mi, men‰ími ostrÛvky litozemí. Typickou vegeKVùTENA tací kvûtnaté buãiny podsvazu Eu-Fagenion provází mnoho tzv. hájov˘ch druhÛ, napfi. jaterník podlé‰ka (Hepatica nobilis), plicník lékafisk˘ (Pulmonaria officinalis), prvosenka jarní (Primula veris), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides). Hojná je také lilie zlatohlávek (Lilium martagon), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) a l˘kovec vonn˘ (Daphne mezereum). V tûsném sousedství chránûného území roste nepoãetná populace okrotice dlouholisté (Cephalanthera longifolia). Skalní stûnu porÛstají roztrou‰ené pol‰táfie glaciálního reliktu
– lomikámenu trsnatého kfiehkého (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica), kter˘ zde má své jediné stanovi‰tû v severozápadních âechách. Území je bohaté ZVͤENA pfiedev‰ím ptactvem. Z typick˘ch druhÛ buãin Doupovsk˘ch hor je nutno uvést napfi. Ïlunu ‰edou (Picus canus), lejska malého (Ficedula parva) a l. ãernohlavého (F. hypoleuca), vãelojeda lesního (Pernis apivorus) a dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes). Îijí tu napfi. kuna lesní (Martes martes), jelen lesní (Cervus elaphus), j. sika (C. nippon), netop˘r velk˘ (Myotis myotis), pl‰ík lískov˘ (Muscardinus avellanarius). Okraje lesních porostÛ vyhledávají chránûné druhy mot˘lÛ – batolec duhov˘ (Apatura iris) a bûlopásek topolov˘ (Limenitis populi). K NPP vede znaVYUÎITÍ ãená turistická cesta z Dubiny, ale protoÏe leÏí pfii okraji vojenského v˘cvikového prostoru, není pfiístupná vefiejnosti. BIBLIOGRAFIE 141, 185, 446
34, 124,
1 Pseudokrasové dutiny v nejvy‰‰ích partiích tufov˘ch brekcií.
KV 23
203
PlzeÀsko a Karlovarsko
1 Na svazích v lesním komplexu vznikly hnûdé pÛdy – kambizem eutrofní s kyselou varietou kambizemû typické, na sutích a v silnû kamenit˘ch polohách ranker typick˘ (litick˘). Podél Ml˘neckého potoka leÏí úzk˘ pruh fluvizemû typické.
2 Horninov˘m G EOLOGIE podkladem jsou neovulkanity tfietihorního stáfií. Minerál hyalit je ãirá, silnû skelná odrÛda opálu v dutinách a na povrchu sopeãn˘ch vyvrÏenin ãediãového typu. Vytváfií ledvinité, drobnû krápníkovité a hroznovité útvary, nejãastûji tvofií povlaky a shluky na trhlinách ãediãov˘ch hornin. Je doprovázen nûkter˘mi nerosty ze skupiny fosforeãnanÛ. Hyalit je prvotfiídním materiálem pro individuální v˘robu ‰perkÛ.
1
Nelegální dob˘vky hyalitu na v˘znamném mineralogickém nalezi‰ti. 2
204
Hyalit – ãirá odrÛda opálu.
KV 24
Staré porosty KVùTENA kvûtnat˘ch buãin (podsvaz Eu-Fagenion) mají typicky vyvinuté bylinné patro s hrachorem jarním (Lathyrus vernus), mafiinkou vonnou (Galium odoratum), kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos), jeãmenkou lesní (Hordelymus europaeus), l˘kovcem jedovat˘m (Daphne mezereum), sasankou pryskyfiníkovitou (Anemonoides ranunculoides) a lilií zlatohlávkem (Lilium martagon). Na lesních okrajích ojedinûle vykvétají chrpa horská (Cyanus montanum), pcháã bûlohlav˘ (Cirsium eriophorum) a vikev lesní (Vicia sylvatica), v minulosti byl v území zji‰tûn hofiec kfiíÏat˘ (Gentiana cruciata). Pravidelnû tu ZVͤENA hnízdí ãáp ãern˘ (Ciconia nigra) a luÀák ãerven˘ (Milvus milvus). Kromû nich se zde vyskytují krkavec velk˘ (Corvus
