ROZVOJOVÁ STRATEGIE ŠKOLY NA LÉTA

Katolické gymnázium Třebíč

ROZVOJOVÁ STRATEGIE ŠKOLY NA LÉTA 2007 - 2020 Strategie byla zpracována padesátičlenným smíšeným týmem pedagogů, studentů a rodičů za procesního vedení, facilitace, editace a redakce © firmy E consulting, s.r.o v letech 2006 a 2007

© Strategický tým KG Třebíč

© E consulting, s.r.o Třebíč

verze 070613

Poděkování

Poděkování za vznik Strategie Katolického gymnázia patří na prvním místě všem členům týmu, kteří dohromady odpracovali více než 600 hodin při společných setkáních nad SWOT analýzou, návrhovou částí a evaluací tohoto dokumentu. Řediteli školy Pavlu Krškovi patří dík za poskytnutí tichého místa pro společnou práci v aule školy a zajištění nápojů a zázemí pro tým, dále za aktivní účast na podstatné většině týmových setkání a dodání výchozích materiálů z výročních zpráv školy pro analyticky statistickou část strategie, stejně jako za jazykovou korekturu textu návrhové části strategie. Firmě Fibox, s.r.o. Třebíč, a Haně a Františku Fialovým patří dík za domluvu schůzek, rozesílání pozvánek a informací v průběhu práce, přepisu SWOT analýzy do počítače, tiskům podkladů pro práci a vyrobení CD nosičů se strategií. Vítu Oplatkovi patří poděkování za poskytnutí materiálů Studentského klubu Halahoj, o.s. Radě školy patří poděkování za vstřícný přístup k práci týmu a za účast jejích členů na týmových setkáních. Biskupu brněnskému Vojtěchu Cikrlemu patří dík za osobní účast a povzbuzení členů týmu na týmové schůze v červnu 2006.

Jazyková úprava koncepčních rozvojových materiálů Kraje Vysočina, stejně jako převzatého textu výročních zpráv školy a Studentského klubu Halahoj, o.s. byla použita z těchto textů, SWOT analýza je vzhledem ke způsobu vzniku (brainstorming) bez jazykové úpravy, jazykovou úpravu návrhové části strategie (Mise, Vize, Priority, Opatření) provedl Mgr. Pavel Krška. Jazykovou úpravu vysvětlujících a editačních poznámek a komentářů modrou kurzívou provedl editor, firma E consulting, s.r.o.

2

Obsah:

1. Úvod ......................................................................... 4 2. Poslání – mise školy ................................................... 5 3. Proces tvorby a aktualizace strategie........................... 6 4. S.W.O.T. analýza strategického týmu .......................... 9 5. Historická východiska školy ...................................... 20 5.1 Katolické gymnázium 1993 – 2006 .................... 20 5.2 Výtah z výsledků dotazníku 2006........................ 25 5.3 Komunitní činnost a zážitková pedagogika .......... 26 6. Sociodemografické souvislosti v kraji Vysočina .......... 34 7. Vize a strategické priority Katolického gymnázia na léta 2007 – 2020 ................................................. 50

3

1. Úvod

Záměr zpracovat široce zaměřenou týmovou strategii školy vznikl na přelomu let 2005 – 6, kdy po živém dialogu mezi skupinou rodičů, vedením a Radou školy vyvstala potřeba zpracování zásadního dlouhodobého koncepčního dokumentu. Strategie vznikla za využití procesu budování týmů a jejich řízení © E consulting, s.r.o. a práce byla facilitována. Firma E consulting, s.r.o. má rozsáhlé zkušenosti s procesy a tvorbou týmových strategií obcí, neziskových organizací a jejich sdružení stejně jako integrovaných strategií dle metody Leader skupin pro místní akce (MAS) ve venkovském prostoru. Její práce na uvedeném dokumentu byly provedeny bezplatně na základě smlouvy, která vychází ze společenské odpovědnosti firmy. Tuto odpovědnost firma E consulting, s.r.o. pociťuje jak k městu, tak ke Katolickému gymnáziu jako nezastupitelnému článku vzdělávání ve městě Třebíči a v kraji Vysočina. Široký záběr při spontánním sestavení týmu od pedagogů přes studenty po rodiče, kdy spolupráce byla nabídnuta skutečně všem, kdo projevili zájem, dává záruku plurality názorů a zahrnutí všech relevantních témat nezbytných pro fungování školy jako článku otevřeného významné části městské komunity. Věříme, že v této strategii vznikl nadčasový dokument, který pomůže Katolickému gymnáziu překonávat problémy, stavět na tom nejlepším z historie a plnit svoje poslání nyní i v dalších letech třetího tisíciletí.

fej

4

2. Poslání – mise školy

Katolické gymnázium Třebíč je otevřená škola podporující rozvoj osobností studentů, zaměřená na výuku jazyků a humanitních oborů. Katolické gymnázium Třebíč vychází z křesťanských hodnot, podporuje individualitu, toleranci, vzájemné pochopení a kritické myšlení. Katolické gymnázium Třebíč nabízí veřejnosti kulturní příležitosti a celoživotní vzdělávání. Je otevřené všem, kdo hledají kulturu, vzdělanost a smysluplné naplnění volného času.

5

3. Proces tvorby a aktualizace strategie Strategie byla vytvořena týmově komunitním způsobem. Zpracovatelský tým vznikl spontánně po oslovení učitelů školy, zřizovatele, školské rady, rodičů a studentů vyšších ročníků. Na práci se tedy podíleli kromě zástupců zřizovatele, kteří se zúčastnili části dvou schůzek, společně zejména učitelé, rodiče a studenti školy. Postup prací tohoto smíšeného týmu byl řízen a práce byla facilitována zkušeným facilitátorem, s opakovanými zkušenostmi z budování týmů a týmové práce. Bylo použito původní know-how „Team building“ © a „Team strategy planning“ © firmy E consulting, s.r.o. Třebíč. Nositelem všech myšlenek je tým zpracovatelů – strategický tým KG Třebíč. Expertní podíl firmy E consulting spočíval ve facilitaci jako řízení procesu práce, v komentovaném výtahu z rozvojově vzdělávacího materiálu Kraje Vysočina, dále v komentářích jednotlivých částí, shrnutí a konečné redakci dokumentu. Procesní schéma: Kroky vedoucí ke vzniku strategického týmu a zpracování Rozvojové strategie Katolického gymnázia. 1. Vybudování týmu, představení, seznámení s procesem práce (sebereflexe, introspekce, očekávání, potenciál týmu) 2. Navržení a přijetí týmových pravidel: Pravidla strategického týmu: 1. Vzájemně se respektujeme. 2. Každý má právo na vlastní názor. 3. Rozhodujeme za souhlasu všech. Je možno se zdržet rozhodování. V případě, že se nedohodneme, rozhodnutí odložíme. 4. Všichni chceme pro KG to nejlepší. (KG = pedagogové + studenti +rodiče + prostředí, budovy) 5. Účast v týmu je dobrovolná. 6. Animátor je členem týmu. 8. Tato pravidla jsou otevřený systém. 3. Týmovým brainstormingem získaná SWOT analýza 6

4. Týmová diskuse a doplnění SWOT analýzy 5. Použití „Pravidla 80/20“ pro stanovení klíčových hesel SWOT 6. Formulace priorit a opatření strategie 7. Týmový konsenzus na Prioritách včetně opatření 8. Formulace Vize KG 9. Formulace Poslání KG 10. Doplnění Strategie o vstupní a sociodemografické údaje 11. Redakce finálního dokumentu 12. Schválení konečné verze týmem 13. Seznámení Rady školy se strategií 14. Předání Strategie zřizovateli

7

Složení strategického týmu - prezence na schůzkách

Jméno Vojtěch Cikrle Ervín Jansa David Hort Drahomír Havlíček Hana Kopecká Helena Věžníková Jana Mayerová Jiřina Marková Jitka Nováčková Karel Dobrovolný Marie Velebová Lenka Sochorová Marina Brestovská Michaela Juránková Miriam Dufková Karel Rymeš Pavel Krška Pavel Ryneš Václav Dosbaba Veronika Sýkorová Vít Oplatek Jiří Novotný Antonín Malach Barbara Coufalová Blanka Spilková Bohumil Bobek Eva Bobková František Fiala Hana Fialová Hana Puková Jana Janová Jindra Hromadová Jiří Košelka Milan Bušek Pavel Vícena Petr Bobek Petr Spilka Rostislav Zahrádka Stanislav Kovář Eva Melkesová Jan Fiala Alžběta Michálková Helena Košelková Kateřina Horká Kristýna Bendová Libor Janek Lukáš Vrba Marek Hovorka Marta Mašterová Simona Poláková

Zřizovatel Pedagog Rodič Student Z Z P P P P P P P P P P P P P P P P P P P P R R R R R R R R R R R R R R R R R R R S S S S S S S S S

4/5 2006

11/5 2006

25/5 2006

2/6 2006

8/6 2006

29/6 2006

12/10 2006

2/11 2006

X X

x

x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x x x x x x x x x x x x x x

x x x x

x x x

x x x

x x

x x x x x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x x

x x

x x x x

x x x x

x x

x

x x

x

x

x x x x

x x

x x

x x

x x

x x x x

x x x

x x x x x x

x x

x

x x x

x

x

x

x x x x x x x x x

x x

x x x x x x x x

x

x x x

x

x x x x

x

x

x x x x

x x x

x

x

x x

x x x x x x x

x

x x

x x x

x

x

x x x

x x

x x

x

8

Celkem se práce v týmu zúčastnilo 50 členů, z toho Zástupců zřizovatele 2 Pedagogů 20 Rodičů 19 Studentů 9 38 členů se zúčastnilo dvou a více schůzek. Práce strategického týmu proběhla v 8 tříhodinových schůzkách týmu (je zahrnuta práce od bodu 1 do bodu 9 a bod 12 procesního postupu popsaného výše). Na každém setkání účastníci vyplnili dotazník zpětné vazby (ZV) zaměřený jak věcně, tak na proces. S výsledky zpětné vazby byli účastníci seznámeni vždy na začátku dalšího týmového setkání a závěry sloužily jak týmu, tak facilitátorovi k evaluaci. Proces práce se na jejich základě modifikoval a zefektivňoval. Vyhodnocení odpovědí účastníků na opakující se otázky ZV je v tabulce níže. Otázka Jak jste spokojeni s výsledkem dnešní týmové práce? Líbila se Vám facilitace (vedení) práce týmu? Myslíte si, že přispíváte ke společné práci a že se uplatňují Vaše nápady? Jaký máte pocit z týmu? Jak jste spokojeni s vyhodnocením SWOT analýzy? Líbí se Vám vize / poslání školy? Líbí se Vám priority a opatření startegie

4/5 2006

11/5 2006

25/5 2006

2/6 2006

8/6 2006

29/6 2006

12/10 2006

2/11 2006

69 %

89 %

73 %

90 %

96 %

90 %

74 %

100 %

87 %

90 %

92 %

87 %

94 %

90 %

92 %

97 %

86 %

90 %

74 %

92 %

80 %

74 %

75 %

-

64 %

75 %

63 %

87 %

89 %

74 %

85 %

80%

86 %

86 %

87 %

91 %

-

-

-

67 %

93 %

65 %

Nejkladnější odpověď - 100%, nejzápornější - 0% Celkový objem týmové práce byl cca 600 hodin, přepočítáno na jednoho člověka (člověkohodin), podílelo se na ní celkem 50 lidí ve složení dle tabulky prezence, průměrně se schůzek účastnilo 24 členů týmu.

4. Týmová SWOT analýza SWOT analýza je výchozím prostředkem stanovení stavu a možných cest vpřed a jako taková má velký zpětný vliv na nositele Integrované strategie. Pokud jsou nositelé zároveň tvůrci strategie, způsob, jakým se podílejí na SWOT analýze, ovlivňuje „přijetí strategie za svou“. Vzhledem k týmově-komunitnímu zpracování byla tato vazba u týmu KG složeného z pedagogů, vedení školy, studentů, rodičů i členů školské rady velice těsná. V týmu, který měl celkem 50 členů, reprezentovala SWOT analýza jeden ze čtyř klíčových výstupů týmové práce, vedle stanovení mise/poslání školy, společné vize a strategických priorit členěných do opatření. SWOT analýza a její vyhodnocení zabralo cca 40% práce týmu. Spolu s historickými východisky a komentovaným strategickým záměrem Kraje Vysočina tvoří podklad pro návrhovou část strategie.

