Rtyně v Podkrkonoší - od roku 1978 město, které má přes 3 tisíce obyvatel. První písemná zpráva pochází z roku 1367.
Farní kostel svatého Jana Křtitele na návrší nad náměstím byl původně dřevěný v gotickém slohu, založen na počátku 14. století některým pánem z Vízmburku. K roku 1350 uváděn jako plebánie, to znamená, že má svého kněze. Roku 1367 patří pod boušínskou faru. Původní dřevěný kostelík roku 1421 vypálili Slezané. Po husitských válkách opraven. Roku 1624 filiální k Náchodu. Když pak dřevěný kostelík hrozil rozpadnutím, roku 1679 nahrazen zděným, nynější barokní stavbou, a to zásluhou patronky Náchodska, kněžny Marie Benigny Piccolominiové. Roku 1709 je filiální k Červenému Kostelci. Roku 1768 opraven a přistavěn k němu chór. Roku 1786 lokalie, od roku 1854 farním. V 1. polovině 19. století rozšířen. Nynější stav po opravách v letech 1999 - 2002.
Zvonice na hřbitově za kostelem je 30 m vysoká, dřevěná, trámoví je sbíjeno dřevěnými hřeby. Jedna z nejcennějších českých dřevěných zvonic vůbec a nejhodnotnější stavba svého druhu v kraji. Byla postavena v letech 1592 - 1594. Nynější stav po opravě v letech 2001 - 2002.
Ve zvonici jsou 3 zvony: „malý“, gotický, umíráček, zavěšen sem v polovině 18. století, je nejstarší s letopočtem 1471, „střední“ - Poledník z roku 1545 umístěn sem v době výstavby zvonice, zhotovil jej zvonař Václav z Hradce Králové, a „velký“ v roce 1644 ulil zvonař Martin Schrötter z Hostinného.
Pohled na kostel, faru a zvonici z ulice od Rubáčků:
Vlevo od hřbitovních vrat stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1904.
Před vchodem na hřbitov je kopie velmi kvalitního originálu barokní sochy z roku 1730, pocházející z dílny Matyáše Bernarda Brauna, sochy krále Davida. Ta je nyní v lapidáriu v Jaroměři a sem byla postavena na počest Davida Antonína Nývlta, který byl ředitelem panství náchodského, vízimburkského a rýzmburkského a strýcem zdejšího rychtáře Antonína Nývlta - Rychetského, jehož hrob je vlevo od vchodu do zákristie. Ten stál v čele guberna selského povstání roku 1775. Hrob rychtáře Antonína Nývlta
Barokní márnice z roku 1723 měla vpředu původně kostnici, která pak využívána jako kaple o Božím Těle, nyní vykradená. Vlastní márnice má svůj vstup z levého boku. Opravena v letech 1999 a 2001.
V čele presbytáře stojí pseudobarokní hlavní oltář sv. Jana Křtitele ze začátku 20. století (1902 - 1910).
Mezi sloupy hlavního oltáře je obraz svatého Jana Křtitele (signatura: Gustav Watzek, 1864), ve vrcholu trojúhelník obestřený paprsky s Božím okem uvnitř (Nejsv. Trojice). Po stranách oltáře dva portály. Na nich sochy svatých: na evangelijní straně Zachariáše s efodem a pokrývkou hlavy židovského kněze:
a na epištolní straně proroka Eliáše, obě barokní práce z doby kolem roku 1730.
Obraz svatého Jana Křtitele na hlavním oltáři:
V době od Vzkříšení do Nanebevstoupení se dává na svatostánek soška vzk ř íšeného Krista.
Ve vánoční době na hlavním oltáři nad svatostánkem v celé šíři presbytáře se staví betlém pořízený v roce 1867:
Na vítězném oblouku evangelijní strany presbytáře je barokní kazatelna z konce 17. století. Roku 1700 štafírovala dílna Václava Nývlta ze Rtyně, polychromie novější. Stříška kazatelny ukončena soškou Dobrého Pastýře z konce 17. století.
V nikách kazatelny jsou plastiky lidového charakteru svatých evangelistů: Matouše (atributem malý človíček - andělíček) a Marka (atributem lev)
Svatého Lukáše (atribut býk) a svatého Jana (u pravé nohy mu sedí orel).
