Integrovaná strategie území na období

Integrovaná strategie území na období 2007 - 2013

MAS Vladař, o.p.s.

MAS Vladař, o.p.s.


ZÁŘÍ 2007

Strana 1 (celkem 30)


MAS Vladař, o.p.s.

Obsah 1. 2.

Úvod .......................................................................................................................................................... 3 Situační analýza ......................................................................................................................................... 3 2.1. Geografie ............................................................................................................................................. 3 2.2. Demografie.......................................................................................................................................... 6 2.3. Ekonomika ........................................................................................................................................ 13 2.4. Historie .............................................................................................................................................. 15 2.5. Kultura .............................................................................................................................................. 17 2.6. Životní prostředí ................................................................................................................................ 17 3. SWOT analýza ......................................................................................................................................... 21 4. Návrhová část .......................................................................................................................................... 23 5. Implementační část .................................................................................................................................. 26 5.1. Schéma zabezpečení realizace integrovaného strategického plánu .................................................. 26 5.2. Lidské zdroje MAS Vladař ............................................................................................................... 27 5.3. Technické prostředky ........................................................................................................................ 28 5.4. Financování ....................................................................................................................................... 28 5.5. Vlastní grantový systém .................................................................................................................... 28 5.6. Spolupráce ......................................................................................................................................... 28 6. Použitá literatura ...................................................................................................................................... 29



MAS Vladař, o.p.s.

1. Úvod Integrovaná strategie území MAS Vladař, o.p.s. navazuje na několik předchozích rozvojových dokumentů místní akční skupiny Vladař. (Strategie rozvoje mikroregionu Vladař – 2004, Integrovaná územní strategie rozvoje venkova Vladař – 2005 a Strategie rozvoje mikroregionu MAS Vladař, o. p. s – 2006). Jejím cílem je na základě analýzy přírodních a socio-ekonomických podmínek oblasti stanovit dlouhodobé cíle a prostředky pro vyvážený rozvoj území MAS Vladař, o.p.s.

2. Situační analýza 2.1.Geografie Oblast Vladaře, ze které je vyčleněn MAS VLADAŘ a pro který je zpracována Strategie, leží na severozápadě České republiky, má rozlohu 142 578 ha, 65 055 obyvatel, průměrná hustota obyvatel činí 45,63 obyvatel/km2. Oblast se rozkládá na území dvou jednotek NUTS II (převážně Severozápad, malou částí Jihozápad), tří jednotek NUTS III (kraje Ústecký, Karlovarský a Plzeňský) a čtyř okresů NUTS IV. (Karlovy Vary, Plzeňsever, Chomutova a Louny). Vladař je umístěn na administrativním území těchto obcí III. stupně: Karlovy Vary, okrajově na území Nýřany, Kralovice, Kadaň, Podbořany a Žatec. (viz OBR.1Geografická mapa území, OBR. 2 Politická mapa území).

OBR. 1 – Geografická mapa území



MAS Vladař, o.p.s.

OBR. 2 – Politická mapa území

Oblast Vladaře tvoří pět svazků obcí: Doupovské Hory, Radonicko, Nechranicko, Žatecko a Manětínsko. Oblast Vladaře pokrývá území od západu -Toužimska po východní část Výškovska a Tuchořicka v Lounském okrese, od severu – Kadaně po Manětínsko – Nečtinský mikroregion. (viz OBR. 3 – Mapa mikroregionů a svazků obcí MAS Vladař) MAS Vladař zahrnuje převážně venkovské obce a města do cca 3.000 obyvatel (jedná se o 43 obcí), jeho součástí jsou ale i sídla městského typu s počtem obyvatel do 25.000 (největšími městy jsou Žatec a Kadaň). Poměrně velkou část území Vladaře na severozápadě tvoří vojenský výcvikový prostoru (vojenského újezdu) Hradiště (pojmenován byl podle vrchu Hradiště, 934m.n.m.), který od roku 1953 zabírá rozsáhlou oblast Doupovských vrchů (celkem 331,5 km2) s bývalým centrem, městečkem Doupov. V předmětném prostoru existovaly desítky venkovských obcí, které v průběhu druhé poloviny 20. století zmizely. Obyvatelstvo prostoru bylo téměř výlučně německé (v roce 1930 … 98,7%). Konkrétně bylo zlikvidováno městečko Doupov a 67 obcí, osad, horských samot a dvorců včetně sítě silnic a horských cest, připomínané místy již jen alejemi jasanů. Z celkové uvedené plochy VVP využívá česká armáda jen ca 32,5 % území. Průzkum, který byl proveden v letech 1987 – 89 doložil, že negativní vlivy výcviku vedly k poškození jen malých ploch. Pokud se od těchto škod odhlédne, statut vojenského prostoru na druhé straně zabránil působení negativních vlivů civilizace, takže VVP dnes představuje mimořádně hodnotnou lokalitu středoevropského významu co do zachovalých přírodních poměrů, diverzity, atp. (obdobných lokalit existuje pouze 11). Na těchto skutečnostech staví i aktivity občanské iniciativy „Sdružení přátel Doupovských hor“; členy spojuje společná idea obnovy osídlení a únosného využití krajiny Doupovských hor po předpokládaném ukončení dosavadních forem a způsobu vojensko-výcvikové exploatace, tj. po roce 20051. Vladař svými aktivitami, jednáním s ministry obrany a generálním štábem armády ČR (2002 – 2004) prosadil otevření výcvikového prostoru pro veřejnost. Od 1. 12. 2005 je zpřístupněn prostor v okolí řady obcí. U Valče kupř.

1

citace z publikace pod bodem 1



MAS Vladař, o.p.s.

se jedná o 6 km2 bývalého panství Valeč. Výše uvedený problém VVP je součástí území Vladař, a další jednání obcí s MNO přímo ovlivní osud a potenciální možnosti rozvoje i obnovy území.

OBR. 3 – Mapa mikroregionů a svazků obcí MAS Vladař

Z hlediska strategie Vladaře je samozřejmě důležitý směr dalšího vývoje uvnitř VVP; jakékoli uvolnění uvnitř i vně hranic bude mít bezprostřední dopad na aktivity a vývoj na území Vladaře. Závěr: je zjevné, že další osud VVP, který je součástí Vladaře a zabírá 1/6 Karlovarského okresu bude z mnoha hledisek rozhodující i pro Vladař; možnost zasahovat do dalšího osudu je usnadněna vznikem regionů soudržnosti NUTS II. (v tomto případě Severozápad), který propojuje území dvou krajů (Karlovarsklého a Ústeckého) a v tomto případě snad i jejich zájmy. Z pohledu geomorfologického reliéfu, který je rozhodujícím faktorem ovlivňujícím přírodní poměry a podmiňujícím historický vývoj lidské pospolitosti v této oblasti, spadá území převážně do Krušnohorské soustavy, a Poberounské soustavy (oblast Manětínska)., Valečsko, vojenský újezd Hradiště), Žatecká plošina (Radonicko, Nechranicko, Žatecko), Manětínská vrchovina (Manětínsko, Nečtinsko). Oblast náleží do povodí Ohře, většina (Doupovských Hor a Žatecká plošina) a Berounky (Žluticko, Toužimsko, Manětínsko). Nejvýznamnějšími vodními toky, které měly přímou vazbu na osídlování Oblasti, jsou řeky Ohře, Teplá, Střela a Blšanka.



MAS Vladař, o.p.s.

2.2.Demografie Podle sčítání lidu v roce 2001 činil celkový počet obyvatel 65 055. V roce 1991 činil celkový počet obyvatel 65 510. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Mikroregion, Svazek obcí Počet obcí Manětínsko-Nečtinský mikroregion 3 Mikroregion Nechranicko 5 Mikroregion Radonicko 7 Svazek obcí Doupovské hory 10 Mikroregion Žatecko 15 Vojenský újezd Hradiště 1 Samostatné obce 2 SUMA 43 TAB. 1 – Počet obyvatel dle mikroregionů

Počet obyvatel 1 982 39 524 3 323 10 302 7 051 600 2 273 65 055

Blažim Deštnice Bitozeves Nové Sedlo Libořice Čichalov Rokle Liběšice Měcholupy Žiželice Tuchořice Výškov Valeč Verušičky Lišany Čeradice Stružná Veliká Ves Staňkovice Hradiště Lubenec Štědrá Chbany Holedeč Račetice Krásný Dvůr

Svazek obcí, Mikroregion Mikoregion Žatecko Mikoregion Žatecko Mikoregion Žatecko Mikoregion Žatecko Mikoregion Žatecko Svazek obcí Doupovské hory Mikroregion Nechranicko Mikoregion Žatecko Mikoregion Žatecko Mikoregion Žatecko Mikoregion Žatecko Mikoregion Žatecko Svazek obcí Doupovské hory Svazek obcí Doupovské hory Mikoregion Žatecko Mikoregion Žatecko Svazek obcí Doupovské hory Mikroregion Radonicko Mikoregion Žatecko Samostatná obec Svazek obcí Doupovské hory Mikroregion Nechranicko Mikoregion Žatecko Mikroregion Radonicko Samostatná obec


