Srovnání politické, ekonomické a kulturní úrovně tří velmocí: Číny, Ruska a USA Geografický seminář 30. března 2011 Vladimír Baar
Čína-Rusko-USA 中华人民共和国 Российская Федерация United States of America
Poloha ve světě Evropa a Afrika
Asie a Oceánie
Amerika
Přírodní poměry • USA a Čína leží zhruba ve stejných zeměpisných šířkách • Rusko jen svými nejjižnějšími oblastmi zasahuje do podobných šířek, jinak je podobná Kanadě • Jen Aljaška je podobná ruskému severu • Přes podobnost geografické polohy se USA a Čína dost liší – významnými faktory jsou míra kontinentality a monzuny
Klimatické zóny
Hardiness zones
Lesnictví • Jedině Rusko má dosud obrovské plochy původních lesů, těžbou jsou však ročně redukovány cca o 20 000 km2 • V Číně a USA byly výrazně zredukovány a zachovaly se jen v horských oblastech • Nicméně USA dokázaly značnou část vytěžených lesů obnovit a lesnatost se od r. 1910 nesnižuje i při vysoké těžbě • Čína naopak dále těží více než vysadí, ročně ubývá cca 5 000 km2; některé zdroje však uvádějí až 47 000 km2 ztráty jen za r. 2008
Lesy – proměny tisíciletí
Lesy v tis. km2 • Rusko • USA • Čína
8 086 /1./ 3 034 /4./ 2 054 /5./
Těžba kulatiny v mil. m3 • Rusko 162 /6./ • USA 481 /1./ • Čína 285 /2./
47,4% 31,5% 21,4% export a import 49,3 0,3 10,1 2,4 0,0 20,0
Zemědělství • Velmi rozdílná úroveň • Vysoce mechanizované a specializované v USA - téměř 10 % podíl na exportu • Velmi rozmanité a výrazně exportní odvětví v Číně - problémem je zatím nižší produktivita velké části sektoru • Málo výkonné a přírodou omezené odvětví v Rusku - neschopné pokrýt v mnoha základních potravinách vlastní potřeby
Zemědělství Čína
Podíl kultivované půdy
A takto to vypadá shora…
Základní ukazatelé Zemědělská půda %
Orná půda %
Hnojiva kg/ha
Traktory Výnosy Maso na 100 obilí t/ha t/obyv. ha
Čína
59,5
47,2
3,83
96
5,11
41
Rusko
13,2
3,7
0,12
48
1,85
35
USA
45,3
12,5
1,10
269
6,45
119
Nejdůležitější potraviny pšenice GT
Čína Rusko USA
112 (1.) 64 (4.) 68 (3.) ječmen GT
Čína Rusko USA
3 16 (1.) 5 (10.)
kukuřice GT
152 (2.) 3 332 (1.) čirok GT
rýže GT
sója GT
187 (1.) 0,3 6
16 (4.) 0,4 81 (1.)
brambory GT
batáty GT
1,7 (7.) 0
70 (1.) 0,84 (2.) 39 (2.) 0
9,7 (1.)
20 (4.) 0,1
Pšenice
Rýže
Kukuřice
Ovoce mírného pásu jablka kT
Čína
hrušky kT
27 507 12 625 1. 1.
švestky broskve meruňky kT kT kT
2 207 1.
9 815 1.
1 725 1.
Rusko
2 211 4.
185 12.
98 11.
30 16.
37 14.
USA
4 238 3.
799 3.
381 2.
1 200 2.
79 8.
Ovoce subtropického pásu pomeranče mandarinky grapefruity kT kT kT
Čína Rusko USA
citróny kT
banány kT
2 400 5.
15 185 1.
2 900 1.
745 6.
84 2.
1
0
0
0
0
8 400 2.
600 3.
1 100 2.
722 7.