9

5. Historická východiska školy

5.1 Katolické gymnázium 1993 – 2006 - základní fakta z historie školy Dle podkladů Mgr. Pavla Kršky, ředitele školy

Vývoj počtu tříd a studentů od založení školy do současnosti Katolické gymnázium v Třebíči zahájilo svou činnost ve školním roce 1993/1994, kdy bylo do dvou tříd prvního ročníku čtyřletého studijního oboru přijato 49 žáků. V dalších dvou letech byla otevřena vždy 1 třída prvního ročníku téhož studijního oboru. Pro další období bylo rozhodnuto o zavedení osmiletého studijního oboru. Tento záměr byl úspěšně realizován a ve školním roce 1996/1997 byla otevřena 1 třída osmiletého gymnázia. Zároveň se plánovalo, že od čtyřletého studijního oboru se upustí, a proto nebyli přijati do prvního ročníku. noví žáci. Záhy, hlavně pod vlivem počínajících diskuzí o zrušení osmiletých gymnázií, se od záměru ukončit tento obor ustoupilo. V roce 1997 absolvovaly a ukončily studium dvě třídy čtyřletého gymnázia, proto v následujících třech letech byl počet tříd čtyřletého studijního oboru pouze 3. S výjimkou školního roku 1993/1994 a 1996/1997 se otevírá vždy 1 třída čtyřletého gymnázia a od školního roku 1996/1997 1 třída osmiletého gymnázia. Maximální počet žáků v jedné třídě je stanoven na 30. Celková kapacita školy, kterou není možno překročit, činí 360 žáků. Aktuálně platné maximální počty žáků v jednotlivých oborech jsou: 125 žáků u čtyřletého vzdělávacího oboru a 250 žáků u osmiletého vzdělávacího oboru.

Školní Rok 1993/4 1994/5 1995/6 1996/7 1997/8 1998/9 1999/0 2000/1 2001/2 2002/3 2003/4 2004/5 2005/6 2006/7

Počet tříd celkem

2 3 4 5 5 6 7 9 10 11 12 12 12 12

Počet nově otevřených tříd 4leté

8leté

2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Počet studentů celkem

Z toho chlapci

49 79 102 131 131 156 192 254 287 320 345 342 355 352

12 22 33 41 49 51 61 74 83 90 96 102 108 101

Čtyřleté gymnázium

Osmileté gymnázium

Počet tříd

Počet studentů

Z toho chlapci

Počet tříd

Počet studentů

Z toho chlapci

2 3 4 4 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4

49 79 102 104 80 79 82 110 116 118 119 117 122 121

12 22 33 34 29 25 20 20 23 17 14 13 19 16

1 2 3 4 5 6 7 8 8 8 8

27 51 77 110 144 171 202 226 225 233 231

7 20 26 41 54 60 73 82 89 89 85

10

Úspěšnost absolventů při přijímání na VŠ v letech 2002 - 2006 V následujících tabulkách jsou uvedeny procentuální podíly všech našich žáků, kteří byli přijati k vysokoškolskému studiu. Údaje se sledují od školního roku 2001/2002. Nutno však podotknout, že ne všichni žáci se hlásili na vysokou školu. Někteří pokračovali ve studiu na vyšších odborných školách (VOŠ) nebo jazykových školách (JŠ). Většina žáků se ucházelo o studium na humanitních typech škol, kde tradičně počet uchazečů mnohonásobně převyšuje počet přijatých studentů. Níže uvedené zprávy o rozmístění našich uchazečů v jednotlivých letech jsou převzaty z výročních zpráv o činnosti školy. Umístění absolventů v roce 2002 Ve školním roce 2001/2002 přistoupilo k maturitní zkoušce v řádném termínu 26 studentů. Z nich 2 neprospěli. Z 24 absolventů se zúčastnilo přijímacích zkoušek na jednu nebo více vysokých škol 21 studentů, z nichž bylo přijato na vysokou školu 16, to je 76,2 %. 6 absolventů bylo přijato na 2 vysoké školy, 3 absolventi na 3 vysoké školy. Na vybrané vyšší odborné školy nastoupili 3 absolventi, na jazykové školy 3 absolventi a do zaměstnání zcela záměrně 2 absolventky. Počet studentů v přijímacím řízení

VŠ

VOŠ

JŠ

zaměstnání

24

16

3

3

2

100%

67%

12,5 %

12,5%

8%

Příklady fakult, na které byli absolventi přijati: UNIVERZITA KARLOVA: fakulta sociálních věd, filozofická fakulta, právnická fakulta, evangelická teologická fakulta, UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC: pedagogická a teologická fakulta, MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO: filozofická a pedagogická fakulta, JIHOČESKÁ UNIVERZITA ČESKÉ BUDĚJOVICE: pedagogická fakulta, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA PLZEŇ: pedagogická fakulta - obor psychologie, VŠE Praha, VUT Brno: chemická fakulta, MENDLOVA UNIVERZITA, Veterinární a farmaceutická fakulta Brno

Umístění absolventů v roce 2003 Ve školním roce 2002/2003 přistoupilo k maturitní zkoušce v řádném termínu 28 studentů, z nich 2 neprospěli. Z 26 absolventů bylo přijato na vysokou školu 20. Průměrné procento úspěšnosti bylo 76,9 %. 1 absolventka byla přijata na 4 vysoké školy, 2 absolventky na 3 vysoké školy, 8 absolventů na 2 vysoké školy. Do vyšší odborné školy nastoupila 1 absolventka, do jazykové školy 3 absolventky a 2 absolventi na další místa. Počet studentů v přijímacím řízení

VŠ

VOŠ

JŠ

Ostatní

26

20

1

3

2

100 %

76,9

3,8

11,5

7,6

11

Příklady fakult, na které byli absolventi přijati: UK PRAHA – lékařská fakulta, MU BRNO – lékařská fakulta, právo a právní věda, speciální pedagogika, VŠCHT PRAHA, FARMACIE BRNO, FAKULTA VETERIN. LÉK. BRNO, FAKULTA VETERIN. HYGIENY A EKOLOGIE BRNO, UP OLOMOUC – lékařská a pedagogická fakulta, ZLÍN – UTB – marketingové a sociální komunikace, ČESKÉ BUDĚJOVICE – zdravotně-sociální a teologická fakulta, péče o ŽP, pedagogická fakulta, ČVUT PRAHA – radiační ochrana životního prostředí, VUT BRNO – ekologie, TU OSTRAVA – informační technologie, PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA OSTRAVA – biologie

Umístění absolventů v roce 2004 Ve školním roce 2003/2004 přistoupilo k maturitní zkoušce v řádném termínu: 4. A – 31 studentů; VIII. – 27 studentů. Všichni prospěli. Průměrné procento úspěšnosti z obou forem studia studentů bylo 79,3 %. 4. A Počet studentů v přijímacím řízení

VŠ

VOŠ

JŠ

Ostatní

31

27

2

1

1

%

87,1

6,45

3,2

3,2

Počet studentů v přijímacím řízení

VŠ

VOŠ

JŠ

Studijní zahraniční pobyt

Ostatní

27

19

1

2

1

5

%

70,4

3,7

7,4

3,7

18,5

VIII.

Příklady fakult, na které byli absolventi přijati: KARLOVA UNIVERZITA PRAHA – 1. lékařská fakulta, FSV Marketing a komunikace, MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO - právnická a lékařská fakulta, fakulta sportovních studií, speciální pedagogika, český jazyk a divadelní věda, ekonomicko-správní fakulta, filozofická, pedagogická a přírodovědecká fakulta, UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC - filozofická fakulta, lékařská fakulta, JIHOČESKÁ UNIVERZITA ČESKÉ BUDĚJOVICE - pedagogická fakulta, historický ústav, přírodovědecká fakulta, ČVUT BRNO, ČVUT PRAHA, UNIVERZITE JE PURKYNĚ ÚSTÍ NAD LABEM, ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA PLZEŇ

Umístění absolventů v roce 2005 4. A Počet studentů v přijímacím řízení

VŠ

VOŠ

Práce a studium v zahraničí

Ostatní

27

21

3

1

2

%

77

11,1

3,7

7,4

22

14

2

2

4

%

63,6

9

9

18,1

VIII.

12

Příklady fakult, na které byli absolventi přijati: Ekonomická, filozofická, lékařská, právnická, technická, přírodovědecká, zdravotně-sociální, psychologie, pedagogická, humanitní studia

Umístění absolventů v roce 2006 Počet studentů v přijímacím řízení

VŠ

VOŠ

JŠ

Práce a studium v zahraničí

Ostatní

50

44

0

2

2

2

%

88

0

4

4

4

Počet studentů v přijímacím řízení

VŠ

VOŠ

JŠ

Práce a studium v zahraničí

Ostatní

27

24

0

2

0

1

%

89

0

7

0

4

23

20

0

0

2

1

%

87

0

0

9

4

4. A

VIII.

Úspěšnost v přijímacím řízení na VŠ byla 88 %. Příklady fakult, na které byli absolventi přijati: UNIVERZITA KARLOVA PRAHA - filozofická fakulta, psychologie, historie, egyptologie, archeologie, fakulta sociálních věd, 1. a 3. lékařská fakulta, přírodovědecká fakulta, biochemie, chemie, ekonomicko-správní fakulta, MASARYKOVA UNIVERZITA BRNO - lékařská fakulta, filozofická fakulta, historie, archeologie, německý jazyk a literatura, hudební věda a archivnictví, psychologie, přírodovědecká fakulta, geografie, management cestovního ruchu, ČVUT PRAHA – stavební, architektura, VUT BRNO – informatika, chemická fakulta, VŠE PRAHA, JAMU BRNO, UP OLOMOUC právnická fakulta

Úspěchy studentů v krajských a vyšších soutěžích 1999 – 2000 Iva Kroupová

třída

kolo

soutěž

III.

republikové finále

Závod míru nadějí (cyklistický)

2000 – 2001 Boris Kjulleněn

3.A – 3. místo

krajské

Olympiáda v německém jazyce

2001 – 2002 Hana Černá

VI. – 3. místo

krajské

Konverzační soutěž v angl. jazyce

2002 – 2003 Lucie Nováková

II. – 1. místo

krajský přebor

lehká atletika – běh 60 m

13

2003 – 2004 Kateřina Horká

IV.

krajské

Recitační soutěž

2004 – 2005 Středoškolská odborná činnost – krajské kolo 2. místo – Lenka Machová, 3. místo – Hana Solařová, 4. místo – Monika Ferdová Krajské kolo ekologické olympiády 1. místo – Monika Ferdová, Hana Solařová, Zdeněk Ferda Středoškolský pohár v lehké atletice 1. místo – dívky – postup do krajského kola Krajský přebor Vysočiny Miroslava Nováková 1. a 2. místo, Lucie Nováková 2. místo, Magdaléna Váňová 1. místo

Hlavní a zahraniční partneři školy KG-KLUB, sdružení přátel Katolického gymnázia v Třebíči Studentský klub Halahoj, o.s. Spolek pro děti a mládež SOLA Spolek pro děti a mládež GREAT Farnost Stará Říše Farnost Třebíč – město Farnost Třebíč – Jejkov AGEUS Třebíč Oblastní Charita Třebíč Musica Animata Humeris Město Třebíč Kraj Vysočina EUROSOLA, SOLA Langau, Franziskushof Oberhöflein ALbertus-Magnus-Gymnasium Wien Handelsakademie und Handelschule Retz ITI Gaming, International Theological Institute New Hampshire

14

5.2 Výtah z výsledků dotazníku ředitelství školy Jaro 2006 Přijímací řízení (celkem 360 odpovědí): nejen z ČJ a M – 235 - cizí jazyky – 117 - všeobecný přehled – 85 - přírodovědné předměty – 15 zohlednit další aktivity – 123 -

olympiády, soutěže – 54 prospěch na ZŠ – 16 celkový profil žáka – 11 sportovní činnost – 11 hudební a výtvarná činnost – 15 ostatní mimoškolní činnost – 14