% nezaměstnanosti 46,40 33,30 30,70 27,80 27,50 26,90 26,60 26,60 25,70 25,60 25,30 23,50 23,50 23,30 23,10 21,50 20,40 20,00 19,50 19,20 16,20 16,00 15,60 15,50 15,00 15,00

Obce s kritickým % nezaměstnano sti

Název obce

Obce postižené vysokou nezaměstnaností nad 18%

Z údajů sčítání lidu je patrné stále snižování (vylidňování) regionu. Navíc při prokazatelném navýšení počtu obyvatel v Kadani a Žatci o několik tisíc, dochází k na venkově k nepřijatelnému vylidňování. Obyvatelstvo v produktivním věku – 43 146 (2001). V té době byla nezaměstnanost 12,15%. Současný stav nezaměstnanosti je vyšší. 12,1% nezaměstnanosti má obec Libočany a plných 34 obcí má v současné době vyšší nezaměstnanost a v některých případech i o desítky procent. Příčinou nezaměstnanosti není pouze nevhodné územní členění okolo velkého území vojenského výcvikového prostoru Hradiště. Důvodem je i katastrofální nevzdělanost obyvatelstva. Zanedbatelný počet vysokoškolsky a středoškolsky vzdělaných osob, naproti tomu vysoký počet osob se základním vzděláním a dokonce bez vzdělání. Existuje přímá korelace mezi nízkou vzdělaností a nízkou produktivitou regionů provázenou vysokou mírou nezaměstnanosti. Chceme-li opravdu danou situaci změnit, nemůže být politiky státu a jeho institucí realizována stávajícím způsobem. Do nejchudších mikroregionů je třeba cíleně alokovat nejvíce dotačních prostředků. V opačném případě se nikdy trvalá zaostalost nejchudších mikroregionů nikdy nezmění. Zůstane stále stejná. MAS Vladař se tohoto problému dle zásady subsidiarity chápe, stanový si tento cíl jako hlavní k řešení.

Březno Mašťov Žatec Radonice Libědice Pětipsy Kadaň Libočany Toužim Žlutice Vilémov Chyše Nečtiny Pšov Šemnice Manětín Štíchovice

Mikroregion Nechranicko Mikroregion Radonicko Mikroregion Nechranicko Mikroregion Radonicko Mikroregion Radonicko Mikroregion Radonicko Mikroregion Nechranicko Mikoregion Žatecko Svazek obcí Doupovské hory Svazek obcí Doupovské hory Mikroregion Radonicko Svazek obcí Doupovské hory Manětínsko-Nečtinský mikroregion Svazek obcí Doupovské hory Svazek obcí Doupovské hory Manětínsko-Nečtinský mikroregion Manětínsko-Nečtinský mikroregion

14,60 14,50 14,50 14,40 14,20 14,10 13,50 12,10 10,20 10,20 10,00 9,7 9,4 7,3 6,7 5,5 2,0

TAB. 2 – Přehled nezaměstnanosti dle obcí a mikroregionů

OBR. 4 – Nezaměstnanost na území MAS Vladař


Obce ohrožené nezaměstnaností


MAS Vladař, o.p.s.


MAS Vladař, o.p.s.

SEZNAM OBCÍ A KATASTRŮ MAS VLADAŘ, o. p. s. 1

MIKROREGION NECHRANICKO ADRESA

PŘEDSEDA

E-MAIL

TELEFON

MOBIL

FAX

OÚ Březno Radniční 97, 431 45 BŘEZNO

Hana Halyová

[email protected]

474 692 314

724 170 206

474 692 011

Počet katastrů

Výměra 2 KM

Počet obyvatel

Hustota

Hana Halyová

[email protected]

474 692 314

724 170 206

474 692 011

8

46,11

1 211

26,26

PaedDr. Jiří Kulhánek

[email protected]

474 319 500

x

474 319 504

10

65,62

17 579

267,89

Ing. Jiří Farkota

[email protected]

415 736 111

x

415 736 148

7

42,70

19 919

466,48

Dana Marešová

[email protected]

474 345 536

602 885 248

474 345 536

5

13,57

216

15,92

Ing. Josef Zajíc

[email protected]

474 392 022

x

474 392 986

9

27,89

599

21,48

CELKEM

39

195,89

39 524

201,77

NÁZEV OBCE ADRESA

Obec Březno Radniční 97, 431 45 BŘEZNO

Město Kadaň Mírové nám. 1, 432 01 KADAŇ

Město Žatec Nám. Svobody 1, 438 24 ŽATEC

Obec Rokle Rokle 1, 432 01 KADAŇ

Obec Chbany Chbany 17, 431 57 CHBANY

2

Počet 5

ADRESA

Obec Radonice Radonice 1, 431 55 RADONICE

Obec Mašťov Náměstí 80, 431 56 MAŠŤOV

Obec Vilémov Náměstí 1, 431 54 VILÉMOV

Úbytek obyvatel %

STAROSTA

MIKROREGION RADONICKO OÚ Veliká Ves Podlesice 53 441 01 PODBOŘANY NÁZEV OBCE ADRESA

Rozdíl %

Počet 7 PŘEDSEDA

E-MAIL

TELEFON

MOBIL

FAX

Martin Pilař

[email protected]

474 397 311

724 148 365

474 397 011

Počet katastrů

Výměra 2 KM

Počet obyvatel

Hustota

Věra Vernerová

[email protected] z

474 397 120

724 149 827

474 397 120

11

31,24

1 144

36,62

Josef Slunéčko

[email protected]

474 397 243

x

474 397 027

3

23,06

688

29,84

Bohuslav Kreuz

[email protected]

474 398 146

x

474 397 005

4

18,83

590

31,33

STAROSTA


Rozdíl %

Úbytek obyvatel %


MAS Vladař, o.p.s.

Obec Račetice Račetice 87, 438 01 ŽATEC

Obec Veliká Ves Podlesice 53, 441 01 PODBOŘANY

Obec Pětipsy Pětipsy 20, 431 53 PĚTIPSY

Obec Libědice Libědice 27, 431 53 LIBĚDICE

3

Vlastislav Hofman

[email protected]

474 398 146

x

474 398 146

1

3,86

236

61,14

Martin Pilař

[email protected]

474 397 311

724 148 365

474 397 011

5

17,81

268

15,05

Josef Vinopal

[email protected]

474 392 121

606 559 433

x

2

5,09

191

37,52

Václav Malhaus

[email protected]

474 392 122

723 955 676

474 392 122

2

11,04

206

18,66

CELKEM

28

110,93

3 323

29, 96

MIKROREGION ŽATECKO

Počet 15

ADRESA

PŘEDSEDA

E-MAIL

TELEFON

MOBIL

FAX

Postoloprtská 8 439 49 STAŇKOVICE

Jan Bartoň

[email protected] z

415 721 703

602 456 384

415 721 167

Počet katastrů

Výměra 2 KM

Počet obyvatel

Hustota

Jan Bartoň

[email protected]

415 721 703

602 456 384

415 721 167

3

14,23

840

59,03

Václav Šístek

[email protected]

415 783 355

x

415 783 355

4

20,98

361

17,21

Oldřich Sodomka

[email protected] z

415 782 088

x

415 782 088

1

9,63

191

19,83

Rudolf Červenka

[email protected] z

415 712 726

x

415 712 726

3

12,66

245

19,35

Deštnice 112, 438 01 ŽATEC

Martina Bartošová

obecdestnice@tiscali .cz

415 729 019

x

x

2

10,74

188

17,50

Obec Holedeč

Otakar Fořt

ouholedec@telecom. cz

415 722 517

x

415 722 517

4

18,56

495

26,67

Bc. Petr Valenta

obeclibesice@sezna m.cz

415 725 060

x

415 725 421

6

25,89

639

24,68

Jiří Hudeček

podatelna@libocany. cz

415 712 125 415 713 861

x

415 711 910

1

5,71

500

87,57

Eva Vrabíková

[email protected]

415 722 535

x

415 722 535

2

10,30

357

34,66

Josef Hořejší

[email protected]

415 783 265

x

415 783 265

1

5,64

149

26,42

NÁZEV OBCE ADRESA

Obec Staňkovice Postoloprtská 8, 439 49 SŤAŇKOVICE

Obec Bitozeves Bitozeves 50, 441 01 LOUNY 1

Obec Blažim Blažim 107, 440 01 LOUNY 1

Obec Čeradice Čeradice 25, 438 01 ŽATEC

Obec Deštnice Holedeč 30, 438 01 ŽATEC

Obec Liběšice Liběšice 89, 438 01 ŽATEC

Obec Libočany Libočany 103, 439 75 LIBOČANY

Obec Libořice Libořice 30, 438 01 ŽATEC

Obec Lišany Lišany 34, 439 42 LIŠANY

STAROSTA


Rozdíl %

Úbytek obyvatel %


MAS Vladař, o.p.s.