Pfiírodní památka
Valeã
Lesní komplex leÏí severozápadnû od obce Valeã, zahrnující ‰ir‰í okolí kót Prokopy (748,6 m n. m.), Filífi, âíhaná (747,5 m n. m.) a Jedliny (701,9 m n. m.). Katastrální území: Tureã
Nadmofiská v˘‰ka: 560 –763 m
V˘mûra: 576,74 ha
Vyhlá‰eno: 1992
Svûtoznámé nalezi‰tû minerálu hyalitu v oblasti Doupovsk˘ch hor. Cílem ochrany je zachování mineralogického nalezi‰tû fiady minerálÛ (kromû hyalitu téÏ apatit, aragonit, staffelit, skapolit aj.), chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ ÏivoãichÛ a rostlin stfiedoevropského podhorského lesa. corax), Ïluna ‰edá (Picus canus), lejsek mal˘ (Ficedula parva), poãetná je populace holuba doupÀáka (Columba oenas). Îije zde také kuna lesní (Martes martes), pl‰ík lískov˘ (Muscardinus avellanarius), jelen sika (Cervus nippon) a dal‰í savci. Na území pfiíLESNICTVÍ rodní památky rostou hospodáfiské lesy nûkolika typÛ, pfievaÏují buãiny, jedlobuãiny kapradino-
vé a jedlobuãiny s mafiinkou. Vysok˘ podíl tvofií porosty ve stadiu zralosti a rozpadu. Území je souãástí VYUÎITÍ vojenského v˘cvikového prostoru a není volnû pfiístupné, pfiesto je ãasto nav‰tûvováno. OhroÏuje je pfiedev‰ím nepovolené dob˘vání nerostÛ, pfii nûmÏ je naru‰ena pÛda a tak podpofiena eroze. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ
185 strana 214
Okres Karlovy Vary
1
Pfiírodní památka
Viklan
LeÏí asi 1,5 km severov˘chodnû od obce Rybniãná, na holorovinû Hornoslavkovské vrchoviny. Katastrální území: Javorná
Nadmofiská v˘‰ka: 634 m
V˘mûra: 0,02 ha
Vyhlá‰eno: 1979
Viklan zvan˘ Dominik je 3,5 m dlouh˘, 1,5 m ‰irok˘ a 2 m vysok˘. V horní ãásti je zfietelná kulovitá prohlubeÀ, zfiejmû umûle vytvofiená. Podle historick˘ch záznamÛ byl viklan v minulosti ménû stabilní a vychyloval se jiÏ pfii silnûj‰ích závanech vûtru. GEOLOGIE Samotn˘ viklan a bazální zvûtrávací plochu v ‰ir‰ím okolí tvofií stfiednû zrnit˘ aÏ hrubozrnn˘, místy porfyrick˘ granit, kter˘ náleÏí ke karlovarskému plutonu. V okolí viklanu se vyvinuly zejména hnûdé pÛdy – kyselá varieta kambizemû typické a kambizem dystrická.
Viklan leÏí na KVùTENA okraji smrkové monokultury V okolním trávníku pfievaÏují druhy krátkostébeln˘ch pastvin – psineãek rozkladit˘ (Agrostis capillaris), zvonek okrouhlolist˘ (Campanula rotundifolia), lnice kvûtel (Linaria vulgaris) – mezi nûÏ pronikají nûkteré druhy pasek a lesních okrajÛ – ostruÏiník maliník (Rubus idaeus)
a vrbka úzkolistá (Chamerion angustifolium). VYUÎITÍ K pfiírodní památce vede znaãená turistická cesta. V souãasné dobû není viklan ohroÏen, i kdyÏ obãas se nûkdo pokusí vych˘lit jej z loÏiska. O viklanu se POZNÁMKA poprvé zmiÀuje historik F. Ber-
nau (1896). Lidové povûsti vztahující se k nûmu novû zachytil S. Burachoviã (1978, 1980). BIBLIOGRAFIE
1
34, 343
Îulov˘ viklan u obce Rybniãná.