Vyučování náboženství (celkem 28 odpovědí): školní kaplan, spirituál – 6 nikoho nenutit k víře – 5 Školní mše svatá (celkem 17 odpovědí): souběžně s ní program pro ostatní děti – 6 Zaměření školy (celkem 118 odpovědí): vyučovat dalším jazykům (Fr, Šp, It, R...) – 16 ve vyšších ročnících diferencovat (jazyky x přír. obory) – 10 více hodin jazyků a konverzace – 6 omezit/posílit předměty - latina – 39/0 - matematika – 5/1 - informatika – 0/7 druhý jazyk už od primy – 5 Další nabídky školy (celkem 54 odpovědí): organizovat výměnné pobyty – 20 více přeshraniční spolupráce – 14 Ostatní podněty, návrhy, sdělení a nabídky spolupráce (celkem 69 odpovědí): pečovat o zvyšování kvality vyučujících – 27 zvýšit platy učitelům – 5

15

5.3 Komunitní činnosti a zážitková pedagogika při Katolickém gymnáziu v Třebíči Mimoškolní činnost a nabídka programu pro studenty i veřejnost vytváří na Katolickém gymnáziu pevnou komunitní vazbu na Město Třebíč, současně pak navazuje na místní tradice udržované i za doby totality, a to zejména skautské (Josef Bublan) a sokolské (Jiří Herzán) a rozvíjí je v souladu s progresivními trendy evropsky uznávané „české školy“ zážitkové pedagogiky zavedené Prázdninovou školou Lipnice a navazující na celosvětové hnutí „Outward Bounds“, které má i v ČR svoje zastoupení. Tento pedagogický směr významně oslovuje právě studenty ve věku, kdy na gymnáziu studují, a může se stát významným pilířem fungování školy. (Poznámka E consulting)

Středisko pro děti a mládež při Katolickém gymnáziu SKÁLA (před 2001) Hlavním úkolem SKÁLY bylo nabídnout dětem a mládeži celou řadu volnočasových aktivit nejrůznějšího zaměření. Kroužky: Práce s počítačem a využití internetu, Základy sebeobrany, Kytarový doprovod rytmických písní. Spolupráce se Sokolem Třebíč a 2. oddílem křesťanských skautů při dalších aktivitách.

Studentský klub Katolického gymnázia Halahoj 2001 - 2006 Zpracováno dle Výroční zprávy 2001-2005 a programu 2006 dodaných Mgr. Vítem Oplatkem

Současný Studentský klub Katolického gymnázia Halahoj svojí činností navazuje na klub SKÁLA, který působil na Katolickém gymnáziu v letech 1998 (září) – 2001 (srpen).Klub Skála vyvíjel svou činnost především v období letních prázdnin, a to v pořádání letních táborů (stanových – putovních) a také různých výtvarných, vodáckých, sportovních kurzů a seminářů. Během školního roku pořádal vždy několik sobotních nebo víkendových aktivit. Zázemí klubu v podobě místnosti také neexistovalo. Od září 2001 byl na škole přijat na poloviční úvazek pedagog volného času (od září 2002 byl přijat na celý úvazek), který dostal za úkol pořádání mimoškolních aktivit pro studenty gymnázia, jejich známé a kamarády. Byla mu také přidělena na pořádání těchto aktivit jedna místnost v dřevěném domečku, který se nachází v areálu školy. Druhá část sloužila až do září 2002 jako učebna výtvarného umění. Činnost klubu, který se přejmenoval na HALAHOJ, se pomalu vyvíjela. Nejprve úpravou místností a pozvolným rozjezdem jednotlivých aktivit. První rok činnosti se jednalo především o jednorázové sobotní nebo víkendové akce a také se konaly 1x za měsíc tzv. velké čajovny s programem. Program studentského klubu dokázal oslovit poměrně velkou skupinu mladých lidí, a tak se mohla činnost zpravidelnit a od ledna 2003 se konání studentských čajoven ustálilo na dvou týdenních setkáních a přidaly se mnohé další pravidelné aktivity. Činnost se stále vyvíjí a rozšiřuje. Klub je otevřený všem mladým lidem a snaží se o všestranný rozvoj jejich osobnosti. Nabízí studentům mimoškolní aktivity. Na 16

přípravě, organizaci a průběhu se podílejí sami studenti Katolického gymnázia, ale i jiných středních škol a vysokoškoláci. Velkou událostí v životě Halahoje byla registrace na Ministerstvu vnitra. Od 16. prosince 2002 je studentský klub veden jako občanské sdružení, 6. dubna 2004 bylo o.s. Halahoj přijato do České rady dětí a mládeže ČR. Členové vedení občanského sdružení: Mgr. Vít Oplatek – předseda, Zdeněk Žanda – místopředseda, Lenka Oplatková, Tomáš Protivínský, Michal Svoboda, František Vondrák, Ing. Michal Zábrš Stav členské základny: Celkový počet členů v roce 2003 2004 2005

20 17 24

Přehled získaných grantů pro činnost ROK 2002 

Studentský klub KG Halahoj – 6 000 – Město Třebíč – Zdravé město

Celkem:6 000,- Kč

     

ROK 2003 Studentský klub – 49 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2003 Léto a prázdniny – 49 000 – Kraj Vysočina – Léto 2003 Herna stolních a deskových her – 21 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2003 Kána 2003 – 19 500 – Město Třebíč – Kultura Herna stolních a deskových her – 5 000 – Město Třebíč – Prevence kriminality Studentský klub – 2 000 – Město Třebíč – Zdravé město

Celkem:

     

ROK 2004 Studentský klub Halahoj – 60 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2004 Studentský klub Katolického gymnázia – 8 000 – Kraj Vysočina / MŠMT Kána 2004 – 15 000 – Město Třebíč – Kultura Mladí mladým – 10 000 – Město Třebíč – Prevence kriminality Léto na „Lavičkách“ – 7 000 – Město Třebíč – Zdravé město Tábory bez hranic – 60 000 – Kraj Vysočina – Tábory 2004

Celkem:

     

145 500,- Kč

160 000,- Kč

ROK 2005 Studentský klub Halahoj – 50 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2005 Herna stolních her – 28 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2005 Tábory bez hranic – 78 000 – Kraj Vysočina – Tábory 2005 Kána 2005 – 10 000 – Kraj Vysočina – Jednorázové akce Poklad Černého delfína – 10 000 – Kraj Vysočina – Jednorázové akce Řekni to písní – 15 000 – Město Třebíč – Kultura

Celkem:191 000,- Kč ROK 2006

17

      

Studentský klub Halahoj – 100 000 – Kraj Vysočina – Volný čas 2006 Lano lezci aneb mobilní lanové centrum – 35 900 – Kraj Vysočina – Volný čas 2006 ODOL – opuštěné údolí – 77 500 – Kraj Vysočina – Tábory 2006 Halahojova Olympiáda – 10 000 – Kraj Vysočina – Jednorázové akce Studentský klub Halahoj – 25 000 – město Třebíč – Projekt pro Zdravé město Řekni to písní a obrazem – 9 000 – město Třebíč – Kultura Branný den – nebyl přijat – Kraj Vysočina – Jednorázové akce

Celkem: 257 400,- Kč

Ze získaných finančních prostředků, které byly obdrženy zejména z grantových programů Kraje Vysočina a města Třebíče, bylo především zkvalitněno vybavení pro víkendové a letní prázdninové aktivity. Jednalo se především o oblasti lanových, sportovních a vodáckých aktivit. Peníze byly použity na celoroční činnost studentského klubu, na pořádání koncertů, besed, přednášek, lektorskou činnost a další. Úpravy a budování místností studentského klubu Od počátku činnosti studentského klubu Halahoj byl školou pro aktivity přidělen dřevěný domeček v areálu školy za tělocvičnou, který v minulosti sloužil jako prostor pro vyučování a pro dílny. Během pěti let tak připadly k užívání všechny místnosti, které byly postupně do značné míry svépomocně přetvářeny a opravovány do dnešní stávající podoby. 2002

ČAJOVNA – přeměna bývalé třídy na studentskou čajovnu

2003

ČAJOVNA – další úpravy čajovny + vybudování dvou sádrokartonových příček, které vytvořily dvě místnosti pro SKLAD a místnost pro školní ZOO kroužek

2004

HERNA STOLNÍCH HER, která byla vytvořena z druhé bývalé školní třídy + další úpravy a výzdoba v čajovně a ve skladu

2005

Celková rekonstrukce WC + bojlery na teplou vodu + z místnosti po ZOO kroužku vytvořena herna se stolními fotbálky + další drobné opravy čajovny a herny stolních her

Směry působení Halahoje  STUDENTSKÁ ČAJOVNA( 2krát týdně) Čajovna je otevřena především mladým lidem, studentům středních a vysokých škol. Dvakrát týdně je dán prostor mladým k společnému setkání v nealkoholickém prostředí čajovny. Úterní klidné posezení a páteční, na kterém je vždy připraven program pro všechny příchozí. Jedná se o koncertní vystoupení, kde je kromě většinou začínajících hudebních hostů také dán prostor „domácím“ začínajícím písničkářům. Dále se v čajovně odehrávají přednášky a besedy s pozvanými hosty, kteří formou přednášky, diskuse, živého promítání a ukázkou svých dovedností seznamují a obohacují poznání všech přítomných. Témata čajoven byla například „Cesta na kole kolem ČR“, beseda o NATO, zdravý životní styl mladého člověka, beseda o drogách s pracovnicí Klubu Zámek, povídání s cestovatelem J.Pavlíčkem, několik koncertních vystoupení začínajících třebíčských hudebníků a už úspěšnějších umělců z jiných měst aj.

18

 HERNA STOLNÍCH A DESKOVÝCH HER (2 krát týdně) Zde nabízíme především dětem a mládeži, ale i dalším zájemcům z řad dospělých a rodinám s dětmi prostor pro volné setkávání nad stolními hrami a hlavolamy, a to dvakrát týdně v prostorách herny. Jednou za měsíc v sobotu probíhá také „herní den“, kdy je místnost s hrami přístupná všem po celý den. Je zde snaha odvést neorganizovanou skupinu dětí a mládeže od stálého hraní počítačových her a od spojení „JÁ-STROJ-POČÍTAČ“ nenásilnou formou přejít ke spojení „JÁ-ČLOVĚK-SPOLUHRÁČ“. Člověk vůči člověku, spoluhráči musí komunikovat, shodnout se na pravidlech hry, naučí se jednat, což pak následně může využít i ve svém civilním životě.  CESTOVATELSKÉ BESEDY Jedná se o jarní a podzimní cyklus přednášek z řad cestovatelů a dobrodruhů, kteří pomocí diapozitivů, fotografií, videoprojekce, videosnímků a mluveného slova představí a přiblíží mladým lidem pozoruhodná místa naší planety, rozličné kultury, životy lidí. CESTY DO STŘEDU ZEMĚ – beseda se speleology z Moravského krasu o jeskyních a propastech u nás a v zahraničí, ACONCAGUA – povídání o výstupu na nejvyšší horu Jižní Ameriky, ANTARKTIDA – beseda o tomto kontinentu s autorem knihy „Člověk v drsné přírodě“, cestovatelem, polárníkem a zakladatelem české polární stanice Jaroslavem Pavlíčkem, RUMUNSKO – přírodní šperky a pravoslavné kláštery, ISLAND – vyprávění o měsíčním putování čtyř skautek z Nového Města na Moravě, NA KOLE PO MEXIKU, INDIÍ – veselé vyprávění cyklotrempa, dobrodruha a spisovatele několika knih Honzy Vlasáka, PĚŠKY A SÁM Z BRNA DO FRANCIE – beseda o šestitýdenním putování aj.  VÍKENDOVÉ AKCE A LETNÍ TÁBORY Akce probíhaly v Třebíči nebo na turistických základnách v kraji Vysočina. Většina víkendových akcí a letních aktivit se odehrávalo v přírodě s maximálním využitím metod zážitkové pedagogiky (kooperace skupiny, využití schopností každého jednotlivce, hledání a rozšiřování hranic skupiny a jednotlivce …). Při sestavování jednotlivých programů byly často využívány tzv. adrenalinové činnosti (překonávání umělých i přirozených překážek, nízké lanové aktivity apod.). Letními tábory se snažíme oslovit především věkovou skupinu mladých v rozmezí 15 až 25 let, ale pořádáme také tábory i pro mladší věkovou skupinu dětí. Celkově se našich táborů během prázdnin zúčastní kolem 150 dětí a mladých lidí.  ŠKOLENÍ Vzdělávání mladých lidí, kteří nám ve svém volném čase pomáhají s akcemi a programy pro děti a mladé lidi. Nabízíme jim formou kurzů různé oblasti, které mohou využít na táborech a dalších akcích. Školení je určeno jak pro naše instruktory, tak i pro členy z řad Sdružení přátel Jaroslava Foglara a hnutí Bobří stopou, ale také pro další vedoucí víkendových a prázdninových akcí, letních táborů a dalších aktivit z DDM či jiných organizací. Vždy dbáme na co největší odbornost přednášejících lektorů. Doposud jsme uspořádali tato školení: - Zážitková pedagogika (2003) 19