Obec Měcholupy Měcholupy 12, 439 31 MĚCHOLUPY

Obec Nové Sedlo Hlavní 27, 438 01 ŽATEC

Obec Tuchořice Tuchořice 123, 439 69 TUCHOŘICE

Obec Výškov Vyškov 44, 439 42 POSTOLOPRTY

Obec Žizelice Žiželice 7, 438 01 ŽATEC

4

obecniurad@mechol upy-sc.cz

415 722 536

x

415 722 536

4

29,12

1 045

35,89

Vladimír Kořenský

obecnovesedlo@raz dva.cz

415 786 113 415 786 126

x

415 711 570

6

22,05

535

24,26

Ladislav Kubiska

ou.tuchorice@pvtnet .cz

415 725 094

602 202 552 725 061 103

415 721 181

3

23,18

689

29,72

Josef Chalupný

[email protected]

415 782 091

x

415 782 091

2

14,31

371

25,93

Petr Kvítek

[email protected]

415 728 658

x

415 728 658

4

14,77

446

30,20

CELKEM

46

237,77

7 051

29,65

SAMOSTATNÉ OBCE PODBOŘANSKA

Počet 2

ADRESA

PŘEDSEDA

E-MAIL

TELEFON

MOBIL

FAX

X

X

X

X

X

X

Počet katastrů

Výměra 2 KM

Počet obyvatel

Hustota

Bohumil Peterka

[email protected]

415 212 101 415 212 288

603 155 770

415 212 288

10

36,69

1 555

42,38

Jindřich Zedník

[email protected]

415 210 020

723 916 561

415 210 992

7

25,21

718

28,48

CELKEM

17

61,9

2 273

70,86

NÁZEV OBCE ADRESA

Obec Lubenec Podbořanská 51, 439 83 LUBENEC

Obec Krásný Dvůr Krásný Dvůr 117, 439 72 K. Dvůr

5

Jan Novák

Počet 10

ADRESA

PŘEDSEDA

E-MAIL

TELEFON

MOBIL

FAX

MěÚ Žlutice, Velké nám. 144, 364 52 ŽLUTICE

Ing. Jaroslav Vojta

[email protected]

353 393 289

602 576 893

353 393 173

Počet katastrů

Výměra 2 KM

Počet obyvatel

Hustota

Ing. Jaroslav Vojta

[email protected]

353 393 289

602 576 893

353 393 173

9

53,03

2 869

54,10

Antonín Vrána

[email protected]

353 300 711

605 957 653

353 300 722

16

98,53

3 798

38,55

Město Žlutice Velké nám. 144, 364 52 ŽLUTICE

Město Toužim

Úbytek obyvatel %

STAROSTA

SVAZEK OBCÍ DOUPOVSKÉ HORY

NÁZEV OBCE ADRESA

Rozdíl %

STAROSTA


Rozdíl %

Úbytek obyvatel %


MAS Vladař, o.p.s. Sídliště 428, 364 01 TOUŽIM

Obec Štědrá Štědrá, 364 52 ŽLUTICE

Obec Pšov Pšov 48, 364 52 PŠOV

Obec Chyše Žižkovo nám. 18, 364 53 CHYŠE

Obec Čichalov Čichalov 55, 364 52 ŽLUTICE

Obec Verušičky Verušičky 5, 364 52 ŽLUTICE

Obec Valeč Náměstí 119, 364 55 VALEČ

Obec Stružná Stružná 83, 364 71 BOCHOV

Obec Šemnice Dubina 25, 362 72 ŠEMNICE

6

Miloslav Volín

[email protected]

353 395 356

602 892 730

353 395 211

8

36,56

571

15,62

Helena Šmídmajerová

[email protected]

353 393 429

x

353 393 429

8

48,71

608

12,48

Miroslav Dorňák

[email protected]

353 396 207

602 432 189

353 396 202

11

28,62

586

20,48

Milena Pohanová

obeccichalov@volny. cz

353 393 348

x

x

4

12,82

163

12,71

Ing. Miroslav Rubáš

obecverusicky@voln y.cz

353 398 138

x

353 398 136

7

18,13

350

19,31

PhDr. Petr Sušanka

[email protected]

353 399 700

724 180 366

353 399 728

5

17,14

367

21,41

Pavel Stoček

obecstruzna@volny. cz

353 901 175

x

353 901 175

5

12,60

502

39,84

Jiří Veselý

[email protected]

353 941 106

607 120 680

353 941 529

4

13,20

488

36,97

CELKEM

77

339,34

10 302

30,36

MANĚTÍNSKO – NEČTINSKÝ MIKOREGION

Počet 3

ADRESA

PŘEDSEDA

E-MAIL

TELEFON

MOBIL

FAX

MěÚ Manětín Manětín 89, 331 62 MANĚTÍN

Mgr. Pavel Suk

starosta@manetin. cz

373 392 217

602 213 465

373 392 258

Počet katastrů

Výměra 2 KM

Počet obyvatel

Hustota

Mgr. Pavel Suk

[email protected]

373 392 217

602 213 465

373 392 258

15

84,65

1 245

14,71

Ing. Jiří Křemenák

[email protected]

373 313 104

606 107 356

373 313 297

12

52,51

612

11,65

Ing. Martin Holota

obecstichovice@voln y.cz

373 399 322

606 641 904

373 399 218

2

11,21

125

11,15

CELKEM

29

148,37

1 982

13,36

NÁZEV OBCE ADRESA

Město Manětín Manětín 89, 331 62 MAŇĚTÍN

Obec Nečtiny Nečtiny 82, 331 62 MANĚTÍN

Obec Štíchovice 331 41 KRALOVICE

STAROSTA


% Rozdíl

% Úbytek obyvatel


MAS Vladař, o.p.s.

6

ÚJEZDNÍ ÚŘAD VOJENSKÉHO ÚJEZDU HRADIŠTĚ

11 obcí neevidovaných

ADRESA

PŘEDSEDA

E-MAIL

TELEFON

MOBIL

FAX

ÚÚVÚ Hradiště, 1. máje č. 3 360 06 KARLOVY VARY

Pplk. Ing. Peter Dellamária

uuvu.hradiste@iol. cz

973 349 905

606 620 033

973 349 910

Počet katastrů

Výměra 2 KM

Počet obyvatel

Hustota

[email protected]

973 349 905

606 620 033

973 349 910

1

331,58

600

1,80

CELKEM

1

331,58

600

1,81

NÁZEV OBCE ADRESA ÚÚVÚ Hradiště, 1. máje č. 3 360 06 KARLOVY VARY

% Rozdíl

% Úbytek obyvatel

PŘEDNOSTA Pplk. Ing. Peter Dellamária

Obce patřící do ÚÚVÚ Hradiště 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Albeřice Bražec Dolní Lomnice Lučiny Svatobor Tureč Doupov Bukovina Radošov Korunní Žďár

MAS VLADAŘ, o. p. s. CELKEM

Počet katastrů

Výměra KM2

Počet obyvatel

Hustota

237

1 425,78

65 055

45,63

TAB. 3 – Seznam obcí a katastrů MAS Vladař o.p.s.


% Rozdíl

% Úbytek obyvatel


MAS Vladař, o.p.s.

2.3.Ekonomika V oblasti tří krajů, kde se rozkládá území Vladaře, je hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele menší než 75% průměru členských zemí EU, stejně jako v celé České republice, mimo hlavní město Prahu. Karlovarský kraj dosahuje ročně 47,4%, Ústecký 48% a Plzeňský 58,5% HDP na obyvatele ve srovnání s průměrem v EU. Česká republika jako celek dosahuje 60%. Je patrné, že všechny tři kraje vykazují podprůměrné HDP. Z nichž Karlovarský kraj se řadí mezi nejzaostalejší v ČR, umísťuje se na 13. místě, tj. předposledním místě ze všech krajů v ČR. V 90 letech byl v oblasti Vladaře zaznamenán výrazný pokles HDP. Zatímco hodnota HDP v 90 letech se blížila průměru ČR, je možné od roku 1997 sledovat pokles průměrného HDP na obyvatele. V roce 2001 bylo dosaženo již jen 80% z průměrné hodnoty v ČR. Velmi problémová je situace v území statistické jednotky NUTS II. Severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj), kde je pokles HDP dramatický. Tento vývoj HDP odráží obtížnou restrukturalizaci sektoru těžkého průmyslu, hornictví a energetiky na severozápadě Čech. Primární sektor, zemědělství a lesnictví, Zájmové území Vladaře je možno považovat za zemědělsko – lesnickou oblast a proto Vladař úzce spolupracuje se středními a malými zemědělci. Vytváří podmínky pro úzkou spolupráci v období 2007 – 2013 (EAFRD). Dá se říci, že ekonomika některých oblastí Vladaře (Žatecko, část Radonicka) je i dnes závislá především na zemědělství. V tomto sektoru v návaznosti na vývoj posledních 16 let (od 1989) se uvolnilo mnoho pracovních sil. To je mj. jednou z hlavních příčin poměrně velikého výskytu nezaměstnanosti po celém území Vladaře.