1
Nerostné zdroje • Obrovská území všech tří států skýtají obrovské zdroje • Rusko má rozhodně největší zdroje a je výrazně závislé na exportu surovin, zejména energetických; závislost na cenách • Čína využívá levné pracovní síly k masivní těžbě a výrobě kovů, specializuje se především na vzácné kovy pro IT technologie (lanthanoidy) – 95 % světové produkce • USA výrazně omezily sortiment produkce, možnosti doplnit vlastní zdroje z Kanady
Energetické zdroje Těžba uhlí tis. T
Čína Rusko USA
Zásoby uhlí mld T
Těžba uranu v T
Zásoby uranu tis. T
2804 /1/
115 /3/
750 /10/
171 /10/
347 /5/
157 /2/
3564 / 5/
480 / 4/
1146 /2/
247 /1/
1453 / 8/
207 / 9/
Těžba plyn mld m3
69 /10/
Zásoby plyn Těžba ropy mld m3 tis. bbl/den
Zásoby ropy mld bbl
Čína Rusko
2265 /15/
3991 /5/
16 /14/
654 / 1/ 44650 / 1/
9920 /1/
79 / 8/
USA
546 / 2/
4950 /3/
21 /13/
5977 / 6/
export – import ropa a plyn elektrická energie Exp. ropa tis. bbl/den
Čína Rusko USA
Imp. ropa tis. bbl/den
Exp. plyn mld. m3
Imp. plyn mld. m3
79 /66/
4393 / 3/
5 /26/
4 /35/
4930 / 2/
100 /64/
173 / 1/
68 / 5/
1433 /15/ 13470 / 1/
23 /10/
130 / 1/
Hydroenergie Energie výr. Export en. TWh mld kWh mld kWh
Import en. mld kWh
Čína Rusko
585 /1/
3222 /2/
14 /13/
5 /34/
167 /5/
983 /4/
16 / 8/
6 /32/
USA
251 /4/
4110 /1/
20 / 7/
51 / 1/
kovy Ocel mil. T
Čína Rusko USA
Železo mil. T
568 /1/
Mangan tis. T
900 / 1/ 6 000 / 1/
60 /3/
85 / 5/
58 /4/
26 /10/
Molybden tis. T
Nikl tis. T
44 /16/ 0
Chrom tis. T
200 /11/ 966 / 5/ 0
Wolfram tis. T
Vanad tis. T
Čína Rusko
44 /2/
77 /7/
79 /1/
18 /2/
3 /6/
315 /1/
4 /2/
15 /3/
USA
60 /1/
0
0
0
kovy Měď tis. T
Čína Rusko USA
Zinek tis. T
USA
Cín tis. T
915 /4/
2600 / 1/
1200 / 1/
114 /1/
675 /7/
190 /11/
36 /14/
5 /7/
1220 /2/
727 / 4/
429 / 3/
Antimon tis.T
Čína Rusko
Olovo tis. T
Bizmut T
Kobalt T
0 Kadmium T
126 /1/
1900 /1/
1300 /8/
3000 /2/
3 /5/
55 /7/
5000 /5/
1100 /7/
0
700 /8/
0
0
kovy Hliník tis. T
Čína Rusko USA
Hořčík tis. T
USA
Rtuť T
5896 /1/
534 /1/
170 /3/
1100 /1/
4102 /2/
50 /2/
8 /8/
50 /3/
3493 /3/ Platina T
Čína Rusko
Zirkon tis. T
0
0 Zlato T
0 Stříbro T
0 Indium T
247 /2/
2600 /3/
350 /1/
98 /1/
159 /6/
1300 /7/
15 /6/
14 /3/
242 /4/
1140 /8/
0
ostatní Beryl tis. T
Čína Rusko USA
Čína Rusko USA
Brom tis. T
500 /2/
Asbest tis. T
43 /4/
Grafit tis. T
350 /3/
720 /1/
0
0
925 /1/
0
3850 /1/
243 /1/
0
0
makroregionalizace • Obrovská území vyžadují makroregionální přístup k regionálnímu rozvoji • V USA je tato činnost s ohledem na vysokou míru autonomie států slabě rozvinuta; existuje několik makroregionalizací země dle resortů • V Rusku přetrvala ekonomická makroregionalizace z centrálně plánovaného období, dnes slouží pro základní ekonomické strategie země; z politických důvodů byla vytvořena makroregionalizace federálních okruhů • V Číně, která nemá federální strukturu se v zásadě používá jedna makroekonomická regionalizace sloužící strategickým záměrům rozvoje státu
makroregionalizace
Standardní federální okruhy
Okruhy Federální ústřední banky
Regiony a divize pro census
Soudní regiony
Časová pásma
Federální okruhy
Ekonomické rajóny
Ekonomické regiony návrh na změnu
Časová pásma
Časová pásma • 1912-1949
• Od 1949