KV 25
205
PlzeÀsko a Karlovarsko
1 GEOLOGIE Území leÏí na v˘razné stolové hofie na zbytku tfietihorního (oligocén – miocén) ãediãového pfiíkrovu, kter˘ je v rozsáhlé vrcholové ãásti mírnû zvlnûn˘. Najdeme tu také malé ra‰elinné jezírko. V pfiíkr˘ch svazích se vyvinuly mrazové sruby a srázy, skalky, hranáãové osypy, balvanové proudy a kamenná mofie. PodloÏím tfietihorního pfiíkrovu jsou fylity a fylitické bfiidlice svrchního proterozoika. Na tûÏko zvûtrávajících horninách leÏí vût‰inou mûlká kambizem typická (kyselá). Na sutích se vytvofiily humózní rankery (ranker typick˘, místy litick˘) s iniciálními litozemûmi. Okolo ra‰elinného jezírka se nachází organozem v rÛzn˘ch stadiích v˘voje. Vegetaci chránûKVùTENA ného území tvofií subxerofilní teplomilná doubrava s vtrou‰enou lípou na jiÏním svahu (Sorbo torminalis-Quercetum) a pfiirozené suÈové lesy svazu Tilio-Acerion na v˘chodním svahu. âást rezervace pokr˘vají kulturní porosty modfiínu, borovice a smrku. Na rozhraní rezervace a jejího ochranného pásma prosperují druhovû bohatá spoleãenstva lesních plá‰ÈÛ a lesních lemÛ pfieváÏnû svazu Trifolion medii, v men‰í mífie svazu Geranion sanguinei se skalníkem celokrajn˘m (Cotoneaster integerrimus) a lilií zlatohlávkem (Lilium martagon). Dlouhodobû neobhospodafiované pastviny postupnû zarÛstají kefii trnky (Prunus spinosa) a hlohu (Crateagus sp.), typick˘ je pro nû hlaváã fialov˘ (Scabiosa co-
206
2 lumbaria). Vegetace sutí, ãediãov˘ch skal a skalních ‰tûrbin (svaz Alysso-Festucion pallentis, podsvaz Coronillo variae-Festucetum rupicolae, svaz Androsacion vandelii) obsahuje napfi. tetluchu vzne‰enou (Aethusa cynapioides) a bfieãÈan popínav˘ (Hedera helix). ·iroké druhové ZVͤENA spektrum ptactva; je odtud doloÏen napfi. strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), vãelojed lesní (Pernis apivorus) a slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos). Byl tu pozorován nepÛvodní jelen sika (Cervus nippon) a danûk skvrnit˘ (Dama dama). Lesní porosty LESNICTVÍ patfií do kategorie lesÛ ochrann˘ch na mimofiádnû nepfiízniv˘ch suÈov˘ch stanovi‰tích. Pfiírodní rezervaVYUÎITÍ ce je pfiístupná po znaãené turistické stezce. Vlastní pfiedmût ochrany, pfiirozen˘ listnat˘ les, není v souãasnosti bezprostfiednû ohroÏen.
1 Louka se vstavaãem obecn˘m (Orchis morio).
Na vrcholu POZNÁMKA Vladafie lze najít stopy pravûkého a ranû stfiedovûkého slovanského osídlení, vãetnû zbytkÛ obrann˘ch kamenn˘ch valÛ. V roce 1421 zde svedli husité vítûznou bitvu s vojsky plzeÀského landfr˘du.
2 Jarní aspekt teplomilné doubravy.
BIBLIOGRAFIE
KV 26
12, 407
Pfiírodní rezervace
Vladafi
Pfiirozené lesní porosty na jiÏním, jv. a v˘chodním svahu ãediãového stolového vrchu Vladafi (693,2 m n. m.). Katastrální území: Záhofiice
Nadmofiská v˘‰ka: 605 – 693 m
V˘mûra: 11,71 ha
Vyhlá‰eno: 1969
DÛvodem ochrany je uchování krajinné dominanty Vladafiské vrchoviny – ãediãové stolové hory Vladafi (693,2 m n. m.) s ploch˘m vrcholem a s pfiíkr˘mi okrajov˘mi svahy. Na jejím jiÏním a v˘chodním svahu se na zvûtralé, humusem bohaté balvanité suti vyvinula spoleãenstva teplomilné hájové vegetace.
Okres Karlovy Vary n˘ (A. trichomanes), puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis) a bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris). V dÛlních propadlinách rostou vzácnûj‰í chladnomilné druhy horské flóry, napfi. pryskyfiník platanolist˘ (Ranunculus platanifolius) a podbûlice alpská (Homogyne alpina). Na jediném místû v âR tu roste mech Mielichhoferia mielichhoferiana vázan˘ na odkryté Ïíly rud mûdi. V trávnících pfii ZVͤENA okrajích cest lze pozorovat napfi. je‰tûrku Ïivorodou (Zootoca vivipara) a slep˘‰e kfiehkého (Anguis fragilis), na skalních stûnách hnízdí rehek domácí (Phoenicurus ochruros). Do poãátku 80. let 20. století se na Blatenském vrchu pravidelnû vyskytoval tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogallus).