Dlouhodobé hry a nízké lanové lávky (2004) Lanové aktivity (vysoké lanové lávky, materiál, první pomoc, slaňování aj.) (2004) - Hlavní vedoucí letního tábora s akreditací MŠMT (2005) - Seminář moderní rétoriky a týmové spolupráce (2006) Zúčastnili jsme se také praktického semináře „Instruktor lanových lávek I. a II. třídy“, na kterém jsme se učili teorii i praxi ve vázání nízkých i vysokých lanových lávek. Na tuto činnost jsme dostali i akreditaci MŠMT ČR. Dalšími vzdělávacími akcemi byla účast na inspiračním kurzu Prázdninové školy Lipnice a čtyřdenním školení o zážitkové pedagogice připravené instruktory projektu Outdoor z katedry rekreologie z Olomouce. V roce 2003 vznikl horolezecký oddíl Halahoj v Praze, který sdružuje lidi zajímající se o širokou škálu lanových aktivit, zejména horolezectví, speleologii, nízké i vysoké lanové překážky, záchranářství atd. se zaměřením na využití těchto aktivit při práci s dětmi a mládeží. Tento oddíl je součástí struktury Českého horolezeckého svazu a od svého vzniku především zajišťoval a pořádal školící akce pro naše instruktory, ale i další organizace. Jeho služeb bylo také využito na mnoha našich akcích a táborech. V plánu jsou další školení, a to v oblasti první pomoci, vodáckého kurzu či zážitkových adaptačních kurzů „Go“ a další. -

 CHARITATIVNÍ AKCE Studentský klub se v roce 2003 zapojil do celosvětového projektu „Adopce na dálku“, kde jsme si adoptovali chlapečka z Keni. Částkou 7 200,- Kč ročně přispíváme na jeho studia. Zároveň prošla jedna členka školením o adopci dětí z Afriky a stali jsme se jedním z kontaktních center adopcí v České republice.  KŘESŤANSKÉ A DUCHOVNÍ AKCE Každoročně pořádáme v červnu křesťanský festival Kána, který má v našem městě už dlouholetou tradici a patří ke tradičním městským akcím. Uskutečnili jsme také několik „Slavností světla“, při nichž se v kryptě třebíčské baziliky mohli setkávat mladí věřící. V našem klubu se také od počátku schází každý týden křesťanské společenství mladých.  KONCERTY JARRET (Liberec), Žofka KABELKOVÁ (Jihlava), ACOUSTIC IMPACT (Tábor), Pavel POKORNÝ (Třebíč), NENÍ ZAČ (Brno), ZTRACENÁ SEZÓNA (Náměšť nad Oslavou), Hanka HLOŽKOVÁ (Třebíč), Jaroslav SAMSON Lenk (Rokycany), Honza CYDLÍK a Petr PAVLAS (Třebíč), Ivo CICVÁREK a OKO (Brno), Terka ZICHOVÁ (Třebíč), DÚN AN DORAS a Katka GÁRZIA (Praha), Luboš MANSFELD (Okříšky), DYSNYBEND (Liberec), NESTÍHÁME (Praha), Jiří VORLÍČEK (Třebíč), POUPATA (Pardubice), Karolína SKALNÍKOVÁ a Martina TRCHOVÁ (Praha), MUSICA CAMERTA (Třebíč), MARIEN (Pardubice) a další ….  SPORTOVNÍ AKCE Od počátku pořádáme sportovní akci, a to fotbalový 24 hodinový turnaj v tělocvičně, který pro velký úspěch musel být rozšířen na dva termíny ročně. Kromě této akce pořádáme také fotbalový turnaj na hřišti. 20

Kromě fotbalových klání jsme během let pořádali i několik dalších sportovních turnajů.  TANEČNÍ PROGRAMY Každý týden probíhá v našem „Domečku“ výuka country, izraelských, židovských a párových tanců. Na táborech nebo na mnoha akcích často zařazujeme do programu scénický tanec.  DALŠÍ Za dobu našeho působení jsme uspořádali také několik výstav, výtvarných programů, pravidelně se zúčastňujeme celoměstských akcí (Den země, Dny zdraví aj.) a na mnoha dalších akcích jiných organizací a spolků jsme se podíleli pomocí či spoluúčastí na programu. V lednu 2003 Halahoj obdržel ocenění od města Třebíče za realizaci dílčího „programu pro děti a mladé lidi“ v roce 2002, v lednu 2004 pak i další ocenění od města Třebíče za realizaci dílčích projektů programu prevence kriminality a drogové problematiky za rok 2003, a to za „hernu stolních, deskových her a hlavolamů“. Sdružení přátel Jaroslava Foglara ( SPJF ) vzniklo roku 1990 v Brně. Za léta svého působení rozvinulo svoji činnost do několika směrů, z nichž tři jsou hlavní a vzájemně se prolínají. V Třebíči je pobočka SPJF zastoupena Halahojem.

Průřezový přehled akcí 2001 – 2006 ROK 2001 5. – 6. 10.

Pohodový večer – seznamovací a týmové hry, videostop, hry v tělocvičně

2. – 3. 11.

Fotbalová NOC DEN aneb 24 hodinový fotbalový zápas v tělocvičně

9. – 10.11.

PPPPP – Příjemně Pozitivně Prožitý Páteční Podvečer

ROK 2002 22. – 23. 6.

Kána – 12. ročník křesťanského festivalu v areálu školy – mše svatá, skupinky, divadelní hra Záskok, Slavnost světla

20. – 31. 7.

Tábor v Mrákotíně – letní tábor pro mladší studenty gymnázia

4. – 11. 8.

Výtvarný kurz v Šafově

6. – 14. 8.

Slovenský ráj – putování po Slovensku

18. – 25. 8.

Tábor Halahoj – letní tábor pro starší 14 ti let – motivační kurz

30. 8. – 8. 9.

Rumunské Karpaty – putování Banátem a Semenicem

22. – 23. 11.

Poselství ze Stínadel – noční hra ve staré části města

6. 12.

Koncert Iva Cicvárka a jeho skupiny OKO

21

ROK 2003 11. 4. 25. – 27. 4. 20. – 21. 6. 9. 7. – 17. 7. 9. – 24. 8. 24. – 28. 10. 22. 11.

CESTOVATELSKÁ BESEDA s polárníkem Jaroslavem Pavlíčkem. Vyprávění o Antarktidě a přežití člověka v drsné přírodě. víkendová hra PÁN PRSTENŮ, na kterou se sjelo z celé České republiky a z Třebíče přes sto mladých lidí. Akce proběhla jako čtvrtý společný sraz celorepublikového občanského sdružení Sdružení přátel Jaroslava Foglara. KÁNA – 13. ročník, který byl už pořádán v rámci oslav „10ti let KG“ Putování po Českém ráji a v Adršpašsko-teplickém skalním městě HALAHOJ I.a II. - dva týdenní tábory na Dalešické přehradě pro starší 15 let s odpovídajícím programem danému věku NE VŠECHNO L.I.S.T. – školení o zážitkové pedagogice pod vedením Mgr.Davida Másilky, lektora odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí z Olomouce z projektu Outdoor a.s. MEMORIÁL JANA TLESKAČE aneb Mistrovství ve vyjímání ježka z klece – soutěž jednotlivců

ROK 2004 6. – 7. 3.

ZA SVOBODU TIBETU – malování mandal, dokumenty a filmy, bubnování, hra na tibetské mísy… 23. – 25. 4. EXCALIBUR – sraz klubů a oddílů z celé ČR, víkendová hra s legendou 2. – 11. 7. RUMUNSKO – Propastné a Hříběcí hory – putovní tábor 31. 7. – 14. 8. TÁBOR NA JURENKOVĚ OSADĚ – pro mladší studenty KG 24. – 28. 9. ŠKOLENÍ III. – ŠLAK – školení lanových aktivit v Praze v okolí Karlštejna – horolezecká stěna, stavba nízkých a vysokých lávek, první pomoc … 28. – 30. 10. OSADNÍCI Z KATANU – víkendová hra na turistické základně Skřipina na motivy stejnojmenné hry … pro primu až kvintu, ale i starší … 26. – 27. 11. FOTBALOVÁ NOC DEN – 6.ročník – 24hodinový fotbalový zápas v nově opravené tělocvičně KG pro členy Halahoje a pozvané kamarády. ROK 2005 28. 1. 25. 2.

BŘIŠNÍ TANCE – historie a současnost tohoto tance s ukázkami … CHALOUPKY – historie vzniku, fotografie, současné programy a aktivity tohoto nejznámějšího ekologického centra na Vysočině 11. 3. CESTA PĚŠKY Z BRNA DO KATEDRÁLY NOTRE DAME V CHARTRES VE FRANCII – beseda s promítáním fotek o této cestě 16. 4. Beseda s autorem knihy „PŘÍPAD BABICE“ s Mgr. Pavlem Janouškem o činech komunistického režimu v našem regionu 11. – 12. 6. KÁNA – 15. ročník křesťanského festivalu – fotbalový turnaj, mše svatá, beseda s africkým knězem a hraní na bubínky, slavnost světla, táborák… 30. 7. – 13. 8. ZA POKLADEM INKŮ – letní tábor na Jurenkově osadě pro padesát mladých z primy až kvarty KG 30. 7. – 9. 10. POZNEJ SEBE - víkend věnovaný tanci, malování, herectví a hlavně poznání sebe sama a druhých. 2. 12. CANISTERAPIE – terapie pomocí psa, praktická ukázka ROK 2006 VÍKENDOVÉ AKCE, ŠKOLENÍ a TÁBORY: Akce probíhaly v Třebíči nebo na turistických základnách v kraji Vysočina. Většina víkendových akcí a letních aktivit se odehrávala v přírodě s maximálním využitím metod zážitkové pedagogiky (kooperace skupiny, využití schopností každého jednotlivce, hledání a rozšiřování hranic skupiny a jednotlivce …). Všech táborů, které jsme pořádali o letních prázdninách 2006, se zúčastnilo přes 120 dětí a mladých lidí.

22

28. – 29. 1. 3. – 4. 2. 24. – 26. 3. 1. – 2. 4.

7. – 9. 4. 5. – 8. 5. 27. – 28. 5. 10. 6. 28. 6.