Linie Chej-che / Teng-čchung
Ekonomické regiony
Regiony rozvojové strategie • WEST China Western Development • NORTHEAST Revitalize Northeast China • CENTRAL Rise of Central China Plan • EAST Developed East Coast
A nyní bychom si mohli udělat první přestávku Po ní se budeme věnovat srovnání vojensko-strategickému obr. 160
Vojenské základny • Vojenské základny mimo výsostné území státu představují specifické případy jurisdikce upravené smlouvou s příslušným státem • Nejsou však většinou územím vyňatým z administrativy příslušného státu • Některé vojenské základny jsou pronajaty na určitou dobu z možností prodloužení nájmu • Většina základen jsou však pouze malá území, často jen s radarem nebo nějakým jiným zařízením, případně jen logistickou základnou
Vojenské základny • USA - cca 800 ve více než 40 státech • Rusko - jen 25 v 10 státech • Čína - nemá ani jednu v zahraničí
Vojenské základny USA Evropa + Afrika • • • • • • • • •
Německo Itálie Nizozemsko Belgie Británie Španělsko Portugalsko Dánsko Norsko
• • • • • •
Řecko Makedonie Bulharsko Kosovo Bosna a Hercegovina Slovensko
• Egypt • Ascension
Vojenské základny USA Asie • • • • • • • • • •
Afghánistán Kyrgyzstán Turecko Irák Kuvajt Katar Bahrajn Omán Saúdská Arábie Izrael
• • • • •
BIOT Japonsko Korea Thajsko Filipíny
Vojenské základny USA Amerika + Oceánie • • • • • • • • • • •
Grónsko Kuba Portoriko Antigua a Barbuda Curacao Panama Honduras Salvador Paraguay Peru Kolumbie
• • • • • •
Austrálie Guam Marshallovy ostrovy Americká Samoa Wake Havaj
Pronajatá základna USA Diego García
Guantanamo Guantanamo Bay Naval Base
Základní informace • Rozloha 117,6 km². • Z toho pevnina 49 km², moře 38,8 km², bažiny 29,4 km². • Za normální situace je na základně zhruba 7 tisíc příslušníků námořních sil USA. • Kolem celé základny je postaven vysoký plot v celkové délce 28 km. • Na základně jsou dvě letiště: McCall a Leward Point. • Zátoka Guantanámo je dostatečně hluboká pro lodě střední tonáže. Disponuje osmi přístavními moly, kde je možno odbavovat současně 40 lodí. • Pitná voda - odsolovací zařízení má kapacitu zpracovat téměř 4 miliony litrů vody za 24 hodin.
Vojenské základny Ruska • Bělorusko • Ukrajina • Podněstří
• • • • • • • •
Abcházie Jižní Osetie Arménie Ázerbájdžán Kazachstán Kyrgyzstán Tádžikistán Sýrie
Pronajaté základny Ruska • Sevastopol/Aqyar • válečná základna Černomořské flotily • pův. pronájem do 2017, nyní do 2042/47 • Město je spravováno přímo z Kyjeva, nespadá pod Krym
• Bajkonur/Bayqoñır • kosmodrom • pův. pronájem do 2014, nyní do 2050
Ruské civilní exteritoriání území na Špicberkách • Špicberská dohoda z 9. února 1920 přiznává Norsku svrchovanost nad Špicberkami/Svalbardem, ale území dle ní musí zůstat demilitarizované. • Norové převzali správu nad ostrovy v roce 1925. • Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody (dohodu podepsalo i bývalé Československo) stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. • Díky této dohodě zde mohla vzniknout osada Barentsburg mající stálé ruské osídlení. Další ruská osada Pyramiden byla roku 2000 opuštěna. Bývaly časy, kdy na Špicberkách byla ruská populace větší než norská, ale to dnes již neplatí.