Originály Marka a Lukáše 21. 10. 1990 zcizeny, jejich duplikáty podle fotografií znovu vyřezány a polychromovány v začátku roku 2006.
Cínová křtitelnice stojí pod kazatelnou, nahoře je soška klečícího Krista se sepjatýma rukama - zbytek scény Křtu Páně. Renesanční, kolem roku 1630.
Na evangelijní straně lodi je pseudobarokní boční oltář svatého Jana Nepomuckého. V místě, kde obvykle bývá tabernákl, je tu obraz svatého Salvátora (=Krista Spasitele) na dřevěné desce - 2. června 1765 pomalována malířem Josefem Cereghettim v Chrudimi. Uprostřed retabula obraz sv. Jana Nepomuckého – maloval Gustav Watzek 1864. Jeho díla se objevují v sakrálním umění na mnoha místech severovýchodních Čech. Socha sv. Jana Nepomuckého na evangelijní straně lodi mezi okny je barokní práce z roku 1776, polychromie nová.
Medailon David a Jonatan - na epištolní stěně lodi mezi oltářem Panny Marie a bočním vchodem barokní kartuše z roku 1720: David, když ještě nebyl králem, a Jonatan, nejstarší syn krále Saula a Saulův následník. Symbolizuje přátelství a připomíná spolupráci gubernátního úřadu v Náchodě s duchovní správou ve Rtyni v P. Velký kříž - na stěně triumfálního oblouku při vchodu z jižní zákristie, nově polychromovaná dřevořezba, přelom 19./20. století. Boční oltá ř Panny Marie z roku 1910 na epištolní straně lodi. Uprostřed retabula obraz Panny Marie s Děťátkem od Gustava Watzeka z roku 1864. Přesně ten samý obraz, jen v jinačím rámu, se nachází ve hřbitovní kapli v Červeném Kostelci.
Obraz Panny Marie na bočním oltáři:
Křížovou cestu rozmístěnou na stěnách lodi zhotovil podle fotek z francouzského breviáře místní řezbář samouk Jiří Prouza ze Rtyně v Podkrkonoší. Zastavení: 1. svázané zkřížené ruce, 2. překřížená břevna s hřeby uprostřed, 3. Kristus padlý pod křížem, 4. objetí s Matkou, 5. Šimon přebírá dřevo, 6. Veroničina rouška utírá tvář Krista, 7. hlava Krista s rukou pod křížem, 8. plačící ženy, 9. třetí pád, 10. hlava, ruce, hruď na kříži, 11. probodená ruka, 12. mrtvá hlava Páně, 13. Pieta (Ježíšovo mrtvé tělo na matčině klíně), 14. zářící hlava v hrobě. Na zpovědnici naproti dveřím bočního vchodu u severní zdi zvenčí umístěn ornament z kdysi barokního kůru.
Varhany na kůru kostela mají dvě skříně v rozích kůru s píšťalami, uprostřed kůru hrací skříň, dvoumanuálová + pedál, 22 rejstříků, poháněné ventilátorem z půdního prostoru. Na podstavci na jižní stěně předsíně kostela socha Božského Srdce Páně, tamtéž na severní stěně socha Panny Marie s Ježíškem. Obě zhotovila firma Břetislav kafka, Červený Kostelec, v 1. polovině 20. století.
Pod plexisklem v předsíni kostela je model kostela se zvonicí, márnicí, farou a přístupovým schodištěm od města, zhotovil pan Josef Janků ze Rtyně v Podkrkonoší v 80. létech 20. století.
Na Velký pátek a Bílou sobotu vystavován v předsíni kostela Boží hrob pořízený roku 1873.
Rtyňská či Rychetská kaplička v polích nad městem směrem k Červenému Kostelci na návrší 448 m nad mořem postavena roku 1679, od ní je překrásný rozhled do širokého údolí pod Jestřebími horami a na Krkonoše.
Červený kříž Pohled z cesty od Devíti křížů:
Pohled na Jestřebí hory ze hřbitova ve Rtyni v P.:
Pohled ze schodiště podél fary na hory:
Pohled z okna školy na faru, kostel a zvonici Rtyňská fara