TANEČNÍ VÍKEND – tancování pro radost DEN NOC – fotbalový 24 hodinový turnaj v tělocvičně DOTYK – víkend pro mladé věřící a hledající Boha na téma mše svatá ŠKOLENÍ pro instruktory a vedoucí - seminář zaměřený na týmovou práci, diagnostiku týmových rolí a sebereflexi vlastních možností a limitů v kontextu týmu, který vedla třebíčská psycholožka paní PhDr. Jana Matějková. Druhý, pod vedením lektorky z Prahy paní Mgr. Marty Hrachovinové byl zaměřený na praktický trénink komunikativních dovedností a veřejného vystupování. POZNEJ SEBE – víkend věnovaný tanci, malování, herectví a hlavně poznání sebe sama a druhých POSELSTVÍ DRAIC-KINŮ – dobrodružná víkendová hra pro kluby, oddíly, ale i jednotlivce z celé ČR DÉŤAMEN – plavba na lodích z Třebíče na Dalešickou přehradu KÁNA – křesťanský festival pro mladé BRANNÝ DEN na KG - přednášky a praktické ukázky v mnoha oblastech (první pomoc, sebeobrana, drogy na Třebíčsku, řezbářství, lanové aktivity, plavba na lodích a jiné)

LETNÍ TÁBORY: 21. – 28. 7. ODOL - brigádnický tábor, příprava nového tábořiště 31. 7. – 13. 8. JURENKOVA OSADA – tábor pro mladší s etapovou hrou „Cesta kolem světa“ 13. – 20. 8. RACEK – pro starší 14 let na Dalešické přehradě 21. – 30. 8. WARRIOR OF THE LIGHT - pro starší 14 let na Dalešické přehradě 17. 9. SETKÁNÍ FARNOSTÍ – hry a lanové aktivity pro nejmenší děti 22. – 24. 9. HALAHOJOVA OLYMPIÁDA – turnaj v netradičních hrách a soutěžích a promítání fotografií z letních táborů 28. 9. PLAVBA NA LODÍCH – tentokrát z Luk nad Jihlavou do Třebíče 20. – 22. 10. DOTYK II. – pro mladé věřící a hledající Boha, tentokrát na téma „Bible – Písmo svaté“, hry, přednášky, mše svatá… 25. – 28. 10. ZLATÁ HOREČKA – víkendová hra s legendou pro děti a mládež 3. – 4. 11. NOC A DEN – už 8. ročník 24 hodinového fotbalového utkání v tělocvičně 10. – 12. 11. MĚSTO STÍNŮ – městský larp aneb dobrodružství v kostýmech v ulicích nočního města 24. – 25. 11. POSELSTVÍ ZE STÍNADEL – večerně noční hra v ulicích Židovského města na motivy příběhů z knížek Jaroslava Foglara 16. 12. VÁNOČNÍ BESÍDKA – veselé vítání Vánoc 29. 12. – 1. 1. SILVESTR V NALOUČANECH – loučení se starým rokem a vítání toho nového… CESTOVATELSKÉ BESEDY A KONCERTY: 13. 1. POVÍDÁNÍ O IRSKU – cestovatelská beseda s fotografiemi s Bronislavem Sobotkou z Třebíče 10. 2. PŘEŽITÍ – cestovatelská beseda s Jiřím Introvičem o jeho plavbě na lodi přes Atlantský oceán z USA do Evropy 28. 4. ANGLIE A SKOTSKO – vyprávění dvou vysokoškoláků o pracovním pobytu a jejich putování přírodou po tomto ostrově 5. 5. DEVÍTKA – folková skupina, která vyrostla z původně „študácké“ skupiny až do špičky naší folkové scény. Dosud vydala čtyři alba a její dva hlavní hudebníci a zpěváci vystupují ve skupině Žalman a spol. 22. 9. PAVEL POKORNÝ (Třebíč) – písničkář, v loňském roce vydal své první CD „Noční telefony“ a na letošní rok chystá další a ZDENĚK VŘEŠŤÁL a VÍT SÁZAVSKÝ – písničkáři a zpěváci skupin NEREZ a NEŘEŽ. Kromě svých vlastních současných písní zařadili také několik z minulosti, ze společného zpívání se Zuzanou Navarovou. 6. 10. BALKOŠ 2006 – cestovatelská beseda třebíčského Ondry Herzána a jeho vyprávění o letním putování po Makedonii, Bulharsku, Srbsku, Turecku a Rumunsku.

23

6. Sociodemografické souvislosti v kraji Vysočina Komentovaný výtah z dokumentu „Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Kraje Vysočina 2006“

(Komentář E consulting, s.r.o. zelenou kurzívou, členění dokumentu zachováno důležité statě textu s ohledem na Katolické gymnázium Třebíč jsou zvýrazněny žlutě)

Katolické gymnázium Třebíč je církevní školou a rozšiřuje nabídku možností veřejných a soukromých středních škol pro studenty se zájmem o všeobecné vzdělání v Kraji Vysočina buď ve čtyřletém, nebo v osmiletém studiu. S ohledem na demografické a populační charakteristiky se při snižujícím se počtu žáků dostává do přímé soutěže nejen s ostatními gymnázii, z nichž nejbližší je veřejné Gymnázium Třebíč, ale i s lycey na technických školách, například s oborem technické lyceum na Střední průmyslové škole a ISŠT v Třebíči. Svým zaměřením „Živé jazyky“ má však Katolické gymnázium příležitost, a tím i konkurenční výhodu absolventy nejen připravit na další studium v ČR, ale nabídnout jazykovou vybavenost pro studium na vysokých školách v zahraničí.

Sociální a ekonomické charakteristiky a východiska Charakter osídlení Kraj Vysočina patří mezi tři nejméně zalidněné kraje v České republice. V obcích se statutem města žilo počátkem roku 2004 celkem 299 tis. obyvatel, tj. 58,6%. To je po Středočeském (55%) a Olomouckém kraji (58%) nejméně ze všech krajů ČR (kde je pro porovnání stupeň urbanizace 70,5%). Vzhledem k vývoji migrace se podíl městského obyvatelstva v posledních letech snižoval. Dalším typickým rysem sídelní struktury Vysočiny je vysoký podíl malých sídel. V obcích do 500 obyvatel žije více než pětina obyvatel kraje, což je více než dvojnásobek odpovídajícího podílu pro ČR. Nižší stupeň urbanizace se projevuje také v podprůměrné hustotě zalidnění (58% hustoty zalidnění v ČR). Nejvýznamnější výjimkou je absence velké městské aglomerace, tedy malá velikost krajského města Jihlava s 50,1 tis. obyvateli, které je tak až na 22. místě podle počtu obyvatel a je nejmenším krajským městem. Obecnou příčinou této skutečnosti je poloha Vysočiny mezi dvěma největšími sídelními aglomeracemi státu, které soustřeďují specializované služby a jejichž spádová území zasahují na naše území. Co z toho vyplývá pro vzdělávání? Rozbory charakteru osídlení prokazují, že kraj Vysočina patří vedle Jihočeského a Plzeňského kraje ke krajům s objektivně menšími vzdělávacími institucemi a vyššími jednotkovými náklady, což se projevuje v síti škol i v ekonomice školství v kraji. Demografický vývoj Klíčovou charakteristikou populace je její věkové složení, které významně ovlivňuje současné demografické chování i budoucí vývoj populace. Věková struktura

24

obyvatel Vysočiny je v kontextu ČR poměrně příznivá a jsou pro ni charakteristické následující rysy: je zde dosud poměrně vysoký podíl dětí (v ČR 2. místo za Ústeckým krajem); podíl starých obyvatel je v kraji průměrný, resp. mírně nadprůměrný (od roku 2002), což je důsledek dvou faktorů: vysoké naděje na dožití a nízkého stupně urbanizace. I na Vysočině však probíhá proces stárnutí populace, a pokud nedojde ke změně, lze v příštích letech očekávat urychlení tohoto procesu. Díky uvedenému vyššímu podílu dětí i vyššímu zastoupení starších obyvatel je v kraji relativně nízké zastoupení obyvatel v produktivním věku (nejnižší v ČR). Proto je také index ekonomického zatížení nejvyšší v ČR. To však může přispívat k relativně nižší nezaměstnanosti v kraji, respektive v některých jeho regionech. Pro vývoj celkového počtu obyvatel je také významná migrace. V letech 1999 až 2002 měl kraj záporné saldo migrace, tj. počet obyvatel se snižoval jak přirozenou proměnou, tak i migrací. V roce 2003 se na Vysočinu naopak přistěhovalo více lidí, než se vystěhovalo. Kladné saldo migrace bylo dosaženo aktivní bilancí stěhování se zahraničím. Význam zahraniční migrace pro vývoj celkového počtu obyvatel se v příštích letech pravděpodobně bude zvyšovat. Co se týče školní docházky, snižování počtu dětí a mladých lidí bude vzhledem k poklesu porodnosti v 90. letech podstatně rychlejší. Do roku 2010 klesne počet dětí ve věku docházky do mateřské školy asi o 2 tisíce (tedy přibližně na 89% dnešního stavu); dětí ve věku povinné školní docházky o 18 tisíc (tj. na 71%); mladých lidí ve věku 15 - 19 let o 5 tisíc (tj. na 87%) a mladých lidí ve věku 20-24 let o 10 tisíc (tj. na 78% dnešního stavu). To se pochopitelně odráží v počtech žáků jednotlivých stupňů škol. Pokles počtu dětí na mateřských školách již kulminoval, v těchto letech začíná dopadat na základní školy; na středních školách se silně projeví po roce 2008 (do roku 2012 klesne počet žáků nastupujících do 1. ročníků středních škol o třetinu). Vzdělanostní, národnostní a sociální struktura obyvatel Vzdělanostní struktura obyvatel ve srovnání s ČR není příliš příznivá. Pouze 6,7% obyvatel ve věku nad 15 let má vysokoškolské vzdělání, maturitu má jen třetina populace (34,1%). Pouze v Ústeckém a Karlovarském kraji byl podíl vysokoškoláků nižší než na Vysočině. Vzdělanost je v ČR diferencována především stupněm urbanizace a věkem: obyvatelé měst jsou vzdělanější než populace venkova a mladší generace mají vyšší stupeň formální vzdělanosti než generace starší. Tyto dva hlavní faktory vysvětlují rozdíl mezi Vysočinou a více urbanizovanými kraji i rozdíly uvnitř kraje. Na druhou stranu však odlišný a pro kraj pozitivní pohled poskytuje srovnání vzdělanostní úrovně dvou věkových skupin (20-29 let a 30-39 let), které zachycuje dynamiku jejích změn v posledních letech. V tomto případě kraj Vysočina dosahuje hodnot výrazně lepších než je průměr republiky.

25

Vzdělanostní struktura obyvatel krajů v porovnání

45,0 40,0

základní

35,0 30,0

střední bez maturity

25,0 20,0

střední s maturitou

15,0 10,0

vysokoškol ské

5,0 0,0

H

m l.

.

ah Pr

a

Národnostní složení kraje je velmi homogenní, díky své poloze kraj unikl (až na některé okrajové části) hromadnému vysídlování a novému osídlování v období druhé světové války a těsně po ní stejně jako nadměrné fluktuaci obyvatelstva v následujících desetiletích. O stabilitě populace kraje Vysočina svědčí i podíl rodáků (54,9%), který je v kraji o 5 % vyšší než v celostátním průměru (49,9%). O sociálním složení poskytne určitou informaci rozložení profesí. Výpovědí z hlediska sociální struktury jsou nepochybně rovněž údaje o kriminalitě, která je v kraji Vysočina vůbec nejnižší v celé republice (asi poloviční úroveň celostátního průměru) a na druhé straně o poměrně vysoké religiozitě (která je naopak asi o polovinu vyšší než je celostátní průměr). Česká vzdělávací soustava v minulosti patřila k nejlepším v Evropě a ve světě. V posledních desetiletích však nezachytila vývoj v rozvinutých zemích, který se ubíral následujícím směrem: rozšiřování přístupu stále širších vrstev obyvatel k vyšším úrovním vzdělání bez ohledu na sociální a kulturní zázemí, přizpůsobování vzdělávacího systému potřebám učících se, rozšiřování obecného vzdělanostního základu a přesouvání úzce specializované odborné přípravy ze středního do terciárního školství či do dalšího vzdělávání, rozmach dalšího vzdělávání a v posledních letech postupný přechod k celoživotnímu učení, které se pro jednotlivce stává předpokladem pro uchování zaměstnání a společenského uplatnění a pro firmy konkurenční výhodou.

26

Odkaz na kvalitu české vzdělávací soustavy v blíže neoznačené minulosti je velmi diskutabilní, zejména s ohledem na vývoj v letech 1948 – 1989, jenž byl charakterizován politickým výběrem studentů učitelství i zpřísněným dohledem na učitele. Byli zvýhodňováni pedagogové loajální režimu, učitelé byli podrobeni vymývání mozků politickými školeními a zkreslováním dějin, spojeným s potlačením jejich osobnostního projevu. Ve stylu výuky byl dán důraz na paměťové učení současně s programovým potlačením osobnostních projevů žáků a studentů a jejich kritického myšlení. Zatímco v Evropě šel vývoj od učení množství faktů k výuce postupů, kompetencí a budování projevu osobnosti žáků, v ČSR, později ČSSR a ČSFR zůstal stát na paměťovém učení (biflování).