Barentsburg
Ruský arktický sektor
Ozbrojené síly • Armády všech tří států patří k nevětším na světě • Armáda USA je nejsilnější a technologicky nejvyspělejší na světě • Armáda Ruska je technologicky výrazně zaostalejší a rovnováhu s USA fakticky zajišťuje mohutným jaderným arzenálem • Armáda Číny je početně největší, ale technologicky velmi zaostalá; ani jaderná síla není srovnatelná s RF a USA • Hlavní převaha USA spočívá v námořnictvu a letectvu, velmi výrazná je i v kosmickém arzenálu
Čína Lidová osvobozenecká armáda • Pozemní vojsko • Námořnictvo • Letectvo
Rusko • Pozemní vojsko
• Letectvo
• Námořnictvo
Rusko • Strategické raketové síly
• Vesmírné vojsko
• Vzdušně-výsadkové síly
U.S. Army
U.S. Marine Corps
U.S. Navy
U.S. Air Corps
U.S. Coast Guard
Vybrané ukazatele aktivní
Čína Rusko USA
2 285 1 027 1 580 celkem na 1000 obyv.
Čína Rusko USA
rezervní
510 20 000 865 aktivní na 1000 obyv.
paravojenské
celkem
660 3 455 449 21 476 11 2 456 výdaje v mld USD
podíl na HDP v %
2,6 153,4
1,7 7,3
99 (2.) 61 (3.)
2,0 3,5
7,9
5,1
663 (1.)
4,3
Pro srovnání • • • • • • • • • • •
Indie 1,325 KLDR 1,106 Korea 687 Pákistán 617 Írán 523 Turecko 511 Egypt 468 Vietnam 455 Brazílie 328 Tchajwan 290 Kuba 49
4,8 9,5 8,7 1,4 2,8 1,0 1,3 5,5 1,7 2,0 1,2
• Výdaje v poměru k HDP nejvyšší v arabských a afrických zemích • Eritrea 20,9 • S. Arábie 8,2 • Izrael 7,0 • Čad 6,6 • Dále SAE, Jordánsko, Omán, ale také Gruzie nebo Ázerbájdžán
Aktivní vojáci Pozemní vojska Čína
Námořní vojska
Letecká vojska
1 700
250
400
Rusko
300
160
250
USA
550
680
330
Výzbroj námořnictva a letectva ponorky
torpédo- fregaty borce
křižníky
letecké bojové lodě
letadla
Čína
58
26
56
0
0 2 500
Rusko
41
14
6
5
1 2 700
USA
75
55
30
22
30 8 900
Obchod s konvenčními zbraněmi Export v mil. USD
Import v mil. USD
• Čína • Rusko • USA
• Čína • Rusko • USA
125 /13./ 6 197 / 1./ 5 453 / 2./
2 238 /2./ 80 /?/ 533 /8./
A nyní se podíváme na některá populační specifika
Populace • Čínská, ruská i americká populace vytvářejí jádro specifické civilizace • Zatímco u Ruska a Číny se na formování státnosti podílely dominantní národy Rusů a Chanů, které si podrobily desítky menších populací, americký národ se vytvářel z přistěhovalců, mezi nimiž dominovali Anglofoni • Rusové však rusifikovali jen část podmaněné populace, dokonce i jazykově blízké slovanské populace si udržely povědomí vlastní identity • Chanové výrazně chanizovali/sinizovali početné populace jazykově příbuzné, které si sice zachovaly vlastní jazyky, ale ve vysoké míře přijaly chanskou identitu • Američané tvoří specifický národ politického typu
Autochtoni • Ve všech třech zemích byli autochtoni na dobytých územích výrazně početně zredukováni a jazykově asimilováni • Teprve v průběhu 20. století se přeživším komunitám dostalo určitých autonomních práv v kulturní, zejména jazykové a v menší míře náboženské sféře • Ruské severské a asijské oblasti jsou v tomto směru podobné USA, v nichž však domorodci přežili především ve speciálních rezervacích, zatímco v Rusku zůstali rozptýleni na obrovské ploše a dle míry izolace od většinové populace si uchovali vlastní jazyk a tradice