OBR. 5 – Oblasti s preferovaným zemědělstvím



MAS Vladař, o.p.s.

Sekundární sektor, Energetika, hornictví a těžký průmysl se potýká s restrukturalizací zejména v okresu Chomutov, kam většina obyvatel z Radonicka (74%), Nechranicka i Žatecka za prací vyjíždí (především do průmyslových center Chomutov, Tušimice, Prunéřov). V důsledku restrukturalizace došlo k dalšímu výraznému uvolňování pracovních sil. Nová odvětví, nové výroby sekundárního sektoru významně nesaturují uvolněné pracovní síly, neboť nejsou zatím dostatečně zavedeny, či není dostatek kapitálu na vybudování nových kapacit. Zdá se, že uvolněná pracovní síla z primárního sektoru nachází uplatnění zčásti ve stavebnictví. Činnost zde vykonává několik soukromých stavebních společností a množství drobných řemeslníků a fyzických osob (např. zedníci, pokrývači, instalatéři apod.). Terciální sektor Míra výdělečnosti terciálního sektoru, služeb se pohybuje pod republikovým průměrem ve všech okresech, které pokrývají naši oblast. Řešené území má veliký nevyužitý potenciál v cestovním ruchu zejména pro velké bohatství výskytu nemovitých a movitých kulturních památek. Velikostí obratu se odvětví cestovního ruchu řadí ve světě na třetí místo za automobilový a ropný průmysl, rovněž rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví. Cestovní ruch a lázeňství patří mezi důležitá odvětví české ekonomiky. Cestovní ruch a navazující odvětví se v současnosti podílejí na tvorbě HDP 9-11 % a na celkové zaměstnanosti 9-10 %. Devizové příjmy z cestovního ruchu představovaly v roce 2000 5,6 % HDP, 9,9 % ekvivalence exportu a téměř 43 % příjmů bilance služeb.

OBR. 6 – Památky na území MAS Vladař

Na základě srovnání podílu na HDP dosahovaného v ČR a dosahovaném ve světě, kdy v roce 1999 se cestovní ruch podílel na tvorbě HDP téměř 13%, ve státech EU pak 14% lze očekávat růst cestovního ruchu v ČR. Strana 14 (celkem 30)


MAS Vladař, o.p.s.

Návštěva historických a kulturních památek je hlavním důvodem příjezdu zahraničních turistů, i když se citované prameny neshodují v číselném vyjádření tohoto důvodu. Na základě statistických zjištění se v citovaném materiálu Czech tourismu uvádí, že jedním z hlavních důvodů pro návštěvu ČR je: historie a architektura (podíl 55 %). V celorepublikovém měřítku jsou historická města důvodem návštěvy cca 73% turistů, hrady a zámky jsou důvodem návštěvy cca 63% turistů (zdroj – výzkumy MMR ČR).

2.4.Historie Již od 15. stol. Tvoří území Vladař od Kadaně po Plasy (tedy i Manětín) jeden územní celek. Vždy chudší než okolní regiony. Už v 5. století př. Kr. se na Žatecku objevují výrazné vlivy keltské kultury a byla zde vybudována sídliště a hradiště. Na území mikroregionu je nejvýznamnější sídliště v Počeradech. Ve 4. století obsazují nejúrodnější oblasti Čech keltské kmeny. S jejich příchodem jsou spojeny i změny společenské a hospodářské. Dochází k nebývalému rozvoji řemesel především za použití dokonalých železných nástrojů a hrnčířského kruhu, i k zavádění řady inovací do zemědělské výroby. Jedno z nejvýznamnějších keltských sídlišť bylo na území dnešních Staňkovic. V průběhu stěhování národů v posledním století př. n. l. a v prvních stoletích našeho letopočtu se spolu s celkovým chaosem intenzita osídlení postupně snižovala. K jisté stabilizaci došlo až s příchodem Slovanů v polovině 6. století. Časně slovanská sídliště a hradiště byla stavěna ve strategických polohách. K nejvýznamnějším v kraji patří vrch Rubín u Podbořan, který je výběžkem Doupovských vrchů na okraji terénního zlomu Žatecké pánve v dílčí Pětipeskou kotlinu. Ačkoli jde o relativně nenápadnou vyvýšeninu při jihovýchodním okraji Žatecké pánve, ovládá prakticky celé střední Poohří, výstupy Doupovských vrchů od západu, přechody do středních Čech přes údolí Blšanky a Rakovnickou pánev i přirozené spojnice do západních Čech na dnešní Plzeňsko. Kolem Rubínu bylo nejvýraznější sídelní seskupení staršího slovanského období (6/7. – 9./10. století) v oblasti. Na vrchu bylo velmi významné centrum sloužící jako obchodní stanice. Bylo zde pravděpodobně hlavní středisko osídlení oblasti ve starším období, v době tzv. luckého kmenového knížectví. Tímto krajem procházel také ze středního Poohří do nitra Čech pradávný spoj, který byl jen pokračováním ze středověku bezpečně doložené dálkové cesty z Porýní, Pomohaní a horního Poohří, nazvané později „královská stezka“. Později Žatcem procházela další významná cesta, nazývaná Via magna. Ta vedla z Prahy severozápadním a západním směrem na Žatec, Louny a podél Ohře na Sedlec. Dále směřovala jedna její větev do Bamberku a druhá, označovaná též jako Erfurtská, Osecká nebo Sedlecká, do Erfurtu. Via magna spojovala různé cesty, vedoucí přes Krušné hory severovýchodním směrem. Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13.-18. století př. Kr.), bylanskou halštatskou (Úhošť, Kadaň - Jezerka, 7.-6. století př. Kr.) a také kulturu laténskou, kterou k nám ve 4. století př.Kr. přinesly keltské kmeny. To potvrzuje i nález řecké černofigurální keramiky. Podle humanistické tradice, to měli být právě Keltové, kteří ve zdejších končinách založili osadu nazývanou Kadan - Kadaň, což se vykládalo jako "zářící oheň". Pojmenování prý vzniklo tak, že si osady a hradiska v Poohří dávaly ohněm znamení. Jde však pouze o legendu. Po Keltech tu až do 6.století sídlily germánské kmeny, jež se pak promísily s přicházejícími Slovany. V 10. a 11. století byly centry osídlení stále úrodné nížiny. Na březích řek a potoků se nacházela drobná sídla nebo menší shluky usedlostí se zemědělským zázemím, která se v dalším procesu změn sídlištní struktury rozrostla a udržela nebo zanikla. Tvořila rozptýlenou sídelní strukturu a jednotlivé osady se přemísťovaly po vyčerpání zemědělské půdy za novými zdroji obživy. Půdní rezervy starých sídelních oblastí postupně mizely. Do doby formování a upevnění českého státu (10. až 11. století) nebyly téměř osídleny hornatější a horské polohy krajiny Vladaře, osídlení se soustředilo do říčních údolí a k trasám historických cest. Strana 15 (celkem 30)


MAS Vladař, o.p.s.