1
Pfiírodní památka
Vlãí jámy
Stfiedovûké dob˘vky po tûÏbû cínov˘ch rud v Ïulách, naz˘vané Wolfspinge a Eispinge, na Blatenském vrchu (1042,6 m n. m.) v Jáchymovské hornatinû. Katastrální území: PotÛãky
Nadmofiská v˘‰ka: 990 –1020 m
V˘mûra: 1,4325 ha
Vyhlá‰eno: 1975
Nejv˘znamnûj‰í skupina stfiedovûk˘ch dob˘vek cínov˘ch rud v Kru‰n˘ch horách. V severnûj‰í dob˘vce Ïíly Jifií se v úzkém hlubokém zálomu vytváfií tzv. jeskynní led.
Blatensk˘ vrch GEOLOGIE je klenbovit˘ vrchol tektonicky vyzdviÏeného hfibetu s asymetricky vyvinut˘mi svahy. Tvofií jej
biotitická Ïula kru‰nohorského plutonu. Na vrcholu se vytvofiily skalní skupiny, Ïokovité balvany a na svazích rozpt˘lené su-
tû a antropogenní jámy. DÛlní práce na Blatenském vrchu byly vázány na greisenové Ïíly, pfiedev‰ím na pásmo Wolfgang, tûÏené hlavnû v 16. století. Staré povrchové poruby a zãásti propadlé komory tohoto pásma tvofií tzv. Vlãí propadlinu, která je více neÏ 120 m dlouhá a 14 m ‰iroká. V 16. století se zde pracovalo aÏ 35 m pod povrchem zemû. Druh˘m velk˘m pozÛstatkem dolování z tohoto období jsou povrchové poruby a propadliny na Ïíle Kammergang. Dob˘vka Ïíly Jifií je pomûrnû úzká, aÏ 20 m hluboká. Zejména v létû se v ní vytváfií specifické mikroklima: jeskynní led zde pfietrvává celé léto. V greisenech blatenského masivku je vyvinuta Sn-W-Li-Mo-Bi mineralizace. Hlavní uÏitkovou sloÏkou Ïil byl kasiterit. Charakteristická je pfiítomnost topazu, fluoritu a turmalínu. Kromû antropogenních pÛd, které se vytvofiily v místech tûÏby rud, leÏí v okolí skeletnaté podzoly (podzol kambizemní) s mûlk˘mi rankery (rankerem typick˘m) aÏ litozemûmi. V druhovû chuKVùTENA dé vegetaci kulturních smrãin, pasek a silikátov˘ch skal mají pestfiej‰í spektrum pouze kapraìorosty – Ïebrovice rÛznolistá (Blechnum spicant), bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis), sleziník severní (Asplenium septentrionale) a s. ãerve-
Smrkové moLESNICTVÍ nokultury na silikátovém podkladu náleÏejí do kategorie lesÛ zvlá‰tního urãení. Porosty znaãnû po‰kozené imisemi silnû podlehly v 80. letech 20. století vûtrn˘m kalamitám. Po velkoplo‰ném odtûÏení jiÏního svahu Blatenského vrchu je území opût s obtíÏemi zalesÀováno. Pfiírodní památVYUÎITÍ ka je pfiístupná po znaãen˘ch turistick˘ch stezkách. Z Horní Blatné sem vede nauãná stezka. Negativní vliv na ni má pfiedev‰ím svévolné po‰kozování dob˘vek a ukládání odpadkÛ. Roku 1532 POZNÁMKA bylo zaloÏeno báÀské mûsto Horní Blatná. V 17. století (po tfiicetileté válce) do‰lo k útlumu tûÏby. Poãátek 18. století v‰ak pfiinesl její opûtovn˘ rozvoj – podle pramenÛ skonãila tûÏba v roce 1837. Historii dolování zachycuje expozice muzea cínu v Horní Blatné.
1
Vlãí jáma.