Autochtoni • V USA byli domorodci mimo rezervace takřka úplně jazykově i kulturně asimilováni; i v rezervacích, zejména se smíšenou populací, však došlo k výrazné jazykové anglikanizaci • V Číně zůstali autochtoni v západních oblastech po staletí ušetřeni jazykové asimilace, k čemuž přispěla i vysoká míra negramostnosti • Proces imigrace Chanů a následná chanizace probíhá velmi intenzivně v posledních 20-30 letech • Povinná edukace v mandarinské čínštině napomáhá další jazykové asimilaci
Jazyky • Každá z uvedených zemí má jeden celostátní úřední jazyk (i když v USA není ústavně definován) • V USA se však neoficiálně již řadu let prosazuje vedle angličtiny španělština • V rezervacích se dle zájmu obyvatel udržují i jejich jazyky • V Rusku se používá cca dalších 40 jazyků na různých úrovních státní správy, ale ruština jasně dominuje; stát dokonce r. 2001 definoval, že jediným písmem v Rusku může být cyrilice • V Číně je dominantně prosazována tzv. mandarinská čínština/chanština, ale stejně jako v Rusku je v různých autonomních regionech možno užívat vlastní jazyk a to i psaných ve vlastním tradičním písmu
Náboženství • •
•
• •
Svoboda vyznání v USA vedla k masové imigraci lidí z celého světa pronásledovaných kvůli víře a vedla také ke vzniku obrovského množství církví a náboženských spolků často synkretického pojetí; V Číně došlo již ve starověku k prolnutí domácích religií s importovaným buddhismem, přičemž jejich polyteistický charakter umožnil i šíření a existenci jiných religií, včetně monoteistických (komunistický režim však svobodu vyznání výrazně potlačuje); V Rusku se rozšířilo východní křesťanství, prosazované oficiální pravoslavnou církví, která velmi netolerantně postupovala vůči jiným křesťanským směrů i vlastním „odpadlíkům“, kteří byli nuceni uchylovat se do nehostinných oblastí; Vyšší míru tolerance pociťovali vyznavači islámu, judaismu a buddhismu; rovněž násilná christianizace „pohanů“ časem ustala. Dlouhodobá ateizace v komunistickém období výrazně snížila míru religiozity
Rezervace
Oklahoma 1890
Oklahoma nyní
Navahové/Navajo 300 tis. 180 tis. v rezervaci
Čerokíové/Cherokee 316 tis. B+ • Národní vlajka • Oklahoma
• Východní odnož • Sev. Karolína
• odnož Keetowah • Oklahoma
Sequoyah
Čoktové/Choctaw 216 tis. • The Choctaw Nation of Oklahoma a Mississippi Band of Choctaw Indians (jen 10 tis.) jsou 2 hlavní čoktovské komunity, i když malé skupiny žijí i ve státech Alabama, Louisiana a Texas.
Siúxové/Sioux 150 tis. • tvořili konfederativní svazek Očhéthi Šakówiŋ (Sedm kmenových ohňů). Jazykově se člení na 3 komunity:
• Dakoty se 4 kmeny: -
Bdewákaŋthuŋwaŋ (Mdewakanton), Waȟpéthuŋwaŋ (Wahpeton), Waȟpékhute (Wahpekute), Sisíthuŋwaŋ (Sisseton),
• Nakoty se 2 kmeny: - Iháŋkthuŋwaŋ (Yankton), - Iháŋkthuŋwaŋna (Yanktonai),
• Lakoty s 1 kmenem a 7 podkmeny: - Thítȟuŋwaŋ (Teton),
• Tradiční areál a současné rezervace • Sitting Bull (Tȟatȟáŋka Íyotake )
Čipevajové/Chippewa = Odžibvejové/Ojibwe (Kanada) • Celkem 220 tis., většinou v Kanadě • v USA asi 60 tis.
Apačové/Apache 56 tis.