V období raného středověku (10. až polovina 13. století) měla pro osídlení území Vladař velký význam tzv. vnitřní kolonizace českým obyvatelstvem z českého vnitrozemí (Hrabišici, páni z Oseka, Hroznatovci, Jiří z Milevska, Gutštejnové) a kolonizační činnost klášterů (Teplá, Plasy). Na Chebsku od 11. století vliv slovanského osídlení postupně slábl (počátek germanizace za vlády bavorských Vohburgů), v době lenního připojení Chebska k českému státu (1322) germánské obyvatelstvo převažovalo. Za posledních Přemyslovců a Lucemburků v období vrcholného středověku (polovina 13. až polovina 14. století) byla vytvořena sídelní struktura přibližně v dnešním rozsahu. V tomto období došlo k další významné události – dosídlení hornatých a podhorských pohraničních míst tzv. vnější kolonizací (příliv německých kolonistů a vytvoření silné národnostní menšiny, která se ještě zvětšila po připojení poněmčeného Chebska k Čechám). V době husitské revoluce utvořil Žatec se Slaným a Louny severočeský husitský svaz. Po období husitských válek (většina území, s výjimkou husitského Žluticka, byla pod vlivem členů protihusitského katolického krajského svazu, tzv. plzeňského landfrídu, popř. byla součástí tehdy německého Chebska) a následném odnětí majetku klášterům a jeho koncentrování do vlastnictví feudálních rodů (Šlikové, Rabštejnové), nastala v oblasti Vladaře v 16. století doba hospodářského a kulturního rozvoje, podmíněná především rozmachem rudného hornictví (systematická těžba a zpracování kovových rud, zejména v Krušných horách a Slavkovském lese, začala již ve 14. století). Období Třicetileté války (1618 až 1648) významně postihlo i západní Čechy (zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu, boje mezi Švédy a císařskými vojsky), důležitější však byly majetkové změny po nezdařeném protihabsburském povstání a konfiskace majetku šlechtických rodů (Šlikové, Pluhové z Rabštejna, a.j.) a jeho předání cizí vojenské šlechtě a šlechtě věrné Habsburkům (Černínové, Nosticové, Colloredo-Mansfeldové, Metternichové, Questenberkové, a.j.), která doplnila tradiční českou katolickou šlechtu (Lobkovicové, Lažanští, a.j.). Na významu nabyla katolická církev, která se díky darům zařadila mezi největší vlastníky zemědělské půdy. Po třicetileté válce byly vylidněné části území Vladaře dosídleny německými přistěhovalci (národnostní hranice se posunula k čáře Lubenec – Žlutice – Úterý – Bezdružice) a ke germanizaci území přispěla i cizí šlechta vyžadující jako jednací jazyk němčinu. Řada území tak postupně dále ztrácela svůj starý český charakter (koncem 17. století se národnostní hranice opět posunula, a to až na linii Rabštejn – Nečtiny – Nýřany). V 17. a 18. století stagnovala těžba rud a docházelo k útlumu cechovních řemesel, postupně však vznikaly zárodky tradic železářské, sklářské a textilní výroby, často organizované formou manufaktur. Průmyslová industrializace 19. století probíhala v oblasti Vladaře velmi nerovnoměrně a soustřeďovala se především do sídelních aglomerací v bezprostřední blízkosti surovinových zásob. V druhé polovině 19. století byla vybudována základní železniční síť a docházelo k dotváření průmyslové infrastruktury území Vladaře, jejímiž specifiky jsou kromě uhelného a potravinářského průmyslu také těžba kaolínu, výroba porcelánu a keramiky, sklářství, textilní průmysl a některá speciální odvětví lehkého průmyslu. Změny na venkově však probíhaly mnohem pomaleji a příliš je neovlivnilo ani zrušení nevolnictví (1781), ani zrušení poddanského systému (1848). Důvodem byly tradiční vlastnické vztahy k půdě – největšími vlastníky i nadále zůstaly šlechtické velkostatky, církev a nejbohatší sedláci. Vznik Československé republiky v roce 1918 neměl na území Vladaře jednoznačnou podporu, většina německého obyvatelstva podporovala vytvoření provincie Deutschböhmen a její oddělení od Československa. Ekonomická krize ve 30. letech 20. století výrazně postihla zejména lehký průmysl v jazykově německém pohraničí a souběžně s rostoucími národnostními rozpory, podporovanými nacistickým režimem v Německu, přispěla k uzavření Mnichovské dohody (1938), následné okupaci Čech a Moravy(1939), odtržení území tzv. Sudet a jejich přičlenění k Německu. Na základě výsledků poválečné Postupimské konference došlo k odsunu německého obyvatelstva (19451946), následný dosídlovací program trval až do 50. let 20. století. Komunistický režim, podřízený imperiální politice Sovětského svazu, v severozápadních Čechách jednostranně rozvíjel především těžký průmysl a intenzivní těžbu strategických surovin (uhlí, uran). Politika vytváření „železné opony“ na hranicích se Spolkovou republikou Německo byla spojena se vznikem několikakilometrového pohraničního Strana 16 (celkem 30)


MAS Vladař, o.p.s.

pásma bez osídlení, čímž došlo v mnoha případech k druhotnému vysídlení a zániku obcí, které byly po odsunu německého obyvatelstva pracně dosídleny českým obyvatelstvem. S ohledem na strategickou vojenskou polohu byly na západě Čech vytvořeny rozsáhlé vojenské výcvikové oblasti, které nikde v tehdejším Československu nedosahovaly takové rozlohy a koncentrace (Slavkovský les, Doupovské hory). Po sovětském vzoru byla provedena kolektivizace venkova; vzhledem k tomu, že v příhraničních oblastech většina půdy patřila státu (zabavený německý majetek), kolektivizace na většině míst proběhla formou zřízení státních statků, což nebylo ve vnitrozemských oblastech Československa běžné.

2.5.Kultura Kulturní tradice území Vladaře souvisejí s jeho polohou v místě střetu a křížení civilizačního vývoje ve střední Evropě a geografickým historickým vazbám – to platí o postupném osídlování ve středověku, bipolárních vztazích k husitství, reformaci a době pobělohorské, hospodářském vzestupu v 16. století i následné stagnaci související s obdobím protireformace. Nepřehlédnutelné jsou silné tradice německé menšiny v pohraničí (a zvláště v lázeňských centrech), která prostřednictvím myšlenek pangermanismu přijala za své i prvky nacismu, a nejednotné vlivy různorodého obyvatelstva z období dosídlení po roce 1946. Po roce 1989 území přestalo být nárazníkovou zónou a okrajovou partií vojenskopolitických bloků (platí jak pro české, tak i německé příhraničí) a začal jeho multikulturní rozvoj (daný i novými menšinami usidlujícími se zejména ve městech – Rusové, Němci, Vietnamci). Počátky kulturního vývoje území Vladaře byly spojeny s kolonizační činností řádových klášterů, v pozdější době docházelo ke kulturním vazbám na německá obchodní centra a německé univerzity. Humanistická vzdělanost se projevila i v jazykově německém Krušnohoří (Wenzel Payer – první tištěný spis o západočeských lázních; Jan Mathesius – lékař a Lutherův životopisec; Georg Agricola – spisy o hornictví a metalurgii). Z období národního obrození, které se v německy mluvícím pohraničí příliš neprojevilo, je možno zmínit alespoň osobnost karlovarského lékaře Jeana de Carro a působení J. W. Goetha. Lázeňská místa žila svým vlastním kulturním životem (připomeňme alespoň kontinentální premiéru Novosvětské symfonie A. Dvořáka v Karlových Varech a pobyty F. Chopina v Mariánských Lázních) a sloužila jako místa setkávání českého prostředí se zahraničními vlivy. Žatec je rodištěm Karla Rafaela Ungara (1743 – 1807), tvůrce pražské univerzitní knihovny a prvního předsedy Královské české společnosti nauk Václav Hájek z Libočan Český kronikář (Narozen v Libočanech, datum narození neznámo, + 1553 v Praze).

2.6.Životní prostředí Stav životního prostředí Oblasti je výsledkem dlouhodobého vývoje. Původní trvale udržitelné, mnohdy extenzivní využívání přírodních zdrojů bylo od poloviny 20. století přeměňováno v produkční „výrobu“ (ať již zemědělskou nebo průmyslovou) pod heslem soběstačnosti ve výrobě potravin a pro potřeby společného trhu zemí tehdejší Rady vzájemné hospodářské pomoci. Zhoršenou kvalitu životního prostředí pociťují jak obyvatelé větších sídel (hluk, prašnost, zplodiny hoření, problémy s některými odpady), tak i obyvatelé vsí a vesniček (problémy s pitnou vodou, čištěním odpadních vod, nepovolených skládek v krajině, negativních vlivů zemědělství). Z pohledu celé České republiky je však stav životního prostředí na území Vladaře dobrý a postupně se zlepšuje (zejména v oblasti vodohospodářské, čistoty ovzduší a nakládání s odpady). Z dotazníkového průzkumu mezi představiteli 112 obcí a měst v Karlovarském kraji vyplynulo, že starostové považují za největší problém životního prostředí v obcích nevzhledné objekty a areály (57%), následují lokální topeniště (30%), neudržovaná zeleň (23%), živelné skládky (17%). Chemické zplodiny z výroby a dopravy a hluk považovalo za problém pouze 13% dotázaných (zdroj: Program rozvoje cestovního ruchu Karlovarského kraje, 2003). Území mikroregionu Nechranicko patří do oblasti, kde bylo dlouhodobě nejvíce poškozováno životní prostředí. Tato skutečnost se dle statistik nepříznivě projevuje na zdravotních, sociálních i demografických Strana 17 (celkem 30)


MAS Vladař, o.p.s.

charakteristikách populace. K výraznému zlepšení péče o ŽP dochází postupně po roce 1990. Jako příčiny této změny stavu je uváděno např.: - legislativní opatření - pokles průmyslové výroby - snížení těžby hnědého uhlí v oblasti - snížení podílu pevných paliv na vytápění - snížení emisí v důsledku technických opatření - pokles vlivu zemědělské výroby na stav ŽP - zvýšení výdajů na ochranu ŽP, především od roku 1994 Celkově lze konstatovat, že se snížilo znečištění ovzduší oxidy síry na minimum, emise dusíku se vlivem zátěže životního prostředí automobilovou dopravou, nedají odstranit především ve městech. Stále aktuální je rekultivace a revitalizace území po těžbě uhlí a také postupné obnovení lesů, které byly zničeny průmyslovými exhalacemi.