KV 27
207
PlzeÀsko a Karlovarsko Pfiírodní park
Horní Stfiela
Vyhlá‰en ONV PlzeÀ-sever a Karlovy Vary v r. 1978 jako tzv. oblast klidu. Pfiírodní park je vymezen na plo‰e 3300 ha v jihov˘chodní ãásti okresu Karlovy Vary. Krajináfisky se jedná o velmi hodnotné území s fiídk˘m, pfieváÏnû drobn˘m osídlením a fiadou v˘znamn˘ch turistick˘ch atraktivit. Park leÏí v geomorfologicky pestrém, pfieváÏnû lesnatém terénu Rab‰tejnské pahorkatiny a Îihelské brázdy a zahrnuje hluboké údolí se zaklesnut˘mi meandry a fiíãky Stfiely a jejích pfiítokÛ s ‰ir‰ím okolím. Nad plo‰inn˘ povrch holoroviny s úvalovit˘mi depresemi se zvedají nevysoké denudaãní, pfiípadnû strukturní hfibety a ojedinûle i vulkanické suky. Skalní podloÏí tvofií geologické útvary zejména proterozoika, fylitické bfiidlice, grafitické kameneãné a kyzové bfiidlice, fylity a droby, s vloÏkami spilitÛ a buliÏníkÛ. V oblasti krystalinika se vyskytují dvojslídné svory a biotitické granodiority, terciérní vulkanické (Vladafi, Jezersk˘ vrch u Pod‰tûl, vrch kóty 632 m u Tisu) a sedimentární horniny a kvartérní pokryv. Do severní ãásti pfiírodního parku zasahují v˘bûÏky ãistecko – jesenického masivu s magmatick˘mi horninami a biotitickou Ïulou (v minulosti byla v okolí Tisu tûÏena). Na skalnat˘ch okrajích se ojedinûle zachovaly reliktní bory, v suÈov˘ch lokalitách pestfiej‰í suÈové lesy. V úzk˘ch vlhk˘ch potoãních nivách jsou cenné kvûtnaté louky s ol‰inami, na izolovan˘ch ãediãov˘ch kupách pak cennûj‰í trávníky se suchoa teplomilnou vegetací. V území je mapovaná potenciální vegetace ãern˘‰ov˘ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-Carpinetum). V lesních porostech jsou vedle hospodáfisk˘ch smrkov˘ch, pfiípadnû borov˘ch porostÛ lokálnû zachovány pÛvodní listnaté dfieviny, napfi. javor mléã (Acer platanoides) a j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecn˘ (Carpinus betulus), buk lesní (Fagus syl-
vatica), dub letní (Quercus robur) a d. zimní (Q. petraea), lípa malolistá (Tilia cordata) a l. velkolistá (T. platyphyllos) a vzácnû i jedle (Abies alba), u potokÛ jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa), vrba kfiehká (Salix fragilis), stfiemcha obecná (Padus avium). Cennûj‰í porosty se vyskytují na mûlk˘ch skeletovit˘ch pÛdách a v nûkter˘ch oligotrofních trval˘ch travních porostech. V parku se hojnû vyskytuje vysoká zvûfi, bûÏné je prase divoké (Sus scrofa). Pfii Stfiele se vyskytuje vydra fiíãní (Lutra lutra). Z v˘znamnûj‰ích hmyzoÏravcÛ se zde vyskytuje rejsek obecn˘ (Sorex araneus), z obojÏivelníkÛ a plazÛ ropucha obecná (Bufo bufo), mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra), dále je‰tûrka obecná (Lacerta agilis), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis), uÏovka obojková (Coronella austriata), u. hladká (Natrix natrix) a zmije obecná (Vipera berus). V˘znamn˘ je v˘skyt sov a dravcÛ, napfi. v˘ra velkého (Bubo bubo), s˘ãka obecného (Athene noctua), pu‰tíka obecného (Strix aluco), kalouse u‰atého (Asio otus), kdysi i sokola stûhovavého (Falco peregrinus) a celé fiady ohroÏen˘ch druhÛ pûvcÛ. V minulosti se zde vyskytoval i tetfiev hlu‰ec (Tetrao urogalus), tetfiívek obecn˘ (T. tetrix) a jefiábek lesní (Bonasa bonasia), bûÏné byly vedle kachen i sluky a volavky a dále vedle baÏantÛ koroptve a kfiepelky. V nûkter˘ch tocích se vyskytuje i rak kamenáã (Austropotamobius torrentium). Na mûlk˘ch, potoãních ‰tûrkov˘ch lavicích se rozmnoÏuje mihule potoãní (Lampetra planeri). K cenn˘m chránûn˘m územím patfií PR Vladafi, ãediãová stolová hora (693,2 m n. m.) s ploch˘m vrcholem a s pfiíkr˘mi okrajov˘mi svahy, na jejímÏ jiÏním a v˘chodním svahu se vyvinula spoleãenstva teplomilné hájové vegetace. V pfiírodním parku jsou v˘znamné i kulturnû historické památky. V minulosti zde byla celá fiada ml˘nÛ, pily a hamry. V území parku je v okolí Stfiely vedena nauãná stezka.
1
208
1
Melanická forma zmije obecné (Vipera berus).
2
Hluboké, neckovité údolí s meandrujícími toky v nivû Stfiely.