Černonožci/Siksikové Blackfeet/Siksika 33 tis. • Nejvíce jich žije v rezervaci Blackfeet Nation severozápadní Montaně, tři další skupiny žijí v kanadské Albertě. • Vlastní jméno Siksika značí v jejich jazyku „Černé nohy“, odsud i překlad Černonožci
Irokézové/Iroquis 125 tis. /80 tis. v USA/ • Už v 16. stol. se pět irokézkých kmenů spojilo do tzv. Irokézké ligy, později se připojil ještě šestý kmen. Dnes žijí v Kanadě a New Yorku. • Mohawkové • Oneidové • Onondagové • Cayugové • Senekové • Tuscarorové
Pueblané Pueblo people • Celkem je uznáno 21 „pueblos“, které jsou domovem tzv. „pueblových indiánů“,přičemž každý kmen má svoje jméno: Hopi, Zuni aj.
Aljašští domorodci 107 tis. • Indiáni/Amerindové – cca 90 tis., z nich asi polovina (mnozí jsou míšenci) žije mimo tradiční vesnice a mluví jen anglicky: - Tlingitové/Tlingit 14 tis., - Cimšianové/Tsimshian 10 tis., - Gwičinové/Gwich’in 9 tis., - Haidové/Haida 2 tis. • Eskymáci/Inuiti – Iñupiaqové 3,5 tis. • Aleuti/Unanganové – 12,5 tis.
• Cimšiové/Tsimshian
• Hajdové/Haida
• Tlingitové/Tlingit
• Gwičinové/Gwich’in
Etno-rasová struktura • • • • • •
Bílí nehispánští 66 % Hispánci 14 % Černí 12 % Asijci 5% Native 1,5 % (včetně míšenců 0,6%)
Původ „Whites“ • • • • • • •
German Irish English Italian Polish French Scottish
16.5% 11.9% 9.0% 5.8% 3.3% 3.1% 1.9%
• • • • • • •
Dutch Norwegian Swedish Scotch-Irish Russian Welsh Portuguese
1.6% 1.5% 1.4% 1.2% 1.0% 0.7% 0.4%
Převažující původ • modrá německý • oranžová španělský • červená americký • tyrkysová africký • zelená irský • fialová italský • purpurová anglický • žlutá filipínský
Africký původ
Afroamerická populace v %
Hispánská populace v %
Německý původ • • • • • • • • • • • •
North Dakota Wisconsin South Dakota Nebraska Minnesota Iowa Montana Wyoming Kansas Pennsylvania Ohio Missouri
46.9 45.1 44.5 42.7 38.4 35.7 27.0 25.9 25.8 25.4 25.2 23.5
• • • • • • • • • • • • •
Indiana Colorado Oregon Michigan Illinois Idaho Washington Maryland Arizona Delaware Alaska Nevada West Virginia
22.6 22.0 20.5 20.4 19.6 18.8 18.7 15.7 15.6 14.3 14.2 14.1 14.0
USA – německý původ /v tis./ • • • • • • • • • • • •
California Pennsylvania Ohio Illinois Texas Wisconsin Michigan New York Florida Minnesota Indiana Missouri
3,517 3,491 3,232 2,669 2,543 2,456 2,271 2,231 2,270 1,949 1,630 1,577
• • • • • • • • • • • • •
Washington Iowa New Jersey Colorado North Carolina Arizona Virginia Maryland Kansas Oregon Georgia Nebraska Kentucky
1,320 1,170 1,092 1,091 1,020 978 973 938 856 812 758 739 638
Náboženství • křesťané 76% (protestanti 51% /baptisté 16,3% + metodisté 6,8% + luteráni 4,6%/ + katolíci 25%) • judaisté 1,6%, • muslimové 0,6%, • buddhisté 0,5% • hinduisté 0,4 % • ateisté 15% • Nejvyšší míra religiozity je na jihovýchodě (86%) (Bible Belt) • Nejnižší míra religiozity je na severozáp. (59%) (Unchurched Belt)
Největší církve v USA (členové v mil.) • • • • • • •
Katolická církev Jižní baptistický konvent Národní baptistický konvent Spojená metodistická církev C. J. Krista Sv. posledních dnů (mormoni) Církev boží v Kristu (pentekostalisté) Evangelická luterská církev v Americe
– 68,0 – 16,0 – 8,2 – 8,0 – 6,0 – 5,5 – 5,2
Převažující náboženství
Rasismus v USA • Politický systém je striktně protirasistický • Pozitivní diskriminace • V minulosti rasismus hodně rozšířen, zejména na JV USA • Ku-Klux-Klan