OBR. 7 – Oblasti těžby a rekultivace po těžbě

V letech 1961 - 1968 došlo k vykácení lesních lužních porostů v okolí bývalého řečiště reky Ohře z důvodu budování sypané hráze. V dnešní době jsou již lesní porosty vzrostlé a zvyšují tak atraktivitu okolí VDN. Na území mikroregionu se příznivě projevily úpravy na velkých zdrojích v blízkém okolí (odsíření elektráren ČEZ). Např. v roce 1995 byly na stanici v Čeradicích naměřeny téměř 5ti násobné hodnoty oxidu siřičitého (37 mq.m-3) proti roku 1999 (8 mq.m-3). U oxidů dusíku byl pokles průměrných ročních koncentrací méně výrazný: 26 mq.m-3 v roce 1995, 18 mq.m-3 v roce 1999. Obecně lze konstatovat, že významným zdrojem znečišťování ovzduší se tak stává automobilová doprava a domácí topeniště vytápěná pevnými palivy. Domácnosti spalují převážně méně kvalitní paliva a znečišťující látky emitují do přízemní vrstvy atmosféry – do blízkosti dýchací zóny. Domácí topeniště jsou Strana 18 (celkem 30)


MAS Vladař, o.p.s.

podle bilančních výpočtů třetím největším zdrojem těchto látek v ČR. V mikroregionu jsou pevná paliva zcela převažujícím topným mediem. Mimo plynofikované obce dosahuje podíl domácností vytápěných pevnými palivy 50 až 90 %, z toho naprostá většina domácností používá hnědé uhlí, občas v kombinaci s koksem nebo se dřevem. Zbývající domácnosti jsou vytápěny elektřinou, ojediněle propan-butanem, nebo LTO. Použití slunečních kolektorů, tepelných čerpadel a jiných obnovitelných zdrojů je téměř nulové. Stav povrchové vody, který byl ovlivněn lidskou činností tak, že ukazatele jakosti vody dosahují hodnot, které vytvářejí podmínky, umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému. Obce mikroregionu přispívají k znečištění povrchových vod v důsledku nakládání s tekutými odpady. Tato oblast je v mikroregionu jedním z nejvýznamnějších problémů. Převažuje likvidace odpadních vod v septicích a jímkách na vyvážení.. Jak je u žumpo-septikového systému obvyklé, dochází k neúmyslným i záměrným únikům odpadních vod do místních vodotečí a do půdy. Podle údajů Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka činí průměrný specifický odtok v obcích do 500 obyvatel bez ČOV (v g. obyv-1.rok-1): 5,8 BSK5, 0,57 P-celk. a 8,8 N-celk. Nakládání s odpady v mikroregionu odpovídá požadavkům současné právní úpravy a běžnému standardu v ČR. Žatecko: jakost vody významně ovlivňují bodové zdroje znečištění. Počet obyvatel bydlících v domech napojených na veřejnou kanalizaci činil v ČR v roce 1998 7,66 mil. obyvatel, tj. 74,4 % obyvatelstva (v roce 1989 72,4 % obyvatelstva). V mikroregionu je v současné době na kanalizaci a ČOV napojeno asi 25 % obyvatel. Doupovsko: z relativně velké zalesněné plochy je 15% lesů ochranných (kategorie I), 5% lesů zvláštního určení, tj. takových, které leží v ochranném pásmu nebo veřejný zájem nadřazuje mimoprodukční funkce (v ČR to je cca 60% lesních ploch). Poškození lesů na některých místech ještě překračuje 50%. Území je po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické velmi pestré, přestože mnoho lokalit významných z hlediska ochrany krajiny a přírody bylo zničeno. Technický stav vodohospodářských děl pro zadržování vody v okrese Karlovy Vary je vyjma velkých nádrží (tzn. i vodárenská nádrž Žlutice) špatný, a to vlivem zanedbávání údržby, oprav a dohledu. Většina zdrží těchto děl je více či méně zanesena vlivem vodní eroze ornicí ze zorněných pozemků. Odstranění nánosů ze zdrží je nákladné a většinou je pak spojeno s celkovou rekonstrukcí díla. Na území mikroregionu se nachází v současnosti pouze jedna aktivní skládka a to skládka Hradiště jejíž provozovatelem je Zitas - TKO s r.o.. V mikroregionu se nenachází žádný jiný druh nakládání s odpady (kompostárna, spalovna odpadů, biodegradační středisko, aglomerace, recyklační zařízení, emarace odpadu atp.), pouze v městě Toužim a Žlutice se nachází sběrný dvůr pro sběr nebezpečných, ostatních a některých objemných odpadů. Staré zátěže Z tohoto pohledu lze do skupiny EZ zařadit:  staré ekologické zátěže (SEZ) evidované a financované v rámci FNM, nevyhovující bývalá zařízení na uložení či zneškodnění odpadů – jde o soubor skládek uzavřených před rokem 1991 a skládky provozované na zvláštní podmínky  nevyhovující stavební objekty a zařízení, které nelze již provozovat a logicky tudíž podléhají demolicím – na základě obhlídky ve všech okresech kraje jde zpravidla o demolovaný bytový fond, nevyužívané zemědělské objekty, objekty škol atp., kdy bude nutno při jejich demolicích, rekonstrukcích a přestavbách nakládat s relativně velkými objemy stavební suti. Dle odborného odhadu jde v některých částech kraje až o cca 5 % stavebního fondu  zvýšení obsahů těžkých kovů v zeminách - jde o případ, kdy na základě plošné aplikace hnojiv s obsahy Cd, byly v letech 1980-1985 realizovány analýzy (S.KLÍR – disertační práce, ČIL) vykazující v některých případech nadlimitní obsahy. Do této skupiny lze zařadit i potenciálně vysoké obsahy TK v dnových sedimentech vodotečí a vodních nádrží. Strana 19 (celkem 30)


MAS Vladař, o.p.s.

 plošná odstranění odpadů v přírodě – plošná zátěž v okolí obcí a měst.  rozsáhlá znečištění zemin a vod v areálech průmyslových objektů, kde doposud nebyly přijata konečná rozhodnutí o zahájení systematických sanačních prací. Využití alternativních zdrojů energie Na území mikroregionu jsou alternativní zdroje energie dosud využívány v mizivém množství, Vzhledem k poloze mikroregionu v zemědělské oblasti jihu Karlovarska, množství zemědělsky obhospodařované půdy a počtu soukromě hospodařících zemědělců se zde nabízí možnost využívání rostlinné biomasy (záměrně pěstované či slámy) pro výrobu tepla, popř. i teplé užitkové vody. Řešené území lze zařadit do skupiny dubových krajinných typů. Krajina je charakteristická velkoplošným a intenzivním způsobem zemědělského obhospodařování. Rozsáhlé polní hony jsou z velké části odvodněny, sceleny a zbaveny rozptýlené zeleně. Lesní porosty jsou převážně monokultury smrku a borovice, přirozené listnaté lesy zůstaly zachovány téměř výhradně jen v chráněných územích. Zemědělské pozemky jsou převážně zorněny, doposud malou část obhospodařovaných půd zaujímají trvalé travní porosty. Chráněná území (viz OBR. 8 – CHKO a Natura 2000) znázorňuje překryv v CHKO a Vladaře pouze na území Šemnice. Přesto přepokládáme významnou spolupráci a uzavřeli jsme smlouvu o partnerství. Odbornou pomoc CHKO Slavkovský les ve Vladaři využijeme při řešení životního prostředí na území Vladaře, kde existují rozsáhlé územní chráněné celky. Kupř. ptačí oblast pokrývající větší část Doupovských hor.

OBR. 8 – CHKO a Natura 2000



MAS Vladař, o.p.s.

3. SWOT analýza 1. 2. 3. 4. 5.

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.