KV 28
2
Okres Karlovy Vary Pfiírodní park
Jelení vrch
Byl vyhlá‰en ONV Karlovy Vary v roce 1985. Pfiírodní park zaujímá rozlohu cca 4 300 ha v severov˘chodní ãásti okresu Karlovy Vary u státní hranice se SRN a hranic s okresem Sokolov, kde navazuje na pfiírodní park Pfiebuz. Pfiebuzská hornatina má jednotnou geologickou stavbu a je souãástí karlovarského Ïulového masivu. Témûfi 90 % území pfiírodního parku pokr˘vají lesní porosty, tvofiené pfieváÏnû smrkem ztepil˘m (Picea abies), jen ojedinûle jsou vtrou‰eny listnáãe – javor klen (Acer pseudoplatanus) a jefiáb obecn˘ (Sorbus aucuparia).
LeÏí zde také nevyuÏívané pastviny. Flóru a faunu fiadíme do montánního stupnû. Druhovû nepfiíli‰ bohatou flóru zpestfiuje nûkolik zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ, napfi. kriticky ohroÏen˘ vítod dou‰kolist˘ (Polygala serpyllifolia), silnû ohroÏená rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a ohroÏené druhy prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata) a prha arnika (Arnica montana). Hojn˘ je tu jelen lesní (Cervus elaphus) a prase divoké (Sus scrofa). Hnízdí zde vzácné sovy kru‰nohorsk˘ch smrãin – kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum) a s˘c rousn˘ (Aegolius funereus).
1
1
Rolava nad Nov˘mi Hamry.
KV 29
209
PlzeÀsko a Karlovarsko Pfiírodní park
StráÏ nad Ohfií
Vyhlá‰en ONV Karlovy Vary v roce 1985. V˘raznû ãlenité území zaujímá cca 3 700 ha v severozápadní ãásti Doupovsk˘ch hor, na obou svazích prÛlomového údolí fieky Ohfie. Zajímav˘ geologick˘ v˘tvor je chránûn v pfiírodní památce Boã. PodloÏí vyvfiel˘ch ãediãov˘ch hornin vytváfií v˘hfievn˘, minerálnû siln˘ substrát, kter˘ ve slunn˘ch polohách pfiíkr˘ch svahÛ poskytuje pfiíznivé podmínky bohaté teplomilné vegetaci. Vysokokmenné ovocné sady, které jsou v parku pomûrnû poãetné, jsou pfiíkladem extenzivního, ekologicky ‰etrného hospodafiení v krajinû a zároveÀ dnes uÏ obecnû vzácn˘m biotopem. Lesní porosty jsou pfieváÏnû bukové, s bohat˘m bylinn˘m podrostem. Oproti smrkov˘m porostÛm Kru‰n˘ch hor jsou mnohem ménû postiÏeny imisemi. V pestrém spektru rostlinn˘ch a Ïivoãi‰n˘ch spoleãenstev nalezneme fiadu
1
1 âlenité území na obou bfiezích Ohfie. StráÏ nad Ohfií, v pozadí kru‰nohorsk˘ hfibet.
210
KV 30
vzácn˘ch a zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ. Údolími potokÛ pronikají do údolí Ohfie chladnomilnûj‰í horské a podhorské druhy rostlin, napfi. áron plamat˘ (Arum maculatum), ãesnek medvûdí (Allium ursinum), kapradina laloãnatá (Polystichum aculeatum), dále tu rostou prstnatec bezov˘ (Dactlorhiza sambucina) a vstavaã muÏsk˘ (Orchis mascula), tfiemdava obecná (Dictamnus albus) a tafiice skalní (Aurinia saxatilis). Îijí zde uÏovka stromová (Elaphe longissima), ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), plch velk˘ (Glis glis), mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra) a vzácn˘ stfievlík Carabus irregularis. Zachoval˘ pfiirozen˘ tok Ohfie je domovem nûkolik nároãnûj‰ích druhÛ ryb – lipana podhorního (Thymallus thymallus), stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), bolena dravého (Aspius aspius) aj. Pfiírodní park StráÏ je souãástí a centrem navrhované CHKO Stfiední Poohfií.