Přehled naplňování cílů minulého dlouhodobého záměru a zhodnocení současného stavu Prioritní úkol rozšiřování lyceálních programů i na další obory studia Posílení všeobecně zaměřených oborů technické lyceum, čtyřleté gymnázium a kapacity dálkového nástavbového studia na čtyřech školách V návaznosti na DZ ČR 2002, viz kapitola 4. 5. 2 Uvedená opatření zvýší šance v přístupu k terciárnímu vzdělávání i k jeho dokončení, zvýší flexibilitu a zaměstnatelnost absolventů v případě jejich přechodu na trh práce a rovněž umožní snížit převis poptávky po gymnaziálním vzdělávání. Podíl těch, kteří vycházejí z gymnázií: 2002/2003:15,1%, 2003/2004 18,9%

Zvyšuje se též počet studentů, kteří zakončují střední vzdělání maturitou: 2002/2003 65,27%, 2003/2004 65,72%

Při započítávání nástaveb lze odhadnout, že po ukončení studia bude podíl maturantů v ročníku přesahovat 72 %.

27

A. Změna oborové struktury středních škol PRIORITNÍ ÚKOLY Prioritní úkoly lze stanovit na základě výhledu do budoucna. Následující přehled sleduje změny, které lze očekávat ve středním vzdělávání:

Vývoj struktury středního školství

G SOŠ SOU s m. SOU uč.

19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

80 70 60 50 40 30 20 10 0

28

 Celkový počet žáků v prvních ročnících středních škol se až do roku 2006 udrží zhruba na dnešní úrovni, teprve počínaje rokem 2008 se začne rychle snižovat, do roku 2012 klesne o třetinu a poté bude mírně kolísat s tendencí slabého poklesu. Změní se však podíly ve středním vzdělávání (gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště). Podíl žáků v denní formě oborů zakončených maturitou (včetně denních nástaveb) vzroste z dnešních 66% na více než 70% v roce 2008. Tomuto poměru již odpovídají počty žáků v prvních ročnících školních roků 2001/02 a 2002/03.  Celkový podíl gymnaziálního vzdělávání se mírně zvýší; podstatnou skutečností však je, že jeho těžiště se přesune z víceletých forem na formy čtyřleté. Rychlý pokles počtu žáků v 5. ročnících ZŠ začal v letech 2004 a 2005. Podíl žáků přijímaných do prim víceletých gymnázií zůstane na současné úrovni, jejich stav by se tak měl ve shodě s demografickým poklesem snížit do roku 2010 o 120-140.  Podíl přijímaných do oborů středních škol (SOŠ i SOU) zakončovaných maturitní zkouškou se mírně zvýší a současně se začne zvyšovat podíl všeobecného vzdělávání na úkor odborného vzdělávání, a to jak v rámci jednotlivých oborů, tak navyšováním míst na gymnáziích a v oborech lyceum.  Podíl počtu přijímaných do oborů středních škol zakončovaných závěrečnou zkouškou s výučním listem se mírně sníží, především díky klesajícímu zájmu o tříleté učební obory; do roku 2008 může dojít ke snížení z dnešních 35% na 30 - 25% všech žáků přijímaných do prvních ročníků středních škol. Vývoj bude přitom značně záviset zejména na vývoji oborů s maturitou, denních nástaveb a rámcových vzdělávacích programů. Vývoj dvouletých učebních oborů bude záviset na demografickém vývoji a zájmu žáků. Vzdělávací nabídku budou i nadále zabezpečovat školy různých zřizovatelů. Během několika let svého působení se většina církevních i soukromých škol stala přirozenou součástí vzdělávací nabídky. Kraj považuje tyto školy za organickou a nedílnou součást vzdělávacího systému. Při posuzování jejich oborové nabídky a při změnách v síti škol postupuje kraj podle stejných kritérií jako u jím zřizovaných škol.

Z uvedené prognózy pro Kraj Vysočina vyplývá skutečnost, že zejména osmiletá gymnázia musí počítat s demograficky podmíněným poklesem potenciálních uchazečů, avšak i na čtyřletém oboru se zvýší konkurence a gymnázia v kraji budou o studenty soutěžit.

Prioritní směr, týkající se změny struktury středního školství, sleduje tyto hlavní cíle:  posílit vzdělávací příležitosti, které vedou k dalšímu studiu; usnadnit žákům cestu k dosahování co nejvyššího a relevantního vzdělání a zvýšit jejich studijní motivace a aspirace  minimalizovat či vyloučit existenci často umělých překážek a slepých vzdělávacích cest; omezit faktory, které podporují neúspěšnost žáků a jejich

29

předčasné vyloučení ze vzdělávání a jeho ukončování zejména na úrovni základního vzdělání  vytvořit tím předpoklady pro zvyšování zaměstnatelnosti absolventů škol a přispět charakterem získaného vzdělání k jejich flexibilitě na pracovním trhu  vytvořit podmínky pro širší zapojení středních a vyšších odborných škol do dalšího vzdělávání dospělých

B. Rozvoj terciárního vzdělávání PRIORITNÍ ÚKOLY Prioritní úkoly pro rozvoj terciárního vzdělávání navazují na započatá opatření:  nadále realizovat opatření ke zvýšení účasti obyvatel kraje na terciárním vzdělávání  podporovat realizace nových bakalářských forem studia na území kraje  na vyšších odborných školách podpořit rozvoj neprezenčních forem výuky, krátkých vzdělávacích kursů pro dospělé, rozvoj rekvalifikačních aktivit apod. a využít tak jejich potenciálu k začleňování do systému dalšího vzdělávání (viz níže).

ZPŮSOB NAPLŇOVÁNÍ ÚKOLŮ Ke zvýšení zájmu a posléze i účasti na terciárním vzdělávání přispěje současně mírné zvýšení nabídky gymnaziálního vzdělávání a rozvoj lyceálních oborů na středních odborných školách. Kraj Vysočina očekává, že počet přijímaných do celého terciárního vzdělávání (vysoké školy a vyšší odborné školy) stoupne ze současných 800 na zhruba 2100 na konci dekády. Tím se zvýší celková účast obyvatel kraje na terciárním vzdělávání do roku 2010 zhruba o polovinu. Vedle prezenčních forem považuje kraj za nezbytné současně rozvíjet nabídku kombinovaných, případně distančních forem.

C. Rozvoj dalšího vzdělávání PRIORITNÍ ÚKOLY Kraj si je vědom naléhavosti a nezbytnosti rozšířit přístup ke vzdělávání dospělým a bude podporovat aktivity vlastní i regionálních partnerů v této oblasti.

30

V následujícím období se budou nadále rozvíjet tyto prioritní úkoly:  podpořit vytváření kratších a distančních forem vzdělávání ve vzdělávacích institucích nebo firemních systémech vzdělávání a specializovaných vzdělávacích programů pro sociálně znevýhodněné skupiny obyvatelstva  podpořit firmy ve využívání moderních forem vzdělávání a personálního rozvoje vlastních zaměstnanců, tedy podporovat výraznější participaci zaměstnavatelů na dalším vzdělávání a na jeho certifikaci  vytvořit podmínky pro koordinované využívání prostředků úřadů práce určených na aktivní politiku zaměstnanosti  ve vzdělávacích programech podporovat formy, které posilují vazby mezi vzděláváním a praxí a umožňují pružnější přechod do zaměstnání  vytvořit podmínky pro snazší propojení počátečního a dalšího vzdělávání na středních školách  zvýšit účast středních a vyšších odborných škol (případně i škol základních a školských zařízení) na vzdělávání dospělých, též v návaznosti na vznik regionálního centra dalšího profesního vzdělávání

Kvalita vzdělávání a řízení školství (3.2) TRENDY, SOUVISLOSTI A VÝCHODISKA Ve všech vyspělých zemích se projevují určité obecně platné vývojové trendy, třebaže s odlišnou dynamikou a intenzitou danou konkrétními podmínkami. Patří sem zejména globalizace (v rovině pracovního trhu a pracovních příležitostí i v rovině nabídky a poptávky po produktech pracovní činnosti), rozvoj nových technologií, který vede ke vzniku zcela nových povolání a k obsahové změně těch stávajících, pokles pracovníků ve výrobní sféře a výrazný přesun do terciární a stále více i do kvartérní sféry, tedy do oblastí vysoce kvalifikovaných služeb. Zaměstnanost se posouvá od bezprostřední výroby k oblastem předcházejícím či následujícím výrobu - tedy k nepřímým řídícím, plánovacím a kontrolním pracím. Roste i počet technických odborníků proti výrobním dělníkům, ve vlastní výrobě se pak zvyšují nároky na kvalifikaci pracovníků. Význam získávají především kvalifikace přesahující jednotlivé profese, a to jak ve vlastní odbornosti, tak v obecných kompetencích jako je komunikace, schopnost logického myšlení, personálních vztahů, schopnost zorganizovat si práci apod. Vznik malých firem a změny organizace práce ve větších podnicích kladou podstatně větší důraz na obecné schopnosti řešit problémy, pracovat v týmu a umět rychle převádět změny vycházející z poptávky do nových návrhů výrobků a služeb. Namísto rutinních činností a úkolů vystupuje do popředí schopnost inovace. Produkty a služby se rychleji mění, a proto jsou cennější flexibilní pracovní síly schopné učit se novým dovednostem.

31

Hlavní charakteristikou současné situace na trhu práce je nejistota a nestabilita zaměstnání. U nás je situace ještě komplikovanější vzhledem k nedokončené restrukturalizaci, k obtížnosti odhadu nosných odvětví, technologických změn, zahraničních investic apod. Nejistota a nestabilita zaměstnání nutně vedou i ve vzdělávání k obecnějšímu směřování odborné přípravy. Není účelné připravovat úzce zaměřené specialisty s hlubokými profesními kompetencemi; počáteční odborné vzdělávání musí naopak směřovat k základní profesní přípravě s rozvinutými základními dovednostmi, znalostmi a schopnostmi. Především na nich – nejenom na tom, jak vzdělávací programy respektují kvalifikační požadavky profesí závisí celoživotní zaměstnatelnost absolventů a také připravenost pro další vzdělávání. Dnes se zdůrazňují tyto klíčové kompetence: komunikativnost - dovednost diskutovat, znázorňovat a vysvětlovat, zpracovávat a připravovat písemné materiály, číst s porozuměním a odpovídat na písemné materiály včetně vlastní interpretace rozvoj schopnosti učit se - sebepoznávání a zjišťování vlastních schopností, navrhování cílů směřujících k vlastnímu rozvoji, vyhledávání zpětné vazby, aktivity zaměřené na zvýšení efektivity učení a zdokonalování vlastní výkonnosti práce v týmu - rozvíjí podíl jedince na určování společných cílů, rozdělování odpovědnosti při týmové práci, volbu pracovních metod, sledování pokroku při práci na plnění společného úkolu řešení problémů - analýza různě složitých problémů, identifikace jejich podstaty, hledání přístupu k jejich řešení, plánování, realizace a hodnocení efektivity řešení numerické aplikace - používání aritmetických a základních statistických technik při řešení konkrétních praktických situací informační technologie - vyhledávání, výběr, zpracování a ukládání textových, grafických i numerických informací za účelem jejich dalšího využívání komunikace v cizích jazycích – schopnost dorozumět se v osobním kontaktu i běžným psaným textem

D. Podpora strategického řízení škol Česká školní inspekce identifikovala jak na základních tak na středních školách kraje Vysočina snižující se míru odborné a pedagogické způsobilosti učitelů (s výjimkou větších měst). Nejmenší problémy s kvalifikovaností pedagogů jsou na gymnáziích, na učilištích je míra kvalifikovanosti v některých případech problematická. Tento stav je vyvolán mimo jiné v důsledku odchodu kvalifikovaných učitelů do důchodu, kteří nejsou nahrazováni adekvátně kvalifikovanými mladými lidmi. Především v malých městech se projevuje nízká motivace absolventů pedagogických fakult se do těchto míst po studiu vracet nebo se tam nově usidlovat. Nízká motivace rovněž souvisí s klesající prestiží učitelského povolání, která se projevuje nejen v ČR, ale je obecným trendem i ve většině zemí OECD. Na tomto poklesu se u nás pravděpodobně také projevuje skutečnost, že stávající převažující 32

metody, obsah vzdělávání a málo funkční kariérní růst neodpovídají představám lidí o osobním rozvoji. Současně je však také nutno konstatovat, že ve školách stále působí pedagogičtí pracovníci, kteří nevnímají změny v požadavcích na vzdělávání, nebo nemají dost vůle a motivace zamýšlet se nad širšími souvislostmi své práce a činit odpovídající změny ve svém učitelském působení. V jejich podání se pak často stává výuka rutinní záležitostí bez vnitřního zaujetí, nebo, v lepším případě, setrvávají na metodách a požadavcích, které se stávají brzdou rozvoje mladých lidí. Právě tito lidé mohou na některých školách vytvářet netvůrčí, konzervativní prostředí, ve kterém se těžko prosazují nové nápady a tendence.