SWOT ANALÝZA MAS VLADAŘ Silné Slabé 1. nepříznivá věková struktura a odliv obyvatel Výhodná geografická poloha Vladaře u západní hranice České republiky. Výhodná poloha kraje na v produktivním věku; transevropském koridoru; 2. nedostatek pracovních příležitostí na venkově; atraktivita krajiny pro zahraniční i domácí turistiku; 3. vysoká nezaměstnanost – nad celostátním významný potenciál vodních nádrží z hlediska jejich průměrem; vyšší nezaměstnanost než ve městech, víceúčelového využití (sportovní rybolov, rekreace, horší u žen a mladých lidí; regionální rozdíly diverzifikace); v nezaměstnanosti a hustotě obyvatelstva, vysídlené vybavení větších obcí základní infrastrukturou; oblasti; bohatství kulturního dědictví a tradic; Přírodní a kulturně4. relativně malá kupní síla; historický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu 5. nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatel, jedna .Různorodost památkového fondu z různých epoch z nejhorších v ČR lidského vývoje, zejména vesnické baroko, hrázděná 6. většina území se nachází v oblasti se soustředěnou architektura lidová a městská; podporou státu na období let 2007 – 2013 (dle existence a zvyšující se úloha nevládních organizací; Usnesení č. 560/2006); strukturálně postižené a síť značených cyklotras; hospodářsky slabé regiony – okresy Chomutov a hustá silniční a železniční síť; Louny lidský potenciál; 7. malý počet nezemědělských mikropodniků, malá tradice spolupráce obcí; rozmanitost činností v zemědělských podnicích; čtyřleté zkušenosti s metodou LEADER; 8. nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a dovednosti s přípravou a realizací místních rozvojových informovanosti o jeho možnostech; strategií; 9. nízká úroveň informovanosti o přírodních silná vůle na venkově vzájemně si pomáhat; a kulturních hodnotách venkova; rozvíjející se spolkový život; 10. malý pocit obyvatelstva sounáležitosti s místem, kde žije; slabá identifikace obyvatel s regionem; 11. nízké využívání moderních informačních technologií; 12. malé možnosti celoživotního vzdělávání a poradenství; 13. špatný technický stav venkovských budov a velká četnost tzv. brownfields; 14. Síť značených turistických tras a hippostezek; 15. špatný povrch místních komunikací; 16. nedoceněný a nevyužitý vysoký potenciál přírodního i kulturního dědictví; 17. nedostatečně rozvinuté partnerské vztahy zúčastněných subjektů; 18. nedostatečně osvojené participační metody spolupráce; 19. nedostatek prostředků místních akčních skupin; 20. absence sítí; málo navázaných vztahů mezi mikroregiony v ČR nebo se zahraničím;



MAS Vladař, o.p.s.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

Příležitosti rostoucí zájem EU i ČR o rozvoj venkova; možnost využití levných nevyužívaných budov a volné pracovní síly; možnost využití kulturních specifik regionů; zájem turistů o Českou republiku i český venkov; evropský zájem o poznání rozmanitosti přírodního a kulturního dědictví jednotlivých členských zemí; podpora informačních a komunikačních technologií a center; rostoucí zájem o metodu Leader ve venkovských obcích; podpora metody Leader ze strany EU; možnost využití 15tileté zkušenosti s metodou Leader ve starých členských státech; šíření nejlepších příkladů prostřednictvím celostátní sítě pro rozvoj venkova a napojení na evropskou síť; možnost využití poradenství a budování schopností; nabídka finančních prostředků EU pro rozvoj venkova; všeobecný mezinárodní zájem a podpora trvale udržitelného rozvoje, růstu a zaměstnanosti; podpora využívání informačních a komunikačních technologií, internetu; atraktivita ČR pro investory; nízká organizovanost obyvatelstva na venkově;

Hrozby nestabilita podnikatelského prostředí ztěžující zahajování nových živností a mikropodniků; 2. nedostatek finančních prostředků na realizaci opatření na venkově; 3. konflikt nevhodných rozvojových záměrů s požadavky na udržitelný rozvoj obcí a ochrany přírody a krajiny; 4. opožďování pořizování územně plánovací dokumentace; 5. legislativní bariéry; 6. nedůvěra k místním organizacím (organizačním složkám státu); 7. růst vnitřních periferií regionů (s výskytem více nepříznivých sociálně ekonomických charakteristik současně); 8. problematika zajištění finančních zdrojů na kofinancování projektů Leader; 9. populační útlum a vylidňování odlehlých oblastí venkova; 10. růst regionálních rozdílů v životní úrovni; 11. silná národní měna; 1.



MAS Vladař, o.p.s.

4. Návrhová část Podněty pro rozvoj mikroregionu Vladař vycházejí ze znalostí zpracovaného Národního strategického referenčního rámce (viz. OBR. 9), Programu rozvoje venkova ČR, ROP NUTS II „Severozápad a Jihozápad, Programů regionálního rozvoje Karlovarského, Ústeckého a Plzeňského kraje a strategií rozvoje jednotlivých Svazků obcí.

OBR. 9 – Národní strategický referenční rámec



MAS Vladař, o.p.s.

S využitím NSRR byla vytvořeno schéma obecné integrovaná strategie (viz OBR. 10) území MAS Vladař pro období 2007 – 2013 a plán jejího provázání se Strategickým plánem LEADER.

OBR. 10 – Schéma obecné integrované strategie a jejího provázání s SPL



MAS Vladař, o.p.s.

Na základě analýzy strategických záměrů z období 1995 – 2006, SWOT analýzy, rozborů projektových záměrů všech základních článků Vladaře (podnikatelů, NNO, obcí a měst) jsou pro období 2007 – 2013 stanoveny následující priority, vycházející z oblastí obecné integrované strategie:

 zlepšení kvality života na venkově, jeho obcí a měst, obnova venkovského vzhledu obcí a souběžně i krajiny.  snížení extrémně vysoké nezaměstnanosti, stabilizace obyvatel, vytváření příznivých sociálních podmínek každodenního života na venkově  systematická podpora pro vytváření partnerství, podpora dobrovolné práce a společenského života na venkově  podpora vzdělání a systematické vzdělávání, udržitelné venkovské školství, zabezpečení informací a komunikační strategie venkova  podpora podnikání a diverzifikace ekonomiky mikroregionu s maximálním využitím místních zdrojů  podpora udržitelného rozvoje zemědělství  zachování a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví Navrhované priority rozvoje a strategické směry, včetně strategických linií mají v rámci rozvojové politiky ráz ve smyslu zavádění nových metod kombinujících využití všech zdrojů na území regionu Vladaře. Zároveň kombinující nové formy organizace a zapojení místních aktérů do přípravy, rozhodovacích, přípravných, monitorovacích i realizačních procesů naplňování projektu. Také vytvářejí podmínky pro provázanost jednotlivých aktivit na základě podnětů pro rozvoj: informovanost obyvatel předpokládá jejich motivaci pro zapojení do procesu aktivizace za účelem získání dotace pro uskutečnění svého záměru a stávají se nezbytným předpokladem pro realizaci konkrétních dílčích cílů v rámci komplexního rozvoje území. Součástí strategie je i intenzivní snaha o zapojení co největšího počtu zemědělců, podnikatelů mimo zemědělství, nezávislých neziskových organizací a také dobrovolníků (žijících na území Vladaře) do aktivit realizovaných metodou LEADER. Podpora uzavírání partnerství se vzájemnou výhodností pro všechny partnery za účelem společné realizace projektů a vytváření nadhodnoty.



MAS Vladař, o.p.s.

5. Implementační část 5.1.Schéma zabezpečení realizace integrovaného strategického plánu



MAS Vladař, o.p.s.

5.2.Lidské zdroje MAS Vladař  Zaměstnanci MAS – ředitel, IT pracovník a sekretářka  Na schématu (viz OBR. 11) je znázorněno obsazení pracovních míst v Centrech regionálního rozvoje venkova včetně jmenovitého obsazení. Jedná se o pět manažerů hrazených mikroregiony.  Ekonomiku a účetnictví řeší pro MAS Vladař externí profesionální firma.  Systém vzdělávání členů MAS a partnerů je v MAS Vladař důsledně sledovaná aktivita. Každoročně před zahájením běžného roku je již pátým rokem zpracován kalendář činností a vzdělávání. Systém vzdělávání je rozdělen na externí a interní. MAS Vladař usiluje, aby každý člen komisí a výborů procházel:  Externím vzděláváním o Vzdělávání na úrovni vyšších odborných škol a vysokoškolské, v ojedinělých případech je třeba dokončit vzdělání středoškolské. o Specializované vzdělání pro problematiku venkova a problematiku, která je při činnosti MAS Vladař třeba. o Jazykové vzdělání.  Interním vzděláváním o Školení v projektování konkrétních projektů. o Školení využití VT dle znalostí školeného. o Společná tvorba projektů. o Speciální školení pro mladé členy MAS a ženy.