Okres Karlovy Vary Pfiírodní park
Zlat˘ kopec
Vyhlá‰en Okresním úfiadem Karlovy Vary v roce 1995. Zaujímá rozlohu cca 1700 ha podél státní hranice se SRN, asi 5 km severozápadnû od BoÏího Daru v Klínovecké hornatinû na holorovinû Kru‰n˘ch hor. V˘raznûji ãlenit˘ terén nalezneme pouze v hluboce zafiíznutém údolí Zlatého potoka a jeho pfiítokÛ. PÛsobiv˘m krajinn˘m prvkem pfiírodního parku jsou Holubí skalky – izolovaná fylitová skála, jeÏ poskytuje pÛsobiv˘ pohled na zalesnûn˘ povrch. Zbytky dÛlních dûl po stfiedovûké tûÏbû a úpravû kovÛ, pfiedev‰ím cínu, stfiíbra a Ïeleza, se nacházejí zejména v okolí Hrazeného potoka nad Zlat˘m Kopcem (953,2 m n. m.), ale i jinde. Kamenné kaskády na Hrazeném potoce vytváfiejí nûkolik jezírek s kfii‰Èálovou vodou a mal˘mi vodopády. Vodní tfií‰tí zkrápûné skalní stûny jsou zde porostlé bohat˘mi spoleãenstvy kapraìorostÛ, mechÛ a játrovek. Zlat˘ potok, protékající osadou Zlat˘ Kopec, odvádí vody z holoroviny Kru‰n˘ch hor hlubok˘m zalesnûn˘m údolím smûrem k severu, do Saska. Jeho svaÏité svahy jsou porostlé rozsáhl˘mi, relativnû nepo‰kozen˘mi smrkov˘mi porosty s fragmenty horsk˘ch buãin. V jejich podrostu nalézáme typické druhy kru‰nohorsk˘ch smrãin – kapraì rozloÏenou (Dryopteris dilatata), sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea) a tfitinu chloupkatou (Calamagrostis villosa). V bezprostfiedním okolí Zlatého Kopce se rozkládají horské louky s fiadou vzácn˘ch druhÛ, napfi. prhou arnikou (Arnica montana) a koprníkem ‰tûtinolist˘m (Meum athamanticum), roztrou‰eny jsou zvoneãník ãern˘ (Phyteuma nigrum) a hru‰tiãka men‰í (Pyrola minor). Chlupáãek oranÏov˘ (Pilosella aurantiaca) a jirnice modrá (Polemonium caeruleum) jsou nepÛvodní zavleãené dru-
1
hy a na horsk˘ch loukách zdomácnûlé druhy, zejména v okolí b˘val˘ch staveni‰È. Fauna horsk˘ch lesÛ je na území parku reprezentována jelenem lesním (Cervus elaphus). Hnízdí tu sluka lesní (Scolopax rusticola), kfiivka obecná (Loxia curvirostra), datel ãern˘ (Dryocopus martius), s˘c rousn˘ (Aegolius funereus) aj. V opu‰tûn˘ch ‰tolách zimuje nûkolik druhÛ netop˘rÛ, napfi. netop˘r severní (Eptesicus nilssonii). Odvaly star˘ch dÛlních dûl osidluje je‰tûrka obecná (Lacerta agilis) a j. Ïivorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus) a fiada druhÛ mot˘lÛ.
2 1
Úvalovité údolí potoka âerná.
2
JiÏní ãást pfiírodního parku Zlat˘ kopec nad Myslivnami.
KV 31
211
PlzeÀsko a Karlovarsko BOÎÍDARSKÉ RA·ELINI·Tù
STR.
194
OCEÁN
STR.
199
212
KV 32
Okres Karlovy Vary
RYÎOVNA
STR.
202
KV 33
213
PlzeÀsko a Karlovarsko VALEâ
214
KV 34
STR.