Rasismus v Rusku • Etno-rasová struktura je daná bělošskou ruskou populací, která do jisté míry překryla původní asijskou mongoloidní populaci • Ve společnosti přetrvávají rasistický a xenofobní postoje • Odráží se to ve formování ultranacionalistických stran a hnutí • Specifické propojení komunismu a nacismu (nacionálního socialismu), dvou extrémně levicových ideologií – nacionální bolševismus
Rasismus v Číně • Čínská společnost je v zásadě nerasistická • Existuje však poměrně silná přezíravost ze strany Chanů vůči minoritám, zejména vůči Tibeťanům • Dominantní je mongoloidní populace • Politický systém kontroluje společnost a neumožňuje vznik extremistických hnutí • Podobně tomu však bylo i v SSSR
Index demokracie • USA jsou klasickou demokracií • Rusko je státem s tzv. pokaženou demokracií /failed deomocracy/ • Čína je autokracií, ne však totalitní • Indexy demokracie: - USA 8,22 / 18./ - Rusko 4,48 /107./ - Čína 3,04 /136./
Etnonyma • Pоссиянин, Rossjanin – pl. Rossijane – Rusové, občané Ruska • Русский, Russkij – pl. Russkije – Rusové, ruský národ • Čung-kuo min-cu – národ Říše středu, tedy Číny – Číňané, občané Číny • Chan min-cu – chanský národ – Chanové • • • •
Americans – Američané, mnohoznačný význam U.S. Citizens – Američané, občané USA Native Americans – domorodci, autochtoni Amerinds = American Indians = indiáni
USA - demografie • Spojené státy americké jsou třetí nejlidnatější zemí na světě. Dne 17. října 2006 překročily hranici 300 milionů obyvatel. Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 12 milionů. • Populační růst je 0,97 %, což je celkem vysoké číslo; např. v porovnání s EU, kde je přírůstek pouze 0,16 %. • Na vyspělou zemi je relativně vysoká i dětská úmrtnost (6,14 ppm), počet lidí pod hranicí chudoby (47 milionů, tj. 15,15 %), nebo ve vězení (2,245 milionu neboli 751 na 100 000 obyvatel – asi 7,5x více než průměr EU).
Čína - demografie • Čína je nejlidnatějším státem světa, přičemž většinou demografických ukazatelů se postupně přibližuje vyspělým státům • Světové specifikum – politika jednoho dítěte • Má to několik kladných, ale i několik záporných stránek
Rusko - demografie • Rusko je devátým nejlidnatějším státem světa, avšak počet jeho obyvatel od 90. let klesá; odhad pro rok 2011 hovoří o 141,8 obyvatelích, což je o 3,3 miliónu méně než při oficiálním sčítání roku 2002. • Úbytek obyvatelstva se v posledních letech zpomalil a je částečně vyvažován imigrací. V roce 2009 se poprvé od roku 1995 povedlo dosáhnout, v důsledku imigrace a zvyšující se porodnosti, demografického růstu, i když jen o 20 000 obyvatel.
Přirozený přírůstek
Světový unikát
Národnostní složení obyvatelstva Ruské federace v roce 2002 Rusové
115 890 (79,83 %)
Tataři
5 555 (3,83 %)
Ukrajinci
2 943 (2,03 %)
Baškorti
1 673 (1,15 %)
Čuvaši
1 637 (1,13 %)
Čečeni
1 360 (0,94%)
Arméni
1 130 (0,78 %)
Mordvané
843 (0,58 %)
Avaři
814 (0,56 %)
Bělorusové
808 (0,56 %)
ostatní
(8,50 %)
autochtonní menšiny národ
tis.
Tataři
5 555
Baškorti
1 673
Čuvaši
1 637
Čečeni
1 360
Mordvané
977
Avaři
814
Udmurti
637
Marijci
604
Kabarďané
520
Oseti
515
Dargani
510
Burjati
445
Sachané (Jakuti)
444
Komijci
435
Kumyci
422
Inguši
413
Lezgijci
412
Tuvané
248
Kalmyci
174
Karačajci
192
Adyhejci
129
Lakové
157
Tabasaránci
132
Balkaři
108
Karelové
93
Nogajci
91
Chakasové
76
Altajci
67
Čerkesové
61
Něnci
41
Abázové
38
Evenkové
36
Rutulové
30
Agulové
28
Chantové
28
menšiny státních národů národ
tis.