OBR. 11 – Pracoviště MAS Vladař



MAS Vladař, o.p.s.

5.3.Technické prostředky  Jsou na velmi dobré úrovni. Sekretariát ve Valči působí nově v objektu Husova 153, Valeč 364 55. Manažeři mikroregionů pak v sídlech svých mikroregionů.  Technické vybavení. Všechna pracoviště mají kompletní základní technické a kancelářské vybavení.  PC a programové vybavení má MAS Vladař na relativně vysoké úrovni. Každá pracovník má svůj počítač a velmi kvalitní programové vybavení včetně GIS. Tento software poskytuje v řadě aplikací MAS Vladař všem Místním akčním skupinám (viz. mapy, karty MAS, apod.).  Členové MAS Vladař jsou v našem systému informováni e-maily. Velmi sporadicky LISTY VLADAŘE sekretariátu se zatím nedostává času kolportovat tyto listy častěji a pravidelně. Jedná se pouze o nárazové akce.  Ojedinělou akcí, ve které chceme ovšem pokračovat je předávání informací prostřednictvím starostů obcí na veřejné desce tak, jak tomu bylo např. při zveřejnění ISÚ.

5.4.Financování Finanční prostředky na svůj provoz získává MAS následujícími způsoby:   

členské příspěvky členů MAS konzultace a zpracování projektových záměrů při žádostech o dotace realizace vlastních projektů/programů z evropských/národních/krajských dotačních zdrojů.

5.5.Vlastní grantový systém MAS Vladař chce v letech 2007-2013 věnovat velkou pozornost VENKOVSKÝM PARTNERSTVÍM. Formou bude vlastní grantové schéma, dotované obcemi a sponzory, které by mělo násobně zvýšit společenské aktivity v obcích. Vlastní grantové schéma je postaveno na drobných tzv. „měkkých“ neinvestičních projektech. Od této aktivity očekáváme významné pozitivní ovlivnění venkovského prostoru, rozšiřování počtu dobrovolníků a společenské uznání jejich činnosti. Uvažujeme i o každoročním ocenění nejlepších z nich.

5.6.Spolupráce MAS Vladař nejen nabízí, ale i realizuje spolupráci se všemi českými MAS v rámci své dobrovolné činnosti zpracovává všem MAS karty. Tyto karty inovuje i v roce 2007, školí a předává informace novým MAS, apod. Domníváme se totiž, že pouze formou spolupráce a partnerství a nikoliv vzájemnou konkurencí a rivalitou je možno směřovat k dalšímu rozvoji českého venkova. MAS Vladař dlouhodobě spolupracuje s LAG Duhalow resp. s Maurou Walsh a Jackem Rochem. Navštívili nás i další pracovníci LAG Duhalow a všichni jsou pro nás velkým zdrojem poznání. Mezinárodní partnerské smlouvy bude pravděpodobně MAS Vladař uzavírat až v roce 2009. Naším důvodem je snaha o kvalitní přípravu a vhodný výběr partnerů. Již od roku 2008 jsme připraveni na Mezinárodní úrovni předávat poznatky LAG působícím v nových zemích EU. Chceme tak vrátit novým členům vše, co nám poskytly LAGy ze zemí původní patnáctky.



MAS Vladař, o.p.s.

6. Použitá literatura 1.

Phare CBC – INTERREG III. Koncepce rozvoje česko-bavorské příhraniční oblasti,Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 1990 2. Zaniklé obce Doupovska v bývalém okresu Kadaň; Okresní muzeum Chomutov, 1998 3. Zaniklé obce Doupovska ve fotografii, Okresní muzeum Chomutov, 2000 4. Phare CRC – INTERREG III. Koncepce rozvoje česko-saské příhraniční oblasti, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Praha 2000 5. Strategie rozvoje Karlovarského kraje, KÚ-KK, Karlovy Vary 2000 6. Integrovaný projekt venkovského mikroregionu, dotační titul POV 07 – MMR ČR, Valeč 2000 7. Landesentwicklunsprogramm für Bayern 2001 8. Sektorový operační program cestovní ruch a lázeňství, MMR, Praha 2001 9. Program rozvoje Karlovarského kraje, KÚ-KK, Karlovy Vary 2001 10. Žluticko – snížení vysokého procenta nezaměstnanosti a zpřehlednění majetkových vztahů; Obec Valeč, 28.12.2001, Valeč, 2001 11. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2002 – 2007, prosinec 2001,Praha , 2001 12. Problematika Vojenského újezdu Hradiště; Karlovarský kraj únor 2002 Karlovy Vary 2002 13. Program rozvoje zemědělství v Karlovarském kraji, KÚ-KK, Karlovy Vary 2002 14. Regionální operační program Severozápad, Ústní nad Labem 2002 15. Strateg. Radonicko Integrovaná studie obnovy a rozvoje Mikroregion Radnicko; ateliér VEGA, Ing.Arch. Miroslav Baše březen 2002, Praha 2002 16. Návrh zadání „Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje“ KÚ-ÚK, Ústí nad Labem, srpen 2002 17. Program rozvoje cestovního ruchu v Karlovarském kraji; Západočeská univerzita Plzeň, Fakulta ekonomická, středisko pro výzkum regionálního rozvoje květen 2002 18. Narovnání majetkových vztahů mezi obcemi a Pozemkovým fondem; zprůhlednění majetkových vztahů mezi obcemi, právnickými a fyzickými osobami, GIS aplikace, digitalizace Žluticka, 126 kladových map; Obec Valeč, 31.12.2002, Valeč 2002 19. Společný regionální operační program, MMR, březen 2003 20. Příprava na čerpání strukturálních fondů v České republice, Interel, E.P.A. & c.c., s. r. o., říjen 2003 21. Národní rozvojový plán, MMR ČR, únor 2003 22. Operační program „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství; Mze ČR, Praha 2003 23. Územní plán velkého územního celku Karlovarského kraje – návrh zadání Karlovy Vary 2003 24. Základní směry rozvoje vesnického mikroregionu Vladař;dotační titul POV 07 – MMR ČR, Valeč 2003 25. Strategie rozvoje venkovského mikroregionu Svazku obcí Doupovské hory BIOPLAN CONSULT prosinec 2003, Karlovy Vary 2003 26. Strategie rozvoje venkovského mikroregion Vladař BIOPLAN CONSULT prosinec 2003 27. Geografický informační systém krajů T MAPY spol.s r.o. Hradec Králové 2003 28. Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého kraje; ARREL, 2003 29. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, LEADER ČR 2004, MAS Vladař,z.s.p.o., Valeč, 31.3.2004, Valeč, 2004 30. Regionální plán Plzeňského kraje; Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje,o.p.s. červen 2004, Plzeň, 2004 31. Integrovaná územní strategie venkova „Efektivní využívání přírodního a kulturního dědictví“, LEADER+, MAS Vladař,z.s.p.o., 3.11.2004, Valeč, 2004 32. Studie projektových záměrů Svazku obcí Doupovské hory, Obec Nebanice, 6.12. 2004, Nebanice, 2004 Strana 29 (celkem 30)


MAS Vladař, o.p.s.

33. Program rozvoje Karlovarského kraje 2004 – 2006 KÚ KK; Karlovy Vary, 2004 34. Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, LEADER ČR 2005, MAS Vladař,z.s.p.o., 23.2.2005, Valeč, 2005 35. Informační most – LEADER – budoucnost venkova, CRRV Obec Valeč, 1.12.2006, Valeč, 2006 36. Nové formy zlepšení kvality života ve venkovských oblastech; Informační most, LEADERbudoucnost venkova, LEADER ČR 2006, MAS Vladař,z.s.p.o., 10.3.2006, Valeč, 2006 37. Analýza potřeb obcí a měst, rozšíření strategie Mikroregion Žatecko, podklad ISÚ Vladař, CRRV, Obec Valeč, 2.12.2006, Valeč, 2006 38. Analýza potřeb obcí a měst, rozšířená strategie Mikroregionu Radonicko, podklad ISÚ Vladař, CRRV, Obec Valeč, 29.11.2006, Valeč, 2006 39. Přehled mikroregionů v ČR usilující o práci metodou LEADER, přehled členské sítě NS MAS ČR,o.s.,karty a GIS aplikace; MAS Vladař,o.p.s. 30.11.2007, Valeč, 2007 40. Integrovaný projekt venkovského mikroregionu Žatecko- Analýza; VVV Most, s.r.o., září 2004, Most, 2004 41. Integrovaný projekt venkovského mikroregionu Žatecko- Strategie rozvoje a katalog projektů; VVV Most, s.r.o., září 2004, Most, 2004 42. Územní studie Střela, část A – základní text; Urbanistický atelier -24, Ing. arch. V. Poláčková, květen 2007, Karlovy Vary, 2007


Integrovaná strategie území na období

Recommend Documents