204
Okres Karlovy Vary
KV 35
215
PlzeÀsko a Karlovarsko Památné stromy (kromû CHKO Slavkovsk˘ les) 1. Lípa malolistá, k. ú. Brani‰ov, p. ã. 747, u kostela sv. BlaÏeje. O: 480 cm, Vs: 20 m, S: cca 300 let. 2. Dub letní, „KörnerÛv dub“, k. ú. Dalovice, p. ã. 482, v zámeckém parku. O: 850 cm, Vs: 23 m, S: odhad pfies 1000 let. 3. Buk lesní, „Buk u Harta“, k. ú. Drahovice, p. ã. 3116, za hfibitovem u hájovny. O: 513 cm, Vs: 21 m, S: cca 200 let. 4. Dub letní, k. ú. Drahovice, p. ã. 852/1, O: 327 cm, Vs: 21 m. 5. Lípa velkolistá, k. ú. Jesinky, p. ã. 656, na návsi. O: 535 cm. 6. Platan západní, „DvofiákÛv platan“, k. ú. Karlovy Vary, p. ã. 1526, Dvofiákovy sady v lázeÀské ãtvrti proti hotelu Thermal. O: 472 cm, Vs: 23 m, S: 130 let (vysazen r. 1870). 7. Buk lesní, k. ú. Krásn˘ Les, p. ã. 1126/1, v údolí Osvinovského potoka jihozápadnû od Osvinova. O: 415 cm, Vs: 20,5 m, S: cca 250 let. 8. Jefiáb bfiek, „Bfiek u Horního Hradu“, k. ú. Krásn˘ Les, p. ã. 1112/2, ve stráni nad Osvinovsk˘m potokem jihozápadnû od Osvinova. O: 240 cm, Vs: 17 m, S: cca 200 let. 9. Skupina 8 dubÛ zimních, „Duby u Panské louky“, k. ú. Krásn˘ Les, p. ã. 1718/2, pfii cestû u Horního Hradu. O: 240 – 330 cm, Vs: 32 – 34 m, S: cca 200 let. 10. Topol ãern˘, k. ú. LaÏany u ·tûdré, p. ã. 7, u zatáãky silnice v obci. O: 425 cm, Vs: 27 m, S: cca 100 let. 11. Javor klen, „Javor na Hofberku“, k. ú. Nové Hamry, p. ã. 1808, na kfiiÏovatce cest mezi vrchy âihadlo a Dvorsk˘ severnû od obce. O: 340 cm, Vs: 29 m, S: cca 130 let. 12. Lípa velkolistá, k. ú. Odolenovice p. ã. 15, v obci pfii silnici u ã. p. 11. O: 485 cm. 13. Lípa malolistá, „Lípa u kfiíÏku“, k. ú. Ol‰ová Vrata, p. ã. 1045/17, na rozcestí v severozápadní ãásti obce. O: 360 cm, Vs: 20 m, S: cca 200 let. 14. Lípa velkolistá, k. ú. Osvinov, p. ã. 708/1, u cesty v obci. O: 305 cm, Vs: 20 m, S: cca 200 let. 15. Buk lesní, k. ú. Peklo, p. ã. 283, na pastvinû pfii cestû na Nebesa. O: 423 cm, Vs: 20 m, S: cca 250 let. 16. Jefiáb bfiek, k. ú. Peklo, p. ã. 27, okraj lesa na levém bfiehu Pekelského potoka asi 600 m nad obcí. O: 212 cm, Vs: 20 m, S: 180 let. 17. Lípa velkolistá, k. ú. Peklo, p. ã. 440, u obce v údolí Pekelského potoka. O: 427 cm, Vs: 27 m, S: cca 300 let. 18. Lípa malolistá, „Horní Popovská lípa“, k. ú. Popov u Jáchymova, p. ã. 443/3, v zaniklé osadû Popov 3 km jiÏnû od Jáchymova. O: 898 cm, Vs: 27 m, S: cca 500 let. 19. Lípa velkolistá, „Dolní Popovská lípa“, k. ú. Popov u Jáchymova, p. ã. 5/2, u cesty v zaniklé osadû Popov, 3 km jiÏnû od Jáchymova. O: 898 cm, Vs: 28 m, S: cca 600 let. 20. Lípa velkolistá, k. ú. Prohofi, p. ã. 85/1, v louce na západním okraji obce. O: 410 cm, Vs: 15 m, S: 330 let. 21. Trojice lip malolist˘ch, k. ú. Pfiílezy, p. ã. 20, u kostela v obci, O: 352, 240, 235 cm, Vs: 20 m, S: cca 150 let. 22. Buk lesní, k. ú. StráÏ nad Ohfií, p. ã. 246/1, v obci. O: 423 cm, Vs: 18 m, S: cca 250 let. 23. Dvojice dubÛ letních, „Hraniãní duby“, k. ú. Valeã v âechách, p. ã. 1307, okraj lesa na úpatí vrchu ·ibeniãky, 1 km západnû od Vrbiãky. O: 500 a 520 cm, Vs: 18 a 20 m, S: cca 300 let. 24. Skupina 2 lip malolist˘ch a 2 javorÛ mléãÛ, k. ú. Zbraslav, p. ã. 1073, u silnice pod Zbraslaví smûrem na Borek. O: lípy 275, 350, j. méãe 240, 240 cm, S:100 –150 let. 25. Dub letní, k. ú. Îlutice, p. ã. 111, za kostelem sv. Petra a Pavla. O: 335 cm, Vs: 23 m, S: cca 250 let. 26. Skupina lip malolist˘ch, k. ú. Îlutice, p. ã. 3492 a 3494, u kostela sv. Mikulá‰e. O: 350 –510 cm, Vs: 14 – 22 m, S: cca 200 let.
1
2
216
1
Dolní Popovská lípa.
2
KörnerÛv dub v Dalovicích.
KV 36