PRIORITNÍ ÚKOLY Prioritní úkoly v rámci podpory strategického řízení škol navazují na úkoly v minulém období stejně jako na postup dalších prací uvedený v DZ ČR 2005 (viz kapitola II. 2 5):  podporovat zavádění prvků strategického řízení do škol  posilovat profesionální růst pedagogických pracovníků prostřednictvím systému dalšího vzdělávání  posilovat kvalifikační růst řídících pracovníků škol  podporovat změny vyplývající z kurikulární reformy a reformy ukončování studia na středních školách  rozvíjet podpůrné mechanismy jako jsou poradenské služby, informační servis a komunikace škol mezi sebou

Vztah kraje k ostatním zřizovatelům škol i školám samotným, přestože kraj je ze zákona nadán rozhodujícími pravomocemi orgánu státní správy ve školství, je partnerský, a to nejen při realizaci strategických rozvojových cílů, ale i při jejich formulování a koncipování. Administrativní rozhodování uplatňuje při vytváření podmínek pro efektivní realizaci změn - a to v rozsahu působnosti kraje jako zřizovatele škol (například při změnách v síti škol). Omezuje operativní řízení škol a zasahování do rozhodovacích pravomocí jejich ředitelů; to se týká i oblasti pedagogické, personální a ekonomicko-finanční. Kraj zároveň apeluje na obce, aby uplatňovaly při výkonu své zřizovatelské funkce obdobné principy řízení a respektovaly autonomii škol.

E. Podpora evaluace a monitorování kvality vzdělávání Výsledky vzdělávání a kvalitu škol považuje kraj Vysočina za komplexní a mnohorozměrnou veličinu, kterou není možné prokazovat jedním nebo dvěma ukazateli. Informace o kvalitě práce škol jsou nezbytné nejen pro řízení školství, pro různé zřizovatele škol, ale i pro jejich ředitele. Kraj Vysočina podporuje postupné

33

vytváření rozsáhlého a různorodého evaluačního prostředí škol, které zohlední jejich různé kvalitativní charakteristiky, bude tyto informace zveřejňovat, ovlivňovat tak poptávku po vzdělání a využívat je pro řízení školství v kraji v nejširším smyslu slova. Hlavní cíl a smysl však spatřuje v tom, že samotné školy začínají chápat hodnocení své práce (vnější – externí evaluaci nebo vnitřní - autoevaluaci) jako podstatný a nepominutelný zdroj poznání a informací pro vlastní řízení školy a zlepšování její kvality. PRIORITNÍ ÚKOLY Prioritní úkoly v oblasti podpory evaluace a monitorování kvality vzdělávání jsou následující:  iniciovat evaluační aktivity na úrovni kraje a v tomto ohledu doplňovat úsilí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy při dobudování uceleného systému evaluace a při realizaci odpovídajících programů a projektů  ve shodě s probíhající kurikulární reformou a novými formami hodnocení vzdělávacích výsledků žáků rozšiřovat užití objektivních nástrojů pro průběžnou evaluaci i monitorování výstupní úrovně absolventů základních a středních škol  podílet se na vytvoření integrovaného informačního systému, který bude soustřeďovat a analyzovat klíčová data a informace z oblasti vzdělávání, trhu práce, zaměstnanosti a socioekonomického rozvoje kraje a vytvářet informační výstupy obsahově i formálně odpovídající potřebám jednotlivých cílových skupin

F. Zvýšení kvality a rozšíření nabídky vzdělávání KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ

Prioritní úkol rozšíření spektra používaných didaktických metod vzdělávání zejména na 2. stupni ZŠ a v SŠ a zavedení organizačních forem vzdělávání umožňujících vyšší diferenciaci a individualizaci vzdělávání a péči o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami V návaznosti na DZ ČR 2002, viz kapitola 4. 1. 2 D

Za tímto účelem probíhal grantový program Fondu Vysočina Škola dílnou lidskosti na podporu týmové práce ve školách. 2002: Podpořeno bylo 33 projektů ve výši 2,7 mil. Kč; celkový realizovaný objem byl 3,6 mil. Kč.

34

Prioritní úkol zvýšení kvality výuky cizích jazyků V návaznosti na DZ ČR 2002, viz kapitola 4. 1. 2 B

Na podporu jazykového vzdělávání samotných učitelů. V rámci Fondu Vysočiny byl vyhlášen a realizován grantový program Cizí jazyky – brána k novému poznání I., II. Podpořeno bylo 63 projektů v celkové výši 2 mil. Kč.

Prioritní úkol zvýšení kvality vzdělávání ICT: Státní informační politika ve vzdělávání: rozvojové programy Implementace výukového software a Informační gramotnost veřejnosti V návaznosti na DZ ČR 2002, viz kapitola 4. 1. 2 C

2003: dotace z MŠMT na realizaci 13 pilotních projektů v celkovém objemu 2, 1 mil. Kč. 2004: realizováno bylo 19 pilotních projektů a 4 rozvojové programy v celkové výši 2, 3 mil. Kč. 2005: realizace 26 regionálních projektů a 2 národních projektů v celkové výši 5 mil. Kč + dotace pro vybrané školy 3, 9 mil. Kč, dotace na zajištění připojení škol k internetu 2, 9 mil. Kč, dotace na zajištění ICT standardu 17 mil. Kč. Vzniklo 14 Informačních center SIPVZ; V roce 2005 se poprvé konala Krajská přehlídka projektů SIPVZ. Za účelem podpory vybavení středních škol poskytl také kraj ze svých zdrojů investiční dotaci ve výši 1 mil. Kč v roce 2003, 10 mil. Kč v roce 2004 a 8,9 mil. Kč v roce 2005.

Prioritní úkol posílení atraktivity školy a její těsnější spolupráce s obcí a podpora komunitní funkce školy 2003 Fond Vysočiny: Škola a knihovna – centra vzdělávání s dotací 1 mil. Kč, ze kterého bylo podpořeno 16 projektů v celkovém realizovaném objemu 1,5 mil. Kč.

Školy, školská zařízení a neziskové organizace zabývající se neformálním vzděláváním dětí a mládeže se zapojují i do mezinárodních projektů. Velké množství aktivit se uskutečňuje v rámci vzdělávacích programů EU: program Socrates formální vzdělávání (Socrates / Minerva / ICT; Socrates / Comenius 1 / Projekt rozvoje škol, Jazykový projekt, Projekt spolupráce škol; Socrates/ Grundtvig 2/ NAILS, Projekt výměny zkušeností), program Leonardo da Vinci - odborné vzdělávání (Leonardo da Vinci / Projekt mobilit / stáže), program Mládež - neformální vzdělávání (Mládež / Iniciativy mládeže / Skupinové iniciativy). Mimo vzdělávací programy EU 35

existuje ještě několik dalších možností financování mezinárodních aktivit (např. Česko-německý fond budoucnosti nebo Koordinační centrum česko-německých výměn mládeže Tandem). Školy a NNO z kraje Vysočina si mohou požádat o dofinancování svých projektů. Programy garantované odborem školství, mládeže a sportu Krajského úřadu kraje Vysočina jsou doplňovány i programy jiných odborů, například každoroční grantové programy Regionální kultura či Protidrogová prevence.

Efektivita vzdělávání a zajištění rozvoje (3.3) TRENDY, SOUVISLOSTI A VÝCHODISKA Pod pojmem efektivity vzdělávání se často rozumí pouze její ekonomický aspekt, tedy celkové nebo jednotkové finanční náklady na fungování vzdělávacího systému. V tomto případě se však jedná o efektivitu v širším slova smyslu - zahrnující navíc např. efektivitu využívání prostor a materiálního vybavení, efektivní využívání schopností a dovedností pracovníků pedagogických i nepedagogických, efektivní a současně odborné řízení, efektivitu institucionálního uspořádání aj. Z demografického vývoje se přitom může zdát, že v příštích letech půjde o pouhé zachování a udržování sytému, opak je však pravdou. Jak bylo popsáno v předchozích kapitolách, od vzdělávacího systému se očekává splnění řady úkolů souvisejících s rozvojem lidských zdrojů (od modernizace vzdělávacích metod a organizačních forem přes aplikaci myšlenek celoživotního vzdělávání a další vzdělávání až po větší otevřenost a užitečnost pro nejbližší okolí). Efektivitu proto nestačí posuzovat pouze podle aktuálního stavu, ale především z perspektivního pohledu. V tomto smyslu jde o vytváření efektivního systému pro zajištění činností a kvalitativní rozvoj vzdělávací soustavy v nejbližších letech za výrazného poklesu počtu žáků. Prioritou přitom bude zajištění podmínek pro výkon činností, nikoli zachování institucí za každou cenu.

36

Analytická část (5.1) Vývoj počtu tříletých dětí 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 1990

1995

2000

2005

Vývoj počtu šestiletých dětí 8000 7500 7000 6500 6000 5500 5000 4500 4000 1990

1995

2000

2005

Vývoj počtu patnáctiletých žáků 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 1985

1990

1995

2000

2005

2010

2015

2020

37

Oborová struktura oborů s maturitou

600

500

400 Počet žáků v 1. ročníku

300

Absolventi za školní rok 2004/2005

200

100

0

og ol Ek

ie

om on Ek

a ik

n tro as G

om

ie

,

m ri s tu

us

Priority pro rozvoj středního školství v kraji Vysočina Prezentace výsledků diskuze čtyř skupin: Diskusní skupina 1 (Humpolec 1. 12. 2005): 1. 2. 3.

Přizpůsobit nabídku oborů trhu práce - nepružná reakce Zachovat úroveň vzdělání v maturitních oborech Koncepčně podpořit změny metod výuky

Diskusní skupina 2 (Humpolec 1. 12. 2005): 1. 2. 3.

„Nová maturita“ – malý přínos Školy x praxe – požadavky trhu práce (mapování školství – dlouhodobé) Oborová optimalizace v návaznosti na potřeby reálné praxe – rozmístění firem v rámci kraje a podniků

Diskusní skupina 3 (Humpolec 1. 12. 2005): 1. 2.

Spravedlivé financování Podpora jazykového vzdělávání – zahraniční pobyty žáků, rodilí mluvčí

38

3.

Stanovit potřebu absolventů v závislosti na profesní struktuře a struktuře podniků a služeb a v návaznosti optimalizovat strukturu oborů i škol

Diskusní skupina 4 (Humpolec 1. 12. 2005): 1. 2. 3.

Podpora učňovského školství – spolupráce s ÚP, podniky; reagovat na potřeby trhu práce: studijní a učební obory, jejich zaměření; ÚP – rodiče - škola – formovat zájem žáka o školu, o potřebné studijní a učební obory Optimalizace sítě škol, novelizace zákonných norem Zvýšení porodnosti

Komentář (Kraje Vysočina) Výše uvedené priority jsou již výsledkem diskuzí v jednotlivých skupinách; podíváme-li se na jednotlivé příspěvky účastníků konkrétněji, můžeme je dále rozvést: Jak je uvedeno i výše, stejně jako v jiných skupinách je zde prioritou komunikace a spolupráce mezi školou a ÚP (trhem práce), školou a podniky, školou a rodiči, školou a zřizovatelem i městem. Další prioritou byla pro diskutující kvalita: kvalita jazykového vyučování, ICT, kvalita v maturitních oborech, zavádění nových metod vyučování, ŠVP atd. Shoda panovala v podpoře učebních oborů, v nutnosti spojit více školu s praxí, „obecně – tlak na zákonodárce: možnost daňových úlev pro firmy – podpora vzdělávání (sponzoring,…)“, důležitá se pro přítomné jevila tvorba center vzdělávání s příbuznými obory a s možností prostupnosti. Dalšími prioritami byla například pokračující podpora mezinárodní spolupráce a další vzdělávání managementu škol.