Ukrajinci
2 943
Arméni
1 130
Bělorusové
808
Kazaši
654
Ázerbájdžánci
622
Němci
597
Gruzíni
199
Moldavané
172
Korejci
149
Uzbeci
123
Tádžici
120
Turci
92
Poláci
73
Litevci
46
Fini
34
Turkmeni
33
Kyrgyzi
32
Bulhaři
32
Lotyši
30
Estonci
28
Podíl Rusů
Náboženství • • • •
Pravoslaví Islám Buddhismus Ateismus
60-80 % 5- 8 % 0,1 % 30-80 %
• Ruská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu • Ruská zahraniční pravoslavná církev (od 2007 v unii s RPCMP) • Ruská pravoslavná staroobřadní církev • Ruská opravdová pravoslavná církev
Čína
Minority 107,1 mil – 8,1 % • • • • • • • • • • •
Zhuang Manchu Hui Miao Uyghur Tujia Yi Mongol Tibetan Buyei Dong
16,2 mil. 10,7 mil. 9,8 mil. 8,9 mil. 8,4 mil. 8,0 mil. 7,8 mil. 5,8 mil. 5,4 mil. 3,0 mil. 3,0 mil.
1.30% 0.86% 0.79% 0.72% 0.69% 0.65% 0.62% 0.47% 0.44% 0.26% 0.26%
Čuangové Mandžuové Chuejové Miaové Ujgurové Tchuťiaové Iové Mongolové Tibeťané Pujové Tungové
• • • • • • • • • • •
Yao 2,637 Korean 1,924 Bai 1,858 Hani 1,440 Kazakh 1,420 Li 1,248 Dai 1,159 She 710 Lisu 635 Gelao 579 Dongxiang 514
Jaové Korejci Pajové Chaniové Kazaši Liové Tajové Šeové Lisuové Kelaové Tungsiangové
Číňané • Chanové 1000 • Kantoňané/Yue 71 • Wuové 77 • Minové 60 • Xiangové 36 • Hakkové 34 • Tchajwanci
15
náboženská struktura Číny • • • • • •
Taoismus a konfucionismus 200-400 mil. Buddhismus – cca 100-1000 mil. Křesťanství – cca 100-120 mil. Islám – cca 20-22 mil. Animistická náboženství Ateismus
Prognóza vývoje populace USA
Metropolitní oblasti • Více než 83% Američanů žije v jedné z 361 metropolitních oblastí. V roce 2005 bylo ve Spojených státech 254 měst s populací větší než 100 tisíc, 9 měst mělo více než 1 milion obyvatel a 4 města (New York, Los Angeles, Chicago a Houston) s populací větší než 2 miliony. • V USA je 50 metropolitních oblastí, které mají počet obyvatel přes 1 milion. Mezi nejrychleji rostoucí aglomerace patří Dallas, Houston, Atlanta a Phoenix.
Města nad 1 mil.
Hustota zalidnění
Hustota zalidnění
Vybrané demografické ukazatele % do 14
Čína Rusko USA
19,8 14,8 20,2 Přírůstek v%
Čína Rusko USA
% 15-64
72,1 71,5 67,0 Porodnost v %o
% 65 a více
8,1 13,7 12,8 Úmrtnost v %o
medián
35,2 38,5 36,8 Urbanizace v%
0,655 - 0,467
14,01 11,10
7,06 16,06
43 73
0,977
13,83
8,38
82
Vybrané demografické ukazatele M/Ž do 14
Čína Rusko USA
117 106 104 Rok dožití celkem
M/Ž 15-64
106 92 100 Rok dožití muži
M/Ž nad 65
93 44 75 Rok dožití ženy
Děti/Ž
1,54 1,41 2,06 Náklady na vzdělání v % HDP
Čína Rusko
73,5 66,0
71,6 59,3
75,5 73,1
1,9 3,8
USA
78,1
75,7
80,7
5,3
A zbytek si necháme na některou další přednášku