Trend podporovat v kraji učňovské školství specializované podle zadání úřadů práce se z pohledu rychlosti strategických změn ve společnosti porovnané s dobou studia pro dosažení kvalifikace zdá být mylný. Dle našeho názoru (E consulting) by v budoucnu mělo střední vzdělání poskytovat zejména klíčové kompetence pro schopnost rychlé specializace formou dalšího profesního vzdělávání. O to více vyvstává potřeba znalosti jazyků a výpočetní techniky spolu s procesním učením, znalostí práce v týmech a podobných metod cílených více na rozvoj osobnosti než na specializaci. Zde se právě pro gymnázia - připravující nejenom na magisterské vysokoškolské studium, ale i na nižší formy, jako je vyšší odborné či bakalářské studium - otevírá mnoho možností uplatnění a aplikace jejich studijního programu.

39

7. Vize a strategické priority Katolického gymnázia na léta 2007 – 2020 VIZE KATOLICKÉHO GYMNÁZIA TŘEBÍČ Katolické gymnázium je uznávaným centrem vzdělání, komunitního života a kultury pro Třebíč a široké okolí. Škola je pro studenty, pedagogy, zaměstnance i veřejnost místem, kde se cítí dobře. Jeho absolventi, kvalitně jazykově vybaveni, úspěšně studují na vysokých školách doma i v zahraničí a jsou přínosem nejenom ve svých profesích, ale zejména pro svoje lidské vlastnosti. Do své školy se rádi vracejí. Stabilizovaný pedagogický sbor včetně externích učitelů spolu s vedením školy je tvořen výraznými osobnostmi a je považován za vzor nejen po stránce pedagogické a odborné, ale i lidské. Vytváří studentům zázemí a ukazuje jim cestu. Je inspirací jiným školám. Katolické gymnázium je místem otevřené výměny názorů pro všechny, kteří hledají hodnoty a smysl života. Škola nabízí moderní způsoby dalšího vzdělávání dospělých v různých oblastech, studium jazyků i programy pro rozvoj osobnosti. Všechny zdroje pro rozvoj školy jsou efektivně využívány, škola je schopná nabízet kvalitní a vzájemně výhodné partnerství jak veřejným, tak soukromým subjektům. Katolické gymnázium je symbolem vstřícnosti a otevřenosti a má svoje pevné místo v životě celého kraje s kontakty napříč Evropou.

40

Přehled priorit strategie Priorita 1

- Dobře položený areál školy je využíván pro aktivity přinášející škole prospěch a prostředky.

Priorita 2

- Vyvážené a transparentní financování školy s využitím všech dostupných zdrojů je nastaveno a udržováno tak, aby navzdory splácení dluhů umožňovalo efektivní investice zejména do lidských zdrojů, jež jsou nositeli poslání školy.

Priorita 3

- Uplatňováním otevřenosti, vstřícnosti a respektováním svobody názoru Katolické gymnázium Třebíč ukazuje význam hodnot přesahujících hodnoty konzumní společnosti a je atraktivní pro širokou veřejnost.

Priorita 4

- Komplexem platových a pracovních podmínek buduje škola stabilní skupinu kvalitních jazykových pedagogů včetně rodilých mluvčích a vytváří si podmínky pro dosažení evropského standardu jazykové výuky, a to jak nabídkou, tak kvalitou, aby se KG stalo vyhledávaným centrem jazykové výuky.

Priorita 5

- Souladem vzdělávacích koncepcí a programů s posláním, vizí a prioritami školy dosahovat zvyšujícího se počtu studentů kvalitně připravených nejen pro další studium, ale zejména pro život.

Priorita 6

- Systematickou péčí je budována „firemní kultura“ vstřícná, přívětivá a jednoznačná, stavící na mezilidských vztazích, komunikaci a dialogu, skýtající pocit bezpečí jak studentům, tak pedagogům, zaměstnancům a rodičům.

41

P1 (Budovy, prostor, vybavení areál) Dobře položený areál školy je využíván pro aktivity přinášející škole prospěch a prostředky

Opatření 1.1 Zpracovat a průběžně aktualizovat studii ekonomické využitelnosti. Opatření 1.2 Přednostně využívat volné finanční prostředky pro technické vybavení pro výuku s ohledem na stanovené priority školy. Opatření 1.3. Pro budování a vylepšování areálu a souvisící infrastruktury využívat vypisované dotační programy. Opatření 1.4. Soustavně vyjednávat s úřady o využití areálu tak, aby památkově chráněná budova nebránila v naplňování poslání školy. Opatření 1.5. Postupně využívat areál školy i o prázdninách (turistika, ubytování, letní kurzy, koncerty).

42

P2 (Podmínky pro činnost, financování) Vyvážené a transparentní financování školy s využitím všech dostupných zdrojů je nastaveno a udržováno tak, aby navzdory splácení dluhů umožňovalo efektivní investice zejména do lidských zdrojů, jež jsou nositeli poslání školy.

Opatření 2.1. Budovat transparentní systém finančních příspěvků rodičů studentů, zejména s ohledem na jejich adresné použití nesoucí princip solidarity s finančně slabými studenty, jako jeden ze zdrojů financování školy. Opatření 2.2. Nalézt zajímavá témata a způsoby spolupráce pro zapojení podniků v rámci C.S.R. (Společenské odpovědnosti firem) pro přímé, nepřímé, či reciproční financování školy. Opatření 2.3. Vytvářet zázemí pro fundraising a návrhy rozvojových projektů, aby bylo možno využitím evropských, národních i krajských zdrojů z úspěšných projektů naplňujících strategii školy násobit vlastní rozvojové prostředky. Opatření 2.4. Zapojováním zřizovatele a systematickou vzájemnou informovaností mezi ním a školou nacházet společně nové zdroje pro financování školy. Opatření 2.5. Využívat výzev, které strategie školy přináší, k nacházení nových zdrojů pro vícezdrojové financování, jež škole zajistí srovnatelné nebo lepší podmínky v porovnání se státními školami.

43

P3 (Jak se jeví škola zvenku a jak působí navenek) Uplatňováním otevřenosti, vstřícnosti a respektováním svobody názoru Katolické gymnázium Třebíč ukazuje význam hodnot přesahujících hodnoty konzumní společnosti a je atraktivní pro širokou veřejnost.

Opatření 3.1. Využít vlastních internetových stránek a jejich cizojazyčných verzí k marketingu, propagaci školy, navázání nových kontaktů a získání příznivců školy. Opatření 3.2. Rozšiřováním celospolečenského působení školy ve městě a okolí pořádat akce a budovat nové příležitosti pro styk s co nejširší veřejností (plesy, koncerty, dny otevřených dveří, zapojení satelitních neziskových organizací...). Opatření 3.3. Využít všech forem k informování a vytváření pozitivního image školy na veřejnosti (tisk, internet, akce školy pro veřejnost…). Opatření 3.4. Otevřít školu pro celoživotní vzdělávání dospělých, zejména pro výuku jazyků a kurzy pro veřejnost v souladu s posláním školy (např. sebeřízení, kritické myšlení, etika včetně etiky v podnikání a veřejné správě…).

44

P4 (Jazyková výuka) Komplexem platových a pracovních podmínek buduje škola stabilní skupinu kvalitních jazykových pedagogů včetně rodilých mluvčích a vytváří si podmínky pro dosažení evropského standardu jazykové výuky, a to jak nabídkou, tak kvalitou, aby se stala vyhledávaným centrem jazykové výuky.

Opatření 4.1. Vytvářet takový systém výuky jazyků, který nabízí všem studentům i pedagogům (nejenom vyučujícím jazyků) stáže a jazykové pobyty v zahraničí v rámci cenově dostupných aktivit a projektů organizovaných nebo zprostředkovaných školou. Opatření 4.2. Motivovat studenty k aktivnímu používání jazyka a k získávání jazykových kompetencí jako samozřejmého prostředku budoucího uplatnění ve sjednocené Evropě. Opatření 4.3. Navazovat a budovat aktivní spolupráci, dlouhodobé vztahy a účastnit se společných projektů se zahraničními školami i v zemích používajících angličtinu jako komunikační prostředek (ne jako rodný jazyk, tedy např. NL, FIN, SLOV, NOR, EST, HUN, A…). Opatření 4.4. Navazovat a budovat aktivní spolupráci se zahraničními školami v zemích, jejichž mateřskému jazyku škola vyučuje. Opatření 4.5. Soustavně věnovat pozornost možnostem rozšiřování nabídky výuky jazyků.

45

P5 (Způsoby výuky, charakteristické znaky školy pro studenty, zaměření studia a orientace, kooperace, projekty) Souladem vzdělávacích koncepcí a programů s posláním, vizí a prioritami školy dosahovat zvyšujícího se počtu studentů kvalitně připravených nejen pro další studium, ale zejména pro život. Opatření 5.1. Jak v průběhu přijímacího procesu, tak při výuce se u studentů zaměřit na vzdělavatelnost, práci s neobvyklými typy inteligence, individuální přístup k talentovaným nebo jakkoli hendikepovaným žákům. Opatření 5.2. Rozšiřovat studentům přímo v areálu školy v době mimo vyučování studijní zázemí s možností přístupu k počítačům a internetu, hledat způsoby jejich motivace a výchovy k převzetí odpovědnosti za vlastní vzdělání a zájem o vlastní profesní i občanskou roli v životě. Opatření 5.3. Zřízením průřezových volitelných předmětů, případně přístupných i žákům více ročníků, a zaváděním nových předmětů v souladu s posláním školy (například etika) přesouvat cíl výukové činnosti od známek k všestranně využitelným znalostem spolu s alternativními způsoby klasifikace studentů (například slovním hodnocením). Opatření 5.4. Zaměřovat výuku stále více na metody studia a práce, řešení problémových úloh, procesní myšlení a osvojování obecně využitelných postupů a dovedností namísto paměťového učení faktů encyklopedického typu (biflování). Opatření 5.5. Angažovat do výuky kvalitní externí lektory. Opatření 5.6. Zavádět moderní metody výuky, spolupracovat s partnerskými školami a dalšími subjekty doma i v zahraničí.

46

P6 („Firemní kultura“ školy, atmosféra, vztahy, řízení školy) Systematickou péčí je budována „firemní kultura“ vstřícná, přívětivá a jednoznačná, stavící na mezilidských vztazích, komunikaci a dialogu, skýtající pocit bezpečí jak studentům, tak pedagogům, zaměstnancům a rodičům.

Opatření 6.1. Postupně doplňovat třídní schůzky individuálními pravidelnými konzultačními hodinami s profesory. Opatření 6.2. Budovat v rámci www stran školy profesionální a stále aktuální Intranet Katolického gymnázia s řízeným přístupem pro studenty, pedagogy i rodiče s všestranně dostupnými cílenými informacemi. Opatření 6.3. Průběžně zvyšovat přitažlivost školy pro učitele zaváděním moderních evropských metod jejich dalšího vzdělávání a motivace (například Investors in People) včetně vyhodnocování účinnosti procesu zpětnou vazbou. Opatření 6.4. Budovat firemní kulturu školy založenou na přímosti, rovném přístupu k informacím a komunikaci s respektováním různosti a individuality jedince a dávající právo na vlastní názor. Opatření 6.5. Zavedením pozic školního psychologa a spirituála jak pro studenty, tak pro pedagogy posílit mimovzdělávací funkci školy jako místa bezpečí a zdravých mezilidských vztahů. Opatření 6.6. Vést studenty k vzájemnému respektu a svobodě, a to zejména osobním příkladem pedagogů jako celistvých osobností. Opatření 6.7. Využívat otevřené řízené diskuse a „ dílny“ za účasti pedagogů, studentů, rodičů i zřizovatele k vyjasňování problémů a hledání konsensuálních řešení ku prospěchu školy.

47